Zpět na Marsu aneb další úspěšné přistání a prakticky v přímém přenosu, má na kontě NASA.
Šest let od posledního úspěšného přistání sondy na Marsu (Curiosity) se včera uskutečnilo další. Opět jej má na svědomí americká NASA a tentokrát vyzkoušela přistání přímo snímané dvěma mini satelity MARCO A a B (Mars Cube One). Poprvé tak je přímo zaznamenán a podrobně prozkoumán celý proces přistání sondy na Marsu.
Samotná sonda InSight se na rozdíl od předchozích sond nebude po povrchu planety pohybovat. Je také první meziplanetární sondou USA, která neodstartovala z východního pobřeží z Floridy, ale z Kalifornie, tedy západního pobřeží USA ze základny Vandenberg. Na Marsu přistála úspěšně 358kg těžká sonda za pomocí tepelného šítu a padáku. Podle všech informací proběhlo automatické přistání zcela úspěšně a podle plánu. A sonda hned poslala první snímek, na kterém je samozřejmě hlavně spousta prachu.
O několik hodin později, když prachu usedl a sonda úspěšně rozevřela solární panely, poslala už krásnou fotku z povrchu Marsu, kde vládne pěkné počasí :).
Na rozdíl od předchozích sond NASA, je tedy InSight nepohyblivá. Zůstane na místě přistání a místo povrchu bude zkoumat co je pod ním. Nese tedy nové přístroje, včetně citlivých senzorů pro měření „Marsotřesení“, teploty atd. Vše bude zavrtáno do pětimetrové hloubky. Sonda bude měřit i další věci a testovat komunikaci se Zemí atd. Sonda se v tuto chvíli tedy nachází na okraji planiny Elysium, zhruba 600km od místa přistání Curiosity před šesti lety.
Celý přistávací manévr byl ostře sledovaný a americká NASA si tak připisuje další úspěch a stále je jedinou vesmírnou agenturou, které se podařilo dostat sondu na povrch planety Mars. Rusku a Evropské vesmírné agentuře se doposud úspěšně na Marsu přistát nepodařilo. Jejich sonda Schiaparelli se v roce 2016 na Mars zřítila po nevydařeném přistání a rozbila se o povrch.
Samozřejmě všichni se ptají, kdy se k Marsu konečně vydá lidská posádka a přistane na něm první člověk. Ten, kdo to bude, se už určitě narodil. O prvenství zřejmě budou soupeřit americká NASA s partnery a firma SpaceX s partnery se svou raketou BFG. Elon Musk a jeho SpaceX by chtěl poslat svou BFG raketu k Marsu v příštím desetiletí a zdá se, že má v tuto chvíli před NASA v současnosti mírný náskok. Jeho SpaceX byla první, která dokázala a nyní dokáže pravidelně se stejnou raketou nejen odstartovat, ale také zpět přistát, vše na vlastní pohon a opakovaně rakety používat. Nedávné vypuštění jeden z nejsilnějších raket historie s vypuštěním TESLA automobilu do vesmíru a následným koordinovaným přistáním dvou hlavních stupňů, je stále velmi působivou ukázkou technologického pokroku:
Lidská posádka ať už NASA nebo SpaceX, kdy nelze vyloučit spolupráci obou, pak přijde na řadu nejspíše až kolem roku 2030, či spíše až po něm, s čímž počítá i sama NASA, která staví nový raketový systém SLS a loď ORION. Nejbližším cílem přistání lidské posádky zůstává Měsíc někdy v příští dekádě, na kterém si chtějí samozřejmě otestovat všechny klíčové technologie, než se vydají na dlouhou a mnohem riskantnější cestu ke vzdálenému Marsu. Do té doby jej budou důkladně zkoumat sondy, jako je právě úspěšně doručená InSight a určitě nebude poslední …
Dokud se více nezaměříme na naši planetu, tak na Mars můžeme zapomenout, protože nebudeme mít čas technologicky vyrůst.
Dementním lidem nevadí kácet stromy jako projev vznešeného boje proti zvyšování obsahu CO2 - až do této absurdnosti jsme dospěli. Bohužel ti dementní lidé jsou i mnozí vrcholní politici, kteří mají tu moc prosadit jakoukoliv kravinu. EU a USA se přece nekritizuje...
A jaký vliv na ubývání kyslíku má kácení pralesů? Neudusí se lidstvo, když dřevaři a biopalivoví magnáti vykácejí amazonské pralesy? Co když si s motorovou pilou v ruce – doslova – pod sebou řežeme větev, na které sedíme? Vždyť tamější džungle (politicky korektně: deštný prales) tvoří plíce planety.
Tahle metafora má ale dva háčky. Za prvé, přirovnání kulhá, protože plíce kyslík přece nevyrábějí, ale naopak spotřebovávají. Za druhé, pralesy sice jsou největším producentem kyslíku (asi 20 - 30 % roční světové produkce), jenže zároveň jsou také největším konzumentem kyslíku. Co si samy vyrobí, to si také samy spotřebují. Nula od nuly pojde. Říká Philip Stott z University of London, autor knihy „Tropical Rainforests: Political and Hegemonic Myth-making“.
To dnes uznávají i ekologičtí aktivisté. World Animal Foundation: „Tropical rainforests have been called the "Earth"s lungs", although it is now known that rainforests contribute little net oxygen addition to the atmosphere through photosynthesis.“
Většinu světové produkce kyslíku zajišťují oceány, nikoli pralesy. Ale i tam platí princip rovnováhy. „V průměru platí, že vzrostlý prales do atmosféry nepřidává ani neodebírá žádný oxid uhličitý či kyslík, jedině když les pokácíme… Oceány fungují stejně. Většina fotosyntézy je vyvážena opačným a stejně velkým dýcháním.“ Říká Jorge Sarmiento, profesor atmosférických a oceánských věd na Princeton University v New Jersey.
Odkud tedy pochází čerstvý kyslík, který dýcháte? Vesměs z trávníků, stromů a lesů, kolem kterých jezdíte autobusem do práce. D.J. Nowak (2007) uvádí, že v USA městská zeleň ročně vyprodukuje asi 61 metrických tun kyslíku, což pokryje roční spotřebu kyslíku dvou třetin populace USA.
Tohle je nekonečné téma, v rámci "ekologie" se taky dějí moc pěkné prasárny, které s ekologií mají společného asi tolik, jako explozivní průjem a příjemné prožití dne.
Dokud bude mít NASA rozpočet 19 Miliard dolarů a Armáda 600 Miliard, tak můžeme na jakékoliv cesty zapomenout.
Nasa už několikrát řekla, že její plány jsou bržděny penězi, hold to není již priorita jako za dob Kennedyho, protože když se chce, opravdu chce, tak by to šlo už dávno.
Budoucnost lidstva je ve vesmiru.Pokud zustaneme dole dopadne to velmi spatne.Skoda ze nechteji vybudovat na mesici zakladnu a premyslet o tezbe helia 3.
ono to velmi dobre nakoniec moze byt tak ze si Nasa objedna misiu na mars u spaceX rovnako ako si objednala zasobovanie iss ktore zachranilo spacex od bankrotu.
Nasa je vladna agentura takze tych 19Mld je malo pri tom ako neefektivne funguje. Vatsina tych jej velkych kontraktov su totiz cost+ dealy s boingom ci pripadne armadnymi firmamy.
Cost+ kontrakty znamenaju ze nasa preplaca naklady na vyvoj a start s marzou pre vyrobcu , tym padom je tam odmena pre dodavatela za kazdy naklad ktory vie zdovodnit a vyuctovat.
\"přistání přímo snímané dvěma mini satelity MARCO A a B (Mars Cube One). Poprvé tak je přímo zaznamenán a podrobně prozkoumán celý proces přistání sondy na Marsu."
...ale prdlajs... jestli vás zajímají informace kolem tohoto trošku míň směroplatně, tak zajděte na kosmonautix.cz.
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
Zpět na Marsu aneb další úspěšné přistání a prakticky v přímém přenosu, má na kontě NASA.
)
)
)
