 Jsem časovaná bomba. Už brzy se zblázním a půjdu si pro uznání společnosti se zbraní v ruce …
Nemohu o sobě říci, že nejsem masový vrah. Na mých rukou je krev tisíců a milionů. Akčních her jsem hrál tuny a hraji i dnes. Denně jsem odpravil z počítačového světa her tisíce a tisíce lidí a ani vraždění žen a dětí se nevyhýbám. Ale ani je cíleně nevyhledávám, což myslím žádný normální PC hráč nedělá, takže to, že třeba ve Fallout 3 nejdou střílet dětské postavy, za mínus nepovažuji. Nelze zakrýt, že za léta mého řádění v počítačovém světě za mnou zůstaly oceány krve, hromady a hromady rozervaných těl, miliony sirotků, vdov a opuštěných domácích mazlíčků. Neštítil jsem se použít ke svému krvavému řádění žádnou zbraň od holých rukou počínaje, přes chladné zbraně a mnoho druhů střelných zbraní, až po atomové zbraně s celoplanetárním dosahem. Jsem smrtí, vrahem světů …
Další tragédie a další opakování diskusí na téma „můžou za to počítačového hry“. V uplynulém týdnu se odehrála další tragédie ve škole. Tentokrát se už nemůžeme vymlouvat, že se tak děje v daleké Americe. V tomto případě se nás to dotýká těsněji, protože Německo máme téměř za humny. Bylo jen otázkou času, kdy se opět jako hlavní příčina řádění mladého šíleného střelce, objeví na scéně akční počítačové hry. Jen pár hodin po události už někteří „ochránci“ společnosti útočili na internet a počítačové hry, jako hlavní příčinu masakru. Jako velký a dlouholetý příznivec akčních her jsem vyděšen a kladu si otázku: „Kolik času zbývá do chvíle, než se i já zblázním, popadnu zbraň a vyrazím do ulic pro celospolečenské uznání a dokázání všem, co ve mně je?“
Dnes už plní titulky novin informace o tom, že mladík před svým šíleným běsněním hrál počítačové hry Far Cry2, Counterstrike nebo Tactical ops. To se pak jeden skutečně bojí toho, že po pár dalších stovkách mrtvol, které za sebou dnes během hraní nechá, mu skutečně přeskočí. To jsou počítačové hry skutečně tak nebezpečné?
Samozřejmě nejsou. Počítačové hry jsou zde mnohem kratší dobu, než třeba akční filmy, kterými nás TV zásobuje už pár desítek let. Za masakr, který se odehrál tento týden v Německu, nemůže dokonce ani přístup zbraní, nebo zbraně samotné. Ještě jsem v životě neviděl zbraň, která by se jen tak sama zvedla a začala střílet do lidí. Navíc za zbraň lze označit téměř cokoliv od čajové lžičky po automobil. Zbraň je jen nástroj. Myslím, že příčinou německého masakru a jemu podobných, není hraní počítačových her, ani sledování akčních filmů, či pornografického materiálu, příčinou je jednoznačně chorá mysl útočníka. Co je na podobných událostí nejtragičtější? Že jím nelze 100% zabránit. Hledat ale vinu v počítačových hrách? Položil si někdo z těch, co se do her tak navážejí, jaký je poměr mezi těmi, kteří podobné hry hrají bez psychické ujmy a těmi, kteří se vydají se zbraní v ruce do školy? Zjistíme, že počítačové hry jsou bezpečnější než třeba řízení auta a podobné činnosti, které provozuje řada z nás a hrozí při nich stálá újma na zdraví našemu okolí. Můžeme tedy bezpečně tvrdit, že každý řidič je potenciální masový vrah …
Události tohoto týdne v německé škole jsou tragédií a ukázkou toho, kam může směřovat ignorování psychických problémů jedince jeho okolím. Myslím, že kdyby psychiatři, v jejichž péči se onen mladík podle zveřejněných informací několikrát nacházel, důsledně dělali svou práci, že sklony k tomu, co onen kluk udělal, dávno objevili a nikdy se bez léčby nedostal na svobodu. Zde je jednoznačná vinna na straně lékařů, kteří dovolili, aby mladík nepokračoval v léčbě a také vinna na straně rodičů. Nejen proto, že na léčbu svého dítěte nedohlédli, ale také za to, že jim nedošel fakt, že mít doma takový zbraňový arsenál v dosahu psychicky narušeného jedince, je koledování si o problém. A to nemám nic proti zbraním jako takovým. Osobně si myslím, že větší koncentrace zbraní a hlavně jejich viditelné nošení by zabránilo mnoha střetům a dokonce by podstatně zlepšilo mnoho situací. Když si totiž střelec je jistý, že v jeho okolí se moc zbraní nenachází a potencionální oběti se nemohou účinně bránit, jen ho to popostrčí k akci s vědomím své nadřazenosti. Když však uvidíte, že kolem vás všichni zbraň mají, akci si hodně promyslíte a často také rozmyslíte. Průšvih současného systému omezení přístupu ke zbraním je v tom, že má díry a má jich tím více, čím více se o regulaci zbraní snažíte. Dnes si tedy nemůžete být jistí, kdo ve vašem okolí zbraň má a kdo ne, a co tedy máte čekat. A pokud někdo chce, cestu ke zbrani si vždycky najde. Osobně bych možná uvítal otevření pravidel a viditelné nošení zbraně, kdy by člověk automaticky očekával, že jsou všichni ozbrojeni a nepatřičné chování si dobře promyslel. Myslím, že pak by si i vyšinutý jedinec nějakou akci se střílením na veřejnosti rozmyslel, protože by věděl, že by velice špatně dopadl.
Osobně bych neměl nic moc proti, aby se zbraň stala stejně běžnou jako mobilní telefon, myslím, že by se tím vyřešila řada problémů, které si dnes přiděláváme. Jsem si ale také vědom negativních důsledků, je však otázka, zda je jich ve skutečnosti více, než u systému tak, jak platí v současnosti, kdy žijeme ve světě skryté hrozby. Tak jako tak, pokud jsem si něčím jistý, tak tím, že zbraně ani počítačové hry nikoho sami nezabíjejí. Stejně jako auto samo nenajede do davu lidí čekajících na tramvajové zastávce a letadlo nenarazí do budovy a tak dále. Místo toho, aby se hledala příčina ve zbraních, počítačových hrách, násilných filmech a podobných zástupných příčinách tragických událostí, měli by se všichni více starat o své okolí, zajímat se jeden o druhého a tak dále. Akční hry mám rád a netajím se tím, že dávám kladné body těm, které mají zabíjení zpracováno skutečně efektně a do detailů ovšem také bez zbytečné krutosti, pořád vím, co je herní realita a skutečná realita. Boj proti násilí obecně je sice pěkná věc, ale z principu je to nesmysl. Člověk je predátor, násilí má v genech, je součástí našeho nejsilnějšího instinktu a lidské podstaty bytí – přežít. Bojovat proti tomu, co lidstvo, jako druh udržuje na živu a ve vývoji, je tedy poněkud kontraproduktivní. Násilného počítačové hry, ačkoliv i zde jsou na místě jisté meze, co se stupně ještě akceptovatelného násilí a věkového omezení v přístupu k hrám týká, jsou pranýřovány neoprávněně. Člověk si své násilnické já vybije neškodně v elektronickém světě, kde nikomu, než pár jedničkám a nulám neuškodí. Je to pořád lepší, než si své násilnické já vybíjet někde na ulici a podobně.
Jako počítačový hráč se tedy necítím hrozbou pro své okolí. Nikdy by mě nenapadlo použít namířenou zbraň jako argument v běžném životě. Ačkoliv jsem tedy pravděpodobně jako řada dalších herním masovým vrahem, myslím, že hraní ani těch nejbrutálnějších počítačových her mě jako reálného masového vraha nepředurčuje. Hitler ani Stalin akční počítačové hry nehráli, dokonce ani na násilné filmy určitě nekoukali a přece jim to nezabránilo v páchání reálných zvěrstev se kterými se těžko soupeří i v současnosti, ačkoliv mnozí současní diktátoři si s nimi nezadají a rozhodně je také nelze podezřívat, že by brali inspiraci pro své počínání v počítačových hrách. Mezi 1000 normálních lidí se vždycky jeden blázen najde, s tím se musíme naučit žít a zdokonalovat metody, jak tyto jedince objevit včas, avšak ne tak, abychom se sami omezovali. Za podobný masakr, jako tento týden v Německu, by na přelomu 19. a 20. století podle mravokárců mohly asi násilné knížky, v pravěku by to byly asi násilné nástěnné malby a ve starém Egyptě a Řecku násilné svitky. Dnes za to mohou násilné počítačové hry. Co to bude za 100-200 let? Asi násilné holodisky nebo naši mimozemští přátelé z planety XY. Jako příznivec akčních počítačových her volám jasně, na hry nám nesahejte! Neschovávejte za ně skutečné problémy, které za podobné tragédie mohou. Možná, kdyby se někteří přestali soustředit na nepodstatný problém akčních počítačových her, mohlo se některé z podobných tragédií ve školách zabránit. Jsem sice jen hráč akčních počítačových her a masový vrah ve virtuálním světě, ale ve skutečnosti mám lidi rád …. méně represí, méně snah o regulaci všeho druhu jako zbraní, počítačových her a podobných věcí a více starostí jeden o druhého. To by světu prospělo ...
A co si myslíte vy?
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
, (pre ostatných: okrem charizmy má aj tú onú, peknú osobnosť 
? tie ma fakt dobre....velke sa mi moc nepacia 
už takhle opilci zavraždí desítky, možná stovky lidí. Co se asi stane pokud budou všichni ozbrojení a někde na diskotéce začne jeden balit holku druhýho... Palcový titulky: Včera v nočních hodinách zemřelo při střelbě 20 lidí na diskotéce. Tudy cesta nevede. Tenhle pokus už zkusili na divokém západě a moc dobré výsledky z toho nebyly. Úmrtnost se jim nelíbila...
