TEST: Grafické karty AMD Radeon R7 260X a R7 260 - low end se solidním výkonem a skvělou cenou |
Napsal Jan "DD" Stach a redakce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Úterý, 17 prosinec 2013 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
- low end se solidním výkonem a skvělou cenou
Nedávno uvedený Radeon R7 260X 2GB aktuálně doplnila levnější verze R7 260 1GB. A oba máme dnes v testu.
Společnost AMD nedávno obnovila celou svou nabídku grafických karet. Všechny Radeon R9 modely jsem vám již představili a tak je čas se podívat na nižší modely R7. Ty tvoří low endový segment grafik. AMD aktuálně svou nabídku doplňuje modelem R7 260, který dnes máme také v testu, ale je to spíše preview, jelikož karta fyzicky do obchodů dorazí až v lednu. Už dříve ale do obchodů dorazil R7 260X a tak je na čase si otestovat aktuální nabídku v low endové cenové kategorii. O jakých grafikách a za kolik to vlastně mluvíme?
Za low end považujeme levnější grafické karty s většinou 128-bit sběrnicí a to zhruba za cenu až kolem 3000 korun. Výše už začínají mainstreamové grafické karty. Low end grafické karty by měly poskytovat jednak aktuální technologickou výbavu, ale hlavně dostatek výkon i pro hraní náročných her v 1920x1080 rozlišení, byť ne všude si budete moci dovolit plné detaily, ale rozhodně si zahrajete vše. No a to všechno mají samozřejmě nabízet s nízkou spotřebou a velmi dostupnou cenou, tedy většinou mají i velmi dobrý poměr cena-výkon.
V těchto cenových hladinách jsme po většinu roku byly zvyklí vidět tyto modely:
Samozřejmě na trhu se pohybují i levnější edice, nové R7 250/240 a starší HD 7750 či GTX 640, ale jejich výkon je hodně omezený a už se jim hodně blíží výkon integrovaných grafik, hlavně v APU procesorech AMD A10, kde se velká novinka v podobě KAVERI procesorů čeká už v lednu. Věnujeme se tedy sice levným kartám, ale se zajímavějším výkonem.
Do této cenové kategorie aktuálně přibyly dva nové modely. Radeon R7 260X 2GB, který už je dostupný za ceny od 3000 korun a úplnou novinkou je R7 260 bez X, který bude uveden do obchodů v průběhu ledna 2014 a ten má podle AMD stát 109 dolarů, tedy zhruba 2650 korun vč. DPH. Tak se na tyto dvě novinky podívejme ...
Hned na úvod je třeba říci, že sice jsou to obě nové grafiky (R7 260 bez X určitě), ale přeci jen jsme něco podobného se stejným jádrem na trhu už měly. Ano R7 260X je vlastně továrně přetaktovaný a velmi populární Radeon HD 7790 1GB, zatímco R7 260 je lehce ořezaná HD 7790.
Ale lehce ořezanou HD 7790 jsme na trhu ještě neměli. Pokud teď myslíte na staré modely HD 7750/7770, tak ty mají úplně jiné jádro. Jádro na HD 7790 totiž vlastně patří do rodiny GCN+ jader, kam patří mimochodem i to na R9 290/290X, ale nepatří tam jádra na R9 270X/280X. Takže co je nového?
Radeon R7 260X je zrychlený Radeon HD 7790. Jádro Bonaire je stejné a má 896 jednotek, ale HD 7790 běhala na 1000MHz pro jádro a 6GHz na 1GB paměti. Nový Radeon R7 260X ale přichází na referenčních taktech 1100MHz pro jádro a 6,5GHz pro v základu rovnou 2GB paměti a to za stejnou cenu! Takže je to určitě lepší nabídka.
Radeon R7 260 je pak novinkou, je to ořezaný R7 260X, kdy jádro má aktivních 768 jednotek, což je ale více než měl Radeon HD 7770 GHz (640). Takt je pak 1000MHz pro jádro a 6GHz pro 1GB paměti. Obě karty jinak mají 128-bit sběrnici. Obě mají přídavné napájení, ale samozřejmě díky taktům a dvojnásobku paměti a tomu odpovídajícímu vyššímu výkonu, má R7 260X vyšší spotřebu i TDP. Obě karty se ale pohybují jen kolem 100W. A přitom výpočetní výkon vůbec není špatný, ba naopak. R7 260X má 1,97TFLOPS, R7 260 má 1,54TFLOPS, což na low endové grafiky je vynikající, protože starší HD 7770 měl "jen" 1,28TFLOPS a konkurenční GTX 650 Ti (ne Boost) má 1,42TFLOPS. Pro představu, podobný výkon nabízely ještě nedávno grafiky nejvyšší třídy. Třeba 256-bit Radeon HD 6950 měl 2,25TFLOPS a 384-bit GTX 580 dokonce je 1,6 TFLOPS! Takže výkon dnešních low endových 128-bit R7 260/260X grafik, rozhodně nevypadá vůbec špatně.
K tomu samozřejmě mají všechno, co nemají ani leckteré vyšší a výkonnější grafické karty. DirectX 11.2 (konkurenční GTX 600/700 modely mají jen DX11.0), podporuje i API Mantle, a má i podporu TrueAudio zvuku (to například nemají R9 270/270X/280X modely). Samozřejmostí je Eyefinity, GPGPU technologie, 3D a tak dále. Všechny nejaktuálnější technologie a výbavu tyhle levné grafiky mají.
Tak vzhledem k ceně kolem 3000 korun je jasné, že tohle jsou karty pro opravdu spořivé a méně náročné hráče. Pokud vám stačí, že si ve stále slušných detailech zahrajete všechno ve FullHD, ale nebazírujete na tom, že to nutně musí běhat na plné detaily, pak je to jasná volba pro vás. Solidní výkon, špičkové a aktuální technologie doplňuje navíc i nízká spotřeba a tedy nároky na zdroj. Zkrátka cílová skupina uživatelů je více než jasná.
Podívejme se tedy, co Radeon R7 260/260X dokáže ...
Nemá smysl vám tyhle karty dnes moc ukazovat, jelikož a protože obě máme v referenčním vzorku AMD. Mají stejné parametry jako základní netaktované edice těchto grafik od jednotlivých výrobců, ale jinak se v tomto provedení, hlavně pokud jde o chlazení, vlastně na trh nedostanou a výrobci mají zcela vlastní edice s vlastním PCB i chladičem. Nicméně pro výkonový test jsou zcela ideální.
Na první pohled od sebe fyzicky nerozeznáte ani R7 260 a R7 260X, AMD vzorky jsou úplně stejné. Liší se samozřejmě v parametrech, kdy R7 260X má 2GB GDDR5 paměti a vyšší takty, R7 260 bez X má 1GB paměti a nižší takty. Jinak jsou prostě tyto testovací verze, co se týká všeho ostatního, totožné.
Karty mají ve výbavě 3 výstupy - DVI, HDMI a DP. Podporují také nadále CrossFire a to přes můstky. Mají 6-pin napájecí konektor, který musí být zapojen, tak na to nezapomínejte. Fyzicky jsou to ale velmi krátké karty, jen o málo přerůstající vlastní délku PCIe X16 3.0 portu. Celková délka karty je pouhých 17,5cm.
Na trhu už jsou dostupné nereferenční edice jednotlivých výrobců v případě R7 260X a jak můžete tedy posoudit, většina výrobců nasadila Heatpipe technologií posílená chlazení, která jsou samozřejmě výrazně účinnější a ve výsledku u tišší než reference. Kromě toho většina výrobců prodává R7 260X rovnou i nataktovanou, i když za trochu vyšší cenu, než stojí základ, kdy takty jsou místo ref. 1100/6500MHz posunuté až na 1188/7000MHz u těch nejrychlejších edic.
Po novém roce pak dorazí i R7 260 bez X, které budou osazeny podobnými chladiči jednotlivých výrobců a také budou většinou v základu trochu přetaktované. Jaký výkon mají reference a jak si vedou v dalších ohledech, na to se podíváme už dnes ...
Základem naší testovací sestavy je aktuálně nejvýkonnější desktopová platforma a to Intel X79 s procesorem Intel Sandy Bridge-E Core i7-3930K. Navíc jsme to celé nataktovali na 4GHz, což by nám tedy mělo poskytovat dostatečný výkon pro testování všech grafik a konfigurací, a také bychom s tím měli zase nějakou dobu vystačit. Celé to chladí NOCTUA NH-D14 SE2011.
Sestava má samozřejmě k dispozici i výkonných 16GB operační paměti od Kingston a ultrarychlé SSD od společnosti Intel. V sestavě je ještě další SSD od Kingston na hry a také HDD pro další nutná testovací data atd. Nechybí samozřejmě ještě neintegrovaná zvuková karta ASUS XONAR, která také trochu vylepší výkon a hlavně zvuk. Seznam dalších komponent vidíte v tabulce. Použité ovladače se snažíme mít v daném testu co nejaktuálnější a všechny grafiky v testu mají stejné podmínky.
Ačkoliv sestavu nemáme důvod měnit, ne vždy jsou starší články a výsledky testů v nich srovnatelné s novými, protože samozřejmě čas od času měníme hry, testovací sekvence, nebo samozřejmě testujeme vše znovu a aktuálně. Vždy ale v daném článku jsou všechny výsledky a testy aktuální se stejnými podmínkami pro všechny karty!
Pokud možno se vyhýbáme teoretickým testům, které do obvyklé recenze o grafických kartách vůbec nepatří. Zejména pak testy typu Unigine nebo Stone Giant, které slouží jen prezentace jedné jediné technologie, která ale vůbec nic nevypovídá o herním výkonu a potenciálu grafických karet. Ve hrách se totiž nevyskytuje sama. Navíc žádné benchmarky jako hráči nehrajeme a žádná technologická dema tohoto druhu také ne a rozhodně si kvůli nim nikdo grafickou kartu nekupuje. Na prvním místě je tedy herní výkon a ten lze otestovat jen jediným způsobem. Přímo ve hrách, ať už s využitím vnořených herních benchmarků, nebo za použití programu FRAPS a změření pro všechny grafiky stejného herního úseku ve stejných podmínkách. Alfou a omegou je v obou případech hodnota FPS – snímky za sekundu.
Jak vidíte na příkladu průběhu FPS v jedné hře, zjistit lze minimální, maximální a také průměrnou hodnotu. Průměrná hodnota je zdaleka nejdůležitější. Jak vidíte tak minimální, nebo maximální hodnoty, které některé weby zbytečně uvádějí, nastanou za 120s třeba jen 2-3x a někdy také 1x, jak ale vidíte, většina hodnot v průběhu 120s se pohybuje +/-5FPS kolem průměrné hodnoty. Je tedy poněkud hloupé uvádět min/max hodnoty, které jsou navíc snadno ovlivnitelné. V běžném životě máte na pozadí spuštěno řadu aplikací, tak vám klidně mohou klesnout náhodně minimální FPS i na nulu a určitě za to nemůže grafická karta a hlavně si toho ani nemusíte v plynulém toku těch snímků všimnout. Zajímat by vás tedy měly jen průměrné FPS, kdy vidíte, že bez akceptovatelných minimálních/maximálních hodnot a malých výkyvů jedním, či druhým směrem, dobrého průměru FPS nelze dosáhnout.
Uvedl jsem i hranice průměrných FPS a jejich vlivu na plynulost hraní. Moderní hry jsou dnes dělány tak, aby 25-30FPS bylo plně hratelné. Mnoho her má totiž právě na hranici 30FPS „zamčeno“ – platí hlavně o konzolových hrách a mnoha následných portech pro PC. U PC her se pak lock zvyšuje někdy až na 60FPS, což je zase přirozená hranice toho, co vám vlastně zobrazí současné LCD panely, které jsou jaksi 60Hz a tedy více než 60 snímků prostě nezobrazí. Pro účely testování lock hranice úpravou konfiguračních souborů vyřazujeme, abychom byly schopni mezi některými grafikami vůbec změřit nějaký rozdíl. Pro bezproblémové hraní většiny současných her stačí úplně kolem 35FPS, ale pořád se mohou vyskytnout propady v náročných situacích pod 30FPS. Za ideální hranici a průměr FPS se tedy obecně bere zhruba 40FPS, kdy už většinou ani v nejnáročnějších situacích není ohrožena plynulá hratelnost. Samozřejmě stále platí, že čím více, tím lépe …. výkonnější grafická karta = více FPS :).
Definitivně také upouštíme od testování nižšího rozlišení než 1920x1200, protože i ten 22“ nejlevnější monitor má dnes 1920x1080. Navíc stále více se začínají objevovat cenově dostupnější monitory s rozlišením 2560x1440 apod. Testujeme tedy v základu dvě rozlišení: 1920x1200 a 2560x1600 na našich 27-30“ LCD. V některých testech uvidíte i testy v Eyefinity v rozlišení 5760x1200. Vždy však v plných detailech a plné detaily znamenají plné detaily, tedy včetně AA, protože testy bez AA nejsou testy v plných detailech a jen zkreslují některé testy, když nás zajímá, co karta dovede a ne to, co nedovede. A takhle to vypadá …
Prvním testem, který nesmí u testu grafik chybět, je Battlefield 3. Nejen proto, že je to velmi populární hra, ale technologicky reprezentuje současnost i blízkou budoucnost mnoha dalších her od vydavatele EA. Její FROSTBITE engine bude ve vylepšené již DX11.1 verzi použit i pro Battlefield 4, stejně jako pro Dragon Age 3 či nový MassEffect a spousta další strategických, RPG, závodních i akčních her. Aktuální grafické karty jej tedy musí zvládat se vším všudy, protože bude často užíván.
(Battlefield 3 už v našich testech pomalu končí, hned z kraje roku začneme používat Battlefield 4)
Rozlišení 1920x1080 je otestované u všech modelů. Vyšší rozlišení 2560x1600 jen u výkonnějších a nejvyšší 5760x1200 rozlišení pro tři monitory jen na grafikách, které pro něj opravdu mají smysluplný výkon.
V testu grafických karet nelze vynechat test hry na CryEngine (3) a jeho novějších a stále aktualizovaných a vyvíjených verzích, který bude a je základem velké spousty nových her. Je tedy důležité, aby jej současné grafiky zvládaly. Vybrali jsme jeho vlajkovou loď, graficky asi nejpokročilejší hru současnosti, Crysis 3, který dostane do kolen i nejvýkonnější grafiky v současnosti.
Protože chceme výkon grafik srovnávat napříč segmenty, otestovali jsme i méně výkonné karty s nastavením plných detailů, i když jak vidíte, mají s tím levnější grafiky problém (stačí ale trochu ubrat na detailech a zahrajete si to, to nás ale nezajímá, chceme znát výkonový potenciál). To ale nepřekáží srovnání výkonu, kdy tahle hra prostě ždíme současné DX11 grafiky naplno. Mimochodem tuhle hru už bez DX11 grafiky ani nespustíte.
Nesmí chybět ani další technicky aktuální hra, zatím dokonce vůbec jedna z nejlepších her roku 2013. Nový Tomb Raider se zbrusu novým DX11 enginem, který přináší i technologii GPGPU TressFX, jež výrazně posouvá kvalitu zpracování vlasů a bude implementována do řady dalších her (už je součástí nového CryEngine).
Otestována je přímo herní sekvence z vlastní hry, nikoliv vnořený herní benchmark, pro který výrobci optimalizují ovladače více, než je zdrávo ;). Samozřejmostí jsou plné detaily včetně FXAA/AF a TressFX.
Nový díl a nová verze zajímavé akční hry s jedním z nejlépe vyhlížejících, ale i nejnáročnějších herních engine současnosti.
Zapnuté máme opět plné detaily, žádná usnadnění ani pro nižší řady grafik. Jen ať vidíme, co dokáží (nebo nedokáží). Hra dokáže prověřit výkon testovaných grafických karet opravdu řádným způsobem.
Nesmí chybět ani test strategické hry, a tak jsme vybrali k testování ANNO 2070, jehož moderní engine se také ještě objeví v dalších hrách a stále patří k velmi moderním.
Tato hra je opravdu náročná a využívá hodně moderní prvky včetně výpočetního výkonu grafik. Ale je dobře udělaná a zvyšující rozlišení výrazně výkon neužírá. Důkladně prověří výpočetní výkon grafik a jejich paměťové propustnosti a tak dále.
Také nesmí chybět zástupce závodních her konkrétně v rozšířeném a osvědčeném engine od Codemasters, kteří nás v tomto enginu (a jeho vylepšených verzích) budou hrami zásobit i nadáleVýkon a schopnosti grafik je tedy nutné sledovat i v tomto engine. Aktuální verzi tohoto engine obsahují hry GRID 2 a nedávno vydané F1 2013.
Vybrali jsme aktuální GRID2, kdy ale jak vidíte, celkem pěkná hra je dobře optimalizovaná a není zase tak moc náročná. V pohodě si zahrajete na plné detaily s 8AA/16AF i s levnějším modelem grafické karty.
Výkon ale není všechno. Když karta žere tak moc, že se dodavatel elektřiny těší, až vám pošle účet, tak to rozhodně nikoho z nás nepotěší. Nicméně pokud chcete výkon, musí tomu odpovídat i spotřeba. Tak se podívejme, jak si karty vedou ...
Jako vždy měříme spotřebu v několika testech a hrách, nikoliv jen v jedné - uvádíme pak v grafu průměr měření. Pokud narazíte na nějakou recenzi, kde měří spotřebu v jediném testu, vůbec jí neberte vážně, protože díky úsporným technologiím a dynamickému řízení spotřeby, mají všechny současné karty různou spotřebu v různých hrách a rozdíl může být klidně až desítky W! Takže co platí ve srovnání grafik v jedné hře, ve druhé platit nebude - proto děláme průměr spotřeby v rámci našich 6ti herních testů.
Modely R7 260/260X mají velmi nízkou spotřebu, takže i nároky na zdroj jsou výrazně nižší než u výkonnějších grafik.
Referenční chlazení je sice dostatečné na chlazení karty, ale nereferenční je prostě lepší a hlavně často tišší. Snažili jsme se otestovat referenční grafiky s jejich referenčním chlazením, což je u některých modelů problém, protože se třeba na trh s referencí ani nedostanou. Sehnali jsme ale co nejpodobnější.
Opět musíme říci, že hlavně referenční chlazení NV modelů jsou strašná (o to zvláštnější, že na rozdíl od referenčních chladičů AMD se s nimi na trhu opravdu v hojné míře setkáváme). To že jsou relativně tichá je jen proto, že mají snížené otáčky a tak často překračují 80°C, což je ale teplota, při které se takty karty i výkon snižují. Proto ty velké výkyvy výkonů. Referenčnímu chlazení se tedy vyhněte obloukem. Bohužel tomu se nedá vyhnout zatím u nového Radeonu R9 280/290X, které jsou také strašná. U nižších řad se ale s referenčními chladiči u AMD grafik nesetkáváme v obchodech (u GTX NV grafik ano, proto to uvádíme). A jak jsou na tom testované karty?
Upozorňujeme, že v testu dnes máme skutečně referenční vzorky AMD s chlazením, které na žádném prodávaném modelu u nás nenajdete! Chlazení odvádí svou práci slušně a není ani přehnaně hlučné, ale i běžné nereferenční chladiče jsou minimálně o třídu lepší. Ta čísla u dnes testovaných ref. Modelů berte tedy s rezervou, protože s takovýmhle chlazením ty karty nekoupíte. Ale nezoufejte, protože prodejní verze mají chladiče a povozní vlastnosti lepší!
Vzhledem k tomu, že R7 260X je vlastně přetaktovaný HD 7790, máme představu, co může nabídnout. Ostatně HD 7790 měla dost velký OC potenciál, takže není divu, že z něj bylo u R7 260X využito. Základní takty se posunuly na 1100/6500MHz, přičemž běžně prodávané nereferenční edice této karty mají takty dokonce 1188/7000MHz. A rezerva ještě je, protože naše R7 260X šla přetaktovat na 1250MHz pro jádro a 7200MHz, takže proti základu ještě dalších 12% výkonu lze získat, což u výborně chlazených nereferenčních modelů není žádný problém stále chladit velice tiše.
U R7 260 bez X jsou k mání zatím jen tyto vzorky a omezené nástroje na přetaktování těchto grafik, ale i tak. Ze základních taktů 1000/6000MHz jsme se bez problémů přes ovladače dostaly na 1150/6700MHz a podle mě by nereferenční modely měly být ještě lepší. Takže 15% nárůst výkonu (ale samozřejmě i nárůst spotřeby) je zcela reálný, což samozřejmě v této cenové kategorii grafik je více než zajímavé.
Podívejme se na výhodnost jednotlivých modelů ....
Dostáváme se k hodnocení grafických karet, na základě jejich výkonu, jejich cen a tak dále. Začněme u výkonu:
Průměr výkonů z provedených testů vypadá u testovaných referenčních modelů následovně:
Jako referenční měřítko 100% jsme zvolili výkon referenční R9 290X (pro přehlednost).
Opět upozorňujeme, že díky "Boost" technologii výkon GTX 600/700 grafik kolísá a to ne o málo. Rozdíl výkonu proti uváděnému frekvenčnímu základu může být až 15%! Některé recenze jsou tak dělané v podmínkách, s grafikou mimo skříň s nejlepším chlazením, aby recenzenti naměřili ty nejlepší možné výsledky. Nicméně těch v domácích podmínkách většinou nedosáhnete a karta má v průměru zhruba o 5-10% nižší výkon. V našem případě testujeme v uzavřené normální skříni s dobrým chlazením, takže námi naměřené výsledky berte jako skutečně výsledky v reálných podmínkách. U některých AMD grafik už je BOOST technologie také, ale pohyby taktů jsou výrazně nižší a v podstatě se nehnou z těch, uváděných výrobcem (s výjimkou referenčních R9 290/290X).
Uvedené ceny v grafu jsou ceny koncové s DPH pro jednotlivé testované modely. Vybrali jsme férově většinou nejdostupnější referenční provedení, ale běžné ceny, nikoliv ty úplně nejlevnější, které lze vůbec najít.
Ceny se samozřejmě mění jak kvůli slevovým akcím výrobců, tak výkyvy kurzu koruny k dolaru (a díky intervenci ČNB nám nedávno všechno zdražilo - grafické karty nevyjímaje). Aktuálnost cen je tedy jasně uvedena. Když známe ceny a výkon, můžeme už snadno spočítat výhodnost grafik ....
Výhodnost grafických karet je objektivní veličinou, danou poměrem mezi výkonem a cenou. Tedy tím, kolik výkonu získáme za danou cenu. Výkon jsme objektivně změřili a ceny známe, takže to může spočítat:
Ano R7 /260 mají v tuto chvíli vůbec nejlepší poměr cena-výkon mezi všemi grafickými kartami na trhu. Je to dáno solidním výkonem a velmi nízkou cenou. Zde není co řešit.
Pojďme si tedy udělat nějaké ty závěry ....
V případě modelu Radeon R7 260X můžeme konstatovat, že nejde o nic moc nového. Je to Radeon HD 7790 OC a má stejné takty i výkon, jako mnohé nereferenční edice. Jenomže protože je v základu výkonnější a OC verze také jsou výkonnější než OC verze HD 7790 a protože stojí stejně nebo méně a má ne 1GB ale už 2GB paměti, je to rozhodně zlepšení. Je výkonnější i výhodnější než HD 7790! Navíc je už dostupný v cenách kolem 3300 korun.
Konkurence? Ta je jasná, přímou konkurencí/alternativou jsou GTX 650 Ti 1GB modely, které stojí stejné peníze. Ovšem rozdíl výkonu je značný, R7 260X 2GB je za stejnou cenu o 30% výkonnější a to je sakra velký rozdíl! Mnohem blíže má tak k výkonnější, ale dnes už doprodávané GTX 650 Ti Boost, která ale s GTX 650 má společný jen ten název, jádro je jiné a cena je také jinde. Je sice o kousek výkonnější než R7 260X, ale stojí o pár set korun více a zdaleka není tak dobře vybavená a poměr cena-výkon je výrazně horší, tudíž o ní nemá moc smysl uvažovat.
A Radeon R7 260 bez X? To je novinka, ořezaná HD 7790 na trhu nebyla. Proti R7 260X je tu úbytek jednotek a karta má také 1GB paměti. Ale cena je o pár set korun nižší a pokud hodně šetříte, je to rozhodně zajímavý model, hlavně pro vynikající poměr cena-výkon. Za jeho cenu totiž můžete mít jen o dost slabší GTX 650 (bez TI a Boost) nebo slabší HD 7770 GHz. Samozřejmě dnes to berte jen jako PREVIEW, protože R7 260 ačkoliv ji AMD dnes uvedlo a dovolilo nám ji otestovat a ukázat vám, co dokáže, na trh se dostane až začátkem ledna a v mnohem lepších, lépe chlazených a dokonce přetaktovaných nereferenčních edicích, v podstatě stejných, v jakých je již dnes dostupná R7 260X!
Pokud sháníte levnou grafickou kartu, s cenou maximálně kolem 3000 korun, není dnes vůbec co řešit. Berete Radeon R7 260X 2GB. Je to v současné době grafická karta s vůbec nejlepším poměrem cena-výkon. Její výkon je více než hodně dobrý, na poměry toho, co známe v podobě levných 128-bit grafik doslova neuvěřitelný. Výbava v podobě 2GB paměti v základu, DX11.2, MANTLE a všech nejaktuálnějších technologických vychytávek, které ji mohou závidět i některé výkonnější GTX i Radeon grafiky, zkrátka těžko můžete za ty peníze žádat více. Konkurenční GTX 650 Ti (bez Boost) výkonem značně zaostává a konkurenci tak vlastně ani nepředstavuje a dražší GTX 650 Ti Boost pomalu končí na trhu a zdaleka není tak dobře vybavená a je i méně výhodná. Takže pokud máte kolem 3000 korun a chcete grafickou kartu, jdete si pro Radeon R7 260X 2GB.
V testu jsme ale dnes mohli mezi prvními u nás i ve světě "předvyzkoušet" R7 260 bez X. S cenou při svém uvedení do obchodů v lednu 2014 snad až kolem 2500 korun je to model pro opravdu hodně spořivé, kterým už se nechce těch pár set korun na R7 260X připlácet. Nabízí však stejnou výbavu i technologie, výkon je zhruba o 15% nižší, má "jen" 1GB paměti, ale slušný OC potenciál. Ovšem ve své kategorii grafik kolem 2500 korun výkonově i výbavou GTX konkurenci zcela vymazává po všech stránkách (GTX 650 bez TI stojí stejně, ale je mnohem slabší a GTX 650 Ti je dražší a výkonem ani výbavou nestačí.). Takže rozhodně hodně zajímavý model pro ty, kteří chtějí solidní a použitelný výkon za co nejméně peněz, protože její poměr cena-výkon je nejlepší, co trh nabízí.
Radeon R7 260/260X sice nepředstavují vyloženě novou generaci grafik (což by někteří mohli brát jako mínus, ovšem také nikdo neříká, že majitelé HD 7700 grafik mají na R7 přecházet, či o tom vůbec uvažovat), ale jsou lepší než starší edice předchozích HD 7000 grafik v tomto segmentu, výkon je excelentní, výbava je naprosto špičková a cena doslova luxusní. A protože na trhu není grafická edice která by nabízela něco lepšího v jejich kategorii, těžko jim něco vyčítat. Kategorie Low end grafik tedy vypadá na nějakou dobu zase vyřešeně ... EDIT: Článek byl dodatečně editován, opravena chybná aktuální cena R7 260X 2GB, poměr cena-výkon a některé k tomu se vztahující formulace v závěru.
"Nejlepší low end herní grafické karty s vynikající výbavou a poměrem cena-výkon"
Za zapůjčení děkujeme společnosti AMD
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |