TEST: AMD RYZEN 5 2600 – nejvýhodnější výkonný mainstreamový procesor do 5 tisíc korun |
Napsal Jan "DD" Stach a redakce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Monday, 21 May 2018 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
mainstreamový procesor do 5 tisíc korun 6jader/12vláken jen 65W TDP a velký výkonový a OC potenciál. To vše za necelých 5 tisíc korun!? Dnes se podíváme na 12nm vylepšenou verzi původního 14nm RYZEN 5 1600, který byl u většiny objektivních novinářů vyhlášen nejlepším procesorem roku 2017. Není asi těžké uhodnout, proč tomu tak je. 6jader/12vláken za 5 tisíc korun s velmi nízkou spotřebou, skvělým tichým chladičem v ceně a OC potenciálem k tomu? Pro ty, kteří chtějí co možná nejlepší poměr cena-výkon, absolutně úžasná koupě a znatelné posílení proti čemukoliv, co bylo vlastně do té doby v mainstreamu vůbec k dispozici (všechna 4jádrová Core i7 nevyjímaje).
poměru cena/výkon a CPU do 5 tisíc! Dnes se podíváme tedy zatím na čtvrtý a nejlevnější nový 12nm RYZEN procesor od AMD. Na řadě je 6jádrový/12vláknový modelů s efektivním 65W TDP a to za cenu pouhých 5 tisíc (4900 korun). Nástupce extrémně povedeného a populárního RYZEN 5 1600, kdy AMD v podstatě nastavilo stejné TDP a spotřebu, ovšem díky mnoha vylepšením čipu samotného a optimalizacím, je novinka o několik % výkonnější. Dokonce výkonnější než starší 95W RYZEN 5 1600X! Už jsme otestovali RYZEN 5 2600X, tedy verzi s 95W TDP, která je orientována na výkon. Ta má takty 3,6 – 4,2GHz. Jen 65W RYZEN 5 2600 hraje opět na efektivitu v základu, takže má takty nižší, 3,4 – 3,9GHz. Cenový rozdíl mezi čipy ale není velký, kdy AMD je zejména u těch výkonnějších variant u druhé generace RYZEN extrémně agresivní cenami. RYZEN 5 2600X totiž stojí jen 5600 korun, přičemž má v ceně ten větší WRAITH SPIRE chladič. RYZEN 5 2600 stojí jen o 700 korun méně, pochybuje se kolem 4900 korun, ovšem v ceně má jen ten základní WRAITH STEALTH chladič, což je bohužel downgrade proti RYZEN 5 1600, který měl také ten 2x větší SPIRE. Osobně si myslím, že je to škoda, nicméně na druhou stranu RYZEN 5 2600 je tak úsporný a chladný čip, že i ten základní chladič to bez potíží uchladí a velmi tiše, což je mnohem lepší, než, co nabízí Intel u svých procesorů. Když jsme u toho, konkurencí RYZEN 5 2600 jsou Core i5 a to modely i5-8400 nebo novější i5-8500. Oba mají 65W TDP, jejich takty jsou velmi podobné RYZENu, dokonce jsou ještě pomalejší v maximální zátěži, nicméně přestože stojí podobné peníze, mají jen 6jader/6vláken a nejdou taktovat. V základu se také jejich BOX chladič nedokáže vyrovnat tichému provozu Wraith chladiče RYZENu. Jediné, co mají Core i5 navíc, je integrovaná grafika, na které ale v této třídě procesorů nikomu moc nezáleží. Takže to nezdržujme a pojďme si rovnou říci a ukázat, jaký je RYZEN 5 2600 v praxi. Používáme pro testování novou ASUS CrossHair HERO X470, BOX chladič AMD Wraith PRISM, 2x 8GB DDR4 2933MHz paměti a primárně ASUS ROG STRIX Radeon RX VEGA 64 grafiku. Samozřejmě nechybí srovnání i odpovídající platformy Intel. Vše na nejnovějších BIOSech s nejnovějšími aktualizacemi Windows, tedy včetně oprav SPECTRE a MELDOWN, které mají vliv na výkon, což ne každá recenze jinde reflektuje. Pojďme tedy rovnou na testy …
Jako první tady máme oblíbený renderovací Cinebench v aktuální verzi 15, který opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat. Nejnovější verze k tomu využívá perfektní optimalizace pro fyzická jádra i HT technologii. Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je pochopitelně pro současné aplikační použití mnohem více klíčový ten vícejádrový test. Tento test tak odhaluje vlastně vše. A protože snad všechny moderní renderovací aplikace využívají výkon všech jader i vláken, je vícejádrový CPU pořádný přínos.
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. A jaký tady mají potenciál testované procesory? 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU a hlavně výkonu pamětí.
Velmi náročný a velmi populární renderovací program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let. A i v tomto náročném renderingu naprosto drtí vícejádrové procesory všechno a vysoko taktované 4jádro se jim příliš nepřiblíží.
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. Dnes se dá využívat i síly GPU, které to dokáže převést podstatně rychleji, než CPU, ovšem stále jsou problémy s výslednou kvalitou, takže na procesor mnozí nedají dopustit. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů. I tato oblast výpočetního nasazení ale ne každý software dnes skutečně využívá maxima potenciálu procesorů.
Populární cryptovací nástroj, který vyžaduje hodně výkonu procesoru a není divu, že i tady je tedy požadavek na co nejvýkonnější procesor na místě. Opět v tabulce vévodí vícejádrové procesory.
Velké téma je výkon procesorů ve hrách, ačkoliv v dnešních hrách je výkon procesoru v podstatě vedlejší. Stále jsme v období, přechodu mezi starým DX11 a novým mnohem optimalizovanějším DX12/VULKAN, kdy hry pořádně nevyužívají více než 4-6 vláken. V praxi to tak znamená, že často mnohem výkonnější procesory zaostávají v určitých situacích za slabšími čipy, které mají méně jader, ale vyšší takty. Velice často se tak stává, že slabší procesor se ve hrách prezentuje jako výkonnější, i když to vůbec není pravda.
Ohledně testů výkonu procesorů ve hrách drtivá většina recenzí v podstatě klame a testuje v nastavení a situacích, které v praxi u 99% uživatelů nikdy nenastanou. Faktem totiž je, že u současných her není rozdíl výkonu mezi procesory nijak dramatický, takže aby se nějaký rozdíl změřil, testuje se schválně v kombinaci nízkého rozlišení a extrémně výkonné grafiky. Upozornění: Mnoho recenzí a testů je také chybných. Mnozí novináři si usnadňují práci a používají výsledky starší, jenže Intel letos musel řešit vážný bezpečnostní problém a záplata pro MELDOWN a SPECTRE snížila výkon procesorů Intel. Někteří testeři však nepoužívají aktualizovaný BIOS + Windows a tak stále udávají vyšší výkon, než jaký Intel procesory mají. Pokles výkonu je až 10% proti minulosti u běžných aplikací velký zásad dostal právě „herní výkon“, který opravdu o několik % poklesl. Faktem ale je, že výsledky herních CPU testů vlastně neukazují výkon CPU, protože ty hry nepoužívají výkon CPU jako celku, ale ukazují jen optimalizaci, a tedy výkon samotné hry (aplikace). Zejména některé Intel modely těží s vysokých taktů na méně jádrech, ale zdaleka ne všechny Intel procesory ty vysoké takty mají. AMD tak zapracovalo právě v oblasti zvýšení taktů na méně jádrech, ale také snížilo latence uvnitř čipu a zrychlilo paměti, takže výrazně stahuje náskok Intelu v oblasti výkonu an méně jader. A vidět je to právě v extrémních situacích u her
Tohle je právě extrémní situace, kdy testujeme ultra výkonnou herní grafickou v nízkém rozlišení, což klade na CPU vyšší nároky, ale zdaleka hry nevyužívají celý výkon CPU, jen jeho části. AMD zde ale u nových CPU podstatně snížilo náskok Intelu a síly se tak prakticky vyrovnaly a rozdíly se minimalizují i u novějších a lépe optimalizovaných her. Jenže většina hráčů bude hrách v podstatně odlišných nastaveních. Nízké rozlišení jako je 1920x1080 bude používat v kombinaci podstatně slabší grafické karty.
Takže takhle to bude vypadat, když použijete mainstreamovou grafiku typu Gigabyte AORUS RADEON RX 580: Rozdíly mezi současnými rozumně výkonnými procesory jednoduše nebudou téměř existovat!
A pokud plánujete s výkonným procesorem hrát v kombinaci s výkonnou grafikou kartou typu Radeon RX VEGA 64 a to ve 4K rozlišení, tak to bude vypadat takhle: Opět nebude mezi výkonnými procesory dnes žádný velký rozdíl …
Nicméně musíme k tomu všemu dodat ještě jednu věc. Neexistuje totiž nic, jako herní procesor. Procesor má prostě výkon jasně daný a záleží na tom, kolik ho daná aplikace využije. U her tedy netestujeme výkon procesorů, ale výkon a optimalizace samotné hry (aplikace). Například v případě Core i7-8700K totiž víme, že je to procesor slabší než třeba Core i7-7900X nebo i RYZEN 7 2700X, přesto mohou nastat případy, kdy může vykazovat ve hrách více FPS. To ale není proto, že by to byl výkonnější procesor, je to proto, že hra neumí výkon těch výkonnějších procesorů skutečně využít a pak hraje roli takt na těch málo vláknech, která využita jsou a méně jádrové čipy mají obvykle tyto takty vyšší. Vy ale ten skutečný a celkový výkon procesorů využít i při hraní her můžete. Stačí když mimo samotné hry budete mít v pozadí další aplikace. Samotná hra sice může využívat třeba jen těch 6vláken CPU, ale další aplikace mohou využívat další vlákna a pak se tedy naplno ukáže výkon CPU, kdy samozřejmě jen 6jádrový procesor bude mít mnohem menší rezervu, než třeba 8, 10 či 6jádrový čip. Takže na našem příkladu vidíte, co s výkonem ve hře udělá, když v pozadí mám aktivní streamování, prohlížeč s mnoha okny a další aplikace. Jinými slovy, když současně s hraním hry využívám i další výkon. O tom je výkon procesoru!
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, vytížení a chlazení. V některých případech mohou dokonce překračovat svá TDP a tak dále. Nový RYZEN 5 2600 zůstává extrémně efektivní. Zatímco u 2600X AMD využívá potenciálu taktů i za cenu vyšší spotřeby, RYZEN 5 2600 je jasně zaměřený na efektivitu. 12nm RYZEN 5 2600 má také téměř stejnou spotřebu, jako předchozí 14nm RYZEN 5 1600, ovšem má přitom až o 10% vyšší výkon, dokonce překonává výkonem i původní RYZEN 5 1600X a blíží se RYZEN 7 1700! RYZEN 5 2600 má stejnou spotřebu, jako celkově výkonem slabší Intel Core i5-8400.
AMD má také lépe vyřešeno chlazení, kdy jeho čipy jsou již v základu vybaveny kvalitní kovovou pájkou uvnitř (Intel tam má pastu), kterou AMD ještě proti 14nm u 12nm modelů vylepšilo. Výsledkem jsou tak nižší teploty než u topících Intel procesorů. A to i při taktování. AMD navíc dodává v základu o něco lepší, a hlavně tišší BOX chladič v ceně, než Intel. Trochu mě zklamalo, že AMD k tomuto modelu dává jen ten základní Wraith Stealth chladič, když předchůdce měl SPIRE, který má prostě 2x větší pasiv navíc s měděným jádrem. Chladič se tak rozhodně nehodí pro taktování, ale jinak zvládá díky nízké spotřebě a nízkému zahřívání (díky pájce místo pasty uvnitř čipu) uchladit RYZEN 5 2600 naprosto tiše a bez problémů kolem 60°C v maximální zátěži (u her apod. je teplota výrazně níže), takže žádná výtka. Pro taktování si prostě budete muset pořídit výkonnější chladič.
RYZEN 5 2600 má větší potenciál k taktování než RYZEN 5 2600X, což je pochopitelně opět dáno takty v základu. Nataktováním RYZEN 5 2600 získáte prostě větší přínos, než nataktováním už vlastně nataktovaného RYZEN 5 2600X. Teoreticky by mohli být RYZEN 5 2600X čipy kvalitnější než RYZEN 5 2600, nicméně protože už jde vlastně o ořezané čipy z plných 8jádrových verzí RYZEN 7, nebude to tak horké, ale kvalita se může lišit čip od čipu. V našem případě však z hlediska taktování nebyl rozdíl. RYZEN 5 2600 stejně jako RYZEN 5 2600X jsme dostali při 1,45V na 4,2GHz stabilně na všech jádrech, což je parádní výsledek. Nutno říci, že 65W RYZEN 5 2600 zdaleka v základu nezpomaluje tolik, jako RYZEN 7 2700 s 8jádry. 2600 má při plném zatížení 12 vláken stále takt přes 3,7GHz, nikdy ovšem nejde ani při zatížení jen 1-2 jáder přes 3,9GHz. 2600X je agresivnější z hlediska taktů (má 95W TDP) a drží se téměř pořád kolem 3,9 na všech jádrech. Samozřejmě z hlediska taktování je tak 2600 lepší volba, protože je v základu levnější a nabízí díky nižším základním taktům podstatně větší výkonový nárůst a přínos přetaktování. Opět z něj lze velice snadno udělat dražší model a AMD tak dává domácímu taktování pravý smysl. Navíc se ukazuje, že i když Intel a jeho Core i5 jdou taktovat až na 5GHz, díky jen 6vláknům stejně nestačí na 12vláknový RYZEN 5, takže je otázka, zda má Core i5 vůbec smysl taktovat … Podívejme se dále …
Ještě než se podíváme na úplný závěr, řekněme si pár věcí. Začněme u ceny procesorů.
AMD je hodně agresivní, pokud jde o ceny RYZEN 2000 série. Zejména pokud jde o X modely, které jsou podstatně levnější a atraktivnější než původní X verze. RYZEN 5 2600X tak stojí s Wraith SPIRE chladičem jen 5600 korun a RYZEN 5 2600 je sice levnější, ale ne o moc. Stojí 4900 korun, ale to má u sebe jen základní Wraith STEALTH chladič. Konkurenční Core i5 modely stojí podobné peníze, ale výkonem se RYZEN 5 nevyrovnají. Proč?
RYZEN 5 2600 při 65W nemá vyloženě nízké takty. Dokonce jsou dost podobné tomu, co nabízí konkurenční Core i5, takže v této cenové hladině se Intel rozhodně nemůže chlubit nějak znatelně vyšším výkon ani na to jedno jádro. Na celek však AMD RYZEN 5 jednoduše deklasuje Core i5, protože se bavíme o 12vláknech, proti 6.
Na rovinu, některé procesory hodně znevýhodňujeme. Počítáme totiž poměr tak, že v podstatě bereme, že základní desky stojí stejně a nebere v potaz, pokud má u sebe v ceně procesor i schopný chladič. Takže RYZEN modely jsou v tomto ohledu vlastně znevýhodněné. Ale i tak mají poměr cena-výkon výborný, i s ohledem na to, že jde o úplně novinky (čemuž ceny obvykle odpovídají). Takže k závěru …
RYZEN 5 2600 je zatím nejlevnější nový 12nm RYZEN procesor. Kupodivu není nejlevnější 6jádrový čip na trhu, tohle prvenství patří zlevněnému RYZEN 5 1600 za 4300 korun, což je fenomenální cena, ovem je výprodejová. Nutno ale říci, že nový RYZEN 5 2600 je prostě výkonnější a pokud bereme v úvahu i taktování, dokáže zkrátka znatelně více. Konkurenční Intel Core i5-8400, stojí zhruba 4700 korun, Core i5-8500 je už za 5200 korun. Výkonově má však RYZEN 5 2600 mnohem blíže Core i7-8700, protože oba CPU mají při 65W TDP podobné takty a hlavně 6jader/12vláken. Core i5 má ale jen 6 vláken. Cena i7-8700 však činí 7700 korun, což je o téměř 3 tisíce korun více než za RYZEN 5 2600, který jej navíc dokáže překonat výkonem, protože jde na rozdíl od 8700 taktovat. RYZEN 5 2600 je vynikající, a nebojím se říci, že možná nejvýhodnější mainstreamový výkonný procesor na trhu. Ano, na RYZEN 7 nemá, ale ty jsou dražší, o dost dražší (i když stále velmi dostupné a výhodné) a kolem 8 tisíc za procesor je pro některé prostě příliš. RYZEN 5 2600 ale stojí jen necelých 5 tisíc korun, za což nabízí 6jader/12 vláken a naprosto jednoznačně rozdrtí Intel a jeho jen 6vláknové Core i5 za tytéž ceny. RYZEN 5 je navíc stejně efektivní, je chladnější díly lepšímu zpracování s kovovou pájkou uvnitř, má tišší chladič v ceně a celkově jej lze jednodušeji uchladit. Navíc je o taktovatelný, kdy Core i5-8400/8500 nejsou, takže z nich si výkonnější čip neuděláte. RYZEN 5 jde navíc taktovat i na levnější B350 (brzy B450) deskách, kdy u Intelu si navíc musíte koupit Z370, což ani k i5-8600K cenově nedává moc smysl. Celkově se prostě není moc o čem bavit. AMD má jednoznačně lepší mainstreamové procesory než Intel. A rozdíly nejsou ani ve hrách, kdy díky nižším taktům i5 už moc neunikají, navíc opět platí, že hry většinou nedokáží využít plný potenciál 12vláken, takže se nebavíme o výkonu CPU, co by nás limitovalo, ale výkonu her. Pravdou také je, že většina recenzí zákazníky musí nutně mást, protože testuje tyto levné CPU s extrémně výkonnými grafikami v nízkých rozlišeních, aby vůbec nějaký rozdíl naměřili. V praxi však procesory kolem 5 tisíc nikdo kombinovat s high end grafikami za 20 tisíc + prostě nebude. Takže CPU nikdy nebude omezením. S mainstreamovou grafikou ve FullHD či high endovou ve vyšším rozlišení není mezi Intel a AMD procesory žádný znatelný výkonový rozdíl. Pravdou ale je, že AMD dokáže i ve hrách být výkonnější, protože má tajnou zbraň jménem takty pamětí. Ty dokáží hodně pohnout s výkonem v extrémních situacích:
Celkově je RYZEN 5 2600 excelentní procesor. Pro spoustu uživatelů bude přechod na něj ze starších mainstreamových FX či až 4jádrových Core i7 modelů, jako nákup high endu. Ale není se co divit. Extrémně efektivní RYZEN 5 2600 s nízkou spotřebou má totiž v základu výkon lepší než RYZEN 5 1600X a blíží se výkonově k RYZEN 7 1700. Konkurovat mu výkonem dokáží až Core i7-8700 či Core i7-7800X, které jsou o polovinu až dvojnásobek dražší a žerou i topí znatelně více. Bavíme se přitom o výkonu, který ještě začátkem loňského roku byl skutečně top high endový a museli jste za něj platit 3-4x tolik s více než dvojnásobnou spotřebou. Nicméně u 14nm RYZEN 2000 procesorů nám AMD výběr příjemně ztížilo. Loni byl RYZEN 5 1600 z hlediska ceny jasnou volbou, byl znatelně levnější a měl u sebe chladič, což znatelně dražší RYZEN 5 1600X ne. Letos však AMD dalo k RYZEN 5 2600 horší chladič, a hlavně dalo chladič k RYZEN 5 2600X, který je i tak navíc jen o 700 korun dražší! Upřímně vzato je tak RYZEN 5 2600X podle mě o trochu lepší volbou, zejména pro ty, kterým jde hlavně o výkon a nechtějí už nic ladit a taktovat. RYZEN 5 2600 je stále velmi zajímavý, ale především pro ty, kteří řeší hlavně spotřebu a co nejnižší cenu. Zajímavý je ale určitě i pro příznivce taktování, kdy dokáže to samé, co RYZEN 5 2600X ale je o těch 700 korun levnější. 4,2GHz je běžně minimálně o 200 - 300MHz lepší, než co dokázaly RYZEN 1600/1600X modely. Samozřejmě s dopovídajícím chladičem. Celkově však není sporu, že vzhledem k nízké ceně a výkonu 6jader/12vláken jsou RYZEN 5 modely o třídu lepší než konkurenční Core i5. RYZEN 5 2600/2600X jsou výkonově mnohem blíže Core i7-8700/8700K, což není až tak divné, vzhledem k tomu že jde také o 6jádra s 12vlákny. Jenže Core i7 stojí skoro ještě jednou tolik co RYZEN 5. Každopádně nové 12nm RYZEN 5 jsou v tuto chvíli nejlepší cenově dostupné aktuální mainstreamové čipy na trhu, a to pro každého, kdo alespoň trochu co nejlepší výkon za co nejlepší cenu. AMD však překvapivě nepřekonává Intel jen výhodností, ale i celkovým výkonem, kvalitou zpracování svých čipů a také výhodností a nabídkou celé platformy, kdy navíc netrpí ani na velké množství problémů a chyb kolem SPECTRE a především MELTDOWN (ta se AMD vůbec netýká, u Intelu ale opravy přináší nižší výkon a další problémy). RYZEN 5 je tedy nyní jasná volba. AMD snad poprvé v historii nabízí prostě jasně lepší platformu (bezpečnější i stabilnější bez MELTDOWN problémů) a produkty jako celek, než Intel, a to v podstatě ve všech ohledech. Ještě před rokem by vás za předpovězení něčeho podobného, zavřeli do blázince, dnes je to však realita. AMD je v mainstreamu jasně lepší platformou než Intel, dokonce poprvé v historii má procesory vyrobené vyspělejší výrobou než Intel (12 vs 14nm). RYZEN 5 2600 je bezkonkurenčním králem procesorů do 5 tisíc korun a příjemně znatelně zlepšení proti výbornému RYZEN 5 1600 z loňského roku. Škoda jen, že AMD nedává k R5 2600 také ten Wraith SPIRE, což je ale asi jediná drobná vada na kráse.
Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům:
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |