TEST: G.Skill TridentZ RGB 16GB (2x8GB) 3600MHz – test prémiových pamětí na AMD i Intelu

Jedny z nejpopulárnějších špičkových operačních pamětí pro AMD RYZEN i Intel Core. Jaké jsou? V dnešní recenzi se konečně podíváme na paměti od velmi známé společnosti G.Skill, se kterou jsem po dlouhých měsících jednání domluvil na spolupráci. Jako první testovací model mi přišly paměti TridentZ s podporou RGB. Paměti používají klasickou konstrukci dvou pasivů na bocích, které chladí paměťové čipy Samsung. Vše doplňuje špičkové RGB podsvícení.

Kromě špičkového designu jsou ale populární hlavně proto, že používají nejkvalitnější dostupné DDR4 čipy. B-die SAMSUNG, což znamená, že jsou nejen velmi dobré pro vysoké takty u Intel platformy, ale extrémně vhodné pro AMD RYZEN platformu, kde mají vyšší takty RAM skutečně znatelný vliv na výkon platformy, s čímž souvisí odlišná konstrukce paměťového systému u AMD proti Intelu.

Samozřejmě protože ceny operačních pamětí jsou tam, kde jsou a dnes testované G.Skill TridentZ RGB 16GB (2x8GB) 3600MHz jsou prakticky to nejlepší, co trh nabízí, nejsou zrovna levné. 3600MHz edice vás vyjde na 6800 korun vč. DPH, bohužel ani v základu pomalejší verze 3200MHz nebo 3000MHz nejsou o moc levnější a obvykle stojí přes 6 tisíc také. Nejlevnější 2400MHz verze ale vyjdou na 4500 korun. Zkrátka jde o špičkové paměti a vše je také kryto „doživotní“ zárukou.

V recenzi se pak hodlám zaměřit na kompatibilitu pamětí se základní deskou ASUS Z370 Maximus X Apex, kterou dodala na test společnost ASUS. Ovšem podívám se na zoubek i tomu, jak si paměti povedou i na konkurenční platformě od AMD, kde bude sekundovat základní deska Gigabyte X470 Aorus Gaming 7 Wi-Fi. Samozřejmě nebude chybět ani testování maximálního přetaktování, snížení časování, nebo vlivu frekvence pamětí na herní a pracovní výkon procesorů Intel i AMD.

Paměti dorazily v klasické papírové krabičce s potiskem informující o parametrech, a jací výrobci tyto paměti podporují na svých deskách ohledně kompatibility s RGB podsvícením.

Samozřejmě moduly mají co do základních rozměrů standardní parametry. Pokud jde o výšku, tak je díky RGB nástavbě a designovým pasivům o něco vyšší, ale stále velmi přijatelných 44mm.

Paměti mají dnes již klasickou a široce používanou konstrukci kovových pasivů po bocích a mléčného plexi + LED podsvícení navrchu.

Samotné podsvícení nevyžaduje žádné extra připojení. Je plně aktivní a napájeno přímo ze slotů a co do barev a módů plně nastavitelné přes SW a RGB aplikace jednotlivých výrobců základních desek. Samozřejmě je skrze tyto aplikace také vypínatelné.

Pro test pamětí jsem si připravil hned dvě sestavy. Jednu postavenou na základní desce ASUS Z270 Maximus X Apex s procesorem i5 8600K a druhou postavenou na základní desce Gigabyte X470 Aorus Gaming 7 Wi-Fi s procesorem Ryzen 7 2700X. Nejdřív tedy změřím, jak si paměti vedou na přednastavením XMP profilu od výrobce, a pak otestuji až na jak frekvenci budou paměti stabilně pracovat. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě latence budu provádět v programu AIDA 64.

Paměti TridentZ RGB se prodávají od frekvence 2400 MHz, až po nejvyšší model s frekvencí až 4600MHz. Ohledně kapacit, výrobce má k dispozici 8GB a 16GB moduly, což znamená že nabízí kity po 2, 4 nebo 8 kusech v odpovídajících celkových kapacitách.

Ohledně nastavení pamětí, stačí pouze v Biosu zapnout XMP profil (na AMD i Intelu) a dát restart. Samozřejmě pokud XMP neaktivujete, tak ve výchozím stavu jako všechny paměti, pojedou jen 2133MHz. Pokud potřebujete ještě nastavit barvu pamětí, stačí pouze spárovat paměti s programem od desky, v mém případe Asus Aura Sync a RGB Fusion od Gigabyte. V mém případě jsem nenarazil na jediný problém, měnit barvu podsvícení mi šlo na obou deskách bez problémů.

Ohledně taktování pamětí na platformě Intel, zde jsem byl nakonec celkem velmi spokojen. Maximální frekvenci, na které mi paměti bez problému najely s napětím 1.65V bylo 4 000 MHz, což je vůči základním 3600 MHz velmi dobrý výsledek. Další úkol byl zjistit, jaké zvládnou paměti co nejlepší časování s 1T. Zde jsem se nakonec zastavil na 3600 MHz při časování 13.14.14.28 1T, což mělo velmi pozitivní vliv jak na rychlost pamětí, tak jejich odezvu. Z hlediska taktování jde tedy o velmi povedený model, čemuž odpovídá i jeho popularita.

U AM4 platformy jsem neočekával, že pokořím hranici 4000 MHz, protože způsob a konstrukční řešení jakým AMD pracuje s operační pamětí u RYZEN, je výrazně odlišný od Intelu. V případě Intelu totiž rychlost pamětí nemá na jeho CPU prakticky vliv. AMD však RYZEN navrhlo tak, aby vnitřní sběrnice běžela na stejném taktu, jako paměti. To znamená, že se zvýšením taktu pamětí zvýšíte i rychlost sběrnice v procesoru, a to je samozřejmě komplikovanější a má svá omezení. Ale také přínosy, kdy vliv rychlejších pamětí na výkon je u AMD platformy mnohem výraznější než u Intelu. Jednoduše AMD těží z výkonu rychlejších pamětí tím, že dochází ke zvýšení výkonu samotného procesoru. V případě Intel platformy se tak ale neděje, tam prostě jen zrychlíte paměti, protože je vliv na výkon menší, za to paměti mohou jet i na velmi vysokých taktech, protože nejsou omezovány tím, co zvládne vnitřní konstrukce procesoru.

Nicméně i tak jsem s výsledkem více než velmi spokojen. Podařilo se dosáhnout na 3733 MHz, ovšem nutno dodat, že při lepším nastavení 1T. Ovšem další časování jsem musel zvednout na konečných 20.19.19.42 1T. Takže honba za maximální frekvencí nemá na AMD moc smysl, protože v samotných pamětech háček a omezení není. Osobně doporučuju spíše najít kompromis mezi vysokou frekvencí a opravdu co nejnižším časování, které má u AMD celkem velký dopad na celkový výkon. V tomto světle paměti opravdu excelovaly, protože mi dovolily nastavit na velmi vysoké frekvenci 3600 MHz luxusní časování 13.13.13.28 1T při napětí 1.65V. S tímto nastavení je i netaktovaný procesor RYZEN výrazně znatelně výkonnější než při základních taktech pamětí. V případě Intelu však zásadní nárůst výkonu proti základu od výše taktovaných RAM v praxi není, což je prostě dáno tou konstrukcí.

Jako první jsem tedy otestoval paměti na základním XMP profilu a postupně navyšoval frekvenci pamětí s napětím 1.6 V. U pamětí G.Skill se vysokého napětí nemusíte bát, paměti jsou na to stavěné. Z grafu je krásně patrné, že propustnost narostla i na základní frekvenci, pouze úpravou časování. Další velký skok se konal na frekvenci 4000 MHz, kde paměti téměř pokořily hranici 60 GB/s během zápisu.

U platfromy AMD jsem musel sice ještě trošku navýšit napětí, ale stálo to za to. Také stojí za povšimnutí fakt, že na AM4 desce mají paměti mnohem lepší výkon v základním XMP profilu než u Intelu. Největší rozdíl je určitě v kopírování, které u AMD funguje zhruba o 10-15% lépe, zřejmě to jde na vrub paměťovému řadiči jiné konstrukce, která výrazně lépe využívá kombinace CPU a RAM.

Ohledně latencí, zde má stále Intel náskok, ovšem reálný vliv na výkon to příliš nemá. Jako nejlepší nastavení pamětí z hlediska odezvy je určitě 3600 MHz s časováním CL13/1T.

Odezva je na AM4 horší než u Intelu, ovšem v praxi to nemá nijak znatelný negativní vliv, navíc srovnáváme zcela odlišné konstrukce řadičů a to, jak procesory s RAM vůbec konstrukčně spolupracují, nemluvě o modulární stavbě RYZEN procesorů. Navíc musím upozornit, že Ryzen 7 2700X si vůči starému modelu RYZEN 7 1700X polepšil o nějakých 15-20ns. AMD se tedy viditelně v tomto ohledu stále snaží věci zlepšovat. Třetí generace procesorů Ryzen, která by měla vyjít příští rok určitě zase nějaké to zlepšení přinese.

Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou RX 580 8GB a naměřil celkem malé rozdíly. Ono základní frekvence pamětí je už tak velmi vysoko a vyšší frekvence už tolik výkonu navíc nepřinášejí. Obzvlášť na Intelu mají paměti velmi malý vliv na výkon.

U AMD měly paměti citelně větší vliv na celkový výkon, ale stále se jedná o jednotky procent. Pokud bych například porovnal paměti na frekvenci 2400 MHz a 3600 MHz, naměřil jsem rozdíl kolem 6 až 7%. U Intelu to nebylo ani 1%.

Vliv výkonu vyšších taktů u RAM v případě aplikací byl o něco lepší než u her, stále ale v řádu jednoho až dvou procent. Intel opravdu netěží z frekvence pamětí nijak výrazně, což se vzhledem ke konstrukci celého subsystému není moc co divit. Naproti tomu současná generace procesorů od AMD je úplně jiný příběh. Vyšší takty pamětí mají znatelně a měřitelně vliv na výkon.

U AMD jsem naměřil skoro 5% při nastavení pamětí na 3600 MHz s nízkým časováním, pokud máte Ryzen 7 jako pracovní procesor, má podle mě oněch 5% už celkem smysl. A to jsem neměřil rozdíl proti třeba jen 2133MHz (bez aktivního XMP profilu) nebo 2933MHz (referenční takt RAM uváděný AMD). To už bychom se bavili i o 10-15%.

Proto jsou prostě vyšší takty RAM u AMD RYZEN takové téma … bylo by vážně zajímavé, pokud by AMD okázalo využít plný potenciál pamětí, což v případě dnes testovaného kitu jsou klidně 4000MHz, což samotné paměti dokáží dát (jak ukazuje testování na Intel platformě). Ale není všem dním a generacím RYZEN konec ;).

To, že si paměti TridentZ RGB od společnosti G.Skill povedou velmi dobře, jsem očekával. Přece jen na trhu paměti jde doslova o legendu a výrobce si velmi zakládá na svém image pamětí stvořené pro nadšence taktování i ty, kteří hledají co nejlepší kompatibilitu napříč deskami známých výrobců. Však na stránkách výrobce se dozvíte, že tento konkrétní kit pamětí je ručně testován na několika desítkách základních desek předních výrobců a garantuje, že paměti zde budu fungovat na 100 % se svým XMP profilem i na takto vysoké frekvenci. Bohužel všechny desky z tohoto seznamu jsou pouze na procesory Intel. Ovšem výrobce prodává i speciální kit s přídomkem AMD, kde je seznam kompatibilních desek také velmi veliký. Proto mě velmi potěšilo, že paměti i bez oficiální podpory na AM4 desku, fungovaly na mé testovací desce bez jediného problému, a dokonce jsem z nich vyždímal lepší časování na frekvenci 3600MHz, než na Z370 Apex od ASUS. Takže bych se „Intel“ verze těchto RAM vůbec nebál v případě použití na AMD platformě. Ostatně XMP profilování také bylo vytvořeno pro Intel a AMD jej nakonec na AM4 platformě vzalo za svůj. A vše dnes funguje na výbornou.

Fakt, že lze nyní provozovat RYZEN spolu s 3600MHz RAM je docela velká věc, protože vliv na výkon je zásadní. Na rozdíl od Intelu, kdy rychlé RAM příliš znatelné z hlediska přínosu celkového výkonu, v praxi nejsou. Souvisí to prostě s konstrukcí, kterou AMD u RYZEN použilo, kdy vyšší takt RAM = vyšší takt vnitřní sběrnice procesoru a tedy vyšší výkon. Samozřejmě negativem je, že omezením je optimalizace a možnosti té vnitřní sběrnice procesoru, nikoliv samotné paměti, které by klidně daly mnohem vyšší takt. Funkčních 3600MHz v kombinaci s RYZEN je zásadní a znatelný výkonový posun proti jen 2133/2933 ale i 3200MHz RAM A právě G.SKILL jsou díky B-SIDE SAMSUNG čipům populární od začátku pro tuto platformu a docela by mě zajímalo, zda ty „AMD“ G.SKILL verze jsou ještě lepší. Nemyslím si, že by rozdíl byl ale nějak propastný, půjde spíše hlavně o to otestování.

Kromě kvality čipů nabízí G.Skill TridentZ RGB také jedno z nejhezčích RGB osvícení na trhu. Což je druhý důvod jejich popularity. Bohužel cena tomu všemu odpovídá. 6800 korun za testovaný 2x 8GB 3600MHz kit, je skutečně hodně, což je ale především dáno cenou DDR4 čipů obecně. Na druhou stranu kvalitativně srovnatelné RAM jiných výrobců s B-SIDE SAMSUNG čipy, nejsou o moc levnější a zejména verze s RGB, kdy výběr není zatím příliš bohatý. Poměrem cena/výkon tedy určitě neoslní, pokud ale hledáte opravdu kvalitu ve všech směrech a chcete vytáhnout hlavně z RYZEN platformy co možná nejvíce, tohle je prakticky to nejlepší, co trh s DDR4 dnes nabízí. Takže můžeme jen doporučit.