AMD RYZEN 5 5600G – TEST a RECENZE všestranně výborného a dostupného procesoru s grafikou |
Napsal Jan "DD" Stach a redakce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Úterý, 03 srpen 2021 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
všestranně výborného a dostupného procesoru s grafikou Poptávka po cenově rozumných, výkonných moderních procesorech s použitelně výkonnou integrovanou grafikou, byla a stále ještě je rekordní. Zejména v letošním roce, kdy situace na poli klasických grafických karet, je mírně řečeno příšerná. Spousta zájemců o nové PC neměla moc na výběru a byla ochotna se smířit s integrovanou grafikou do doby, než se situaci na poli grafických karet uklidní. Jenže AMD, které má dnes objektivně nejlepší procesory na trhu ve všech ohledech, zrovna nemělo moc co nabídnout v oblasti cenově dostupných APU. Tedy přesněji, AMD má výborné RYZEN 5000 APU, které znáte hlavně s mobilních PC jako RYZEN 5000U či 5000H modely, ovšem pro desktop je vydalo před několika měsíci jen a pouze pro OEM. Nikoliv do běžného prodeje. Reálně tak hrozilo opakování situace s předchozími ZEN 2 APU, tedy RYZEN 4000G. Ty se přes původní plány nakonec nikdy do běžného prodeje nedostaly a zůstaly výhradně pro OEM. Na běžném trhu tak AMD zůstaly v nabídce dnes už obstarožní a mnohem slabší maximálně 4jádrové 12nm RYZEN 3000G, postavené na staré ZEN+ architektuře. A to bylo maximum, co AMD pro zájemce o solidní procesor s integrovanou grafikou, běžně nabízelo. Hlavní problém nespočíval v tom, že by AMD nemělo technicky co nabídnout, jak jsem řekl, RYZEN 4000G i RYZEN 5000G pro desktop normálně existují a jsou velmi populární a úspěšné. Problém byl a je v kapacitách výroby. Speciálně u aktuální RYZEN 5000 série, je APU varianta tak žádaná pro mobilní počítače, že jich stále není dost, a tak na klasický retail (volný prodej v desktopu) prostě nezbyly kapacity. AMD však ví, že po zklamání z neuvedení RYZEN 4000G do běžného prodeje, si už nemohla dovolit neuvést ani stávající RYZEN 5000G. A tak nyní konečně přichází oficiálně do běžného volného prodeje dva moderní APU modely. Zda ale budou i skutečně dostupné v obchodech, to je jiná otázka.
Každopádně dnes je tu máme. ZEN 3 APU čipy ve verzi pro desktopovou patici AM4. Asi víte, že proti běžně dostupným RYZEN 5000X, které AMD vydalo už loni, se výrazně liší. Jde o fyzicky zcela odlišné čipy a řešení. ZEN 3 architektura procesorové části je sice společná, ale tady veškerá podobnost končí. Čipy se jinak výrazně liší. Modely RYZEN 5000X, které máme v desktopu, jsou postaveny na velmi malých 7nm čipech s 8jádry/16vlákny a jsou pro procesory s více než 8 jádry „lepeny“ na čiplety k sobě. Fyzicky stejný čip, který najdete v nejlevnějším RYZEN 5 5600X, tak najdete i v super drahých EPYC procesorech, jen jich je tam prostě více. Liší se také I/O čip uprostřed, který obstarává komunikaci a výbavu. RYZEN 5000G co by APU je úplně odlišné řešení. Jde o stejný čip, který najdete v mobilních RYZEN 5000H/U procesorech (RENOIR). Je sice také 7nm, také má ZEN 3 procesorovou architekturu s 8jádry a 16vlákny na modul, ale má poloviční velikost L3, protože velkou část plochy čipu zabírá integrovaná grafika. Zde stále architektury VEGA. Z hlediska výroby tak tento čip je zcela a kompletně odlišný od toho, který najdete v procesorech RYZEN ZEN 3 bez integrované grafiky.
V OEM verzích existuje 8jádrový RYZEN 7, 6jádrový RYZEN 5 a nejlevnější 4jádrový RYZEN 3. Pro volný prodej se ovšem AMD rozhodlo zatím nabídnout jen ty dva nejvyšší modely. I tak bude s dostupností nejspíše docela potíž. Takže zde máme 8jádrový RYZEN 7 5700G a 6jádrový RYZEN 5600G. Dnes se zaměříme na ten druhý jmenovaný. Ten je nejzajímavější hned v několika bodech. V první řadě, jde o aktuálně nejlevnější ZEN 3 procesor na trhu v běžném prodeji. Za tento 6jádrový/12vláknový model chce AMD jen 6800 korun. RYZEN 5600X bez grafiky přitom stojí 7300 korun vč. DPH. 8jádrové varianty obou, tedy plně aktivní verze čipů označené jako RYZEN 7, jsou znatelně dražší. V druhé řadě je 5600G konečně pořádný procesor s integrovanou grafikou od AMD. Poslední takový ve volné prodeji byl RYZEN 5 3400G z roku 2019, tedy 2 roky stará záležitost. AMD jej sice formálně neukončilo, ale v prodeji dostupné nejsou už delší dobu. Původní cena tohoto 4jádrového/8vláknového APU činila 149 dolarů tedy zhruba 4000 korun. Nicméně postaven byl na levné 12nm výrobě a rok 2019 byl mnohem levnější ve všem. Zejména proti současnosti, kdy ceny dopravy jsou násobně vyšší, inflace je obrovská, ceny materiálů jsou na dvojnásobcích a samozřejmě cena 7nm TSMC výroby je výrazně vyšší než 12nm výroba GF. Poslední kusy RYZEN 5 3400G se tak běžně prodávaly v obchodech i přes 5000 korun. Navíc 3400G byl jen 4jádrový s 8vlákny, tedy výrazně slabší záležitost než i 5600G. Pokud jste nesehnali některý z těch OEM variant RYZEN 4000G PRO, které se nakonec neoficiálně do volného prodeje sem tam dostaly, tak prostě nic lepšího dostupného s integrovanou grafikou od AMD nebylo. A proto jsme dnes tak nadšeni z nového RYZEN 5 5600G, je to konečně něco :).
Zatímco AMD v desktopu běžně procesory s integrovanou grafikou nenabízí, Intel ano. A to přes fakt, že drtivá většina uživatelů, nebude v běžné praxi tu integrovanou grafiku nikdy používat. Pro Intel je ale prostě integrovaná grafika součástí designu mainstreamových i mobilních Core procesorů už řadu let. Existují modely, kde je tato část jen neaktivní (tzv. „F“) verze. U všech ostatní je aktivní, ať už se používá nebo ne. Proti RYZEN 5 5600G tak stojí přímo Core i5-11600K, nebo 11600 bez K. Verze bez K nejdou taktovat, což je nevýhoda, protože AMD nijak taktování u RYZEN neomezuje. Přímou konkurencí k taktovatelnému RYZEN 5 5600G s jeho integrovanou grafikou je tak právě Core i5-11600K, který jde také taktovat a má tu integrovanou grafiku aktivní. Ten stojí 7100 korun. Stojí prakticky stejně jako RYZEN 5 5600X bez integrované grafiky. V dnešním testu se tak podíváme na srovnání všech relevantních modelů. Vedle RYZEN 5 5600G to je samozřejmě RYZEN 5 5600X a Core i5-11600K, všechny tři tyhle procesory se cenově liší jen o stokoruny. Chybět nebude ani srovnání se starší generací v podobě RYZEN 5 3400G modelu, kdy uvidíte, že ten generační posun je zde obrovský a přes vyšší cenu má dokonce novinka lepší poměr cena/výkon. Takže pojďme na to …
AMD nám poslalo procesor v běžném retail balení, tak jak je pořídíte i v obchodech. Jako zatím jediný RYZEN 5000 model má v balení i chladič! Není to bohužel ten pěkný větší WRAITH PRISM RGB, který dokázal v pohodě zastoupit chladiče kolem 600 – 700 korun, ale jen jednoduchý Wraith Stealth, který ovšem vzhledem k minimálním nárokům procesoru, v základu stačí. Takže pokud nechcete investovat do chladiče, můžete jej použít. Stejně si ale myslím, že AMD mohlo být „hodnější“ a dát k němu ten PRISM, vypadá lépe, je výkonnější a prakticky každý jeho uživatel by opravdu neměl ani pomyšlení na to kupovat jiný extra chladič. Jinak je ale procesor na první pohled stejný jako RYZEN 3000 série. Což není nic divného, říkal jsem vám, že AMD vlastně změnilo jen ty ZEN čipy uvnitř, zbytek procesoru je identický s RYZEN 3000. Znamená to tedy plnou kompatibilitu s AM4 platformou. Oficiálně X570 a B550 desky, které musíte aktualizovat na nejnovější BIOS. Dorazí i podpora pro X470/B450 desky ze strany jednotlivých výrobců. Podpora pro X370/B350 se nejspíše oficiálně neplánuje. V čem se liší RYZEN 5000G od 5000X? Jde o zcela odlišné čipy. Ačkoliv mají oba ZEN 3 architekturu, G verze má jen poloviční L3, protože velkou část čipu zabírá integrovaná grafická část. Současně G varianty nemají podporu PCIe 4.0. Jen PCIe 3.0. Pokud je tedy osadíte do B550 desky, která má sice PCIe 4.0 M.2 a první grafický slot, poběží jen v PCIe 3.0 formátu, protože procesor, který by Gen4 podporu na B550 zajišťovat, tak ji u RYZEN 5000G nemá. Mají ji jen RYZEN 5000X.
Pro srovnání jsme použili aktuálně otestované RYZEN procesory v kombinaci s ASUS ROG CROSSHAIR HERO X570 a také AUS ROG B550 Gaming pro 5600G (kvůli podpoře BIOS před vydáním). K tomu jsme osadili naše osvědčené G.SKILL FLARE X paměti 2x 8GB DDR4 3200MHz CL14, ale v případě nových RYZEN 5000 používáme pro ně doporučené DDR4 3600MHz modely. Samozřejmě jsme pro srovnání zařadili i další Intel Core procesory na odpovídajících platformách. Všechny Intel sestavy byly testovány s Kingston Black 1TB NVMe SSD PCIe 3.0 a AMD TRX40/X570 platformy mají výhodu Gigabyte NVMe SSD gen 4 s PCIe 4.0 rozhraním. Systémy jsou vybaveny grafickou kartou RTX 3080. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném WINDOWS 10 se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze. Všechny procesory jsou také testované na základních nastaveních. Tedy bez MCE, nadlimitní překračování TDP u Intelu, nebo v případě AMD není aktivní technologie PBO. Prostě všechno jede ve specifikacích od výrobce procesoru. Takže pojďme na to …
Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R20, která je více vypovídající a lépe testuje skutečný potenciál procesorů než starší verze. Opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat a ukázat jeho reálný maximální výkon. Využít dokáže zatím až 256 vláken. Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je pochopitelně pro současné aplikační použití mnohem více klíčový ten vícejádrový test. No a vidíte ten historický skok, který prakticky nemá obdoby. AMD RYZEN 5000 je kategorie sama pro sebe. Díky poloviční L3 je ale výkon 5000G nižší. Ve vícejádrovém nasazení se samozřejmě výrazně projeví výkon více jader/vláken. Tady bychom skoro mohli testování ukončit, protože CineBench ukazuje prakticky vše, co o výkonu CPU potřebujete dnes znát. Ale podívejme se i na další testy …
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. Opět tedy více jader a vláken = vyšší výkon. AMD navyšuje už tak obrovský náskok na cokoliv, co je Intel schopen nabídnout. Ve střední třídě je to ale mnohem vyrovnanější …
Velmi náročný a velmi populární program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let. Pochopitelně i zde je výkon vícejádrových procesorů dobře využíván. Situace zůstává, AMD jen masivně zvyšuje náskok nad Intelem. Ve střední třídě opět ale konkurence stále je.
Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder. Více jader a vláken zde prostě jasně vede a procesory s méně jak 8 vlákny opravdu zásadně zaostávají. I zde je ale výkon vícejádrových čipů dobře využíván, a tak i zde si AMD užívá dalšího zvýšení výkonu.
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů. V této oblasti se v poslední době hodně optimalizovalo a je to znát. Opět je zde velkým přínosem větší počet jader/vláken, takže v této cenové hladině jsou velké rozdíly. Nová generace procesorů AMD je i zde nečekaně velkým zlepšením i proti jinak velmi dobré RYZEN 3000 sérii. A jak si vedou procesory ve hrách?
Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste běžný hráč, tak vám jakýkoliv současný 14nm a lepší procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá prakticky stejnou službu. Současné hry málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co v současných hrách testujeme, není vlastně výkon samotného procesoru, ale to, jak hra výkon daného CPU skutečně používá. Je samozřejmě rozdíl, když třeba 100FPS máme s plně zatíženým 8jádrovým procesorem, nebo máme 90FPS se 16jádrovým procesorem, který je ale využit v dané hře jen na 60%.
Módou některých procesorových testů je dnes testování naprosto nerealistické nepraktické konfigurace, kdy použijeme ultra silnou grafiku, pro ultra nízké rozlišení někdy ještě se staženými detaily. Výmluvou je, že pak se ukáže prý procesorový výkon. Neukáže! Ukáže se jen, jak daná hra neumí výkon procesorů využívat a na těch několika málo jádrech/vláknech, co částečně využívá. A tak záleží jen na výši taktu na části čipu, nikoliv na skutečném výkonu procesoru jako celku. Skutečný výkon procesorů ale využit u her dnes není, tudíž test nízkého rozlišení s výkonnou GPU ve hrách neřekne to nic o tom, jaký výkon procesory skutečně mají. Na to máte například CineBench, který zatěžuje skutečně celý čip a pokud by hry dělaly to samé, vypadalo by to ve výkonovém srovnání stehně jako v CineBench. Bohužel na poli optimalizace her je třeba udělat ještě hodně práce. Každopádně abych potěšili všechny, máme také otestováno nízké rozlišení (1920x1080) s výkonnou grafikou (RTX 3080), což sice málokdo v reálu používat bude, ale máme to změřeno. Čím slabší grafiku použijete, tím více se smažou rozdíly mezi čipy i v tomto rozlišení. A naopak, pokud zvýšíte rozlišení, tak mezi procesory nebudou téměř žádné rozdíly i když to budete měřit s nejvýkonnějšími grafikami. Nicméně v téhle cenové hladině už jsme na hranici toho, co dnešní hry procesorově běžně využívají. Současné hry nejčastěji používají 8 vláken, některé i 16, některé starší a špatně optimalizované jen 4, ale nejčastěji dnes je výrazněji využíváno čistě hrou 8 vláken. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že většina her je multiplatformích a současná generace konzolí má jen 8jader/vláken, ta nová ovšem staví na RYZEN 7 3700 s 8jádry/16vlákny, takže 16vláken bude brzy standardem. Samozřejmě hry poběží i na méně, ale propad výkonu, zejména minimálních FPS bude znát a nebude to prostě tak plynulé. Současně musíte brát v potaz, že když na počítači se 4jádrovým procesorem budete mít kromě hry puštěno ještě něco jiného, i ten „herní“ výkon tím bude trpět, zatímco třeba se 16 jádrovým procesorem můžete v klidu hrát i s náročnou další aplikací běžící na pozadí. To je ten skutečný procesorový výkon, který vám ovšem dílčí herní testy prostě neukáží. Pokud běží jen hra, která zdaleka tedy samotná nevyužívá celý výkon CPU, mají obecně procesory s vyššími takty a lepším IPC na těch několika zatížených jádrech výhodu. A tady se tedy ukazuje vůbec největší přínos RYZEN 5000X modelů. Právě ve hrách, kdy díky tomu zde dlouho dominuje Intel, jsou vyšší takty na méně jádrech znát. Ale to končí. AMD RYZEN 5000X mají totiž ještě lepší IPC než 5000G, což je dáno opět například velikostí L3.
Nicméně v případě RYZEN 5000G procesorů jde hlavně o tu integrovanou grafiku a její výkon. Ačkoliv jde stále o starší VEGA architekturu, Intel v desktopu používá i u nejnovějších ROCKET LAKE Core 11000 modelů starou UHD. Takže už několik let AMD výrazně dominuje. A pokračuje v tom i nyní: Obvykle se náskok AMD ve výkonu integrované grafiky pohybuje kolem 2 až 3násobku výkonu Intelu. A to testujeme Core i5 a RYZEN 5, které jsou slabší, než TOP verze s integrovanými grafikami Core i9 a RYZEN 7. Je zde tedy masivní rozdíl v použitelnosti. S AMD RYZEN 5000G si opravdu můžete mnoho her zahrát i v nativním 1080p rozlišení. Vyjma nejnáročnějších současných titulů, to na té integrované grafiky prostě bude hratelné. S Intelem prakticky nikdy a nic. Takže tady není o čem diskutovat. Jak ale vidíte, RYZEN 3000G není o tolik slabší, i když 5000G je o dvě generace dál. Bohužel ne tou integrovanou grafickou částí, pouze procesorovou. Ta integrovaná grafika je téměř stejná. AMD jen zapracovalo na efektivitě. Výkon je vyšší hlavně díky mnohem, ale mnohem lepší procesorové části. Dnes jsem také testoval jen s DDR4 3200MHz CL14 paměťmi, kdy rychlost pamětí má na výkon integrovaných grafik značný vliv. Ale o tom až v jiném článku. Pro srovnání jsme udělali i testy výkonu s neintegrovanou Radeon RX 5500 XT 8GB grafikou, což je moderní karta s již NAVI architekturou (RDNA 1), která je výkonem lehce nad úrovní RX 580 a GTX 1060. Dnes by tedy byla považována za solidní low end. Bohužel, víme jaká je situace na trhu. Ale bez ohledu na ni vidíte, že i celkem slabá RX 5500 XT je stále mnohem, ale mnohem výkonnější než i ty nejlepší integrované grafiky v procesorech. Podívejme se tedy na provozní vlastnosti …
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes pochopitelně provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, momentálním vytížení a také aktuálních dosahovaných teplot v různých částech čipu. V některých případech mohou dokonce dočasně překračovat svá udávaná TDP a tak dále. Testujeme všechny CPU v základu s nastavením TDP tak, jak uvádí výrobce. Nemáme aktivní žádné taktování a překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie, ne MCE apod. Testujeme ale s výkonným AiO chlazením, takže procesory mají možnost boostovat na maxima, což je výhoda hlavně pro Intel, který udává TDP jen pro základní takty, ale potřebuje mnohem vyšší, aby dosahoval často deklarovaného výkonu. Speciálně v případě Core i5-11600K od Intelu testujeme ale s přísným limitem, který dodržuje těch 125W a krátký boost na 250W. Nenecháme jej ale překračovat těch 125W trvale, jak to některé desky dovolují. Jak vidíte, ani tak není Core i5-11600K příliš úsporný. I když tohle je fakticky nejúspornější režim. Kdybychom ho nenechali nikdy překročit 125W, na spotřebu už by to nemělo velký vliv, ale na výkon ano. Problém je v tom, že i když má 11600K podobný výkon jako RYZEN 5 5600G, ten je téměř o polovinu jako procesor úspornější. A to je brutální rozdíl. Výkonem integrované grafiky je totiž současné až 3x slabší. AMD je o několik tříd efektivnější řešení. Vidíte také, že RYZEN 5 5600G žere asi o 6W více než RYZEN 5 3400G. Přitom 5600G je o desítky % výkonnější. AMD tedy jasně předvádí, jak velký posun udělalo.
RYZEN 5 5600G má u sebe chladič. Jde ale jen o ten základní nízký Wraith Stealth, což je opravdu základní řešení. S ním se teploty pohybují podle typu zátěže od 75 do 90°C, a je relativně tichý. Je tedy použitelný, i když ty teploty nejsou nic moc. Pokud použijete něco výkonnějšího, v našem případě jsme jej chladili 280mm AiO, tak teploty se pohybují od 65 – 75°C i v nejvyšší zátěži. Pohoda. To je v přímém kontrastu s konkurenčním Intelem Core i5-11600K. Ten v ceně žádný box chladič nemá, protože by ho žádný neuchladil. Velmi vysoká spotřeba znamená mnohem vyšší nároky na chlazení. Výkonné AiO nebo opravdu výkonná věž je základem.
Ohledně taktování platí i u RYZEN 5000 to, co u předchůdců. Vřele nedoporučuji ruční domácí taktování RYZEN 5000/3000/2000 modelů vůbec! Pokud chcete lepší výkon, osaďte lepší chladič a procesor dejte na lepší desku. Obojí zvedne boost takty. AMD pak nabízí propracované automatické zvýšení výkonu přes technologii „PBO“, kdy stačí aktivovat tuhle funkci v RYZEN Master aplikaci/nebo v BIOSu a procesor pojede na vyšší limit TDP. Ovšem stále bude fungovat boost na méně jádrech, takže nebudete nikdy přicházet o výkon. AMD umožňuje aktivovat PBO a do toho ještě automatické přetaktování, což dokáže vytáhnout vůbec nejvyšší výkon, ale je to samozřejmě za cenu ještě vyšší spotřeby atd. Osobně doporučuji osadit procesory na co nejlepší desku a hlavní je osadit co nejlepší a nejvýkonnější chlazení. To většině bude stačit k nejlepšímu využití potenciálu CPU. Pokud chcete, zapněte PBO, kdy budete mít všechny výhody vyššího výkonu, které přináší obvykle taktování, ovšem bez nevýhod v podobě nižšího výkonu na jádro, vyšší spotřeby v situacích, kdy to není třeba atd. Funguje to i u RYZEN 5000, kdy AMD prakticky perfektně vyladilo dosahování maximálních boostů za vás a ručním laděním prakticky nic nezlepšíte, naopak. RYZEN 5 5600X/5600G mají teoreticky čipy horší kvality, než jsou ty plně aktivní u RYZEN 7 varinat. Je tak na místě předpokládat, že bude i o něco horší na taktování včetně PBO. Nicméně se to moc nepotvrdilo :). Konkrétně jsme se dostali na stejných 4,7 dokonce až 4,8 GHz jako u RYZEN 7 verze na všech jádrech. Takže když zapnete PBO, čímž odstraníte ten 65W limit, pak už je to jen na kvalitě vašeho chlazení a vaší desky, kam to půjde. V praxi jde 5600G taktovat o něco níže než 5000X, protože je tam ta integrovaná grafika. Ta jde ale mimochodem zvednout také. V základu u slabšího RYZEN 5 jede na 1900MHz, dá se ale vytaktovat na 2400MHz. Ovšem výkon vám ukážeme jindy. To úzce souvisí i s paměťmi. Dobře všichni vědí, že RYZEN 5000 procesory milují rychlé paměti, ideálně 3600 až 4000MHz, s poměrem 1:1 (k rychlosti vnitřní sběrnice) a s co nejnižším časováním. To v mnoha případech zvedá znatelně výkon proti třeba základním DDR4 3200MHz. Nicméně RYZEN 5000G jsou trochu odlišné. Co by procesory a procesorový výkon také těží z podobných pamětí jako RYZEN 5000X, ovšem zásadní a mnohem větší je vliv pamětí na integrovanou grafiku a její výkon. Tady už připravujeme extra článek na tohle téma, s paměťmi až DDR4 4400MHz, které se dají s 5600G provozovat a má to na výkon iGPU znatelný vliv. Podívejme se tedy na závěry a hodnocení
AMD RYZEN 5 5600G je perfektní procesor, pokud chcete cenově rozumný, procesorově moderní a výkonný základ s dobrou integrovanou grafikou, která bude použitelná i pro nějaké to hraní. Fakticky tenhle čip jako celek, nemá žádnou konkurenci.
Tedy ano. Je zde Intel a jeho Core i5-11600K, který stojí podobné peníze. Má také 6jader/12vláken a velmi podobný procesorový výkon. Ovšem tady jeho konkurenceschopnost končí. Jeho integrovaná grafická část je ve srovnání s Radeonem v AMD prakticky nepoužitelná. Sloužit může skutečně jen jako „zobrazovadlo textu na monitor“. Z hlediska výkonu ve hrách je běžně až 3x slabší a prostě nepoužitelné z hlediska hratelnosti. To všechno přitom Intel nabízí s dvojnásobnou spotřebou! Core i5-11600K má téměř o 90W vyšší spotřebu, což je prostě i více než dvojnásobek toho, co žere RYZEN 5 5600X s podobným CPU výkonem a až 3x vyšším grafickým výkonem. Tady se o konkurenci nedá mluvit. Speciálně když u APU řešení si spousta lidí cení právě efektivity a nízké spotřeby. 11600K se díky vysokým nárokům na chlazení, nedá do menších sestav téměř použít. RYZEN 5 5600G je v efektivitě a mnohem nižšími nároky na chlazení, o třídy lepším produktem. Není ale úplně perfektní. Jediná věc, kterou má Intel lepší je podpora AV1 akcelerace přes GPU. To AMD a jeho integrovaná VEGA stále neumí. Nicméně v běžné praxi to není žádný problém, protože CPU část akceleraci AV1 zvládá levou zadní i v 8K. Ale AMD to mohlo nabídnout. Každopádně na poli APU po stránce celkového výkonu CPU i GPU části a efektivity jako celku, nemá RYZEN 5 5600G žádnou konkurenci dnes.
Starý RYZEN 5 3400G bylo poslední APU, které AMD pro volný prodej před 5600G uvedlo na trh. Je z poloviny roku 2019 a postavený je na maximálně 4jádrovém/8vláknovém čipu 12nm ZEN+ architektury, ale má také integrovanou VEGA, i když starší verze. TDP 65W je stejné. Procesor byl výrazně levnější (149 dolarů, cca 4000 korun vč. DPH), patřil ovšem díky jen 4jádrům také do jiné kategorie. Nový RYZEN 5 5600G je sice znatelně dražší (249 dolarů, cca 6800 korun vč. DPH), ovšem je to také mnohem lepší procesor. I když má jen o 2jádra/4vlákna více, je díky modernější ZEN 3 architektuře v praxi 2x výkonnější! O něco je výkonnější i tak ta integrovaná VEGA, i když má méně jednotek. Pozoruhodné je, že oba procesory mají prakticky identickou, velmi nízkou spotřebu a dodržují +/- to uváděné 65W TDP v praxi. AMD demonstruje ohromný posun, i když srovnání 5600G a 3400G není úplně fér, protože 3400G byl plně aktivní TOP model, zatímco 5600G je osekaná verze, nad ním je plně aktivní RYZEN 7 5700G s 8jádry/16vlákny, a i integrovaná VEGA má i u něj více jednotek. Ale ten je znatelně dražší, a v testu jej dnes nemáme. Jinak přestože je 5600G dražší než 3400G, je i tak výhodnější poměrem cena/výkon. I když budu počítat těch cca 4000 korun za 3400G, tak při ceně 6800 korun je 5600G výrazně výkonnější a prostě znatelně výhodnější a lepší produkt.
Zajímavé je i přímé srovnání ZEN3 modelů. Oba mají totiž zcela jiný čip. APU verze má v procesorovém výkonu nevýhodu, že má pouze polovinu L3 paměti. A to se ukazuje zásadní ve hrách a v mnoha dalších aplikacích. Ale není to jediný důvod, proč je pomalejší. RYZEN 5 5600G také dodržuje 65W TDP (maximální limit je 76W, ovšem 65W je průměr). Do toho se ovšem počítá i ta integrovaná grafika. RYZEN 5 5600X naproti tomu žádnou integrovanou grafickou část nemá. Všechno TDP jde jen do té CPU části. Má tak vyšší takty a 2x větší L3, i když má také průměrné 65W TDP. Limit má ale vyšší, až 88W. To vše prostě znamená, že v praxi jak na výkon jednoho jádra (o 6%), tak na celek (cca 7%), 5600X prostě výkonnější procesor.
Udělat závěr kolem nového AMD RYZEN 5 5600G je velmi jednoduché. Je to nejlepší APU procesor (tedy procesor s Integrovanou grafikou) ve své třídě. Naprosto bez konkurence. Ano, technicky Intel a jeho Core i5-11600K dokáže procesorově konkurovat, ale výkonem grafiky je až 3x slabší a to všechno za stejnou cenu, bez chladiče v balení, s příšernou efektivitou danou i s více jak dvojnásobnou spotřebou (pokud dodržuje limity, vyšší, pokud je nedodržuje). Z hlediska efektivity je AMD násobně lepší produkt. Z hlediska výkonu a použitelnosti Integrované grafiky nelze Intel považovat za konkurenci vůbec, protože je fakticky nepoužitelný. Na rozdíl od RYZEN 5 5600G, na kterém se dá slušně mnoho her v nativním 1080p bez potíží a hratelně hrát. Jedinou slabinou je sama starší architektura VEGA a její technologická výbava. Podpora AV1 HW akcelerace by byla fajn, ale zatím to není problém. Je škoda, že na novou NAVI architekturu v případě integrovaných grafik v RYZEN procesorech, si počkáme až do příštího roku a tedy RYZEN 6000G. Nicméně RYZEN 5 5600G není nejlepší procesor jako takový ve své cenové třídě. Tím je a zůstává RYZEN 5 5600X. Volba mezi nimi je ale jednoduchá. RYZEN 5 5600G kupte jen v případě, že opravdu chcete nějak využívat tu integrovanou grafiku a jeho efektivitu. Nemá smysl tenhle procesor kupovat, pokud budete osazovat grafickou kartu. Protože 5000G má kompromisy z hlediska CPU výkonu, právě kvůli přítomnosti nemalé grafické části v tom čipu. Nemá také kvůli efektivitě PCIe 4.0 podporu. Tyto kompromisy naopak nemá RYZEN 5000X bez integrované grafiky. Tam je vše o maximalizaci výkonu CPU části. A má tak i těch 20 PCIe 4.0 linek. Pokud tedy budete osazovat rovnou grafickou kartu, je RYZEN 5 5600X jasná volba. RYZEN 5 5600G je zkrátka opravdu jen pro někoho a celkem malou skupinku uživatelů. Ale ti mají velký důvod k radosti, protože do současnosti nic podobného v nabídce AMD nebylo. Intel sice procesory s grafikou má, ale jejich efektivita je zdrženlivě řečeno mizerná a výkon integrované grafiky nestojí ani za řeč. Takže co by APU, ty procesory Intelu byly zajímavé jen proto, že AMD prostě RYZEN 5000G běžně neprodávalo. Nyní ho konečně do volného prodeje uvádí. Jeho největší problém bude nepochybně reálná dostupnost. Dá se ale celkem v pohodě koupit v rámci OEM sestav, kde je v nabídce již delší dobu. Je to také stejný čip, co mobilní RYZEN 5000 modely. A o ty je stále obrovský zájem. Což není divu, protože tohle prostě jsou nejlepší APU současné generace. I přes rekordní objem výroby a dodávek má tak AMD stále problém dostat těchto čipů na trh dost.
Za výbavu pro testovaní děkujeme našim partnerům:
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |