AMD RYZEN 5 7600X – TEST a RECENZE po všech stránkách výborného mainstreamového CPU! |
Napsal Jan "DD" Stach a redakce | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tuesday, 18 October 2022 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
po všech stránkách výborného mainstreamového CPU! Dnes se podíváme na zatím nejlevnější z nové generace procesorů AMD ZEN 4 architektury. Prozatím pozici nejdostupnějšího modelu zastává RYZEN 7 7600X, tedy klasický 6jádrový/12vláknový procesory pro mainstream. Nyní začíná být navíc konečně atraktivní i proto, že na trh zamířili levnější B650/B650E základní desky nové AM5 platformy. Procesor tak nabízí nejlevnější šanci, jak přejít na tuhle zbrusu novou platformu AMD a tím si otevřít cestu k mnoha budoucím upgradům, protože jak víme, AM5 desky tu s námi budou mnoho dalších let a pro několik následujících generací procesorů, stejně jako tomu bylo před lety u AM4 s prvními RYZEN 5 1600X/2600X modely. Dnes testovaná novinka je zkrátka ve stejné pozici.
Dnes opět jen v rychlosti, protože s architekturou jsme vás již seznamovali v minulých článcích. V případě ZEN 4 architektury se nebavíme o revoluci, ale evoluci. AMD prakticky posílilo všechny aspekty ZEN 3 a k tomu využilo nové 5nm výroby TSMC a také nových prvků jako DDR5 a PCIe 5.0. S přechodem na novou patici a platformu došlo také ke změně patice a zvýšení možností napájení a přidání výbavy. ZEN 4 tak cíleně není revolucí, nenavyšuje počet jader/vláken a využívá tedy jako základ 8jádrový/16vláknový čip. Nově tedy 5nm a s několika výraznými úpravami. Výsledkem jsou tak podstatně vyšší takty, vyšší IPC a nová výbava například AVX-512, což dnešní Intel procesory neumí. Novinkou v procesorech RYZEN 7000 je také 6nm I/O čip, který nově integruje i malou grafiku, takže všechny procesory RYZEN 7000X mají integrovanou grafiku a náležitou bohatou multimediální výbavu. Je zde také 28 PCIe 5.0 linek a dvoukanálový DDR5 řadič pamětí. A co to znamená v praxi, jsme vám již ukázali u recenzí RYZEN 9 7950X, RYZEN 7 7700X a nyní je na řadě tedy RYZEN 5 7600X.
V tuto chvíli tedy nejlevnější z novinek, ale je prakticky jisté, že nebude nejdostupnějším modelem nové generace napořád. AMD v tuto chvíli záměrně uvedlo jen 7000X modely, tedy to nejrychlejší v rámci jednotlivých variant (dle počtu jader). Cíleně jde o procesory, které ždímají každé % výkonu, taktování u nich nemá prakticky žádný význam, protože už v základu tlačí i za cenu vyšší spotřeby výkon maximálně nahoru. To platí i o RYZEN 5 7600X, který tedy reprezentuje nejrychlejší 6jádro s 12vlákny. Tedy stejný počet jader/vláken, jako má předchůdce v podobě RYZEN 5 5600X. Oba jsou postavené tedy na částečně neaktivních 8jádrových čipech. Zajímavé je, že AMD ponechalo cenu. 299 dolarů, což ovšem s ohledem na inflaci znamená, že 7600X je vlastně levnější. než býval 5600X v době svého vydání. Pochopitelně s ohledem na současný kurz koruny a českou inflaci je to malá náplast. Nový procesor ale není dodáván se žádným chladičem a současně má vyšší TDP 105W. Dnes se na něj tedy podíváme v praktických testech a samozřejmě si jej srovnáme se všemi relevantními Intel a AMD modely. Takže se na to podívejme …
Máme v ruce balení, tak jak půjde na běžný trh. RYZEN 5 7600X má tu menší krabičku, stejnou jako většina RYZEN 7000X, s jediným rozdílem u 7950X, který ji má větší. Žádný z dosud uvedených 7000X modelů nejde na trh s chladičem v balení, a musíte si tedy pořídit chlazení extra. V tuto chvíli jde o nejmenší krabičky, ve kterých se běžně v retailu prodávané RYZEN objevily. Vlastně by mohly být i menší, ale to už by asi nestály na té menší hraně a převážily se. Procesor samotný je hodně zajímavý ve srovnání s předchozí generací. Fyzicky jsou stejně velké (40x40mm) ale jinak kompletně odlišné. Určitě největší změnou je absence nožiček, které mainstreamové procesory AMD měly od nepaměti. Zde už to s ohledem na jejich počet a rozměry už nebylo možné. Takže se přešlo na LGA patici, velmi podobnou, jakou má Intel i s podobným upínáním na desku. 7700X i z něj fyzicky vycházející 7600X má na rozdíl od RYZEN 9 série tedy jen jeden čiplet s 8jadry/16vlákny a mezigeneračně tedy nedošlo k nárůstu v tomto ohledu. To se ale nedá říci o taktech, kdy 7nm 5600X má jen 3,7GHz a 4,6GHz. 7700X to ovšem navyšuje na působivých 4,7 až 5,3GHz! Nicméně TDP je nyní 105W (142W maximální napájecí limit) což je ale stejné, jako 105W RYZEN 7 modelů, a více než 65W R5 5600X. Mimo vyšších taktů je nový 7600X podstatně lépe vybavený, má i onu novou integrovanou grafiku v I/O, má také nový DDR5 řadič s oficiálně DDR5-5200MHz, ale AMD uvádí jako ideální kombinaci DDR5-6000MHz. Ve výbavě jsou také nové PCIe 5.0 linky (až 24 využitelných).
Pro srovnání jsme použili aktuálně otestované RYZEN procesory v kombinaci s ASUS ROG CROSSHAIR HERO X570 a X670E. K tomu jsme osadili naše osvědčené G.SKILL FLARE X paměti 2x 8GB DDR4 3200MHz CL14, ale v případě nových RYZEN 5000 používáme pro ně doporučené DDR4 3600MHz modely u RYZEN 7000X pak DDR5-6000MHz EXPO. Samozřejmě jsme pro srovnání zařadili i další Intel Core procesory na odpovídajících platformách. Všechny Intel sestavy byly testovány s Kingston Black 1TB NVMe SSD PCIe 3.0 a AMD TRX40/X570 platformy mají výhodu Gigabyte NVMe SSD gen 4 s PCIe 4.0 rozhraním. Systémy jsou vybaveny grafickou kartou AMD Radeon RX 6900XT v referenci. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném WINDOWS 10 (W11 u nové AM5) se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze. Všechny procesory jsou také testované na základních nastaveních. Tedy bez MCE, nadlimitní překračování TDP u Intelu, nebo v případě AMD není aktivní technologie PBO. Prostě všechno jede ve specifikacích od výrobce procesoru. Takže pojďme na to …
Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R23 i starší R20, která je více vypovídající a lépe testuje skutečný potenciál procesorů než starší verze. Opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat a ukázat jeho reálný maximální výkon. Využít dokáže zatím až 256 vláken. Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je prakticky k ničemu, protože vlastně výkon 1 jádra nevyjadřuje. Testuje sice 1 jádro, ale protože moderní CPU v tomto typu dnes nepříliš obvyklé zátěže dokáží nahnat takty mnohem výše, než když procesor zatěžuje více nebo všechna jádra, není to prostě skutečně „test výkonu na jádro“. V plné zátěži nebudou mít CPU takhle výkonná ta jednotlivá jádra, protože poběží pomaleji. Takže tenhle CB 1core test je hodně teoretický a ani ho nezapočítáváme do celkových výsledků. Ve vícejádrovém nasazení se samozřejmě výrazně projeví výkon více jader/vláken. Tady bychom skoro mohli testování ukončit, protože CineBench ukazuje prakticky vše, co o výkonu CPU potřebujete dnes znát. Ale podívejme se i na další testy …
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. Opět tedy více jader a vláken = vyšší výkon. U tohoto testu hrají velkou roli operační paměti, kdy hlavně DDR5 dokáží nahnat hodně. Intel procesory v testu jsou stejně jako starší RYZEN 5000X testovány s DDR4 ne s DDR5.
Velmi náročný a velmi populární program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let. Pochopitelně i zde je výkon vícejádrových procesorů dobře využíván.
Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder. Více jader a vláken zde prostě jasně vede a procesory s méně jak 8 vlákny opravdu zásadně zaostávají. I zde je ale výkon vícejádrových čipů dobře využíván.
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů. V této oblasti se v poslední době hodně optimalizovalo a je to znát. Opět je zde velkým přínosem větší počet jader/vláken, takže v této cenové hladině jsou velké rozdíly. A jak si vedou procesory ve hrách?
Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste běžný hráč, tak vám jakýkoliv současný procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá dobrou službu. Nicméně v kombinaci s výkonnější grafikou budou rozdíly výraznější. Zda pro hratelnost většiny her nějak zásadní a poznatelné, to si nemyslím. Ale v kombinaci s výkonným grafikami prostě budou už rozdíly měřitelné. Současné hry bohužel však popravdě málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co v současných hrách testujeme, není vlastně výkon samotného procesoru, ale to, jak hra výkon daného CPU skutečně používá. Je samozřejmě rozdíl, když třeba 100FPS máme s plně zatíženým 8jádrovým procesorem, nebo máme 90FPS se 16jádrovým procesorem, který je ale využit v dané hře jen na 60%.
Každopádně abych potěšili všechny, máme také otestováno nízké rozlišení (1920x1080) s výkonnou grafikou (RX 6900 XT), což sice málokdo v reálu používat bude, ale máme to změřeno. Čím slabší grafiku použijete, tím více se smažou rozdíly mezi čipy i v tomto rozlišení. A naopak, pokud zvýšíte rozlišení, tak mezi procesory se budou rozdíly zmenšovat. Ale u nové generace grafiky jako RTX 4090 a RX 7900 XT, které aktuálně vyráží na trh, budou existovat rozdíly všude. Co dnešní hry procesorově běžně využívají? Nejčastěji 8 jader a 16vláken dens, některé starší a špatně optimalizované (a starší) jen 4, ale nejčastěji dnes je výrazněji využíváno čistě hrou 8 jader/16vláken. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že většina her je multiplatformích a současná generace konzolí má jen 8jader/vláken, ta nová ovšem staví na RYZEN 7 3700 s 8jádry/16vlákny, takže 16vláken je dnes standardem. Samozřejmě hry poběží i na méně, ale propad výkonu, zejména minimálních FPS bude znát a nebude to prostě tak plynulé. Současně musíte brát v potaz, že když na počítači se 4jádrovým procesorem budete mít kromě hry puštěno ještě něco jiného, i ten „herní“ výkon tím bude trpět, zatímco třeba se 16 jádrovým procesorem můžete v klidu hrát i s náročnou další aplikací běžící na pozadí. To je ten skutečný procesorový výkon, který vám ovšem dílčí herní testy prostě neukáží, tedy v kombinaci se slabšími grafikami.
Zajímavou novinkou u RYZEN 7000X řady je stálá přítomnost integrované grafiky. Ne v samotném CPU čipu, protože nejde o APU, ale AMD integrovalo 2CU jednotky do I/O čipu, který se stará o výbavu a komunikaci. Nejde o nijak výkonnou grafiku, ani to není její účel. Stejně jako v případě většiny integrovaných grafik v procesorech Intel, je zde prostě hlavně proto, aby tam byla. Tedy spolehlivý zobrazovač textu na monitor, který je součástí procesoru :). AMD ji ale velmi dobře vybavilo multimediálně, takže použití v HTPC je dobrá. Její grafický výkon pro hry apod. je ale hodně omezený. Pouze 2CU RDNA 2 zkrátka nezvládnou mnoho, je výrazně slabší než integrované grafiky v RYZEN 5000G sérii procesorů (a AMD samozřejmě chystá i RYZEN 7000G s výkonnější integrovanou grafikou, ale vycházet budou asi až z nové generace mobilních CPU), a je jen o trochu výkonnější než integrované řešení v Intelu. Některé hry si tedy zahrajete, ale na náročné hraní to rozhodně nebude. Ale není to účel. Už jen přítomnost této iGPU v nových RYZEN 7000X je však dělá mnohem univerzálnější a lépe vybavené, než jejich předchůdce. Podívejme se tedy na provozní vlastnosti …
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes pochopitelně provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, momentálním vytížení a také aktuálních dosahovaných teplot v různých částech čipu. V některých případech mohou dokonce dočasně překračovat svá udávaná TDP a tak dále. Testujeme všechny CPU v základu s nastavením TDP tak, jak uvádí výrobce. Nemáme v základu aktivní žádné taktování a překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie, nikoliv MCE apod. Testujeme ale s výkonným AiO chlazením, takže procesory mají možnost boostovat na maxima, což je výhoda hlavně pro Intel, který udává TDP jen pro základní takty, ale potřebuje mnohem vyšší, aby dosahoval často deklarovaného výkonu. To je problém nejen Intelu, který si hodně vymýšlí se 125W a (a reálně 250 – 300W) u svého Core i9-12900K/KS, nově si ale AMD řeklo, proč to taky takhle nezkusit. Žene tak nové RYZEN 7000X vysoko a hlavně udává TDP jiným způsobem než dříve a samozřejmě i jinak než Intel. Nelze tohle TDP úplně přesně srovnávat s TDP předchozích generací, protože AMD změnilo to, jak jej udává. AMD se ale přeci jen netají skutečnými nároky procesorů a tomu, co ve skutečnosti žerou z patice (PPT) a udává tyto hodnoty přehledně. Takže 105 TDP procesor znamená limit až 142W energie z patice a odpovídající proudy. Spotřeba RYZEN 5 7600X ale není tak vysoká jako 7700X, ačkoliv technicky mají stejný limit. U obou přitom žene AMD věci na maximum, nicméně protože u R5 není část čipu aktivní (má o 2jádra/4vlákna méně), spotřeba je nižší. Nicméně AMD se o cíleně nýkou spotřebu u RYZEN 7000X variant nesnaží a účelově žene všechno na maximum, kdy CPU vlastně i překračuje udávané takty a snaží se za každou cenu dostat na tu 95°C provozní teplotu, což ale u docela úsporného 7600X není s dobrých chlazením prakticky možné v běžných aplikacích. Takže vidíte prostě že jede na maximum a ani taktování už tu spotřebu příliš nezvýší. Za to ji můžete dost stáhnout jednoduchým zapnutím ECO režimu. Ten má různá nastavení, ale už to první, které efektivně stáhne limit napájení na 88W, znamená jen drobný pokles výkonu, ovšem znatelný pokles spotřeby i pod úroveň 65W RYZEN 5 5600X, při stále o třetinu lepším výkonu = masivně lepší efektivita novinky.
RYZEN 5 7600X u sebe nemá v balení chladič, což překvapí, protože předchůdce jej měl. Musíte si tedy v každém případě sehnat chladič sami. Výhodou AM5 platformy je možnost použít chladiče z AM4. Až na výjimky (modely vyžadující výměnu zadního plátu) je opravdu každý kompatibilní, zkoušeli jsme několik AiO i klasických TOWER chladičů a žádný problém. Nicméně téma chlazení je u 7000X série CPU zajímavé. A určitě bude tématem mnoha diskusí. Mnozí budou asi překvapeni, kdy v náročné zátěži může 7950X dosahovat prakticky s jakýmkoliv chlazením teploty až 95°C! U úspornějších a níže taktovaných RYZEN 7 7700X ale i 7600X je to menší problém, protože mají jen ten jeden 8jádrový čiplet a jsou tudíž úspornější, a tedy i chladnější. Mnozí se budou plašit a hrozit, jestli není v něčem problém. Není. 95°C je správná teplota. V případě 7000X modelů, které jsou hlavně po maximálních taktech a tedy výkonu bez ohledu na spotřebu, zvolilo AMD maximalistický přístup. 95°C je provozní teplota, na kterou jsou nové čipy stavěné pro 24/7/365 provoz! Ano, AMD říká, že na této teplotě běhají čipy dlouhodobě bez degradace. Skutečné maximum, při kterém CPU snižuje výkon je až kolem 115°C. Nicméně ta 95°C je zásadní. Je to TjMax hodnota, ke které se podle výkonu vašeho chlazení prostě orientují takty. Ovšem 7600X topí míně, teplot je stále soustředěno na té velmi malé ploše a ona uváděná teplota není vlastně teplotou celého CPU, ale jen špičkovou teplotou na velmi malé ploše onoho 5nm čipu. Procesor samotný netopí, protože nemá moc z čeho. Současně těch 95°C zde nefunguje jako známá hranice u Intelu, kdy ten na této hodnotě (95 – 100°C obvykle) začne tvrdě snižovat výkon ve snaze se uchladit, protože není stavěný na trvalý chod na takhle vysoké teplotě. AMD RYZEN 7000X ale ano, takže výkone na těch 95°C nesnižuje, naopak výkon (takty) zvyšuje až do doby, než je té teploty dosaženo (pokud ne, tak prostě do limitů boost taktů nebo napájení) a tam to prostě drží. AMD zkrátka chce, aby uživatel měl maximum výkonu vždy k dispozici. Samozřejmě teploty se liší podle typu zátěže, třeba ve hrách s mým výkonným AiO běhal procesor lehce přes 60°C, v náročnějších renderech kolem 80°C. A to platí tedy o výchozím 105/170W TDP nastavení (= až 142/230W spotřeba). Pokud snížíte TDP na 142W/88W/65W, teploty masivně spadnou, ale to prostě proto, že procesor nesmí překročit určitou hladinu TDP a tedy napájení. Je to celkem zajímavé řešení ze strany AMD :).
Samozřejmě výše uvedené souvisí i s taktováním. AMD nastavilo 95°C jako výchozí cílovou provozní teplotu, ke které se CPU snaží dostat, když může. Samozřejmě v závislosti na výkonu chlazení, se tam ani nikdy dostat nemusí. V tom případě nastoupí ono omezení na 142W maximální spotřeby u Ryzen 5, což je základní nastavení. AMD fakticky využívá PBO už v základu k maximalizaci výkonu. Rezervy jsou tak poměrně malé, tím spíše, že ani na plno běžící 7600X jich nevyužívá. Jde ručně taktovat, nebo s využitím systémů výrobců desek včetně kombinací s PBO systémem apod. Samozřejmě platí, že hodně záleží na použité desce a chlazení. Nicméně jde posunout na až 5,5GHz a je to plně stabilní a spotřeba se ani moc nezvýší, ale výkon už takty ne, protože s dobrým chlazením i bez toho OC to nejede o moc pomaleji (v praxi 5,45GHz stabilně na všech jádrech pořád a nevyužívá ani plný limit spotřeby). Takže na taktovací hrátky není 7600X zajímavý. Zajímavý bude maximálně RYZEN 5 7600 bez X později. Ovšem dnes velmi zajímavé je zlepšit efektivitu, která ve výchozím stavu záměrně není tak dobrá. Stačí trochu ubrat na tom napájecím limitu (ze 142W na 88W) a přes drobný pokles výkonu pár jednotek % maximálně, je spotřeba o 30W nižší u 7600X, což je excelentní s ohledem na výkon. Novinkou u AMD a AM5 jsou nativní DDR5 paměti (DDR4 není vůbec podporováno), které běží 1:1, kdy AMD oficiálně uvádí DDR5-5200 ale doporučuje DDR5-6000MHz jako ideální. V této souvislosti stojí za pozornost nová AMD EXPO technologie, což je speciální profilování. Po osazení pamětí do systému, začne BIOS paměti testovat a zkoušet, kdy hledá nejnižší časování. Celý proces nicméně nějakou dobu trvá a PC se několikrát restartuje, což může dost lidí hodně znervóznět. Ale jakmile se to chytne, tak do nějaké změny nastavení nebo vyčištění nastavení, to pak drží dobře. Každopádně neměl jsem čas si s tím výrazně hrát, ale použité GSKILL Trident Z5 NEO s AMD EXPO naskočily po těch několika minutách prvního bootování na těch 6000MHz CL36, což je vynikající a drží. Podívejme se tedy na závěry a hodnocení
AMD RYZEN 7600X je nejvýkonnější čistě 6jádrový procesor všech dob. Pro srovnání původní RYZEN 5 1600X z roku 2017, tedy „pouze“ pět let starý 6jádrový TOP model, dosahuje v Cinebench R23 výkonu 942/6470 bodů. Nový 7600X má ve stejném testu 1975/15348 bodů. To je více než 2x vyšší výkon na jedno jádro a 2,4x vyšší výkon na celek! Se stejným počtem jader/vláken a zhruba stejnou spotřebou (speciálně když se sníží limit u novinky)! S ohledem na to, jak malá zlepšení nám představoval Intel se svými 4jádry a několika jejich generacemi téměř dekádu, jde o impozantní posun. Možná zajímavější je srovnání s procesory jako Core i9-10900K, 11900K, 7900X s více jádry/vlákny. Přesto proti nim je ve všech ohledech 6jádrový 7600X výkonnější, někdy i výrazně. I ve srovnání proti obecně velmi vysoko hodnocené předchozí RYZEN 5000X generaci, je posun velmi solidní. Proti 5600X je 7600X běžně o 35% výkonnější, a má prakticky stejný výkon jaký měly 8jádrové RYZEN 7 5000X verze se stejným TDP. Za pozornost opět stojí ECO režim, tedy cílené snížení TDP/napájení na 88W ze 105W, což znatelně srazí spotřebu až pod úroveň 65W RYZEN 5700X nebo 5600, ovšem výkon klesne jen o malé jednotky % v průměru. Do jednoho grafu v článku jsem „nenápadně“ uvedl ten výkon, který je jen o pár jednotek % nižší proti nebržděnému 105W režimu, takže se bavíme opravdu o monstrózní efektivitě s ohledem na pokles spotřeby v desítkách W. Ale chci si nechat testy RYZEN 7000X na sníženém napájení do samostatného článku, protože to prostě stojí za to :). Musím říci, že jakkoliv jsou RYZEN 9 7950X i RYZEN 7 7000X velmi působivé procesory na ten maximální výkonový režim, oba dva jsou z mého pohledu ještě mnohem působivější, když se neženou na to maximum a trochu se jim ubere z napájení. Výkon totiž klesne jen o pár bezvýznamných %, spotřeba ovšem spadne o desítky % a tím pádem i zahřívání atd. Efektivita nových 5nm čipů je zdrcující a AMD to u nových 7000X „trochu zbytečně“ (ale záměrně) schovává svou snahou získat každé % výkonu. Pravda, může si to dovolit, protože i tak jsou nové RYZEN procesory o parník úspornější, než stávající i nové stále jen 10nm monolitické Intel procesory s podobným výkonem. U RYZEN 5 7600X to není tak markantní s ohledem na to, že nežere tolik už v tom nebržděném základu. Ale 30W je pořád něco a výsledná spotřeba pod úrovní 65W modelů minulé generace v kombinaci s o třetinu vyšším výkonem je prostě pecka. A to se stejným počtem jader/vláken. Vypíchnout také musím dosavadní zkušenosti se zbrusu novou AM5 platformou, která tady bude řadu let a sloužit bude pro několik dalších generací RYZEN procesorů. Absolutně žádné problémy! Což je až neuvěřitelné, protože vždycky nějaké s novou platformou byly. Zatím, musím zaťukat, že nic. Všechno šlape výborně. Také chladiče jsou kompatibilní (většina), takže žádné komplikace ani tady. Jedinou komplikací, speciálně u levnějších modelů procesorů v nové řadě, jakým je i RYZEN 7 7700X (8/16) a také ještě levnější RYZEN 7 7600X (6/12), jsou základní desky. Ty jsou samozřejmě dražší, nemáme tu výhodu, že kompatibilní desky už by byly dávno na trhu, jako u AM4. Ale to je pochopitelné. Nicméně pro mnoho uživatelů ideální B650E a spíše až levnější B650 modely už přichází do obchodů. Nejsou sice levné, ale nejsou za současné situace ani finančně šíleně nedostupné. Prostě mají ceny novinek a stojí za to, pokud plánujete PC několik let používat, kdy AM5 jednoduše nabízí něco, co žádná jiná platforma dnes = jednoduchá upgradovatelnost na několik následujících generací RYZEN procesorů, podpora Gen GPU i SSD současně (X670E/X650E) atd. Pochopitelně pomě cena/výkon není výjimečný. Ale nejde ani o žádnou tragédii. Samozřejmě dnes výrazně zlevněné RYZEN 5000X jsou výhodnější, pokud bychom započítali i cenu slušné AM4 desky a DDR4 pamětí, je rozdíl několik tisíc korun proti srovnatelným AM5+DDR5 nutných pro RYZEN 7000X. Ale na tom nevidím nic zvláštního, ani špatného. Srovnáváme cenu absolutních technologických novinek se zbožím na starých technologiích a ve slevách. A celá pointa toho, že RYZEN 5000 série pokračuje na trhu, je právě to, aby byla cenově dostupnější.
RYZEN 5 7600X je působivý mezigenerační skok, kdy bez zvýšení spotřeby a počtu jader/vláken, AMD dokázalo navýšit výkon o víc jak 30%. I na sníženém limitu je ten výkonový skok takový a tím pádem energetická efektivita nové generace procesorů AMD je impozantní a nemá na trhu žádnou konkurenci. Navrch má novinka i solidní integrovanou grafiku vždy. Prostě na poli čistě 6jádrových/12vláknových mainstreamových CPU je to pecka. I cena je solidní, AMD mezigeneračně nezdražilo (což zejména v současné světové situaci stojí za pozornost). Na druhou stranu ta cena být vyšší realisticky nemůže. RYZEN 5 7600X je sice celkově lepší CPU než 8jádrové RYZEN 7 5000X modely, takže pokud byste vybírali podle ceny, je novinka určitě lepší CPU. Na druhou stranu konkurenční Intel má v téhle hladině už i 10jádra a brzy 12jádra. Pravda, je to 6velkých + malá jádra, ale v některých aplikacích to prostě víc jader je, a i o něco vyšší výkon. Ale ne výrazně a ne vždy. Výhoda čipletové konstrukce a 5nm výroby je evidentní, a fakt že Intel na srovnatelný výkon potřebuje podstatě více procesorových jader a tomu odpovídající negativní průvodní jevy, rozhodně o mnohém vypovídá. Intel tedy bude tlačit za podobnou cenu 12600K (10jader/16vláken) a brzy o něco dražší 13600K se 14jádry a 20vlákny. AMD pro svůj 7600X nastavilo objektivně maximální cenu, za kterou dává dnes smysl. Jeho výhodou proti Intelu bude nižší spotřeba, a především mnohem lepší platforma, kdy LGA1700 (Z690/790) od Intelu je technicky mrtvá, další generace CPU podporovat nebude a neumí ani PCIe 5.0 pro SSD. Pokud pořizujete nový PC na delší dobu, dává pořízení AMD AM5 platforma prostě mnohem větší smysl. A pokud vám stačí starší cenově dostupnější platforma, je zde dnes stále superlevná a efektivní AM4. RYZEN 5 7600X jako procesor nemá vlastně žádnou slabinu. Dokáže být extrémně efektivní, pokud ho necháte a výkon je vynikající. Cena by mohla být nižší (jako u všeho dnes) a nepochybně časem bude. Ovšem jde o novinku a vychází v časech kdy kurz dolaru a situace ve světě je jaká je, jen ne klidná a normální. Takže na té ceně nevidím nic špatného v tento moment. Konkurenční Intel i starší AMD modely sice dokáží nabídnout podobný výkon v některých ohledech za podobnou cenu, ale novinka nabízí prostě fakt, že je pro novou platformu s novými technologiemi s příslibem budoucí upgradovatelnost. Nákup AM5 je dnes investice, kdy slušná B650 nebo ještě lépe B650E deska v kombinaci s RYZEN 5 7600X a DDR5 není sice nejlevnější PC základ s nejlepším poměrem cena/výkon, ale není to vyloženě předražené a máte podporu PCIe 5.0 a cestu k budoucím upgradům CPU. Nejen na výkonnější RYZEN 7000X modely, ale i chystané RYZEN 7000X3D a další generace v dalších letech. Nový 7600X je v tuto chvíli vůbec nejlevnější cesta, jak mít nejlepší a nejmodernější PC platformu na trhu. Fakt, že má přitom vynikající mainstreamový výkon ve všem a při nízké spotřebě, je samozřejmě také skvělá zpráva. Speciálně hráči budou nadšeni, protože tohle je jasně nejlevnější CPU s nejvyšším tzv. „herním výkonem“ dnes. Celkově prostě mohu a musím RYZEN 5 7600X jen a jen doporučit a jsem zvědav, co nám AMD v rámci RYZEN 7000 generace nabídne dál :). Za výbavu pro testování děkuji našim partnerům
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |