AMD RYZEN 9 7900 - TEST a RECENZE výkonného a extrémně efektivního procesoru za dobrou cenu |
Napsal Jan "DD" Stach a redakce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pondělí, 09 leden 2023 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
výkonného a extrémně efektivního procesoru za dobrou cenu AMD doplňuje nabídku nových RYZEN 7000 ZEN 4 procesorů na trhu. A jako již tradičně, po uvedení nejvýkonnějších modelů s vyššími TDP (i cenami), přichází také levnější varianty, které mají i nižší TDP. No a nejzajímavější z nich je podle mého názoru 12jádrový RYZEN 9 7900, který přichází s pouze 65W TDP a současně výborným základním Wraith PRISM RGB chladičem v ceně procesoru. Je také levnější, než co stojí fyzicky stejný RYZEN 9 7900X bez chladiče. Liší se jen takty a díky nastavenému TDP. Zajímavostí je, že na rozdíl od konkurence, která se snaží za každou cenu bránit tomu, aby si zákazník mohl koupit levnější produkt a taktováním z něj udělat ten dražší, tedy smysl domácího taktování, AMD tomu nijak nebrání. Můžete si koupit jen ten levnější RYZEN 9 7900 a udělat si z něho výkonem to samé, čím je RYZEN 9 7900X. Žádný problém!
Celkem AMD nyní uvádí na trh tři nové kousky 65W modelů bez X, tedy 6jádrový RYZEN 5 7600, 8jádrový RYZEN 7 7700 a dnes testovaný 12jádrový RYZEN 9 7900. Dva posledně jmenované jsou v prodeji v ceně s tím pěkným Wraith PRISM RGB chladičem, který na jejich tiché a účinné chlazení stačí naprosto s přehledem. Jinak jak víte, tak 65W TDP u AMD znamená, že procesor ve výchozím stavu boostuje na spotřebu maximálně 88W PPT, tedy reálná spotřeba bude za každých okolností vždy pod těch 90W. To je velmi zásadní věc. Speciálně u RYZEN 9 7900 je těch 65W TDP (88W PPT) o dost méně, než u RYZEN 9 7900X, který má 170W TDP (a 230W PPT). To je opravdu velký praktický rozdíl ve spotřebě a zahřívání, jak dnes uvidíte. Jinými slovy X verze může mít až 2,6x vyšší spotřebu, ale překvapivě to neznamená zdaleka podobný rozdíl výkonu. Ten rozdíl ve výkonu je mnohem, ale mnohem menší, pro většinu běžných uživatelů bych řekl až zanedbatelný. Ovšem zato fakt, že tenhle stále velmi výkonný procesor žere jen 88W v maximální zátěži a na jeho tiché chlazení stačí ten box chladič dodávaný v ceně procesoru, je více než velmi zajímavé. Potěší i ceny, kdy RYZEN 9 7900 má stát oficiálně jen 429 dolarů, tedy jen o 30 dolarů více, než za co byl na trhu před několika měsíci původně uvedený 8jádrový RYZEN 7 7700X. A současně je to 120 dolarů méně, než co stál RYZEN 9 7900X, tedy fyzicky stejný procesor, jen v základu s vyššími TDP a bez chladiče v ceně. A znovu opakuji, není problém si u RYZEN 9 7900 zapnout PBO a zvýšit mu tedy limity tak, že výkonem bude prakticky identický s 7900X. Samozřejmě hlavní pointa je fakt, že má v základu tu nižší spotřebu a více než velmi dobrý výkon.
Oficiálně existují 65W konkurenční Core 13000 procesory. Problém je, že je Intel záměrně schovává. Uvedl je sice v oficiální prezentaci na CES 2023, ale nikomu je neposlal na testování! Nechce totiž jejich přímé srovnání s RYZEN 7000 na 65W, protože ví, že by to totálně projel. Problém je, že Intel sice oficiálně uvádí těch 65W TDP u nových Core i9-13900 (8+16jader) nebo Core i7-13700 (8+8 jader), jenže aby to mělo v praxi konkurenceschopný výkon srovnatelný s RYZEN 7000, tak těch 65W vůbec nedodržují! Reálně totiž boostují na nehorázných 219W!!! Tedy 2,5x vyšší spotřeba, než je reálné 88W maximum u nových RYZEN 7000 bez X. Prostě tady Intel nedokáže schovat nevýhodu v podobě stále jen 10nm monolitů proti 5nm čipletům a snaží se všechni přesvědčit, že 219W = 65W TDP. A tak sice papírově 65W procesory Intel Core existují, kdy nejblíže je oficiálně 429 dolarovému RYZEN 9 7900 postavený zhruba 400 dolarový Core i7-13700, ale ten prostě na jen 65W nemůže jet, protože by byl výrazně slabší výkonem. Současně Intel ten procesor prodává uzamčený pro taktování a jeho BOX chladič se ani náhodou nemůže rovnat kvalitám Wraith PRISM od AMD, kdy současně je zde pochopitelně i velký rozdíl v reálném zahřívání, když „65W“ Intel procesor jede až na 219W proti jen 88W boostu v praxi u AMD. Jinými slovy, nikdo na světě neměl k dispozici pro otestování nové „65W“ procesory Intelu, protože Intel nechce tohle srovnání. Takže v tichosti ty procesory dodá na trh později a srovnání budeme muset udělat později … Takže se na to podívejme …
Nemám v ruce balení, tak jak půjde na běžný trh. Mám jen samotný CPU a Wraith PRISM chladič k němu, vnější obal nemám, ale vypadá nějak takhle: RYZEN 9 7900 má tedy větší krabičku, ve které najdete ten pěkný chladič v ceně. Žádný z dosud uvedených 7000X modelů jej neměl a nemám jej ani většina Intel procesorů. U tohoto si to ale AMD mohlo dovolit prostě proto, že ten CPU je tak úsporný a netopí, že ten Wraith PRISM ho zvládne uchladit a tiše. Žádný lepší chladič na něj dávat a pořizovat prostě nemusíte. Procesor samotný je hodně zajímavý ve srovnání s předchozí generací AM4 řešení. Fyzicky jsou stejně velké (40x40mm) ale jinak kompletně odlišné. Určitě největší změnou je absence nožiček, které mainstreamové procesory AMD měly od nepaměti. Zde už to s ohledem na jejich počet a rozměry už nebylo možné. Takže se přešlo na LGA patici, velmi podobnou, jakou má Intel i s podobným upínáním na desku. RYZEN 9 série má na rozdíl od RYZEN 7 a RYZEN 5 běžně tedy dva čiplety s fyzicky 8jadry/16vlákny, kdy 7900X/7900 má vždy dvě jádra vypnutá, tedy 12jader/24vláken celkem aktivních. Model bez X má tedy jen 65W TDP (=88W PPT), což je výrazně níže než 170W TDP (=230W PPT) už X verze. Nicméně o tolik nižší takty R9 7900 nemá a běhá stále solidních 3,7GHz až 5,4GHz. All core boost je ale pod 5GHz. Nicméně ta energetická úspora je masivní. Stejně jako ostatní RYZEN 7000 je novinka podstatně lépe vybavená než 5000X, má také onu novou malou integrovanou grafiku Radeon v I/O, má také nový DDR5 řadič s oficiálně DDR5-5200MHz, ale AMD uvádí jako ideální kombinaci DDR5-6000MHz. Ve výbavě jsou také nové PCIe 5.0 linky (až 24 využitelných).
Pro srovnání jsme použili aktuálně otestované RYZEN procesory v kombinaci s ASUS ROG CROSSHAIR HERO X570 a X670E. V případě nových RYZEN 5000 používáme pro ně doporučené DDR4 3600MHz modely u RYZEN 7000X pak DDR5-6000MHz EXPO. Samozřejmě jsme pro srovnání zařadili i další Intel Core procesory na odpovídajících platformách s odpovídajícími DDR4/DDR5 jako u AMD. Všechny Intel sestavy byly testovány s Kingston Black 1TB NVMe SSD PCIe 3.0 a AMD TRX40/X570 platformy mají výhodu Gigabyte NVMe SSD gen 4 s PCIe 4.0 rozhraním. Systémy jsou vybaveny grafickou kartou AMD Radeon RX 6900XT v referenci. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném WINDOWS 11 se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze. Všechny procesory jsou také testované na základních nastaveních. Tedy bez MCE, nadlimitní překračování TDP u Intelu, nebo v případě AMD není aktivní technologie PBO. Prostě všechno jede ve specifikacích od výrobce procesoru. Takže pojďme na to …
Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R23 i starší R20, která je více vypovídající a lépe testuje skutečný potenciál procesorů než starší verze. Opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat a ukázat jeho reálný maximální výkon. Využít dokáže zatím až 256 vláken. Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je prakticky k ničemu, protože vlastně výkon 1 jádra nevyjadřuje. Testuje sice 1 jádro, ale protože moderní CPU v tomto typu dnes nepříliš obvyklé zátěže dokáží nahnat takty mnohem výše, než když procesor zatěžuje více nebo všechna jádra, není to prostě skutečně „test výkonu na jádro“. V plné zátěži nebudou mít CPU takhle výkonná ta jednotlivá jádra, protože poběží pomaleji. Takže tenhle CB 1core test je hodně teoretický a ani ho nezapočítáváme do celkových výsledků. Ve vícejádrovém nasazení se samozřejmě výrazně projeví výkon více jader/vláken. Tady bychom skoro mohli testování ukončit, protože CineBench ukazuje prakticky vše, co o výkonu CPU potřebujete dnes znát. Ale podívejme se i na další testy …
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. Opět tedy více jader a vláken = vyšší výkon. U tohoto testu hrají velkou roli operační paměti, kdy hlavně DDR5 dokáží nahnat hodně. Intel procesory v testu jsou stejně jako starší RYZEN 5000X testovány s DDR4 ne s DDR5.
Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder. Více jader a vláken zde prostě jasně vede a procesory s méně jak 8 vlákny opravdu zásadně zaostávají. I zde je ale výkon vícejádrových čipů dobře využíván.
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů. V této oblasti se v poslední době hodně optimalizovalo a je to znát. Opět je zde velkým přínosem větší počet jader/vláken, takže v této cenové hladině jsou velké rozdíly.
Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste běžný hráč, tak vám jakýkoliv současný procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá dobrou službu. Nicméně v kombinaci s výkonnější grafikou budou rozdíly někdy výraznější. Zda pro hratelnost většiny her nějak zásadní a poznatelné, to si nemyslím. Ale ano, v kombinaci s výkonným grafikami prostě budou už rozdíly měřitelné, tedy jen za určitých okolností (nižší rozlišení). Současné hry bohužel však popravdě málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co v současných hrách testujeme, není vlastně výkon samotného procesoru, ale to, jak hra výkon daného CPU skutečně používá. Je samozřejmě rozdíl, když třeba 100FPS máme s plně zatíženým 8jádrovým procesorem, nebo máme 90FPS se 16jádrovým procesorem, který je ale využit v dané hře jen na 60%.
Každopádně abychom potěšili všechny, máme také otestováno nízké rozlišení (1920x1080) s výkonnou grafikou (RX 6900 XT), což sice málokdo v reálu používat bude, ale máme to změřeno. Čím slabší grafiku použijete, tím více se smažou rozdíly mezi čipy i v tomto rozlišení. A naopak, pokud zvýšíte rozlišení, tak mezi procesory se budou rozdíly zmenšovat. Co dnešní hry procesorově běžně využívají? Nejčastěji 8 jader a 16vláken dnes, některé starší a špatně optimalizované (a starší) jen 4, ale nejčastěji dnes je výrazněji využíváno čistě hrou 8 jader/16vláken. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že většina her je multi-platformích a současná generace konzolí má jen 8jader/vláken, ta nová ovšem staví na RYZEN 7 3700 s 8jádry/16vlákny, takže využití 16ti vláken je dnes standardem. Samozřejmě hry poběží i na méně, ale propad výkonu, zejména minimálních FPS bude znát a nebude to prostě tak plynulé. Současně musíte brát v potaz, že když na počítači se 4jádrovým procesorem budete mít kromě hry puštěno ještě něco jiného, i ten „herní“ výkon tím bude trpět, zatímco třeba se 16 jádrovým procesorem můžete v klidu hrát i s náročnou další aplikací běžící na pozadí. To je ten skutečný procesorový výkon, který vám ovšem dílčí herní testy prostě neukáží, tedy v kombinaci se slabšími grafikami. Každopádně pokud budete hrát ve vyšším než FullHD rozlišení, tak rozdíly mezi moderními 6+jádrovými CPU budou velmi malé už ve 1440p a prakticky nulové ve vysokém rozlišení jako je 4K, kde je limitací výkon samotného GPU.
Zajímavou novinkou u RYZEN 7000 řady AMD je stálá přítomnost integrované grafiky. Ne v samotném CPU čipu, protože nejde o APU, ale AMD integrovalo 2CU jednotky do I/O čipu, který se stará o výbavu a komunikaci. Integrovanou grafiku historicky nabízí také Intel ale je součástí monolitu. U „K“ verzí běžně, u „KF“ to iGPU vypíná. V obou případech nejde o nijak výkonnou grafiku, ani to není její účel. Jsou zde prostě hlavně proto, aby tam byly. Tedy spolehlivý „zobrazovač textu“ na monitor, který je součástí procesoru :). Díky tou nemusíte pro základní funkčnost PC osazovat grafickou kartu, vždy tam u AMD jednu máte. AMD ji ale velmi dobře vybavilo multimediálně, takže použití v HTPC je dobrá. Její grafický výkon pro hry apod. je ale hodně omezený. Intel není tak multimediálně zdatný, ale výkonově je to podobné. Každopádně fakt, že má dnes i každý AMD RYZEN 7000X/7000 základní integrovanou grafiku, je nepříjemná zpráva pro Intel, který v tomto prvku měl doposud jasnou konkurenční výhodu, protože AMD mělo grafiku jen u levnějších a slabších APU verzí. O tuhle výhodu tedy Intelu v této generaci přišel. Podívejme se tedy na provozní vlastnosti …
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes pochopitelně provoz (a nejen s ohledem na ceny energií), a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, momentálním vytížení a také aktuálních dosahovaných teplot v různých částech čipu. V některých případech mohou dokonce dočasně překračovat svá udávaná TDP/napájecí limit a tak dále. Testujeme všechny CPU v základu s nastavením TDP tak, jak uvádí výrobce. Nemáme v základu aktivní žádné taktování a překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie, nikoliv MCE apod. Testujeme ale s výkonným AiO chlazením, takže procesory mají možnost boostovat na udávaná základní maxima. Nutno říci, že AMD a Intel udávají své limity naprosto odlišně a nelze tak hodnoty srovnávat. AMD třeba uvádí 170W TDP, což ale znamená limit 220W pro napájení (PPT). Intel pak udává 253W jako „Max Turbo Power“ což technicky není TDP, ale ve skutečnosti ani reálná maximální hodnota napájení. Každopádně v praxi je vidět, že ten rozdíl tu je: Spotřeba jen 65W (TDP) RYZEN 9 7900 je extrémně nízká na tak výkonný procesor. Ten 88W limit pro procesor samotný, dodržuje bezvýhradně! Na rozdíl od 7000X variant, kde AMD schválně nechává limity vysoko aby vyždímalo maximum výkonu, verze bez X je hlavně o efektivitě. Ten limit napájení 88W je přísně dodržován, takže CPU nemá šanci se ani s tím základním WRAITH PRISM chladičem dostat na cílovou 96°C, kam se snaží jít.
RYZEN 9 7900 má tedy u sebe v balení opět ten známý Wraith PRISM chladič, který jsme nějakou dobu neviděli. Nyní je zpět a je skvělý. Samozřejmě výhodou AM5 platformy je možnost použít chladiče z AM4. Až na výjimky (modely vyžadující výměnu zadního plátu) je opravdu každý kompatibilní, zkoušeli jsme několik AiO i klasických TOWER chladičů a žádný problém. Nicméně téma chlazení je u 7000X série CPU zajímavé. Mnozí budou asi překvapeni, kdy v náročné zátěži může 7900X dosahovat prakticky s jakýmkoliv chlazením teploty až blízko 95°C! Tedy za určitých situacích, které v běžné praxi moc nenastávají. Mnozí se budou plašit a hrozit, jestli není v něčem problém. Není. Až 95°C je/může být správná a normální teplota. V případě 7000X modelů, které jsou hlavně po maximálních taktech, a tedy výkonu bez ohledu na spotřebu, zvolilo AMD maximalistický přístup. 95°C je provozní teplota, na kterou jsou nové čipy stavěné pro 24/7/365 provoz! Ano, AMD říká, že na této teplotě běhají čipy dlouhodobě bez degradace. Skutečné maximum, při kterém CPU snižuje výkon je až kolem 115°C. Nicméně ta 95°C je zásadní. Je to TjMax hodnota, ke které se podle výkonu vašeho chlazení prostě orientují takty. Ovšem ty procesory ve skutečnosti netopí. Ono teplo he soustředěno na té velmi malé ploše a ona uváděná teplota není teplotou celého CPU, ale jen špičkovou teplotou na velmi té velmi malé ploše onoho 5nm čipu. Procesor samotný netopí, protože nemá moc z čeho. Chladiče jsou chladné. Současně těch 95°C zde nefunguje jako známá hranice u Intelu, kdy ten na této hodnotě (95 – 100°C obvykle) začne tvrdě snižovat výkon ve snaze se uchladit, protože není stavěný na trvalý chod na takhle vysoké teplotě. AMD RYZEN 7000X ale ano, takže výkone na těch 95°C nesnižuje, naopak výkon (takty) zvyšuje až do doby, než je té teploty dosaženo (pokud ne, tak prostě do limitů boost taktů nebo napájení) a tam to prostě drží. AMD zkrátka chce, aby uživatel měl maximum výkonu vždy k dispozici.
Samozřejmě výše uvedené souvisí i s taktováním. AMD nastavilo 95°C jako výchozí cílovou provozní teplotu, ke které se CPU snaží dostat, když může. Samozřejmě v závislosti na výkonu chlazení, se tam ani nikdy dostat nemusí. V tom případě nastoupí ono omezení na 230W maximální spotřeby u Ryzen 9, což je základní nastavení. AMD fakticky využívá PBO už v základu k maximalizaci výkonu. U RYZEN 9 7900 bez X je ale limitem to napájení 88W PPT. Pokud jej vypnete, tedy zapnete PBO, bude se procesor chovat prostě jako RYZEN 9 7900X s tomu odpovídajícím výkonem, spotřebou apod: Taktovací rezervy jsou tedy u 7900 větší než u 7900X a protože je současně i levnější, je to jeden z mála CPU, který dává pro domácí OC smysl. Byť na nějaké ruční ladění bych se opravdu vykašlal, zapnul PBO, maximálně optimalizoval napájecí křivku a nechal to být. Samozřejmě tady už doporučuji osadit lepší chladič, než je ten BOXík ;). Novinkou u AMD a AM5 jsou nativní DDR5 paměti (DDR4 není vůbec podporováno), které běží 1:1, kdy AMD oficiálně uvádí DDR5-5200 ale doporučuje DDR5-6000MHz jako ideální. V této souvislosti stojí za pozornost nová AMD EXPO technologie, což je speciální profilování. Po osazení pamětí do systému, začne BIOS paměti testovat a zkoušet, kdy hledá nejnižší časování. Celý proces nicméně nějakou dobu trvá a PC se několikrát restartuje, což může dost lidí hodně znervóznět. Ale jakmile se to chytne, tak do nějaké změny nastavení nebo vyčištění nastavení, to pak drží dobře. Každopádně neměl jsem čas si s tím výrazně hrát, ale použité GSKILL Trident Z5 NEO s AMD EXPO naskočily po těch několika minutách prvního bootování na těch 6000MHz CL36, což je vynikající a drží. Podívejme se tedy na závěry a hodnocení
AMD RYZEN 9 7900 je skvělý procesor. Vlastně je naprosto senzační. Je to můj nový nejoblíbenější „normální“ procesor vůbec, spolu s RYZEN 9 7950X. Má prostě extrémně vysoký výkon současně s extrémně nízkou spotřebou a nic mu nedokáže konkurovat. Ano, Intel technicky má výkonem podobný Core i7-13700K za podobnou cenu, ale na ten v praxi velmi podobný výkon potřebuje 2,5x více energie, takže absolutně nedává smysl. Jak jsem říkal dříve v recenzích RYZEN 7000X modelů, ony vlastně neukazují to nejlepší, co ZEN 4 dokáže. Protože záměrně jsou hnány na maximální spotřebu a výkon, což efektivitě vůbec nepomáhá. U RYZEN 7000 bez X, tedy 65W modelů se záměrně omezenou spotřebou na maximálně 88W, je to jiné. Tyhle CPU teprve ukazují, co ve skutečnosti dokáže 5nm výroba a ZEN 4 v praxi z hlediska efektivity (a proti čemu stojí Intel s 10nm procesory nejen v desktopu ale hlavně v mobilní platformě): Ano, Intel Core i7-13700K a nebo starší Core i9-12900K dokáží mít velmi podobný výkon jako RYZEN 9 7900, ovšem potřebují na to v extrémech až o téměř 200W víc v nelimitovaných scénářích. RYZEN 9 7900 je přitom v průměru lepší než 12900K a stejně dobrý výkonem jako 13700K, i když samozřejmě výkon dost kolísá v závislosti na aplikaci. I tak jde o velmi výkonné běžné procesory, takže z hlediska celkové úrovně výkonu, jsou srovnatelné. I cena je srovnatelná, kdy 13700K má dokonce i lepší poměr cena/výkon, ale jen když počítáme cenu samotných CPU. Což jak víme není moc fér vůči RYZEN 9 7900, který má v ceně naprosto dostatečný a velmi dobrý Wraith PRISM RGB chladič, zatímco na 13700K si rozhodně musíte koupit velmi kvalitní a dražší chladič, abyste vůbec mohli ten maximální výkon s ním mít. Takže největší rozdíl je prostě ta spotřeba. A nebavíme se o rozdílu pár zanedbatelných Wattů. Core i7-13700K potřebuje na ten podobný výkon v průměru více jak 2x větší porci energie. A to se za pár let provozu značně prodraží. Nemluvě samozřejmě o chlazení, kdy RYZEN 9 7900 názorně demonstruje, že mít 81°C v zátěži (s BOX chladičem) na 65W procesoru anebo 81°C s AiO na 250W procesoru, není to samé a není to „stejná teplota“. Jeden z těch CPU na těch 81°C topí, druhý ne. Spousta lidí příliš řeší teploty, místo aby řešilo reálné TDP u procesoru.
AMD dává v desktopu první jasný ŠACH-MAT v souboji aktuální generace procesorů proti Intel Core 13000. V souboji původních RYZEN 7000X a Core 13000K, nebyl rozdíl spotřeby tak brutální (ale byl už velký) a Intel tedy mohl říkat, že dokáže výkonem i cenou konkurovat. Jenže s uvedením levnější a podstatně úspornějších RYZEN 7000 bez X, u kterých výkon nijak výrazně neklesl, je rozdíl spotřeby doslova brutální. A dělá z procesorů Intel naprosto mrtvé produkty a plýtvání křemíkem. Jednoduše přestaly být konkurenceschopné. Pokud byste se snažili stáhnout spotřebu Intelu, ten výkon by byl o dost horší než výkon AMD, protože prostě 10nm vs 5nm výroba se zde projevuje naplno. AMD RYZEN 9 7900 je naprosto skvělý. Cena je výborná, výkon je senzační (lepší než má Core i9-12900K i RYZEN 9 5950X) a efektivita je kategorie sama pro sebe. Procesor je chladný, netopí, skoro nežere a má přitom výkon, na který Intel potřebuje více jak 2x vyšší spotřebu a masivní drahé chlazení. AMD vám ale v ceně 7900, který je přitom mnohem levnější než 7900X, dá i velmi slušný BOX chladič, který nemá smysl opravdu měnit. AMD současně neomezuje možnost, si koupit levnější RYZEN 9 7900 a taktováním si z něj dražší 7900X výkonem udělat. Žádný problém! Je pravdou, že vydání RYZEN 9 7900 si AMD prakticky odstřelilo vlastní 7900X, protože prostě ten příplatek nedává moc smysl, když je to stejný CPU a stačí jen zapnout PBO a máte z 7900 ten 7900X. Pochopitelně ne každý to bude chtít udělat, nebo ví jak na to. Nicméně AMD to asi moc nevadí, hlavně že Intelu odstřelilo všechno od Core i5 výše. Neexistuje prostě objektivně dobrý důvod, si koupit platformu Intel dnes. Výkon je podobný, cena také, ale AMD ten výkon dokáže nabídnou tak zásadně úsporněji a vše co s tím souvisí, že pořízení 13700K/13900K, nedává absolutně žádný smysl. Ano, Intel má „65W“ Core 13700, ale nikomu ho na recenzi neposlal. Důvod je prostý. Už 253W 13700K má podobný výkon jako 65W R9-7900, takže co se asi stane, když ten limit u Intelu dále snížíte na 219W, který má ta údajně „65W“ 13700 bez K mít? Tohle prostě názorně demonstruje naprostou produktovou nekonkurenceschopnost Intelu a vše díky zastaralým výrobním procesům. Intel objektivně přestal být konkurencí vůči RYZEN 7000 a AM5, a je už zase jen alternativou. Ale ne moc dobrou alternativou. Neznám jediný objektivní důvod si koupit 13700K proti R9-7900 apod. A už ani argument relativně drahých desek AM5 či nutnost DDR5 neuspěje, protože rozdíl ve spotřebě je tak velký, že nákupem AM5 vlastně dlouhodobě ušetříte, nemluvě o možnostech upgradování a životnosti platformy AMD vůči současné již vlastně mrtvé platformě Intelu, do které budoucí 7nm procesory nepůjdou. AMD a jeho RYZEN 9 7900 nemá prostě dnes chybu. Za skvělou cenu máte velmi výkonný a současně extrémně úsporný procesor a s dobrým chladičem v ceně. Ten výkon je skvělý všude, včetně her atd. a spotřeba je prostě minimální, takže efektivita trhá rekordy. Ale současně si z něj zapnutím PBO můžete udělat ten dražší a výkonnější 7900X, kdy ale spotřeba i zahřívání tomu bude odpovídat. Takže se skvěle hodí nejen pro výkonné herní sestavy, ale i úporné HTPC počítače, kdy má i tu integrovanou grafiku, co zvládá multimédia apod. Zkrátka pokud vám stačí 8jader, je tu levnější RYZEN 7 7700 bez X. Pokud chcete maximum, je zde 16jádrový RYZEN 9 7950X, ale pokud prostě chcete vysoký výkon, ale za rozumnou cenu a s nízkou spotřebou k tomu, je nový RYZEN 9 7900 naprosto bez konkurence a naplno ukazuje, jak obrovský minimálně dvougenerační náskok už AMD technologicky konstrukcí procesorů nad Intelem má. A to AMD pořád zdaleka neukázalo všechno, co dokáže ...
Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |