Intel Core i7 920, 940 – revoluce v rámci evoluce: Výkon, testy |
Napsal Jan "DD" Stach a redakce | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Středa, 07 leden 2009 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Na konci roku 2008 Intel uvedl svůj nový procesor Core i7. Dnes se na DDWorldu podíváme, o co vlastně jde. Vše co jste jako uživatelé chtěli o tomto procesoru vědět a měli byste vědět.
Procesor Intel Core i7 není novinka posledních dní, a na DDWorldu se na něj díváme s lehkým odstupem za vydáním, ale vzhledem k určení a pozici na trhu to nemůže škodit, ba právě naopak. Počáteční nadšení, které mnohdy přidává mnoha novinkám kladné body do hodnocení vzhledem k nadšení mnoha redaktorů, kteří samozřejmě s každou novinkou v ruce, mají druhé Vánoce, už opadlo. Za tu dobu se nashromáždili slušné praktické zkušenosti s tímto novým procesorem, který je na platformě Intel docela revolucí, avšak na rovinu říkáme, že celkově je to na procesorovém trhu rozhodně spíše evoluce než revoluce.
Považuji za docela zbytečné pro běžného uživatele rozebírat každý nový tranzistor nového procesoru, z uživatelského hlediska nás skutečně nezajímá, co která část procesoru přesně dělá, a které jedničky a nuly tam zrovna běhají apod., takže se podívejme jen na to základní, co bychom o tomto procesoru měli jako běžní uživatelé vědět.
Bylo nebylo, za sedmero paticemi .... No tohle vlastně není pohádka, takže k věci. Procesory Intel Core 2 Duo a Core 2 Quad asi znáte, a pokud ne, tak jste poslední dva roky byli asi na Marsu, či jiné planetě. Vítáme vás tedy zpět na tom našem modrém šutru někde u kraje Vesmíru. No pokud tedy znáte Core, tak znáte i nové Core i7, protože Core i7 není nic jiného, než Core s výrazně odlišnou konstrukcí samotného procesoru, ale stejnou architekturou samotného jádra. Zjednodušeně řečeno, motor zůstal veskrze stejný, ovšem podvozek a hnací soustava je zcela jiná. I motor se ale dočkal některých vylepšení. Co je tedy na Core i7 nového? V první řadě je to tedy kompletně nová konstrukce procesoru. Konstrukce, kterou Intel použil, však sama o sobě není nikterak nová v rámci procesorového trhu. Dokonce lze říci, že Intel Core i7 je takový AMD Phenom od Intelu. Intel přešel na konstrukci procesoru, kterou používá už léta AMD. Tedy Integrovaný řadič pamětí v procesoru a společnost rychlou sběrnici, která spojuje vše v procesoru. To jsou dva základní prvky nového procesoru a největší změny, které na Core i7 najdeme. A jejich důvod a přínos? QPI (QuickPath) - tato rychlá sběrnice umožňuje rychlou komunikaci jednotlivých jader i ostatních částí procesoru. Je to vlastně to samé, co používá AMD, funguje to úplně stejně, jenom se to jinak jmenuje. U Intelu tak nahrazuje léta používanou a známou FSB (Front Side Bus). A důvod? FSB je zastaralá a limituje Intel procesory a systémy s více jádry a více procesory. Limitace je způsobena omezenou propustností FSB a zdlouhavou komunikací s neintegrovaným paměťovým řadičem, který se nachází v čipové sadě. Ve víceprocesorových systémech tak díky FSB není komunikace vůbec efektivní a celkový výkon to samozřejmě velmi limituje a s narůstajícím počtem jader a procesorů není výkon zdaleka ideální. Problém Intel doposud řešil zvětšující se cache svých procesorů, což ale není z dlouhodobého hlediska nijak zvlášť efektivní, ať už mluvíme o ceně, spotřebě, nebo výkonu. QPI je řešením, jak se už léty ověřilo na platformě AMD, která si ve víceprocesorových systémech vede velmi dobře právě díky vlastně stejné konstrukci své sběrnice jakou je u Intelu QPI. Spolu s QPI ale byla nutní revize i paměťového systému, což je druhá podstatná změna v Core i7. Integrovaný řadič pamětí - To jsme znali doposud na poli běžných procesorů opět jen u AMD, a nyní už tedy máme stejnou věc i u Intelu. Ostatně byla to právě spíše otázka času, protože integrovaný řadič pamětí má značné výhody. AMD si však k jeho současné bezproblémové funkčnosti vyšlapalo dlouhou a strastiplnou cestu. Můžeme si být 100% jistí, že Intel má AMD procesory rozpitvány a tak už věděl, do čeho jde, čemu se vyhnout a čeho se držet. Intel ale hned u Corei7 nechtěl zůstat jen u standardního řešení, kterým je dnes dvoukanálový řadič, ale přišel hned s tříkanálovým a to pouze pro DDR3 paměti. Přínos tohoto řešení je značný - teoretická propustnost pamětí je zkrátka ohromná. Samozřejmě došlo i k určitým optimalizacím a díky celkové konstrukci QPI+Integrovaný řadič je komunikace uvnitř procesorů výrazně efektivnější než u starších Core modelů a v tomto případě to nejsou jen PR kecy, ale tvrdá realita.
Tyto výrazné změny v konstrukci celého procesoru se však ještě odrazily v jedné věci. Nelze samozřejmě nové Core i7 procesory osadit do stávajícího socketu s775, který je spárován s čipsety, jako jsou P45 a X48, které mají řadič pamětí v sobě a tedy mimo procesor. Pro Core i7 a všechny nové procesory Intel nové konstrukce mikroarchitektury NEHALEM je tedy nutný nový socket (patice) a nový čipset. Novou patici samozřejmě zase nespárujete se staršími procesory, které mají FSB a nemají integrovaný řadič pamětí. Pro Core i7 je tak dnes určen socket LGA 1366 a čipová sada X58 - nikam jinam Core i7 procesory bez použití kladiva neosadíte. Někdy v druhé polovině roku 2009 přijdou i mainstreamové modely obdobné konstrukce jako jsou Core i7 (minimálně budou mít jen dvoukanálový řadič pamětí). Ty pak budou mít souzen socket LGA 1160 a z počátku čipset P55. Tento rok nám tak pomalu končí život dlouholetého Intel socketu LGA 775 a vaše stávající desky tak už žádnou novou generací procesorů Intel nevylepšíte. Podívejme se ještě na několik zajímavostí kolem procesoru Intel Core i7 ...
Základní představení Core i7 procesoru máme za sebou. Podívejme se ještě v krátkosti na to, čím se Core i7 (bloomfield) liší od Core 2 (Penryn). V čem se zatím neliší, je výroba - ta je v v obou případech aktuálně 45nm. Možná už letos na konci roku však Intel představí alespoň předvýrobní vzorky 32nm modelů svých procesorů a jejich masové rozšiřování bude probíhat v roce 2010.
Samotné výpočetní jádro Core i7 je víceméně samotnou konstrukcí jednotek a zaměřením stejné, jako to, které mají dnes Core 2 procesory. Samozřejmě ale díky nové konstrukci procesoru došlo i k jeho reorganizaci. Core i7 je nově nativní čtyřjádrový procesor. Core 2 Quad jsou vlastně dva dvoujádrové procesory, což je sice levné na výrobu, ale ideální funkčně to určitě není. Nově má také jinak konstruované vyrovnávací paměti (cache) - každé jádro má pro sebe rychlou L2 o velikosti 256kB a ještě k tomu mají všechna k dispozici sdílenou L3 o velikost 8MB. Tato konstrukce je téměř identická s konkurenčními procesorem AMD Phenom. Náhoda? Určitě ne. Konstrukčně jsou AMD Phenom a Intel Core i7 opravdu extrémně podobné procesory a to v mnoha ohledech.
Core i7 má také proti Core 2 nějaké ty optimalizace. Například zde najdeme technologii, která se nazývá SMT (Simultaneous Multi-Threading). Nově to možná zní, ale novinka to vlastně není. Jedná se vylepšené HT (Hyper-Threading), které dobře známe z procesorů Intel Pentium 4, která ale v Core generaci nebyla použita. Teď se v nové lehce vylepšené verzi vrací. Každé jádro Core i7 je schopné zpracovávat až dvě vlákna (čtyřjádro tedy zvládne osm threadů). Díky tomu se v určitých aplikacích může s aktivním SMT tvářit Core i7 ne jako čtyřjádro (kterým fyzicky je), ale rovnou jako osmijádro (kterým je v určitých případech softwarově). Výkonový nárůst pomůže být klidně 20-30%. Projevuje se to typicky v multitaskingu, tedy při běhu více náročnějších aplikací současně, nebo pro více jádrové systémy optimalizovaných aplikací. Abychom ale byli féroví, musíme přiznat, že SMT má celkově podobnou účinnost, jako HT na Pentiu 4. Tedy že v některých aplikacích funguje, ve většině však nikoliv a nemá žádný přínos a dokonce jsou zde i případy, kdy výkon snižuje, takže je lepší jej vypnout. To se dá většinou udělat v BIOSu. Není to tedy žádná spásná převratná novinka, ale tam kde funguje a to je většinou v případech, kam je Core i7 opravdu namířen, tam přináší znatelná zlepšení.
Abyste neměli těch technologií málo, tak ti, kteří provozují více operačních systému na jednom procesoru, určitě potěší, že díky výše uvedeným vylepšením v konstrukci procesoru narostl výkon v oblasti Virtualizace. Ostatně právě pro toto použití byla většina oněch zmíněných optimalizací a konstrukčních změn dělána. Jako poslední novinku můžeme uvést novou sadu instrukcí SSE 4.2, což je takový updatek stávajících SSE4. Těchto instrukcí a příslušných výkonových optimalizací samozřejmě mohou využít jen ty aplikace, které tuto sadu podporují a těch je logicky dnes opravdu hodně málo (pokud vůbec taková existuje) a v oblasti běžných aplikacích, se kterými se jako běžný uživatel můžete setkat, vás tyto instrukce nemusí moc zajímat, protože taková aplikace tam určitě není. Je to otázka let následujících tedy něco, jako je třeba nová verze DirectX v grafických kartách.
Pokud jste tedy doposud tápali, co to ten Core i7 je, tak už to víte. Už tedy znáte ty hlavní novinky, které Intel Core i7 procesory přinášejí. Z nich asi většina z vás jasně vidí, že Core i7 není revoluce na poli procesorů, je konstrukční revolucí na platformě Intel. Je ale rozhodně evolucí. Z provedených změn je patrné, že Core i7 má vylepšit situaci Intelu v oblasti víceprocesorových systémů a na poli Virtualizace. To znamená v překladu, že procesor je skutečně primárně orientován na profesionální a zejména serverovou oblast. Pro nás běžné uživatele, kteří nepoužíváme víceprocesorové systémy ani Virtualizace, tak vyvstává otázka, co nám Core i7 přináší. Na to jsme se dnes podívali několika praktickými testy ... Tak se na to pojďme podívat ...
Nejdříve začneme představením toho, co to tady vlastně dnes máme. Společnost Intel nám zapůjčila celý testovací SET Core i7, který obsahoval zajímavé věci: Samozřejmě zde najdeme Core i7 a to konkrétně model Intel Core i7 940 na 2,93GHz. Pak je tu testovací základní deska od Intelu - DX58SO. Operační paměti jsme v našem případě použili DRR3 1066MHz 3x2GB. Intel nám také poslal pěkný chladič od Thermaltake a ještě k otestování svůj super rychlý SSD 80GB disk. Na ty se ale podíváme jindy. Bylo by dobré si říci, se kterými Intel Core i7 procesory se dnes na trhu můžete potkat. Ty jsou celkem 3 a to modely 920 (2,66GHz), 940 (2,93GHz) a 965 EE (3,2GHz). Poslední jmenovaný má otevřený násobič a v základu rychlejší QPI na 6,4GT/s. Liší se samozřejmě i cenově. Ten nejlevnější model 920 stojí dnes 284 dolarů, což je u nás zhruba od 6700 korun včetně DPH. 940 pak stojí už 562 dolarů, tedy u nás už téměř 13 000 korun včetně DPH. Cena 965 EE je pak v pravdě šílených 999 dolarů, tedy přibližně něco kolem 23 000 korun včetně DPH. TDP všech tří modelů je 130W. Do testů jsme ale nasadili následující sestavu: Testovací sestava DDWorld.cz:
Jak to tedy vypadá s Core i7 v praxi? Na to se teď podíváme v sérii několika testů ...
Pro srovnání jsme vybrali několik programů. Core i7 mělo vždy výhodu tříkanálového řadiče a tedy 3x2GB RAM. Procesory Intel do s775 měly dvoukanálový řadič tedy 2x2GB ale použité paměti byly o něco rychlejší. Šlo nám skutečně o praktické srovnání, než teoretické laboratorní měření. Jak vidíte, tak v aplikacích, které jsou optimalizovány pro vícejádrové procesory a to je v této oblasti drtivá většina, je výkon Core i7 opravdu vysoký. Zajímalo nás, jak se na tom podílí HT technologie neboli SMT.
Udělali jsme tři malé testíky: Ve dvou případech je přínos SMT jasně vidět. V teoretickém 3DMArk Vantage je to opravdu výrazný přínos. Nicméně v praktickém testu hry GRID je přínos SMT záporný. Podívejme se na herní testy ...
Samozřejmě nás zajímal přínos procesoru pro hráče. Samozřejmě největší rozdíly ve výkonu procesoru jsou patrné v nízkých rozlišeních. Dělat ale test v rozlišení 800x600 a radovat se z 20% rozdílu výkonu je totální nesmysl. Vsadili jsme tedy na praktičtější testy rozlišení 1920x1200. Testovací kartou byla ASUS ATI Radeon HD 4870 X2, což bude v tomto rozlišení a s tímto procesorem celkem reálně používaná konfigurace. Rozdíly nejsou příliš veliké, tedy alespoň mezi čtyřjádrovými procesory. Větší rozdíly jsou jen ve hrách náročnějších na procesor, což jsou většinou strategické hry.
Ze zkušeností s Core i7 se sice může zdát, že ve hrách nepřináší téměř žádný nárůst výkonu proti procesorům Core 2 Quad. To ale neplatí vždy. Výkon Core i7 se hodí u konfigurací s více grafickými jádry. Vyzkoušeli jsme tedy v praxi systém se dvěma grafickými kartami ATI Radeon HD 4870 X2: Zde je už výkon Core i7 výrazně vyšší než u starších procesorů. Lze tedy říci, že pro vícejádrové grafické systémy je dnes Intel Core i7 jasnou volbou. Podívejme se teď na provozní vlastnosti a taktování ...
Samozřejmě nelze se nezmínit o provozních vlastnostech. Začněme nejdříve u spotřeby. Měřena byla tradičně spotřeba celého systému.
Ta samozřejmě vzhledem k použité grafické kartě není vůbec malá, nás ale spíše zajímají rozdíly mezi procesory, protože měly stejné podmínky. U Core i7 systémů musíme vzít v potaz ještě fakt, že bylo osazeno 3x2GB paměti, kdyžto u Core 2 systémů bylo jen 2x2GB. To pár W také udělá. I tak dá rozum, že Core i7 procesory nejsou zrovna vzorem úspornosti. Přesto můžeme považovat jejich spotřebu za slušnou a to zejména k jejich výkonu. Jednoznačně jsou efektivnější a nabízejí lepší poměr výkon za Watt než starší Core 2 Quad.
Se spotřebou souvisí také zahřívání. Intel nám spolu s testovacím setem poslal pořádný CPU chladič, takže škoda toho nevyužít. Zaměřili jsme se na maximální teploty a to tedy měření v zátěži. Core i7 se zahřívá i na stejné frekvenci o něco více než Core 2 Quad. Proč? Pravděpodobně je to kvůli L3 cache, která je v Core i7 proti Core 2 nově přítomna a také samozřejmě kvůli řadiči pamětí. Core i7 má zkrátka více tranzistorů a toho odpadního tepla je nakonec více. Není to samozřejmě žádná tragédie, u výkonných procesorů se s nějakým tím zahříváním počítá, běžný uživatel je ale dnes už zvyklý na chladnější procesory.
Skutečně jen lehce jsme se podívali na taktování. To totiž bude předmětem samostatného článku až někdy jindy. Dnes se podíváme jen na vlastnosti přetaktovaného Core i7. Vzhledem k ceně jsme sáhli po modelu Core i7 920, který v základu tiká na 2,66GHz při 1,15V. Taktování je poměrně v pohodě a je samozřejmě trochu jiné než u Core 2 procesorů, díky konstrukci nového procesoru. Přesto je poměrně snadné a Core i7 se taktuje jedna báseň. S osazeným chladičem jsme se nakonec bez velkých potíží dostali na 3,8GHz, ovšem při napětí lehce přes 1,4V. To samozřejmě přináší kromě zvýšení výkonu i zhoršení provozních vlastností a to poměrně o dost. Spotřeba je měřena opět celé sestavy v zátěži. Taktování Corei7 není žádná věda, na to se ale podrobněji zaměříme až někdy jindy. Vzhledem k už tak vysokému výkonu Core i7 je taktování víceméně jen nadšenecká záležitost. Tak se podívejme jak je na tom Core i7 s přínosem pro běžné uživatele ...
Máme za sebou podrobné představení Core i7 procesorů. Pojďme si tedy udělat nějaký ten závěr z pohledu běžného uživatele. Začněme u běžných aplikací, které doma většina z nás využívá.
Zde záleží na konkrétní aplikace, zda má optimalizace pro vícejádrové procesory nebo ne. Tradičně většina programů pro práci s Videem je optimalizována dobře, takže v tomto oboru jsou i v domácích podmínkách nárůsty výkonu s Core i7 proti stejně taktovaným Core 2 Quad, znát a to i v některých případech je rozdíl mezi zapnutým SMT a vypnutým SMT. Tříkanálový řadič pamětí však sám o sobě téměř nemá vliv - vliv má ale upravená konstrukce procesoru, tedy integrovaný paměťový řadič.
Pokud jde o aplikace pro zpracování grafiky tedy 3D rendering konkrétně, tak opět záleží na aplikaci, celkově lze ale říci, že 3D rendering aplikace jsou v posledních verzích optimalizovány pro využití vícejádrových procesorů. Zejména při využití více vláken je výkon Core i7 proti Core 2 Quad znatelně vyšší. Znáte je i přínos tříkrálového řadiče, i když ne tak moc, jak by si mnozí mysleli.
Pokud jde o hry, tak je kravina měřit výkon v rozlišeních 800x600 apod., kde se sice rozdíl výkon mezi procesory jasně ukáže, ale z praktického hlediska to nemá žádný význam, protože majitel Core i7 nebude většinou dnes hrát v nižším rozlišení než 1920x1200. Zde platí, že většinou je výkon stejně taktovaného Core i7 stejný, jako Core 2 Quad. Tříkanálový řadič má minimální přínos a SMT v drtivé většině hrách také. Může se tedy zdát, že ve hrách nepoznáte rozdíl Core i7 od současných procesorů. Nicméně pokud přijde na strategické hry a obecně hry náročnější na procesory (což jsou vlastně jen strategie), tak je rozdíl výkonu znatelnější i ve vyšších rozlišeních. A pokud navíc náhodou máte CrossFire nebo SLI systém nějakých výkonnějších grafik, tak pak je ten rozdíl výkonu opravdu znatelný ... Samozřejmě Core i7 je kladivo do benchmarků a pokud rádi honíte body, tak Core i7 je jasná volba.
Pokud jde o různé pakovače, kancelářské programy a editory, pak se věc má tak, že opět záleží na dané aplikaci. Dnes už je i řada těchto aplikací optimalizovaná pro využití vícejádrových procesorů a tak zejména v pakovacích programech je výkon Core i7 o dost vyšší než jakéhokoliv jiného procesoru a uplatní se i SMT. Ve většině dalších aplikací je výkon také většinou vyšší, ale v praxi už asi nepoznáte rozdíl mezi otevřením okna za 1s nebo za 1,2s.
Samozřejmě musíme také zhodnotit cenu platformy a to není pro Core i7 nejsvětlejší okamžik. Výkon je sice vyšší, ale cena procesoru samotného je hodně vysoká, cena základních desek s X58 také není nejnižší a cena slušných DDR3 pamětí je také stále vyšší než u stejné kapacity DDR2. To dělá s Core i7 prémiovou záležitost. Na druhou stranu ve většině aplikacích, pokud hovoříme o posledních aktualizacích, kdy jsou i běžné aplikace optimalizovány pro využití více jader, je výkon Core i7 velmi vysoký a vyšší než u Core 2 Quad. A tedy poměr cena - výkon není rozhodně vůbec špatný. Přesto je využití Core i7 pro běžného uživatele diskutabilní. Jestli něco doma trvá 7 minut nebo 5 minut je víceméně jedno, filmy také člověk nepředělává každý den a nutno říci, že prostě i levné čtyřjádrové procesory, které v případě AMD začínají už pod 4000 korunami, jsou v optimalizovaných aplikacích pro běžného uživatele výkonné až až. Připočteme k tomu, že provozovat dnes AMD Phenom X4 nebo Core 2 Quad přetaktovaný na 3,0GHz i výše, není žádná neobvyklá věc, tak musíme nutně dojít k tomu, že ten vyšší výkon není pro běžného uživatele nijak zvlášť potřebnou záležitostí. Z toho důvodu je Core i7 pro běžného uživatele podle nás rozhodně fajn záležitostí, ale že by ten výkon byl reálně potřebný a upotřebitelný za danou cenu? Přechod na Core i7 je tak spíše otázkou nadšení pro PC, než praktických potřeb současného domácího běžného uživatele PC. Core i7 je primárně navržen do pracovních stanic a serverů a to zejména víceprocesorových systému. Zde můžeme konstatovat jediné. Upgrade z Core 2 Quad systémů na Core i7 se jednoznačně vyplatí. Ať už jde o Virtualizaci nebo vícevláknové aplikace, je výkon Core i7 výrazně vyšší než Core 2 Quad a to prosím při zcela srovnatelných provozních vlastnostech. Efektivita Core i7 je tedy také výrazně vyšší než Core 2 Quad.
Core i7 je skvělou revolucí na platformě Intel, na procesorovém trhu obecně je to spíše jen zdařilá revoluce. Pro běžného uživatele je přínos Core i7 sice v mnoha aplikacích znatelný, vzhledem k ceně a také k tomu, že nedostatkem výkonu netrpíme ani se stávající generací procesorů Intel a AMD, je potřeba Core i7 pro běžného uživatele nízká. Avšak pokud chcete to nejlepší, tak Core i7 je dnes jasná volba, ale peněžence značně odlehčíte. Rozhodně je to ale celkově o něco lepší volba než Q9xxx procesory Intel, které jsou podobně drahé. Platforma Core i7 ale určitě kvůli pamětem a deskám vyjde celkově o něco dráž. Ovšem Q9xxx procesory i Core i7 jsou dnes určeny pro nejvyšší segment a tedy skutečně pro horních 10 000 a zde už se na nějakou tu tisícovku moc nekouká, i když v současné ekonomicky pohnuté době ... :/ Ulehčen máte výběr tím, že Intel Core i7 nemá žádnou konkurenci, protože AMD nenabízí žádný parametrově ani cenově srovnatelný procesor. Na desktopu, kde jsou podobné procesory určeny jen velice omezenému okruhu zákazníků, to pro konkurenční AMD faktický problém neznamená, ovšem na procesorovém a profesionálním trhu, už to problém znamenat bude. Core i7 má totiž vzhledem k téměř identické konstrukci procesoru jako má AMD Phenom X4 (Opteron na serverech), tytéž výhody v multi procesorových systémech. Má ale také výhodu tříkanálového řadiče a tedy vyšší výkon. Pro AMD je to tedy velmi silná konkurence na tomto poli, na kterou bude muset reagovat. Pokud jako běžní zákazníci čekáte, až ceny Core i7 spadnou, tak mám pro vás špatné zprávy. Nespadnou. Intel potvrdil, že Core i7 nikdy nebude ve stávající podobě mainstream a pro rok 2009 se nepočítá s jeho výrobou ve větším množství než 2-4% z celkového objemu výroby Intel CPU a to snížení ceny jen tak neumožní. Mainstreamem budou až procesory s pravděpodobným označením Core i5. Pro tento okamžik si však Core i 7 procesor zaslouží naše ocenění. Dnešní recenze není zdaleka posledním setkáním s Core i7. Máme zde připraveny také testy několika zajímavých základních desek a další Core i7 experimenty ... Intel Core i7 - best of best mezi desktopovými CPU Za spolupráci děkujeme společnosti Intel a společnosti ASUS
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |