- TEST: AMD Bulldozer FX-8150
– nová generace procesorů AMD poprvé v akci. Jak chutná 8 jader?
Výroba a vývoj procesorů je jedna z nejnáročnějších věcí v současném světě. K tomu abyste mohli uspět, potřebujete tři, vlastně čtyři věci. Obrovské peníze, čas, který lze ovlivnit množstvím peněz, velmi dobrý vývojový team a to hned několik, což je opět záležitost velkých peněz, funkční výrobu, což stojí minimálně tolik jako vývoj samotného procesoru, takže opět obrovské peníze a v neposlední řadě také pořádnou dávku štěstí, že to co jste vymysleli v době, kdy by takový procesor ani nešel vyrobit, za pár let uvedete do výrobní podoby a bude to mít odpovídající výkon v aplikacích, které v době kdy to vymýšlíte ještě ani nejsou na papíře, natož na světě. Takže potřebujete peníze a štěstí.
Ačkoliv je na světě hned několik procesorových firem, je na světě také několik směrů a architektur. V současné době v současných PC zařízeních existují tři hlavní architektury, nebo firmy určující krok. IBM se svými serverovými procesory vlastních specializovaných architektur (např. CELL), pak je tu ARM, které ale jen tvoří stejnojmennou architekturu, jež pak poskytuje licenčně velkému počtu samotných výrobců, a základem našeho běžného počítačového světa je už téměř 4 desetiletí architektura x86 od Intelu. Poslední jmenovaný je pak vůbec největším výrobcem mikroprocesorů na světě. Ačkoliv výrobců mikroprocesorů všeho druhu jsou desítky, Intel sám vyrábí obrovských a nedostižných 10% celosvětové roční produkce křemíkových čipů! A zde vstupuje na scénu AMD …
- Procesory x86 – Intel vs AMD
Kdyby záleželo pouze na Intelu, nikdo kromě něj by x86 procesory nedělal. V minulosti však byl dotlačen k tomu, aby poskytl x86 licenci i jiným výrobcům, kteří se pokusili uvést v život vlastní procesory vlastního designu a vlastní technologie. Jinými slovy začala se tvořit konkurence. Nejdál na poli vlastních x86 procesorů pak došly do dnešní doby společnosti AMD a VIA. Druhá jmenovaná však tvoří 1% trhu a to přesto že v mnoha ohledech jsou její x86 procesory technologicky dál, než Intelu i AMD. Společnosti VIA ale chybí to, o čem jsem mluvil na začátku. Peníze a výroba. Takže zbývá AMD, které má zhruba 20% x86 trhu. Intel si však velmi dlouho hlídal podmínky a až do doby nedávné měla licence x86 velmi striktní a omezující podmínky včetně výroby. Intel si zkrátka dobře pohlídal, aby mu nikdy nemohla vzniknout skutečná konkurence. A povedlo se.
I když se x86 architektura stala dominantní a prodává se 100-120 milionů x86 procesorů ročně, nikdy se vedle Intelu nevytvořila skutečná konkurence a dost dobře ani nemohla. Ačkoliv tak často mluvíme o AMD a o Intelu jako o konkurenci, vlastně je to jen zdání, kterým se rádi klameme, abychom vůbec mohli něco s něčím porovnávat. Na poli počítačů nenajdete segment, méně konkurenční, než je trh s x86 procesory. Intel zajišťuje přes 80% dodávek, protože nikdo neměl možnost vytvořit kapacitně srovnatelnou výrobní konkurenci, jelikož neměl z čeho. A výroba generuje peníze, které opět vkládáte do výroby a vývoje. Na poli architektury a výkonu samotných čipů je to už něco jiného a AMD nejedenkrát překvapilo nejen Intel, ale i samo sebe. Jenže vždycky to bude narážet na omezení výroby a v konečném důsledku tak i na finance, které zpětně můžete do vývoje procesorů i výroby vložit. Takže v současné době je situace následující:
Intel: největší výrobce procesorů všeho druhu, obrovské výrobní kapacity a jen na 32nm x86 procesory má 4 továrny. Celkem téměř 20 továren po světě. To mu generuje obrovské příjmy téměř 12 miliard dolarů a z toho neuvěřitelné 3-4 miliardy čistého zisku za každé 3 měsíce. Díky tomu dává do vývoje všeho možného 3 miliardy dolarů každé ty 3 měsíce a to celé mu umožňuje držet si zcela výsadní pozici a výrobní náskok před kýmkoliv.
AMD: druhý největší výrobce x86 CPU, ale bez vlastních továren. Ty má dnes v držení GlobalFoundries a bavíme se o jediné továrně, která se vždy musí složitě přebudovávat za pochodu, zatímco vyrábí i čipy starší generace a výrobního procesu. AMD tak není schopno kapacitně obstarat ani 25% světových potřeb trhu. Z toho se odvíjí i finanční možnosti vývoje včetně rozvoje samotné výroby. AMD má jen 1,5 miliardy dolarů obrat z toho sotva 100 milionů zisku každé 3 měsíce, přičemž poslední roky generovalo i velké ztráty. A do vývoje je schopno dát ty 3 miliardy co Intel, dohromady tak za celé dva roky.
AMD není pro Intel skutečnou konkurencí a být ani nemůže. Bohužel, lepší už to na x86 trhu nebude. Možnosti vytvoření konkurence vedle Intelu na jeho vlastní architektuře jsou sice lepší než před pár lety, ale pořád mají hlavní slovo finance a při pohledu na výše uvedená čísla není co řešit a AMD rozhodně v dohledné době Intel nemá žádnou šanci ohrozit, byť by mělo procesory sebelepší. X86 trh má unikátní uspořádání, ačkoliv by Intel mohl koupit AMD kdykoliv, ve skutečnosti nemůže (antimonopolní úřady to hlídají) a naopak si hlídá pozici tak, aby AMD vedle něj nebylo příliš malé, a současná situace mu naprosto vyhovuje. Díky ní totiž existuje ono zdání konkurence a Intel má klid od antimonopolních úřadů a jistotu velkých zisků a nevídané výše hrubé marže kolem 65%, o čemž se komukoliv jinému ve výrobě čipů obecně, může jen zdát. V případě toho, že by tu vedle Intelu totiž nic jako AMD nebylo, hrozil by zásah ze strany úřadů a nucené rozdělní firmy, což už se v jiných oborech i stalo. Takže je tu AMD a i když má možnosti nesrovnatelně menší než Intel, přesto dokáže uvést v život procesory, které jsou schopné s Intelem soupeřit a dokonce jej v některých ohledech i předčít.
Přesto nikdy skutečnou konkurencí prostě nebude, protože to vždy bude narážet na omezení výroby. Kapacita i finančně omezené možnosti vývoje výroby byly a jsou hlavním omezením AMD. Projevilo se to u Athlon64, Athlon X2, Phenom a ani Llano ani Bulldozer nejsou výjimkou. Skutečná konkurence vedle Intelu prostě neexistuje ani vzniknout nemohla, ale velmi zajímavá a občas i lepší alternativa, to AMD posledních zhruba 15 let vždy bylo a ve vlastním zájmu (hlavně s ohledem na cenové souboje) doufejme, že nové procesory AMD budou i nadále!
- Bulldozer první nová architektura od uvedení Athlon64!
Ačkoliv mezi Athlon64 byla celá řada procesorů včetně výrazně modifikovaných Phenom I a Phenom II, fakticky to je pořád jedna a ta samá architektura a stavba procesoru. AMD s ní tak vydrželo vlastně od září roku 2003 do současnosti. Až nyní tak přichází Bulldozer, který je neméně revoluční jako Athlon64 ve své době. Pojďme se na něj tedy blíže podívat.
- AMD Bulldozer – další revoluce od AMD?
Rozhodně běh na dlouhou trať!
Ačkoliv vám až dnes můžeme představit první procesory na architektuře Bulldozer, která má skutečně pramálo společného s tím, co jsme tu od AMD měli od roku 2003, není to zase taková novinka. Vývoj této architektury začal na přelomu let 2006 a 2007 s tím, že AMD chtělo uvést první procesory na přelomu let 2009 a 2010. To jak už dnes víme, se nepovedlo. Jak už bylo v první kapitole naznačeno, AMD není Intel a prostě nemá jeho finanční možnosti ani velikost. Je schopno podnikat jen omezené kroky. V době, kdy se měl Bulldozer chystat na trh, AMD dokončilo i poslední generaci-evoluci Athlon64 procesorů v podobě Phenomu. Jenže jak víme, ten měl velké problémy odvíjející se opět od možnosti výroby. Zkrátka chyběly peníze. A to byl Phenom revolucí v podobě nativního čtyřjádra, což v té době nemělo technického soupeře. Jenže vyrábět to byla prostě otázka jiná. 65nm výroba byla pro to nevhodná a na 45nm jsme si u AMD museli počkat, protože finanční i výrobní možnosti AMD jsou omezené. Díky tomu všemu a souhrou nezvládnuté, leč strategicky jinak správné akvizici s ATI, se AMD dostalo do vážných finančních potíží. To samozřejmě výrazně ovlivnilo jak řešení problémů samotných Phenom procesorů, tak vývoj výroby a hlavně vývoj nástupce, tedy Bulldozeru, který musel být přerušen. Horko těžko se AMD ze situace vyhrabalo a muselo se smířit s tím, že nemůže Intelu konkurovat všude a musí prostě po malých krůčcích a soustředit se jen na omezenou část segmentu x86. Hlavně se změnil celý procesorový trh.
AMD tak nakonec zachránilo Phenom a jeho druhá už 45nm generace konečně s odpovídajícím výrobním procesem dopadla mnohem lépe než první. Nakonec se objevil i X6 procesor, což byl velký technologický úspěch AMD. To se tak poslední 2 roky mohlo soustředit na vývoj Bulldozeru. Jenže ten potřeboval opět pořádný výrobní proces, což už ale nebyla soutěž samotného AMD, ale nové vlastníka výrobních kapacit AMD, společnosti GlobalFoundries.
- Výrobní proces a výroba – v tom je zakopaný pes
AMD dobře vědělo, i po zkušenostech s Phenom I, že pokoušet se vyrábět Bulldozer 45nm je cesta do pekla. Takže potřebovalo 32nm. Jenže AMD není Intel. Zatímco ten narval obrovské prostředky do vývoje a výroby, kdy jen přebudování jedné 45nm továrny na 32nm stojí 2-3 miliardy dolarů a výstavba nové rovnou 5 miliardy (a Intel má 4 továrny na 32nm), AMD i GF takovými financemi samozřejmě neoplývají. Navíc si to žádá i čas. Intel má v tuto chvíli více než 1,5roku výrobního náskoku, nemluvě o náskoku kapacitním. Horko těžko se tak podařilo AMD s GF spustit 32nm výrobu na přelomu Q1/Q2 letošního roku. Dříve tak Bulldozer nemohl ani vyjít, protože jej nebylo jak vyrábět.
Stejně tak ale nejde vyrábět 32nm stávající Phenom II procesory. Jejich architektura není pro 32nm výrobu vhodná, což ostatně dokládá i výroba Llano procesorů. A právě Llano je další věcí, který start Bulldozeru ovlivnil. Jak už jsem řekl výše, změnil se trh!
- Mobilní procesory důležitější než desktop
Dříve výrobcům Intel a AMD stačilo uvedení jediné architektury jediného druhu procesorů. Světu dominoval Desktop, který v upravené verzi směřoval i do serverů. Mobilní segment byl v plenkách a víceméně vznikal jako poslední hlavně snížením taktů desktopových verzí procesorů. Jenže během posledních 6-7 let se situace změnila. Mobilní segment dominuje, procesorového výkonu je pro běžného uživatele dost a dost, desktop tvoří menší část trhu a to do něj započítáváme dnes i servery. Změnili se tedy priority. Nyní je alfou a omegou mobilní segment, pro který se tak tvoří CPU a zde je stěžejní věcí právě co nejpokročilejší výroba. Další věcí je nový level integrace. Dnes už v procesorech najdeme i integrované grafické karty. A jak víte, to vytlačilo například NVIDIA ze hry. AMD a Intel tak dnes hrají jako platformy větší roli, než kdy dříve. U AMD to jsou právě procesory Llano, které jsou hlavním produktem a díky němu byl opět Bulldozer trochu pozdržen.
Bulldozer totiž vznikal pěkně po staru – je to serverová a desktopová architektura. Jenže hlavní slovo má mobilní segment a tam AMD potřebuje procesor s Integrovanou grafikou. Llano se tak během posledních 3 let stalo prioritou, a protože AMD má omezené vývojové i výrobní zdroje, samozřejmě to postihlo Bulldozer. Llano totiž tvoří 60% odbytu procesorů AMD! Je to hlavní platforma na mobilním segmentu, který desktop poráží zhruba 65:35. Dalších 10-15% tvoří segment nejlevnějších procesorů, opět s integrovanou grafikou, BRAZOS (vs Intel ATOM). A asi si už spočítáte, že s na desktop a serverový segment zbývá 25-30%. A to určuje i jeho důležitost a prioritu ve vývoji. Můžete kroutit hlavou, ale tak se věci mají. Prostě první Bulldozer a první procesory FX nejsou tak důležité, jako FUSION (Llano a Brazos).
Takže si to shrňme. AMD Bulldozer byl pozdržen nejprve kvůli Phenom I, díky kterému AMD zjistilo, že Bulldozer nemá cenu vydávat na 45nm a muselo čekat na 32nm. Jenže ten byl u AMD uveden v život až v Q1 letošního roku. Jenže během těch let se změnila i situace na trhu a desktop i servery jsou ve stínu mobilní platformy. Takže Llano (32nm Athlon II X4 s DX11 GPU) dostalo logicky přednost před Bulldozerem. A protože 32nm výroba byla u AMD teprve na začátku, navíc vedle ní musel v té samé továrně běžet ještě 45nm proces, AMD logicky nemělo pro Bulldozer kapacity. Jinými slovy ačkoliv fakticky měla tahle architektura vyjít už před 2 lety, nakonec vychází až nyní, protože dříve to prostě nešlo. Kdyby AMD mělo možnosti Intelu a jeho 32nm výrobní kapacity i proces také už na přelomu 2009/2010, tak by to určitě šlo, jenže jak víme, AMD nemůže Intelu na poli výroby vůbec konkurovat.
Pokud vás to zajímá, tak první FX-8000 procesory přicházejí na trh ve stejné revizi a se stejným výkonem, se kterým byly vyrobené první kousky už v v Q1 letošního roku. Za jeho uvedením není žádný nedostatek výkonu ani nic podobné, ale prostý fakt, že díky neodladěné 32nm výrobě Llano muselo dostat mnohem větší část kapacit, které prostě neumožnily vyrábět vedle toho i Bulldozery v dostatečném množství. Sami víte, že ani s množstvím Llano to není růžové. A teď si představte, kolik asi mohlo AMD vyčlenit kapacit pro Bulldozer určený pro 20-25% trhu. A tak se plánované červnové vydání prostě nedalo realizovat. Tam se nakonec objevily tak jen AMD 900 desky, které jsou pro tuto generaci procesorů určené.
Následně to AMD zkoušelo v září, ale situace 32nm výroby se o moc nezlepšila. Takže se to odložilo o další měsíc, tedy na říjen, na který ale AMD také už při odložení v červnu slíbila faktickou první dostupnost těchto procesorů v obchodech. V září by tak jako tak uvedla ty procesory prostě jen v recenzích a na papíře. Teď v říjnu už si je ale budete moci i koupit, ale vzhledem k neodladěné 32nm výrobě nečekejte, že jich budou hromady.
A teď už se podívejme co je to ten Bulldozer …
- Modul vs jádro – 4modulový vs 8jádrový procesor
Bulldozer je vlastně označení základu nové generace procesorů. A tím základem není 1 jádro, jak tomu bylo doposud, ale 1 modul! Tohle je Bulldozer:
Až doposud se v procesory AMD i Intel nacházelo v základu 1 jádro, které mělo nějaké přidělené prostředky. AMD ale nově pojalo základ jako modul, který má 2 fyzická jádra, která však fakticky nejsou plnohodnotná, jako tomu bylo doposud u jednoho jádra u současných AMD a Intel procesorů. O některé věci se dělí uvnitř samotného modulu. Ten moduly navíc nemůže fungovat samostatně a musí být vsazen do hlavního modulu, který obsahuje další nezbytné součásti procesoru. O ty se tak zase dělí samotné moduly, kterých může být v procesoru ale teoreticky vlastně neomezený počet.
Na trhu se tak objeví jako první procesory FX-4000, FX-6000 a FX-8000. První číslo, když vydělíte 2, udává počet modulů v procesoru. AMD však bohužel nejen podle mého názoru, špatně rozhodlo prezentovat FX-8000 jako 8 jádrový procesor. Tím tak vytvořilo dojem, že 1 jádro u BD rovná se 1 jádro u AMD Phenom II nebo Intelu Core i5/7. Jenže to není pravda. 1 jádro u BD není plnohodnotné a nemůže se rovnat 1 jádru u současných procesorů. Fakticky je totiž tím jedním jádrem ten jeden modul. Ten už lze narovno postavit proti jádrům současných CPU! Jenže vysvětlujte zákazníkům, kde většina tomu nerozumí, že FX-8000 je čtyřmodulový procesor s 8 jádry!
AMD tak vlastně nemá na výběr a musí tomu říkat 4-6-8jádro, což však vzhledem k tomu, že to bude bojovat s 2-4jádry konkurence, není nejlepší pozice. Vtip je v tom, že AMD prostě fyzicky ta jádra skutečně má, Intel Core i5-7 je fyzicky nemají, přesto se jako 4-8 jádra tváří a fungují, protože mají na 1 fyzické jádro 2 vlákna. AMD u BD na to šlo trochu jinak a místo 1 velkého jádra s 2 vlákny nasadilo dvě menší jádra každé s 1 vláknem. Ve výsledku se tak bavíme o srovnatelných procesorech, bohužel pro AMD s 8jádrovým označením, které budí dojem, že Intel se svým čtyřjádrem nemá šanci. přitom se ve skutečnosti jedná o srovnatelné procesory s podobnými prostředky, kde však hlavní roli sehrává obrovský rozdíl ve stavu 32nm výroby těchto CPU, kde Intel má 1,5 roku náskok a současné CPU už jsou druhou generací 32nm procesorů. Tomu AMD může těžko konkurovat.
- AMD Bulldozer FX – revoluční design ala Athlon64?
Nebudeme tady zbytečně zabíhat do podrobností, řekněme si to nejpodstatnější. Samotná myšlenka této architektury je už z roku 2006, přičemž v roce 2007 AMD prezentovalo první schémata a rozpracovaný základ architektury. Bez jakéhokoliv přehánění jde o stejnou revoluci, kterou byl Athlon64.
Základní myšlenka modulu jako základu procesoru, je velmi zajímavá a je hodně pravděpodobné, že je to přesně ta cesta, kterou se stavba CPU bude ubírat nejen u AMD v dalších letech. Myšlenka více menších jader proti menšímu počtu větších také není nová. AMD totiž už před lety přišlo na to, že ačkoliv se výroba stále zlepšuje, roste plocha klasických jader na tolik, že je stále těžší je vyrábět se slušnou výtěžností a slušnými provozními prostředky. Teď asi někteří už tuší, jak a kde na to AMD přišlo – ano u grafik! GPU už právě narážejí na omezení výroby. Stačí se podívat na to, jak s výrobou 500mm2 velkého jádra zápasí NVIDIA u současného GF100/110. AMD tak už na GPU dávno vsadilo na strategii menších jader.
No a to samé čeká procesory, jejíž jádra stále rostou. A čím víc rostou, tím vzniká větší riziko chyby a tedy hůř se to vyrábí. Má to i horší provozní vlastnosti atd. AMD tedy vsází na výrobu menšího modulu s menšími jádry. Bulldozer je tak sice revoluce, ale když se nad tím zamyslíte, je to vlastně i jediná možná cesta, jak dál vyrábět multijádrové procesory. Koneckonců podívejte i na některé vývojové produkty Intelu – stejná myšlenka. AMD tak opět pravděpodobně ukazuje design, který budou používat další řady procesorů nejen u AMD v dalších letech, Stejně jako tomu bylo u Athlon64, které poprvé použily věci, které dnes jsou běžné jak u AMD, tak Intel procesorů.
Otázkou ale je samozřejmě výkon vlastní architektury. AMD není Intel, který má několik bohatě finančně dotovaných teamů, které pracují na nových procesorech a každý rok jeden z teamů dokončí svou půl generaci. Intel jak už víte má roční Tick tock strategii. Každé 2 roky nová generace a každý rok půl generace, přičemž nová generace vždy jde na trh na výrobě, kterou odzkoušela předchozí půl generace. AMD nemá finanční ani výrobní možnosti Intelu, takže musí s vývojem být mnohem skromnější a prostě nemůže s Intelem soupeřit. AMD tak dělá podstatně větší skoky v architektuře. Jak jsem řekl v úvodu, Bulldozer je první zcela novou architekturou od roku 2003 a Athlon64! Stejně tak u výrobního procesu má větší časové rozestupy, na druhou stranu jej vždy nakonec vyladí lépe než Intel, který ale těží z rychlosti přechodu, co dva roky nižší proces. Jenže ta výroba prostě hraje stěžejní roly ve frekvencích a tedy i výkonu procesorů a provozních vlastnostech.
AMD Bulldozer je tedy vysokofrekvenční architektura, její jádra spoléhají na vysoké frekvence. Právě ta je a bude vždy alfou a omegou výkonu procesorů. A menší jádro dosáhne snáze vyšších frekvencí. Bohužel současný stav nevyladěné 32nm výroby AMD není tak dobrý, jak být měl a FX procesory tak začínají o 15% frekvenčně níže, než bylo původně plánováno. I tak to nejsou žádní šneci a pohybují se kolem 3,5GHz v základu a s Turbem i přesahují 4GHz! A o tom, že mají frekvenčně hodně co nabídnout, svědčí i nedávné vytvoření světového rekordu, kdy jeden modul vytaktovali za použití extrémního chlazení na více než 8,4GHz! To jen dokládá možnosti, která tahle stavba a architektura procesoru má.
jak také vidíte ze schémat, procesor má i řadu novinek ve vlastní stavbě, ať jde o uspořádání a šířku sběrnic atd. Všechno tak, jak žádný jiný procesor do současnosti neměl. Ačkoliv to některým dělá problém pochopit, Bulldozer stejně jako Athlon64 je totiž běh na dlouhou trať. Zatímco Intel dělá menší kroky a jeho procesory nejdou po velkých skocích, AMD musí dělat ty velké skoky, což ale obnáší nutnost předvídat a udělat ten procesor a architekturu tak aby poskytovala skvělý výkon ne v současných, ale budoucích aplikacích, které přijdou klidně až za 2 roky. Samozřejmě přitom nesmí procesor propadnout ani v soudobých testech a SW, který však samozřejmě nemohl počítat s touto novou procesorovou architekturou při svém zrodu.
Je tu samozřejmě obrovské riziko, že se netrefíte, nebo že ta architektura narazí na své hranice ať už výkonové, nebo výrobní. O tom se v minulosti přesvědčil i Intel, se svým Pentium4 a architekturou NetBurst. Hlavně díky tomu měl Athlon64 takový úspěch a AMD tak nečekaně a k velkému zděšení Intelu, udělalo prostě lepší procesory. Intel se jimi ale více než inspiroval a vyladil to k dokonalosti až k současným Core i5-7 Sandy Bridge. AMD Bulldozer tak může být sice stejně dobrý a povedený, jako Athlon64 ve své době, jenže výrobní možnosti AMD a Intelu jsou ještě více nesrovnatelné a hlavně Intel už neudělal podruhé stejnou chybu jako s Pentiem4 a Core i5-7 Sandy Bridge jsou jedny z nejlepších procesorů v jeho historii. AMD tak logicky nemůže překvapit, jako před lety, ale to už také nikdo nečekal, snad jen největší optimisté, či spíše snílci.
Přejděme nyní od teorie k praxi …
- AMD FX- 8150 (a FX-8120) ve srovnání s Phenom II
Je čas přejít od teorie do praxe a podívat se na to, co tedy na nové architektuře a 32nm vzniklo. AMD jako první uvádí na svět nejšpičkovější verzi 4 modulových, tedy fakticky 8jádrových procesorů řady FX-8000. Zatím nejvyšší modelem je FX-8150. Níže taktovaným, ale jinak fyzicky stejným je pak model FX-8120, který dnes bohužel ještě nemáme, ani bychom jej otestovat nestihli.
Jejich parametry nejsou žádným překvapením. FX-8150 má takt 3,6GHz s napájením 1,37V, slabší model má 3,1GHz s 1,2V, což bude mít nemalý vliv na spotřebu. Oba procesory však mají u AMD zcela nový TURBO Core 2.0 režim, který už není jen takový přidělávka, jak ho známe u X6, kde se frekvence zvyšovala jen u tří jader.
Turbo 2.0 je už stejně propracované, jako Turbo funkce u Intelu, který s nimi začal jako první. V podstatě tak když si koupíte 3,6GHz procesor, vůbec to neznamená, že na těch 3,6GHz také pojedete. Procesor se totiž taktem řídí dle TDP a zatížení jader. S běžným chlazením se tak budete pohybovat na těch 3,6GHz ale s lepším, kdy se udržíte s TDP níže, procesor klidně nastaví frekvenci o něco vyšší. Procesor také neustále kontroluje využití prostředků, vypíná části procesu, jádra a zase je dynamicky zapíná. Zkrátka už to není jako dříve, kdy prostě každé jádro mělo dva stavy. Standardní 1 frekvenci v zátěži a podtaktování když v zátěži nebylo a zapnuly se úsporné funkce. Dneska je to o poznání složitější:
Konkrétně FX-8150 má sice 3,6GHz pro všechna jádra v základu. Jenže má moduly a on je rozdíl, když třeba zatížíte v jednom modulu obě jádra a tedy dva moduly naplno, než 4 jádra ve 4 modulech. Jednak bude rozdíl ve výkonu, což ale musí umět aplikace správně rozeznat a využít, a hlavně také ve frekvenci. 2 moduly plně vytížené dokáží u FX-8150 jít s frekvencí až na 4,2GHz, když ale zatíží půl každého ze 4 modulů, rozdělí se prostředky jinak a frekvence tak vysoko nepůjde. Také může nastat stav, kdy část zatížených jader může běžen na vyšší a část na nižší frekvenci. TDP a maximální frekvence jsou ale dané a ty nelze překročit jinak, než taktováním. V základu tedy u FX-8150 se budete pod zátěží pohybovat na 3,6 - 4,2GHz a procesor bude neustále mezi těmito frekvencemi pohybovat v závislosti na využití a hodnotě TDP.
TURBO funkce jsou dnes u AMD i Intel pevnou součástí stavby vlastního CPU a počítá se s nimi a tak je zkrátka vlastně ani nelze vypnout, protože by testování bez nich vlastně neodpovídalo výkonu, který tyto procesory v běžných aplikacích používají. Takže i když sice do tabulky napíšeme, že testujeme 3,2GHz procesor, fakticky u nových Intel a AMD procesorů může být v závislosti na tom, kolik daná aplikace a jak využívá prostředků procesoru, frekvence úplně jiná.
Nové generace procesorů vždy obsahují nové specializované sady Instrukcí. Ty pak docházejí později i k nasazení u aplikací. S nimi pak procesory docházejí lepšího výkonu, než bez těch specializovaných instrukcí. Aby byla nějaká koordinace a standardizace, AMD a Intel nejdůležitější sady technologií instrukcí sdílí v rámci licenční dohody. Čas od času tak Intel a AMD přicházejí s vlastními instrukcemi, které pokud se osvědčí, stávají se standardem a najdeme je u procesorů i druhé značky. To je například případ 64bit rozšíření AMD u Intelu a nejnověji zase AMD zařazuje AVX, AES a další instrukce, které zase jako první zařadil Intel.
Kromě toho ale má AMD BD i nové sady, které by měly využívat jeho architektury. Samozřejmě jejich prosazení do praxe a softwaru nějakou dobu trvá. Ale jak vidíme u nastupujících AES či AVX, které třeba Intel u některých Core i7 procesorů používá už 3 roky, časem se do reálných SW nakonec probojují a poskytují nezanedbatelný nárůst výkonu.
AMD Phenom II tyto instrukce neměl, stejně tak nemá tak propracované turbo, tohle všechno už ale FX procesory mají. Jsou to stavbou i architekturou nepoměřitelné procesory. Zatímco Athlon II představuje poslední generaci dokonale vyladěného 45nm procesoru původní architektury Athlon64 a tak logicky musí excelovat v současných aplikacích, v nových nastupujících aplikacích využívající více jader a nových instrukcí, už mu dochází dech. A tak přichází Bulldozer, který tak logicky je udělán pro nastupující generaci SW. Musí, jinak by neměl smysl. A protože architektura Bulldozer je stejně jako architektura Athlon64 tu bude pár let, samozřejmě není možné ji při uvedení plně využít a objevit všechny její možnosti.
Musíte tedy počítat s tím, že nová generace a architektura procesorů není udělána na to co je a co vzniklo už před pár lety, ale na to co přichází a co bude a vzniká právě nyní. Od toho se odvíjí i výkon a srovnání a předem říkám, čísla a poměry které platí dnes, platit za půl roku, za rok prostě nebudou.
Věnujme se tedy tomu srovnání …
- Konkurence a výběr – AMD FX vs Intel Core
Jak už bylo vysvětleno, AMD musí prezentovat FX-8000 jako 8jádrový procesor, protože má fyzicky 8 jader, i když správnější by bylo označení 4modul, ale to by se špatně vysvětlovalo. 1jádro u Bulldozeru se ale prostě nerovná 1 jádro u Phenom nebo Core procesoru, nemůže, není totiž kompletní. Základem BD je 1 modul s dvěma jádry, který se prostředky už srovnávat s 1 jádrem současných CPU může. AMD FX je tak alternativním řešením vícevláknového zpracování, které Intel řeší přidání druhého vlákna do jednoho jádra. Současná generace procesorů Core i3/5/7 tak nabízí sice fyzicky 2-4 jádra, ale fakticky fungují jako 4-8 jádra s 8 vlákny. A přesně to je i FX-4000/6000/8000. Jediný rozdíl je, že Intel už má vyvinutou jedinou architekturu pro mobilní i desktopový segment a všechny Core i3/5/7 Sandy Bridge mají integrovanou grafiku, kterou buď používají, nebo ne. AMD architekturu Bulldozer nasadí do procesorů s integrovanou grafiku až v Q1 2012, kdy dorazí nástupce Llano, procesor Trinity. Stále ale bude mít AMD i vyšší desktopový a serverový segment v podobě procesorů Bulldozer (Piledriver) bez grafiky.
To má ostatně i Intel a jedná se o segment Sandy Bridge-E procesorů. Tomu AMD díky modulární stavbě konkuruje na serverech, kdy už v současnosti prodává 16 jádrový procesor Opteron Bulldozer! Ano hádáte správně, ten procesor má 8 modulů Bulldozer. Pro desktop se ale neobjeví, zatímco jeho konkurence v podobě procesorů Intel Sandy Bridge-E do LGA2011 patice ano. Důvod je prostý – finance a výhodnost. Intel si uvedení a vyladění této platformy pro desktop může dovolit, AMD ne. Nejde jen o finance, ale opět i o výrobní možnosti, kde Intel má 4 továrny pro 32nm CPU a tak místo pro desktopové varianty Sandy Bridge-E najde. AMD má jednu továrnu, kde musí vyrábět Llano i Bulldozer a tak kapacitu nenajde. A z hlediska businessu to není segment nijak zajímavý. High end tak tvoří jen Intel, ale víte jaký má tento segment podíl? 1-2%! Uznáte, že vzhledem k situaci není pro AMD důvod se jím zabývat. AMD tím ale samozřejmě ztrácí hlavně marketingovou platformu, protože high end samozřejmě je výstavní skříní výrobce. Tam však prostě FX Bulldozer, navzdory tomu, co FX označení v minulosti znamenalo, nesměřuje a nikdy nesměřoval.
AMD se logicky soustředí v desktopu, který už tak hraje druhé housle na současné PC trhu, na mainstream. A pořád je hodně o co hrát, protože ten trh tvoří hodně miliard dolarů. Hráči a nároční uživatelé prostě chtějí výkon za rozumnou cenu. A právě to mají FX procesory od AMD nabídnout. A jak jsem řekl, high end je sice hezká věc, ale 95% procesorů se prodává do cenové hladiny 200 dolarů, takže se bavíme o procesorech tak maximálně za 4500 korun. Procesor kolem 5000 už si koupí 4 a něco % a 0,něco% kupuje procesory typu Core i7-2600K a Core i7-900 či nástupce Core i7-3000. Ačkoliv se tedy o výkonných modelech nejvíce nakecá a nabásní, fakticky tvoří minimum prodejů a hlavní artikl jsou procesory výrazně levnější a slabší. Jenže ty dnes nabízejí ne o tolik nižší výkon, ale za výrazně zajímavější ceny. Jinými slovy poměr cena-výkon, to je to o co 95% zákazníků jde především.
AMD FX-tak vstupuje na trh s nevyšším modelem FX-8150 s doporučenou cenou 245 dolarů. To je výrazně méně než Core i7-2600K, což je ale také jediný Core i7 model do mainstreamové patice LGA 1155. Ten stojí 315 dolarů. FX-8150/8120 se tak utkají s Core i5-2500/2500K, které stojí podobně. Víte, že se vlastně jedná o stejné CPU, jen model bez K nejde taktovat, zatímco ten s K ano. Dále AMD nabídne FX-6100 (6 jader-6vláken) za 165 dolarů, který se tak postaví proti nejdražším Core i3 (2 jádra ale 4 vlákna) a nejlevnějším Core i5 (4jádra-4vlákna). Nejlevnějším modelem bude FX-4100 (4jádra-4 vlákna), který bude už na pomezí low endu a bude představovat alternativu k procesorům s grafikami jako je Llano A6/A8 pro FM1 platformu nebo levným Core i3-2000 případně Pentium 900.
Již je tedy jasné, co srovnáváme a teď se konečně už podívejme na to, co nás zajímá především! Výkon, provozní vlastnosti, a zda koupit nebo nekoupit …
- Testy a testovací sestava
protože jsme dostali FX procesor s finální revizí použitelného BIOSu pro AMD 900 desku se zpožděním, museli jsme nakonec naše testy trochu zkrátit, abychom vám dnes mohli recenzi přinést. Testovací sestavy pro srovnání jednotlivých modelů bylo následující:
- Intel X58 - ASUS SaberTooth X58
- Intel P67 - ASUS SaberTooth P67
- Intel P55 - ASUS Maximus III Formula P55
- Intel X48 - ASUS Rampage Extreme X48
- AMD 890FX - Gigabyte AMD 890FXA-UD5
- AMD 990FX - ASUS CrossHairIV (AMD FX)
- AMD A75 - Gigabyte A75M-UD2H
(Grafickou kartou byl Radeon HD 6970 2GB)
(Operační pamětí používáme Kingston HyperX DDR3 1600MHz v kapacitách 2x2GB nebo 3x2GB a nebo 4GB modul DDR3 1866MHz pro Llano)
(Jako zdroj tu máme Scythe Shouriki2 650W)
Součástí sestav byl dále SSD disk společnosti Kingston, další HDD na data a další jako záloha. V sestavě také nechyběla slušná zvuková karta. To vše na ACER AL2723W monitoru s rozlišením 1920x1200.
V testu jsme se soustředili hlavně na tyto procesory:
Pokud jde o použité testy, soustředili jsme se na skutečně používané aplikace, kde nás výkon procesorů skutečně zajímá a tedy hlavní oblasti, kde musí současný procesor vynikat. Snažili jsme se přitom použít nejnovějších verzí daných aplikací, které již často mají optimalizace na více jader ale i podporu nových instrukčních sad atd.
Důrazně varuji před recenzemi, ve kterých autor testuje a započítává do výsledků i testy, které s praktickým použitím nemají nic společného. T jsou třeba SuperPi testy, které jedou na prehistorických x87 instrukcích, které nic a nikdo nepoužívá. Dále Wprime a podobné nesmysly. Další kravinou je testování herního výkonu jinak, než v 1920x1200 s grafikou alespoň úrovně HD 6970/GTX 580. Asi totiž těžko někdo bude hrát s procesorem za 3000-7000 korun v jiném rozlišení, či nějakou slabou grafikou. A kde jinde nás tak má výkon zajímat.
Naše testy jsme tedy vybrali tak, abychom je mohli v nějakém rozumném časovém okně stihnout, hlavně ale aby reprezentovali skutečné oblasti, kde výkon Cpu dnes využíváme a potřebujeme. U herní testů jsme v kombinaci s HD 6970 2GB otestovali nejnovější hry, které reprezentují současný směr a technologickou úroveň PC her.
Procesory jsme nijak netaktovali, ani neupravovali a všechny modely jsou otestovány tak, jak sedí a leží a tak jak vám přijdou a dáte je do svého PC. Tedy včetně zapnutých Turbo funkcí a vláken navíc.
Tak se na to podívejme …
- Teoretické testy – Cinebench R11 a 3DMark 11
Nejprve jsme procesory prohnaly dvěma populárními náročnými testy v jejich nejnovějších verzích. Oba s vynikající podporou multijádrových procesorů a vytěží z každého modelu maximum. Oba tyto benchmarky lze považovat za aktuální, protože využívají současných technologií CPU, a tak reprezentují technické i výkonové požadavky na současné procesory kladené …
Jako první tady máme oblíbený renderovací Cinebench, který opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat. Nejnovější verze k tomu využívá perfektní optimalizace pro fyzická jádra i HT technologii. Nás konkrétně zajímal CPU benchmark:
Ačkoliv právě zde měla nová architektura zazářit především, díky hrošímu stavu 32nm výroby a nižším frekvencím než se kterými měly první FX procesory být, to není až tak slavné, zejména ve srovnání s nejrychlejší X6. Na druhé straně v žádném případě není FX-8150 slabý procesor, i když tedy Core i7-2600K si udržuje náskok, ale zase 2500K nestačí. Prostě je to dobré.
Nová verze populárních benchmarku dorazila před nějakým časem. Není tedy důvod ho v tomto případě nepoužit. Jedná se také o velmi dobrý benchmark, který není jen teorií, ale ukazuje přesně to, jaký výkon a technologie současné Cpu a grafiky potřebují k dobrému výkonu ve hrách. Připomínám, že celkový výsledek v podstatě zachycuje výkon celku, ale nejdůležitější je samozřejmě kombo CPU a grafika, přičemž tou grafikou je pro všechno procesory AMD Radeon HD 6970 2GB:
Právě v této oblasti už AMD Phenom II procesorům silně docházel dech. A AMD FX-8150 tak znamená velmi vítanou novou krev! Jeho výkon je o chlup lepší než výkon Core i5-2500K a o stejný chloupek horší než Core i7-2600K, což slibuje velmi zajímavé vyrovnané výkon v herním nasazení v moderních hrách! A to je přesně to, kde už Phenom II prostě přestával stačit držet krok.
Podívejme se dále
- Praktické testy – WinRar a 3DsMax
Do praktických testů jsme zařadili několik aplikací, které zohledňují nejpoužívanější oblasti použití procesorů. Začněme u komprese a dekomprese …
Nejnovější verze WinRar přináší podporu více jader, ale jen asi maximálně 4. Přináší také 64bit instrukce a tak dále. Testujeme zabalení našeho testovacího 1GB souboru. A měříme jednoduše čas dokončení:
Nutno říci, že současná verze WinRaru nemá zatím všechna vylepšení a i když teoretický vnitřní benchmark výrazně favorizuje AMD Bulldozer procesory, které by teoreticky měly Core i7-2600K procesor dokonce výrazněji překonávat, v praktickém nasazení to zatím tak není. Na druhou stranu pořád je to o dost lepší výsledek, než jakýkoliv AMD procesor před tím dosáhl. Takže rozhodně dobré.
- Autodesk 3D studio Max 2011
Jako další tu máme na řadě populární 3D modelovací a renderovací program. Co by testovací platforma, nám slouží speciálně vytvořená 1920x1200 scéna. Rendering dává procesorům opět pořádně zabrat. Opět samozřejmě měříme čas dokončení:
Zde má síla jader jednoznačně navrch. Problém je, že není jádro jako jádro, což už jsme si vysvětlili. Současná verze 3DSmax, také zatím nepoužívá nových instrukcí atd. Takže výsledkem je nijak oslnivý výkon nového FX-8150, které ani nepřekoná starší Phenom II X6 1100T. Nutno ale říci, že zde byl výkon starších Phenom II procesorů extrémně dobrý a když se koukneme kde je Core i5/7-2000, tak si FX-8150 zase tak špatně nevede. Uvidíme, co s výkonem udělá další verze 3DSmax, která určitě přijde a pravděpodobně využije nových instrukcí.
Podívejme se dále …
- Praktické testy – MainConcept a TrueCrypt
MainConcept H.264
Na řadě je převod videa pomocí aplikace MainConcept. Osobně bych ale dnes na převod a úpravy videa používal grafickou kartu, která to dnes zvládne výrazně rychleji a díky přítomnosti GPU v procesorech by to asi bylo i lepší. Ale budiž, otestujeme to. Opět měříme čas dokončení převodu našeho 2GB testovacího videa:
Výkon FX-8150 je lepší než u procesorů Phenom II, ale na 2500K/2600K od Intelu nestačí. U verze x264 HD, kterou jsme ale neměli čas dotestovat se všemi modely, je to už o něco lepší, protože využívá nových instrukcí. Osobně ale stejně převádím a pracuji s videem pomocí grafiky, která dnes nabídne výrazně vyšší výkon v této oblasti, samozřejmě ve spojení se správným SW.
A na závěr tu máme šifrovací program, u kterého si ukážeme vliv nových instrukčních sad, když se věci udělají pořádně. Nová verze populárního TrueCrypt obsahuje podporu AES instrukcí, které obsahují některé z novějších modelů Intel a nově také AMD FX. Poznáte je v testu snadno. Mají výrazně vyšší výkon, než ostatní procesory:
A shodneme se, že v současné situaci tohoto šifrovacího programu mnoho lidí využívá stále častěji. Vysoký výkon je tedy velmi žádoucí. A vidíte sami, že FX-8150 díky své architektuře a novým instrukcím doslova drtí staré Phenom II procesory a světe div se, překonává i Core i5/7-2000. je otázkou, jak by to vypadalo v dalších takových aplikacích, kdyby dnes skutečně všechny již měly podobné technologie a optimalizace. Navíc TrueCrypt s další verzí dostane kromě AES i podporu AVX a další boost výkonu pro procesory, které je mají (Intel core i5-7 a FX).
Podívejme se ještě na herní nasazení …
- Herní testy – DirectX11 hry
Na internetu je stále řada testů procesorů, kde ve snaze ukázat nějaké rozdíly, testeři změří výkon v extrémně nízkých odlišeních a bez plných detailů a AA/AF. Řekněme si na rovinu, že je to úplný nesmysl tohle měřit, protože koho to jako zajímá? On to někdo z nás bude hrát v takovém nastavení? Ne!
V našem případě jsme tedy nic nevymýšleli a použili jsme hry tak, jak je každý majitel těchto procesorů bude hrát. Naší referenční grafikou je Radeon HD 6970 a s ním jsme otestovali tři moderní DX11 hry. K výběru grafiky, pořád je větší šance, že k podobnému CPU osadí někteří kartu typu HD 6900 než nějakou GTX 580 apod. takže testovat high end grafiky na těchto CPU je nesmysl.
Musíme se omluvit, že v testech je jen několik procesorů, a ne všechny, ale prostě jsme toho víc nestihli. Zatím tedy 4 hry a ty procesory, které nás dnes hlavně zajímají. Ale alespoň tu máte tři aktuální hry s aktuálními technologiemi, které navíc skutečně výkonný procesor potřebují! Testovat starší DX9 hry nemá smysl, mrtvá technologie, která nedělal problém ani současným CPU.
Zde naplno moc rozdílu neočekávejte. Limitem je spíše grafika.
FX-8150 se ale staví na stejnou úroveň jako Core i7-2600/2500K, takže rozhodně to není žádný louda.
Zatím jsme otestovali jen BETA verzi, která ale zatím není úplně hotová. Přesto to bude jedna z her, kde je výkon procesoru klíčový, jak jste si mnozí při hraní BETA verze vyzkoušeli. Hra má vynikající optimalizace pro multijádrové procesory, ale potřebuje i vysokou frekvenci, prostě všechno, co nová generace procesorů může nabídnout. Navíc engine této hry budou používat i další hry, takže se s ním rozhodně nesetkáváme naposledy, ale v dalších 3 letech bude na něm několik her a je dobré být připraven.
A vidíte sami, zatímco Phenom II už dochází dech, nový FX-8150 si vede o mnoho lépe a dokonce lehce překonává i výkon Core i5/Core i7 procesorů, takže konečně výkonově herně srovnatelný procesor od AMD!
Opět hra, jejíž engine je moderní a objevuje se už poněkolikáté. Naposledy v F1 2011. DIRT3 už ale nějakou dobru máme. I zde si nový FX-8150 vede mnohem lépe než starší Phenom II, na druhou stranu Core i7 si vedou ještě o kousíček lépe.
Jedna z nejlepších her letošního roku, jejíž engine se určitě také ještě někde objeví a navíc tahle výborná hra dostává stále updaty, takže si ji ještě mnozí několikrát zahrajeme. i tato hra je optimalizovaná pro současné výkonné CPU a FX-8150 spolu s Core i5/7 procesory snadno nechávají starší Phenom II X6 za sebou.
Výkon v CrossFireX a v Eyefinity 5760x1200 DX11 bohužel dnes už nestihneme otestovat, tak někdy příště.
Dnes jen zběžně, moc toho nestíháme. Spotřebu samozřejmě změřit ale není problém. Jako obvykle měříme spotřebu celé skříně – sestavy a musím říci, že to nebylo snadné.
Vysoký výkon je sice žádoucí, ale většina z nás nechce dotovat novou Atomovou elektrárnu svými účty za elektřinu. Takže chceme i co nejnižší spotřebu. Prostě efektivitu. Té mají hlavně pomáhat právě Turbo funkce a úsporné funkce procesorů, což je vlastně stejná věc, jedno nahání maximální výkon při maximální efektivitě, druhý nahání co nejnižší spotřebu při klidovém stavu procesoru. A dopadlo to takto:
Změřit správně spotřebu se ukázalo jako velký problém. Současné BIOSy, včetně testovacích, které nám byly dodány, často vůbec nepracují správně s úspornými funkcemi. A je brutální rozdíl mezi procesorem kde všechno funguje jak má a mezi tím, když použijete BIOS, který ty úsporné funkce neumí. Vyzkoušeli jsme i několik desek ASUS a GB a výsledky se hodně lišily, prostě je třeba počkat na nové BIOSy. Použili jsme ten, který tyto funkce aktivní má.
Když vezmeme v potaz, že procesor (FX-8000) má celkem 315mm2 velikost vlastního čipu, zatímco konkurenční Core i7-2600 má 216mm2, kdy má FX-8000 také ale přes 2 miliardy tranzistorů, a Core i7 jen něco přes miliardu, a to má i grafické jádro, které se ale do spotřeby nepočítá, pokud není aktivní, tak ta spotřeba vůbec není špatná. 32nm jsou sice oba procesory, ale ta výroba je úplně jiná a hlavně v úplně jiném stádiu. Intel ji má vyladěnou, AMD s ní sotva začalo. TDP Core i7-2600K je také jen 95W, zatímco FX-8150 má 125W. Přesto spotřeba FX-8000 je mnohem lepší než u 125W Phenom II, i když na efektivitu Core i5/7-2000 nestačí, rozdíl ve spotřebě už není velký a celkově je tu vidět velké zlepšení. A to se 32nm výroba i samotné procesory ještě budou hodně ladit. Nemluvě o BIOSech, které udělají rozdíl v desítkách W.
Dnes jen pár slov k taktování, protože k tomu jsme toho opravdu moc nestihli. Výroba Bulldozerů, přes vlastní nedostatky 32nm výroby, jde pořád lépe než u Llano procesorů, takže Bulldozer nabízí i velmi zajímavé možnosti taktování! Ve srovnání s Intelem je navíc nutné říci podstatnou věc. U Intelu, pokud chcete taktovat, tak musíte mít dražší edice s označením K, tedy 2500K a 2600K. Bez toho K si jinak nenatetujete nic. AMD taktování neomezuje a můžete si FX procesory hnát, kam je libo. Teoreticky by měly zvládat tohle:
A prakticky? Čekáme na vodní chladič AMD, abychom to mohli prověřit pořádně, s pořádným vzduchovým chlazením od Noctua (DH-14) to ale jde také pěkně. A taktování je dnes hračka, AMD dodává vlastní utilitu OverDrive, testovací deska ASUS Formula CrossHair IV má také vlastní funkce a všechno prostě snadné s velkým přínosem.
Nám se to podařilo dostat při zvýšeném napětí na 1,4V na 5GHz, ale nebylo to stabilní. Ověřenu ale máme hodnotu 4,6GHz, kterou to zvládne jako nic. Navíc jsou tu další možnosti navyšování napětí a hraní si s tím. Bohužel nebylo dost času, tak se omlouváme, budeme se tomu věnovat jindy. Minimálně ale můžeme říci, že FX mají značný taktovací potenciál, který se zcela určitě minimálně vyrovná možnostem Intelu a výrazně předčí starší Phenom II procesory. A nárůst výkonu je samozřejmě značný. Nadšenci rozhodně budou spokojeni s touhle hračkou :).
Dostáváme se k závěru, takže jak si procesory vedly výkonově? Započítáváme samozřejmě jen ty, které jsme otestovali všude, a dnes nás zajímá srovnání FX-8150 s konkurenčními Core i5-2500K a dražším Core i7-2600K. Samozřejmě také nás zajímá, jaký pokrok AMD udělalo proti Phenom II X6.
Mohli bychom dělat blbosti, jako započítávat výkon v aplikacích SuperPi, wPrime, či nízkém rozlišení her, ale proč bychom to dělali, když nás zajímá výkon v běžných aplikacích a herních nastaveních tak, jak ty CPU používáme. Když to uděláme, mají se věci, jak je uvedeno a FX-8150 vůbec nevypadá špatně. A to jsme mohli vybrat ještě pár lepších testů a aplikací, kde je rovněž optimalizací a nových instrukcí použito.
Samozřejmě hodně záleží na složení testů. Pokud započítáte teoretické testy, testy jednoho jádra, které dnes nemají smysl a jak víme ani se jedno jádro u BD nedá srovnávat s jedním jádrem u Phenom/Core, dostanete se k chybným výsledkům. V současné době potřebujeme hlavně výkon více jader, všechny aplikace, které dnes používáme a u kterých je výkonu třeba, optimalizaci pro více jader mají. Stejně tak vlastně nikdy nepoužíváme jen jedno jádro, protože stačí, když spustíte systém Windows 7 na pozadí vám samozřejmě běží pár aplikací (antivir, ICQ apod.) a hned máte vytíženo několik jader. Takže prostě výkon na jedno jádro je sice teoreticky hezká věc, ale ve výsledku stejně dnes o všem rozhoduje výkon celého procesoru a ty dnes mají jader (nebo vláken) více. Intel má na trhu například i procesory tvářící se jako 12jádra (u nás testované Core i7-980X), a rozhodně má využití. Takže využít dnes 4-6-8jader/vláken není žádný problém.
- AMD FX-8000 vs Phenom II X6
Není o čem diskutovat. Ačkoliv ne všude je výkon FX-8150 vyšší, pokud použijete moderní aplikaci, které přicházejí neustále a mnohé už mají i podporu nových instrukcí AES, AVX, tak starý Phenom II X6 nemá žádnou šanci se bez těch instrukcí novým procesorům AMD a Intel vyrovnat. Herní výkon Phenom II také už není žádný zázrak a s modernějšími a náročnějšími hrami už ztrácel na Intel hodně i ve vyšších rozlišeních, kde obvykle nejsou rozdíly tak velké. Nový FX-8150 i přes nevyladěný 32nm proces a nižší frekvence, než které měl původně mít, snadno Phenom II pokoří.
Samozřejmě ve starších aplikacích a hrách to nebude vždy, ale aplikace a hry se vyvíjejí a myslím, že bylo dostatečně demonstrováno i v minulosti, že optimalizace a novinky do aplikací přicházejí až tehdy, když je možné je procesory využít a používat. Takže je zcela jasné, že s novými verzemi aplikací se bude rozdíl mezi FX a Phenom II neustále zvyšovat v neprospěch staršího CPU, který prostě přestane stačit. Ale vzhledem k obecnému dostatku výkonu, rozhodně má Phenom II zatím do nedostatečného CPU hodně daleko. Majitelé Phenom II X6 tak asi budou přechod na první verze a generaci Bulldozeru hodně zvažovat (a podle mě se zatím většině nevyplatí). Ostatní při pořízení a rozhodování mezi Phenom II a FX nemají, co řešit. Tím spíše že Phenom II už se nevyrábí a zásoby se rychle tenčí a další prostě nebudou.
- AMD FX-8000 vs Intel Core i5-2500K/Core i7-2600K
Mnozí jsou asi zklamaní, že FX-8000 nedokázal porazit Core i7-2600K. Ale jak jsem řekl už v úvodu, hlavní rozdíl je ve vyladění a nasazení 32nm produkce, kde Intel je prostě mnohem mnohem dál. Další věcí je to, že Core i5/7 a obecně Sandy Bridge, jsou skutečně ve všech směrech vynikající procesory. Opravdu tak nelze zopakovat situaci Athlon64 vs Pentium4, protože tu nic v situaci jako bylo Pentium4 není. Když také vezmeme, že pokud jde o požadavky a nedostatek výkonu, i samotná orientace a situace trhu jsou diametrálně odlišné proti roku 2003, tak AMD Bulldozer není o nic méně povedenější, než Athlon64. Intel si ale dnes prostě vede výrazně lépe, než před lety a nenechal se nachytat se staženými kalhotami.
FX-8150 ale hlavně porážet Core i7-2600K ani nemusí. Rozdíl ceny je značný. FX-8150 bude stát něco mezi 5000-5500 korunami s DPH, zatímco Core i7-2600K je za 7000 korun a to už je hodně peněz, které skutečně málokdo na nový CPU vydá. Pokud ale ano, pak je Core i7-2600K to nejlepší, co na mainstream může mít. FX-8150 má ale šanci zaujmout potencionálně mnohem více lidí se mnohem nižší svou cenou. Tam mu ale stojí jedna překážka. Core i5-2500K, který sice nemá jako Core i7-2600K 8 vláken, ale jen 4 na svá 4 jádra, ale je velice efektivní, výkon je více než slušný, ve hrách srovnatelný a také se dobře taktuje. FX-8150 jej jednoznačně poráží, pokud skutečně jde o vysoký procesorový výkon v aplikacích, která využívají bezezbytku všechno, co dnešní multijádra jsou schopné nabídnout. Nemá smysl tak zastírat, že FX-8150 je v těchto situacích výkonnější procesor než Core i5-2500K.
Ten je ale jako takový efektivnější (má nižší spotřebu), ve hrách apod., co domácího uživatele zajímá především, si vede minimálně stejně dobře. A protože je i levnější pro mnoho domácích uživatelů je to skvělá volba. Otázkou je, co s tím udělá model FX-8120, který je sice frekvenčně slabší než FX-8150, fyzicky je ale stejný a stojí zase méně než Core i5-2500. FX-8120 by tak mohl být vzhledem ke svému potenciálu a nižší ceně, ještě zajímavější. Jsem si ale celkem jistý, že AMD bude muset sáhnout na cenu a FX-8150 nabídnout maximálně za 5000 korun a ne za 5300, jak to dnes vychází.
Nesmíme ale opomenout zmínit, že existují ještě Core i5-2500 a Core i7-2600 modely, které jsou o pár stokorun levnější než K modely, mají stejný výkon, ale nejdou taktovat.
Podívejme se ještě na několik aspektů.
Jak už jsem naznačil v předchozích článcích, AMD FX-8000 rozhodně nejsou žádné zklamání, jak je někteří popisují. Jasně, můžeme „využít“ jejich nové architektury a stavby a testovat zastaralé, či jinak neužitečné aplikace jako SuperPi, WPrime, různé SysMarky, AidaMarky a další ptákoviny, které nás nikoho nezajímají, protože je nikde nepoužíváme, či otestovat staré DX9 hry, kde je jedno jestli máme 150, či 200 FPS a na základě těchto starých věcí dělat z FX-8000 strašnou katastrofu. Nebo se nad tím zamyslíme, můžeme ten procesor vzít, otestovat v nejnovějších verzích náročných praktických aplikacích, které umí moderní architektury současných AMD i Intel procesorů využít a u nichž je ten výkon skutečně potřebný a přínosem, otestovat to i v nejnovějších DX11 hrách s nejnovějšími enginy pěkně v 1080p, jak to budeme používat, a z toho teprve udělat hodnocení. Když vezmete první výsledky a srovnáte je s druhými, vyjde vám diametrálně odlišné hodnocení FX procesorů. Nechám na vás posoudit, co je správně ...
Bulldozer CPU jsou tedy v situaci, jak jsme u AMD zvyklí při vydání každé úplné procesorové novinky. Naštěstí se neopakuje situace Phenom I, který byl v mnohem větších problémech a přesto i ten se v provedení Phenom II X4/X6 nakonec vybarvil pěkně. Situaci Bulldozeru lze ale mnohem více přirovnat ke startu Athlon64 X2. Stejné problémy s výrobou, která nebyla vyladěná ani dostatečná. Stejné problémy s využitím ze strany aplikací a software. A stejná situace s kritiky, kteří tehdy nechápali, k čemu nám dvě procesorová jádra budou, a dnes nechápou, k čemu 8 menších jader. FX procesory jsou na tom prostě jako přes kopírák (a nutno říci že očekávaně) v těchto oblastech úplně stejně.
(AMD FX-8000 Die)
Jediným rozdílem je samozřejmě to, že proti nim nestojí poněkud nepovedená Intel Pentium4 HT, ale perfektně vyladěné Intel Core i5/i7 procesory perfektně vyladěné architektury Sandy Bridge na perfektně vyladěné už druhé generaci 32nm výrobního procesu. Vážně jste si mysleli, že v této situaci dokáže AMD s FX procesory zcela nové architektury a stavby na naprosto jalovém 32nm procesu dokáže AMD nabídnout více než Intel. To by byl více než zázrak a spíše totální selhání Intelu, kdyby něco podobného se svými neporovnatelnými finančními a výrobními možnostmi připustil. AMD prostě nemůže za stávajících finančních a výrobních skutečností s Intelem vůbec soupeřit a dělat mu skutečnou konkurenci. To je jako byste o teamu s 1 hráčem se postavili ve fotbale celému teamu. Může mu ale dělat alternativu v některých cenových oblastech, což musíme uznat, že nejen AMD FX procesory prostě umí a dokáží.
Další věcí, na kterou při hodnocení mnozí zapomínají, je prostý fakt, že Bulldozer je nová architektura, která nemá vynikat v současné generaci softwaru, jehož vznik se datuje někam do poloviny minulého desetiletí. Pro ten byla určená architektura K8 (Athlon64 X2 – Phenom II). Bulldozer je určený pro nově vznikající generaci softwaru – a multijádrové aplikace či nové instrukce jsou jen základ. Nový software, včetně Windows 8 bude stavby a architektury Bulldozeru využívat mnohem lépe a podle toho poroste i jeho výkon. Architektura Bulldozer je zkrátka dělaná ne na to, co bylo a přebývá dodnes, ale na to, co přichází a hlavně bude. To co je, to zvládá dostatečně, ale hlavně musí být připravená zvládnout i to, co přijde. Intel Core i5/7-2000 za půl roku končí, přijde nástupce, ale AMD BD tady musí být mnohem déle a proto je tak výrazně zaměřený tam, kam je. Nic jiného by jaksi nedávalo smysl, protože další architektura AMD přijde zase až za několik let. Rozhodně už dnes je přínos nové architektury v nových verzích aplikací jasně vidět a nic nenasvědčuje tomu, že by Bulldozer neměl velký potenciál, podobě jako Athlon64 před lety. Dnes zkrátka nelze udělat hodnocení téhle nové architektury, protože prostě neznáme její limity, omezení a toho, co AMD s tím s vylepšením 32nm výroby (možná i pozdějším nasazením 28nm a 16nm) a dalšími změnami udělá. Ostatně taky by nikdo neřekl při vydání 65nm Phenom I 9xxx, jaký bude 45nm Phenom II X6.
Od AMD FX-8000 jsme si slibovali hlavně alternativu výběru k vynikajícím procesorům Intel Sandy Bridge LGA 1155, což jsme prostě neměli. Phenom II ve více oblastech, pro nás hlavně ve hrách, prostě zaostával stále více. Nemluvě o jeho spotřebě a ani možnostmi OC se toho prostě nedalo moc dohnat. K procesorům Core i5-2000 a Core i7-2600K nebyla zkrátka vůbec žádná alternativa, a kde není výběr, je špatně. To už dnes neplatí. Hlavně Core i5-2000 mají skutečně co dělat, ale na druhou stranu konkurence to není, protože výrobně se možnosti AMD a Intelu nedají prostě srovnávat. Core i7-2600K a obecně Core i7 procesory, tvoří jen malou část trhu, což je vzhledem k jejich cenám logické, ale je určitě přeci jen škoda, že AMD proti nim napřímo nic nepostavilo. A v tomto ohledu i návrat označení FX má jasnou kaňku.
Jsem si ale jistý, že kdyby situace na poli 32nm výroby byla vyrovnaná, tj. stejně dobře vyladěná u AMD jako ji má dnes Intel, AMD FX-8150 by měl klidně o 20% vyšší frekvenci, při podobné spotřebě, naplno by tak fungovala plánovaná vysokofrekvenční strategie díky malým jádrům, a Core i7-2600K by měl více než zdatného soupeře a co dělat aby FX-8000 vůbec odolal. Jenže 1,5 roku náskoku Intelu na 32nm se prostě nedá jen tak dohnat a právě ta výroba je důvod, proč je situace jaká je. Zapomeňte na architekturu. Výroba je kámen úrazu, ale to byla i u AMD vždy, tak nás to vlastně ani nijak nepřekvapuje. Je škoda, že AMD s GF si nechali Intel takhle ujet a bude hůř, pokud se Intelu podobně podaří 22nm výroba procesorů Ivy Bridge, které plánuje vypustit za 5 měsíců. AMD a GF musí těch 32m hodně rychle vyladit. Vzhledem ke zkušenostem z 65/45nm ale můžeme věřit tomu, že se jim to povede a za půl roku-za rok může být s novou půlgenerací procesorů architektury Bulldozer FX diametrálně odlišná a současné Intel Core i5/7-2000 si AMD může v pohodě překonávat. Jenže to už tady bude další krok Intelu -22nm Ivy Bridge, takže to že AMD FX ty Core i7-2600K překoná, Intel vůbec trápit nemusí, protože bude mít 22nm nástupce.
(Intel Core i7: cenová hladina 300 - 1000 dolarů)
AMD FX-8150 je prostě dobrý a výkonný procesor. Ano, není to TOP model na trhu, ale to být ani nemůže – stojí méně než 300 dolarů a na trhu jsou procesory i za 1000 dolarů, mnohem větší než tohle. Opět je to technologická špička s architekturou, kterou žádný jiný procesor nemá, a dost možná mnoho z těch prvků budeme v různých podobách v dalších generacích procesorů obou značek potkávat. Opět tedy očekávaný velký skok AMD, jehož skutečný potenciál uvidíme až v dalších letech. V tuto chvíli však musím říci, že díky náskoku ve výrobě mají soudobá Core i5/7 trochu náskok, což se ale s novými aplikacemi a optimalizacemi může změnit. Intel to ale trápit nemusí, protože za půl roku je tu 22nm Ivy Bridge. V současné době je ve většině případů Core i7-2600K lepší (efektivnější) a výkonnější procesor (nemá výkyvy výkonu), ale také o dost dražší. Core i5-2500K je už ale mnohem obtížnější srovnání s FX-8150/8120 a osobně v tuto chvíli neumím říci, který je vlastně lepší volba. A to je příjemná změna, protože mezi Core i5 a Phenom II bylo rozhodnutí jednoznačné. Chybu rozhodně nemůžete udělat ani jedním, Core i5-2500/2500K je úspornější, má podobný herní výkon. Ale když přijde na opravdu náročné aplikace, je znát, že má jen 4 vlákna, a že to není Core i7. FX-8000 má tedy v záloze určitě vyšší výkonový potenciál, ale má také vyšší spotřebu.
(AMD FX: cenová hladina 115 - 245 dolarů)
První setkání s AMD FX Bulldozer je dost zajímavé. Rozhodně se v žádném případě nedá mluvit o zklamání, protože jen snílek mohl očekávat, že by AMD ve své situaci výrazně menšího výrobce uvedlo lepší 32nm procesor, který by na zcela nové architektuře byl perfektně vyladěný a strkal do kapsy povedené procesory Sandy Bridge druhé 32nm generace Intelu (nemluvě o tom, že ta mají ještě frekvenční rezervy).
V hlavní roli je zatím ona velmi jalová (tentokrát 32nm) výroba u AMD, která sráží výkon i schopnosti BD výrazně níže, než by být mohly. Jinak totiž jako vysokofrekvenční architektura vypadá Bulldozer velmi dobře. Dobře funguje i TURBO a už to není žádné šidítko, které známe z Phenom II X6. Nové instrukční sady dohánějí náskok Intelu a v některých aplikacích (s důrazem na vysoký výkon) ukazuje i potenciál výkonu 8jádrové modulární architektury. Procesory bez AES/AVX začnou mít velké výkonové ztráty, což už se ale BD netýká. Zkrátka je to dobrý základ, na kterém se dá stavět. Model FX-8150 je dnes velmi výkonný mainstreamový procesor pro moderní aplikace i hry, o tom není sporu. Je i za za dostupnou cenu, ale má silné a zavedené soupeře a v případě velmi efektivních, podobně výkonných Intel Core i5-2500/2500K i s lepším poměrem cena-výkon. Ale to se ještě může změnit, až se procesory dostanou fyzicky do obchodů - AMD musí nabídnout lepší poměr cena-výkon, což by mělo snad donutit trochu zlevnit i Intel - doufejme. FX procesory by se ještě během října měly dostat do obchodů.
EDIT pro ty, kteří neumí číst nebo nechápou výše uvedené (minimálně tak soudím na základě diskuse s některými pod článkem): Doporučení ohledně nákupu jsou teď z mé strany taková:
- Chcete maximální výkon v mainstreamu? = Core i7-2600(K)
- Chcete vysoký výkon, slušný poměr cena-výkon a nízkou spotřebu? = Core i5-2500(K)
- Chcete vysoký výkon pro náročné moderní aplikace a potenciál pro další? A chtete zajímavý procesor na taktovací hrátky a to vše za slušnou cenu? Pak by vás Bulldozer FX-8150, ale možná spíše levnější model FX-8120, mohl zajímat. Pokud AMD ještě trochu pošteluje ceny, mohl by se dostavit i srovnatelný poměr cena-výkon jako má v tuto chvíli výhodnější Core i5-2500/2500K!
PS: omlouváme se za zpoždění, ale finální prodejní kus FX CPU s deskou jsme dostali až v pondělí - následovalo nové testování i jiných procesorů, aby to bylo aktuální, pak jsme se prali s Biosem a napsat článek taky chtělo 3 dny. Poslední dvě noci jsme toho moc nenaspali, ale za oběť zatím padlo jen pár plechovek Shocku :). Tak doufám, že naše nasazení oceníte, za pravopisné chyby se omlouvám, opravím to až zítra s čistou hlavou :).Také později doděláme testy CrossFire, Eyefinity a to taktování, koneckonců ještě s testování FX-8120 a dalších FX modelů bude dost příležitostí …
Za zapůjčení procesorů děkujeme firmám AMD a Intel
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
Např. díky tomu, že není Béďa tak dobrej jak se předpokládalo, nebude pro AMD až tak bolestným problémem řešit nedostatečné výrobní kapacity. Jelikož zájem o Béďu nebude tak velký.
a má k tomu dobře našlápnuto - aby pak ale v budoucnu nebyl 10Ghz čip AMD roven 6Ghz Intelu 
Nekteri srovnavate napeti ale CPU od AMD a INTELU jsou vyrabeny jinymi technologiemi. 
Ignorujete spousty veci a vidite jenom to co chcete videt.
a uz teraz sa tesim na vykonostny narast a zlepsenie prevadzkovych vlastnosti pri novsich reviziach a neskor aj mensom vyrobnom procese 
