NÁVOD: Jak postavit PC krok za krokem! Stavíme ukázkový mainstreamový počítač

Vybrali jsme pár komponent od GIGABYTE, SilentiumPC a pár dalších a postavíme si počítač.

Protože nám do redakce stále chodí spousta dotazů na nějaké ty věci kolem vlastní stavby PC, rozhodli jsme se udělat pro vás takový malý a přehledný aktuální návod na stavbu PC krok za krokem z aktuálních komponent, podobný, jaký jsme kdysi dávno už dělali. Dnes tedy znovu a aktuálně.

Nebudeme chodit kolem horké kaše. Ohledně výběru komponent, tak tomu se podrobně věnujeme v našich přehledech a doporučených sestavách, kdy vám jako jediný magazín v ČR stavíme jednotlivá PC, fyzicky testujeme většinou jednotlivých použitých komponent a většina námi navržených PC skutečně existuje (velmi podobně jako dnes představená sestava), takže nevybíráme a nestavíme jen podle ceníku. No a tak výběr jednotlivých komponent pro svůj PC máte díky nám velmi jednoduchý, protože ho vlastně uděláme za vás :).

Vy se jen musíte rozhodnout pro jaký účel, za kolik a jak velký ten PC chcete. To je zkrátka téma na ty články ohledně výběru, kterými se budeme zabývat zase jindy a jinde. Dnes se budeme věnovat tomu, co udělat s těmi komponenty, když už máte vybráno.

Naši stavbu PC si ukážeme na příkladové konfiguraci, která má sloužit jako moderní, dobře technicky vybavené herní PC s aktuálními komponentami za rozumnou cenu a tedy s dobrým poměrem cena-výkon. Nicméně je zde i požadavek na to, aby komponenty podporovaly maximum aktuálních technologií (a tedy alespoň 1-2 roky aktuální vydržely), ale byla zde i možnost pozdějšího rozšíření sestavy, ať už výměnou některé komponenty nebo dodáním dalších věcí. Taktéž by měla umožňovat taktování procesoru atd. Sestava má být včetně operačního systému, kterým bude pochopitelně Windows 10 64-bit. Nakonec jsme dali dohromady toto:

Myslím, že pro mnoho z vás by to byla docela zajímavá sestavička :). Takže si samozřejmě i ukážeme pár grafů toho, co umí a dokáže. Ano, již nepoužíváme optickou mechaniku, ačkoliv v případě dodatečného zájmu ji lze do sestavy dodat, je tam pro ni místo. Přeskočme tak krok samotného objednání a dodání komponent, kdy samozřejmě asi víte, že stejné komponenty stojí různě v různých obchodech. U některých se ceny liší až o stokoruny, takže námi uvedená cena reprezentuje běžnou cenu, ale můžete se dostat i o pár set korun níže, či výše :). Každopádně to přeskočme.

Pokud zmateně koukáte na tu hromadu krabic a nevíte kudy kam, možná by bylo dobré přeci jen zavolat někoho na pomoc. Pokud si jen nejste úplně jisti v některých krocích, tak snad vám dnešním článkem pomůžeme. Takže když vaše balíčky někde naše slavné přepravní a poštovní služby nezašantročily, tak máte doma asi toto:

A ano, to je vlastně celý váš PC. Nic dalšího netřeba, vše potřebné obsahují krabice a krabičky s jednotlivými komponenty. Co si však asi určitě připravte je vhodný pracovní prostor a pomůcky.

Tak pokud nejraději z krabic vysypete všechny komponenty na nejbližší volné místo na zem, nejlépe na koberec, tak radši zadržte. Ačkoliv stavba PC není žádná velká věda, jedna věc vám může velmi rychle zkazit náladu a pokazit některé komponenty a to ještě než to celé složíte a zapojíte do elektriky. Váš nepřítel se jmenuje statická elektřina, která vzniká třením určitých materiálů. Znáte jistě někteří ze školy pokus s ebonitovou tyčí a liščím ohonem ;). Takže se rozhodně vyplatí vyhnout se věcem jako koberec, svetr, či některé mikiny nebo pletené rukavice, prostě takové ty věci, které rády a snadno vytvoří statickou elektřinu a dáváte pak "pecky" ostatním kolem. Statická elektřina totiž vůbec nesvědčí základním deskám, grafickým kartám ani dalším komponentám s odhalenými PCB a obvody. Tím samozřejmě neříkáme, že byste měli počítač stavět navlečeni v gumovém oblečku ve speciální místnosti. Postačí zkrátka udělat rozumná opatření, takže místo stavění PC na koberci zvolit třeba lino, ideální je ovšem nějaký vhodný stůl. A na sobě mějte vhodné oblečení, tak abyste se o nic nechytali a nikde se s ním o komponenty neotírejte.

Co jinak ke stavbě potřebujete? Všechno by mělo být v jednotlivých balení u komponent, pokud jde o nutné šroubky, kabely a upínky. Jediné co tedy potřebujete extra a v baleních většinou nenajdete, je vhodný křížový šroubovák. A právě tohle si před samotnou stavbou PC zkontrolujte. Není zrovna příjemné během stavby zjistit, že vám něco chybí a začít se po tom shánět a zjistit že to není tak snadné. Takže když už tedy máte vhodný prostor, opatrně vybalte jednotlivé komponenty, zatím je ale nezbavujte některých těch krytek a chráničů.

Zkontrolujte všechny komponenty, zda nevykazují nějaké viditelné vady, zkontrolujte přítomnost všeho příslušenství a ještě jednou zkontrolujte, zda tedy máte vše, co ke stavbě PC potřebujete. V našem případě tedy máme:

Osobně začínám vždy u počítačové skříně. Tedy sundám obě bočnice, případně další věci, které brání montáži, či montáž komponent usnadní.

Zkontroluji ještě jednou, zda je u skříně vše potřebné a pokud ano, udělám ve skříni prostor pro základní desku a namontuji distanční podložky tam, kam patří. Do nich se bude totiž přichytávat deska do skříně. V našem případě již výrobce z výroby osadil distanční podložky tam, kde mají být, takže máme o práci méně.

Skříň je tedy připravena a teď se podíváme na to, co do ní dáme. Jako první si připravíme základní desku, procesor a chladič s příslušenstvím.

V našem případě jsme zvolili jeden z výkonnějších chladičů a ten má vlastní upínací systém. Recenzi na tento chladič budeme mít později na webu také, ale již nyní řeknu, že jsem byl příjemně překvapen dobrým řešením jinak jednoho z komplikovanějších systémů na montáž. U tohoto chladiče je to totiž tak funkčně vyřešené, že by vlastně šlo namontovat chladič na desku, která už by byla osazena ve skříni. Také to jde. Osobně ale preferuji osazení chladiče před montáží desky do skříně. V balení a příslušenství chladiče je v našem případě (stejně jako u většiny podobných chladičů) i teplovodivá pasta. Ta se aplikuje na procesor.

V našem případě máme tedy kombinaci nového Intel SKYLAKE Core i5-6600K se základní deskou GIGABYTE Z170X GAMING 3, tedy platforma Intel a patice LGA 1151. Jak víte, s touto novou a aktuální paticí jsou kompatibilní jen nové procesory Intel SKYLAKE. Montáž procesoru je však stejná, jako vlastně u všech LGA patic poslední doby.

Intel má takový speciální mechanismus, u LGA 11xx patic má jen jednu páčku. Tu uvolníte, otevřete patici a teprve pak osazujete procesor. Ten jde osadit pouze jedním způsobem a navede vás k tomu jak označený jeden roh procesoru i patice (je tam trojúhelník) tak hlavní speciální výběr po stranách. Zkrátka není možné osadit procesor jinak, než dobře. Čip tam jednoduše tedy položte, zapadne přesně na místo a zase zavřete a zajistěte mechanismus. Procesor je tímto osazený.

Jednou a vlastně jedinou "špinavější" prací je aplikace teplovodivé pasty na procesor. Tato pasta sice není nezbytně nutná, a chladilo by to i bez ní, ale ne až tak dobře. Nedoporučuje se tedy vynechávat pastu, obzvlášť, když u chladičů je přiložena.

V žádném případě nedávejte pastu jinam než na tu horní plochu pouzdra procesoru, která je jediná přímo ve styku s chladičem. Nepatlejte ji na okolí pouzdra a už vůbec nesmí pasta přijít do patice samotné. Nesmějte se, i to jsou schopni někteří udělat. Kolik pasty a jak? Rovnoměrně a co nejméně. Ideální množství party je asi takové, že akorát zakryje plochu pouzdra. Roztírejte ji nejlépe kouskem plastu, v žádném případě ne prstem. Pokud roztíráte pastu dobře a dáváte jí akorát, můžete ji dát až téměř ke krajům, pokud jí dáte více, tak tlak chladiče na procesor vám toho hodně vytlačí kolem, což rozhodně není dobře a v takovém případě doporučuji ten chladič sundat a tu vytlačenou pastu opatrně, tím plastovým "roztírátkem" odstranit. Teprve po správné aplikaci pasty nasazujeme chladič.

V závislosti na modelu se liší upínání chlazení. Nejjednodušší je BOX chladič, který Intel přidává ke všem procesorům mimo K edic. Ten tak nemáme a ani není vhodný. Výkonnějších chladiče mají podobný systém upínání, jaký má i náš mode a tedy musíte osadit speciální nástavec a sešroubovat systém ze spodu i z vrchu desky. Dá se to u dobře udělaných skříní udělat i s deskou již osazenou ve skříni, pohodlnější je ale udělat to mimo case. Chladič pak tedy jednoduše dotáhnete, jak má být a máte osazen procesor v desce a chlazení na procesoru. Na chladič můžeme rovnou namontovat i ventilátor, pokud se montuje zvlášť a nebude bránit v montáži jiných komponent, což v našem případě viditelně nebude. Klidně jej tam tedy můžete dát anebo to nechat až na závěr celé montáže (já osobně jej dávám na konec, když je pro to místo ve skříni). Tento celek pak můžeme namontovat snadno do skříně.

Na začátku jsme si připravili skříň a montážní prostor pro osazení desky. Teď když máme desku osazenu procesorem a chlazením a víme, že můžeme pokračovat, tak do skříně namontujeme na zadní pozici kryt konektorů. U kvalitních desek je dnes tento, jinak jednoduchý plech, vyvedený včetně odhlučnění s měkkou výstelkou.

Desku pak můžeme jednoduše osadit přesně tam, kam patří. Nasadíme ji tak, že se držíme právě otvorů v tom zadním plechu pro všechny konektory. Lehkým tlakem směrem k tomu plechu, protože ten klade drobný odpor, nasadíme desku přesně tak aby seděly konektory a hlavně aby seděly všechny otvory distančních podložek (vše je rozměrově přesně standardizované). Těch je v našem případě celkem 6 a všechny osadíme postupně šroubkem a desku tak připevníme do skříně.

Prvním šroubkem, doporučuji začít tím uprostřed dál od zadní stěny, zajistíte desku tam, kde potřebujete a dalšími 5 to pojistíte. A máte hotovo. Deska je ve skříni. Co teď? .... Přestávka :). Ne vážně, teď začneme řešit zbytek komponent ...

Nedá se říci, že by byl nějaký přikázaný postup, jak věci v jakém pořadí dělat, záleží na okolnostech, hlavně na velikosti case a tedy manévrovacím prostoru. Toho však v našem případě máme dost a dost, takže nejsme nijak omezováni. Osobně bych tedy začal osazením operačních pamětí.

Pro naši platformu a patici je vhodné pořízení minimálně dvou paměťových modulů (na místo jen jednoho), protože řadič pamětí je dvoukanálový. Základní deska má barevně rozlišené páry paměťových kanálů. Dva sloty stejné barvy = dvoukanálové osazení. Vždy tedy osazujte moduly do slotů stejné barvy.

V našem případě osazujeme paměti Kingston HyperX FURY DDR4 2133MHz a to 2 moduly po 8GB, co je 16GB operační paměti celkem.

Opět nelze osadit moduly do slotů jinak, než dobře. Slot má v určitém místě přehrazení, které odpovídá výřezu v paměťovém modulu a do slotu tak zapadá pouze jedním způsobem. Do DDR4 slotů také nelze osadit DDR3 paměti a naopak, i to je výše uvedeným způsobem fyzicky ošetřeno. V horní části slotu na desce je zámek, který lehce vyhnete (jde to jen jedním směrem), tím pádem půjde osadit paměťový modul na místo a jak jej lehce zatlačíte dovnitř, zámek a celá pacička zapadne a je hotovo. Dbejte na to, aby modul skutečně ve slotu seděl na obou koncích, tedy zkuste lehce zabrat, zda nejde třeba ven.

Novinkou jednoho maximálně dvou posledních let, je M.2 konektor a pozice pro speciální SSD karty na základních deskách. Naše deska má dokonce již dvě takové pozice. Toto řešení SSD spočívá vlastně jen v tom, že místo aby PCB s paměťovými čipy a řadičem bylo uloženo v té klasické 2,5" krabičce, kterou všichni znáte, je zde samostatně v podobě přesně dimenzované karty. Toto řešení se běžně používá u mobilních PC, protože jak asi sami vidíte, výrazně šetří prostor, přičemž nabízí stejný výkon i kapacitu 2,5" řešení.

Aktuálně se již běžně tyto pozice objevují i u desktopových základních desek a tak je možné, je využívat. Výkonnostně je většinou M.2 řešení stejné, jako nějaký 2,5" model stejného výrobce, ostatně není žádný důvod, proč by mělo být nějak rozdílné. M2. Řešení jsou zatím jen o malinko dražší. Námi použitý příklad v podobě 128GB SSD KINGSTON M.2 karty, je jedno z cenově vůbec nejdostupnějších řešení, ale i výkonově také odpovídá levnější kategorii SSD a již jsme jej testovali dříve. Nicméně pořád je to SSD disk se všemi jeho výhodami a M.2 provedení přidává i výhodu umístění.

Jeho osazení do desky je snadné. Povolíte šroubek na druhé straně od M.2 slotu. Pak tu kartičku zasadíte do M.2 slotu, přitlačíte tak, abyste ji tím šroubkem mohli přichytit a je hotovo. Je to tedy ještě jednodušší, než osazení klasického 2,5" SATA SSD disku. Žádný kabel ani žádné další místo ve skříni nemusíte řešit. Je to také řešení nativně podporované u Intel Z170X platformy a připojené přes PCIe linky, tedy maximální možný výkon. Proč toho tedy nevyužít. Tímto jsme tak vlastně osadili disk "C", na který později nainstalujeme náš operační systém Windows.

Další co můžeme osadit, je grafická karta. Ta je dodávána jako celek, tedy PCB deska s GPU čipem, paměťmi a napájecí kaskádou a na tom je chladič, takže nemusíme už nic montovat. Na nás je jen výběr správného slotu a připevnění karty ke skříni.

Výběr slotu je velmi jednoduchý. Karta je "PCIe x16" a potřebujeme tedy ideálně ten 16-linkový slot. Fungovala by i v 8-linkovém, a ačkoliv byste ve výkonu asi nezaznamenali žádný rozdíl dnes, proč ji neosadit do toho 16-linkového, když se nabízí? Poznáte je snadno i bez koukání do návodu. Když se na ty sloty podíváte kolmo z vrchu, ten 16-linkový má všechny ty drobné otvory plné vodících konektorů po celé délce. 8-linkový jen asi do poloviny své délky. Navíc, téměř vždy je ten 16 linkový PCIe slot pro grafiku umístěný na základních deskách jako první takto velký slot směrem od patice procesoru. U naší desky je to velmi snadné, deska má tři sloty velikostí "PCIe x16" vhodné pro grafiku (ty červené s plechovým posílením), ale jen ten první má 16 linek, další mají jen 8 linek (využitelné případně pro osazení dalších grafik do systému CrossFire/SLI). Takže volíme ten první.

Než grafickou kartu můžeme osadit na své místo, musíme také odstranit zadní kryty na skříni pro námi zamýšlenou pozici. Grafiku máme dvouslotovou, takže odmontujeme dvě krytky a grafiku tak jednoduše můžeme usadit na místo. Jde to opět jen jedním správným způsobem. Lehkým tlakem zasadíme grafiku do slotu, tím zapadne zámek na konci slotu a grafika tak sedí na místě. Pak ji jen přitáhneme těmi šrouby, kterými držely původně ty krytky, ke skříni. Grafika sedí na místě.

Pokud bychom měli SSD ve 2,5" verzi, osazovali bychom jej podobně jako 3,5" disk. Dnes už mají moderní skříně trochu jiné řešení. Námi vybraná skříň je takový univerzální mix. Má dokonce i dvě 5,25" pozice pro osazení optické mechaniky pokud by někdo chtěl. Má ale také hned 3 speciální pozice pro 2,5" SSD a další 2 posice formou šuplíků pro 3,5"/2,5" disky. V našem případě je přístup k nim z druhé strany skříně.

SilentiumPC zvolilo ten absolutně nejjednodušší způsob osazení 3,5" disků. Zatímco 2,5" disky musíte přišroubovávat na jejich pozice, 3,5" disk jen osadíte do toho plastového rámečku a zasunete jako šuplík na místo. A máte hotovo a funguje to i jako proti-vibrační podložka celé. Nyní tedy jen k diskům připojíte SATA kabel, podle potřeby a vhodnosti použijete ten se zalomeným koncem nebo rovným.

Nyní tedy máme všechny naše komponenty ve skříni a zbývá osadit poslední věc, která souvisí i s uděláním pořádku ve skříni.

Osazování zdroje necháváme, pokud je to možné, až na konec. Je to proto, že právě na zdroj připojujeme jednotlivé komponenty a hlavně rozvádíme nutné kabely po skříni. Souvisí to tedy i s dokončením vlastní montáže.

Pokud jde o námi vybraný zdroj, berte to jako ukázkový model, narovinu říkám, že těch 650W 80+GOLD je až zbytečně výkonné řešení a na tuhle sestavu by, vzhledem k její spotřebě, s přehledem a stále s rezervou stačila kvalitní 400-450W maximálně. Ale zase máme rezervu pro osazení třeba výkonnější grafické karty někdy v budoucnu.

V našem případě máme pro montáž úplně ten nejlepší možný případ. Osazujeme totiž jednak fyzicky krátký zdroj (má nestandardně jen 125mm na délku, což ale v našem případě ani není nutné), který je hlavně modulární. A to plně, tedy včetně hlavních napájecích kabelů. Výhoda modulárního zdroje je v tom, že do skříně osadíme jen ty kabely, které potřebujeme a další nám tak nepřekáží a hlavně při montáži se nám s tím vším snadněji dělá. Můžeme vést (a usazovat do skříně) třeba kabel od komponenty ke zdroji, což bychom u nemodulárního zdroje nemohli.

Zatímco normálně nemodulární by tedy náš zdroj měl v našem případě 8 kabelů celkem a protože potřebujeme jen 4, tak bychom ty 4 nepotřebné kabely museli v té skříni mít a občas složitě schovávat, díky modulárnímu řešení můžeme osadit jen ty 4 kabely, které potřebujeme. Bezpodmínečně je to ten hlavní 24-pin, pak 8-pin ATX pro napájení CPU a pak už jen 8-pin pro PCIe, tedy grafickou kartu a posledním kabelem je ten s konektory pro SATA/Molex. Takže od zdroje rozvádíme jen tyhle 4 kabely a další nemusíme osazovat.

Zdroj do skříně montujte s přepínačem nastavením na vypnuto (0) a bez připojeného zdroje do elektrické zásuvky. Opět, nesmějte se, i to se některým nezdá logické. Zdroj má ve skříni přesně své místo, dnes už je to většinou tak, že je na spodu skříně a to ventilátorem dolů, takže zdroj vůbec neovlivňuje chlazení skříně. V našem případě je to podpořeno ještě zcela odděleným prostorem od zbytku prostoru skříně. Zdroj posadíte na místo a zajistíte 4 šrouby dodávanými spolu se zdrojem nebo skříní. To je všechno. Zbývá jen nasadit ty potřebné kabely (to můžete udělat i před tím, než zdroj dáte do skříně, pokud to prostor ve skříni neumožňuje), což je u modulárního zdroje jasně naznačeno barvou. A patří tedy barva na barvu (červená na červenou, šedá na šedou).

Jediné dva kabely, které si můžete trochu plést, jsou 8-pin pro PCIe (tedy grafiku) a 8-pin pro napájení CPU. Nicméně v našem případě ten pro grafiku má červený konektor, ten pro CPU jej má šedý, a pokud by ani to některým nepomohlo, tak opět, fyzicky jsou tvary jednotlivých plastových konektorů udělány tak, že je nelze zaměnit a nelze je osadit jinak než do toho jednoho správného konektoru jediným možným způsobem. Dbejte na to, že konektor je zasunutý opravdu pořádně a to až cvakne taková ta plastová pojistka, která je ve formě zobáčku na straně a konektor nejde bez jeho stisku vytáhnout zpět ven.

Při rozvádění jednotlivých napájecích kabelů už rovnou můžete myslet na vhodné umístění, tak aby co nejméně překážely, byly vidět apod. Skříň nabízí možnost protáhnout kabely na tu hlavní viditelnou stranu až na poslední okamžik, díky vhodným montážním průtahům kolem základní desky.

Nejdříve napojte ten 24-pin hlavní napájecí kabel, pak připojte ten 8-pin k napájení CPU (ten je nahoře na desce a většinou zejména majitelé starších PC na něj občas zapomínají a bez něj to opravdu nefunguje).

Následovat bude třeba ten k pevnému disku a naposledy připojte ten ke grafické kartě. V našem případě má použitá GIGABYTE Radeon R9 380 GAMING G1 jeden 8-pin, takže tam krásně zapadne.

Následovat by mělo připojení a úklid ostatní kabeláže. Jistě jste si všimli, že v samotné skříni je hned několik dalších kabelů. V našem případě jich je docela dost, protože námi vybraná skříň má i čtečku karet, USB porty, řízení otáček ventilátorů prostě všechno. To všechno, aby to fungovalo, ale musíte zapojit do správných konektorů na desce.

Takže přední USB do příslušného konektoru, další USB do dalšího, aby vám fungoval zvukový vstup/výstup, připojte i ten. Všechny jsou řádně popsány a označeny na desce i konektorech a opět je fyzická záměna nemožná.

Kabely, jak je budete rozvádět, můžete (nemusíte) třeba svázat k sobě, vše potřebné je v příslušenství, nebo můžete využít ty drátky, kterými byly svázané kabely u zdroje apod. Zkrátka udělejte to tak, aby bylo co nejméně kabelů vidět v tom hlavním prostoru (a tak co nejméně překážely v chlazení) a zároveň aby se vám co nejméně pletly na zadní straně, netlačily na sebe, či se nelámaly. Prostoru je v námi vybrané skříni dost a dost a výrobce délku všech navrch velmi dobře.

Součástí finálního úklidu má být i kompletní řešení chlazení. V našem případě už námi vybraná skříň má všechny potřebné ventilátory osazeny. Konkrétně má jeden zadní 120mm foukající ven, a dva přední 120mm foukající dovnitř (pozice je osazena odnímatelnou přední mřížkou), což je zcela ideální. Variabilně má skříň ještě pozice pro další dva ventilátory na stropě. Můžete je jednotlivě napojit do příslušných konektorů pro ventilátory na základní desce anebo využít toho, že skříň obsahuje i vlastní ovládání řízení otáček a k němu napojíte jen napájení (na tom SATA napájecím kabelu je i jeden klasický MOLEX, který k tomu patří). Jediný ventilátor, který musíte osadit konektorem do správného konektoru na základní desce, jen ten ventilátor na chladiči procesoru. Na desce je v bílém provedení a označen jako "CPU fan", a tam ho také zapojíte.

Poslední co zůstává, jsou ovládací a signální kabely od zapínání/restartu a diod skříně (případně signální reproduktor, který je v našem případě v příslušenství skříně).

Na to všechno má většina výrobců desek dnes už pomůcku v podobě šikovného nástavce, do kterého tyhle nepříjemně malé kablíky nasázíte (musíte to dát správně, tedy + na + a - na -, pokud tápete, tak + je na konektoru vždy ten s drobnou šipkou) a pak to celé umístíte na ty porty na desku. V minulosti jsme to tak snadné neměli a museli jsme s těmito malými konektory často hodně bojovat :(. V našem případě je to sranda, nástavec má GIGABYTE dobře zvládnutý.

Před tím, než počítač zapojíme do elektrické zásuvky, zkontrolujeme ještě jednou celou montáž. Takhle nějak by to mělo vypadat:

Zkontrolujeme, zda všechno sedí, jak má, nic nikam nepadá (nebude, pokud jste to osadili dobře), všechny konektory a kabely jsou správně připojeny, chladiče a ventilátory jsou zapojeny, napájecí kabely jsou zapojeny, prostě všechno je, kde má být. Hotovo?

Dobře, tak jsme asi právě postavili počítač. Jestli funkční, o tom se hned přesvědčíme ...

Teprve nyní můžeme řešit samotné připojení PC do elektrické zásuvky. Nejdříve bych ale asi připojil monitor ke grafické kartě a také klávesnici a myš do příslušných konektorů.

Pak teprve připojíme k vypnutému zdroji (spínač nastavený na 0) napájení a to až následně připojíme do elektrické zásuvky. Až poté přepneme spínač na zdroji na zapnuto (I). Pak můžeme vyzkoušet PC zapnout. Pokud jste udělali vše správně, fungují všechna tlačítka na skříni, PC by se mělo rozjet, obrazovka se rozsvítí a vše funguje.

V této chvíli s naší novou sestavou moc zábavy nebude :). Jediné co s ní můžeme dělat je, podívat se do BIOSu základní desky. Tam si už můžeme hrát s nastavením některých věcí, doporučuji to ale zatím vynechat :). Vidět bychom tam ale mohli, teplotu, takt CPU, takt a množství pamětí a také že v PC máme dva disky a dalších pár věcí.

Nyní tedy oživíme náš PC nějakým tím operačním systémem. Příznivci tučňáka na chvíli zavřou oči, protože z krabičky vytáhneme zbrusu nový instalační USB flash disk, na kterém se dnes (vedle DVD) nový Windows 10 prodává. Instalace je vlastně stejná, jen to místo z DVD disku bootuje a instaluje se z toho FlashDisku, což je pochopitelně rychlejší. Jednoduše tedy PC vypneme, zasuneme FlashDisk do USB a PC zapneme, většinou by mělo být v základu nastaveno, že první bootuje právě z toho FlashDisku, pokud je osazen. Tím se aktivuje instalace, pro kterou logicky zvolíme disk C, což bude ten náš 120GB SSD v M.2 pozici.

Zatímco dříve byla instalace systému záležitost i na mnoho desítek minut, na našem PC je Windows 10 hotov za pár minut. Systém již obsahuje všechny základní ovladače, takže technicky už po dalším najetí PC nastartuje plně použitelný systém. Pak teprve můžete instalovat další SW, k desce jsou různé aplikace umožňující taktování, monitorování, či update BIOSu z prostředí Windows, ale nutně je instalovat nemusíte. Ke zvukové kartě, která je na naší desce ta vylepšená, je také SW, ten se hodit může. Všechen najdete na stránkách Gigabyte u příslušné desky v sekci podpora. Vše je i na DVD u desky, ale to je nám bez mechaniky samozřejmě na nic :).

Co rozhodně budete instalovat, je SW a vlastní aktuální ovladač grafické karty. V našem případě to tedy bude Radeon Software, protože máme Radeon grafickou kartu. Ten najdete na stránkách AMD. V závislosti na tom, jaký máte monitor, myš, klávesnici, můžete instalovat podpůrný SW i pro ně, ale v základu budou fungovat i bez toho. Pokud ale nabízí speciální funkce a nastavení, musíte nainstalovat jejich SW. Ten opět najdete na stránkách jednotlivých výrobců. Jedním z prvních programů, který byste také měli na nový PC nainstalovat, je vhodný antivir.

Každopádně všechno tohle je otázkou několika minut. Potom už bude PC připraveno plně k vašemu užívání a můžete jej začít vybavovat aplikacemi. Teoreticky by bylo vhodné vyzkoušet systém zatížit, nicméně dnes už je většina komponent testována ještě ve výrobě, takže pokud PC jede, neměl by být problém. Nicméně rozhodně se vyplatí monitorovat třeba teploty procesoru, či grafické karty. Pokud by byly nějak extrémně vysoko, mohlo by to ukazovat na špatně namontovaný chladič, což se samozřejmě musí a dá řešit. Nicméně v našem případě říkejme, že všechno je jak má být a funguje dobře. Co teď?

Počítač už můžeme vybavit tedy SW dle libosti. Protože máme k dispozici jen 120GB SSD pro systém, nemůžeme samozřejmě na tento disk vedle Windows a základních aplikacích instalovat nějakou extra velkou hru. Osobně si dávám na takový disk jen jednu nejhranější menší hru (v mém případě třeba WoT). Další hry už musíme v našem případě instalovat na HDD, které má v našem případě 3TB. Můžeme jej tedy pro pořádek ještě rozdělit na dva disky, jeden pro instalaci her a druhý pro další data. Co náš PC dokáže, už ukazují testy všeho druhu:

Pokud výkon odpovídá tomu, co +/- ukazují recenze jednotlivých použitých komponent, mluvím tedy hlavně o procesoru a grafice, zjevně jsme osadili a nastavili vše dobře a výkon je jaký být má. Kombinace Core i5-6600K s 16GB DDR4, Radeon R9 380 OC 4GB grafikou a 120GB SSD je výkonově dobře vyvážené, cenově celkem rozumné řešení, nabízející tak akorát dost výkonu pro vše, co můžeme požadovat a hlavně za opravdu dobré peníze.

Z hlediska provozních vlastností, jsme otestovali PC i s přetaktovaným procesorem, který jde dobře taktovat a to stále u něj fungují i úsporné stavy. Každopádně bez přetaktovaného CPU je spotřeba celé sestavy při hraní her lehce nad 200W, v klidových stavech, při běžném prohlížení internetu apod. je spotřeba hluboko pod 100W. S OC to samozřejmě o něco naroste. Z hlediska hlučnosti je pak PC i v zátěži velmi tiché, slyšet jsou hlavně ventilátory SilentiumPC, grafická karta vůbec. I tak je ale hlučnost PC v zátěži jen maximálně 40dBA měřeno 50cm od zavřené skříně, což je opravdu velmi tiché. Takže máme jak velmi dobře chlazené, tak tiché PC :).

Pokud jste se stavbou PC došli až sem, tak jako v našem případě asi už máte plně funkční PC a užíváte si svého nového miláčka a to snad bez jakýchkoliv problémů. Bohužel ne všichni mají to štěstí, může se stát, že přes dobře odvedenou montáž narazíte na přeci jen nefunkční nějakou z komponent, stává se i u kvalitních modelů, bohužel, ale je to poměrně vzácné. Vyloučit to však zcela nelze. Avšak řada věcí je hodně individuálních, takže není možnost poskytnout nějakou univerzální radu na jejich řešení.

Námi sestavený PC z vybraných komponent je, pravda, ukázkově ideální montáž. Máme k dispozici pěknou prostornou skříň s dobrou přípravou a bez nějakých potíží s místem. K tomu máme modulární zdroj, který rovněž značně usnadňuje montáž, takže díky tomu jsme postavili pěkný "čistý" počítač.

Pokud jde o jeho výkon a vlastnosti, tak jedná se o sestavu mainstreamovou, připravena jak pro aktuální, tak budoucí věci s další možností rozšíření a to vše za dobré peníze s možnostmi taktování a dobrými provozními náklady.

Z hlediska provozu sestavy jsme vybrali jednotlivé komponenty už předem kvůli jejich výkonnému a tichému chlazení. Sestava je tak i v zátěži pěkně tichá a spotřeba se drží také rozumně nízko.

A díky tomu, že case má v bočnici průhled, se také můžeme kochat svými novými komponety :).

Doufáme tedy, že jsme touhle ukázkovou sestavou s cenově rozumných komponent udělali většině z vás radost. Samozřejmě pokud jsem náhodou zapomněl něco zmínit, nebo máte ohledně montáže nějaký dotaz a něco v článku nezaznělo, určitě se ozvěte v diskusi. Jinak ano, než se začnou někteří ošívat, že bychom mohli postavit i něco výkonnějšího s dalšími zajímavými dnes běžně používanými HW řešeními, na které se tady nedostalo slovo, i na to se v dohledné době podíváme.

AUTOR: Jan "DD" Stach
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně.

Starší články

TEST: 2x HighEnd "miniPC" - malá, ale zatraceně výkonná PC: HAL3000 FURY X a FURY NANO

Průvodce výběrem PC a Hardwaru pro každého (11/2015) - Vše aktuální pohromadě!

TEST: Jak vypadá a co dokáže PC zaměřené na poměr cena/výkon v podání HAL3000 Niké

TEST: MSI CUBI - malý úsporný ale šikovný miniPC, který můžete přifouknout o disk

TÉMA: Chlazení PC vs léto - Jak moc ovlivňuje teplota v místnosti teplotu CPU a GPU?

Komentáře

Přidat Nový

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!