48 let od přistání člověka na Měsíci! Kdy se tam vrátí znovu? A co Mars? |
Napsal Jan "DD" Stach | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čtvrtek, 20 červenec 2017 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Z dnešního pohledu je to neuvěřitelné, co lidé s tehdejší technologií před 50. lety dokázali.
Celý Vesmírný závod a těsné soupeření Američanů a Sovětů, jehož vyvrcholením bylo přistání člověka na Měsíci, je z dnešního pohledu až nereálné. Dnes, kdy máme všichni v kapsách počítače, které jsou nepředstavitelně výkonnější a schopnější, než to nejlepší, co tehdy existovalo a NASA měla k dispozici, je cesta člověka na Měsíc či dál, fakticky neuskutečnitelná. Alespoň co je nám oficiálně známo, Američané, Rusové ani nikdo jiný, v současnosti nemá v provozu raketu nebo raketoplán, který by byl schopen dostat člověka na Měsíc a zpět, či dál. Před 48 lety ale tato technologie existovala a dokázala dne 20.7.1969 dopravit Neila Armstronga a Edwina „Buzze“ Aldrina na Měsíc, kde tito dva s lunárním modulem přistáli v rámci mise Apollo 11. Po nich následovalo dalších 10 mužů, všichni v rámci Americké NASA. Poslední v misi Apollo 17 opustili Měsíc dne 14.12.1972. Ačkoliv je to téměř 50 let (48 let od prvního přistání přesně) a k dispozici máme technologie, poznatky, konstrukce a materiály, které by umožňovaly Vesmírné cestování nejen k Měsíci, ale i Marsu, o obojím se dnes jen mluví. Důvody tohoto stavu jsou prosté. Peníze! Před padesáti lety byl Vesmírný závod politickou věcí a fakticky válkou o vesmír, takže peníze na něj nebyly problém. Dnes to samozřejmě problém je. A ačkoliv nám tyto Vesmírné závody přinesly spoustu dnes běžných technologií, které používáme do dnes v mnoha podobách a tedy „vesmírné zbrojení“ bylo přínosné nejen co by velké dobrodružství, zkrátka skutečný zájem o pokračování chybí. Tedy alespoň to tak reálně vypadá. NASA sice staví raketu a modul pro cestu na Měsíc, a hlavně k Marsu, ale realisticky uvádí, že s ohledem na finance to bude nejdříve někdy po roce 2030, než se člověk k Marsu vůbec vydá. A i to je optimistický termín. Rusové sice mají také velké plány, ale reálně vzhledem k financím a stavu vesmírného ruského programu budou rádi, když budou pokračovat jen samotné jejich lety na oběžnou dráhu Země. Paradoxně Rusové jsou jediní, kteří dnes pravidelně dopravují kosmonauty tam a zpět. USA odstavením raketoplánů a rozebráním startovacích ramp o tuto možnost, snad jen dočasně, přišli. Do souboje se však přidává Čína, která celou záležitost vnímá jako politickou záležitost a gesto směrem k světu, a tak má trochu větší zájem. Kromě vlastní vesmírné stanice chystá i cesty na Měsíc. I tady však financí není tolik, aby to umožňovalo nějaký extrémně rychlý vývoj. Politici v mnoha zemích sice slovně vehementně podporují vesmírný výzkum a vše kolem, ale reálný zájem vyjádřený financemi, tak velký zase není. Nejde zkrátka o tak atraktivní téma, jako kdysi. Nejvýznamnější novinkou od původního Vesmírného závodu je aktuální závod soukromníků. Tedy vedle zavedených NASA a ESA, existují i soukromé společnosti soupeřící o Vesmír. Nejvíce vidět je v poslední době Space-X, společnost Elona Muska (TESLA), která dokázala jako první poslat raketu do vesmíru, zase s ní přistát a poslat tu samou raketu do vesmíru znovu a opět s ní přistát: V současnosti díky Dragon modulům dopravuje také zásoby na mezinárodní stanici. Aktuálně se zkrátka soupeří hlavně o levnou dopravu čehokoliv na oběžnou dráhu, což je dobrý předpoklad pro další rozvoj vesmírného výzkumu, cestování a potenciálně i konstrukce vesmírných plavidel. Každopádně celkově zájem poslat člověka na Měsíc, či Mars, ač se zdá být velký, finančními výdaji tomu ten „zájem“ zdaleka v současnosti neodpovídá. A tak se obávám, že na Měsíc se člověk vrátí za 10-15 let a o letu na Mars uslyšíme ještě mnohem později. Samozřejmě za předpokladu současného vývoje situace. Je ale možné, že se objeví důvod, kdy se zase do pořádného vesmírného závodu všichni pustí. Každopádně přesně před 48 lety člověk na Měsíci přistát dokázal, a to s technologiemi, nad kterými dnes kroutíme hlavou, jak to s nimi většina těch astronautů tehdy vůbec přežila …
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |