Dnes se podíváme na výkonové testy grafických karet NVIDIA GTX 280 a GTX 260, které jsou osazeny jádrem 65nm GT200. Měla to být grafická událost roku. Měli jsme se dočkat fantastického výkonu, který měl překonat vše. Dnes už máme jasno ...

   Není zvykem začínat recenzi high-endové grafické karty tímto způsobem. Nicméně na rozdíl od mnohých jiných, já měl na přemýšlení o tom, co vlastně testuji, přemýšlením nad podanými výkony a zejména přemýšlením nad tím, co nám grafické karty NVIDIA GTX 280 a GTX 260 přinášejí, mnohem více času. Samozřejmě chápu, že mnozí by rádi testy dříve, nicméně vzhledem k současné době je z hlediska uživatele, o kterého nám na DDWorld.cz jde především, je v tomto případě lepší později než dříve. Na rovinu říkám, že žádnou recenzi jsem nepsal nikdy déle. Nejde v tomto dnešním případě ani tak o rozsah článku, jako spíše o obsah. Dával jsem si opravdu záležet.

  Na rozdíl od názoru několika málo místních čtenářů, není mým cílem lidi naštvat, klamat a doporučovat na základě toho, z čeho mám já osobně nebo můj magazín prospěch, ať už jde o přísun reklamy, exkluzivních informací a hardwaru s předstihem a hromadu dalších benefitů, o kterých ani netušíte, jak je to zvykem jinde. Nemám ani zájem a vyhledávat kontroverzi. Naopak je mým cílem lidi dávat dohromady (i když seznamku prozatím neplánuji :) ), zejména je mým cílem co možná nejpřesněji uživatelským pohledem hodnotit, testovat a doporučovat dané komponenty a to pouze na základě předvedených výsledků a výhodnosti pro nás, koncové uživatele. Výkonové testy GTX 280/260 byly v celku jednoduché, i když sehnat karty byla trochu potíž. Horší a časově náročnější bylo o nich napsat přesný článek, který by je skutečně vystihl. Pročetl jsem stohy materiálů, musím říci, že i desítky recenzí, otestovali jsme karty v pěkné řádce testů a pořád bylo neuvěřitelné těžké, zhodnotit, jak se to s těmihle karty má. Nicméně po 15 dnech sepisování, opravování, vpisování, horečného přemýšlení, dotazování a dalších úprav jsem to konečně dal celé dohromady a dnes si tak konečně můžete přečíst, jak se to s těmi grafikami NVIDIA GTX 280 a GTX 260 skutečně má a nemá.

•   GT200 jako nová generace? Ani zdaleka ...

   O grafickém jádru NVIDIA GT200 jsme slyšeli mnohé a slýchávali dlouho. Výkon tohoto jádra trval pěknou řádků měsíců a stál stovky milionů dolarů. Výsledek ale není tak zajímavý, jak být asi měl. GT200 není žádnou novou generací, to je třeba říci si hned na začátku. GT200 je pořád grafická generace jádra G80 s menšími vylepšeními. Samotný základ se ale už dva roky nezměnil a GT200 nepřináší z tohoto pohledu absolutně nic nového.

  Nebudeme se zde rozvláčně rozepisovat o tom, kde je v jádru GT200 která jednotka co tam dělá, to nás nikoho příliš nezajímá. Nás zajímá hlavně, jak to funguje a co to stojí, taková je realita. Zkraťme tedy teoretickou část na nutné minimum. GT200 má v základu nějakých 1,4 miliardy tranzistorů, 240 stream procesorů 80 texturovacích jednotek a 32ROPs. Podobné parametry by nás jistědřívbe uchvátily a byly příslibem vysokého nepřekonatelného výkonu. Jenže to by tady nesmělo být grafické jádro konkurence AMD v podobě mainstreamového RV770, které se konkurencí podle všech předpokladů vůbec stát nemělo. Jenže stalo se a můžeme jen přemýšlet, zda je to tím, že GT200 prostě není taková bomba, nebo naopak RV770 je ona bomba. Zkrátka GT200 má sice pořádné parametry, které ve srovnaní s G92 jsou vlastně skoro o 75% lepší, jenže k tomu potřebuje plochu 574 mm2 a výrobní proces 65nm a i tak je výtěžnost GT200 jádra přímo tragická. Plocha RV770 je jen něco přes 255mm2 přitom ale obsahuje 956 milionů jednotek a výkonově dokonce jádro GT200 poráží, když na slabší variantě karty s 512MB GDDR3 paměťmi a 256bit sběrnici dává výkon přes 1 000Gflops, zatímco GTX 280, nejšpičkovější karta s GT200 jádrem dává „jen" 933 GFLOPS a to při 512bit sběrnici a 1GB GDDR3 a mezi oběma kartami je skoro 10 000 korun rozdíl. V tomto srovnání s mainstreamovým grafickým jádrem konkurence bohužel jádro GT200 vyráběné 65nm nanometry nepůsobí zrovna důstojně své ceně a pozici výkonového vrcholu.

   Samostatnou kapitolku jsem si nechal na dost obtížné téma a tím je několik „novinek" které NVIDIA v souvislosti s GT200 prezentuje. Nutno říci, že je to hlavně marketingový vztah, de facto ani jedna v současnosti zdaleka nefunguje úplně, jak by měla a běžnému uživateli v současnosti přináší málo nebo nic, ale bez těchto třech věcí by vlastně na GT200 nebylo k prezentování nic nového a nebylo tedy o čem mluvit. Takhle to vypadá, že GT200 přináší něco skutečně nového, což ale není moc pravda a zdaleka není pravda, že by se tyto technologie týkaly jen GT200 karet ...

• NVIDIA GPGPU - CUDA

  Tahle část mi dala zabrat asi nejvíce. NVIDIA dobře věděla, co dělá, když CUDA a GPGPU ve svém marketingu použila. GPGPU technologie a CUDA systém je něco tak neuchopitelného, tak těžce vysvětlitelného a pochopitelného, že prostě nám dnes může v marketingu nabulíkovat v této souvislosti úplně cokoli a většina bude s pokrčením ramen přikyvovat, protože stejně nebude moci pochopit ani ověřit zda to je, jak nám tvrdí, že to je.

   O tom, že v tom, co vlastně GPGPU a CUDA je a jak to celé funguje a co to přináší, nemají jasno ani lidé, kteří se celou problematikou zabývají a rozhodně ani recenzenti, jsem se přesvědčil. Neexistuje snad žádná recenze, kde by to bylo úplně jasně popsáno. Obsahově a vysvětleními se shodují jen ty, které prostě opsali marketingovou prezentaci NVIDIA, protože zkrátka autoři nevěděli, a nebo zjišťovat nechtěli, cože to ta CUDA je a zda vlastně přináší, co NVIDAI tvrdí, že přináší. Já jsem si tu práci dal a musím říci, že z toho celého nejsem o moc chytřejší. Zeptal jsem se lidí, kteří s GPGPU pracují, jak se to s prezentací NVIDIA v tomto směru má.

  Vyslechl jsem si sáhodlouhé přednášky na téma GPGPU, jaké to má obecně zajímavé možnosti, ale že zdaleka to není ve fázi jednoduché použitelnosti a to ani s NVIDIA CUDA ani s podobným systémem konkurenční AMD. Pro obojí je nutná specializace softwaru a velmi rozsáhlé znalosti, i když jsou oba systémy zatím celkem otevřenými ale lehce nekonkrétními, co se standardů týká. Konkrétně NVIDIA CUDA není nic, co by u konkurenční AMD-ATI neměli také a v současnosti je to použitelné tak nějak stejně a rozhodně nelze říci, že by se pod CUDA vyvíjelo a programovalo snadněji než pod systémem AMD-ATI. V tomto případě záleží skutečně na konkrétním programátorovi a to samé ostatně platí i na CPU platformě, kde také je několik způsobů a jazyků, ve kterých lze programovat a každému sedí něco jiného. Obecně jsem z toho pochopil, že není až takový problém udělat aplikaci pod GPU, jen se prostě dělají na míru pro konkrétní účel a stojí miliony dolarů, protože je to velmi speciální software a GPGPU je stále na začátku cesty.

• BadaBOOM Media Converter

  Tento program je jedním z prvních CUDA aplikací pro běžné uživatele (tedy spíše možná bude) a využívá známou věc. GPU jádro prostě rychleji dekoduje video než procesor. To už se ale používá docela dlouho u přehrávání videa obecně a umí to jak NVIDAI tak AMD-ATI. NVIDIA nám jen prezentuje program, pomocí kterého by se dalo s videem i omezeně pracovat a to co se týká komprimace formátů. Nicméně v současnosti je celý program ve fázi rané bety a umožňuje zatím jen nepříliš konkrétní práci (co se týká nastavení a výsledku) se 110s videem. Není vůbec známo v jaké konkrétní kvalitě je video zpracováváno.

   Lze konvertovat videa do formátů přehratelných na iPodech a iPhone, Apple TV, PSP a dalších podobných zařízeních. Na vstupu zvládne mpg/vob/m2v video s MPEG-2 video stopou a AC3/MP2 zvukem. Během převodu optimalizuje pro nízká rozlišení přenosných zařízení a není vůbec jasné, zda a jak to bude s výkonem vypadat pro vyšší rozlišení nebo dokonce HD video. Konvertor pak vyhodí video v H.264 video a AAC zvukovou stopou v MP4 formátu. Kolem toho už se objevují různé grafy výkonu, jak rychle to GTX 280 zvládne:

(zdroj: http://www.anandtech.com/)

 Podrobněji se tím zabýval třeba Anandtech a čísla vypadají opravdu dobře. Nicméně není prostě jasné s jakou kvalitou GT200 jádro to video opravdu zpracovává a nejspíše nebude ten rozdíl mezi čtyřjádrovým procesorem až tak extrémní. Navíc je nutné vzít do úvahy jinou věc. TDP čtyřjádrového procesoru je kolem 95-150W. TDP GTX 280je 238W! Takže i kdyby nakrásně byl ten výkon o 100% vyšší těžko se to při dvojnásobné spotřebě dá nazývat překvapujícím úspěchem. Případný výkon je tedy v tomto případě vykoupen extrémní spotřebou energie. Nicméně tento konvertor je CUDA programem a měl by fungovat na všech kartách generace Geforce 8 a 9 a GT200 a uvidíme, s jakým konkrétním výkonem to bude. Nicméně v současné podobě není BadaBOOM nijak použitelný a nejsou známy ani žádné podrobnosti, co se týká práce a výkonu v kvalitě HD videa. Není ani jasné, kdy a v jaké konkrétní podobě se BadaBoom na grafických kartách NVIDIA objeví a zda to bude tak zajímavé, jak se může podle některých neurčitých čísel jevit. V současné době tedy můžete tuto záležitost klidně pustit z hlavy, navíc se nejedná ani o nic, co by nedokázali grafické karty AMD-ATI, pokud by měly podobný software a je otázka, zda na popud AMD se už něco takového nekutí (pakliže to má nějaký přínos pro GPU dělat protože jinak má AMD samozřejmě čtyřjádrové procesory) - GPGPU AMD -ATI program ale vytvoření a provozování příslušné aplikace umožňuje.

• Folding&home

Spíše dodělání restu než novinka. Do projektu distribuovaných výpočtů Folding&home se zatím mohli zapojit jen majitelé grafických karet ATI. Nutno říci, že výkon GPU je opět vynikající. NVIDIA tedy dodělal konečně GPU klienta pro GeForce karty a měl by fungovat na GF8/9 a GT200. Nicméně opět je tento klient zatím jen v beta verzi a funguje jen pod Windows Vista. Není také schopen současného fungování s jinými CUDA aplikacemi, GPU není procesor a tak nezvládá více aplikací najednou.

  NVIDIA se opět snaží prezentovat výkon GT200 karet, nicméně je to poněkud zvláštní srovnání. ATI GPU a NVIDIA GPU počítají v tomto programu poněkud jinak. NVIDIA klient počítá jednoduší jednotky a AMD-ATI složitější a tak rozhodně nelze tvrdit, že by GT200 karty byly výkonnější. Ostatně těžko se tomu právě zde věří, když víme, že výkon HD4850 na ATI RV770 je přes 1000GFLOPS, zatímco GTX 280 s GT200 dává jen 933GFLOPS. Každopádně konečně je zde i Folding&home klient pro grafické karty NVIDIA.

•    PhysX

  Poslední záležitostí je fyzikální model PhysX, který NVIDIA získala pro své karty díky Ageia PhysX fyzikálním akcelerátorům, jejichž technologii získala odkoupením společnosti Ageia. Opět je to program pod CUDA a tak by měl být schopen fungovat pod GF8/9 a GT200 kartami obecně a tedy nic, co by se konkrétně vztahovalo pouze na GT200 nebo nové grafické karty obecně.

  Ukázat nějaký reálný přínos PhysX je dost těžké. „Praktický přínos" je zatím vidět jen v testu 3D Mark Vantage, kde NVIDIA zařídila, že za  PhysX instrukce se dostávají body navíc a tím tedy získala výhodu proti konkurenčním ATI a Intel grafikám, které mají podporu Havok engine. Kromě toho, že 3D Mark Vantage se s konečnou platností stává nepoužitelným testem, protože neměří při srovnání všem stejným metrem, je i podpora PhysX zveličena naprosto neodpovídajícím způsobem. V současné době se totiž tato nová fyzikální technologie, která sice už pár let existuje, ale pořádně ji skoro žádná hra nevyužívá. Bude se možná používat v maximálně několika málo hrách. Konkurenční fyzikální model HAVOK je nepoměrně častěji používán. HAVOK sice koupila společnost Intel, ale nadále ho nechává vlastně žít vlastním životem. Navíc je podporován, jak k počítání fyziky pomocí CPU, tak GPU a dlouhodobě ho využívají procesory AMD a Intel a nedávno byla podpora HAVOK pro GPU oznámena i pro grafické karty ATI-RADEON. V dohledné době PhysX asi HAVOK rozhodně nedožene, ale nelze říci, že by PhysX bylo předem ztraceným systémem. Nicméně nutno říci, že je otázkou, nakolik velkým přínosem pro běžného uživatele tyto fyzikální systémy jsou. Na to dnes odpovědět skutečně nelze. PhysX je tedy také něčím, co nemá v současnosti skoro žádný přínos (vyjma většího počtu bodů pro grafiky NVIDIA v 3DMark Vantage). Celkově ale zatím nic, co by se dalo označit za nějaký jednoznačný přínos pro běžného uživatele ...        

• NVIDAI GTX 280 a GTX 260

 Do testu jsme horko-těžko získali dva testovací modely (GTX 260 dorazil se značným zpožděním a to jen díky náhodě, že jsem narazil na soukromého majitele), pocházejí od společnosti LEADTEK, avšak drží se referenčního provedení. Do testu nám dorazili expresně bohužel bez balení, takže vám neřeknu, co tam najdete, předpokládáme že karta a příslušenství :). Co se týká dostupnosti na českém trhu, tak GTX 280 se dá celkem sehnat za ceny kolem 12 000. Model GTX 260 se shání opravdu těžko a viděl jsem pár kousků u distributorů kolem 9500 korun. Nicméně nás spíše zajímají samotné karty. Specifikace už jsme ukazovali, ale pro pořádek ještě jednou.

  Na samotných kartách toho moc k vidění není. Jsou totiž až na malý rozdíl úplně stejné :). Tedy kromě toho, že Leadtek vsadil v případě GTX 280 na jinou barvu přelepu je jediným rozdílem podle kterého poznáte GTX 280 od GTX 260 oblast napájecích konektorů.

  U GTX 280 je totiž přítomen jeden 6-pin a jeden 8 pin. U GTX 260 jsou pak dva 6-pin. Ne všechny zdroje mají 8-pinový konektor nutný k provozování GTX 280, ale dá se to jistým způsobem ošetřit :). Důrazně ale doporučuji používat GTX 280 výhradně s napájením požadovaným výrobcem. Tedy zapojením 8 a 6-pin konektoru bez redukcí.

  Do rozebírání karet se kolegovi, který měl otestování karet na starosti moc nechtělo - karty už byly soukromě zakoupené a tak potenciální poškození se platí ze svého :). Všechno zajímavé je však pečlivě ukryto pod plastovou krustou, která je v případě obou modelů ze všech stran, po vzoru modelu 9800GX2. Karta tak díky tomu nesálá příliš tepla do okolí. Zase ale není vidět na PCB :)

  Pod chladičem se ukrývá skutečně obrovské jádro GT200, které je vyráběné 65nm procesem. Plocha 574mm2 z něj dělá největší grafické jádro, které kdy kdo vyráběl. Malou zajímavostí je, že na 300mm 65nm wafer, který stojí 5000 dolarů, se vejde jen 94 těchto jader a jen 40% z nich je vůbec využitelných a z toho jen 1/3 je zcela bezchybná a použitelná pro GTX 280. 2/3 ze 40% jsou pak částečně vadné a používají se tedy v modelu GTX 260 který má tedy nižší specifikace. Méně aktivních jednotek, méně paměti a užší paměťovou sběrnici. Výtěžnost GT200 jádra je tedy velmi nízká a ani přechod na 55nm výrobní proces s tím moc nezmůže. Spíše by dokonce mohl výrobní výtěžnost snížit, protože u tak velikého jádra by se mohl zmenšením objevit větší procento vadných čipů. V současnosti je prý čistá výrobní cena jednoho jádra GT200 celých 125 dolarů! Výrobní cena karty GTX 280/260 bude extrémně vysoká nejen kvůli grafickému jádru, ale také kvůli mnohavrstvému PSB, široké 512bit sběrnici a velkému množství paměti.

     K samotnému měření nemám mnoho co říci. Všechny testy děláme přímo ve hrách v nejčastěji používaných nastaveních. Všechny karty mají vždy stejné podmínky. Měříme hodnoty FPS pomocí programu FRAPS. Samozřejmě kromě výkonu se podíváme i na provozní vlastnosti karet. Změříme spotřebu celé sestavy s danou grafickou kartou ve stejné situaci pro každou kartu a také zjistíme teplotu u jádra u každé testované grafické karty. Všechny výsledky tradičně převedeme na procentuální vyjádření vůči nejvýkonnější kartě v daném testu a následně zjistíme přený průměrný výkon a spočítáme poměr cena-výkon z praktického výkonu.

Vzhledem k tomu, že se jako server orientujeme na praktický výkon, netestujeme karty v umělých 3D Marcích, které dnes již o praktickém výkonu karet vůbec nic nevypovídají. Soustředíme se hlavně na nejhranější hry a orientační vzorek nejpoužívanějších herních engine pro co možná nejobjektivnější výsledky. Dnes to bude v dostatečně vypovídajícím vzorku aktuálních 12 her.

      Často mluvíme o hratelné úrovni FPS - snímků za vteřinu. Pokud se průměr snímků drží nad hodnotou 40FPS, považujeme hru za bez problémů plynule hratelnou. 40-35FPS je to hratelné ale občas zpozorujeme trhání. Průměrná hodnota kolem 30FPS pak už většinou znamená znatelné cukání a trhání hry. Kolem 25FPS je už většina her hratelná jen s obtížemi, zpomalení obrazu je velmi patrné. 20FPS je už nehratelné, repetivě je to hranice pro otrlé :). Pravdou ale je, že jsou i hry, kde třeba 30FPS nedělá problémy a pak jsou tu také hry, kde 100FPS je pořád málo. Pro většinu her ale platí výše uvedené.

Jak dosáhnout hratelné úrovně FPS? Hlavně omezením detailů, snížením rozlišení, či vypnutím optimalizací obrazů jako je AA vyhlazování. Většina současných karet s 256-bit sběrnicí a 512MB paměti dnes ale má dost síly na plné detaily včetně AF optimalizací obrazu v nejčastěji užívaných rozlišeních 1280 - 1600. Pojďme se tedy podívat na samotné testy ...       

V současnosti se používají dvě herní technologie. DirectX ve verzi 9 a 10 a OpenGL 2.0. V současné době je 99% her postavena na DiretX. Testujeme tedy jen jedinou OpenGL hru a tou nejaktuálnější je Enemy Territory: Quake Wars.

Tato akční FPS multiplayerová akce je v současnosti velmi oblíbena a tak v našem testování nemůže chybět. Využívá již hodně optimalizovaný herní engine, který nedělá ani grafickým kartám s hratelností žádné problémy ... 

Oblíbená hra, která zanedlouho dostane pokračování. Herní engine je trochu netypický, ale dnes je již vyladěn a slušné grafické kartě nedělá problém ani s plným dynamickým nasvětlováním scény. Kromě toho že v této hře nejspíše vůbec nefunguje AA je herní engine velice dobrý.

   Výprava do perfektně zpracovaného okolí Černobylu dostane zanedlouho pokračování, které bude dějově přecházet. Herní engine ale bude stejný s dalšími optimalizacemi. Zjišťování výkonu karet v této hře je tedy stále aktuální.

Velkolepé RPG má herní engine, který bude použit v, troufám si říci, nejočekávanější hře roku - Fallout 3. Samozřejmě dozná dalších optimalizací. Základ se ale nemění, takže výkon karet bude podobný dnešnímu měření.

Rozlehlé RPG má značně rozdílné hodnoty FPS ve městech, budovách i venku. Měříme proto v té nejnáročnější, tedy venkovních lesních oblastech. I po letech je Oblivion stále velmi náročnou hrou a v plných detailech je to hratelné jen na nižších rozlišeních.

Zástupce závodních her se skvěle zpracovaným enginem s ukázkovým využitím HDR.

Rozlehlý ostrov má různou náročnost. Ve městech klesá hodnota FPS na polovinu proti hodnotám mimo město. Měříme proto v plných detailech, které hra nabízí - HDR+4AA v příměstských oblastech, kde jsou hodnoty FPS někde mezi výše zmíněnými extrémy.   

Nejnovější díl slavné válečné hry využívá herní engine UT3. Dnes nejpoužívanější herní technologii, kterou používá a bude používat řada her. Optimalizace jsou minimální. Zajímavostí je snad jen fakt, že ve hře není možné nastavit AA.

Atmosférická skvěle vypadající akce má řadu příznivců. Navíc testujeme UT3 herní engine v nastavení DirecX9, což zkrátka nesmí v testu grafických karet chybět. Testujeme v plných detailech ve třech nejpoužívanějších rozlišeních (nebo jejich alternativách).

Nejlepší příběhové RPG poslední doby má ale v základu i po posledním patchy poněkud zvláštní herní engine. Nicméně tvůrci oznámili na září speciální patch, který hru značně zoptimalizuje a přidá i nějaký ten další obsah. Takhle nějak má vypadat podpora.

  Pokud si chcete užít pravý herní román, je svět Zaklínače to pravé. Připravte se ovšem, že i na silných grafických kartách to nebude občas úplně ono.

Nejoblíbenější MP hra poslední doby. Herní engine je dobře optimalizovaný, takže i v plných detailech si ho můžete vychutnat na relativně levných kartách.

Výkon nás v této hře zajímá hlavně kvůli zábavnému Multiplayeru, který nabízí vyvážené hraní, kde silní nemají přehnaně velkou výhodu. Prostředí je plné detailů, hraní má atmosféru. Prostě to pravé na odreagování. A jak si vedou naše karty?

Poprvé se dnes zakousneme do DirecX10. V této hře je dodán až patchem, není to tedy nativně DX10 hra. Rozdíl mezi DX9 a DX10 úrovní detailů je ale výrazný. Bohužel DX10 je brutálně náročné.

Her s tématikou divokého západu není mnoho, ale tahle patří k těm velmi povedeným. Přesto budete muset omezit detaily a o nějakých zapnutých optimalizacích obrazu se příliš nedá ani hovořit.

Company of Heroes je jedno z nejlepších RTS poslední doby. Testujeme v DX10 nastavení, které je dodáno pomocí patche. Rozdíl proti DX10 je v úrovni detailů jasně vidět, bohužel opět je to za cenu snížení FPS.

Oblíbená strategická hra je v DX9 přibližně o polovinu méně náročnější než v DX10, ale když už to DX10 tam máme, proč ho neotestovat.

Notně diskutovaná hra, která opět využívá moderní UT3 herní engine. Jak se vedou karty pod DX9 v tomto herním modelu ale již víme, takže se tentokrát podíváme, jak si vedou v DX10 rozšíření. To jde zde jen minimálně náročnější než DX9, ale projeví se jen pohlednějšími speciálními efekty.

Podvodní město vypadá v UT3 DX10 zpracování velmi dobře a již se mluví i o dalším dílu. Navíc UT3 herní engine je a bude hojně užívaný, takže výkon karet v této a podobných hrách je podobný. Naštěstí je ale velmi dobře optimalizován.

Zajímavý herní engine, který využívá jen tato hra. Disponuje i DX10 nastavením, které posouvá úroveň efektů i detailů hodně daleko. Náročnost je ale značná. I silné grafické karty zde mají celkem problémy.

Z herního pohledu velmi zajímavá hra, která kombinuje vlastně několik druhů her - FPS, RPG A RTS. Rozhodně ale stojí za zahrání, i když ve vizuálně působivém DX10 nastavení si to hratelně užije málokdo.

Herní testování zakončíme z pohledu herního enginu nejpokročilejší současnou hrou. Crysis se v současnosti právem chlubí nejlepším kabátkem. Vzhledem v DX10 skutečně dech beroucímu zpracování, je optimalizace hry celkem slušná. Pokud si odpustíte ultra rozlišení textur a další ultra nastavení, tak je hra hratelná na jakékoliv slušné grafické kartě.

Testujeme ale v plných detailech v DX10 pěkně na procházce v džungli. Karty dostávají pěkně zabrat.

 Jsme úspěšně na samém závěru dnešní recenze. Zbývá se jen podívat na to, jak si karty vedly celkově, začněme tedy celkovým výkonem:

  Ten je sice dost vysoký, ale zdaleka nenaplnil to, co se od karet čekalo. Nejvýkonnější kartou na trhu suverénně zůstává NVIDIA 9800GX2, která je navíc levnější než GTX 280. V celkovém průměru je model NVIDIA GTX 260 slabší než duální HD3870X2. Vůbec výkon duálních karet je překvapivě dobrý. GTX 260 je o 10-15% slabší než GTX 280, ale zase na výkonovou špičku ztrácí více a pronásledovatelé mu dýchají na paty.

  Cena karet to je dnes velmi zajímavá záležitost. V tomto testu jsem záměrně ještě vynechal HD4000 karty, ale ignorovat je nelze, takže ještě dnes nebo zítra se objeví test na tyto karty, kde už budou v tomto grafu uvedeny. Bez nich to ještě pro NVIDIA karty vypadá relativně dobře. Nicméně cena GTX 280/260 je opravdu na současnou dobu extrém.

Není proto ani divu, že poměr cena-výkon je v případě obou GT200 karet přímo příšerný a poměrem cena-výkon na trhu neexistují horší možnosti. Dříve by toto možná díky high-endové pozici bylo omluvitelné a pochopitelné, dnes je ale situace jiná ....

• Hodnocení

   Nemá cenu chodit kolem horké kaše. Na modelech karet GTX 280 a GTX 260 se přesně dalo podle recenzí poznat, na kterých webech se nedá o objektivitě a nezaujatosti hovořit. Kladně ohodnotit totiž NVIDAI GTX 280/260 karty skutečně objektivně nelze. Výkon zůstal hluboko za očekáváním a GTX 280 není nejvýkonnější grafickou kartou na trhu ani náhodou. A co více podstatně levnější karty jí šlapou na paty. GTX 260 pak sice stojí méně, ale její výkon není ani zdaleka ideální z pohledu ceny. Jistě, v porovnání s jednojádrovými kartami, takovou 8800Ultra, je výkon GTX 280 zhruba o 25-30% většinou lepší, ale to dnes za danou cenu nikoho na zadek neposadí. Na trhu je minimálně jedna výkonnější karta a navíc dvě 8800GTS 512MB v SLI jednu GTX 280 v klidu překonají a pořád budou levnější. A to nemluvím o nových ATI Radeon HD4000, které pro GTX karty situaci ještě mnohem více zhoršují ...

  Většinou High-endové grafické karty obdivujeme pro jejich vysoký výkon, dnes už nám ale vysoký výkon nabízí podstatně levnější karty a modely NVIDA GTX 280 a GTX 260 za současné ceny 9000 a 12 000 korun včetně DPH nemají absolutně nic co smysluplného nabídnout. Jádro GT200 je skutečně postavené stylem amerických automobilek, kdy nový model a vyšší výkon získáme převrtáním starého motoru zvětšením o jeden litr a vylepšením sání a elektronické jednotky. Bohužel do současné doby se tento styl skutečně nehodí a vedle RV770 působí GT200 jako dinosaurus. Jeho jediným změřitelným a ocenitelným kladem je nízká spotřeba v klidu.

   GTX 280 a GTX 260 nenabízí jako herní grafické karty nic moc zajímavého a z pohledu koupě jsou jedním z nejhorších nákupů, které dnes můžete udělat. Za extrémní cenu, za kterou dnes postavíte kompletní základ počítačové sestavy, na které si klidně nejvyšší detaily v mnoha hrách dovolit můžete, dostanete velké předražené nic. Pro majitele 22-24" LCD stačí podstatně levnější grafické karty, které pořád nabízejí více výkonu, než je reálně ve většině her potřeba. Pro majitele 30" LCD, kterých je poskrovnu, zase GT280 nenabízí v úplně všech hrách tak vysoký výkon, jaký by byl třeba pro bezproblémové hraní a navíc 9800GX2 model je výkonnější. NVIDIA se pokusila zatraktivnit tyto nové karty CUDA aplikacemi, Ale to je hlavně marketing a bohužel ne realita. CUDA navíc není žádnou novinkou ani ničím, co by konkurence neměla, a CUDA aplikace nejsou výhradně jen pro GT200 grafické karty. Navíc dnes stále nefungují, všechno jsou to beta verze s více či méně omezenou funkčností a nepřinášejí tedy žádnou přidanou hodnotu běžnému uživateli. Podpora PhysX má a mít v dohledné době bude jen malý význam, cennější by bylo mít podporu systému HAVOK, která se na rozdíl od PhysX používá v daleko hojnější míře a používat nadále bude. Zamrzí absence podpory DX10.1, což rádoby hi-tech kartu nestaví do technologicky nejlepšího světla, tím spíše že DX10.1 není žádný nový DirectX, ale jen vylepšení a opravení chybného fungování DX10. Proč tedy GT200 DX10.1 neumí?

    V souvislosti s GTX 280 a GTX 260 mě za současné ceny nenapadá jediný kloudný důvod, proč o těchto grafických kartách vůbec uvažovat. Jejich cena je naprosto neadekvátní tomu, co použitelného a využitelného nabízejí. Pokud by cena klesla u GTX 260 na 6000 korun s DPH a u GTX 280 na 8000 korun s DPH, pak by to zajímavé být mohlo, ovšem za 8000 máte dvě HD4850 do CrossFire a ty GTX 280 výkonově překonají jedna dvě a jedna ATI HD4870 za necelých 5500 korun s DPH pak překoná model GTX 260 se slušným náskokem a GTX 280 s pověsí na paty a to za méně než poloviční cenu. Jak tedy někdo může GTX 280/260 karty za současných podmínek doporučit ke koupi dost dobře nechápu, tím spíše, že sehnat vůbec GTX 260 je velký problém a to má šanci úspět spíše, kvůli ne tak extrémní ceně .... 

  V současné podobě za současné situace prostě nelze grafické karty NVIDIA GTX 260 a GTX 280 vůbec doporučit. Z uživatelského pohledu se jedná o naprosto nezajímavé grafické karty. Nevyhazujte za ně zbytečně peníze, na trhu je řada jiných možností, jak levnějši dosáhnout stejného nebo vyššího výkonu i pro majitele velkých LCD. Modely GTX 280 a GTX 260 jsou high-end  pouze cenou, nikoliv výkonem, který je sice vysoký, ale dnes už nikoho na zadek neposadí a ani není nijak nutný. Rozhodně tyto modely kandidují na největší hardwarové zklamání roku. Uvidíme, jaký rozsah a případně jací nástupci a tedy napravení situace ze strany NVIDIA se dočkáme, doufejme, že to nebude duální GTX 280GX2 :). Proč je v současnosti Hodnocení GTX 280/260 takové, jaké je? To se dozvíte hned v další recenzi grafických karet ....