- Taktujeme delidnutý procesor
a mini Recenze základní desky MSI Z270 Tomahawk
Dnes se podíváme na takovou zajímavost. Jak funguje procesor bez „Intel“ pasty uvnitř? Generace základních desek s čipsetem Z270 se na trhu moc dlouho neohřála, pouhých 10 měsíců po vydání byla nahrazena novějším Z370, kde bohužel není žádná zpětná kompatibilita. Jak víme, Z370 = Z270 a nekompatibilita je čistě politické rozhodnutí. Technicky neexistuje žádný důvod, proč by COFFEE LAKE neměly fungovat v Z270/170 a starší CPU v Z370. Nicméně nesouhlasit s tím je asi tak to jediné, co s tím můžeme udělat. Z270 je tak stále aktuální volba, zejména pokud chcete cenově dostupnější procesory Intel. I tak ale berte tuto mojí dnešní mini-recenzi jako tu úplně poslední o tomto čipsetu vůbec.
)
A proto jsem se rozhodl ji udělat trošku netradičně a sehnal jsem si delidnutý procesor Core i3-7350K a otestoval možnosti této desky do úplného maxima, tedy jít až na samotný limit procesoru, kde nebudou problémem teploty, vlivem nekvalitní pasty pod IHS.
)
Desku tedy poskytlo České zastoupení MSI v podobě modelu Tomahawk, který nyní seženete za cenu 3390,- s DPH, což není vůbec špatná cena. Velká škoda, že Intel nepovolil rozběhnout generaci Coffee Lake na tomto čipsetu, i když by to technicky možné bylo, zejména u 4jádrových COFFEE LAKE modelů, které jsou doslova jen přeznačenými KABY LAKE procesory. MSI TOMAHAWK Z270 patří mezi nejdostupnější Z270 desky vůbec.
)
MSI charakterizuje tento model těmito hlavními body:
- Podpora DDR4 pamětí s frekvenci 3800MHz+.
- Dva M.2 porty s technologií „steel armor“.
- Součástky s certifikací Millirary Class 5
- Herní zvuková i síťová karta
- Podpora Crossfire
Vzhledem k tomu, že tato základní deska vyšla méně než před rokem, je stále technicky aktuální s technicky aktuální výbavou.
- Základní deska
Krabice od desky je standardních rozměrů, akorát je hlubší, než je obvyklé. Na druhé straně krabice se dozvíte veškeré parametry a funkce desky.
)
Základní deska má ATX formát velikosti. Deska tedy podporuje šestou a sedmou generaci procesorů Intel pro socket 1151, novější procesory, byť je patice stále LGA 1151, už ale kvůli rozhodnutí Intelu nepodporuje. Maximální kapacita pamětí se zastavila na 64 GB a maximální podporovaná frekvence v OC režimu je 3800 MHz.
)
Základní deska nepodporuje SLI od Nvidie, ale Crossfire od AMD ano. Celkem jsou zde 3x PCIe X16 sloty (16+4+1) a 3x PCIe X1. Nechybí zde dvojice M.2 slotů a podpora RAID 0,5,10. 6x SATA je rovněž přítomno.
)
MSI v případě integrované zvukové karty vsadilo na starší Realtek ALC892, bohužel tedy nikoliv na kvalitnější ALC1220 řešení, které najdeme až na dražších modelech.
Pro lepší kvalitu zvuku jsou zde osazeny Capacitory Chemi-Con a všechny 3.5mm výstupy jsou pozlacené. Herní síťová karta je od Intelu, konkrétně I219-V. Deska disponuje také HDMI a DVI výstupy, najdeme také starší PS/2, dostatečný počet USB včetně Type-C konektoru.
)
Celkový design a zpracování desky jsou o něco jednodušší, než u TOP modelů, což pochopitelně souvisí s výrazně přístupnější cenovkou. Nicméně i tak by deska pro běžného uživatele, měla nabízet vše, včetně možnosti taktování. Na desce je přítomno solidní, celkem deseti fázové napájení. To by mělo zajistit opravdu slušné možnosti taktování (zejména když deska podporuje jen maximálně 4jádrové Intel procesory), což si ověříme v další kapitole dnešní recenze.
- MSI Z270 Tomahawk a DELID CORE i3-7350K v praxi
Pro otestování maximálního potenciálu desky jsem se rozhodl použít delidnutý procesor i3-7350K.
)
Místo legendární pasty šedivky, je tak pod pouzdrem procesoru mezi pouzdrem a samotným čipem, kvalitní pasta od Grizzly, což by mělo výrazně snížit teploty čipu na standardních taktech a zlepšit možnosti taktování.
- MSI Z270 Tomahawk – BIOS a taktování
Kdo znáte MSI BIOS z jiných desek, tak zde nebudete tápat. Navigace skrze BIOS je identická. Vše, co nás zajímá ohledně přetaktování procesoru, se nachází v záložce „OC“.
)
Po několika hodinách ladění jsem se dostal s použitým AIO chlazením od Alphacoolu Eisbaer s 240mm radiátorem na krásnou frekvenci 5150MHz pro procesor a 3367MHz pro paměti. Toto bylo zcela stabilní ve všech benchmarcích včetně OCCT. Napěti procesoru se zastavilo na hodnotě 1.488V, což považuji za maximum na nějaké dlouhodobější používání. Teplotně se procesor pohyboval kolem 70-80°C.
)
Pro lepší stabilitu procesoru jsem také zvednul i napětí u položky „CPU SA/IO Voltage“ na 1.240V. Proto abyste se dostali s 3000MHz ramkami v základu na skoro 3400MHz jsem pak musel navýšit napěti na konečných 1.45V.
)
Samozřejmě jsem poladil i časování u pamětí ADATA, které jsem nakonec nastavil následovně.
)
Pokud bystě daný procesor provozovali „pouze“ na hranici 5Ghz, stačí napětí mnohem menší a to 1.4V. Při tomto napětí se teploty během OCCT po dobu 30 minut pohybovaly kolem 55-65°C. Takto nízkých teplot lze samozřejmě dosáhnout pouze tím, že na procesoru provedete DELID, tedy nahradíte originální pastu šedivku kvalitní pastou Grizzly apod. Bez Delidu byl tento 5GHz takt doslova neuchladitelný.
- Deska v praxi – Výkon procesoru po přetaktování
Výkon jsem pak měřil skrze velmi populární benchmark Cinebench R15, který dokáže vytížit všechny jádra procesoru na sto procent. Na základní frekvenci procesoru jsem dosáhl na skóre 455 bodů. Pokud jsem tento výsledek porovnal s frekvencí 5150MHz, navýšil jsem skóre na konečných 568 bodů. To je nárůst výkonu o 25%, což je opravdu hodně (i když v dané cenové kategorii nás už tento výkon na zadek neposadí).
Na tomto opravdu vysokém taktu už tento procesor směle konkuruje nativním čtyř jádrovým procesorům i5-7600, tedy dokáže částečně vysokou frekvencí eliminovat nevýhodu absence těch dvou nativních jader uvnitř procesoru.
)
Co se týče teplot během opravdu extrémního vytížení procesoru, ty dosahovaly na hranici kolem 70-75°C, tj. stále relativně hezké teploty. Během hraní a dalších méně náročných úkolech byla teplota o zhruba 10-20°C nižší. Ale opět musím zopakovat, že k dosažení takto krásných teplot je nutné na procesoru provést DELID, tedy sundat IHS a nanést opravdu kvalitní pastu a ještě to celé chladit výkonným AiO.
Jelikož jsem měl tedy ještě rezervy v chlazení, zkusil jsem procesor popohnat ještě dál. Konečná frekvence se zastavila na 5250 MHz při napětí 1.55V. Toto samozřejmě již neprošlo brutálním OCCT, ale většinu ostatních benchmarků typu Cinebench R15, nebo různé grafikcé 3D marky nebylo problém na tomto taktu zcela stabilně projet. Bylo však už nutné podchladit vodu v AIO okruhu pomocí vložení radiátoru do kyblíku s ledem (tedy nepraktické pro běžné používání). Pro vyšší mety už je to tedy pouze o tekutém dusíku nebo suchém ledu.
- Závěr a hodnocení
Základní deska Z270 Tomahawk od MSI za svoji cenu nezklamala. Pokud přihlédnu k tomu, jak se na desce taktuje, nezadá si tento cenově dostupný model s výrazně dražšími deskami. Procesor Core i3-7350K jsem nakonec vytáhl na slušných 5150MHz zcela stabilně a úplné maximum se zastavilo na hodnotě 5250MHz. To jsou velmi slušné hodnoty. Samozřejmě bych jich nedosáhl, pokud bych procesor nedelidnul. Bez toho by bylo velmi obtížné dosáhnout i na těch 5GHz, kde už bych měl velké problémy procesor uchladit. Jak je vidět, omezením dnes rozhodně nejsou schopnosti základních desek, ale hlavně schopnosti a konstrukce samotných procesorů.
MSI Tomahawk Z270 je velmi dobrá deska střední třídy, a ačkoliv Z270 oficiálně končí, není to tak úplně pravda. Víte, Z270 = Z370 a tak MSI už v tuto chvíli nabízí Z370 TomaHawk, která je v podstatě úplně stejná, jen podporuje COFEE LAKE procesory. Vše co tak platí pro Z270 verzi, platí i pro Z370. V obou případech jde o cenově jedno z nejdostupnějších řešení postavené na daném čipsetu. MSI ušetřilo tak na nějakých pozlátkách v designu, největší ušetření ve výbavě je tak na zvukovém čipu (což pokud stejně používáte USB řešení vás nemusí zajímat) a také na poplatcích za NVIDIA SLI, kdy desky umí tedy jen AMD CrossFireX. Podsvícení ale nechybí ;).
Ačkoliv deska není primárně modelem pro taktování, zvládá jej více než solidně, pochopitelně nemá extra prvky výbavy, které dělají taktování příjemnější a jednodušší, ale za to zkrátka připlácíte u dražších modelů. Pro nějaké to malé domácí taktováníčko, však nabízí dost, jak jsem demonstroval i s výměníkem AiO ponořeným do kýble s ledem :).
Ať Z270 nebo Z370 verzi lze tedy doporučit, jako cenově přístupnější a výhodnější verze v rámci nabídky desek na těchto platformách.
Za poskytnutí základní desky a grafické karty
děkujeme českému zastoupení MSI
Za další výbavu děkujeme našim partnerům:
| AUTOR: Jan Belka |
|---|
| https://www.facebook.com/HWrecenze/ |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
Protože mi ho nikdo na týrání dobrovolně nedá.. ledaže bych ho týral.
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
