TESLA ve vesmíru, Falcon Heavy úspěšný – co dál? SpaceX vyrábí nejsilnější raketu historie „BFR“
Napsal Jan "DD" Stach   
Středa, 07 únor 2018
altParádní podívaná, kterou Elon Musk nabídl, bude pokračovat. A není to jen o „zábavě“ …

 

 

 

Elon Musk je v současnosti neohrozitelným králem všech nerdů :). Jeho TESLA a SpaceX jsou fenomény. Pokud jde o vesmírný program, nemá úspěch SpaceX obdoby, kdy soukromá firma dokázala to, co před ní částečně zvládly jen vládní agentury s NASA v čele, ovšem dokázala to za zlomek nákladů. Včerejší start Falcon Heavy, byl nejen demonstrací možností, ale především indikačním testem věcí nadcházejících. A byl velmi úspěšný, ačkoliv ne 100% úspěšný.

 

  • Falcon Heavy vynesl TESLA do Vesmíru (6.2.2018)

Vraťme se ještě ke včerejšímu letu. Falcon Heavy je současná největší raketa světa, složená ze tří Falcon 9 raket. Dva boostery a speciálněji upravený prostřední díl mají dohromady 27 raketových motorů. Co do nosnosti jsou druhou (fandové ruských raket připomínají testovací, ale v praxi dále nepoužívanou raketu Energie, proto se běžně po boku skutečně používaných raket neuvádí) nejsilnější raketou všech dob s 54,4 tunami nosnosti na oběžnou dráhu.

Jsou však suverénně nejlevnějším startem s podobnou nosností v historii. Celý komplet stál jen 90 milionů dolarů, což jsou "drobné" v této technologické oblasti. Náklady pomáhá snižovat konstrukce složených raket, ale především znovu použitelnost boosterů. Oba boční boostery (tedy samostatné rakety Falcon 9) totiž už jednou použity byly a poté se vrátily zpět na zem. A stalo se tak i při včerejším letu Falcon Heavy, kdy se po několika minutách odpojily a vrátili se na vlastní pohon zpět na zem. Pro většinu to byl možná nejzajímavější moment celého letu, kdy téměř synchronizované dosednutí obou boosterů přesně na místo, vypadalo jak z nějakého sci-fi filmu. Obaboostery by se daly použít klidně znovu, ale to už se neplánuje, jejich motory jsou starší konstrukce a SpaceX už plánuje používat jen novější.

Třetí Falcon raketa (prostřední), která dokončila vynesení nákladu na oběžnou dráhu, pak měla podobně přistát na námořní plošinu dál od pevniny. Bohužel v jejím případě nebylo dost paliva (nebo došlo k poruše vznícení motorů) a třetí Falcon tak nedokázal zabrzdit při přistání. Ve výsledku dopadl rychlostí 500 km/h do moře zhruba jen 100m od plošiny, kde měl přistát. To bylo znatelné i v krátkém záběru při přímém přenosu, kdy zjevně trosky rakety ohodily plošinu. Na této části tedy bude muset SpaceX ještě zapracovat :).

Samotná TESLA Rodster, která tvořila náklad, co by potřebná testovací zátěž (místo ní tam mohlo být cokoliv), slouží samozřejmě i jako reklama :). A takovou určitě nikdo jiný dnes, než TESLA nemá. Aktuálně směřuje od Země k Marsu a dál kolem. Bude po elipse obíhat kolem Slunce. Dostat by se měla až 450 milionů kilometrů od Země. Na autě jsou tři kamery, které online nabízejí fantastické záběry. Opět vypadají jako z nějakého bláznivého sci-fi filmu:

Aktuálně je také vypuštěný TESLA Roadster fakticky nejrychlejším autem všech dob, když se v současnosti pohybuje rychlostí kolem 43 tisíc kilometrů za hodinu! Červený roadster se StarManem za volantem bude kroužit ve Vesmíru nějakou tu miliardu let. Slušný.

 

  • A co bude dál? BFR!

Asi se teď mnozí ptáte, k čemu to bylo všechno dobré a co bude dál? SpaceX je soukromá firma a jejím cílem je samozřejmě vydělávat. Celý FALCON program raket, jehož vyvrcholením je aktuální model FALCON 9, měla za cíl ukázat, že lze vynášet náklady na oběžnou dráhu mnohem levněji, než to bylo možné dříve. V tomto už je fenomenálně úspěšná, kdy opakované používání raket s jejich přistáváním snižuje náklady tak výrazně, jak se o tom nikomu před tím ani nesnilo. SpaceX už má tak spousta zakázek.

Falcon Heavy pak demonstroval schopnost vynášet i nejtěžší současné objekty, což ještě rozšíří možnosti a okruh zákazníků. To přinese nemalé peníze, které SpaceX potřebuje k dokončení dalšího projektu. Falcon Heavy v podstatě uzavírá vývoj současných Falcon raket jako projektu, po vývojové stránce jsou hotové a firma s nimi dokázala maximum. Bude je samozřejmě používat nadále pro zákazníky na vynášení objektů na oběžnou dráhu, ovšem Falcon 9 rakety určitě nebudou létat nikam dále. Na to jsou příliš "malé a slabé" ačkoliv je zvažováno jejich nasazení pro vystřelení nákladu k Měsíci, kdy však do hry již vstupuje spíše další verze SpaceX raket. Co bude dál? Hlavním projektem je aktuálně první soukromý let s lidskou posádkou. Tedy dokončení prací na Crew Dragon. Modulu, který místo aktuálního dopravního modulu Space Dragon vynese na oběžnou dráhu lidi. Na poli raket ale SpaceX pracuje na úplně jiné lize než jsou "malé" Falcon 9 i Falcon Heavy …

 

  • BFR aneb Big Falcon (F****g) Rocket

Nic jiného, než nejsilnější opakovatelně použitelná raketa v historii pro běžný provoz, vycházející s konceptu ITS (Interplanetary Transport Systém). Tyhle rakety jsou koncipovány už pro meziplanetární lety a jsou mnohem větší, než stávající Falcon 9. BFR, která je již ve výrobě, má 9m průměr a 106m výšku. Je tedy větší než Falcon Heavy, ale menší než původní koncept ITS s výškou ultimátních 122m.

Jedná se o dvoustupňovou raketu, která opět bude sama přistávat. Celková hmotnost s palivem má činit 4400 tun. Disponuje novou generací raketových motoru RAPTOR. Má jich 31 pro atmosféru a dalších 6 motorů je na druhém stupni, tedy samotné lodi (4 z nich optimalizované pro vesmírné vakuum, kde by měly loď pohánět směrem k Měsíci nebo Marsu apod.). Ačkoliv je BFR menší než původně plánovaná ITS, stále jde o nejsilnější raketu pro běžný provoz všech dob (opět se omlouváme fandům ruského kosmického programu nebraním v potaz neefektivního programu rakety Energie), která již překonává rozměrově podobně obrovský SATURN V a jeho schopnost vynést 135 tun na oběžnou dráhu. BFR totiž zvládne 150 tun, tedy zhruba 3x více než aktuálně vypuštěný Falcon Heavy.

BFR dokáže nejen vynášet a přistávat s nákladem, ale také s posádkou. Vzhledem k rozměrům rakety má obří vnitřní prostor. Kolem 825m3, což je více než má dopravní letadlo Airbus A380. Počítá se tedy i s lidskou posádkou a to až 100 lidmi a odpovídajícími prostory. BFR má být víceúčelovou raketou, která může fungovat jako klasická raketa, ale také jaké raketoplán atd.  

Nejodvážnější vizí je použití BFR rovnou na Zemi, co by dopravní rakety pro běžné lety, kdy cesta na druhou stranu světa by zabrala jen necelou hodinu.

SpaceX je velkým úspěchem nejen soukromé společnosti, ale také rozpohybovaní skomírajícího Vesmírného vývoje, který po ukončení souboje o vesmír mezi USSR a USA během 70.let minulého století, přišel o svou dynamiku. SpaceX ale od roku 2008 dokázala věci pořádně rozhýbat, přistávání raket je úžasnou novinkou, aktuální úspěch s Falcon Heavy dalším mezníkem a BFR, kterou by rád ve dvojici poslal Elon Musk k Marsu v roce 2022, bude snad dalším úspěchem.

SpaceX není jen soukromou firmou, ale demonstruje to nejlepší, co lidstvo dnes technologicky dokáže. Samozřejmě, vedle SpaceX pokračuje s vývojem i NASA, která chystá vlastní nové velké rakety a lodě ORION, a vlastní výpravu k Měsíci a později i k Marsu s lidskou posádkou někdy mezi 2030-2040.

Je otázkou, zda by za současného stavu věcí nebylo výhodnější snahy NASA, SpaceX a dalších společností, své snažení a zdroje ještě výrazněji propojit. Každopádně to vypadá, že se máme ještě na co těšit … vypadá to, že pokud plány půjdou, jak vypadají, tak za 10-15 let si mnozí budeme možná reálně moci dovolit výlet v BFR na oběžnou dráhu ;).

 

 

AUTOR: Jan "DD" Stach
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně.

Starší články


Komentáře
Přidat Nový
RiMr [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-07 14:49:13
avatar
"Co do nosnosti jsou druhou nejsilnější raketou všech dob s 54,4 tunami nosnosti na oběžnou dráhu."

Ne. Pořád a opakovaně "zapomínáte" na Energii! To, že to byla rusácká raketa neznamená, že neletěla!


"Oba motory by se daly použít klidně znovu"
Co?! Oba motory? Myslíte těch 18 motorů?


"Bohužel v jejím případě nebylo dost paliva"
Ne. Paliva bylo dost. Co chybělo byla samozápalná látka sloužící k opakovanému zažehnutí motorů, chyběla u dvou krajních motorů ze tří používaných k přistávacímu zážehu (motory se zažehují i vypínají postupně pro zmenšení rázů v pořadí 1, 3, 1).


"Falcon 9 rakety určitě nebudou létat nikam dále. Na to jsou příliš "malé a slabé"."
Ne Falcon 9 a hlavně FH z nich vycházející nejsou "malé a slabé" aby ve verzi Expandable, (tedy bez návratu) nedokázaly poslat slušný náklad dál. Do vzdáleného vesmíru, tedy k Měsíci i dál.


...a to BFR už se mi komentovat ani dál nechce - pro kvalitní informace doporučuju třeba kosmonautix.cz tady je to fakt bída pro úplné laiky...
IAczech [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-08 02:54:20
avatar
Svatá pravda Rimmrošku, kdo si chce najít objektivní data, tak ať se podívá jinde, tohle je opravdu jen server na HW, a raději taky kontrolovat
Každopádně DD chválím, že se o tom aspoň zmínil
Bjorn [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-07 21:37:18

Taky jsem hned zaznamenal vynechání Eněrgije. A to nejen zde. Přitom leťela nejméně 2x.

EDIT: Nechápu, co za trolly tu dává mínusy za pravdu. Mně i RiMr a to jen za připomenutí Eněrgije.
potooczech [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-08 08:10:04

Lépe řečeno, Eněrgija měla všeho všudy přesně dva úspěšné starty, jeden testovací, kdy svůj náklad nakonec nevezla a jeden s Buranem a tím skončila. Tedy ani se moc nedivím, že nebyla uvedena. Stejně tak N-1, která sice měla mít nosnost 90 tun na nízkou orbitu, ale zvládla jenom 4 spektakulární výbuchy, z nichž jeden dodnes drží prvenství jako největší neatomový výbuch, a dál od ní raději dali soudruzi ruce pryč
cernakus [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-08 15:40:32

Poljus samozřejmě nesla.

N-1 je reálná raketa. Největší neatomový výbuch byl výbuch Minor Scale (4kT TNT) a exploze v Halifaxu po nehodě lodi s výbušninami (3kT TNT). N-1 dokázala maximálně 1kT TNT a nevejde se ani do první desítky.

Je zajímavé se ji posmívat, když Falcon Heavy není nic jiného než N-1 s počítači dneška (díky kterým se dá to množství motorů uřídit).
Nexon [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-07 16:19:53

Eněrgije ve verzi "Buran" nosnost 100t na LEO, v nejsilnější "Vulcan" 200t. Problém byla cena, vlastně i start Buranu byl snad 5x dražší než start Shuttle. Nevracelo se totiž ze startovního hardware nic, Buran neměl vlastní motory. U Shuttlů se vracely kyslíkovodíkové motory a postranní boostery, vlastně jediné co se nevrátilo byla centrální nádrž. I tak to bylo pro USA drahé a tím více byl celý ruský projekt od počátku ekonomická sebevražda, pozitivum jsou vyvinuté motory RD-170, používané v USA jako RD-180.
Cemada [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-07 18:20:21
avatar
Malá oprava: Vulcan měl mít nosnost 175 tun.
potooczech [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-08 08:37:38

On Buran měl vlastní motory, ale ty sloužily pouze pro pohyb na orbitě. Eněrgija měla tak vysokou nosnost, že Buran nepotřeboval vlastní pohon, aby se dostal na oběžnou dráhu. Ono obecně byl program Buranu o něco pokročilejší, protože byl o dost mladší než raketoplány. Dokázal i na automat provést kompletně celou misi včetně přistání. Toho raketoplány schopné nebyly.
Program raketoplánu měl navíc problém, že ta opětovná použitelnost dílů nebyla zase tak slavná. Boostery se musely vylovit z oceánu, často byly poškozené, měnila se řada dílů a tlačilo se na cenu, navíc byly na pevné palivo. Tohle vyřešili velice dobře až u SpaceX.
Navíc u raketoplánu bylo často poškozeno velké množství dlaždic tepelného štítu, které se daly vyměnit až po skončení mise po přistání, což se dlouho ignorovalo, až na to roku 2003 doplatili, když byla při startu poškozena dlaždice náběhové strany levého křídla a Columbia se pak rozpadla při návratu.
Problém ale byly náklady na obou stranách. Sovětský svaz prostě na podobný program neměl peníze ani náhodou. Výkon jeho ekonomiky byl někde na 14% USA . V USA měli finance, aby program raketoplánu drželi při životě. Nicméně ale rozhodně nesplňoval původní záměr dopravního prostředku, který se by se levně opakovaně vracel na oběžnou dráhu. Levný zrovna moc nebyl a pro většinu misí je mnohem efektivnější vynést náklad a vypustit jej pomocí raket jako Falcon 9.
cernakus [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-08 16:00:05

Nevím o tom, že by start STS stál 150 mil. USD, protože celý let Buranu se vším všudy stál 754 mil. USD.

Eněrgija byla levnější a přitom výrazně lepší nežli cokoliv předtím a potom.

A to měli v plánu po vychytání jednorázové verze udělat 10* opakovatelnou (boostery a core). Proto na to byl dimenzovány jak trupy tak motory od počátku.

Eněrgija doplatila na to, že přišla v době politického rozpadu SSSR. Jako extrémně sofistikovaný projekt se rozpadem SSSR rozpadla i její výrobní infrastruktura. Navíc po rozpadu SSSR přišel ekonomický pád SNS, takže nebyla naděje to udržet.
martyst111 [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-07 19:58:46

Je to bezpochyb uspech ale na prvnim miste se musi vyvinout novy pohon.S temito spalovacimi motory jsme porad v plenkach a potrebujeme tisice litru paliva abychom jsme se vubec odlepili od zeme.Pohon je to co urcuje jestly bude civilizace uspesna v prozkoumavani kosmu nebo ne.
aDDmin [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-07 20:37:09
avatar
tak existuje iontový pohon, ale zatím je použitelný až ve vesmíru a jen na satelity ...
maltrabob [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-07 21:00:00
avatar
To sa nejako nerozsirilo, o tom som cital snad uz pred 20 rokmi ze to ma byt buducnost pohonu. Iontove motory nemaju skoro ziadny tah. Chce to viac sci-fi riesenie, antihmotu alebo podobne.
IAczech [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-08 03:01:07
avatar
Tak bohužel iontový motor má tah asi jako, když si dáš na dlaň peříčko a vytvoříš svým výdechem takovou sílu která postačuje na jeho odfouknutí. Obrovská výhoda je že tento motor může zrychlit na vysoké rychlosti, ale trvá to desítky let a to je jaksi k ničemu, opravdu dobré jen pro satelity nebo průzkumné družice do hlubokého vesmíru.
potooczech [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-08 08:35:31

Iontový motor mají prakticky všechny sondy vyslané za poslední 2 desítky let, které měly doletět někam dál. S klasickým chemickým reaktivním motorem se sice dostanete na orbitu s desítkami tun nákladu, protože má vysoký tak, ale na druhou stranu máte jasný limit maximální rychlosti, které lze dosáhnout, v podobě rychlosti plynů unikajících tryskou. Rychlost těchto plynů je pro vás konečná. Iontový motor umožňuje dosáhnout mnohem vyšších rychlostí, jen má malý tah, takže jej lze využít až jako koncový pohon po vynesení klasickým nosičem, kdy už pohání koncový náklady. Kdy zatímco standardní chemický motor je v činnosti minuty, tak iontový motor řádově dny, týdny, což vynahrazuje malý tah ... když to zkombinujete s gravitačním prakem, tak můžete dosáhnout násobků rychlosti, které byste dosáhl s chemickou raketou.
Nexon [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-08 11:51:28

Myslím, že s tou konečnou rychlostí rakety na základě max. rychlosti plynu unikající z trysky to bude trochu jinak. Při pohyby ve vakuu máme nulový odpor soustavy, tah motoru je ve vakuu známá a stálá veličina a s rychlostí (nerelativistická rychlost) se nemění, tah přispívá ke změně hybnosti a tím i rychlosti soustavy. Zjednodušeně řečeno, rychlost plynů vůči raketě je stejná a tím i reakční síla působící na raketu a tato síla způsobuje změnu hybnosti a tím i rychlosti rakety. Něco jiného je solární plachtění, tam nemůžeme letět rychleji, než je rychlost slunečního větru opírající se do plachty (tím bychom tento vítr předháněli).
maltrabob [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-08 22:39:12
avatar
Ja som tym myslel vyuzitie na pilotovane medziplanetarne lety v ramci slnecnej sustavy, nie satelity.

Nieco ako toto: https://www.newscientist.com/article/dn17476-ion-engine-could-one-day-power-39-day-trips-to-mars/
cernakus [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-08 15:58:49

Na start ze Země toho moc nevymyslíme. Maximálně můžeme přijít s SMES v nádrži na kapalný vodík, do kterého by šlo uložit hodně elektřiny a tou pak napájet elektromagenticky tvarovatelné trysky a čerpadla a tím o něco zvýšit specifický impuls celkově a hlavně při hladině moře.

Tedy Půjde zvednout poměr nosnost/hmotnost nad dnes nedostižných 6% Eněrgije, ale přes 10% se nedostaneme. Což je stále málo na nějakou revoluci.

Technologie, které by nás tam dostaly, veskrze jaderné, si nikdo nedovolí použít v atmosféře.

Jiná věc je ovšem pro vyvinutí orbitálního pohonu. Tam je třeba přijít nejen s vysokým Isp (to už máme), ale hlavně vysokým tahem, tedy celkově velkým výkonem motoru. V řádu desítek GW (RD-171 má 13GW).

Na to ale Musk nemá lidi. Nikdo v USA to neumí vyyvinout (uměli, ale ti jsou už senilní, nebo mrtví). Naděje je RosAtom, ale i ten u projektu jaderného motoru na kterém dělá od roku 2012, mlčí, takže se očividně nedaří.
Exorcius [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-08 16:43:34
avatar
pokud budeme mít dostatečně pevné lano, tak můžem udělat orbitální výtahy
cernakus [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-08 17:58:25

Nemůžeme, dostatečně pevné lano je pouze první krok. Pak je cca dalších 8 skoků, které je třeba řešit.

První krok je ovšem scifi i jen teoreticky. Ani grafen není dost silný pro potřebné nasazení.
shadowmage [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-09 11:15:36
avatar
Asi si tu Teslu koupím, když vidím, že má nalítáno už půl milionu kilometrů na jedno nabití....
Kevin [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2018-02-09 20:07:57
avatar
...ale na kamerách už došli baterie
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!