TEST: AMD RYZEN 5 2600X – univerzálně výkonný a cenově výhodný procesor pro každého? |
Napsal Jan "DD" Stach a redakce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tuesday, 24 April 2018 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
a cenově výhodný procesor pro každého? Nový 6jádrový 12nm RYZEN procesory od AMD nabízí extrémně dobrý poměr cena-výkon. V nedávném testu jsme si plně otestovali a představili vylepšené 12nm RYZEN procesory od AMD a to konkrétně zatím nejvýkonnější představený model, RYZEN 7 2700X, který nabízí nejlepší mainstreamový výkon na trhu a s náskokem poráží cenově konkurenční Core i7-8700K. Nicméně více než 8 tisíc korun za procesor, ačkoliv vzhledem k výkonu a zajímavému chladiči v ceně v případě toho RYZEN 7 2700X je to fantastická a velmi výhodná cena, přeci jen někteří by uvítali i něco levnější. Není problém …
Stejně jako je RYZEN 7 2700X model využívající optimálně plné možnosti taktů a výkonu a upozaďuje tedy trochu přísnou energetickou efektivitu i fandy do taktování, tak RYZEN 2600X představuje to samé, ale se 6jádry a v nižší cenové hladině. Jeho cena totiž činí už jen 5600 korun a to za 6 jader / 12vláken a takt 3,6 – 4,2GHz a samozřejmě se slušným Wraith SPIRE chladičem v balení. Technologie nových 12nm AMD RYZEN procesorů jsme podrobně popisovali v testu 2700X modelu, takže vás na něj rovnou odkáži:
Samozřejmě, že RYZEN 5 umí to samé. Jediným rozdílem je počet aktivních jader v čipu, který se sestává ze dvou CCX jednotek. V případě 8jádrových RYZEN 7 je celý čip plně aktivní tedy 4+4 jádra a 8+8 vláken. V případě 6jádrových modelů RYZEN 5 je 1 jádro/2vlákna v každém CCX modulu deaktivováno. Procesorové jádro je tedy stále rovnoměrně zatěžováno. Stejně jako u RYZEN 7 můžete i nový RYZEN 5 osadit do nových X470, ale také starších B350 a X370 desek (s patřičným BIOSem).
Nový model 2600X přímo nahrazuje 1600X, který už je logicky ve výprodeji a přestal se vyrábět. Novinky jsou už celkem dobře známé. Místo 14nm procesu je zde 12nm (tedy vylepšený 14nm proces), nový čip má řadu drobných zlepšení a optimalizací. Ty hlavní se týkají vyšších taktů a vylepšeného boost taktování, kdy procesor tak podává výrazně lepší výkon. Starší model běhal na 3,6 - 4,0GHz, nová verze má 3,6 – 4,2GHz , TDP zůstalo na 95W. Novější model podporuje také XFR2 boost (u X470). Z předchozího testování nového RYZEN 7 už víme, že AMD lehce navýšilo IPC (o 3%) a velmi podstatně snížilo latence uvnitř čipu a také podstatně vylepšilo paměťový řadič, který nově místo 2667MHz standardně podporuje 2933MHz DDR4 RAM, což vzhledem ke konstrukci procesoru, kdy vnitřní sběrnice jede na stejném taktu jako použité paměti, znatelně navyšuje výkon v řadě oblastí (zejména ve hrách). AMD také ještě o něco vylepšilo fyzicky zpracování čipu, kdy nepoužívá pastu mezi čipe a heatspreader, ale kombinaci zlata a velmi kvalitní indiové kovové pájky, takže procesor má vynikající přenos tepla a dá se snadno uchladit na nižší teploty.
AMD nasadilo u nových RYZEN 2000 procesorů velmi agresivní ceny, kdy zejména RYZEN 7 jsou o pořádný kus levnější a výhodnější, než kolik při uvedení stály RYZEN 7 1000 modely. Snížení cen se ale dočkal i RYZEN 5 2600X, který vychází za oficiální cenu 229 dolarů, přitom máte v balení i ten Wraith SPIRE chladič. U staršího RYZEN 5 1600X žádný chladič v balení nebyl a procesor stál 249 dolarů. Aktuální česká cena nového RYZEN 5 2600X se pohybuje kolem 5600 korun vč. DPH, což za 6jádro s 12 vlákny s vysokým taktem (a plným odemčením pro taktování i podporou starších desek AM4) je extrémně dobrá nabídka. Konkurenční Intel totiž za tyhle peníze nic zajímavého nenabízí … nejblíže je nový Core i5-8600, která je zamčený pro taktování, má jen 6jader/6vláken a takty pouze 3,1 – 4,3GHz. BOX chladič u něj je extra mizerný ve srovnání se SPIRE od AMD. Tento procesor vás přesto bude stát 5500 korun. Odemčený ale stále jen 6jádrový/6vláknový Core i5-8600K (bez chladiče) stojí 6400 korun, tedy o 800 korun více než 2600X. Za to by tedy logicky měl nabízet o pořádný kus výkonu více …. No, na to se dnes podíváme, takže to nezdržujme a pojďme rovnou na to. Používáme pro testování novou ASUS CrossHair HERO X470, BOX chladič AMD Wraith PRISM, 2x 8GB DDR4 2933MHz paměti a ASUS ROG STRIX Radeon RX VEGA 64 grafiku. Samozřejmě i odpovídající platformy Intel. Vše na nejnovějších BIOSech s nejnovějšími aktualizacemi Windows, tedy včetně oprav SPECTRE a MELDOWN, které mají vliv na výkon, což ne každá recenze reflektuje. Pojďme tedy rovnou na testy …
Jako první tady máme oblíbený renderovací Cinebench v aktuální verzi 15, který opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat. Nejnovější verze k tomu využívá perfektní optimalizace pro fyzická jádra i HT technologii. Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je pochopitelně pro současné aplikační použití mnohem více klíčový ten vícejádrový test. Tento test tak odhaluje vlastně vše. A protože snad všechny moderní renderovací aplikace využívají výkon všech jader i vláken, je vícejádrový CPU pořádný přínos.
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. A jaký tady mají potenciál testované procesory? 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU a hlavně výkonu pamětí.
Velmi náročný a velmi populární renderovací program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let. A i v tomto náročném renderingu naprosto drtí vícejádrové procesory všechno a vysoko taktované 4jádro se jim příliš nepřiblíží.
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. Dnes se dá využívat i síly GPU, které to dokáže převést podstatně rychleji, než CPU, ovšem stále jsou problémy s výslednou kvalitou, takže na procesor mnozí nedají dopustit. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů. I tato oblast výpočetního nasazení ale ne každý software dnes skutečně využívá maxima potenciálu procesorů.
Populární cryptovací nástroj, který vyžaduje hodně výkonu procesoru a není divu, že i tady je tedy požadavek na co nejvýkonnější procesor na místě. Opět v tabulce vévodí vícejádrové procesory.
Velké téma je výkon procesorů ve hrách, ačkoliv v dnešních hrách je výkon procesoru v podstatě vedlejší. Stále jsme v období, přechodu mezi starým DX11 a novým mnohem optimalizovanějším DX12/VULKAN, kdy hry pořádně nevyužívají více než 4-6 vláken. V praxi to tak znamená, že často mnohem výkonnější procesory zaostávají v určitých situacích za slabšími čipy, které mají méně jader, ale vyšší takty. Velice často se tak stává, že slabší procesor se ve hrách prezentuje jako výkonnější, i když to vůbec není pravda.
Ohledně testů výkonu procesorů ve hrách drtivá většina recenzí v podstatě klame a testuje v nastavení a situacích, které v praxi u 99% uživatelů nikdy nenastanou. Faktem totiž je, že u současných her není rozdíl výkonu mezi procesory nijak dramatický, takže aby se nějaký rozdíl změřil, testuje se schválně v kombinaci nízkého rozlišení a extrémně výkonné grafiky. Upozornění: Mnoho recenzí a testů je také chybných. Mnozí novináři si usnadňují práci a používají výsledky starší, jenže Intel letos musel řešit vážný bezpečnostní problém a záplata pro MELDOWN a SPECTRE snížila výkon procesorů Intel. Někteří testeři však nepoužívají aktualizovaný BIOS + Windows a tak stále udávají vyšší výkon, než jaký Intel procesory mají. Pokles výkonu je až 10% proti minulosti u běžných aplikací velký zásad dostal právě „herní výkon“, který opravdu o několik % poklesl.
Faktem ale je, že výsledky herních CPU testů vlastně neukazují výkon CPU, protože ty hry nepoužívají výkon CPU jako celku, ale ukazují jen optimalizaci, a tedy výkon samotné hry (aplikace). Zejména některé Intel modely těží s vysokých taktů na méně jádrech, ale zdaleka ne všechny Intel procesory ty vysoké takty mají. AMD tak zapracovalo právě v oblasti zvýšení taktů na méně jádrech, ale také snížilo latence uvnitř čipu a zrychlilo paměti, takže výrazně stahuje náskok Intelu v oblasti výkonu an méně jader. A vidět je to právě v extrémních situacích u her
Tohle je právě extrémní situace, kdy testujeme ultra výkonnou herní grafickou v nízkém rozlišení, což klade na CPU vyšší nároky, ale zdaleka hry nevyužívají celý výkon CPU, jen jeho části. AMD zde ale u nových CPU podstatně snížilo náskok Intelu a síly se tak prakticky vyrovnaly a rozdíly se minimalizují i u novějších a lépe optimalizovaných her. Jenže většina hráčů bude hrách v podstatně odlišných nastaveních. Nízké rozlišení jako je 1920x1080 bude používat v kombinaci podstatně slabší grafické karty.
Takže takhle to bude vypadat, když použijete mainstreamovou grafiku typu Gigabyte AORUS RADEON RX 580: Rozdíly mezi současnými rozumně výkonnými procesory jednoduše nebudou téměř existovat!
A pokud plánujete s výkonným procesorem hrát v kombinaci s výkonnou grafikou kartou typu Radeon RX VEGA 64 a to ve 4K rozlišení, tak to bude vypadat takhle: Opět nebude mezi výkonnými procesory dnes žádný velký rozdíl …
Nicméně musíme k tomu všemu dodat ještě jednu věc. Neexistuje totiž nic, jako herní procesor. Procesor má prostě výkon jasně daný a záleží na tom, kolik ho daná aplikace využije. U her tedy netestujeme výkon procesorů, ale výkon a optimalizace samotné hry (aplikace). Například v případě Core i7-8700K totiž víme, že je to procesor slabší než třeba Core i7-7900X nebo i RYZEN 7 2700X, přesto mohou nastat případy, kdy může vykazovat ve hrách více FPS. To ale není proto, že by to byl výkonnější procesor, je to proto, že hra neumí výkon těch výkonnějších procesorů skutečně využít a pak hraje roli takt na těch málo vláknech, která využita jsou a méně jádrové čipy mají obvykle tyto takty vyšší. Vy ale ten skutečný a celkový výkon procesorů využít i při hraní her můžete. Stačí když mimo samotné hry budete mít v pozadí další aplikace. Samotná hra sice může využívat třeba jen těch 6vláken CPU, ale další aplikace mohou využívat další vlákna a pak se tedy naplno ukáže výkon CPU, kdy samozřejmě jen 6jádrový procesor bude mít mnohem menší rezervu, než třeba 8, 10 či 6jádrový čip. Takže na našem příkladu vidíte, co s výkonem ve hře udělá, když v pozadí mám aktivní streamování, prohlížeč s mnoha okny a další aplikace. Jinými slovy, když současně s hraním hry využívám i další výkon. O tom je výkon procesoru!
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, vytížení a chlazení. V některých případech mohou dokonce překračovat svá TDP a tak dále. Nový RYZEN 7 2600X žere více než RYZEN 7 1600X, ale ne o moc a víceméně to odpovídá výkonu navíc. S nárůstem a aktivací XFR2 to ještě o něco stoupne. Core i5 sice žere méně, ale také má znatelně menší výkon zatímco podobně výkonný Core i7-8700K žere více. Celkově tedy AMD dnes minimálně dorovnalo, ne-li překonalo Intel v efektivitě svých čipů.
AMD má však lépe vyřešeno chlazení, kdy jeho čipy jsou již v základu vybaveny kvalitní kovovou pájkou, kterou AMD ještě proti 14nm u 12nm modelů vylepšilo. Výsledkem jsou tak nižší teploty než u topících Intel procesorů A to i při taktování. AMD navíd dodává v základu mnohem lepší BOX chladič v ceně CPU, než Intel, který dokonce ke Core i5-8600K nedodá žádný chladič. Wraith SPIRE je tichý, teploty v běžné zátěži s ním se pohybují do 60°C (hraní hry) a tak jej není problém skutečně používat v maximálním stress testu jako je Prime jdou teploty k 70°C, ale chladič zůstává tichý. Předchozí RYZEN 5 1600X neměl v základu žádný chladič, takže je to samozřejmě lepší nabídka teď. Asi by mnozí spíše uvítali ten výkonnější a svítící Wraith PRISM? Ten je ale exkluzivní pro 2700X model. Musím ale říci, že osobně si myslím, že by ten výkonnější Wraith dával u 2600X ještě větší smysl, protože jsme u levnějšího CPU, u kterého by spíše většina uživatelů takto kvalitní základní chladič i s RGB skutečně používala byla by to úžasná přidaná hodnota v poměru cena-výkon platformy.
Pokud jde o taktování, tak RYZEN 5 2600X stejně jako 7 2700X není procesor, který byste si měli kupovat, pokud chcete taktovat. Intel tak nějak zblbnul lidi, že na taktování si musíte připlácet a umožňuje taktovat jen nejvýkonnější a nejvýše taktované procesory. Ale to je vlastně hloupost a je to jen proto, že Intel nechce abyste taktovali a nechce abyste získávali výkon zadarmo. Taktování má být přeci o tom, udělat si ze slabšího a levnějšího modelu ten výkonnější. Takže i7-8700K či Core i5-8600K jsou vlastně extrémně hloupé procesory na taktování, protože jsou drahé a vysoké takty už mají v základu. Intel ale záměrně nechce abyste si levnější Core i7-8700 bez K nebo Core i5-8400 mohli nataktovat na výkon těch dražších modelů a dál. AMD však vrací taktování skutečný smysl. Ani levnější modely totiž pro taktování nezamyká. Takže pokud chcete taktovat je logické si koupit levnější RYZEN 5 1600 nebo 7 2700 s nižšími základními takty, a tedy mnohem větším OC potenciálem než RYZEN 5 2600X či 7 2700X, které má menší OC potenciál, protože mají v základu mnohem vyšší takty a jsou nataktovány a vyladěny za vás, za což právě platíte. Obecně z taktování RYZEN 5 2600X asi nadšení overclockeři nebudou příliš na větvi, ale on to není procesor pro ně určený! AMD tenhle procesory vyladilo tak, že v podstatě maximálně využívá svého potenciálu a taktuje se sám. Zejména v kombinaci nového boostu a XFR2 a odpovídajícím chlazením. Pokud se pustíte do taktování, dokážete z něj dostat 4,2GHz na všech jádrech. Stojím si za tím, že pokud chcete doma normálně taktovat, kupte si určitě levnější RYZEN 5 2600 model a pak si hrajte. 2600X už je skvěle vyladěný z továrny díky XFR a boostu běhá tak rychle jak je to rozumné vzhledem ke spotřebě a chlazení, a cena za to je velmi rozumná proti základnímu pomalejšímu 2600 modelu.
Ještě než se podíváme na úplný závěr, řekněme si pár věcí. Začněme u ceny procesorů.
AMD je hodně agresivní, kdy RYZEN 5 2600X stojí méně, než RYZEN 5 1600X co běžně stál. Navíc 2600X má v ceně i ten solidní BOX Wraith SPIRE chladič, kdy 1600X nemá v balení žádný. Ve srovnání s konkurencí z toho AMD vychází ještě lépe. Cenově je nejblíže netaktovatelný Core i5-8600 s mizerným chladičem nebo o 800 korun dražší taktovatelný i5-8600K bez chladiče.
Intel má výkonově téměř identický procesor k RYZEN 5 2600X. Jmenuje se Core i7-8700 bez K nebo 8700K a má také 6jader/12vláken jako RYZEN 5 ale o něco vyšší takty. Jenže 8700K stojí 9 tisíc, zatímco 2600X je za pouhých 5600 korun. To je podstatný rozdíl. Core i5 díky je 6vláknům na oba procesory zásadně ztrácí všude, kde jde o celkový výkon CPU, přitom stojí i více než 2600X.
Na rovinu, některé procesory hodně znevýhodňujeme. Počítáme totiž poměr tak, že v podstatě bereme, že základní desky stojí stejně a nebere v potaz, pokud má u sebe v ceně procesor i schopný chladič. Takže RYZEN modely jsou v tomto ohledu vlastně znevýhodněné. Ale i tak mají poměr cena-výkon výborný, i s ohledem na to, že jde o úplně novinky (čemuž ceny obvykle odpovídají). Závěr tedy bude jednoznačný …
Nový RYZEN 5 2600X je skvělý procesor vzhledem k ceně. V současnosti totiž v jeho cenové hladině nekoupíte rozhodně nic lepšího (tedy snad mimo aktuálně výhodné výprodejové starší modely RYZEN 1000). Intel Core i5 jednoduše nepředstavují skutečnou alternativu. RYZEN 5 2600X má totiž 6jader/12vláken, což je stejná konfigurace jako má Core i7-8700/8700K a tak se není moc čemu divit, že právě i7-8700/8700K má k výkonu RYZEN 2600X nejblíže (mnohem blíže než i5), dokonce jej díky o něco vyšším taktům v základu předčí, ale jen o několik jednotek %. Intel tedy má výkonovou konkurenci k RYZEN 5 2600X, ale nejsou to současné Core i5 modely. Bohužel taková 12vláknová i7-8700K stojí 9 tisíc korun. Asi se shodneme, že maximální cena tohoto čipu by měla být kolem 6 tisíc, tedy to, co dnes stojí naprosto nevýhodný Core i5-8600K. Ten je naprosto poražen, nedokáže prostě držet s RYZEN 5 2600X krok, a ani když ten i5 přetaktujete na 5GHz (nedožene ani nepřetaktovaný 2600X). Pořád mu bude chybět těch 6vláken navíc. AMD RYZEN 5 je navíc znatelně levnější a má u sebe použitelný tichý BOX chladič, nemluvě o tom, že obecně o něco méně topí i díky kvalitnějšímu zpracování s kovovou pájkou uvnitř. Pokud tedy vybíráte mezi Core i5 a RYZEN 5, tak není co řešit. Core i5 jednoduše na RYZEN 5 výkonově vůbec nestačí. Pokud byste chtěli stejný výkon, jaký má nový RYZEN 5 2600X, museli byste si koupit Core i7-8700/8700K, které mají těch 6jader/12vláken a výkon tomu odpovídající. Intel by rozhodně měl tyhle procesory výrazně zlevnit, a to právě na úroveň i5 modelů, pokud chce nabídnout odpovídající konkurenci 6jádrovým RYZEN 5.
V předchozím článku s RYZEN 7 2700X jsme to neukázali, na testech stále ještě pracujeme, ale dílčí výsledky už máme, takže to ukážeme dnes. Doposud jsme testovali všechny procesory s RAM nastavenou na rychlosti, které výrobci udávají jako základní. Pro Core i5/Core i7 COFFEE LAKE je to tedy 2666MHz stejně jako pro původní RYZEN 1000, ovšem pro nové RYZEN 2 AMD udává podporu 2933MHz RAM se kterými jsme je tedy testovali. Jenže tedy začíná teprve legrace. Pokud rychlejší RAM osadíte k Intelu, můžete sice na kvalitních deskách dosahovat vysoko nad 4000MHz taktů u pamětí, ale z hlediska výkonu jsou zde malé přínosy. Osadili jste jen rychlejší pamětí, ovšem za cenu horšího časování. Rychlejší paměti ale nemají ve většině případů podstatný vliv na výkon Intel platformy. To samé se ale rozhodně nedá říci o AMD RYZEN. Ty totiž mají konstrukci, kdy vnitřní sběrnice procesoru běhá na stejném taktu, jaký mají právě použití RAM. To znamená, že osazením rychlejších pamětí opravdu zrychlíte procesor. A je to velmi znát: Zejména u her, kdy najednou RYZEN procesory získávají výrazně více výkonu. Tak moc, že stáhnout jakýkoliv náskok, který Intel ve hrách měl. A to i když použijete stejně rychlé paměti u Intelu. U AMD má zkrátka použití rychlejších pamětí vzhledem k architektuře CPU opravdu smysl a znatelný nárůst výkonu celku, což vzhledem k lepší vyladěnosti nových RYZEN 2000 pro rychlejší RAM, kdy 3600MHz už také není u kvalitních modulů a desek žádným velkým problémem, může přinést ještě hodně. Každopádně díky pamětem Intel přichází i o tu jedinou malou převahu, kterou ještě se svými čipy někde měl, a to je právě výkon ve hrách. S 3200/3400MHz+ DDR4 RAM totiž AMD srovná krok i v těch extrémnějších případech. Nemluvě o běžných nastaveních a kombinacích.
Souboj RYZEN 5 2600X proti Core i5-8600/8600K má tedy jednoznačného vítěze. Core i5 prostě výkonem nestačí a to znatelně, ale není se moc co divit. Nemá prostě 12vláken, které má až Core i7, kdy tak není příliš velkým překvapením, že RYZEN 5 2600X za 5600 korun má velmi často blízko výkonu Core i7-8700K, který ovšem stojí 9 tisíc (a bez chladiče). Intel nabízí rozhodně mnohem méně za cenu RYZENu, kdy nepřetaktovatelné slabší 65W Core i5-8600 stojí 5500 korun a přetaktovatelné Core i5-8600K je za 6400 korun a absolutně nic tuhle cenu nevysvětluje a neomlouvá (možná integrovaná grafika?). Samozřejmě téměř nikdo si nebude kupovat 6jádro s 6vlákny, kdy za stejnou nebo nižší cenu může mít 6jader/12vláken. V případě RYZEN 5 vs Core i5 neuspěje ani to, že: „Intel má vyšší výkon na jádro a vyšší výkon ve hrách“. Rozdíly jsou totiž téměř neznatelné, protože takty procesorů v této cenové hladině jsou vyrovnané. Zejména ve hrách pak stačí k RYZEN procesorům osadit 3200/3400/3600MHz paměti a rázem nejen že modely Intelu (i třeba se stejnými RAM) dožene, ale v řadě případů jej i předežene a stále mu zůstane mnohem vyšší výkon všude mimo hry. A i pro hraní her, pokud plánujete streamovat nebo něco dělat v pozadí hraní samotné hry, je RYZEN 5 znatelně výkonnější právě díky 12vláknům proti jen 6 u Core i5. Tam se prostě celkový výkon a rezervy CPU projeví. Celkově tak není nad čím moc bádat v současnosti. AMD RYZEN je jasná volba. Teď už se jen musíte rozhodnout, zda vám stačí 6jádrový RYZEN 5 nebo si připlatíte rozumnou cenu na dnes v mainstreamu úplně bezkonkurenční 8jádrový RYZEN 7. AMD to tentokrát udělalo trochu zajímavější, kdy rozdíly v cenách jsou velmi malé. Taktéž jsou v nabídce vždy továrně přetaktované, perfektně vyladěné modely s X na konci, a pak levnější níže taktované verze, které jsou velmi efektivní, zároveň však zajímavé pro ty, kteří chtějí taktovat, protože AMD vrací domácímu taktování pravý smysl: „Můžete si udělat z levnějšího modelu ten dražší a výkonnější, a nemusíte za to nesmyslně připlácet extra“. V dohledné době tedy doplníme testy i o ty levnější 65W edice nových 12nm RYZEN modelů. Modely 2600X a 2700X pak považujeme ale za velmi atraktivní pro ty, kteří chtějí vysoký výkon bez nutnosti něco ladit, vyladěnou stabilní a spolehlivou platformu a to nejlepší, co si lze v daných cenových hladinách do mainstreamu vůbec koupit. Druhá generace RYZEN jako vylepšení té první je velmi povedenou záležitostí, která odstranila některé dětské nemoci, vylepšila překvapivě znatelně řadu aspektů a znatelně zvýšila výkon hlavně na méně jader, zatraktivnila ceny a celkově celou platformu udělala prostě optimalizovanou a vychytanou. Ocenit musíme kvalitní zpracování procesorů s pájkou uvnitř, nízké teploty čipů i s tichými BOX chladiči v ceně u všech modelů a možnost si je osadit i do starších B350/X370 desek. A vzhledem k tomu že jde o nejlepší současné procesory v jednotlivých cenových hladinách, těžko se jim dá něco výrazného vytknout. Konkurence totiž téměř ve všech ohledech za podobnou cenu nabízí znatelné méně.
Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |