- TEST: AMD Ryzen ThreadRipper 2950X
– Nejlepší současný CPU? Super výkon na hry i práci
16jader od AMD v nové verzi na 12nm, opět posouvá hranice a nabízí fantastický univerzální výkon za rozumnou cenu.
Loni AMD nenechalo na procesorovém trhu kámen na kameni. A že bylo na čase. Firma, kterou mnozí pohřbívali, se vrátila a mnohonásobně větší a silnější Intel, který mezitím vydělával miliardy recyklací 4jádrových procesorů s minimálními zlepšeními mezi generacemi a na spoustu let zabetonoval vývoj a optimalizace aplikací, nachystala se staženými kalhotami a překvapila novou generací RYZEN procesorů. Ty proti očekávání nejen že byly více než důstojným soupeřem procesorům Intel v mainstreamu, ale AMD způsobilo zemětřesní i v high endu, což nikdo nečekal, když AMD šokovala svět uvedením 12 a také 16 jádrového ThreadRipper procesoru za ceny, za které Intel nedokázal do té doby nabídnout ani těch 8 jader.
)
Ryzen 1950X byl od té doby „tajným“ tipem každého inteligentního uživatele, který chtěl opravdu výkonný procesor za extrémně dobrou, skutečně férovou cenu. Nicméně máme rok 2018 a přesně rok poté, co přišlo se 14nm Threadripper, AMD přichází s vylepšenou „druhou generací“ těchto procesorů.
)
- AMD ThreadRipper 2 – větší, lepší, rychlejší
Intel loni dokázal nakonec odpovědět a proti svým původním plánům, a nakonec s velkým zpožděním, dokázal po několika měsících, které AMD RYZEN TR 1950X vládl na trhu jako nejvýkonnější CPU vůbec, Intel uvedl také původně neplánované 12, 14, 16 a 18jádrové Core i9 procesory. Nicméně kromě výkonu, který ale zase nebyl o moc vyšší, ničím jiným Intel konkurovat nedokázal. Ceny jeho Core i9 procesorů jsou neuvěřitelně vysoko, naprosto nekonkurenceschopné pro každého, kdo alespoň trochu přemýšlí a váží výhodnost produktů. 16jádrový TR 1950X stál totiž stejně jako stojí o téměř třetinu slabší 10 jádro Core i9-7900X od Intelu a v posledních měsících AMD RYZEN ještě zlevnilo, zatímco Intel na ceny svých CPU oficiálně ani nesáhl. AMD však nespí a loňskou 14nm generaci RYZEN ThreadRipper 1000 procesorů nahrazuje nyní letošní ThreadRipper 2000 na 12nm. A v té se AMD rozhodlo Intel zjevně dorazit a podrobit finální zkoušce i inteligenci zákazníků v high endu, zda se stále najde někdo, kdo si koupí za stejnou cenu procesor s polovičním výkonem, než jaký může mít. V rámci nových RYZEN TR 2000 procesorů totiž AMD nejen vylepšilo loňské 12 a 16 jádrové modely, ale nově nabídlo i 24 a 32 jádrový procesor, které výrazně odskakují tomu nejlepšímu, co dnes Intel dokáže nabídnout a AMD je přitom schválně nabídlo za lepší ceny, než za jaké Intel nabízí o desítky % pomalejší 18 jádrový model.
)
Nicméně test nového nejvýkonnějšího procesoru světa, 32jádrového AMD RYZEN ThreadRipper 2990WX proti opravdu jen cenově „konkurenčnímu“ 18jádrovému Intel Core i9-7980XE, jsme vám nabídli minule a jak jsme řekli, tenhle CPU zatím není pro každého:
)
Dnes se podíváme na podle mého názoru na aktuálně nejzajímavější procesor v celé řadě ThreadRipper 2 a vůbec nejlepší high endový procesor současnosti. Není nejlepší po stránce absolutního výkonu, v té jasně vede 2990WX, nicméně na rozdíl od něj je 16jádrový TR 2950X plně využitelný už dnes, nemají s ním problém hry ani méně optimalizované aplikace, a především stojí velmi zajímavé peníze, a to jak ve srovnání s 2990WX, tak zejména ve srovnání s nabídkou Intel Core i9 procesorů. RYZEN TR 2950X je podle mého nejlepší proto, že nabízí perfektní balanc všeho dobrého a prakticky nemá žádnou slabinu a problém.
- RYZEN ThreadRipper X serie
Jak již víte z testu 32jádrového TOP modelu, AMD nově nabízí dvě série Threadripper procesorů. 32 a 24 jádrové WX modely, které jsou vzhledem k počtu jader a koncepci orientované na uživatele, kteří tohoto počtu jader skutečně využijí, tedy pro ty, kteří chtějí velmi dostupnou domácí pracovní stanici s výkonem, za který dosud museli platit mnoho statisíců korun. No a pro nás ostatní běžné uživatele, nadšence, hráče ale i příležitostné tvůrce audiovizuálního obsahu, je zde řada X, která obsahuje dva modely s 12 a 16 jádry.
)
Ano, v nové 12nm generaci nebude v nabídce levná 8jádrová verze, která byla loni. AMD to zdůvodňuje právě zkušenostmi z první generace, kdy sama očekávala největší zájem o 16 a 8 jádrovou verzi. Nakonec však prodeje 16jádrových modelů výrazně předčily prodeje obou méně jádrových edic natolik, že AMD se jednoduše rozhodla dát 16jádrovému modelu absolutní prioritu, 12 jádrová verze dorazí až o skoro 2 měsíce později a 8 jádrová edice prostě nebude vůbec.
)
Ve srovnání se 14nm verzemi 1950X a 1920X jsou nové 14nm 2950X a 2920X výkonnější ve všech ohledech. Mají vyšší takty, lepe řešený boost, vyšší XFR, technicky vylepšená ZEN+ jádra (stejná jako používá RYZEN 2000 pro AM4), ale překvapivě jsou i levnější než původní edice. V případě 16jádrového modelu, který loni začínal na 1000 dolarech (dnes už je levnější), tak nová verze stojí rovnou od počátku 899 dolarů.
Vzhledem k tomu, že Intel vám za tuhle cenu neprodá ani 10 jádrový Core i9, je to úžasná nabídka. Vůbec z pohledu ceny, kdy přímým cenovým konkurentem nového 16jádrového TR 2950X je opravdu jen 10 jádrový Core i7-7900X, je situace pro Intel tristní. Tím spíše, že AMD v druhé generaci vylepšilo věci natolik, že jeho 16jádrový procesor se může srovnávat se 16jádrovým procesorem od Intelu, a to ve všech ohledech! Až tedy na cenu, kdy oficiální cenový rozdíl je obrovský 899 vs 1699 dolarů! Za stejných 16jader/32vláken a stejný level výkonu!
)
Naše redakce má oba procesory k dispozici, tedy jak 16jádrový Intel Core i9-7960X, tak nový 16jádrový RYZEN TR 2950X a dnes si je tedy otestujeme. Tak se na to podívejme …
- AMD Ryzen Threadripper 2950X
– 16jader a 32vláken pro domácí PC
Než si ukážeme nějaké ty výsledky, podívejme se na to, co si za zhruba 24 500 korun vč. DPH odnesete brzy domů (procesor se začne prodávat 31.8.2018). AMD nám nový procesor poslalo s předstihem, protože do obchodů se tedy dostane až koncem měsíce. Ale balení, které vám ukazujeme je to, ve kterém se bude prodávat.
)
Proti první generaci je hezčí a praktičtější. Rozhodně mnohem zajímavější než cokoliv, v čem procesory prodává Intel, jež i procesor za 50 tisíc doručí v podstatě ve stejné malé papírové krabičce, kterou dává i k nejlevnějším Pentiím. AMD si s balením vyhrálo a k produktu se skvěle hodí.
)
Na rozdíl od ostatních RYZEN procesorů pro mainstreamovou AM4 patici, které dnes všechny AMD dodává s různými typy Wraith chladičů, u Threadripper procesorů v balení žádný chladič nenajdete. Co najdete je ale sponu pro upnutí AiO vodních chladičů s konstrukcí ASETEK, což je drtivá většina AiO na trhu (ale ne všechny!). Chladič si tedy musíte pořídit samostatně. A zatímco loni byl výběr dost omezený, a z počátku neexistovaly chladiče, které by měly základnu tak velkou, že překrývá celou plochu procesoru, letos už takové problémy nemáme. Výběr už je široký a nadále se bude zvětšovat.
)
K dispozici je již celá řada klasických chladičů speciálně pro TR4 patici (tedy s velkou základnou), některé jsme už otestovali, výborné chladiče má například NOCTUA. Kromě nich je na trhu také celá řada AiO kapalinových řešení s TR4 základnou odpovídající velikosti procesorů Threadripper. I ty jsme již některé testovali. Výrobci samostatných vodních bloků a okruhů již také nabízí odpovídající řešení. Zkrátka na výběr máte. Pokud byste ale přeci jen chtěli AMD Wraith chladič, který designově a funkčně sedí na procesory, tak AMD ve spolupráci jeden takový připravilo:
)
Jmenuje se Cooler Master Wraith Ripper, je to opravdu velká dvojitá věž se 120mm ventilátorem uprostřed a vše je oplastováno tmavým plastem s výrazným logem a RGB podsvícením. Chladič uchladí 250W TDP bez potíží a tiše. Máme jej také k dispozici a už dnes vám o něm něco povíme. Každopádně bohužel AMD neudělalo žádnou speciální sadu (tedy CPU + tenhle chladič) a prodává prostě TR čipy zvlášť. Cooler Master pak bude samostatně prodávat Wraith Ripper za doporučenou cenu 100 dolarů (cca 2700 korun vč. DPH).
)
Zpět k samotnému procesoru. Fyzicky se z vnějšku TR 2950X neliší od ostatních ThreadRipper modelů, což je pochopitelné. AMD si dalo za úkol udržet kompatibilitu, takže tenhle 16jádrový procesory osadíte do jakékoliv základní desky X399 s TR4 paticí, která od loňského roku vyšla. Jediné, co musíte udělat, je aktualizovat BIOS, což je u X399 hračka a jde to i když nemáte CPU v patici (USB BIOS Flashback). Nicméně výrobci desek uvedou postupně i některé nové desky s výrazně posílenou napájecí kaskádou, aby zvládla extrémní nároky i nové 32jádrového procesoru při extrémním OC (už také padají rekordy). Z hlediska běžného provozu však není problém se žádnou z X399 desek i ten 32jádrový model provozovat, takže mnohem méně náročný 16jádrový TR 2950X model, je pro ně hračka.
)
Na rozdíl od 32jádra 2990WX a 24 jádrového modelu, které oba mají 4 aktivní čipy, a tedy se musí dělit o 4kanálovou sběrnici v režimu NUMA (protože X399 má jen 4kanály), u 12 a 16 jádrových verzí jsou jen 2 aktivní čipy, oba tedy mají vlastní dvoukanál (4kanálový řadič je tedy plně využit) a lze využívat a přepínat mezi UMA i NUMA režimem. Zajímavé je to hlavně ve hrách, kdy některé hry těží s vyšších rychlostí některé z nižších latencí a každý z těch režimů je v jednom právě lepší. Procesory mají nadále 64 PCIe linek.
)
Zajímavou novinkou, kterou mají jen RYZEN TR 2000 procesory, je nový „automatický“ režim taktování „Precision boost overdrive“ (PBO), který aktivujete v Ryzen master jediným klikem a automaticky zvýší limit napájení procesoru, což jednoduše zvedne takty, jak jen to vaše chlazení dokáže zvládat. Není to přitom fixní nastavení taktu, jako při ručním taktování všech jader, takže nepřicházíte o funkční boost na jednom jádru, který může jít ještě výše. Když už jsme u toho, tak RYZEN TR 2950X má vůbec nejvyšší tovární boost takt, ze všech dosud uvedených AMD RYZEN procesorů. Na 1 jádru dokáže jít až na 4,4GHz. Základní takt pro celý CPU je pak 3,5GHz, ale procesor se s běžným chlazením drží při plném zatížení na všech jádrech/vláknech mezi 3,60 – 3,65GHz. Může být ale i vyšší, záleží skutečně na výkonu chlazení. AMD u nové 12nm generace výrazně zlepšilo boostování, zapracovala také na efektivitě i spotřebě atd. Opět platí, že TR 2950X má dva aktivní čipy, kdy stejný čip jen v jednom kuse najdete i v RYZEN 7 procesorech pro AM4.
Čímž se dostáváme k testování …
- Testy a testovací sestava
Původně jsme přemýšleli zařadit nějaké speciální testy, protože tohle není herní procesor a je poměrně speciálně orientovaný. Nicméně řekli jsme si, že vzhledem k zaměření DDWorld.cz je to stejně jedno a otestujeme jej prostě tak, jak procesory běžně testujeme s vysvětlením některých situací. Větší háček byl sehnat konkurenční 16jádrový Intel Core i9-7960X, ale nakonec se podařilo. Ten otestujeme na naší již zavedené X299 platformě. Nový RYZEN TR 2950X ale otestujeme na ASUS ZENITH X399, na které běžně netestujeme, ale když už ji tu opět máme ….
)
Procesor jsme doplnili o 4x 8GB DDR4 3200MHz paměti G.Skill, AMD Radeon RX VEGA 64 grafickou kartu a pořádný 1000W zdroj. Všechny aplikace jsme aktualizovali na nejnovější verze, stejně tak Intel platforma i AMD platforma mají všechny aktualizace na SPECTRE a MELDOWN problémy.
)
Do srovnání jsme zařadili i některé normální procesory, včetně dvou procesorů, které ještě přes 1,5 rokem byly absolutním maximem, které pro většinu z nás AMD a Intel nabízeli, tedy FX-8350 a Core i7-7700K. Tak se podívejme co novinka dokáže …
- CineBench R15 – Renderování
Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R15, který opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat. Využít dokáže zatím až 256 vláken. Nejnovější verze k tomu využívá perfektní optimalizace pro fyzická jádra i HT technologii. Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je pochopitelně pro současné aplikační použití mnohem více klíčový ten vícejádrový test.
Tento test tak odhaluje vlastně vše. A protože snad všechny moderní renderovací aplikace využívají výkon všech jader i vláken, je vícejádrový CPU pořádný přínos. Test také ukazuje, že AMD už nijak výrazně nezaostává ve výkonu na 1 jádro.
- 7-Zip – komprimace dat (AES)
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. A jaký tady mají potenciál testované procesory?
7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. AMD má velkou výhodu v dekomprimaci, ale v komprimaci ztrácí, výsledky v praxi tak opět nejsou vždy takové, jak by člověk očekával a další optimalizace aplikací budou nutné.
- POV-Ray 3.7 - RayTracing
Velmi náročný a velmi populární program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let.
A i v tomto náročném renderingu naprosto drtí vícejádrové procesory všechno a vysoko taktované 4jádro se jim příliš nepřiblíží.
- Blender – Rendering
Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder.
Více jader a vláken zde prostě jasně vede a novinka od AMD kope vlastí ligu. Žádné překvapení.
- X265 - Video Encoding
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. Dnes se dá využívat i síly GPU, které to dokáže převést podstatně rychleji, než CPU, ovšem stále jsou problémy s výslednou kvalitou, takže na procesor mnozí nedají dopustit. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů.
Bohužel tato oblast je jednou z těch, která není dobře optimalizovaná na více jader. ADOBE, Premire, Las Vegas a mnoho dalších aplikací pro úpravu a vytváření videí je značně zaostalá, pokud jde o optimalizace na více jader. 32jádový ThreadRipper 2990WX zde má velmi rozporuplné výsledky. Jsou případy, kdy je nejvýkonnější, ale pak jsou případy jako výše uvedený, kdy nepřekoná ani 16jádrový TR čip. Bohužel tohle je jeden z příkladů, kdy HW poněkud předběhl SW a ten jej nedokáže využívat. Optimalizace a další vývoj a nové verze jednotlivých aplikací by však v dalších týdnech a měsících mohl hodně změnit. Nicméně 16jádrový RYZEN si naopak vede naprosto skvěle a aplikace pro něj zjevně už optimalizované jsou lépe a dokáže být plně využit, stejně jako 16jádrová konkurence od Intelu.
- VeraCrypt AES
Populární cryptovací nástroj, který nahradil starší trueCrypt vyžaduje hodně výkonu procesoru a není divu, že i tady je tedy požadavek na co nejvýkonnější procesor na místě.
Bohužel i v této oblasti je vidět, že aplikace jednoduše nedokáže využít výkonu a možností 32jádrového procesoru od AMD. Ten tak podá výkon, který odpovídá spíše jeho ¼ - 1/3 reálných možností. I zde tak budeme muset počkat na optimalizace a další vývoj aplikací, to ale zjevně není problém 16jádrová verze, která využita je a to tak, že 18 jádrový Intel jen s odřenýma ušima uhájí vedení.
- Výkon ve hrách
Velké téma je výkon procesorů ve hrách, ačkoliv v dnešních hrách je výkon procesoru v podstatě vedlejší. Stále jsme v období, přechodu mezi starým DX11 a novým mnohem optimalizovanějším DX12/VULKAN, kdy hry pořádně nevyužívají více než 4-6 vláken. V praxi to tak znamená, že často mnohem výkonnější procesory zaostávají v určitých situacích za slabšími čipy, které mají méně jader, ale vyšší takty. Velice často se tak stává, že slabší procesor se ve hrách prezentuje jako výkonnější, i když to vůbec není pravda.
)
- Jak číst výkonové testy procesorů ve hrách?
Ohledně testů výkonu procesorů ve hrách drtivá většina recenzí v podstatě klame a testuje v nastavení a situacích, které v praxi u 99% uživatelů nikdy nenastanou. Faktem totiž je, že u současných her není rozdíl výkonu mezi procesory nijak dramatický, takže aby se nějaký rozdíl změřil, testuje se schválně v kombinaci nízkého rozlišení a extrémně výkonné grafiky.
Upozornění: Mnoho recenzí a testů je také chybných. Mnozí novináři si usnadňují práci a používají výsledky starší, jenže Intel letos musel řešit vážný bezpečnostní problém a záplata pro MELDOWN a SPECTRE snížila výkon procesorů Intel. Někteří testeři však nepoužívají aktualizovaný BIOS + Windows a tak stále udávají vyšší výkon, než jaký Intel procesory mají. Pokles výkonu je až 10% proti minulosti u běžných aplikací velký zásad dostal právě „herní výkon“, který opravdu o několik % poklesl.
Faktem ale je, že výsledky herních CPU testů vlastně neukazují výkon CPU, protože ty hry nepoužívají výkon CPU jako celku, ale ukazují jen optimalizaci, a tedy výkon samotné hry (aplikace). Zejména některé Intel modely těží s vysokých taktů na méně jádrech, ale zdaleka ne všechny Intel procesory ty vysoké takty mají. AMD tak zapracovalo právě v oblasti zvýšení taktů na méně jádrech, ale také snížilo latence uvnitř čipu a zrychlilo paměti, takže výrazně stahuje náskok Intelu v oblasti výkonu an méně jader. A vidět je to právě v extrémních situacích u her
- ASUS ROG Radeon RX VEGA 64 v 1920x1080
Tohle je právě extrémní situace, kdy testujeme ultra výkonnou herní grafickou v nízkém rozlišení, což klade na CPU vyšší nároky, ale zdaleka hry nevyužívají celý výkon CPU, jen jeho části.
AMD zde ale u nových CPU podstatně snížilo náskok Intelu a síly se tak prakticky vyrovnaly a rozdíly se minimalizují i u novějších a lépe optimalizovaných her, kde RYZEN dokáže Intel i překonávat.
Jenže většina hráčů bude hrách v podstatně odlišných nastaveních. Nízké rozlišení jako je 1920x1080 bude používat v kombinaci podstatně slabší grafické karty. Neumím si moc představit, že by typický uživatel ThreadRipper a X399 platformy používal dnes něco jiného než minimálně 2K, spíše však 4K monitor.
- Hraní ve 4K rozlišení …
A pokud plánujete s výkonným procesorem hrát v kombinaci s výkonnou grafikou kartou typu Radeon RX VEGA 64 a to ve 4K rozlišení, tak to bude vypadat takhle:
Opět nebude mezi výkonnými procesory dnes žádný rozdíl …
- ThreadRipper 2950X a hraní her: „Ano, tohle je herní procesor!“
Zatímco 32jádrový 2990WX trpí tím, že jednoduše tvůrci her vůbec nepočítali s 32jádrovým desktopovým procesorem a spousta z nich má tedy různé problémy, vzhledem k tomu, že AMD před rokem vydalo 16jádrový CPU (a Intel jej následoval), už za ten rok tvůrci počítají i s tolika jádry. Z hlediska použitelnosti pro hry je tak 16jádrový 2950X minimálně u novějších titulů bez problémů. Samozřejmě využitelnost tolika jader už je jiná kapitola.
)
A pokud přeci jen nějaké problémy nastanou, můžete jej přepnout do režimu 8 jader. V některých hrách to aktuálně stále dokáže nabídnout „vyšší“ výkon. Ale zisk je vidět jen v nižším rozlišení, a to s extrémně výkonnou grafikou, s normální mainstreamovou grafikou ve fullHD nebo i supervýkonnou kartou ve vyšším rozlišení, už rozdíl není a limitace procesorem u současných her neexistuje, takže nemusíte nic přepínat. ThreadRipper 2950X je v mnoha testech dokonce vůbec nejvýkonnější „herní procesor“. Jeho síla ale není jen v tom, že s ním můžete hrát tu samotnou hru, s ním totiž můžete hrát tu hru ve 4K, a ještě dělat při tom další věci, třeba streamovat v plné kvalitě ve 4K. To 8jádrový procesor nezvládne použitelně, 16jádrový TR ale ano. Což nás přivádí opět k tomu:
- Proč testy her neukazují skutečný „herní“ výkon procesoru?
Nicméně musíme k tomu všemu dodat ještě jednu věc. Neexistuje totiž nic, jako „herní procesor“. procesor je univerzální věc a výkon má jen jeden. Procesor má prostě výkon jasně daný a záleží jen na tom, kolik ho daná aplikace využije. U her tedy dnes bohužel netestujeme výkon procesorů, ale výkon a optimalizace samotné hry (aplikace). Například v případě Core i7-8700K totiž víme, že je to procesor slabší než třeba Core i7-7900X nebo i RYZEN 7 2700X natož TR 2950X, přesto mohou nastat případy, kdy může vykazovat ve hrách více FPS. To ale není proto, že by to byl výkonnější procesor, je to proto, že hra neumí výkon těch výkonnějších procesorů skutečně využít a pak hraje roli takt na těch málo vláknech, která využita jsou a méně jádrové čipy mají obvykle tyto takty vyšší. Vy ale ten skutečný a celkový výkon procesorů využít i při hraní her můžete.
Stačí když mimo samotné hry budete mít v pozadí další aplikace. Samotná hra sice může využívat třeba jen těch 6vláken CPU, ale další aplikace mohou využívat další vlákna a pak se tedy naplno ukáže výkon CPU, kdy samozřejmě jen 6jádrový procesor bude mít mnohem menší rezervu, než třeba 8, 10 či 6jádrový čip. Takže na našem příkladu vidíte, co s výkonem ve hře udělá, když v pozadí mám aktivní streamování, prohlížeč s mnoha okny a další aplikace. Jinými slovy, když současně s hraním hry využívám i další výkon. Tady je 32jádro nebo i 16jádro jasný king …
O tom je výkon procesoru!
- Podívejme se na provozní vlastnosti a taktování …
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, vytížení a chlazení. V některých případech mohou dokonce překračovat svá TDP a tak dále.
16jádrový Threadripper 2950X je stejně jako 16jádrový Core i9-7960X nová generace multi čipů, jejichž spotřeba musí vyděsit každého běžného mainstreamového uživatele. Ano spotřeba je vysoká. Ale to výkon také. Proti první generaci je 2950X přeci jen o pár W žravější, ale nárůst výkonu za to stojí proti 1950X. Zajímavé je, že spotřeba je velmi podobná mnohem slabšímu 10jádrovému Intelu, zatímco 16jádrový Intel žere podstatně více. Tohle platí opravdu při maximálním ztížení CPU, při nižších zátěžích, kdy jsou procesory vytíženy jen částečně, je spotřeba většinou docela podobná. To však nic nemění na tom, že Intel žere o něco více a AMD je tudíž překvapivě efektivnější.
- Chlazení
AMD má také lépe vyřešeno chlazení, kdy jeho čipy jsou již v základu vybaveny kvalitní kovovou pájkou uvnitř (Intel tam má pastu), kterou AMD ještě proti 14nm u 12nm modelů vylepšilo. Výsledkem jsou tak mnohem nižší teploty než u topících Intel procesorů. A to v základu i při taktování.
AMD u TR 2950X procesoru udává TDP 180W, což je reálná hodnota. Intel na druhou stranu se svými 140W u Core i9-7900X a 165W u Core i9-7960X rozhodně realitu zastírá a zcela nepokrytě uživatelům lže. Jeho TDP totiž platí jen pro základní takty, na který ale ani jeden z jeho procesorů běžně nepracuje, protože by jeho výkon byl dost mizerný. Reálně je tedy TDP 10jádrového Intelu právě kolem 180W, zatímco 16jádrový Intel bude reálně kolem 220W. Tomu rozhodně totiž odpovídají i nároky na chlazení. Intel kromě pasty uvnitř procesorů má nevýhodu i v tom, že fyzicky je jeho heatspreader procesoru menší než u AMD, takže teplo je koncentrované na menší ploše.
)
Cooler Master Wraith Ripper, tedy ten „box“ chladič s jedním 120mm ventilátorem, dokáže TR 2950WX uchladit naprosto tiše v normálním režimu na 56°C při 3,65GHz na všech jádrech, což je reálný běžný takt procesoru v plné zátěži (AMD přitom uvádí minimum jen 3,5GHz) s tomu odpovídajícím výkonem. Samozřejmě když použijete AiO, dá se teplota výrazně srazit pod 50°C. Konkurenční Intel s podobným vzduchovým chlazením (NOCTUA U12S) má kolem 64°C s AiO samozřejmě kolem 50°. Ale je jasné, že AMD je chladnější procesor, což při podobném výkonu …
- Taktování
RYZEN TR 2950X jde samozřejmě taktovat, ale osobně bych se na to vykašlal. Minimálně klasické ruční taktování není příliš ideální, protože jeho boost takty při zatížení méně jader jsou kolem 4,3-4,4GHz a při přetaktování celého CPU se na takový takt prostě nedostanete, takže v určitých situacích můžete přijít o výkon. Naším nejlepším výsledkem bylo 4,25GHz na všech 16jádrech/32vláken a to plně stabilně. Z 3207 bodů v CB jsme se tak dostali na 3612bodů.
Pro zajímavost jsme na 4,3GHz přetaktovali i 16jádrový Core i9-7960X. Ten by šel ještě o něco výše, třeba 4,4GHz udržíme, ale je to peklo pro chlazení a osobně těch 4,3GHz vidím jako rozumné maximum. AMD má tedy nevýhodu 500MHz, ale výkon je přesto velmi podobný. Core i9-7960X na 4,3GHz dokázal dát 3649 bodů, ale začínal z nižšího základu. Nicméně výkon obou procesoru je extrémně podobný na podobných taktech. Intel sice má stále výhodu zhruba 2-3% náskoku v IPC, ale AMD má zase efektivnější přínos Hyperthreadingu, takže ve výsledku, pokud dostanete AMD a Intel na stejný takt, AMD bude o kousek výkonnější než Intel.
Problém Intelu je i chlazení a spotřeba. Oba procesory po přetaktování žerou opravdu hodně. Bavíme se o +200W, jen co žere procesor navíc pouhým přetaktováním! Podle mě za to ten přínos výkonu získaný taktováním nestojí, protože vícejádrové verze procesorů nabízí prostě výkon ještě mnohem vyšší a žerou přitom o něco méně. Intel si udržuje náskok v neefektivitě, když žer o desítky W více než AMD. Z hlediska chlazení je také Intel nemožné uchladit ničím jiným, než vodou. U AMD však dokážete takt 4,1GHz udržet normálním vzduchovým chlazením (samozřejmě našich 4,25GHz je také pomocí AiO). Teplotní rozdíl je u obou procesorů na vyšších taktech opravdu zásadní.
Jak už jsem ale ukázal u minule testovaného AMD TR 2990WX, ruční taktování a klasické „fixní“ nastavení frekvencí pro všechna jádra, není zajímavé. AMD nově nabízí funkci „Precision Boost Overdrive“, kterou aktivujete jedním klikem v RYZEN MASTER aplikaci a ta zvýší v základu omezený napájecí limit ze 180W TDP na kolik chcete“. Výsledkem tak bude, že procesore klidně v závislosti na vašem chlazení, nechá běžet všechna jádra třeba až na 4,1GHz (v našem konkrétním případě). Hlavní výhoda ale je, že nepřijdete o ten boost na jednom jádru, který u 2950X může být až 4,4GHz, o který ale přijdete při klasickém taktování. PBO ale dovolí při zatížení menšího počtu jader nadále boost na jednom jádru tak vysoko vyhnat. Výsledkem tak je, že ano, při fixním nastavení 4,25GHz dokáže být CPU na všech jádrech výkonnější než při „PBO“, které jej pustí v našem případě asi na 4,15GHz, ale rozdíl výkonu je zanedbatelný a výkon je lepší s méně zatíženými jádry, protože CPU stále boostuje až k těm 4,4GHz. A pak je tady spotřeba, která je při „automatickém“ PBO o desítky W nižší než s klasickým ručním fixním OC. Těch 50W je docela dost při podobném výkonu.
)
Podívejme se dále …
- Závěr a hodnocení
16jádrový RYZEN ThreadRipper není přeci jen už novinkou, nicméně letošní verze 2950X je prostě znatelně vylepšená. Řekl bych že je to podobné, jako mezi loňským RYZEN 7 1700X a letošním RYZEN 7 2700X, což ale stěží překvapí, protože i v případě loňského a letošního Threadripper jde o stejnou věc, tedy 14nm ZEN vs 12nm ZEN+. AMD vylepšilo čipy v mnoha ohledech, navíc je vyrobilo 12nm a tak dosahuje vyšších taktů, efektivnějšího provozu, vylepšení se dočkala také kompatibilita s RAM a další věcí. V případě Threadripper platformy je velmi zajímavá nová „Precision Boost Overdrive“ funkce, kterou u AM4 platformy nenajdete. Pouze u X399 a pouze u TR 2000 procesorů.
Pokud máte 16jádrový RYZEN z loňska, tedy 1950X model, pravděpodobně nemusíte běžet do obchodu pro 2950X. Nárůst výkonu není zase tak velký. Ale znát určitě je. V průměru je o 11% výkonnější, což není málo na „jen vylepšenou verzi“. To vylepšení je zajímavé zejména ve srovnání s konkurencí, kdy AMD naladilo výkon evidentně tak, aby se mohlo opravdu srovnávat se 16jádrovou konkurencí.
Core i9-7960X se 16jádry má totiž velmi podobný výkon, v průměru našich testů o cca 6% nižší, ale když z testů vyjmeme extrémy, je celkový výkon obou procesorů téměř identický. A to jak na celek, tak na výkon 1 jádra. Problém je, že Intel přitom stejném výkonu žere zhruba o 50W více a také znatelně víc topí. Je tedy méně efektivní z hlediska provozu. Hlavní problém je však určitě cena.
AMD RYZEN TR 2950X se 16jádry/32vlákny totiž stojí 899 dolarů, což v přepočtu je/bude zhruba 24 500 korun vč. DPH. Intel vám však za tyhle peníze, konkrétně 25 500 korun, prodá aktuálně jen 10 jádrový Core i9-7900X. Až na podobnou cenu a podobnou spotřebu (tedy mnohem horší efektivitu) však 10jádrový Intel nabízí o skoro třetinu nižší výkon. 16járový Core i9-7960X, který dokáže s AMD TR 2950X držet výkonově krok ve všech ohledech, však stojí oficiálně stále 1699 dolarů, což je v přepočtu 46 tisíc korun s DPH. Nicméně už sami obchodníci uznávají, že je to opravdu nesmyslná cena, a tak tento CPU neoficiálně znatelně zlevnili a Core i9-7960X nyní prodává za zhruba 36 tisíc korun vč. DPH. Jenže to je stále o 11 500 korun více, než stojí stejně výkonný, nyní dokonce i výkonnější 16jádrový AMD procesor. A je to ještě horší, protože nejde jen o výkon …
- Intel dokáže konkurovat výkonem, ale ničím jiným!
AMD s druhou generací RYZEN ThreadRipper procesory ještě zvýrazňuje fakt, že Intel prostě nestačí. Dokáže konkurovat výkon v každém ohledu, to ano, AMD jej ale prakticky na tomto poli vyrovnalo. Rozdíl výkonu na jádro je již naprosto zanedbatelný, AMD je ale výkonnější a efektivnější s jeho konstrukcí HT. Intel se také u těchto vícejádrových čipů, nemůže opírat o možnost vyšších taktů, protože spotřeba jde jednoduše příliš vysoko. Kromě horší efektivity je také Intel mnohem výhřevnější a náročnější na chlazení.
)
Kromě toho všeho má Intel problém i s bezpečností a chodem svých procesorů. MELDOWN, SPECTRE a nejnověji FORESHADOW, jsou vážné zranitelnosti, které má Intel architektura jako taková a nejdou opravit. Takže se různě SW záplatují, což má negativní vliv na výkon v mnoha aplikacích a negativní vliv i na stabilitu systémů (za poslední půl rok jsem viděl více modrých smrtí u Intel platformy, než za mnoho posledních let dohromady). Velkým problémem je samotný hyperthreading, který někteří dokonce radí přímo vypnout kvůli děravosti, protože je velkou zranitelností. Jenže pokud 16jádrovému Core i9 vypnete těch +16vláken, klesne jeho výkon o dobrých 25-30%, takže Intel přestane být výkonově konkurenceschopný, což je jediná věc, která mu zbývá. Pravda, pak teprve by ale byla bezpečnost obou platforem srovnatelná, protože AMD netrpí na Meldown, Spectre ani ForeShadow, na které trpí Intel, protože se snažil být za každou cenu výkonnější. AMD je tudíž dnes mnohem bezpečnější i stabilnější platformou než Intel a MELTDOWN, ForeShadow se ho vůbec netýkají, SPECTRE jen okrajově.
)
A to pořád není všechno. Intel za ten velký příplatek, který za své procesory žádá, nedokáže nabídnout ani lepší platformu. Ve srovnání Intel X299 a AMD X399 jednoznačně vítězí AMD. To totiž nabízí podstatně více PCIe linek (64 vs 48), nabízí zdarma všechny verze RAIDu (Intel ty pokročilejší za velký příplatek za HW klíč) a AMD X399 platforma také třeba umožňuje použití ECC pamětí, pokud chcete, což u Intel X299 není vůbec možné. Kvalita desek je jinak srovnatelná a jejich ceny také. X399 je ale prostě vybavenější a tudíž lepší, navíc dokáže nabídnout podporu nově až pro 32jádrové procesory. Jenže X299 a LGA 2066 patice končí na 22jádrech (které Intel nejspíše bude muset vydat), větší čipy do ní nelze osadit. Z hlediska maximálního možného výkonu tedy X299 neodkáže s X399 vůbec držet krok.
AMD tak druhou generací ThreadRipperů dokonává, co začala tou první. Stáhlo jakýkoliv náskok v procesorovém výkonu, který Intel měl, přitom AMD je bezpečnější, vybavenější, efektivnější a zásadně výhodnější (levnější) než cokoliv, co nabízí dnes Intel. AMD tak objektivně poráží Intel v high endu ve všech ohledech. A zatímco loni Intel ještě dokázal odpovědět, letos docela pochybuji, že s tím, co má nyní k dispozici, smysluplnou odpověď dokáže vůbec vymyslet. Pokud chce alespoň trochu srovnat krok, tak musí minimálně udělat několik věcí:
- 1, Udělat procesory bez Meltdown, Spectrea a dalších chyb, protože já nevím jak vy, ale platit desítky tisíc za rozbitou věc z výroby, vážně nechci.
- 2, Místo pasty použít pájku, protože Intel procesory netopí, ale přímo žhnout. Při přetaktování 16 i 18 jádrového procesoru se skoro vařila „voda“ v AiO chladiči. Pokud by Intel přestal lhát alespoň v high endu o těch jeho TDP, které ani trochu neodpovídají realitě, také by ho to nezabilo.
- 3, Intel musí uznat, že produktová konkurence existuje a zásadně snížit ceny. Bude ho to bolet, protože po stránce výrobní efektivity Intel naprosto nedokáže dnes AMD konkurovat. Výrobně budou Intel monočipy prostě mnohem dražší. Jenže za ten masivní příplatek nenabídnout nic navíc, dokonce nabízejí méně. Takže když AMD nabízí za 25 tisíc 16jádro, Intel nemůže tentýž výkon s horším vším okolo, nabízet za dvojnásobek.
Je šílené, že se najdou lidi, kteří to přesto koupí, to už je na léčení, to se na mě nezlobte. Pokud Intel srovná cenově s AMD krok, pak se bude o jeho X299 platformě dát alespoň uvažovat. Ale za současných podmínek, je X299 proti X399 prostě nesmysl a vyhozené peníze pro každého, kdo má hlavu na víc, než jen aby mu nepršelo do krku.
- Závěr
RYZEN TR 2950X je podle mého názoru nejlepší běžný procesor současnosti. Ano, není nejvýkonnější a existují minimálně 3 procesory, které jsou v tomto ohledu nad ním (i9-7980XE, TR 2970WX a TR 2990WX). Nicméně jejich náskok není velký, v řadě běžných aplikací je kvůli horší optimalizaci většiny současného SW, zanedbatelný, ba dokonce díky vyšším taktům je dokáže TR 2950X překonávat když ta aplikace nevyužívá dobře více jader. Jejich výkon vynikne až při náročnějším multitaskingu, což ale většina běžných uživatelů nedělá. Z hlediska poměru cena-výkon TR 2950X všechny tři uvedené výkonnější procesory strká s obrovským rozdílem do kapsy. A to hlavně kvůli ceně.
)
Ano, 24 500 korun vč. DPH je stále hodně peněz za procesor. Ano, je to skoro 3x tolik, co stojí 2700X a není 3x lepší, takže mainstreamové CPU mají výrazně lepší poměr cena-výkon pro běžné uživatele. Ale rozdíl výkonu je přeci jen obrovský v praxi, protože 2950X dokáže se 16jádry/32vlákny věci, které prostě 8jádrový procesor prostě nezvládne. Můžete hrát nerušeně hru bez ztráty výkonu a současně ji ve 4K kvalitě streamovat, nebo zpracovávat video nebo dělat jiné věci souběžně. Používám TR 1950X od loňského roku a na méně, než 16jader, už bych prostě nešel. 16jader je vzhledem k současnému stavu aplikací pro náročnějšího ale stále běžného uživatele/hráče ideálních. A ta cena je parádní, zejména s ohledem na to, že ještě začátkem minulého roku jsme za tyhle peníze neměli ani nejlevnější 8jádro od Intelu. Intel se navíc příliš nepohnul, protože za cenu AMD TR 2950X vám stále nabídne jen směšných 10 jader s o třetinu slabším výkonem a výkonově srovnatelné (dobře, o pár % slabší) 16jádro stojí oficiálně stále dvojnásobek. A jen že obchodníci dostali rozum, tak je nyní k mání „jen“ o 11 500 korun dráž. Museli byste být ale padlí na hlavu, abyste jen tak vyhodili 11,5 tisíce z okna, což po vás nákup srovnatelně výkonného procesoru od Intelu nyní vyžaduje. Za tyhle peníze koupíte s přehledem slušnou desku X399 a slušný TR4 chladič k tomu pro RYZEN TR 2950X.
Celkově se mi RYZEN Threadripper 2950X líbí z každého úhlu pohledu. Nejen fantastický výkon, kdy je to nejvýkonnější herní procesor současnosti, ale i nejhůře čtvrtý nejvýkonnější CPU na trhu vůbec, ale také z hlediska překvapivé nenáročnosti chlazení. TR 2950X má i rozumnou spotřebu (vzhledem k výkonu) a nabízí zajímavým jednoduchým způsobem zvýšení výkonu jedním klikem přes „PBO“. Tenhle procesor nemá prostě ze současných poměrů chybu, jednoduše neexistuje nic srovnatelně dobrého, funkčního a výkonného za podobnou cenu. Pro majitele loňského 1950X je to možná trochu brouk do hlavy (objektivně se samozřejmě nevyplatí přecházet), ale pro ty, kteří o podobně výkonném řešení teprve uvažují, je to nyní jasná volba (tedy bude od toho 31.8.2018, kdy se začne prodávat).
)
Dle mého názoru je RYZEN TR 2950X prostě nejlepší a nejzajímavější univerzálně výkonný procesor na současném trhu v současné generaci. Pro každého, komu 8jader nestačí, nebo mu připadají příliš „mainstream“, či dokonce „low end“, ale nedokáže využít výkonu 32jádrového TR 2990WX, tak je 16jádrový TR 2950X a X399 platforma prostě jasná volba. AMD vládne high endu. Kdo by to byl ještě začátkem loňského roku řekl … ale asi nikdo z nás se za takový posun zlobit nebude, tedy možná s výjimkou těch, kteří za 30 tisíc loni koupili 8jádro či dokonce za 50tisíc 10jádro. Nyní za necelých 25 tisíc máme 16jádro s tomu odpovídajícím výkonem …
.jpg)
"Vynikající univerzální výkon pro každou příležitost za velmi solidní cenu bez konkurence"
Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||