TÉMA: AMD FreeSync – Plynulé hraní bez trhání a sekání téměř pro každého v praxi |
Napsal Jan "DD" Stach | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pátek, 28 září 2018 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
– Plynulé hraní bez trhání a sekání téměř pro každého v praxi
FreeSync je zde již několik let. AMD ji stále zdokonaluje. Jaká je dnes a je pro všechny? Jednou z nejzajímavějších technologií posledních let je tzv. synchronizace snímkové frekvence s obnovováním monitoru. Ač se nám běžným uživatelům zdá obraz na monitoru samozřejmostí, za tím, co vidíme na našich monitorech, tedy obraz který vytváří grafická karta, se skrývá velká věda, zejména když chcete mít obraz bez trhání a sekání. A jednou z novinek posledních let je možnost, udělat hlavně hry jednoduše plynulejší tím, že sjednotíte počet snímků vykreslovaných grafikou s rychlostí, jakou je zobrazuje váš monitor. Bez toho totiž v praxi často dochází k tomu, že grafická karta vykresluje snímky jiným tempem, než jakým je zobrazuje monitor, čímž dochází k negativním jevům jako je „tearing“, což je situace, kdy vidíte vlastně rozpůlené snímky (vodorovné čáry) na obrazovce, protože dolní polovina už ukazuje další snímek, zatímco horní ještě starý. Vyřešit se to pokouší technologie vertikální synchronizace, která má ale však jiné negativní vedlejší efekty, jako zvýšení input lagu a samozřejmě nezlepšuje plynulost hry jako takové. Jistě všichni také znají trhání obrazu, tedy když je vaše grafická karta „pomalejší“, než monitor. Tedy například máme monitor se 144Hz nebo 60Hz, ale grafika nedokáže dodat plných 144 nebo 60 snímku za vteřinu a monitor tak na ni musí čekat.
Synchronizační snímkové technologie jako FreeSync od AMD, sice nedokáží úplné zázraky, ale dokáží výše uvedené negativní jevy velmi zásadně eliminovat a udělají vaši hru prostě viditelně plynulejší a to tak, že zcela plynulou, jak by to bez toho nebylo možné. Není to přitom technologie, která by byla dostupná jen pro pár nadšenců s naditou peněženkou. Můžete si ji užít i na podstatně cenově dostupnějším hardware. Co je k tomu třeba, jak a kdy to funguje? Na to se dnes podíváme, protože v poslední době jsme měl možnost ji vyzkoušet hned na několika běžných monitorech.
V roce 2015 se AMD vytasilo (nutno říci že na popud konkurence) s technologií FreeSync. AMD ji ale mělo připravenu už delší dobu, jen ji zamýšlela použitím trochu jinak, než jak ji známe a používáme dnes. AMD ji totiž chtělo využít hlavně u mobilních PC jak technologii snižující spotřebu, a tedy zvyšující výdrž na baterie.
Od počátku ji tedy navrhlo tak, aby fungovala na všech jejích GPU, tedy nejen výkonných samostatných grafikách AMD Radeon, ale i těch integrovaných, které najdeme v procesorech AMD, nebo dokonce v herních konzolích. Stejně tak chtělo, co nejednoduší fungování ze strany monitorů, a tak navrhla úpravy existující standardní elekroniky monitorů tak, aby s ním GPU komunikovalo, a mohlo synchronizovat vykreslování snímků. Samozřejmě AMD pro širší podporu a nasazení v praxi muselo přesvědčit výrobce té elektronikya monitorů, což jak se ukázalo, nedalo zase až tolik práce a FreeSync je jedna z nejrychleji prosazených nových technologií do praxe v historii.
Náklady na vývoj a úpravy samozřejmě nějaké byly, ale výrobci monitorů dobře pochopili výhody a přínosy této technologie, a tak prakticky od roku 2015 s běžným cyklem vývoje a generačními obměnami technologie monitorů, je FreeSync, který následně VESA schválilo jako průmyslový standard Adaptive Sync, základní výbavou stále většího počtu nových monitorů. Dnes se nabídka monitorů s FreeSync počítá na téměř 300 různých modelů, pokrývající všechny cenové segmenty. AMD s partnery také FreeSync technologie za poslední roky výrazně funkčně vylepšovala. Odstranila všechny negativní výkonové dopady, a dokonce v některých případech může FreeSync výkon navýšit. V začátcích fungovalo FreeSync jen přes DisplayPort, dnes funguje i přes HDMI. Zvětšil se rozsah Hz, ve kterém FreeSync s monitorem funguje, vylepšena byla díky LFC technologii funkčnost a plynulost s nižšími FPS, přibyla podpora HDR a tak dále.
V roce 2017 pak AMD vypustilo do světa FreeSync 2, které je rozšířením původního FreeSync a přináší několik novinek. Mezi jinými především podporuje a řídí HDR (jehož jinak základní funkčnost a řízení ze strany Microsoft Windows je dost mizerné a odpovídá tomu i kvalita a přínos HDR), snižuje input lag a také přináší přísnější certifikace, kdy klade určité nároky na parametry, které musí monitor splňovat. Mezi nimi je i nutná podpora technologie LFC neboli low-framerate compensation, kterou AMD uvedlo s ovladači Radeon Software Crimson Edition. LFC dokáže udělat dojem ze hry ještě plynulejší v situacích, kdy snímková frekvence klesá pod minimum. LFC pak může duplikováním snímků dosáhnout posunu obnovovací frekvence monitoru do jeho variabilního rozsahu. Podpora LFC byla v případě FreeSync 1 jen dobrovolná, a tedy bohužel ne každý monitor ji nabízel. V případě FreeSync 2 standardu ji bude muset umět každý takto označený monitor, čímž tak uživatelé získávají lepší orientaci mezi dostupnými monitory. FreeSync 1 a FreeSync 2 vedle sebou budou spolu-existovat, nicméně jen monitory FreeSync 2 nabídnou právě 100% garantované všechny funkčnosti.
FreeSync 2 však s těmi nadstandardními funkčnostmi zejména kolem HDR, kdy přebírá řízení od Microsoftu, na rozdíl od FreeSync 1, vyžaduje podporu ze strany her (herních engine). Implementace FreeSync 2 API je ale velmi jednoduchá. AMD ji tak prosazuje u nových her, ale i některých starších. Základní funkčnosti a přínos FreeSync nadále fungují bez nutnosti zásahů vývojářů herního engine, a fungují tak všude. A jak tedy FreeSync funguje v praxi, jaké má přínosy atd.?
Asi víte, že kromě FreeSync existuje také prakticky co do výsledku podobná technologie G-SYNC. Pro její další existenci dnes přitom není z technického hlediska, a hlavně z pohledu efektivity, důvod. A to i proto, že AMD si za FreeSync nic neúčtuje, jako Adaptive Sync je i průmyslovým standardem a zkrátka kdyby NVIDIA (a kdokoliv další) chtěla, mohla by FreeSync normálně podporovat. Bohužel toho se v dohledné době evidentně nedočkáme. Podporu FreeSync/Adaptive Sync přislíbil Intel u některé nové generace svých iGPU i GPU, na kterých pracuje (a dorazí až po roce 2020), NVIDIA však z obchodních důvodů nechce funkčnost a kompatibilitu svých grafik s FreeSync nabízet, protože na G-SYNC vydělává slušné peníze a pokud by jeho funkčnost nabídla zdarma přes FreeSync, o tyto výdělky by samozřejmě přišla.
Technicky způsobem realizace je mezi FreeSync a G-SYNC podstatný rozdíl, ale co do finálního efektu, tedy plynulosti her v běžném rozsahu, však žádný není. V prakticky u všech „slepých testů“ nejsou schopni hráči a uživatelé bezpečně rozpoznat, když obě technologie fungovaly, která je která. Obě mají prostě stejný finální přínos. Jenže zatímco v případě AMD máte FreeSync prakticky zadarmo, u G-SYNC za to musíte zásadně připlácet. Důvodem je, že zatímco FreeSync je řízeno přímo implementací v každém AMD GPU v případě Radeon grafik a to pak ovládá jinak standardní elektroniku monitoru, NVIDIA grafiky tohle neumí. NVIDIA to řeší přes externí modul, který je nutnou součástí G-SYNC monitorů. Jedná se tak vlastně o další čip a komplexní počítač (má procesor, paměť atd.) a mezičlánek mezi vší grafickou kartou a samotným monitorem. Tohle řešení má jednak drobný negativní vliv na výkon, ale především stojí extra peníze. Velké peníze! Aktuální verze tohoto modulu stojí až 500 dolarů. V reálu je tato technologie od NVIDIA dostupná jen těm, co si tedy pořádně připlatí a není to řešení dostupné pro každého. Neexistují levné G-SYNC monitory. FreeSync monitory jsou ale dostupné od nejnižších cenových hladin a za stejnou funkčnost nemusíte tedy připlácet. Pokud tak průměrný hráč s mainstreamovou ale třeba i low endovou grafickou kartou si chce užít technologie synchronizace snímkové frekvence s obnovováním monitoru a plynulosti, kterou přináší, tak v případě že nemá Radeon grafiku si musí koupit mnohem dražší monitor (klidně i násobek ceny), aby k této prakticky užitečné technologii měl vůbec přístup.
Přitom z hlediska potenciálu má FreeSync i větší možnosti než G-SYNC (vyšší teoretické rozsahy, funguje s V-SYNC, OSD atd.), který jednoduše existuje jen proto, aby za něj uživatelé museli připlácet = jisté zisky. Z pohledu funkční efektivity je pochopitelně FreeSync mnohem lepším řešením, které nepřidává další složitý element do už tak složitého řetězce mezi GPU a monitor. Na druhou stranu díky vysokým cenám monitorů a standardizovanému modulu, funguje G-SYNC naprosto stejně na všech podporovaných monitorech. Těch však existuje jen necelých 20 modelů, zatímco FreeSync monitorů je na trhu přes 200 různých modelů. FreeSync a jeho možnosti a fungování v praxi pochopitelně záleží i na výrobci konkrétního monitoru (zejména pokud jde o rozsah Hz/FPS, kdy některé velmi levné monitory mohou mít jen těch 40-60Hz, kde to funguje a nemusí mít LFC. To platí zejména o FreeSync 1, zatímco nové FreeSync 2 už klade větší povinné nároky na monitory (LFC je povinné vždy a s tím i určitý větší rozsah Hz), a tak se také objevuje jen u kvalitnějších panelů (ovšem hlavně kvůli povinnému HDR), což ovšem neznamená, že musí být nutně extra drahé. Pořád totiž nemusí mít žádný extra výpočetní modul, a tak jsou obvykle panely s FreeSync technologií jinak ale stejné kvality a parametrů, proti G-SYNC verzím o několik tisíc levnější, kdy ale výrobci monitorů neradi na tento rozdíl v praxi výrazně upozorňují. Z pochopitelných důvodů. Z pohledu zákazníků není ideální, že výběru monitoru musí podřídit výběr grafické karty (anebo naopak), pokud chtějí užitečnou technologii synchronizace snímkové frekvence s obnovováním monitoru používat. Jako že si na ni velmi rychle navyknete. Nicméně tady už je problém rozdílná politika výrobců GPU. Z pohledu hráčů a běžných uživatelů je samozřejmě FreeSync mnohem výhodnější a efektivnější řešení, čemuž odpovídá i nabídka monitorů, dnes dokonce i prvních televizí, protože minimálně Xbox One X nově podporu FreeSync také nabídne a zejména u konzolí a omezeném výkonu GPU a FPS zajímavý potenciál udělat hry skutečně plynulé …
A jak tedy funguje v praxi?
Asi se tedy ptáte, jak na FreeSync, a co k němu potřebujete. Z podstaty technologie vlastně nic extra řešit nemusíte. Pokud jde o grafickou kartu, tak FreeSync v obou verzích podporují všechny současné grafické karty AMD Radeon RX (VEGA/500/400), ale také starší grafiky R9 FURY a R9/R7 300/200 (s výjimkou R9 270/370 série a R9 280/380 série). Stejně tak ji ale podporují i integrované grafické karty v procesorech AMD a to už starší A 7000/8000/9000 série.
Samozřejmě funguje i u stávajících desktopových AMD Ryzen G a mobilních RYZEN U procesorů. Pro všechny grafické karty samozřejmě potřebujete i odpovídající verzi ovladačů, kdy FreeSync/FreeSync 2 fungují od určité verze, nicméně pokud máte některou z aktuálních karet současné, či minulé generace, prostě nainstalujete aktuální verzi ovladačů Radeon Software.
Nejsložitějším prvkem skládačky je tak výběr monitoru. V tuto chvíli jich je na našem trhu už kolem 200 běžně dostupných různých modelů v různých cenových hladinách. Ty nejlevnější začínají už na pouhých 2500 korunách vč. DPH! Nicméně ty jsou většinou omezeny právě na ten základní rozsah 40-60Hz a nemají většinou LFC, která hodně pomáhá a dokáže vytvářet plynulý dojem i když FPS klesají níže. Ovšem na trhu je i celá řada monitorů kolem stále velmi dostupných 5 - 9 tisíc, která už nabízí vyšší rozsahy, běžně 40 – 75 Hz, ale také i těch 48 – 144, včetně běžné podpory LFC. Samozřejmě pozor, rozsah přes zapojení DisplayPort a HDMI se může lišit. Každopádně AMD pravidelně aktualizuje na svých stránkách tabulku s přehledy podporovaných FreeSync monitorů:
Výběr monitorů je tak opravdu široký, kdy existují TN, IPS, VA panely, s HDR i bez a s rozlišením od 1920x1080 až po 3840x2160. Nechybí mezi nimi běžné 60Hz, 75Hz, ale také rychlé 144 a dokonce i několik 240Hz modelů, kdy tak můžete spojit výhody rychlé obnovovací frekvence s výhodou plynulosti FreeSync technologie. Existují velmi solidní monitory za 5 tisíc, za 10 tisíc i monitory bez kompromisů za desítky tisíc. Důležité je, že prostě ten výběr máte a FreeSync můžete využívat a přitom za to nemusíte nutně platit obrovské peníze, což žádná jiná podobná ani konkurenční technologie dnes nenabízí. Samozřejmě monitorů s nejnovějšmí FreeSync 2 vzhledem k nutnosti podpory velkého rozsahu 48 – 144Hz včetně povinné podpory HDR a LFC, najdete na trhu zatím jen pár a jsou dražší (ale ne předražené), ovšem solidních monitorů s FreeSync s podobným rozsahem (dokonce s až 240Hz), bez HDR ale s LFC, jsou na trhu desítky a za velmi solidní ceny.
Když tedy doma máte odpovídající grafiku a monitor, zbývá to jen zapojit. Z principu FreeSync funguje lépe přes DisplayPort (větší rozsahy) než přes HDMI, ale u některých monitorů je to jedno, rozsah je stejný. Každopádně pokud máte možnost výběru, doporučuji DisplayPort upřednostňovat. V ovladačích pro grafickou kartu pak můžete FreeSync jednoduše odškrtnutím aktivovat a hotovo :). Takhle: V případě základního fungování FreeSync pak stačí nastavit detaily u her tak, aby vaše grafická karta dokázala stabilně vykreslovat snímky v tom rozsahu (důležité je v tomto případě to minimum, ne maximum). Samozřejmě, když vaše grafika bude zvládat hru jen na třeba 25FPS, tak vám žádný FreeSync/G-SYNC k plynulé hře nedokáže pomoci :). Nicméně pokud bude zvládat stabilně kolem 45FPS, bude monitor s FreeSync mít těch 45Hz a obraz bude nádherně plynulý, jak by úplně nebyl, pokud by ta karta sice měla 45FPS, ale monitor běžel standardně na 60Hz a na grafiku tedy musel čekat a občas by to bylo vidět. Samozřejmě pokud by vaše grafika dokázala stabilně mít 60FPS bude to pro hru samozřejmě ještě lepší se 60Hz monitorem z pohledu input lagu plynulosti ovládání apod.
To je přínos FreeSync (i G-SYNC) v praxi. Samozřejmě to musíte vidět naživo, o tom celý efekt je, AMD má na to pěkný jednoduchý prográmek, který ukazuje přínos FreeSync v praxi, ale je to hlavně o dojmu. Synchronizace snímkové frekvence s obnovováním monitoru je jednou z nejpřínosnějších technologií za poslední roky. Samozřejmě můžete využít i výhod rychlých panelů. Pokud máte třeba 144Hz panel a dokážete vaši grafiku nastavit tak, aby v dané hře měla stabilně alespoň těch 144 FPS, máte výhody obou technologií současně. Tedy naprosto plynulý obraz díky FreeSync s rychlou odezvou panelu a výhodami, které to přináší.
Nemusíte mít nutně nejnovější a nejdražší grafickou kartu a 120 FPS, abyste si plynulé hraní mohli užívat. FreeSync je dostupné prakticky každému. Pokud třeba i low endová nebo dokonce integrovaná RADEON grafika dokáže danou hru rozběhat alespoň na těch 40-48FPS, FreeSync se postará o to, aby to ve výsledku běželo naprosto plynule (zejména ve spojení s LFC technologií), mnohem lépe, než když těch třeba 40-48FPS, co dává vaše grafika, budete provozovat klasicky bez FreeSync třeba na 60Hz monitoru, kdy prostě uvidíte různé trhání, sekání apod. Tohle všechno FreeSync odstraní a funguje to všude.
Zajímavá je i kombinace různých technologií, kdy třeba protože máte 60Hz monitor (většina), který prostě více než 60 snímků za sekundu nezobrazí, tak s FreeSync prakticky nepotřebujete (pokud nehrajete hry jako CS GO apod.) aby grafická karta vykreslovala více než 60FPS (platí tedy hlavně u singleplayer her apod.). Takže můžete aktivovat třeba Radeon Chill, která automaticky bude regulovat výkon a tedy i sníží spotřebu a zahřívání karty, protože prostě není nutné honit grafiku rychleji, jelikož vám stačí těch 60 FPS na těch 60Hz s FreeSync k naprosté plynulosti hry. Ovšem pokud hrajete nějaké multiplayerové hry, kde na každém FPS záleží a řešíte tedy i co nejlepší odezvu, a máte třeba 144Hz monitor, můžete samozřejmě naplno využít jeho rozsahu a výkonu vaší karty a mít těch 144FPS, kdy budeme mít výhody obou technologií.
V případě nejnovější verze FreeSync 2 se k tomu všemu přidává ještě HDR prostřednictvím FreeSync 2 API, která obchází nepovedenou implementaci HDR společnosti Microsoft pro Windows. Jeho podpora sice vyžaduje přímou podporu ze strany dané hry, ale není to tak složité a přínosy jsou mnohem lepší funkčnost HDR, nižší input lag atd. Základní funkčnosti FreeSync bez HDR ale stále fungují bez nutnosti úprav té které konkrétní hry/herního engine.
Synchronizace snímkové frekvence s obnovováním monitoru je v praxi velmi funkční a přínosná technologie, a každý, kdo ji mohl v praxi vyzkoušet a používá, tak jistě potvrdí, že si na ni rychle navyknete. A bez ní už to prostě není ono. V případě FreeSync je velkou výhodou fakt, že je prostě dnes dostupná prakticky pro každého. V nižší i střední cenové hladině nemá ani alternativu, protože levné monitory s G-SYNC neexistují a monitor s panelem stejné kvality je navíc ve FreeSync verzi o několik tisíc korun levnější a neplatíte tak žádný extra příplatek za to, že tuhle technologii máte. FreeSync se stává standardem u nově vydávaných monitorů, a tak dnes moc nedává smysl si kupovat, zejména pro hraní her, monitor bez FreeSync. Zejména když té znatelné praktické výhody plynulosti můžete snadno využít. Stačí k tomu mít jen odpovídající grafickou kartu, kdy naštěstí kromě ultra high endu má dnes AMD nabídku více než zajímavou a Radeon RX 570/580 nebo RX VEGA karty spolu s integrovanými VEGA grafikami v RYZEN procesorech, jsou výborná řešení za dobré ceny. Zejména v kombinaci FreeSync technologií tak nabídnout perfektně plynulé hraní v celém rozsahu FreeSync podpory, dostupné prakticky pro každého a díky technologii synchronizace snímkové frekvence s obnovováním monitoru, to není jen prázdný marketingový slogan, ale běžná realita.
AMD za poslední dobu zásadně vylepšila fungování celého ekosystému, zejména pokud máte zkušenosti s prvními implementacemi v roce 2015 a porovnáte to s tím, jak bez problémů a všude to funguje nyní. Pravda, zásadním prvkem je z dnešního pohledu široká dostupnost dobrých a cenově dostupných monitorů. Díky tomu je dnes nesmysl si FreeSync nepořídit a nepoužívat jej, pokud tu možnost máte a nový monitor si spolu s novým PC pořizujete. Cenová přístupnost a dostupnost FreeSync pro běžné uživatele je pak bezkonkurenční, a jako uživatelé tak doufejme, že se jeho podpora rozšíří i na další než jen Radeon grafiky. Praktický funkční přínos FreeSync je zásadní a jediná současná nevýhoda je tak fakt, že když si na něj zvyknete, už bez něj nebudete chtít být :).
Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům:
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |