TEST: Intel Core i7-9700K a Core i5-9600K - „Pentium 4“ naší doby? Žravé, slabé a předražené? |
Napsal Jan "DD" Stach a redakce | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pátek, 19 říjen 2018 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
- „Pentium 4“ naší doby? Žravé, slabé a předražené? Dnes se podíváme na horké novinky společnosti Intel. Dva procesory, které připomínají staré, ale nikoliv zlaté, časy. AMD se loni vrátilo ve velkém stylu a ukázalo celému trhu a světu domácích PC, že doba 4jádrová skončila. Procesory RYZEN (14nm ZEN) výrazně překvapily úplně všechny, včetně samotného AMD. Úplně nejvíce byl ale zjevně překvapený Intel, který nebyl vůbec připravený na situaci, že bude mít opět nějakou konkurenci, a že ho AMD na mnoha frontách dožene, či dokonce překoná. AMD nejen efektivně zdvojnásobilo počet obvyklých jader/vláken u procesorů ve všech cenových hladinách a segmentech s tomu odpovídajícím výkonem, navíc vše nabídlo za ceny, které znamenaly skutečně zemětřesení a revoluci na trhu. No a v letošním roce AMD přidalo další vylepšení v podobě 12nm ZEN+ a RYZEN 2000 procesorů, které ještě několik nezanedbatelných % zlepšení přidaly. Navíc cenově je s nimi AMD dokonce ještě mnohem agresivnější. Výsledkem tak je, že dnes za pouhých 4400 korun vč. DPH můžete mít 6jádrový/12vláknový RYZEN 5 2600 procesor, který nabízí super výkon, jež do loňska byl výsadou několikanásobně dražšího high endu Intelu. No a pokud chcete 8jader/16vláken, tak RYZEN 7 2700 stojí 7600 korun a má výkon jako TOP high end minulé generace Intelu, ovšem extrémní efektivitu díky reálným a dodržovaným 65W TDP. TOP mainstreamovým modelem je pak jeho továrně přetaktovaná verze, navrch dodávaná s parádním chladičem Wraith PRISM RGB v základu, a to vše za 8600 korun (v zahraničí už i pod 8 tisíc). Vše výše už má více jader/vláken, například 12jádrový/24vláknový Threadripper 1920X stojí dnes přes 10 tisíc, 16jadrová verze kolem 20 tisíc a tak dále. AMD také extrémně zapracovalo na efektivitě, kdy dalo zapomenout na žravé a topící FX modely. RYZEN jsou násobně efektivnější a neuvěřitelně chladné, kdy všechny AMD i kvalitně pájí, takže i ty základní BOX chladiče je dokáží uchladit na teploty kolem 60°C v běžné zátěži a naprosto tiše. AMD také výrazně stáhlo náskok Intelu ve výkonu na jádro, v IPC je to téměř vyrovnané, kdy Intel má již jen 3% náskok. Hlavní výhodou Intelu je díky na velké procesory zaměřenému výrobnímu procesu (AMD přeci jen používá proces vycházející ze 14nm FinFET Samsung pro ARM SoC) schopnost dosahovat vyšších taktů. AMD se pohybuje kolem maximálně 4GHz, kdy 4,3 – 4,4GHz jsou pak maximum na 1-2 jádra v boostech u nejlepších modelů. Intel dokáže jít na 4,6-4,7GHz na více jádrech a 5GHz na 1-2 jádrech v boostu. Nicméně Intel své procesory nepájel, jen pastoval, takže štafetu legendárních přímotopů po FX převzaly právě Core i7 a Core i9 modely. Když to tedy vše vezmeme dohromady, AMD udělalo s RYZEN pořádný skok ve všech segmentech. Posunulo výkon PC procesorů jako naposledy příchod 4jader před téměř dekádou a pořádně zamávalo trhem (i když zdaleka jeho současný podíl stále neodpovídá vlastnostem a výhodnosti jeho CPU). Od Intelu jsme tedy nečekali nic menšího, než že zdvihne hozenou rukavici a začne se pořádně snažit a vydá něco, čím zase on posune hranice výkon, dorovná AMD poměrem cena/výkon a efektivitou, zkrátka nabídne nám něco lepšího než přeznačený SKYLAKE (14nm Core 6000 z roku 2015) alias KABY LAKE (14nm Core 7000 z roku 2016) alias COFFEE LAKE (14nm Core 8000 řadu z roku 2017), která prostě výkonem, efektivitou, bezpečností a hlavně výhodností začíná silně pokulhávat. A dnes se podíváme na to, co si tedy připravil, protože Intel Core 9000 procesory právě vstoupily na trh … ať žije konkurence?
… tak nic. Pokud jste čekali, že Intel představí pořádnou bombu a nová generace procesorů pořádně zatopí AMD na všech frontách, tak se nedočkáte. Tedy zatopí, to ano, ale tak akorát pod sebou. Nová generace Intel procesorů má totiž s novou generací společného asi tolik, jako kočka s letadlem. Zatímco se AMD od minulého roku posunulo ze 14nm ZEN na 12nm ZEN+ se znatelnými vylepšeními na všech frontách (AMD to ani novou generací nenazývá), Intel strávil většinu času přepisováním roadmap a plánů a dalším odsouváním 10nm výroby, vymýšlením odůvodnění vyhazovu šéfa a udržování absurdních nevýhodných vysokých cen při aktivním potlačování AMD a příchodu skutečné konkurence zejména do OEM segmentů. Vývoji vlastních procesorů Core 9000 věnoval minimum času. To, co Intel nyní vydává, nemohlo zabrat více než jeden dva týdny tomu obrovskému početnému teamu procesorových inženýrů, který si Intel vydržuje. Intel představil pro mainstreamovou LGA 1151 platformu tři „nové“ modely. Dnes se podíváme na ty dva nižší a cenově „dostupnější“, kdy se o nich jako o mainstreamu, dá se sebezapřením alespoň trochu hovořit. Jde o 6jádrový Core i5-9600K a 8jádrový Core i7-9700K.
Popravdě? Nic moc. Po otestování obou levnějších „novinek“, nejdříve zkontrolujete, jestli dobře vidíte, pak přeměříte několik výsledků a pak se začnete ptát, jestli si z nás Intel dělá srandu nebo prostě ví, že zákazníci jsou blázni a tohle budou opravdu kupovat. Procesorová architektura je totiž stále stejná. Žádná změna! Je to stále COFFEE LAKE, alias KABY LAKE alias SKYLAKE. IPC je stále stejné, všechny prvky zůstávají včetně těch škodlivých, kdy Intel má z hlediska bezpečnosti děravé procesory jak ementál a většina zranitelností MELTDOWN, SPECTRE atd. stále není většina opravena (na to by Intel potřeboval novou architekturu). Nezměnila se ani integrovaná grafická karta. Stále stejná jako už několik „generací“, stále se belhá výkonem, výbavou i efektivitou daleko za integrovanou VEGA grafikou v RYZEN G procesorech. Na rozdíl od nich ji však Intel cpe do každého čipu, ačkoliv ji tam většina uživatelů nikdy nevyužije. Procesory jsou stále vyráběny 14nm procesem, Intel jen přidává + znaménka, aby to odlišil, i když změny prakticky nestojí zmínku. Intel ždímá proces z posledního, snaží se nalhat všem svým uváděným TDP, že prolomil fyzikální zákony. Realita je však neúprosná. Intel využívá maximum taktů, které jeho 14nm čipy dokáží vůbec dosáhnout, což sebou nese ohromnou spotřebu a teplotní zahřívání. Intel se tomu u Core 9000 snažil pomoci „STIM“ tedy výměnou pasty za kovovou pájku, ale podle prvních měření se to moc nepovedlo. Nejde o kvalitní kovovou pájku, kterou používá AMD u RYZEN, ale o nějakou alternativu a proti pastě tak není příliš rozdíl. Bez toho by pak ale Intel nedokázal udržet ty takty tak vysoko, jak inzeruje. Právě STIM je přitom jedinou výraznou novinkou. A jaké jsou tedy procesory?
V dnešním testu máme jen dva ty nižší představené modely, které se dají alespoň trochu označovat za mainstream. Šílený žravý a topící 8jádrový/16vláknový Intel Core i9-9900K je pak už cenově (17 tisíc korun) jasně high end, dokonce dražší než 8jádrový high end, který Intel už rok nabízí a cenově se tento procesor blíží 16jádrovému AMD Threadripper. Na 9900K se tedy podíváme v aktuálním srovnání včetně Threadripper pro X399 a Core i9 pro X299 platformu někdy jindy. Dnes se zaměříme na procesory pro mainstream v aktuálním testu.
Začněme u modelu, který novinkou je. Nahrazuje 6jádrový/12vláknový Core i7-8700K. Nový 9700K však má 8 jader, ale také jen 8 vláken. Intel totiž v jeho případě deaktivoval HyperThreading. Technicky vzato je Core i7-9700K „odpad“, méně povedené čipy, které měly být Core i9-9900K (8jader/16vláken) a bohužel se tak chová. Mám k dispozici hned tři kusy tohoto procesoru a všechny vykazují horší taktování než i9-9900K, vysokou spotřebu a vysoké zahřívání. Intel tento procesor nataktoval na 4,6GHz pro všechna jádra a až 4,9GHz pro 1 jádro. Základní tak ale uvádí jen 3,6GHz, k čemuž se také vztahuje TDP 95W. Reálné TDP na těch reálných taktech kde CPU běhá, se ale spíše blíží 200W. Procesor má jinak stále stejnou integrovanou grafickou část jako starší model (UHD630) a stále oficiální podporu jen DDR4 2666MHz pamětí. Asi nejvíce vás zajímá, jak si vede proti 6jádrovému/12vláknovému Core i7-8700K, který prakticky nahrazuje …
Zatímco 8jádrový 9700K model je novinkou v mainstreamové nabídce procesorů Intel, tak Core i5-9600K je prostě jen přejmenovaný Core i5-8600K s lehce zvýšenými takty. Pořád má jen 6jader/6vláken. Takt se posunul ze základních 3,6GHz na 3,7GHz k čemuž Intel opět vztahuje 95W TDP. V reálu pak jede na 4,3GHz pro celý čip a 4,6GHz v boostu, což je o něco výše než 8600K, která měla 4,1 až 4,3GHz. Vše ostatní zůstává naprosto identické (UHD 630, DDR4 2666 atd.). Tedy skoro všechno …
Velkou změnou jsou totiž ceny. Oficiálně stál Core i5-8600K nějakých 257 dolarů, za Core i7-8700K pak chtěl Intel 359 dolarů. U nové generace Intel oficiálně doporučené ceny radši ani neuvedl. Uvedl jen velkoobchodní ceny za 1000 kusů a bez daně, které jsou i tak vyšší. Za 9600K žádá Intel 262 dolarů, což v reálu v koncové ceně znamená zhruba 280 dolarů. Za Core i7-9700K pak Intel uvedl cenu 374 dolarů, což ale v reálu znamená 410 dolarů. V českých obchodech jsou aktuální ceny 9000 korun vč. DPH za 9600K a 13 000 korun vč. DPH za 9700K. Stejně jako ostatní Intel procesory ale nejsou skladem a hned tak nebudou. Intel je totiž nezvládá vyrábět v dostatečných množstvích, protože se soustředí se 14nm kapacitami na OEM a hlavně XEON modely, které kvůli AMD musí dělat stále větší s větším počtem jader a tak zabírají velkou část jeho kapacit. Nicméně pokud tohle budeme ignorovat, nelze ignorovat srovnání s konkurencí. 6jádrový/6vláknový Core i5-9600K bez jakéhokoliv chladiče v balení, je za 9000 korun znatelně dražší, než AMD RYZEN 7 2700X za 8600 korun dodávaný s parádním Wraith PRISM RGB chladičem v ceně. 8jádrový/8vláknový 9700K pak za 13 tisíc stojí víc, než 12jádrový/24vláknový RYZEN ThreaRipper 1920X, jež nyní koupíte za 11 000 korun vč. DPH (také bez chladiče). Jenže jaké je výkonové srovnání?
Společnost Intel už před 2 týdny vypustila na trhu Z390 čipset, který je však prakticky jen Z370 (alias Z270) s lepší podporou USB 3.1. Výrobci základních desek však museli pořádně přidat na kvalitě napájení, protože nové Core i7-9700K a Core i9-9900K jsou o pořádný kus žravější a žhavější než Core 8000 série. A tím myslím klidně dvojnásobně, když přijde na taktování. Samozřejmě tomu zpracování desek, ale také ceny špičkových modelů odpovídají. Na DDWorld.cz máme k dispozici celou řadu novinek, se kterými vás postupně seznámíme. V dnešním testu jsme pro procesory použili ASUS ROG MAXIMUS XI HERO (WI-FI), která vychází na 8300 korun vč. DPH. Nové procesory lze osadit i do starších Z370 desek, pokud výrobce vydá patřičný update, ale u mnoha desek budou omezení, pokud jde o taktování 8jádrových modelů, protože prostě Z370 desky většinou nebyly stavěny na high end spotřebu a zahřívání, které tyto „novinky“ od Intelu mají. Opět platí že u Intelu musíte použít Z370/Z390 desku, abyste měly přístup k taktování CPU, ale také nastavení vyššího taktu pamětí (proti 2666MHz základu). Levnější B360 čipsety ani jedno neumožní. V případě AMD ale můžete RYZEN procesory i paměti k nim bez problémů taktovat na X470/X370 i levnější B450/B350 deskách. A jak si tedy proti sobě všechny mainstreamové modely stojí?
Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R15, který opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat a ukázat jeho reálný maximální výkon. Využít dokáže zatím až 256 vláken. Nejnovější verze k tomu využívá perfektní optimalizace pro fyzická jádra i HT/SMT technologii. Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je pochopitelně pro současné aplikační použití mnohem více klíčový ten vícejádrový test. Tento test tak odhaluje vlastně vše. A protože snad všechny moderní renderovací aplikace využívají výkon všech jader i vláken, je vícejádrový CPU pořádný přínos.
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. A jaký tady mají potenciál testované procesory? 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. AMD má velkou výhodu v dekomprimaci, ale v komprimaci ztrácí, výsledky v praxi tak opět nejsou vždy takové, jak by člověk očekával a další optimalizace aplikací budou nutné.
Velmi náročný a velmi populární program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let. A i v tomto náročném renderingu naprosto drtí vícejádrové procesory všechno.
Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder. Více jader a vláken zde prostě jasně vede a levné procesory opravdu zásadně zaostávají.
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. Dnes se dá využívat i síly GPU, které to dokáže převést podstatně rychleji, než CPU, ovšem stále jsou problémy s výslednou kvalitou, takže na procesor mnozí nedají dopustit. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů. Bohužel tato oblast je jednou z těch, která není dobře optimalizovaná na více jader. ADOBE, Premire, Las Vegas a mnoho dalších aplikací pro úpravu a vytváření videí je značně zaostalá, pokud jde o optimalizace na více jader. U levných CPU ale důvodem nízkého výkonu je absence více jader, nižší takty či dokonce chybějící instrukční sady (v případě Intel procesorů).
Populární cryptovací nástroj, který nahradil starší trueCrypt vyžaduje hodně výkonu procesoru a není divu, že i tady je tedy požadavek na co nejvýkonnější procesor na místě. I v této oblasti na počtu jader/vláken záleží, takže není divu, kde se levnější CPU se svým výkonem nachází.
Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste hráč, tak vám jakýkoliv současný 14nm a lepší procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3GHz+, udělá prakticky stejnou službu. Současné hry málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co ve hrách testujeme, není výkon procesoru, ale to, jak hra výkon CPU skutečně používá. Pokud dobře, tedy využívá více jader/vláken, tak s takovým CPU bude mít hra výrazně více FPS. Pokud špatně, tak mezi 6, 8 a více jádrovými modely nebude prakticky žádný rozdíl. Úplně nejhorší je pak scénář, kdy výše taktovaný procesor s méně jádry vykazuje více FPS než o něco méně taktovaný procesor s mnohem více jádry. Mnozí mají tendenci říkat, že ten výše taktovaný je výkonnější, což opět není pravda. Hra s ním vykazuje více FPS ale to proto, že hra třeba používá aktivně jen 4 až 6 vláken a pak tedy záleží na tom, že 6jádro má třeba 4,8GHz a výrazně výkonnější CPU s více jádry má na těch 4-6 využívaných vláknech třeba jen 4,3GHz. Je to proto, že hry dnes prostě neumí skutečný výkon procesorů využívat. Pro nás je ale důležité si říci, že současné procesory od mainstreamu výše jsou tak výkonné, že pro herní PC nehraje výběr CPU prakticky žádnou roli. Cokoliv z posledních 2 let se 6jádry výše a 3GHz+, je více než dostatečné i pro ultra high end hraní i pro vysoká FPS.
Otestovali jsme „výkon her“ hned se třemi různými grafickými kartami ve 3 rozlišeních. Módou procesorových testů je testování naprosto nerealistické nepraktické konfigurace, kdy použijeme ultra silnou grafiku, pro ultra nízké rozlišení někdy ještě se staženými detaily. Výmluvou je, že pak se ukáže prý procesorový výkon. Neukáže! Ukáže se, jak daná hra neumí výkon procesorů využívat a na těch několika málo jádrech/vláknech, co sama využívá, a tak záleží jen na výši taktu na nich, ne na výkonu CPU jako celku. Skutečný výkon CPU ale využit u her není, tudíž test nízkého rozlišení s výkonnou GPU ve hrách neřekne to nic o tom, jaký výkon procesory skutečně mají. Každopádně abych potěšili všechny, máme také otestováno nízké rozlišení (1920x1080) s výkonnou grafikou (GTX 1080Ti), což sice prakticky nikdo v reálu používat nebude, ale máme to změřeno. Stejně tak jsme ale v 1080p změřili i výkon s grafikou nižší cenové hladiny, v našem případě RX VEGA 64. No a protože drtivá většina z vás bude používat grafickou kartu spíše střední třídy, zařadili jsme do testu ještě mainstremový model RADEON RX 580 8GB. Jak vidíte v nízkém rozlišení 1920x1080 je mezi procesory měřitelný rozdíl na výkonnějších kartách, ovšem na nich se pohybujeme na takové hladině FPS, že je opravdu z hlediska hratelnosti jedno, jestli máte 110 nebo 120FPS, protože rozdíl mezi tím stejně nepoznáte. U slabších grafik pak výkon současných CPU není omezením nikdy a rozdíly jsou stěží měřitelné. Ve vyšším rozlišení 2560x1440 se kterým už budou mnozí používat high end grafiky, se pak rozdíly mezi procesory smrsknou na minimum. A opět se bavíme o rozdílech, kdy je opravdu úplně jedno, jestli máte 126 nebo 119 FPS. No a když rozlišení ještě zvýšíme na 3840x2160, které většina uživatelů ultra high end grafik bude používat, tak tady je vždy omezením výkon grafické karty, ne současných procesorů. Rozdíly tedy prakticky neexistují. Můžete je vytvořit, když do hraní hry budete dělat ještě něco jiného. Pak už na celkovém výkonu CPU záleží. Takže když třeba streamujete, tak je velký rozdíl mezi 4 jádrem a 8 jádrem. Když do toho ještě třeba upravujete video nebo necháváte procesor počítat něco jiného, pak na počtu jader opravdu záleží a více jádrové čipy s 12, 16 i více jádry naprosto vládnou, protože prostě dokáží bez zaváhání splnit obě úlohy. Podívejme se tedy na provozní vlastnosti …
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, vytížení a chlazení. V některých případech mohou dokonce překračovat svá TDP a tak dále. U nových Intel procesorů došlo k nárůstu spotřeby a zhoršení efektivity. Je to proto, že architektura je stále stejná, 14nm výroba je stále stejná, Intel ale žene takty na maximum a daleko nad hranici, kdy jsou efektivní. Navíc u výkonnějších modelů lže ohledně reálného TDP. Zejména u 9700K, u kterého Intel uvádí 95W, což je hodnota v praxi naprosto mimo. Reálně má tenhle TDP totiž TDP mezi 150 - 200W. Dá se omezit, pokud omezíte 9700K na 95W striktně (nastavením v BIOSu), tak samozřejmě výrazně klesnou takty (přes 4GHz na všech jádrech nikdy nepůjdou), úměrně tomu ale klesne výkon, který spadne někam k RYZEN 5 2600X, tedy jen lehce nad úroveň 9600K. Intel ví, že na tom 95W nemá ale prostě výkonově žádnou šanci. Takže žene takty vysoko. Výsledkem je, že 9700K, ačkoliv má prakticky stejný výkon jako 8700K, tak žere o 58W více. Intel tedy efektivitu poslal do háje. U 9600K, protože je to jen přeznačený 8600K na o trochu vyšším taktu, je nárůst spotřeby asi 4W a nárůst výkonu je stejně zanedbatelný. Naprosto se ale obrátila karta proti minulé generaci procesorů, kdy AMD FX procesory hodně žraly a topily. Nyní je to přesně obráceně. AMD RYZEN jsou ve srovnání s Core 9000 sérií o poznání úspornější a efektivnější, a to se odráží i v teplotách.
Hodně jsme si slibovali od toho, že Intel oznámil návrat kovové „pájky“ do svých procesorů, kdy nemůže ignorovat, že AMD velmi kvalitně pájí i nejlevnější RYZEN čipy, kdy výsledkem tak je, že procesory AMD prakticky netopí a stačí na jejich tiché chlazení i základní BOX chladiče, které AMD k procesorům zdarma přidává s tím, že k 2700X je dokonce výkonný a velmi pěkný RGB chladič. Intel tedy nahradil pastu kovovou pájkou, chladiče k procesorům v ceně ale nepřidává. A ví proč. Neexistuje totiž BOX chladič, který by Intel mohl použít a ty procesory by uchladil. V případě 9600K je to ještě jde, ale přínos pájky místo pasty u 8600K je stěží zaznamenatelný. U 9700K je chlazení ale doslova peklo. Pokud zatížíte procesor opravdu plně, tedy včetně AVX instrukcí, tak i s ultra high end chladičem jakým je NOCTUA NH-D15S, jdou teploty přes 80°C!!! Bez přetaktování, kdy procesor ale také výrazně převyšuje udávané 95W TDP. Samozřejmě v jiných typech zátěže, jakou jsou třeba hry, je zátěž na CPU mnohem nižší, takže teploty i spotřeba jsou nižší, jenže to platí o všech procesorech, a tak jsou spotřeby při nižších zátěžích jako je hraní her, prakticky stejné. Každopádně prezentované hodnoty ukazují reálný scénář při využití všeho, co CPU nabízí. AMD přitom stačí se svými BOX Wraith chladiči, které k RYZEN procesorům přidává v ceně, na tiché uchlazení a stále ani tak nepřekročí 70°C. Taktování Mnozí očekávali, že díky pájce budou nové procesory Intel výrazně lépe taktovatelné a uchladitelné. Jenže výsledek nestojí ani za řeč. V případě Core i5-9600K, což je 8600K s pájkou, je situace o něco lepší. Máme v redakci dva tyhle čipy, ani s jedním sice nelze ani s AiO dosáhnout stabilních 5,2GHz při nějakém rozumném napětí, ale při rozumném do 1,3V jde 5,1GHz. Jenže nárůst výkonu stěží stojí za pozornost. 6jader ani na 5,1GHz nenabízí zajímavý výkon, zejména ve srovnání s 12vláknovými čipy konkurence. Osobně bych se tedy s taktováním 9600K vůbec nenamáhal. Výkonově si prakticky nepomůžete, zato chlazení čipu, kdy teploty jdou k 90°C a zvýšená spotřeba o desítky W, toho si všimnete určitě. Core i7-9700K je pak díky 8jádrům/8vláknům v praxi vlastně výkonově podobný jako 8700K se 6jádry/12vlákny. Jenže pokud je dostanete na stejný takt, tak v řadě aplikací bude 8700K díky 12 vláknům proti 8 vláknům u 9700K, prostě o kousek výkonnější. Problém je, že 8700K je 6jádro s menší plochou čipu, zatímco 9700K má o 2 jádra více a čip je o poznání větší. Žere více a topí více. Intel nedal pájku proto, aby potěšil uživatele, Intel použil pájku proto, aby vůbec se dal ten procesor provozovat i na těch jeho továrních taktech. Jeho taktování opět nepřináší žádný oslnivý výkon. Máme k dispozici hned 3 kousky Core i7-9700K procesorů, dva jdou na 5,1GHz jeden ale končí na 5,0GHz. Všechny opravdu hodně topí. A tím myslím tak, že NOCTUA NH-D15S nestačí na 5GHz přetakt na všech jádrech s rozumnými teplotami. A i když použiji výkonné 360mm AiO, tak teploty jdou ke 100°C při 5,1GHz! Spotřeba procesoru pak ale naroste o téměř 100W, kdy už se dostáváme daleko do úrovně spotřeby procesorů s dvojnásobkem jader a daleko od mainstreamových hladin. Opět tedy nemohu taktování tohoto procesoru doporučit. Ta spotřeba a nároky na chlazení nestojí za to prakticky neznatelné zvýšení výkonu. Vždyť nepřetaktovaný RYZEN 7 2700X je stále o poznání výkonnější všude tam, kde je výkon CPU skutečně jako celek využíván a aplikace je optimalizovaná. Podívejme se tedy na závěr
Z testů je asi jasně vidět, že má narážka na PENTIUM 4 v názvu článku, je více než na místě. Ve své době bylo Pentium 4 sice dost výkonné v řadě úlohách nejvýkonnější, ale v jiných ne, přitom bylo výrazně dražší s vyšší spotřebou a legendární přímotop proti konkurenčním Athlon64 procesorům v té době. A historie se opakuje, tentokrát s ještě většími rozdíly. Intel má stále nejvýkonnější jádra, ale k čemu mu to je, když všude tam, kde na výkonu záleží, je využíván maximální počet dostupných jader/vláken, ho RYZEN jednoduše převálcuje v každé cenové hladině, a to současně i v efektivitě provozu a zejména cenami.
Loni uvedený Core i5-8600K se 6jádry/6vlákny stál kolem 7 tisíc korun. Už tak byl hodně drahý a nevýhodný. Letos jej Intel vzal, přeznačil, lehce přetaktoval a dovnitř dal místo pasty „něco jako pájku“. Neopravil zásadní hardwarové chyby SPECTRE a MELTDOWN, nezlepšil IPC, nevylepšil výrobní proces, nepřidal slušný chladič v ceně ani nezlepšil efektivitu či výhodnost. Výsledkem tak je, že stále 6jádrové/6vláknové Core i5-9600K je o zhruba 5% výkonnější než 8600K, spotřeba a zahřívání zůstaly prakticky stejné. Intel však navýšil cenu a v ochodech je tento procesor za 9 tisíc korun vč. DPH, a tedy o téměř 30% dražší než 8600K! Je tak o několik set korun dražší než 8jádrový/16vláknový RYZEN 7 2700X, který dostanete včetně slušného chladiče. Reálně s chladičem se tak tento procesor pohybuje kolem 10 tisíc korun a blíží se cenově 12jádrovému RYZEN Threadriper 1920X. A jak si proti 2700X a 1920X za podobné peníze vede? RYZEN 7 2700X má o více jak 40% vyšší výkon, TR 1920X to zvedá na více než 80% a to v průměru. Jsou aplikace, které využívají procesory lépe a v nich je 16 vláknová 2700X skoro 2x výkonnější a 1920X díky 24 vláknům téměř 2,5x. Když to dáme do kombinace s cenou, je poměr cena/výkon u 9600K naprosto zoufalý a jeho nákup velký omyl a vyhozené peníze. Před „oceněním“ GARBAGE zachraňuje staronový model 9600K jen fakt, že zase tak moc netopí a nežere, a není to extrémní procesor, pokud jde o provozní vlastnosti. Nicméně to je tak vše, co pozitivního se dá o něm říci. Označení nové řady si nezaslouží, pájka žádné zásadní zlepšení nepřinesla, taktovat jej k 5GHz nemá žádný smysl, protože jeho ubohých 6jader/6vláken na už tak dost vysokém taktu stejně žádný zajímavý výkon nenabídne (natož v cenové hladině, kde se pohybuje). Fakt že ve hrách patří k výkonnějším CPU jen dokládá, jak moc nenáročné současné hry jsou a jak moc nevyužívají skutečného výkonu CPU. Nicméně cena 9 tisíc korun, či spíše 10 tisíc, když započítáme i nutné pořízení trochu slušného chladiče, to je prostě výsměch. Zejména ve srovnání s podstatně výkonnějšími a zajímavějšími procesory, které za tyhle peníze můžete mít. Core i5-9600 nestačí výkonem v řadě věcí ani na úspornější, efektivnější RYZEN 5 2600, které má také 6 jader ale 12 vláken. Pro taktování je mnohem zajímavější, jde taktovat i na výrazně levnějších deskách (což Intel neumožňuje) a má to alespoň trochu smysl. A stojí méně než polovinu ceny, kterou Intel žádá za 9600K! Koho zajímá, že ve hrách má o několik FPS (díky nižšímu taktu) méně, když to na použitelnosti a hratelnosti nikdo nikde nepozná? RYZEN 5 2600 je jasným mainstreamovým králem procesorů a více než 2x dražší Core i5-9600K vypadá vedle něj jako špatný vtip, zejména s ohledem na fakt, že Intel moc dobře věděl, proti čemu stojí. O to větší tragédie 9600K je, když představuje aktuálně to nejlepší, co Intel v nové řadě do 10 tisíc korun, vůbec dokáže nabídnout. Jestli tohle někdo koupí, tak už fakt nevím … byl by to OK procesor a slušná konkurence RYZEN 5 modelům, pokud by stál kolem 4 maximálně 5 tisíc. Dokud za tyhle peníze nebude, nezaslouží si vaši pozornost.
Druhý testovaný procesor, který je novinkou v nabídce, stojí velmi vysokých 13 tisíc korun vč. DPH, čímž se cenově už dost vzdaluje mainstreamovým hladinám. Za ty peníze tedy asi očekáváte pořádný výkon na pomezí high endu. Očekávat ho můžete, ale nedostanete jej. Procesor láká na placebo takty a taktování k 5GHz, což je ale jen takové hezké „tuzing“ číslo. To, že má něco 5GHz neznamená, že to bude rychlé a výkonné a stát za to. Ostatně první 5GHz procesor na světě mělo AMD už v roce 2013 (FX-9590). A stejně jako AMD v jeho případě i Intel dnes naráží na fyzikální realitu, i když se vás snaží uvedením nízkého 95W TDP obelhat, že fyzikální zákony porušil a překonal. Zvýšení taktů proti 6jádrům není příliš velké, nicméně zvýšení spotřeby a zahřívání je extrémní. Větší čip, více tranzistorů, stejná výroba, vyšší takty = recept na katastrofu. Efektivita šla už úplně do háje. V plném vytížení máte netaktovaný 9700K problém uchladit i AiO chladičem. Spotřeba procesoru je o téměř 60W vyšší než u 8700K/2700X a dokonce překračuje spotřebu 12jádrového high endového Theradripper 1920X! A výkon? V průměru je 9700K o necelých 8% výkonnější, než 8700K. Jsou ale aplikace, kde tomu tak není. V aplikacích, kde jsou všechna vlákna využita, má totiž 9700K jen těch 8vláken, zatímco loňská 8700K má 12 vláken. A to je rozdíl! Problém je, že tam, kde na výkonu CPU záleží (což je skoro všude mimo her), je 9700K stále o 8% slabší v průměru než RYZEN 2700X a o 35% slabší než ThreadRipper 1920X. Oba přitom stojí výrazně méně a jsou výrazně efektivnější a bez problémů uchladitelné prakticky čímkoliv. 2700X i tím BOX chladičem, který v ceně procesoru dostanete. Tam, kde na výkonu extra záleží, tedy jsou využita všechna dostupná jádra/vlákna, tak 9700K výkonem nestačí ani na super-efektivní RYZEN 7 2700, který žere polovinu a stojí polovinu! Dokonce prohraje i s 8700K, které má 12vláken. Poměr cena/výkon je naprosto groteskní. Ano, je to nejrychlejší procesor, pokud jde o FPS v extrémních případech ve hrách, protože má prostě vysoký takt na těch několika jádrech, které hry využívají. To z něj ale nedělá nejlepší herní procesor ani dobrý procesor jako takový. Rozdíl FPS navíc z hlediska praktického vlivu na hraní (použitelnost a že si vůbec toho rozdílu FPS všimnete) je veškerý žádný a nikdo ho v praxi nepozná. Nový Core i9-9700K je jeden z nejhorších počinů společnosti Intel na poli procesorů. Za 13 000 korun to musí být vtip. Musel by stát maximálně polovinu, aby to jeho reálnému výkonu odpovídalo. A i pak by to nebyl moc dobrý čip. Spotřeba je příšerná, vždyť žere skoro jako 10jádrový Intel Core i9-7900X s 20 vlákny! Problém je soustředění tepla na malou plochu, díky čemuž šíleně topí. V úlohách plně využívající výkon CPU jde jeho teplota k 90°C i s velmi výkonnými chladiči. Přetaktování nestojí ani za námahu, rozhodně nestojí za ten zanedbatelný nárůst výkonu a extrémní nárůst spotřeby a zahřívání. Velký problém je ale fakt, že Intel u tohoto čipu uvádí 95W oficiální TDP. Pokud podle tohoto údaje budete vybírat chladič, tak si hodně natlučete. Reálně má totiž tenhle procesor téměř 200W TDP! Pokud jej na těch 95W omezíte, tak podle toho také klesnou takty, ani náhodou se pak nedostanete přes 4GHz a výkon ale spadne o 15% v průměru, což ho pošle na úroveň 6jádrového RYZEN 5, které stojí 4400 – 6000 korun. Intel si však za tenhle zmetek účtuje 13 tisíc korun, kdy počítejte s dalšími minimálně 2-3 tisíci do odpovídajícího chlazení. To polovinu těch peněz rovnou vezměte a vyhoďte z okna a za zbytek si kupte 2700X. Pořád na to budete líp. Za cenu jednoho samostatného 9700K můžete mít od AMD výkonnější 8jádrový procesor i s chladičem, desku a prakticky i paměti. Tím je řečeno vše.
Nový Core i5-9600K je naprosto nezajímavý procesor, který díky vyšší ceně a jinak minimu změn proti 8600K, představuje nezajímavý předražený produkt, kterému se prostě jen vyhněte. Není to špatný procesor, ale to by musel stát do 5 tisíc, aby odpovídal tomu, čím je. Zato nový Intel Core i7-9700K je mizerný procesor od A do Z. Fakt, že nahrazuje Core i7-8700K to nevylepšuje, naopak. S ním totiž v řadě případů dokáže výkonově prohrát. Intel místo vylepšení nabídky nahradil v reálu 6 jádro s 12 vlákny modelem s 8jádry/8vlákny. Cena je přitom mnohem vyšší, zvýšení taktů k 5GHz na zajímavý výkon nestačí, pouze pošle spotřebu a zahřívání do nehorázných výšin. Intel jednoduše opakuje historii PENTIUM 4 generace. Core i7-9700K je předražený, žere, topí, jeho výkon všude kde na CPU výkonu záleží (což bohužel pro něj nejsou počítačové hry) nestačí na konkurenční AMD. Dokonce bych řekl, že situace je ještě jednoznačnější než v dobách Pentium 4 vs Athlon64. Fakt, že má Intel nejvyšší výkon na jádro, ho dnes prostě nezachrání, protože mu chybí všechno ostatní. A zoufalá snaha o 5GHz „placebo“ takt znamená, že Intel hodil do koše i poslední zbytky soudnosti a efektivity. Ta spotřeba a zahřívání je podle mě pro běžný mainstreamový procesor nepřijatelná. To samé platilo pro AMD FX-9590. Ten byl v roce 2013 jako první 5GHz procesor extrém, zajímavost, ztřeštěnost a také ho tak všichni brali. To Intel Core i7-9700K v roce 2018 je jen zoufalost. Od nás si tak odnáší vzácné „ocenění“ GARBAGE. Tohle je prostě špatný procesor a mizerný produkt. Neexistuje nic, čím by se dal za současných podmínek ospravedlnit. Ba hůře, je podle mě horším procesorem, než je Core i7-8700K, který ovšem rovnou nahrazuje, ale chce za to chce více peněz. 8700K je na tom výkonově podobně, jeho spotřeba a zahřívání nebylo tak extrémní (díky nižším taktům a menšímu čipu) a cena v době uvedení také nebyla tak hrozná. Nevýhodný byl vždy, pro hráče však modla. Core i7-9700K vše posouvá k horšímu a je to past na zákazníky. Pokud někoho nemáte rádi, doporučte mu tohle, nejlépe v kombinaci s nějakou méně kvalitní Z370 deskou a slabším chlazením do hůře chlazené skříně. Ať si pořádně užije. Všichni ostatně ruce pryč. Pokud chcete podobný, i lepší výkon (a to i pro hráče, kdy věřte že těch několik jednotek FPS rozdílu nikde nepoznáte) bez negativních vedlejších efektů, vezměte si AMD RYZEN 7 2700/2700X za poloviční cenu. Intel nám zkrátka oprášil po letech recept na PENTIUM 4 a zkouší, jestli jsou zákazníci vážně tak hloupí, že tenhle šíleně předražený nesmysl budou kupovat. Jediné štěstí je, že Intel nezvládá výrobu a nedokáže těch procesorů dostat do obchodů tolik, jako dostával, takže dostupnost je a bude minimální, a tak většina zákazníků, co by se do téhle pasti nechala na lákat, bude díky tomu ochráněna. Každopádně Core i7-9700K je jeden z nejhorších procesorů od Intelu v jeho historii. Navíc nedává smysl. 6jádrový/12 vláknový Core i7-8700K, který nahazuje, je totiž podle mě celkově lepší procesor a vzal bych ho místo 9700K kdykoliv. 8700K má menší čip, snadněji a levněji se vyrábí, výkonově je to stejná úroveň, někdy díky 12vláknům i lepší. A nebyl tak extrémní na spotřebu a zahřívání. Místo zlepšení tedy Intel přichází s „novou generací“, která je prostě ve všem na čem záleží, prakticky horší a na hranici provozovatelnosti s šílenou cenovkou navrch. A tak si novou generaci určitě nepředstavujeme, zejména co by odpověď na skutečnou konkurenci v podobě současných RYZEN procesorů. Jestli tohle někdo koupí, dobře mu tak. Pro všechny ostatní, co to mají v hlavě v pořádku, jsou na trhu mnohem lepší procesory. Jediné, co Intel uvedením Core 9000 série za ty přepálené nesmyslné ceny s tím co nabízí docílil, že ukázal jak extrémně povedené a dobré procesory dnes AMD nabízí. A to považte, že Core i5-9600K a Core i7-9700k budou muset konkurovat i 7nm RYZEN 3000 za několik málo měsíců (duben 2019?). Kdyby Intel místo vydání Core 9000 seděl na zadku, makal na 10nm a nechal na trhu Core 8000, bylo by to lepší. Takhle jen zdůrazňuje, do jak trapné situace se dostal a jak špatná je situace na trhu, kdy řada zákazníků jeho dnes nezajímavé produkty stále draze nakupuje, když by mohla, a dávno měla, mít mnohem lepší … Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům:
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |