- TEST: AMD Ryzen Threadripper 2970WX
– monstrózní výkon 24 jádrového CPU za slušnou cenu!
Na trh dorazil po 32jádrovém i 24jádrový AMD procesor, který válcuje vše, co Intel dokáže nabídnout. Už v létě AMD nenechalo na trhu s procesory kámen na kameni, když uvedlo ještě nedávno nepředstavitelný 32jádrový procesor do běžného desktopu a hlavně za cenu, která je jen zlomkem toho, co takový výkon, dostupné jen v podání víceprocesorových sestav, doposud stál. RYZEN ThreadRipper 2990WX je absolutní král současných desktopových procesorů a Intel nemá nic, čím by se mu za vyrovnaných podmínek dokázal, byť jen přiblížit. A jeho nejlepší jen 18jádrový procesor za ještě vyšší cenu je v řadě úloh a zejména multitaskingu o 40% slabší.
)
AMD ale už při uvedení ThreadRipper 2000 procesorů oznámilo, že kromě 32jádra vydá ještě cenově zajímavější 24 jádrový model. A tak se právě stalo. Do redakce nám nedávno nový RYZEN ThreadRipper 2970WX s 24 jádry a 48 vlákny dorazil, a tak jsme jej otestovali a dnes se na něj podíváme.
- AMD ThreadRipper WX
– to nejlepší, co procesorový trh nabízí pro ty, co ví, jak toho využít
32jádrový 2990WX a 24jádrový 2970WX ThreadRipper procesory jsou určené pro cenově dostupné pracovní stanice, kdy AMD zajistilo kompatibilitu se současnou desktopovou X399 platformou (nemusíte tedy platit extrémní peníze za serverovou platformu). Ta je na poměry „pracovních stanic“ cenově extrémně dostupná, podporuje dokonce i ECC paměti, má masivních 64 PCIe linek což je mnohem více než má konkurenční Intel X299 (48) a ta neumí ECC ani pokročilé formy RAID (na ty si musíte připlácet). Nicméně kompatibilita s desktopovou 4kanálovou platformou X399 má i svou drobnou nevýhodu.
)
Oba WX procesory mají totiž v sobě 4 funkční čipy, které normálně každý mají dvoukanálový řadič pamětí, takže v serverových EPYC procesorech a platformě máte 8kanálový řadič pamětí. X399 platforma je ale jen 4kanálová, takže AMD v případě obou čipů muselo udělat kompromisní řešení, které spočívá v tom, že se čipy dělí o 4kanál a blíže umístěné čipy mají logicky lepší přístup do paměti než ty dále, což v úlohách hodně náročných na paměť má výkonová omezení. Naštěstí takových úloh není mnoho, většinou to omezením tedy není, a tak máte možnost plně využít 32/24 jader, které tyhle procesory na velmi slušné frekvenci nabízí.
)
Oficiálně jsou oba čipy určené pro ty, kteří je umí využít, tedy profesionálnější zákazníci – pracovní stanice atd. Běžný uživatel samozřejmě není schopen takového výkonu využít, běžné aplikace a hry dokáží využívat stěží třetinu výkonu, který tyhle procesory mají. Samotný Windows 10 má velký problém a jeho scheduler sám omezuje výkon v mnoha aplikacích pod Windows 10, protože prostě nebyl vyladěný na takový počet jader a nedokáže s nimi efektivně pracovat. AMD a Microsoft sice pracují na update Windows 10 systému, ale na ten si zjevně ještě počkáme. Nicméně potenciál je jasně vidět v testech na operačním systému LINUX, kde často stejný typ úlohy zvládají ThreadRipper mnohem rychleji než pod Windows 10, protože Linux, který se používá v serverové oblasti, má mnohem lepší vyladění pro takový počet jader/vláken. Nicméně situace se postupně zlepšuje.
)
Objevují se nové verze aplikací, které lépe výkon těchto multijádrových čipů využívají. Stejně tak se ladí třeba grafické ovladače, kdy NVIDIA opravila nedávnu jednu chybu ve svém Geforce display driver, kdy v kombinaci s NVIDIA grafikou měly Threadripper procesory nižší výkon. V řadě her to znamenalo nárůst výkonu o desítky %. V neposlední řadě se snaží i AMD, které představilo novou technologii Dynamic Local Mode (DLM), která je aktivovatelná přes aplikaci RYZEN Master a zajišťuje, aby byla primárně využívána jádra s nejlepším přístupem k paměťovému řadiči. Dělá jednoduše to, co by měl správně dělat sám Windows 10, který však stále nedostal potřebnou aktualizaci ze strany Microsoftu. AMD tak tímto režimem dokázalo v řadě aplikací navýšit znatelně výkon (často i ve hrách), kdy je tedy vidět, že problém využití těchto CPU je prakticky výhradně na straně aplikací a chybějících optimalizací.
)
Situace se pomalu lepší a jedním z důvodů proč AMD vůbec 24 a 32 jádrový procesor letos vydalo na běžný trh, je právě to, aby je vývojáři aplikací vzali na vědomí a začali věci optimalizovat. Protože v dalších generacích AMD zvýší počet jader v mainstreamu i v highendu. Samozřejmě pořád je tu multitasking, kdy sice tyhle procesory mohou být v některých úlohách pomalejší, než procesory s mnohem méně jádry, ale to proto, že aplikace využívá jen omezeného počtu jader (a tedy záleží i na taktech). Nicméně zatímco při využití 8 jader už nemáte u 8jádrového CPU žádný prostor pro další úlohu, u 24/32 jádra můžete spustit 2-3 další náročné úlohy a stále máte rezervu. To je skutečná síla těchto multijádrových čipů, které znamenají revoluční posun v technologii a výkonu běžných procesorů a vývojáři aplikací mají co dohánět …
- Ceny, modely a konkurence
Pokud jde o WX modelovou řadu procesorů ThreadRipper, jsou jen dva. S velkým náskokem nejvýkonnějším procesorem na trhu je 32jádrový/64vláknový TR 2990WX. Ten nyní doplní jeho „odlehčená verze“ s 24jádry/48vlákny TR 2970WX. Oba procesory mají prakticky stejné takty, tedy 3,0GHz v základu a 4,2GHz v boost režimu. Obvykle dokáží běhat kolem 3,3 - 3,4GHz v plném zatížení všech jader s běžným chlazením (a nejsou na něj kupodivu náročné). Oba procesory mají masivní 64MB L3 cache a realisticky uváděné 250W TDP. Výhodou je také 64 PCIe linek, nativní podpora ECC pamětí atd.
)
Cenově jde samozřejmě o nejdražší běžné AMD procesory, ale vzhledem k tomu, že stejný procesorový výkon stál doposud bez přehánění statisíce korun, je těch 48 500 korun vč. DPH za 2990WX a 35 900 korun vč. DPH za 2970WX pro cílovou skupinu uživatelů prakticky zadarmo. Zejména při pohledu na to, co za podobné ceny nabídne Intel.
Nejbližšími konkurenty jsou totiž za 52 korun prodávaný pouze 18jádrový Intel Core i9-7980XE (či jeho inovovaná verze Core i9-9980XE). Za 38 tisíc korun vám Intel pak prodá jen 16jádrový Core i9-7960X (9960X). V obou případech kromě výrazně nižšího výkonu daný výrazně menším počtem jader/vláken, mají i podstatně méně PCIe linek, neumí ECC a mají podstatně horší efektivitu nemluvě samozřejmě o poměru cena/výkon. Pokud jde o high end, Intel s jeho X299 platformou objektivně prostě nestačí prakticky v žádném ohledu tomu, co nabízí AMD X399 platforma, přesto si za to mnohem méně dokáže účtovat mnohem více.
)
Dnes se podíváme konkrétně na test nového 24jádrového RYZEN ThreadRipper 2970WX, který za 36 tisíc korun je levnější než 16jádro od Intelu, přičemž překonává výrazně i ten 18jádrový Intel, jež je mnohem dražší. On je totiž velký i cenový odstup mezi 2990WX a 2970WX, který činí přes 12 tisíc korun. A to není zanedbatelné. Za to dnes koupíte slušnou X399 desku a minimálně SSD k tomu, takže 2970WX přestavuje ekonomičtější variantu WX řady.
Což je co říci, protože co do výkonu je to totiž druhý nejvýkonnější procesor na světě absolutně …
- AMD RYZEN ThreadRipper 2970WX a testy
Dnes se tedy podíváme na 2970WX a porovnáme si jej s ostatními modely. Jako obvykle jsme pro vás aktualizovali testy všech procesorů a máme tedy výsledky v aktuálních verzích ovladačů i jednotlivých programů, což hraje zásadní roli. Pozor na testy, kde testují ve starších specifikacích a verzích programů, protože jim chybí zásadní aktualizace, které často dokáží „zvýšit“ výkon opravdu zásadně u novějších čipů.
)
V našem případě nám AMD poslalo rovnou prodejní balení TR 2970WX, ale už jste jej u nás viděli. Je stejné jako u všech Threadripper procesor této generace (2000). Velmi pěkná krabička s nápaditým provedením, vhodná na výstavku a podsvícení :).
)
Uvnitř je kromě procesorů také šroubovák na patici a upínka pro AiO vodní chlazení konstrukce ASETEK, což je drtivá většina AiO na trhu. Jinak dnes už existují i přímo na míru udělaná TR4 AiO i klasické chladiče. Procesor tedy otestujeme s ENEMRAX TR4 240mm AiO kapalinovým chlazením, které kompletně zakrývá plochu tohoto velkého čipu.
)
Vše otestujeme na základní desce MSI MEG X399, která představuje to nejlepší, co tahle platforma dnes nabízí, a to v kombinaci se 4x 8GB G.SKILL FlareX AMD 3200MHz CL14, což jsou asi nejlepší paměti pro tuto platformu dnes.
)
Samozřejmě nechybí srovnání s konkurenční Intel X299 platformou, pro kterou použijeme ASUS ROG STRIX X299 desku, 4x 8GB Kingston PREDATOR HyperX 3200MHz Ram a vše s grafikou ASUS ROG STRIX RX VEGA 64 (ale i dalšími u herních testů). Intel procesory jsou pak chlazeny 240mm AiO od Fractal Design. Vše tedy s aktuálními verzemi aplikací a ovladačů k datu vydání recenze. A jak na tom procesory jsou?
- CineBench R15
Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R15, který opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat a ukázat jeho reálný maximální výkon. Využít dokáže zatím až 256 vláken. Nejnovější verze k tomu využívá perfektní optimalizace pro fyzická jádra i HT/SMT technologii. Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je pochopitelně pro současné aplikační použití mnohem více klíčový ten vícejádrový test.
Tento test tak odhaluje vlastně vše. A protože snad všechny moderní renderovací aplikace využívají výkon všech jader i vláken, je vícejádrový CPU pořádný přínos.
- 7-Zip
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. A jaký tady mají potenciál testované procesory?
7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. Aplikace byla nedávno aktualizována s výrazným posílením a využitím výkonu CPU. AMD má dnes velkou výhodu v dekomprimaci, kde je prakticky 2x výkonnější než Intel procesory, ale v komprimaci se síly srovnají. Každopádně poslední optimalizace výrazně zlepšila výkon všech CPU, nicméně stále tam jsou mezery. Například 24jádrový TR má prakticky stejný výkon jako 16jádro? Určitě jsou tam ještě velké prostory pro další zlepšení, ale jak říkáme, ono stačí rozjet 7-zip na LINUXU a rázem je ten výkon mnohem lepší, takže tady má rezervy hlavně Windows.
- POV-Ray 3.7 - RayTracing
Velmi náročný a velmi populární program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let.
A i v tomto náročném renderingu naprosto drtí vícejádrové procesory všechno.
- Blender – Rendering
Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder.
Více jader a vláken zde prostě jasně vede a levné procesory opravdu zásadně zaostávají.
- HanBrake - Video Encoding
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. Dnes se dá využívat i síly GPU, které to dokáže převést podstatně rychleji, než CPU, ovšem stále jsou problémy s výslednou kvalitou, takže na procesor mnozí nedají dopustit. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů.
Bohužel tato oblast je jednou z těch, která není dobře optimalizovaná na více jader. ADOBE, Premire, Las Vegas a mnoho dalších aplikací pro úpravu a vytváření videí je značně zaostalá, pokud jde o optimalizace na více jader. U levných CPU ale důvodem nízkého výkonu je absence více jader, nižší takty či dokonce chybějící instrukční sady (v případě Intel procesorů).
- VeraCrypt AES
Populární cryptovací nástroj, který nahradil starší trueCrypt vyžaduje hodně výkonu procesoru a není divu, že i tady je tedy požadavek na co nejvýkonnější procesor na místě.
I v této oblasti na počtu jader/vláken záleží, takže není divu, kde se levnější CPU se svým výkonem nachází. Bohužel aplikace zjevně nemá optimalizaci pro více než 16-18 jader, protože tam se výkon prakticky srovnává a WX modely jsou na polovičním výkonu, což rozhodně nesvědčí o dobré optimalizaci této aplikace.
- Výkon ve hrách
Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste hráč, tak vám jakýkoliv současný 14nm a lepší procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3GHz+, udělá prakticky stejnou službu. Současné hry málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co ve hrách testujeme, není výkon procesoru, ale to, jak hra výkon CPU skutečně používá. Pokud dobře, tedy využívá více jader/vláken, tak s takovým CPU bude mít hra výrazně více FPS. Pokud špatně, tak mezi 6, 8 a více jádrovými modely nebude prakticky žádný rozdíl. Úplně nejhorší je pak scénář, kdy výše taktovaný procesor s méně jádry vykazuje více FPS než o něco méně taktovaný procesor s mnohem více jádry.
)
Mnozí mají tendenci říkat, že ten výše taktovaný je výkonnější, což opět není pravda. Hra s ním vykazuje více FPS ale to proto, že hra třeba používá aktivně jen 4 až 6 vláken a pak tedy záleží na tom, že 6jádro má třeba 4,8GHz a výrazně výkonnější CPU s více jádry má na těch 4-6 využívaných vláknech třeba jen 4,3GHz. Je to proto, že hry dnes prostě neumí skutečný výkon procesorů využívat. Pro nás je ale důležité si říci, že současné procesory od mainstreamu výše jsou tak výkonné, že pro herní PC nehraje výběr CPU prakticky žádnou roli. Cokoliv z posledních 2 let se 6jádry výše a 3GHz+, je více než dostatečné i pro ultra high end hraní i pro vysoká FPS.
- Realistické testy „herního výkonu“
Otestovali jsme „výkon her“ hned se třemi různými grafickými kartami ve 3 rozlišeních. Módou procesorových testů je testování naprosto nerealistické nepraktické konfigurace, kdy použijeme ultra silnou grafiku, pro ultra nízké rozlišení někdy ještě se staženými detaily. Výmluvou je, že pak se ukáže prý procesorový výkon. Neukáže! Ukáže se, jak daná hra neumí výkon procesorů využívat a na těch několika málo jádrech/vláknech, co sama využívá, a tak záleží jen na výši taktu na nich, ne na výkonu CPU jako celku. Skutečný výkon CPU ale využit u her není, tudíž test nízkého rozlišení s výkonnou GPU ve hrách neřekne to nic o tom, jaký výkon procesory skutečně mají.
)
Každopádně abych potěšili všechny, máme také otestováno nízké rozlišení (1920x1080) s výkonnou grafikou (GTX 1080Ti), což sice prakticky nikdo v reálu používat nebude, ale máme to změřeno. Stejně tak jsme ale v 1080p změřili i výkon s grafikou nižší cenové hladiny, v našem případě RX VEGA 64. No a protože drtivá většina z vás bude používat grafickou kartu spíše střední třídy, zařadili jsme do testu ještě mainstremový model RADEON RX 580 8GB.
Jak vidíte v nízkém rozlišení 1920x1080 je mezi procesory měřitelný rozdíl na výkonnějších kartách, ovšem na nich se pohybujeme na takové hladině FPS, že je opravdu z hlediska hratelnosti jedno, jestli máte 110 nebo 120FPS, protože rozdíl mezi tím stejně nepoznáte. U slabších grafik pak výkon současných CPU není omezením nikdy a rozdíly jsou stěží měřitelné.
Ve vyšším rozlišení 2560x1440 se kterým už budou mnozí používat high end grafiky, se pak rozdíly mezi procesory smrsknou na minimum. A opět se bavíme o rozdílech, kdy je opravdu úplně jedno, jestli máte 126 nebo 119 FPS.
No a když rozlišení ještě zvýšíme na 3840x2160, které většina uživatelů ultra high end grafik bude používat, tak tady je vždy omezením výkon grafické karty, ne současných procesorů. Rozdíly tedy prakticky neexistují. Můžete je vytvořit, když do hraní hry budete dělat ještě něco jiného. Pak už na celkovém výkonu CPU záleží. Takže když třeba streamujete, tak je velký rozdíl mezi 4 jádrem a 8 jádrem. Když do toho ještě třeba upravujete video nebo necháváte procesor počítat něco jiného, pak na počtu jader opravdu záleží a více jádrové čipy s 12, 16 i více jádry naprosto vládnou, protože prostě dokáží bez zaváhání splnit obě úlohy.
Poznámka: Jak vidíte, otestovali jsme oba RYZEN TR WX procesory v režimu „GAME Mode“ a „DLM“. Obojí musíte ručně zapnout v RYZEN MASTER aplikaci. DLM má sama o sobě vliv, ale u mnoha her je stále zásadní zlepšení po zapnutí game mode, což efektivně vypne polovinu procesoru, a tak technicky máte z 32/24 jader „jen“ 16/12 jader. S tím už si poradí většinou i hůře optimalizované hry. Je to totiž opravdu hlavně o optimalizaci her samotných, ale také o ovladačích pro grafiky. Nedávno NVIDIA vydala novou verzi, která o desítky % zlepšuje výkon WX procesorů, protože byla prostě chyba v NVIDIA display driver. Řada her ale také byla aktualizována. U některý je to však stále problém (FC5). Existují ale hry, kdy můžete jet na plný počet jader/vláken u WX procesorů a nemá to žádný negativní vliv na výkon, hra si s tím prostě poradí. Samozřejmě ten počet jader nevyužívá, ale ani se toho nelekne a nepošle výkon níže, než by měl být, což ukazuje názorně SW Battlefront 2. Oba TR 2990WX a 2970WX procesory samozřejmě nejsou herní čipy pro herní PC, ale dá se na nich hrát bez potíží, zejména používáte-li 4K monitor s jedno jakou grafikou kartu. Jejich výkon sice není využit, nicméně co dokáží je nabídnout plný výkon v dané hře a současně můžete v pozadí zpracovávat i velmi náročné úlohy, klidně několik. V tom je jejich síla.
Podívejme se tedy na provozní vlastnosti …
- Spotřeba, teploty a taktování
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, vytížení a chlazení. V některých případech mohou dokonce překračovat svá TDP a tak dále.
)
Potíž také je, že AMD a Intel uvádí TDP hodnoty a každý myslí něco jiného. V případě AMD jde o realistickou hodnotu, které procesor v zátěži opravdu dosahuje. V případě Intelu je TDP vztaženo k nejnižšímu uváděnému taktu, na kterém ale CPU nikdy neběží, je totiž výrazně výše a TDP je tak o desítky % reálně vyšší. Intel prostě lže o svých TDP, což je vidět u nových Core 9000 opravdu zoufale.
V případě vícejádrových procesorů je samozřejmě spotřebě ohromná, nicméně když se podíváte na výkon, který mají 24/32 jádrové ThreadRipper a srovnáte to s 18/16 jádry od Intelu, jež mají stejnou spotřebu, AMD naprosto převálcovalo Intel v efektivitě, a to během jediné generace.
Naprosto se ale obrátila karta proti minulé generaci procesorů, kdy AMD FX procesory hodně žraly a topily. Nyní je to přesně obráceně. AMD RYZEN jsou ve srovnání s Core 9000 sérií o poznání úspornější a efektivnější, a to se odráží i v teplotách.
- Teploty a chlazení v praxi
AMD své procesory pájí velmi kvalitně. Navíc jsou velmi efektivní, protože prostě nepřekračují 4GHz takty na celém zatíženém čipu. Výsledkem tak je, že TR 2970WX, který má zhruba 3,3-3,4GHz v plném zatížení na všech jádrech, má s 280mm AIO TR teplotu kolem 48-49°C! Nic podobného konkurenční Intel nedokáže. 24 jádrový procesor na méně než 50°C s běžným chladičem a naprosto tiše.
)
- Taktování
RYZEN TR 2970WX jde samozřejmě taktovat, ale osobně bych se na ruční taktování vykašlal. Minimálně klasické ruční taktování není příliš ideální, protože jeho boost takty při zatížení méně jader jsou kolem 4,3-4,4GHz a při přetaktování celého CPU se na takový takt prostě nedostanete, takže v určitých situacích můžete přijít o výkon. Naším nejlepším výsledkem bylo 4,2GHz na všech 24jádrech/48vláken a to plně stabilně. Ze 4361 bodů v CB jsme se tak dostali na 4894 bodů. Ovšem spotřeba je také o stovky W vyšší.
Ale podobně naroste spotřeba i když přetaktujete konkurenční 16/18 jádrové modely. Ty jdou sice taktovat o poznání frekvenčně výše, kdy s naším AiO chlazením dáme dlouhodobě provozovatelně 4,4GHz na 18jádru, ale i tak to výkonem nestačí ani na základní netaktovaný TR 2970WX. Ovšem spotřeba už bude dvojnásobná u Intelu a nároky na chlazení na hranici.
)
Jak už jsem ale ukázal u minule testovaných TR 2990WX/2950X, ruční taktování a klasické „fixní“ nastavení frekvencí pro všechna jádra, není zajímavé. AMD nabízí mnohem praktičtější „OC“ funkci „Precision Boost Overdrive“, kterou aktivujete jedním klikem v RYZEN MASTER aplikaci a ta zvýší v základu omezený napájecí limit ze 180/240W TDP na kolik chcete. Výsledkem tak bude, že procesore klidně v závislosti na vašem chlazení, nechá běžet všechna jádra třeba až na 4,0 – 4,1GHz (v našem konkrétním případě). Hlavní výhoda ale je, že nepřijdete o ten zvýšený boost na jednom jádru, který u 2970WX může být až 4,2GHz, o který ale přijdete při klasickém taktování, pokud se na těch 4,2GHz běžně s celým CPU nedostanete. PBO ale dovolí při zatížení menšího počtu jader nadále boost při méně zatížených jádrech tak vysoko vyhnat. Výsledkem tak je, že ano, při fixním nastavení 4,2GHz dokáže být CPU na všech jádrech výkonnější než při „PBO“, které jej pustí v našem případě někam ke 4,1GHz, ale rozdíl výkonu je poměrně zanedbatelný a výkon je lepší s méně zatíženými jádry, protože CPU stále boostuje až k těm 4,2GHz. A pak je tady spotřeba, která je při „automatickém“ PBO režimu je o velké desítky W nižší než s klasickým ručním fixním OC. Těch 50-70W je docela dost při podobném výkonu. Pravdou ale je, že ani chlazení takto přetaktovaného TR 2970WX není problém na těch „ručních“ 4,2GHz jsme stále byly lehce přes 70°C a tiše s AiO.
Podívejme se dále …
- Závěr a hodnocení
Původně jsem myslel, že o 24jádrovém Threadripper 2970WX řeknu, že je méně zajímavý než 2990WX s 32 jádry. Čistě proto, že kdo má 36 tisíc na 24jádro má i 50 tisíc na 32 jádro. To je asi určitě pravda, na druhou stranu, 2970WX má být ekonomičtější varianta a to splňuje. Stále jde o extrémně výkonný procesor, druhý nejvýkonnější procesor na trhu se stále obrovským náskokem na to nejlepší, co Intel vůbec dokáže nabídnout. Za jeho cenu dokonce nabízí jen ušmudlané 16jádro, který je v řadě aplikací až směšně pomalý, kdy zaostává o desítky % a prakticky dokáže porazit AMD jen v situacích, kdy chybí optimalizace ze strany aplikace, a tedy to není o výkonu CPU jako takovém a takových, kde na tom záleží, začíná rychle ubývat.
Cenový rozdíl mezi 2990WX a 2970WX je zhruba 12,5 tisíce korun, za což v pohodě koupíte slušnou X399 desku a slušné AiO chlazení pro procesor. Takže to je zajímavé. 24jader/48vláken je pořád extrémně vysoký procesorový výkon, kdy prakticky z čehokoliv někteří náročnější uživatelé budou přecházet, tak to bude obrovský skok a ta cena možná bude nižší, než v minulosti za špičkový výkon byli zvyklí platit. Takže 2970WX je velmi atraktivní procesor i proti 2990WX a za velmi rozumný peníz si můžete postavit sestavu s výkonem, který vás ještě nedávno stál minimálně stovky tisíc korun. Procesor je navíc extrémně efektivní, až šokujícím způsobem netopí a lze ho chladit naprosto tiše i obyčejným klasickým chladičem.
Srovnání s konkurenční nabídkou Intelu je až komické a prostě neuvěřitelné. AMD naprosto převálcovalo Intel ve všech ohledech. Intel nemá v současnosti nic, co by se tomuhle za vyrovnaných podmínek jen přiblížilo. Je naprosto směšné, že u řady OEM partnerů stále vidíte v nabídce jen Core i9 a X299 počítače a vůbec nenabízí TheadRipper a X399. A říkám na rovinu, je to prakticky podvod na zákazníky. Intel X299 a Coe i9 procesory jsou prakticky ve všech ohledech horší, mnohem horší než co nabízí AMD za stejné, či dokonce nižší ceny. Intel ani inovovanou Core i9-9000 sérií se ani nepřibližuje výkonu, výbavě, efektivně a výhodnosti ThreadRipper procesorů a jeho X299 platforma je ve všech ohledech horší než X399, která je prakticky o třídu lepší a vybavenější.
)
AMD vám za 36 tisíc prodá procesor do platformy, která má 64 PCIe linek, podporu ECC i všech RAID zdarma, což Intel nedokáže nabídnout. Hlavně však za 36 tisíc máte 24jádrový/48vláknový procesor, který prakticky netopí, což vedle žhavého 16jádra Intelu za podobnou cenu je stěží pochopitelné. Zejména když ten 16jádrový Intel zaostává výkonem o desítky % všude, kde na tom záleží a aplikace ten skutečný výkon CPU využívá. Zejména v situacích, pro které si tyhle multijádra kupujete.
Když prostě pustíte více aplikací a úloh najednou, tak 16jádrům rychle dojdou síly. Ale na 24jádru můžu nechat renderovat třeba 3 videa najednou bez ztráty výkonu, či dělat jiné úlohy současně, což ve výsledku dokáže uspořit dvojnásobek-trojnásobek času. Takže to že nějaká aplikace využije jen několik jader, neznamená, že nemůžete současně zaměstnat něčím i ten zbytek, což u méně jádrových CPU nejde. A přesně o tom ThreadRipper WX série je. Ten výkon, možnosti, efektivita nemá ze strany Intelu vůbec žádnou konkurenci a AMD je tak dnes kategorií sama pro sebe, kdy to navíc prodává za cenu, jež je pro cílovou skupinu uživatelů až nepochopitelně nízká.
)
Ano, je tu nevýhoda v podobě 4kanálového řadiče pamětí, kdy v paměťově náročnějších aplikacích budou ztráty výkonu u WX procesorů. Nicméně ono to nelze brát jako nevýhodu. Je to nutný kompromis pro kompatibilitu s dostupnou běžnou desktopovou X399 platformou, jinak bychom museli platit za serverové desky/čipsety a to bychom byli zase vším prostě jinde. Navíc v drtivé většině aplikací to omezení znát není. Jinak prostě nemám nic, co by se dalo 2970WX (i 2990WX) vytknout. Jsou procesorovou revolucí se vším všudy. Musím také poznamenat, že od letního testování 2990WX se řada věcí výrazně zlepšila. Vyšly aktualizace pro řadu aplikací a nárůst výkonu je znatelný. Zejména ve hrách v kombinaci s NVIDIA grafikami byl opraven chybný základní display ovladač a došlo ke skokovému navýšení výkonu o desítky % v případě TR procesorů, stejně tak ze strany některých her došlo k optimalizacím a už to u mnoha prostě funguje, jak by mělo a nemusíte vypínat půlku čipu (WX) modely, i když samozřejmě využití ve hrách takového množství jader/vláken není a hned tak nebude. U řady her to ale problém stále je a je krásně vidět, kteří vývojáři na optimalizace prostě kašlou. Ač samozřejmě nejsou 2990WX/2970WX herní čipy, není hraní her s nimi žádný velký problém, zejména když většina majitelů těchto CPU bude mít normální grafiku a v kombinaci s vysokým rozlišením 4K. Můžete s nimi hrát a současně nechat zpracovávat náročné úlohy v pozadí, což s běžnými čipy prostě není možné.
Bohužel co nyní limituje tyhle procesory je stále absence optimalizací ze strany některých aplikací, zejména ty od ADOBE jsou v příšerném stavu. Hlavní brzda se ale jmenuje Microsoft, kdy se všeobecně dlouho ví, že jeho scheduler pro Windows 10 je odpad a MS nebyl schopen na tom zapracovat. AMD s ním na tom sice spolupracuje, ale u MS radši věnují čas barvičkám oken a jiným ptákovinám v rámci UPDATů, než aby vylepšil naprosto zásadní a základní funkční prvek operačního systému, který by měl zásadní přínos pro vícejádrové procesory. Je to ostuda, ale prý se na tom pracuje. Stále tedy platí, že současné testy neukazují skutečný výkon, který nabízí tahle 32/24jádrová AMD monstra.
- Závěr
Stejně jako 32jádrový 2990WX je i 24jádrový 2970WX určený pro ty, kteří vědí, jak jej využít. A pokud se musíte ptát jak na to, není to procesor pro vás. Nemá smysl na něm stavět herní sestavu, pokud tedy současně s hraním nebudete streamovat v plné kvalitě a dělat další věci v pozadí, pak je to naprosto fantastická platforma. Právě multithread vytížení je disciplína, kdy tyhle procesory nemají naprosto žádnou konkurenci a kde je jedno, že v některých samostatných aplikacích jsou využity jen z malé části. To hlavní je, že toho můžete dělat více najednou prakticky bez ztráty výkonu v jednotlivých aplikacích.
)
O konkurenci se prostě nedá hovořit. X299 a Intel Core i9 jsou ve srovnání s X399 a RYZEN Threadripper prostě zásadně horší. Nabízet za cenu 24jader/48vláken jen děravých 16jader/32vláken s horší výbavou platformy, a ještě chtít za to příplatek? To je na palici, že tohle slušný obchodník či výrobce PC vůbec dnes zákazníkům nabídne. AMD výrazně překonalo Intel v high endu prakticky ve všech ohledech, ve výkonu, ceně, efektivitě, provozních vlastnostech, výbavě a koneckonců i technologii procesorů samotných. 2990WX/2970WX záměrně okatě demonstrují, jak o moc efektivnější architekturu a konstrukci čipů AMD dnes má proti monolitickým Intelům. Intel procesory dnes vypadají jako parní kotel vedle jaderného reaktoru. Obojí sice funguje, ale je tu pořádný rozdíl …
)
Objektivně dnes Intel vůbec nedokáže AMD konkurovat po stránce produktů. Ceny tohle ale dnes vůbec nezohledňují. Threadripper je přitom dnes jediným skutečným PC high endem a jasnou volbou ne proto, že je jen výhodný, ale protože je i výkonnější a lépe vybavený. Nicméně 32jádrový a 24jádrový CPU určitě nejsou pro každého, ale pro ty, kteří vědí, co s nimi. Představují bez přehánění revoluci a nejlepší procesory v historii. Oba jsou navíc zajímavé, 2970WX je znatelně levnější než 32jádrová verze, rozdíl výkonu zde samozřejmě je a docela velký, ale 2970WX je pořád s velkým náskokem druhý nejvýkonnější desktopový procesor na světě, a ta cenová pozice je zajímavá pro toho, kdo hledá extrémně efektivní supervýkonnou vícejádrovou pracovní stanici za zlomek ceny, který stál podobný výkon doposud. Takže i RYZEN ThreadRipper 2970WX uděluji naše nejvyšší ocenění, je to procesor, který překvapí v mnoha ohledech a je významný i pro nás, kteří pro něj dnes nemáme využití ani o něm neuvažujeme. Čistě proto, že existuje! A tak tlačí vývojáře aby ho brali v úvahu a tedy dělali optimalizace a tak se zlepšuje využití vícejádrových CPU a hlavně si AMD chystá pole pro nové generace, které velmi pravděpodobně počet jader ještě navýší.
Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům:
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
A vyzeralo by to na tej fotke určite lepšie.
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||