RECENZE a TEST: Metro Exodus – Herní román s dechberoucí atmosférou a grafikou. Jak běhá na PC?

Asi nejočekávanější hra úvodu roku je tu! Máme pro vás jako obvykle kompletní recenzi a také test výkonu grafik a procesorů. Třetí pokračování postapokalyptické série METRO právě dorazilo. Hra tentokrát nabízí výpravu i za hranice Moskvy a nabídne poprvé i velké nestísněné prostory a zcela nové lokace. Nicméně ani tentokrát nepřijdeme o podzemní pasáže. Ze všech tří Metro her je novinka rozhodně největší, ale také nejstrašidelnější. Tvůrcům se podařilo vytvořit extrémně atmosférickou hru v úžasně detailní grafice. Najdete lokace, ve které se budete kochat krajinou, stejně tak lokace, kde se budete bát i vlastního stínu. Vše v klasickém hutném lineárním příběhu ala původní Half Life, na který jsem si při hraní této hry nejednou vzpomněl. METRO EXODUS opět nabízí klasický herní příběhový román, kde místo pasivního čtení knihy, příběh audiovizuálně prožíváte.

Hra přímo navazuje na předchozí díly, ale pokud události předchůdců neznáte, tak se nemusíte nijak plašit, hra jde hrát i bez toho. Jen samozřejmě pokud znáte předchůdce, budete vědět o trochu více o postavách. Tou hlavní, v jehož kůži se nacházíte, je opět Arťom. Metro je postapokalyptická vize světa poté, co Rusko bylo zničeno atomovým útokem a zbytky obyvatel přežívají v podzemí Moskvy. To, jak se ukáže ale, není tak úplně pravda. Svět nicméně skýtá spousta nebezpečí, samozřejmě množství mutantů všeho druhu. Různorodost nepřátel je v tomto díle obrovská a někteří jsou opravdu děsiví a otravní. Bohužel myšlenka zejména předchozího dílu ohledně specifického typu mutantů a jeho závěru, v této hře prakticky vůbec nehraje roli.

Hra sice začíná opět v Moskvě, ale velmi rychle se přesuneme do nových lokací. Poprvé v METRO sérii okusíme velká volná prostranství dokonce částečně otevřená pro volnější pohyb. Některé mapy silně připomínají STALKER sérii. Variabilita je dost velká, podíváme se také do pouštní oblasti a také do hor a lesů. Každá oblast je detailně zpracovaná v úžasné grafice s funkčním koloběhem denní/noční doby i efektů počasí a vše lze využívat (a je to nutné ve vyšších obtížnostech) jako herní prvky a výhodu.

To, jak budete hru vnímat, však silně záleží na nastavené obtížnosti. Nejlehčí obtížnosti nejsou žádnou výzvou, umřít se v nich snad ani nedá, a především máte přebytek surovin, nábojů apod. Takže nikdy nemáte nouzi a nepřátele jsou slabí jako čaj. Ta pravá legrace začne až na vyšších obtížnostech, kdy nepřátelé jsou mnohem silnější, a především máte značně omezené zdroje a náboje, takže najednou dává smysl se nepřátelům vyhýbat a maximálně využívat výbavy a možností, které vám hra dává. Atmosféra hry je tak velmi rozdílná. Tvůrci vám dávají možnost si vybrat. Pokud chcete hru hrát jako Rambo, tak můžete, první dvě obtížnosti jsou na to jak dělané, ale hrou proběhnete opravdu rychle. Pokud máte rádi výzvu a chcete se vážně bát, dejte si vyšší obtížnost a hra vám napne nervy k prasknutí, že se budete bát i vlastního stínu a hodně přemýšlet o každém útoku a vydání drahocenných surovin a nábojů.

Součástí map jsou nově i vedlejší oblasti k prozkoumání, které mají drobný vliv na to, jak dopadne příběhové pozadí v dané kapitole a jak s vámi budou mluvit ostatní postavy, nebo jak budou komentovat události kolem sebe. Stejně tak můžete získat jejich průzkumem nezanedbatelné množství cenných surovin, a především módy pro úpravu zbraní. Ač má hra dialogy, velmi pečlivě a rozsáhle namluvenou řadu postav, poněkud hloupě působí, že vaše postava, která je tou hlavní, nemluví vůbec. Takže když s někým vedete rozhovor, což je často, NPC mluví a jen dělá, že mu odpovídáte. Působí to hodně hloupě. Tohle je podle mě jedna z největších chyb hry. Hlavní postava nemluví (vyjma čtení deníku při začátku každé kapitoly) a to se k podobné vyprávěné hře v roce 2019 prostě nehodí.

Hra přišla o většinu RPG prvků proti předchůdcům, obchodování je kompletně pryč, menu bylo zjednodušeno ale pozitivně. Můžete sbírat materiál, který pak můžete kdykoliv použít pro vylepšení výbavy. U pracovních stolů pak máte možnost detailnější úpravy zbraní apod. hra obsahuje několik základních typů zbraní, bohužel jejich úpravy už si musíte najít a posbírat v rámci jednotlivých kapitol. A tak k lepším zbraním se dostanete prakticky až v závěru hry a užijete si je jen chvilku (railgun). Úpravy zbraní zejména s ohledem na specializaci použití se velmi hodí u vyšších obtížností, kde je klíčové zůstat neviditelný. Specializovaná výbava pro noční akce je tedy prakticky vyžadována. Úpravy zbraní jsou krásně zpracovány, jako samotné zbraně, i když jich není mnoho. Podobně je tomu u další výbavy, kdy je zde opravdu ale jen nezbytné minimum - hlavní je opět plynová maska a noční vidění.

Celkově dává METRO EXODUS větší volnost v tom, jakým stylem a s jakým dopadem chcete hru hrát. Alespoň tedy v 90% hry. V některých pasážích ale nemáte na výběr a hra připomíná, že je hlavně pečlivě nalinkovanou příběhovou „románovou“ hrou, kdy prostě místo čtení knihy ten román přímo hrajete. Kromě zajímavé hratelnosti, příběhu a postav, však musí být perfektní i audiovizuální podání a to je v případě tohoto titulu opravdu velmi silnou stránkou.

Už předchozí díly patřily k vizuálně nejpůsobivějším hrám své doby a nové METRO v této tradici pokračuje. Grafika hry je nový level počítačové grafiky, řada objektů, detailnost, nasvícení prostě nemá konkurenci ze strany jakékoliv jiné hry. Ohromné rozlišení textur, obrovské množství nejrůznějších detailů, nasvícení, využívání možností změny denní/noční doby, využívání efektů počasí, to vše pomáhá utvářen jednu z nej atmosféričtějších her všech dob. V některých pasážích hry se budete před monitorem doslova klepat zimou, v jiné klepat strachem.

Pokud máte opravdu silný PC, tak některé detaily jsou až neuvěřitelné. Naštěstí hra se dá hrát v klidu i v mnohem nižším nastavení a grafika je pořád velmi působivá a dá se hrát i na běžném PC se starším HW. Osobně jsem hru hrál na výkonné sestavě s procesorem AMD RYZEN ThreadRipper 2950X a grafikou AMD RADEON VII a na vysoké detaily to běhalo hratelně i ve 4K rozlišení. Rovnou řeknu, že neexistuje grafická karta, která by tuhle hru dala hratelně v úplně nejvyšším nastavení ve 4K.

S vydáním hry dorazily také efekty NVIDIA RTX „Raytracing“ a DLSS. Obě dvě technologie nedoporučuji používat, ač si tvůrci dali práci s jejich implementací. Raytracing zde funguje na nasvícení, kdy dělá realističtější nasvícení scén. Bohužel ono ve většině případů vypadá hůře, než prostě sice vyumělkované, ale umělecky hezčí nasvícení scén. Na některé objekty navíc není aplikováno vůbec nebo správně a tak celkově vypadá zapnutý Raytracing docela nehezky, tmavě nebo nekompletně. A ano, značně za to snižuje výkon u RTX grafik. Vyzkoušeli jsme to na RTX 2070 i RTX 2080 a není to vůbec hezké. S RTX nastavením bych tuhle hru hrát nedoporučoval.

Pak je tady DLSS, které by mělo nahnat nějaké ztracené FPS u RTX karet zpět po zapnutí toho ošklivého RTX nasvícení. Funguje to, ale z principu bych ho také nepoužíval. DLSS totiž zhoršuje kvalitu. DLSS je prostě supersampling, dělá tedy falešné vyšší rozlišení. Proti nativnímu rozlišení 4K je obraz 4K DLSS značně rozmazaný a má problémy i s některými objekty. Ano poskytuje více FPS, ale ne tolik, aby za to stálo.

Technologicky jsou tak největší slabinou celé hry jsou právě dodatečné NVIDIA RTX a DLSS technologie. První dělá hru jen výrazně náročnější a současně ošklivější, kdy sice ano, nasvícení je v některých případech realističtější, ale umělecky to prostě vypadá hůře a má to negativní vliv na výkon. Druhá věc, tedy DLSS dělá hru sice o něco lépe běžící, ale rozdíl je jen několik FPS a obraz je pořádně rozmazaný vlivem toho, co DLSS představuje (SS). V rozlišeních 1920x1080 a 2560x1440 je naprosto nepoužitelné, pro 4K je pak k ničemu, hra s ním vypadá prostě hnusně a radši snižte detaily ale zachovejte nativní rozlišení, zapnutí DLSS se vyvarujte. A když jsme u toho. Jak náročná je tahle graficky skvěle vypadající hra?

Hru jsme otestovali na obvyklé sadě AMD Radeon a NVIDIA GF kartách, kdy ale zatím jen NVIDIA dodala pro tuto hru aktualizované ovladače, což není překvapení, tohle je NVIDIA titul, který přímo sponzoruje. Nicméně AMD grafiky si vůbec nevedou špatně - naopak. Na novém Radeon VII, na kterém jsem hru primárně hrál, běželo všechno bez potíží. To nemohu říci o GTX 1000 kartách, kde hra v režimu DX12 padala, ale doufám, že nové ovladače tohle odstranily. Hra má DX11 a DX12 režimy, to proto, že DirectX RayTracing, který je vyžadován pro RTX technologii NVIDIA, běží jen pod DX12. Nicméně výkonové rozdíly mezi DX11/DX12 jsou docela malé, trochu lépe pod DX11 ale běží starší PASCAL karty, ale jinak pod DX12 jsou moderní grafiky lepší. Rozdíl ale není nijak velký.

Hru jsme otestovali v „Ultra“ kvalitě nastavení, ale s vypnutým RTX, DLSS, hairworks a také se sníženým rozmazáním za pohybu. Jak vidíte, už ve FullHD hra dá kartám docela zabrat a na 60FPS se s mainstreamem nedostanete. Doporučuji ale osobně snížit detaily hry na vysoké, protože rozdíl je prakticky vizuálně nepostřehnutelný, ovšem nárůst FPS je znatelný a k 60FPS se dá s RX 590 ve FullHD dostat.

Ve vyšším rozlišení už je hra hratelná se 60FPS jen na absolutně nejlepších kartách na trhu no a ve 4K se na 60FPS nedostanete s ničím. Rád bych přitom upozornil, že „Ultra“ kvalita nastavení není zdaleka ta nejvyšší.

Hra má ještě nastavení Extreme, které je však neprovozovatelné. Nejlepším nastavením je podle mě „HIGH“ které je vizuálně prakticky nerozeznatelné od „ULTRA“ ale výkon pod ním je v podstatě o 20% lepší. Pokud to snížíte na „NORMAL“, je rozdíl 50% ve výkonu a hra pořád vypadá velmi dobře.

Pokud jde o dopad RTX efektů, tak zapnutí DXR High sníží výkon o 33% v případě RTX karet, aktivace Ultra kvality však znamená snížení FPS opět prakticky na polovinu. Vzhledem k tomu, jak minimální vliv je na celkovou scénu, je neefektivita Raytracingu vskutku "úžasná".

Něco lze nahnat zpět zapnutím DLSS, ale ne vše. Navíc obraz je viditelně rozmazanější, protože DLSS je supersampling a ve FullHD a 2K rozlišení dnes prakticky nepoužitelný. A osobně taky nechápu, proč se snažit udělat hru hezčí zapnutím Raytracingu a současně ji dělat hnusnou „zapnutím rozmazání“ tedy DLSS. RTX a DLSS jsou naprosto proti sobě a současné používání je jako snažit se plavat se svázanýma nohama a rukama.

Hra není nijak extra náročná na CPU, teoreticky by měla využívat až 16 vláken, ale spíše využívá plně jen 6 vláken. Rozdíly mezi CPU jsou stěží zaznamenatelné jen v nižším rozlišení, ve vyšším nejsou u současných CPU žádné rozdíly.

Z hlediska CPU se tedy není čeho obávat, RYZEN 5 2600 je perfektní i na tuhle hru, jen majitelé extrémně výkonných grafik (1080Ti/2080/Radeon 7/2080Ti), pokud nastavení nižší detaily a nízké FullHD rozlišení tak zjistí nějaký rozdíl, ale bavíme se v tom případě o rozdílu třeba 130 vs 120FSP. Ve vyšších detailech už ale rozdíly nejsou, zátěž se plně přenese na GPU.

Bohužel hra se nevyhnula některým problémům. Všiml jsem si hned několika vážnějších bugů, včetně takového, který znemožňoval pokračování v hře, protože se prostě NPC postava odmítla hnout dál. Vyřešil to až restart celé kapitoly. Pak už vše fungovalo. Všiml jsem si jen některých vtipných bugů, kdy například předměty na mapě levitovaly, postavy byly špatně umístěny při činnostech s předměty apod. Chyby, které by v této skriptované hře asi být ale neměly.

Co se povedlo je zvuková stránky hry, namluvení hry, všechno absolutně excelentní. Stejně tak ovládání hry je jednoduché, intuitivní, menu a interface i na PC přehledný a přístupný. I když tedy některé věci byly proti předchozímu dílu zjednodušeny nebo dokonce odstraněny.

METRO EXODUS nezklamalo. Je to kandidát na nejlepší hru roku 2019, i když to bude mít těžké. Přeci jen je poměrně malá a "krátká". Nenabízí otevřený svět, vývoj postavy, systém dialogů apod. Jedná se vlastně o klasickou příběhovou hru ala HALF LIFE, i když musím říci, že ty otevřenější mapy jsem si tady opravdu užil. Bez pochybností označím METRO EXODUS za nejlepší díl série.

Bohužel perfektní hra to není. Ačkoliv se na hře podílel i autor knižní předlohy, kdy tahle hra už je tak nějak navíc, nedokázal ani on ani tvůrci hry přijít s nějakým zajímavějším příběhem. Ten zde tedy originální příliš není a je plný klišé a předvídatelný. To by mě osobně ale až tak nevadilo. Více mě vadí, že hra nevyužívá plného potenciálu, který nabízí téma cestování a objevování nových lokací, lidí s mobilní základnou a teamem. Jsem toho názoru, že se dal mnohem více využít potenciál budování té mobilní základny/vlaku/domova, stejně jako se dalo navštívit mnohem více lokalit a poznat mnohem více postav, nebo většího využití těch postav, které na cestě potkáváme (a jen se mihnou). Nejvíce mě vadí ten uspěchaný konec.

Musím říci, že posledních 10-15 minut posledního levelu působilo, jak když tvůrcům došly nápady, čas i peníze. Obrovské slepé opice jako nepřátelé, jinak prázdný level a divná "duchařina" … odfláknuté, zejména když vezmeme v potaz, jak úchvatně a detailně vypadala první polovina poslední kapitoly, kde je asi nejstrašidelnější a „nejhnusnější“ pasáž, kterou jsem kdy ve hrách viděl :). A nejen že je odfláknutý konec toho herního levelu, odfláknutý je i konec hry. Prostě jako když utne: najednou jsme doma, našli jsme bezva flek a … titulky :(. Tvůrci jsou si navíc vědomi toho potenciálu, který nevyužili, a tak si jakoby připravili půdu pro možné pokračování téhle hry a objevování dalších lokalit apod.

Herní doba se opravdu zásadně odvíjí od zvolené obtížnosti, stejně tak toho, jestli budete přeskakovat rozhovory s postavami nebo jak budete hru hrát (tedy jestli jako Rambo nebo plížením). Herní doba hry se tak může pohybovat od nějakých 10-12 po 24 možná 30 hodin. Mě to zabralo skoro 20 hodin, ale to jsem opravdu objevoval všechno co se dalo. Znovuhratelnost hry je slušná, minimálně jednou si ji ještě rádi střihnete, jen abyste viděli, zda vaše jiné chování bude mít na výsledek některých vedlejších příběhových prvků vliv.

METRO EXODUS je nejlepším dílem série a skvělé dílo moderního audiovizuálního románu. Aktuálně určitě nejlépe vypadající hra současnosti s velice silnou atmosférou. Potěší variabilita prostředí i nepřátel, i když některé části hry jsou slabší, než jiné. Každopádně je to dost drsná hra v některých pasážích. Škoda toho nevyužitého potenciálu, který se tvůrcům nepodařilo zakrýt. Nejvíce mě herně mrzí nepříliš propracovaný příběh, a hlavně uspěchaný závěr, který je až skoro odfláknutý. Jinak se hra hraje doslova jedním dechem. Technologicky nabízí hra úchvatný vizuál, i když si myslím, že zejména vyšší nastavení na PC absolutně neodpovídají tomu, jak náročná jsou výkonově. Vizuální rozdíl mezi „HIGH“ nastavením a „ULTRA“ je v praxi a pohybu prakticky neznatelný, zato výkon je o 50% rozdílný. Technologicky největší slabinou hry jsou přidané NVIDIA RTX a DLSS technologie. Obě ukazují jak nesmyslné jsou a pokud si kvůli něm někdo koupil novou grafickou kartu, tak ho lituji.

RayTracing mění nasvícení hry, jenže dělá hru jen tmavší a hnusnější, protože není implementováno na všechny prvky, ale vezme vám klidně až 50% výkonu. Pokud někdo pochyboval, že Ray tracing v podobě, jak ho NVIDIA cpe na RTX grafiky a do her je prostě s dnešními možnostmi nesmysl a vyhozený čas i peníze, tak má důkaz. RayTracing se nepoužívá realtime ve hrách právě proto, že je neefektivní z hlediska výkonových nároků. Nasvícení scény se změní minimálně, přesto vás připraví o polovinu výkonu vaší karty, kde je tedy přínos? Proto je RayTracing v současné podobě nesmysl a cpát ho hráčům je hloupost.

DLSS pak dělá hru jen notně rozmazanou, ostatně je to supersampling. V nižších rozlišeních úplně nepoužitelné, ve 4K jen k ničemu. Hra je s ním tak ošklivá, že když sjen nížíte detaily v nativním 4K, bude hra stále hezčí a ostřejší než s aktivním rozmázlým DLSS. Prostě používejte nativní rozlišení. DLSS je tedy také krok vedle.

Naštěstí přešlap jménem NVIDIA RTX a DLSS hru nekazí ostatním. Hra bez nich vypadá lépe a můžete si užít grafiku v plné kvalitě toho krásného umělecky vypiplaného nasvícení a bez rozmazání. Kromě několika bugů, které snad tvůrci opraví, mě technicky nejvíce zklamal fakt, že hlavní hrdina není namluvený. Rozhovory s ostatními perfektně namluvenými postavami, kterých vedete hodně, tak působí přinejmenším hloupě. Kéž by tohle tvůrci ještě napravili, což se asi nestane.

Celkově jsem nadšený, skvělá hra, skvělý herní román pro dospělé publikum, krásná/strašidelná prostředí, extrémně atmosférická hra a úžasný vizuál, kdy opět se ukazuje, že na grafice hra záleží. Ano, i dobrá hra může mít špatnou grafiku, ale pokud má dobrá hra dobrou grafiku, stojí to za to. METRO EXODUS není perfektní hra, chybí tomu některé věci, ale celkově tvůrci rozhodně naplnili nemalá očekávání, což je úspěch samo o sobě. Méně než 90% hodnocení si určitě nezaslouží. Tedy alespoň na PC, kde hra běží v odpovídající grafické kvalitě. Konzolové verze samozřejmě nevypadají tak graficky dobře. Hra vychází na PC, Xbox One a PS4 a na disku si na ní připravte nějakých 50GB místa.