 Nemyslitelné se stalo skutečností, Intel přiznává, že ho AMD překvapilo a poráží. Ale prý to není tak zlé.
Firmy si zcela běžně dělají interní analýzy konkurenceschopnosti svých produktů vůči konkurenci a jejich pozici na trhu. Jen málokdy se ale taková analýza dostane na veřejnost, čistě většinou proto, že přiznává věci, které jsou třeba i zcela v rozporu s oficiálním marketingem a vystupováním firmy na veřejnosti atd. Analýza, kterou si nechal udělal Intel pro své potřeby, a hlavně své zaměstnance, je ale v mnoha směrech tak bizardní, že ji některý ze zaměstnanců prostě poslal veřejně na Internet. Jednoduše mnoho ze zaměstnanců Intelu se ptá, zda se vedení jejich firmy nezbláznilo už úplně, protože řadu věcí, kde prý má jejich společnost navrch podle analýzy, jsou prostě nesmysly. Ba přímo si Intel lže nezdravě do kapsy, což je v interní analýze dost zásadní problém. Firma si nedokázala evidentně přiznat, že má problémy, a hlavně v čem, místo toho vymýšlí výmluvy a zmírňující vyjádření a chlácholí sama sebe. Řada vlastních zaměstnanců Intelu se proti analýze v mnoha směrech ohrazuje a fakt, že sice anonymně, ale dělají to veřejně, ukazuje na další selhání vedení firmy. Každopádně analýza je to zajímavá, a zejména pro zaměstnance konkurenční AMD přináší masivní uznání. Ostatně ještě před několika lety Intel o AMD vůbec nehovořil jako o konkurenci, prakticky tahle společnost zmizela z radarů Intelu. Jenže máme rok 2019 a věci se hodně změnily.
Analýza se rozsáhle zabývá AMD, včetně podrobného rozboru historie této společnosti. Přiznává nově něco, co ještě nedávno bylo nemyslitelné, natož aby to Intel oficiálně někde řekl. AMD je silnou konkurencí a přináší na PC trhu impuls a konkurenční prostředí, jaké tu minimálně dekádu nebylo. Pro Intel je hlavní hrozbou fakt, že se AMD soustředí na HPC a high end segment, tedy hlavní zdroje příjmů společnosti a dokáže nabídnout dokonce i více. Intel také přiznává, že AMD má skutečně výhodu, a to jak technologickou v čipletovém designu, tak 7nm výrobě. Přímo říká, že ceny produktů AMD budou moci být výrazně pod úrovní Intelu. Jinými slovy, Intel ví, že je nekonkurenceschopný, pokud jde o výrobu a cenu nejen procesorových produktů!
Nicméně analýza obsahuje také řadu věcí, tezí a vyjádření, která zvedla ze židle i vlastní zaměstnance Intelu. Jednoznačně jde o lhaní si do kapsy, nebo naprosté hlouposti, které odhalí i méně znalý uživatel. Největší problém mají všichni s kapitolou, kterou Intel nazval jeho „tajnou omáčkou“ (Intel's secret sauce). Kromě toho, že celý výraz je směšný, odvolává se na věci, které jsou přinejmenším pochybné. Například v oblasti bezpečnosti i mnoho Intel zaměstnanců přiznává, že bezpečnost a Intel nejdou dnes dost dobře dohromady. Mluvit o bezpečnosti v době, kdy celá architektura je děravá jak cedník a všichni to vědí, a žádné řešení neexistuje, to je hloupé. Natož aby Intel měl nějakou výhodu na poli bezpečnosti proti AMD, když prakticky všechna objektivní fakta mluví o pravém opaku. To samé se dá říci o validaci hardwarových řešení a dalších věcech, které působí přinejmenším úsměvně v současné době. Intel není schopen zaručit vůbec nic dnes, a už vůbec ne bezpečnost a funkčnost svých produktů ve vztahu k pokračujícím problémů s bezpečností a jejich záplatováním.
Další výhodou má prý být počet zaměstnanců Intelu, zejména velikost nejen SW oddělení, které má 15 tisíc lidí, tedy více než AMD všech zaměstnanců dohromady. K tomu nejen zaměstnanci Intelu dodávají, že vyšší počet zaměstnanců neznamená automaticky lepší výsledek. Poukazují například na to, že AMD dokázalo se zlomkem lidí nejen Intel dohnat, ale i předehnat v konstrukci CPU, přičemž současně má AMD stále výrazný náskok na poli GPU technologií. A SW podporu má k tomu všemu AMD více než slušnou. Takže být Intelem, bylo by spíše vhodné pomlčet o tom, jak málo dokáže s tak obrovskou lidskou i finanční převahou, kterou nad AMD má. A jestli v tomhle stavu věcí ve spoléhání na tajnou omáčku má být síla Intelu, tak se AMD nemá čeho bát ...
- Intel ani v interní analýze nedokáže být vůči sobě upřímný
Tahle analýza měla být opravdu jen pro interní účely. A takových jako je tahle, si všechny firmy dělají hodně. Na veřejnost se nedostávají, protože samozřejmě obsahují spoustu věcí, které jsou v přímém rozporu s tím, co firmy oficiálně říkají zákazníkům. Jsou ale důležité pro správné určení problémů, motivaci zaměstnanců, a hlavně ukázání směru a řešení. Mnoho zaměstnanců Intelu je však z interní analýzy oprávněně zklamaná. A to z mnoha důvodů. Prvním z nich je určitě fakt, že Intel nedokáže být upřímný sám sobě a řadu věcí vykládá nesprávně nebo naprosto lživě.
Analýza například neobsahuje to, že AMD sice udělalo ohromnou spoustu skvělé práce a překvapilo všechny (včetně sebe), ale že je situace, jaká je, tak k tomu přispěl extrémně mizernou vlastní prací sám Intel. Jeho vývoj ustrnul, nebo šel do slepé uličky a rozhodnutí vedení firmy nevedla nikam, a to přes fakt, že Intel má násobně více lidí, mnohonásobně více zdrojů, a přesto evidentně odvádí mnohem horší práci než AMD. O tom ale analýza Intelu mlčí. Současně zaměstnancům Intelu vadí, že jejich firma se přeceňuje v mnoha směrech. Například lepší pozice v serverech či noteboocích není dána tím, že by měl Intel lepší produkty nebo platformy, ale zcela jinými skutečnostmi, nesouvisejícími se samotnými produkty. Intel také již nebude nadále moci spoléhat na to, že má „větší výkon na jádro“, zejména když celkový výkon procesorů a platforem je mnohem podstatnější a v tom Intel nezamaskovatelně prohrává na plné čáře, zejména vzhledem k cenám. A nelze spoléhat na těch několik případů, kdy by to mohlo být vyrovnanější.
Úplným výsměchem je pak spoléhání se na „Intel's secret sauce“, kdy prakticky jde většinou o mýty. Věci jako že Intel je bezpečnější, má lepší stabilnější platformu a více vývojářů SW = lepší podporu atd. Tedy to, co Intel chce, aby tomu bez výhrad a koukání na fakta zákazníci věřili a sám tomu nesmyslu věří. Celá analýza ale prakticky nenabízí žádné řešení situace, kromě toho že chce, aby zaměstnanci Intelu věřili v Intel's secret sauce a aby marketingové oddělení Intelu nutilo novináře nepoužívat třeba CineBench a další aplikace pro měření výkonu, kde se výsledky Intelu nelíbí. Samozřejmě bájné nové produkty v čele s 10nm procesory jsou prý na cestě, ale Intel lže i v tomto ohledu. Že prý oznámené 10nm procesory na Computexu získaly nadšená hodnocení a skvělé recenze, ačkoliv žádný takový produkt na trhu není a nebude ještě hodně dlouho. A až bude, tak vůbec neřeší 95% trhu s procesory. Stejně tak důvěra Intelu v jeho novou grafickou divizi a své budoucí produkty, se kterými prý ihned dokáže konkurovat AMD a NV, nepůsobí vůbec důvěryhodně a věrohodně. Opět někteří poukazují na fakt, že i když Intel „vykradl“ klíčové lidi ze všech společností, zaměstnal řadu novinářů ve svém marketingu a nacpal do všeho spoustu peněz, výsledek tomu nemusí ani náhodou odpovídat. Stejně jako finančním možnostem a lidským zdrojům neodpovídá situace v procesorové nabídce.
Zásadním problémem je zkrátka fakt, že Intel vedení Intelu se nezměnilo. Odvolalo jen bývalého šéfa, ale to byla jen veřejně nejviditelnější postava, jinak vedení Intelu jeho přístupa jeho politika, které dostalo společnost do situace kde je, se nezměnilo. Politika je stále stejná. A i tahle interní analýza ukazuje, že Intel není schopen být upřímný ani sám k sobě.
Stále trvá na své automatické nadřazenosti a své „secret sauce“ a na tom, že zákazníci jsou v podstatě idioti a budou platit za značku Intel raději a více než za lepší a výhodnější produkty konkurence … jenže počet lidí, kteří tomu nesmyslu věří, rychle klesá a brzy to tak může být jen vedení Intelu, které jeho secret sauce bude stále věřit. To ale neslibuje žádnou nápravu situace u Intelu. Připomínám, že pro nejbližší dobu nemá v plánech pro většinu trhů žádné skutečně zásadně nové procesory s novou architekturou a na 10nm či 7nm a většina analýzy se zabývá hlavně situací, která tu je a byla ohledně 14/12nm RYZENů, ne 7nm generace, které změní opravdu hodně …
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
