- TEST: AMD RYZEN 9 3900X – 7nm procesor nové generace
a 12jádrový vládce mainstreamu v akci!
AMD píše dějiny a opět posouvá hranice technologie a výkonu na poli procesorů a utíká konkurenci. 7.7. se stalo pro AMD důležitým datem. Nevím proč se pro AMD stala numerologie tak významnou, každopádně, i když je to neděle, tak právě dnes AMD uvádí na trh své 7nm procesory RYZEN a také 7nm grafiky Radeon. Prakticky nikdy v historii nebylo v jeden den uvedeno na trh tak velké množství zásadních počítačových novinek. Od dnešního dne se začíná prodávat celá nová procesorová linie RYZEN 3000 a to jak 6, 8 i 12 jádrové 7nm procesory bez integrované grafiky, tedy RYZEN 3000, tak dva nové procesory s integrovanou grafikou, tedy nová generace APU jako RYZEN 3000G. K tomu jdou na trh zbrusu nové základní desky s čipsetem AMD X570 a jako první platforma na světě přináší PCIe 4.0 podporu. No a aby toho nebylo málo, tak to AMD doplňuje i dvojicí 7nm grafika zbrusu nové generace NAVI. Konkrétně Radeon RX 5700 a RX 5700XT první s PCIe 4.0 a první novinka pro mainstream za dlouhou dobu.
Pro nás tedy bylo hodně obtížné zvládnout v plné kvalitě testy všech novinek. Jednoduše řešeno, je to nemožné. A velmi apeluji nejen na AMD, aby tohle příště nedělalo. Už test jednoho produktu je náročný, když máte najednou testovat hned několik, vytrácí se z toho radost. AMD mělo vydávat věci postupně, třeba celý měsíc, aby se to rozložilo, protože vydávat několik pracných recenzí v krátké době je plýtvání silami i potenciálem. Takže jsme si museli vybrat. No a tohle je tedy první z mnoha recenzích nových produktů AMD a začneme u toho, co jsme na trhu opravdu ještě neměli …
- 7nm AMD ZEN2 – výrazná vylepšení ve všech směrech!
Vzpomínáte? Není to tak dávno, co Intel každý rok leštil svá 4jádra a radovali jsme z několika jednotek % výkonu navíc, kdy 4 jádrový /4 vláknový procesory byla záležitost nejméně 6 tisíc, TOP 4jádrové modely pak stály přes 10 tisíc a pokud jste chtěli více než 4 jádra, museli jste platit desítky a desítky tisíc korun za high end. I tak v roce 2017 bylo maximem 10 jádro za 50 tisíc. Jenže za poslední dva rok se změnilo úplně všechno.
První generace 14nm RYZEN procesorů přinesla 8jader do mainstreamu s výkonem TOP high endu a do high endu dorazily 16 jádrové ThredRipper procesory. Zemětřesení bylo vyvoláno. O rok později, v roce 2018 pak AMD přišlo s vylepšenými 12nm RYZEN procesory, s vyšším takty, lepší optimalizací po všech stránkách a dalšími novinkami. Do high endu pak poslala rovnou 32jádrový procesor. Jenže to pořád všechno byly procesory založené na první generaci ZEN architektury (a na 12nm vylepšená na ZEN+). Máme rok 2019 a AMD uvádí na trh druhou generaci ZEN, nazvanou ZEN 2 (dělá v tom tak trochu bordel, když procesory jsou značeny už 3000, chtělo by to trochu ujednotit).
AMD tak pokračuje v kontinuálním vývoji, a hlavně plní plány a sliby. Zatímco ZEN vs ZEN+ bylo ladění první generace, ZEN 2 přináší výrazné změny, výrazná vylepšení a zcela nový přístup ke konstrukci procesorů. AMD zcela správně už před lety odhadlo situaci, že výrobní procesy budou stále nákladnější, a tak aby zbytečně neplýtvalo drahým křemíkem, kdy jen malá část procesoru skutečně těží z výhod pokročilé výroby, zvolilo vpravdě geniální čipletový design.
Ten spočívá v tom, že draze 7nm je vyroben jen malý čip, obsahující vlastní jádra a cache. Výhodou je snadná výroba a maximální výtěžnost a využití možností pokročilého procesu. Zbytek výbavy procesoru je pak v druhém mnohem méně komplexním čipu, který je vyráběn levnějším 12nm procesem, což nemá na jeho funkčnost a výkon žádný vliv. 7nm výroba by v jeho případě jen udělala všechno dražší. Konkrétně AMD uvádí, že 7nm čip obsahující vždy dva CCX moduly po 4jádrech/8vláknech a 16MB cache na modul, má plochu pouhých 74mm2 a 3,9 miliardy tranzistorů. Druhý plochou větší 12nm čip (I/O) s výbavou včetně PCIe 4.0, paměťovým řadičem a připojením přes Infinity Fabric, má 125mm2 ale pouze 2,09 miliardy tranzistorů a je tak velmi levný a jednoduchý na výrobu.
Tento design ale znamená, že AMD může snadno zvýšit počet jader, aniž by na to musela vymýšlet drahý nový čip. Prostě naskládá více těch 7nm čipů k sobě! A tak dokázala do mainstreamového procesoru běžné velikosti pro AM4 patici, nacpat ty 7nm 8jádrové čipy hned dva! Ještě více samozřejmě dokáže u high endových ThreadRipper a EPYC procesorů, kde se letos můžeme těšit na 64jader/128vláken, tedy hned 8x 7nm čip v jednom pouzdře. Tahle konstrukce je naprosto geniální, protože umožňuje pro všechny procesory vyrábět prostě jen ten jeden typ 7nm 8jádrového čipu a tak zejména proti klasickým velkým monolitům, třeba se 16 a více jádry, dokáže AMD nabídnout o desítky % lepší výtěžnost i cenu.
Kromě nového čipletového designu, kolem kterého je ZEN2 navrženo, má nová architektura vylepšení po všech stránkách a ve všech ohledech. Co nemá, tak na rozdíl od konkurenčního Intelu nemá zranitelnosti několika typů nazvané „Meldown“, které neustále dělají problémy, opravy a záplaty snižují výkon atd. Příznivce AVX potěší výrazné navýšení výkonu u AMD, kdy je zajímavé, že zatímco u Intelu dochází při aktivních AVX ke snížení taktů, u AMD nikoliv. Samozřejmě přepracován byl paměťový řadič, který nově zvládne díky děličce i podstatně rychlejší paměti než 3200/3600MHz, což bylo u RYZEN platformy maximem doposud.
Zásadním vylepšením je hlavně navýšení IPC o zhruba 14%, AMD současně dokázalo zvýšit takty a to přes přechod na kompletně nový 7nm výrobní proces u TSMC, kterým nikdy podobné čipy vyráběny nebyly. Nárůst výkonu na jádro je tak významný, že vymaže náskok, který v tomto ohledu měl konkurenční Intel a ve srovnání IPC zcela určitě AMD už Intel jednoznačně překoná. Výhodou platformy je rovněž podpora a plná využitelnost PCIe 4.0, která je až 2x rychlejší než PCIe 3.0. Nicméně tohle všechno už víme. AMD nás zásobovalo podrobnostmi o ZEN2 dlouhé měsíce, takže teorii jistě mají už všichni zvládnutou. Jaká je tedy praxe?
- AMD RYZEN 9 3900X – 12 jader/24 vláken je mainstreamový procesor!
Dnes se podíváme na to nejlepší, co zatím AMD na trh uvedlo. A tedy 12jádrový mainstreamový procesor RYZEN 9 3900X, který je rozhodně něčím, co jsme na trhu v mainsteamu ještě neměli!
AMD jej dodává v novém balení, s box chladičem Wraith PRISM RGB v ceně. Ta činí oficiálně 499 dolarů, v ČR to znamená cenu cca 13 500 korun vč. DPH. Podívejme se na něj tedy podrobněji …
- Procesor RYZEN 9 3900X a výbava pro testování
Začněme tedy hlavní hvězdou. Nový 7nm procesor AMD RYZEN 9 3900X je výrazný a inovativní produkt. Něco, co jsme v téhle cenové hladině a v mainstreamové dvoukanálové platformě ještě rozhodně nikdy neměli. Proti RYZEN 7 modelům s 8jádry a RYZEN 5 modelům s 6jádry se liší tím, že má na sobě hned dva nové 7nm 8jádrové čipy, kdy aktivní jsou tedy 6+6 jádra. Nicméně tato konstrukce má i nevýhodu v podobě složitější komunikace a Windows scheduler na to není úplně ideálně zatím optimalizovaný (což je vidět hlavně u některých her, kdy nejsou správně zatěžovaná ideální jádra).
Samotný procesor má v základu 3,8GHz, ale Turbo dokáže vyhnat takty na 2 vláknech až na 4,6GHz. AMD plně využívá možností boostu, napájení a chlazení, takže v závislosti na desce, chladiči se může lišit reálný takt, na kterým pojede. 3,8GHz je takový nejhorší scénář. Záměrně jsme testovali všechno s dodávaným BOX Wraith chladičem. Boost takt se tak pohybuje kolem 4GHz na všech jádrech, s lepším chladičem ale dokáže jít až přes 4,1 až 4,2GHz a tomu odpovídajícím výkonem. Takže lepší chladič = lepší výkon, aniž byste cokoliv taktovali.
Na samotném procesoru fyzicky asi většina nenajde žádné velké rozdíly proti jiným AM4 procesorům. Ostatně je to stále procesor pro AM4 platformu. Můžete jej po aktualizaci BIOSů osadit kromě nových X570 i do X470/B450 nebo X370/B350 desek. Samozřejmě podpora záleží na tom, zda výrobci konkrétní desky vydají update BIOSu.
Fyzicky je patice stejná, ale AMD vylepšilo výrobu, odolnost, PCB nového čipu je silnější a kvalitnější. Výška CPU s heatspreaderem je ale stejná a samozřejmě jsou s ním kompatibilní všechny AM4 chladiče, co doposud. TDP procesoru je 105W a na rozdíl od Intelu je tohle TDP vztaženo na boost takt ne na ten základní, kdy těch 95W co udává Intel pro 9900K je právě na ten základní takt, zatímco v boostu má reálně Intel kolem 150W.
- Jak a co budeme testovat?
Pro otestování nového RYZEN 9 3900X jsme samozřejmě použili novou platformu. A to konkrétně X570 desku ASUS ROG Crosshair VIII Hero (Wifi). K tomu jsme osadili naše osvědčené G.SKILL FLARE X paměti 2x 8GB DDR4 3200MHz CL14, abychom zatím věci nekomplikovali a mohli srovnávat i s předchůdci.
Pro srovnání jsme vybrali samozřejmě oba předchozí TOP modely RYZEN procesorů pro AM4 platformu. Tedy 12nm RYZEN 7 2700X a 14nm RYZEN 7 1800X. Oba jsou otestované na ASUS CrossHair VII HERO X470 spolu s DDR4 3200MHz CL14 paměťmi. Vzhledem k počtu jader nového 3900X je ale samozřejmě zajímavé otestovat i RYZEN ThreadRipper 2920X s 12jádry, na což samozřejmě musíme použít X399 platformu (ASUS STRIX X399) a 4x 8GB DDR2 3200MHz CL14. Pro srovnání s konkurenčním Intelem jsme použili Core i9-9900K, Core i7-9700K, Core i7-8700K, všechny pro Z390 platformu. Otestovali jsme také 10jádrový Core i9-9900X pro X299 platformu.
Všechny sestavy byly testovány s Kingston Black 1TB NVMe SSD PCIe 3.0 a grafickou kartou AMD Radeon VII 16GB. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném WINDOWS 10 v1903 se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze. Výsledky tedy nejsou srovnatelné se staršími, či jinými, které jsou dělané za jiných podmínek.
Všechny procesory jsou testované na základních nastaveních, tedy na odpovídajícím TDP (týká se hlavně Intel procesorů, kdy můžete narazit na recenze, kde testují 9900K s TDP200W ačkoliv se tváří, jako by to bylo na těch 95W, se kterými je CPU prodáván). V našem případě je vše bez aktivního taktování jakéhokoliv druhu. Tak se na to pojďme podívat …
- Cinebench R15/R20 – Renderování
Jako první tady máme oblíbený Cinebench ve starší verzi R15, ale také v aktuální verzi R20, která je více vypovídající a lépe testuje skutečný potenciál procesorů. Opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat a ukázat jeho reálný maximální výkon. Využít dokáže zatím až 256 vláken. Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je pochopitelně pro současné aplikační použití mnohem více klíčový ten vícejádrový test.
V této starší verzi testu zejména v testování výkonu jednoho jádra je nevýhodou, že test je poměrně krátký, a tak dovoluje krátkodobým boost taktům hrát větší roli, než by měly mít, protože při delší konstantní zátěži turbo takty zejména u Intelu tak vysoko nejdou.
Nicméně už tady je zřetelně vidět, že AMD výrazně navýšilo výkon na 1 jádro a IPC. RYZEN 9 3900X se i v tomto ohledu dotahuje na 9900K, přitom jej ale v celkovém výkonu nechává daleko za sebou.
Novější verze populárního a praktického testu dává procesorům výrazně více zabrat a testuje je opravdu v praktické zátěži, zohledňuje výkon v trvalejší delší zátěži atd. Samozřejmě přináší i optimalizace a vylepšení pro modernější procesory.
V této verzi už AMD dokáže Intel ve výkonu na 1 jádro dokonce překonat! 3900X je před Core i9-9900K na jádro, ale naprosto drtivě v celkovém výkonu, kdy Intel ztrácí desítky %. Novinka od AMD ale překonává i starší 12jádrový ThreadRipper a to ne o málo.
- 7-Zip – komprimace dat (AES)
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. A jaký tady mají potenciál testované procesory?
7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. AMD má velkou výhodu v dekomprimaci, ale v komprimaci ztrácí, výsledky v praxi tak opět nejsou vždy takové, jak by člověk očekával a další optimalizace aplikací budou nutné a probíhají. Aktuálně využíváme nejnovější verzi a ta již architekturu a vylepšení nových generací CPU zohledňuje. Novinka od AMD má díky tomu ohromující výkon a předchozí generaci nechává daleko za sebou.
Velmi náročný a velmi populární program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let.
A i v tomto náročném renderingu naprosto drtí vícejádrové procesory všechno a nový RYZEN 9 3900X nemá soupeře.
Další z populárních praktických testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder.
Více jader a vláken zde prostě jasně vede a levné procesory opravdu zásadně zaostávají. Novinka od AMD opět naprosto drtí vše v dohledu.
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. Dnes se dá využívat i síly GPU, které to dokáže převést podstatně rychleji, než CPU, ovšem stále jsou problémy s výslednou kvalitou, takže na procesor mnozí nedají dopustit. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů.
Bohužel tato oblast je jednou z těch, která není dobře optimalizovaná na více jader. ADOBE, Premire, Las Vegas a mnoho dalších aplikací pro úpravu a vytváření videí je značně zaostalá, pokud jde o optimalizace na více jader, ale u některých verzí se v poslední době situace zlepšuje, zejména pro RYZEN. U levných CPU ale důvodem nízkého výkonu je absence více jader, nižší takty či dokonce chybějící instrukční sady (v případě některých Intel procesorů). Testovaný RYZEN 9 3900X je ale i zde nedostižný.
Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste hráč, tak vám jakýkoliv současný 14/12nm a lepší procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá prakticky stejnou službu. Současné hry málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co ve hrách testujeme, není výkon procesoru, ale to, jak hra výkon CPU skutečně používá. Pokud dobře, tedy využívá více jader/vláken, tak s takovým CPU bude mít hra výrazně více FPS. Pokud špatně, tak mezi 6, 8 a více jádrovými modely nebude prakticky žádný rozdíl. Úplně nejhorší je pak scénář, kdy výše taktovaný procesor s méně jádry vykazuje více FPS než o něco méně taktovaný procesor s mnohem více jádry.
Mnozí mají tendenci říkat, že ten výše taktovaný je výkonnější, což opět není pravda. Hra s ním vykazuje více FPS ale to proto, že hra třeba používá aktivně jen 4 až 6 vláken a pak tedy záleží na tom, že 6jádro má třeba 4,8GHz a výrazně výkonnější CPU s více jádry má na těch 4-6 využívaných vláknech třeba jen 4,3GHz. Je to proto, že hry dnes prostě neumí skutečný výkon procesorů využívat. Pro nás je ale důležité si říci, že současné procesory od mainstreamu výše jsou tak výkonné, že pro herní PC nehraje výběr CPU prakticky žádnou roli. Cokoliv z posledních 2 let se 6jádry výše a 3GHz+, je více než dostatečné i pro ultra high end hraní i pro vysoká FPS.
- Realistické testy „herního výkonu“
Módou procesorových testů je dnes testování naprosto nerealistické nepraktické konfigurace, kdy použijeme ultra silnou grafiku, pro ultra nízké rozlišení někdy ještě se staženými detaily. Výmluvou je, že pak se ukáže prý procesorový výkon. Neukáže! Ukáže se, jak daná hra neumí výkon procesorů využívat a na těch několika málo jádrech/vláknech, co sama využívá, a tak záleží jen na výši taktu na nich, nikoliv na výkonu CPU jako celku. Skutečný výkon CPU ale využit u her není, tudíž test nízkého rozlišení s výkonnou GPU ve hrách neřekne to nic o tom, jaký výkon procesory skutečně mají.
Každopádně abych potěšili všechny, máme také otestováno nízké rozlišení (1920x1080) s výkonnou grafikou (Radeon VII 16GB), což sice prakticky nikdo v reálu používat nebude, ale máme to změřeno.
Jak vidíte v nízkém rozlišení 1920x1080 je mezi procesory měřitelný rozdíl na výkonnějších kartách, ovšem na nich se pohybujeme na takové hladině FPS, že je opravdu z hlediska hratelnosti jedno, jestli máte 140 nebo 130FPS, protože rozdíl mezi tím stejně nepoznáte. U slabších grafik pak výkon současných CPU není omezením nikdy a rozdíly jsou stěží měřitelné. Nicméně nové 7nm AMD RYZEN udělalo zřetelný pokrok a srovnává krok s tím nejlepší, co dokáže nabídnout Intel a vymazalo tu ztrátu, kterou v extrémních podmínkách měly předchůdci.
Ve vyšším rozlišení 2560x1440, se kterým už bude většina z vás používat výkonnější high end grafiky, se pak rozdíly mezi procesory smrsknou na minimum. A opět se bavíme o rozdílech, kdy je opravdu úplně jedno, jestli máte 126 nebo 119 FPS. Ale dobře, jsou. A nové AMD opět ukazuje, že smazalo ztrátu, kterou v „herním výkonu“ na Intel mělo.
No a když rozlišení ještě zvýšíme na 3840x2160, které většina uživatelů ultra high end grafik bude používat, tak tady je vždy omezením výkon grafické karty, ne současných procesorů. Rozdíly tedy prakticky neexistují. Můžete je vytvořit, když do hraní hry budete dělat ještě něco jiného. Pak už na celkovém výkonu CPU záleží. Takže když třeba streamujete, tak je velký rozdíl mezi 4 jádrem a 8 jádrem. Když do toho ještě třeba upravujete video nebo necháváte procesor počítat něco jiného, pak na počtu jader opravdu záleží a více jádrové čipy s 12, 16 i více jádry naprosto vládnou, protože prostě dokáží bez zaváhání splnit obě úlohy.
Podívejme se tedy na provozní vlastnosti …
- Spotřeba, teploty a taktování
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, vytížení a chlazení. V některých případech mohou dokonce překračovat svá TDP a tak dále. Řekl bych dokonce, že AMD je dnes v tom propracování řízení výkonu a spotřeby už výrazně dál, než Intel.
Testujeme všechny CPU v základu s nastavením TDP tak jak uvádí výrobce. Nemáme aktivní žádné taktování a překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze boost/turbo technologie. Záleží na použité desce i chlazení, kam až takty půjdou a tomu bude odpovídat spotřeba. Jinak 7nm procesor testujeme na X570 desce, kdy čipset díky PCIe 4.0 žere o několik W více než X470/Z390.
Nicméně v základu, tak jak to je, nový 7nm AMD RYZEN, přestože má 12jader/24vláken a vysoký takt, tak dokáže mít spotřebu srovnatelnou s 8jádrovým 14nm Intelem a jen o málo vyšší než 12nm 8jádrový RYZEN 7 2700X! Neuvěřitelné! Nicméně samozřejmě díky hned dvěma 7nm čipům, procesor není úplně chladný. AMD ale použilo velmi kvalitní pájku, a i ten základní dodávaný BOX Wraith PRISM zvládne ten čip uchladit. Maxima s ním jsou kolem 81°C. V nižší než maximální AVX zátěži jako hry apod. je samozřejmě cca o 10°C níže. Hlučnost je přijatelná, tichý úplně samozřejmě není, ale hlučný taky ne. Vzhledem k tomu, že chladič je zdarma, kdy konkurence nedává žádný, je to určitě plus. Ale otestovali jsme i další možnosti chlazení, které jsou samozřejmě z hlediska hlučnosti naprosto tiché.
Tématu chlazení nových 7nm procesorů AMD se ovšem podrobněji budeme věnovat v mnoha testech a recenzích v budoucnu.
Ohledně taktování. Příznivci OC budou zklamaní, protože AMD přistupuje k taktování úplně jinak. Intel naučil všechny, že za OC se musí připlácet. Že si musíte koupit ten nejdražší už výrazně vysoko taktovaný produkt, aby vám bylo další taktování vůbec umožněno. Samozřejmě je to hloupost. Smyslem domácího taktování vždy bylo, vzít co nejlevnější procesor a posunout ho výkonově co nejvýše, nejlépe na úroveň mnohem dražších modelů, tak abychom za ně nemuseli připlácet. Z toho důvodu, pokud taktujete, dává smysl koupit si levnější procesory a u AMD to tak funguje. U drahých CPU přeci platím za to, že výrobce už taktování vyřeší za mě, tedy že vyladí procesor na nejvyšší možný výkon za všech okolností. A to přesně AMD dělá u toho 12jádra, který nemá níže taktovanou verzi, jakou mají levnější 6 a 8 jádrové edice. Nedávala by v tomto případě smysl.
(vylepšená utilita RYZEN Master - nyní si můžete hrát s RAM ;) )
Ano, na jednom/dvou jádrech dokáže jít takt nového 7nm procesoru klidně na 4,7GHz. Nicméně na celém čipu počítejte s řadou omezení daných už jen 7nm výrobním procesem, který pro tyto takty a takto komplexní čipy nebyl navržen. A tak v případě RYZEN 9 3900X jsem byl schopen manuálně nastavit 4,3GHz, stabilně a bez potíží. Samozřejmě má to nevýhodu. Při manuálním taktování a nastavení stejného taktu pro všechna jádra sice zvýšíte výkon celku, ale pokud aplikace využívá méně jader, dojde naopak k poklesu výkonu, protože Boost Clock jinak automaticky honí takty až na 4,6GHz na 2 jádrech, 8 jader má kolem 4,4GHz atd.
Takže osobně vřele nedoporučuji ruční taktování 3900X modelů vůbec! Pokud chcete lepší výkon, osaďte lepší chladič a procesor dejte na lepší desku. Obojí zvedne boost takty, kdy se slušným chlazením (AiO) se můžete pohybovat kolem 4,2GHz boostu na všech jádrech. S BOX WRAITH chladičem jsou takty mezi 4,0 – 4,1GHz. A tomu odpovídá i výkon. AMD pak nabízí propracované automatické zvýšení výkonu přes „PBO“, kdy stačí aktivovat tuhle funkci v RYZEN Master aplikaci a procesor pojede na vyšší limit TDP. Ovšem stále bude fungovat boost na méně jádrech, takže nebudete nikdy přicházet o výkon. Nově pak AMD umožňuji aktivovat PBO a do toho ještě automatické přetaktování, což dokáže vytáhnout vůbec nejvyšší výkon, ale je to samozřejmě za cenu ještě vyšší spotřeby atd.
Osobně doporučuji osadit procesory na co nejlepší desku a hlavní je osadit co nejlepší a nejvýkonnější chlazení. To většině bude stačit k nejlepšímu využití potenciálu CPU. Pokud chcete, zapněte PBO, kdy budete mít všechny výhody vyššího výkonu, které přináší obvykle taktování, ovšem bez nevýhod v podobě nižšího výkonu na jádro, vyšší spotřeby v situacích, kdy to není třeba atd. Ano, pro příznivce taktování nejsou nové RYZEN 3000 procesory zrovna super zajímavé, tedy pokud nepoužijete dusík, pak 5GHz a výše není žádný problém, ale pro běžné uživatele jsou možnosti ladění skvělé a AMD dává možnost jednoduše a účinně využít plný výkon a potenciál procesorů v každé situaci.
Na taktování a hrátky s paměťmi se podíváme jinde, protože to si žádá důkladnější prozkoumání a jsou zde zajímavé možnosti ladění a zvýšení výkonu procesoru. Ale to chce hodně testování a laborování. Takže až bude čas :). Prozatím se jeví jako nejlepší a nejvýkonnější volba X570 deska (díky 6-8 vrstvám PCB) v kombinaci s DDR4 3600/3733MHz na CL14.
Podívejme se tedy na závěr ...
Až do této doby AMD dohánělo Intel. Ten mu to ovšem výrazně usnadnil, protože není schopen se pohnout z místa! Dávno jsme měli mít na trhu jeho 10nm procesory nové architektury a místo toho jen oprašujeme 14nm, které se navíc ukazují značně problematické, děravé jak cedník a řešení a záplaty nadále snižují jejich výkon, zhoršují stabilitu atd. A skutečné novinky a 10nm od Intelu nejsou v dohledu.
A zatímco tedy 14nm RYZEN 1000 a 12nm RYZEN 2000 doháněly Intel a jeho výkon, efektivitu atd. nový 7nm RYZEN 3000 už jednoznačně v mnoha směrech Intel překonává. Obrovskou výhodou je rozhodně konstrukce, která je mnohem efektivnější než cokoliv, co má Intel (a to je jeho zásadní problém dnes). AMD má v ruce pokročilejší výrobní proces, a to musíme říci že TSMC se 7nm teprve začíná, není to ani nejvyspělejší verze 7nn, a vůbec poprvé vyrábí TSMC něco tak komplexního, jako je x86 procesor! Zásadní výhodou AMD je ale čipletový design, který umožňuje s obrovskou výtěžností (údajně přes 85%) vyrábět jen ten jeden jednoduchý 8jádrový čip, který AMD může ve více kusech osazovat i do high endových procesorů a tak vytvářet multijádrová monstra za cenu, ke které se Intel není schopen ani přiblížit. A má to samozřejmě hromadu dalších výhod. AMD jednoznačně překonalo Intel v oblasti návrhu, konstrukce a výroby CPU! Není to sice poprvé (kromě lepšího výrobního procesu, to poprvé je), ale je to poprvé s tak ohromným, jasným a nezamaskovatelným náskokem.
Roky se Intel chlubil tím, že má nejvyšší výkon na jádro, nejlepší IPC atd. A roky to byla pravda. AMD s FX-8000 sérií se snažilo o odlišný přístup, ale nevyšlo to. S RYZEN tedy naskočilo na stejnou filozofii, jakou má Intel, ale vylepšilo ji. AMD RYZEN mají efektivnější vlákna s vyšším přínosem než je HT u Intelu. Dosud ale hlavně díky menším cache a nižším taktům měl Intel vyšší výkon na jádro i vyšší IPC. RYZEN 3000 a ZEN2 to mění! AMD navýšilo IPC nevídaným způsobem. O 13-15% proti minulé generaci a jednoznačně tak překonává Intel v tomto ohledu. Když nastavíte stejný takt, bude AMD výrazně výkonnější. Díky tomu AMD nepotřebuje honit tak vysoké takty, což je navíc na každé nové výrobě už problém. Mnozí mají za to, že 5GHz je něco super extra a zlatý grál. Ale není. 5GHz sice 14nm Intel dokáže, ale potřeboval k tomu spoustu let vývoje a ladění. A i tak to nedokáže každý jeho čip. K 5GHz se nedokáže dostat ani nová 10nm výroba Intelu (což je jeden z důvodů, proč to s ní Intel vzdal, 10nm procesory by nepřekonaly 14nm díky) a ani 7nm výroba TSMC apod. A je otázkou, zda se o to vůbec snažit. Na 5GHz je 14nm Intel tak provozně neefektivní, topí a žere tak moc, že to prostě nedává smysl. Ano, 7nm AMD nemá 5GHz, ale dokáže výkon 5GHz Intelu překonat s mnohem nižším taktem a tomu odpovídající mnohem nižší spotřebou, a tedy o třídu lepší efektivitou. Sám Intel ví, že honit se za takty nedává dnes smysl a jsou lepší a efektivnější způsoby, jak zvýšit výkon. Jenže k tomu potřebujete novou architekturu a nový výrobní proces a novou konstrukci atd.
Herní výkon byl také modlou Intelu. Ne proto, že by jeho procesory byly skutečně výrazně výkonnější, ale proto, že hry využívající obvykle 4-8 vláken dnes, těžily z vysokého taktu na těchto vláknech. Takže 4-8jádrové procesory nemají ve hrách více FPS než 16 a více jádrové procesory proto, že by byly skutečně výkonnější, ale proto, že na těch několika málo jádrech co hry využívají mají vyšší takt. To je všechno. Díky navýšení IPC a výkonu na jádro ale RYZEN 3000 ZEN2 prakticky smazal náskok, který Intel měl. Ano, pokud nastavíte 5GHz bude Intel v některých případech stále o něco málo výkonnější, ale mimo pár extrémů to nikde nemáte šanci prakticky poznat. Zdaleka už tedy neplatí, že Intel je na hry lepší. Pokud netaktujete, tak nebude o nic výkonnější než často podstatně levnější 7nm RYZEN 3000 procesory a ty díky optimalizacím her a využíváním většího počtu jader, mohou být nakonec opravdu výkonnější. Poslední bašta Intelu tak padla, protože pokud jde o aplikační výkon, Intel dávno už není ani ve stejné lize.
- AMD a jeho RYZEN 9 3900X posouvá hranice. A to není ani TOP model!
Ano, je to tak, 12jádrový RYZEN 9 3900X je „jen“ druhý nejvýkonnější model v mainstreamová řadě AM4 procesorů RYZEN 3000. Nad ním je totiž ještě 16jádrový RYZEN 9 3950X, který dorazí v září! Ale jeho cena už je 20 tisíc a přeci jen bude mít o něco nižší takty, takže třeba prohry asi bude 12jádro zatím lepší. Ovšem pokud půjde o celkový výkon, ukáže ale 16jádro záda i TOP high endovému Intelu za 50 tisíc. To je asi už všem jasné z testů 12jádrového modelu.
RYZEN 9 3900X je totiž neuvěřitelný! Určitě výkonnější, než se čekalo. Tenhle mainstreamový procesor překonává o 17% i high endový 12jádrový ThreadRipper 2920X. Dokáže to ovšem s mnohem nižší cenou i spotřebou! Nemluvě o Intelu, kdy potřebujete nejméně 16jádrový Intel za 40 tisíc, abyste s 3900X dokázali vůbec někde držet krok. Intel však za cenu 3900X nabídne do mainstreamu jen pomalý 8jádrový Core i9-9900K, ten stojí 14 tisíc a je bez chladiče. Zatímco za 13,5 tisíce můžete mít 3900X už i s použitelným chladičem v ceně (i když si myslím, že tady už je možná zbytečný, kdo má 14 tisíc na CPU má i na chladič a bude osazovat pořádný chladič).
RYZEN 9 3900X je o 32% výkonnější v průměru měření v aplikacích proti cenově srovnatelnému 9900K. A ani ve hrách už Intel neuniká o více než jednotky %. Takže nemá smysl ani pro hráče platit ty obrovské peníze za pouhé 8jádro. 9900K by byl slušný procesor, ale musel by svůj výkon, neefektivitu a zastaralost platformy zohlednit tomu odpovídající cenou. Takže 8 tisíc korun maximálně. 14 tisíc je prostě šílenost. To RYZEN 9 3900X si svou cenovku bez potíží obhájí, nic tak výkonného na trhu za tyhle peníze ještě nebylo a jeho poměr cena/výkon je fantastický! Stejně jako fantastická je jeho efektivita, kdy Intel se k tomu nedokáže ani přiblížit. Vždyť oba čipy mají prakticky stejnou spotřebu, ale AMD dokáže být běžně o třetinu výkonnější! AMD si dalo záležet i na fyzickém zpracování procesoru, který má kvalitní pájku atd. Chladič v ceně je také použitelný, i když pochopitelně tenhle čip už klade vyšší nároky, není to žádný problém.
Co však určitě mnozí uživatelé ocení je fakt, že ani k tomuhle fantasticky výkonnému procesoru, který má výkon TOP high endu, nemusí nutně kupovat novou desku. Nebo nemusí kupovat drahou desku. Máme vyzkoušeny X470 i B450 modely a všude běhá skvěle. Rozdíl výkonu je v průměru několik jednotek % ve prospěch X570, což ale dává smysl (samozřejmě vám to ukážeme v samostatném testu, ale už teď říkám, že kombinace B450 + RYZEN 3000 se vůbec nemusíte bát). Fakt že ale můžu tenhle čip dát do B450 desky za 2500 korun a on tam prostě pojede s výkonem jaký má mít, Intel by si měl dělat poznámky, jak má vypadat chování k zákazníkům a servis pro ně.
Co dodat? První generace a půl generace RYZEN, byly velmi dobré a AMD s nimi překvapilo asi i samo sebe. V době, kdy výrobní procesy jsou stále náročnější, kdy dostát slibům a plánům je často nemožné a výsledek zaostává za očekáváním, AMD pokračuje v překvapování a dodržování slibů. RYZEN 3000 je lepší ve všech ohledech, než kdokoliv doufal.
Výkon, efektivita a cena, za kterou to nabízí, dostává Intel do vyloženě trapné situace, protože neexistuje omluva pro fakt, že Intel ve svém postavení, který zabetonoval na 4jádrech celý trh na dekádu, nemá nic konkurenceschopného a mnohonásobně menší a chudší firma ho technologicky válcuje. Bude urážkou zdravého rozumu, pokud za stávající ceny bude někdo Intel procesory stále nakupovat. Intel není ze hry, ale musel by spolknout hrdost a přiznat si porážku, že je dnes až ten druhý. Hlavně tomu přizpůsobit ceny. Všichni víme, že AMD FX procesory nebyly zrovna super, ale byly výborné v poměru cena/výkon, protože byly hodně levné. A tak své místo na trhu měly. Intel procesory od low endu po high end za jejich stávající ceny místo na trhu nemají. Tedy nikdo při smyslech nemůže ty peníze za ten mizerný výkon a vlastnosti, které za to dostane, prostě zaplatit. Pokud Intel sníží ceny odpovídajícím způsobem, tedy u mainstreamu o 40% minimálně, u high endu o 60%, bude alespoň trochu konkurenceschopnou volbou. Ale za stávající ceny by každému, kdo to za ně koupí, měli vystavit papíry na hlavu.
AMD má jednoznačně v tuto vpravdě historickou chvíli nejlepší procesory, nejlepší platformu, nejlepší technologie a nejlepší ceny i efektivitu na trhu. 7nm ZEN2 a RYZEN 3000 procesory dotáhly Intel tam, kde bylo třeba a současně překonaly v mnoha klíčových aspektech. Přináší opět zásadní posun ve všech ohledech a mnozí mají opravdu pádný důvod upgradovat své počítače a tvůrci aplikací konečně ten výkon náležitě využít. Neexistuje totiž nic, jako „dostatek výkonu“! AMD opět dělá ještě nedávno high endový procesorový výkon mainstreamem a je díky němu dostupný široké skupině uživatelů. Nový RYZEN 9 3900X můžeme jen a jen doporučit. Bezkonkurenční procesor. Zdaleka však není jediným dobrým procesorem, který AMD na 7nm má. A na další se brzy podíváme, stejně jako si vyzkoušíme a prověříme řadu věcí, od X570 desek, přes paměti atd. … snad jen bych poprosil AMD, příště to vydávat na etapy, ne v jeden den všechno. Nedá se to zvládnout a zůstat fit a při smyslech :). Takže se omlouvám, ale více jak jednu recenzi denně prostě nedávám, mám rozpracovaných dalších 6 a nedá se to najednou stíhat, když do toho musíte testovat další věci. Takže prostě postupně, den co den ….
(už nemám více ocenění :) .... jak víc ocenit nejvýkonnější, nejpokročilejší a cenově excelentní produkt?!)
Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům:
AUTOR: Jan "DD" Stach |
---|
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|