TEST: AMD RYZEN 5 3600X – zabiják Core i5 a nejvýkonnější 6jádrový procesor všech dob v akci

AMD dělá PC platformu opět skvělou. Za poslední 2 roky posunulo výkon, ceny a technologie na počítačích o víc, než to Intel dokázal za celých posledních 10let dohromady. Což je opravdu neuvěřitelné s ohledem na nesrovnatelnou finanční a výrobní realitu obou společností. Ano, nové 12 a 8 jádrové RYZEN 3000 procesory jsou vynikající, ale 6jádrové RYZEN 5 jsou to, co skvěle ukazuje ten obrovský posun dostupný a představitelný pro běžné uživatele. Na tyhle cenově dostupné procesory vám stáčí jen kolem 6 tisíc korun, a znamenají obrovský posun na všech frontách pro běžného uživatele. Výkon v této cenové hladině díky AMD narostl několikanásobně. A když vám řeknu, že výkon nového 6jádrového RYZEN 5 3600X za jeho 6600 korun vč. DPH by ještě před dvěma lety stačil pozici prakticky druhého nejvýkonnějšího CPU na světě, určitě tomu někteří nebudou chtít ani věřit. Ale je to tak. Nový RYZEN 5 3600X je vůbec nejvýkonnější 6jádrový procesor všech dob.

Bohužel, pokrok dělá jen AMD. Intel? Ten zamrzl nabídkou, technologií i cenovou politikou v minulé dekádě a nehodlá se evidentně hnout z místa a nabídnout nám moderní, bezpečné a výkonné CPU za odpovídající ceny. A stále se najdou tací, kteří si místo RYZEN 5 procesoru klidně i teď jdou koupit Core i5. Ano, cenově jsou to sice srovnatelné procesory, ale tady veškerá srovnatelnost končí. Z hlediska výkonu jsme nikdy neměli v mainstreamové hladině větší a jasnější rozdíl mezi produkty Intelu a AMD, a tak nevyrovnanou nabídku výkonu a technologií vzhledem k podobné ceně CPU.

Na rovinu, 65W RYZEN 5 3600 bez X je jednoznačně nejlepší mainstreamový CPU kolem 5 tisíc a pokud vám jde o cenovou výhodnost, je to jasná volba. RYZEN 5 3600X má prostě díky 95W TDP vyšší takty už z výroby, ale za vyšší cenu. Ta je sice stále velmi dobrá, ale přeci jen vtip je v tom, že když zapnete PBO (tedy možnost překročení TDP a tomu odpovídající nárůst taktů a výkonu), tak oba procesory budou mít stejný výkon. Jde prostě o stejný procesor, jen s jiným výchozím nastavením TDP a tomu odpovídajícím taktům a výkonu. RYZEN 5 3600X tedy představuje maximum toho, co 6jádrové procesory dnes dokáží a je zde pro ty, kteří chtějí maximální výkon „z krabice“ bez nutnosti se o cokoliv dalšího start.

Zatímco 3600 bez X má takty 3,6 – 4,2GHz a běžně se pohybuje kolem 3,8GHz, tak 3600X má 3,8 – 4,4GHz. A běžně šlape kolem 4,0 - 4,1GHz. Jinak jde o stejné procesory. Základem je pochopitelně nový 7nm 8jádrový čip, který je v případě RYZEN 5 prodávaný se zamčenou částí jádra, omezenou tedy na 6jader/12vláken. AMD ale nezamklo L3 cache, ta je stále skvělých 32MB, což je dvojnásobek proti předchozí generaci RYZEN 5.

Samozřejmě i RYZEN 5 3600/3600X mají všechny výhody 7nm ZEN2 architektury. Tedy obrovský posun na poli IPC, současně je zde posun na poli taktů, obrovské zlepšení efektivity a mnoho mnoho dalšího. Opět to ale neznamená, že kvůli tomu musíte měnit starší AM4 základní desku, nebo kupovat drahé X570 desky. Samozřejmě RYZEN 5 má PCIe 4.0 využitelnou v kombinaci s X570, ale nadále po aktualizaci BIOSu funguje prakticky ve všech starších AM4 deskách. Hodně pomáhá fakt, že RYZEN 5 je velmi nenáročný, pokud jde o napájení a chlazení.

Dnes se tedy podíváme na RYZEN 5 3600X. Ten je dražší než RYZEN 5 3600 bez X. Konkrétně se u nás prodává za zhruba 6700 korun vč. DPH. Opět i s použitelným chladičem v ceně, ale není to ten velký pěkný WRAITH PRISM RGB, který najdeme u RYZEN 7 a RYZEN 9, což je trochu škoda. U tohoto CPU by ho myslím většina uživatelů velmi ráda a k plné spokojenosti používala. Nicméně ani ten jednoduchý WRAITH SPIRE není nepoužitelný, pro mnoho uživatelů je zcela dostatečný po všech stránkách včetně rozumně nízké hlučnosti, kdy je jednoznačně mnohem lepší, než BOX chladiče Intelu, které navíc dostanete jen k některým procesorům a nedostanete je ke „K“ modelům. A když jsme u nabídky konkurence. Co tedy za zhruba 6700 korun nabízí Intel?

Nejblíže je Core i5-9600KF za podobných 6700 korun (nemá aktivní integrovanou grafiku a nemá chladič) nebo to samé v podobě Core i5-9600K za 6900 korun vč. DPH. Ten má aktivní integrovanou grafiku, ale také nemá v balení žádný chladič. Hlavní problém je, že Core i5 má ovšem jen 6 jader/6vláken, zatímco RYZEN má 6jader/12vláken. Navíc na rozdíl od 9900K se Intel u těchto CPU neopírá o vysoké takty někde k 5GHz. 9600K modely mají jen 3,7GHz v základu a 4,6GHz v Turbo režimu. Takže hodně podobné takty, jaké má RYZEN 5, jež má ovšem lepší výkon na jádro, vyšší IPC atd.

No a navrch je zde platforma, kdy AM4 je mnohem variabilnější s možností upgradu na 12 až 16 jádrové RYZEN 9. V případě Intelu a současné LGA 1151 je variabilita mnohem horší. Mimo Z370/390 platformy nemůžete taktovat ani paměti, natož CPU, žádná možnosti PCIe 4.0 jako na AMD X570 a především LGA 1151 patice je mrtvá. Nic lepšího, než 8jádrové 9900K do ní už nikdy nedáte, a tahle platforma nejpozději příští rok skončí. A to nemluvíme o bezpečnostních problémech a dírách architektury Intel, kdy spolehlivost je to poslední, co by dnes Intel platformu vystihovalo. Neustálé záplatování nevyřešitelných zranitelností procesorů Intel jen snižuje výkon a má často vliv i na stabilitu systémů. To všechno navrch tomu, že Intel se ani nesnaží AMD konkurovat.

RYZEN 5 a Core i5 sice stojí podobné peníze, ale 3600X má výkonem mnohem blíže 2x dražším Core i7. Tenhle procesor je dokonce lepší, než Core i7-8700K, který na rozdíl od Core i5 má těch 6jader/12vláken. Jenže 8700K stojí stále kolem 11 tisíc korun, nový 9700K za podobnou cenu má jen 8jader/8vláken. Podívejme se ale pořádně, jak na tom nové RYZEN 5 jsou v praxi …

Nový 7nm procesor AMD RYZEN 5 3600X je samozřejmě přímý nástupce 6jádrových RYZEN 5 modelů obou generací. Opět je na něm velmi dobře vidět, jaký obrovský posun AMD udělalo za poslední 2 roky, kdy se nebavíme o posunu o malé jednotky %, který předvádí Intel v rámci „generací“ procesorů z posledních let při stejném počtu jader/vláken. Proti RYZEN 9 modelům s 12/16jádry a 8jádrovým RYZEN 7 se liší tím, že má jen jeden ten 8jádrový/16vláknový 7nm čip, zamčený na 6jader/12vláken. Jsou tedy i levnější a AMD pravděpodobně vybírá ty horší čipy, které by na plno jet nemohly. Oba RYZEN 5 jsou v tuto chvíli vůbec nejlevnější 7nm procesory v nabídce.

RYZEN 5 3600X má 95W TDP, slabší 3600 bez X má 65W TDP, což znamená o něco nižší takty než u 95W verze. Konkrétně v základu se bavíme o taktu 3,8GHz. Boost takt je 4,4GHz. To je značný mezigenerační skok. Předchozí 12nm RYZEN 5 2600X měl při 95W jen 3,6 – 4,2GHz a původní 14nm RYZEN 5 1600X dokonce jen 3,6 – 4,0GHz. Je opravdu zajímavé, že se AMD podařilo zvýšit takty při přechodu ze 14/12nm na mnohem komplikovanější 7nm proces. Intel má totiž problém, že jeho 10nm proces dosahuje mnohem nižších taktů než 14nm. V případě AMD se ale kromě prostého zvýšení taktů podařilo zejména značně zvýšit IPC a vůbec výkon na jádro. ZEN2 architektura je proti ZEN/ZEN+ velkým pokrokem a nechce se věřit, že jsou to jen dva roky, co se první RYZEN 5 1600X na trhu objevil. Jak moc velký pokrok AMD udělalo, se dnes podíváme.

Na samotném procesoru fyzicky nenajdete žádné velké rozdíly proti jiným AM4 procesorům. Ostatně je to stále procesor pro AM4 platformu. Můžete jej po aktualizaci BIOSů osadit kromě nových X570 i do X470/B450 nebo X370/B350 desek. Samozřejmě podpora záleží na tom, zda výrobci konkrétní desky vydají update BIOSu. Fyzicky je patice stejná, ale AMD vylepšilo výrobu, odolnost, PCB nového čipu je silnější a kvalitnější. Výška CPU s heatspreaderem je ale stejná a samozřejmě jsou s ním kompatibilní všechny AM4 chladiče, co doposud. Jak jsem už napsal, je škoda, že ten WRAITH PRISM RGB chladič, který je u RYZEN 7 a RYZEN 9, už u RYZEN 5 série nenajdeme. Řekl bych, že zrovna u těchto CPU by ho většina uživatelů velmi ráda použila, protože je prostě výborný, zejména kdyby byl v ceně. Menší a jednoduší WRAITH SPIRE, který u RYZEN 5 najdeme, je jen OK :).

Pro otestování nových 7nm RYZEN jsme samozřejmě použili novou platformu. A to konkrétně X570 desku ASUS ROG Crosshair VIII Hero (Wi-Fi). K tomu jsme osadili naše osvědčené G.SKILL FLARE X paměti 2x 8GB DDR4 3200MHz CL14, abychom zatím věci nekomplikovali a mohli srovnávat i s předchůdci.

Pro srovnání jsme vybrali samozřejmě oba předchozí TOP modely RYZEN procesorů pro AM4 platformu. Tedy 12nm RYZEN 5 2600X a 14nm RYZEN 5 1600X. Oba jsou otestované na ASUS CrossHair VII HERO X470 spolu s DDR4 3200MHz CL14 paměťmi. Nový RYZEN 3000 je testován na X570 platformě, konkrétně ASUS CrossHair HERO X570. Samozřejmě jsme pro srovnání zařadili i Intel Core i5 a i7 procesory na Z390 platformě.

Všechny sestavy byly testovány s Kingston Black 1TB NVMe SSD PCIe 3.0 a grafickou kartou AMD Radeon VII 16GB. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném WINDOWS 10 v1903 se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze. Výsledky tedy nejsou srovnatelné se staršími, či jinými, které jsou dělané za jiných podmínek.

Všechny procesory jsou testované na základních nastaveních, tedy na odpovídajícím TDP (týká se hlavně Intel procesorů, kdy můžete narazit na recenze, kde testují 9900K (ale i jiné Intel „K“ procesory) s TDP 200W a MCE funkcí na deskách (kdy maximální turbo takt se aplikuje automaticky na všechna jádra) ačkoliv se tváří, jako by to bylo na těch 95-115W, se kterými je CPU prodáván a oficiálně by se na těchto hodnotách měl pohybovat). V našem případě je vše bez aktivního taktování jakéhokoliv druhu, ale pro srovnání je tam i 9900K bez toho limitovaného TDP (označeno). Tak se na to pojďme podívat …

Jako první tady máme oblíbený Cinebench ve starší verzi R15, ale také v aktuální verzi R20, která je více vypovídající a lépe testuje skutečný potenciál procesorů. Opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat a ukázat jeho reálný maximální výkon. Využít dokáže zatím až 256 vláken. Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je pochopitelně pro současné aplikační použití mnohem více klíčový ten více-jádrový test.

V této starší verzi testu zejména v testování výkonu jednoho jádra je nevýhodou, že test je poměrně krátký, a tak dovoluje krátkodobým boost taktům hrát větší roli, než by měly mít, protože při delší konstantní zátěži turbo takty zejména u Intelu tak vysoko nejdou.

Nicméně už tady je zřetelně vidět, že AMD výrazně navýšilo výkon na 1 jádro a IPC. RYZEN 5 3600X překonává výrazně předchůdce, a dokonce i Core i7-8700K, které je stále nejvýkonnějším 6jádrem od Intelu. Výkon na jádro mají přitom stejný!

Novější verze populárního a praktického testu dává procesorům výrazně více zabrat a testuje je opravdu v praktické zátěži, zohledňuje výkon v trvalejší delší zátěži atd. Samozřejmě přináší i optimalizace a vylepšení pro modernější procesory.

V této verzi už AMD opět už nezaostává ani ve výkonu na 1 jádro. 3600X si vede více než skvěle, kdy překonává 8700K. V celkovém výkonu pak 3600X poráží výrazně 8700K. A opět je vidět propastný rozdíl proti předchozím generacím.

Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. A jaký tady mají potenciál testované procesory?

7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. AMD má velkou výhodu v dekomprimaci, ale v komprimaci ztrácí, výsledky v praxi tak opět nejsou vždy takové, jak by člověk očekával a další optimalizace aplikací budou nutné a probíhají. Aktuálně využíváme nejnovější verzi a ta již architekturu a vylepšení nových generací CPU zohledňuje. Novinka od AMD má díky tomu vynikající výkon a předchozí generaci nechává daleko za sebou. Dokonce nestačí ani Intel s jeho 8700K ani 9700K, AMD má totiž výhodu, že ve specifičtějších zátěžích s AVX či AES se nesnižuje ten Boost/turbo takt, což se u Intelu děje, a negativně to ovlivňuje výkon. U AMD to mají vychytané lépe.

Velmi náročný a velmi populární program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let.

A i v tomto náročném renderingu se novinkám AMD vede velmi dobře, Intel opět zaostává.

Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder.

Více jader a vláken zde prostě jasně vede a levné procesory opravdu zásadně zaostávají. Novinka od AMD opět nabízí lepší výkon, než má Intel 8700K. Rozdíl proti minulé generaci RYZEN 5 je ohromný.

Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. Dnes se dá využívat i síly GPU, které to dokáže převést podstatně rychleji, než CPU, ovšem stále jsou problémy s výslednou kvalitou, takže na procesor mnozí nedají dopustit. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů.

Bohužel tato oblast je jednou z těch, která není dobře optimalizovaná na více jader. ADOBE, Premire, Las Vegas a mnoho dalších aplikací pro úpravu a vytváření videí je značně zaostalá, pokud jde o optimalizace na více jader, ale u některých verzí se v poslední době situace zlepšuje, zejména pro RYZEN. U levných CPU ale důvodem nízkého výkonu je absence více jader, nižší takty či dokonce chybějící instrukční sady (v případě některých Intel procesorů).

Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste hráč, tak vám jakýkoliv současný 14/12nm a lepší procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá prakticky stejnou službu. Současné hry málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co ve hrách testujeme, není výkon procesoru, ale to, jak hra výkon CPU skutečně používá. Pokud dobře, tedy využívá více jader/vláken, tak s takovým CPU bude mít hra výrazně více FPS. Pokud špatně, tak mezi 6, 8 a více jádrovými modely nebude prakticky žádný rozdíl. Úplně nejhorší je pak scénář, kdy výše taktovaný procesor s méně jádry vykazuje více FPS než o něco méně taktovaný procesor s mnohem více jádry.

Mnozí mají tendenci říkat, že ten výše taktovaný je výkonnější, což opět není pravda. Hra s ním vykazuje více FPS ale to proto, že hra třeba používá aktivně jen 4 až 6 vláken a pak tedy záleží na tom, že 6jádro má třeba 4,8GHz a výrazně výkonnější CPU s více jádry má na těch 4-6 využívaných vláknech třeba jen 4,3GHz. Je to proto, že hry dnes prostě neumí skutečný výkon procesorů využívat. Pro nás je ale důležité si říci, že současné procesory od mainstreamu výše jsou tak výkonné, že pro herní PC nehraje výběr CPU prakticky žádnou roli. Cokoliv z posledních 2 let se 6jádry výše a 3GHz+, je více než dostatečné i pro ultra high end hraní i pro vysoká FPS.

Módou procesorových testů je dnes testování naprosto nerealistické nepraktické konfigurace, kdy použijeme ultra silnou grafiku, pro ultra nízké rozlišení někdy ještě se staženými detaily. Výmluvou je, že pak se ukáže prý procesorový výkon. Neukáže! Ukáže se, jak daná hra neumí výkon procesorů využívat a na těch několika málo jádrech/vláknech, co sama využívá, a tak záleží jen na výši taktu na nich, nikoliv na výkonu CPU jako celku. Skutečný výkon CPU ale využit u her není, tudíž test nízkého rozlišení s výkonnou GPU ve hrách neřekne to nic o tom, jaký výkon procesory skutečně mají.

Každopádně abych potěšili všechny, máme také otestováno nízké rozlišení (1920x1080) s výkonnou grafikou (Radeon VII 16GB), což sice prakticky nikdo v reálu používat nebude, ale máme to změřeno.

Jak vidíte v nízkém rozlišení 1920x1080 je mezi procesory měřitelný rozdíl na výkonnějších kartách, ovšem na nich se pohybujeme na takové hladině FPS, že je opravdu z hlediska hratelnosti jedno, jestli máte 140 nebo 130FPS, protože rozdíl mezi tím stejně nepoznáte. U slabších grafik pak výkon současných CPU není omezením nikdy a rozdíly jsou stěží měřitelné. Nicméně nové 7nm AMD RYZEN udělalo zřetelný pokrok a srovnává krok s tím nejlepší, co dokáže nabídnout Intel a vymazalo tu ztrátu, kterou v extrémních podmínkách měly předchůdci.

Ve vyšším rozlišení 2560x1440, se kterým už bude většina z vás používat výkonnější high end grafiky, se pak rozdíly mezi procesory smrsknou na minimum. A opět se bavíme o rozdílech, kdy je opravdu úplně jedno, jestli máte 126 nebo 119 FPS. Ale dobře, jsou. A nové AMD opět ukazuje, že smazalo ztrátu, kterou v „herním výkonu“ na Intel mělo.

No a když rozlišení ještě zvýšíme na 3840x2160, které většina uživatelů ultra high end grafik bude používat, tak tady je vždy omezením výkon grafické karty, ne současných procesorů. Rozdíly tedy prakticky neexistují. Můžete je vytvořit, když do hraní hry budete dělat ještě něco jiného. Pak už na celkovém výkonu CPU záleží. Takže když třeba streamujete, tak je velký rozdíl mezi 4 jádrem a 8 jádrem. Když do toho ještě třeba upravujete video nebo necháváte procesor počítat něco jiného, pak na počtu jader opravdu záleží a více jádrové čipy s 12, 16 i více jádry naprosto vládnou, protože prostě dokáží bez zaváhání splnit obě úlohy.

Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, vytížení a chlazení. V některých případech mohou dokonce překračovat svá TDP a tak dále. Řekl bych dokonce, že AMD je dnes v tom propracování řízení výkonu a spotřeby už výrazně dál, než Intel.

Testujeme všechny CPU v základu s nastavením TDP tak jak uvádí výrobce. Nemáme aktivní žádné taktování a překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze boost/turbo technologie. Záleží na použité desce i chlazení, kam až takty půjdou a tomu bude odpovídat spotřeba. Jinak 7nm procesor testujeme na X570 desce, kdy čipset díky PCIe 4.0 žere o několik W více než X470/Z390.

Vzhledem k výkonu je spotřeba nového 3600X skvělá, ale není to model zaměřený na maximální efektivitu na rozdíl od 65W 3600 bez X. Připomínám, že bohužel testujme na různých deskách a X570 žere více. AMD použilo velmi kvalitní pájku, a i ten základní dodávaný BOX Wraith SPIRE zvládne ten čip uchladit naprosto levou zadní, a ještě s potenciálem pro OC. Maxima s ním jsou 78°C. V nižší než maximální AVX zátěži jako hry apod. je samozřejmě cca o 10°C níže. Hlučnost je více než přijatelná, je rozumně tichý. Vzhledem k tomu, že chladič je zdarma, kdy konkurence nedává žádný, je to určitě velké plus.

Tématu chlazení nových 7nm procesorů AMD se ovšem podrobněji budeme věnovat v mnoha testech a recenzích v budoucnu.

Ohledně taktování. Hardcore příznivci OC budou možná trochu zklamaní, protože AMD přistupuje k taktování úplně jinak. Intel naučil všechny, že za OC se musí připlácet. Že si musíte koupit ten nejdražší už výrazně vysoko taktovaný produkt, aby vám bylo další taktování vůbec umožněno. Samozřejmě je to hloupost. Smyslem domácího taktování vždy bylo, vzít co nejlevnější procesor a posunout ho výkonově co nejvýše, nejlépe na úroveň mnohem dražších modelů, tak abychom za ně nemuseli připlácet. Z toho důvodu, pokud taktujete, dává smysl koupit si levnější procesory a u AMD to tak funguje. U drahých CPU přeci platím za to, že výrobce už taktování vyřeší za mě, tedy že vyladí procesor na nejvyšší možný výkon za všech okolností.

Ano, na jednom/dvou jádrech dokáže jít takt nového 7nm procesoru klidně na 4,7GHz. Nicméně na celém čipu počítejte s řadou omezení daných už jen 7nm výrobním procesem, který pro tyto takty a takto komplexní čipy nebyl navržen. A tak v případě RYZEN 5 3600X jsem byl schopen manuálně nastavit 4,3GHz při 1,4V, stabilně a bez potíží. U 8 a 12 jader, jsem byl schopen jít až na 4,4GHz, kdy je tedy zřejmé, že RYZEN 5 mohou mít a asi mají čipy horší kvality. Samozřejmě ruční OC má nevýhodu. Při manuálním taktování a nastavení stejného taktu pro všechna jádra sice zvýšíte výkon celku, ale pokud aplikace využívá méně jader, dojde naopak k poklesu výkonu, protože Boost Clock jinak automaticky honí takty až na 4,4GHz na 2 jádrech, 6 jader má kolem 4,0GHz atd.

Takže osobně vřele nedoporučuji ruční taktování 3000 modelů vůbec! Pokud chcete lepší výkon, osaďte lepší chladič a procesor dejte na lepší desku. Obojí zvedne boost takty, kdy se slušným chlazením (AiO) se můžete pohybovat kolem 4,2GHz boostu na všech jádrech. S BOX WRAITH chladičem jsou takty do 4,1GHz (pokud to necháte na automatice, kdy se chladič snaží být stále tichý). A tomu odpovídá i výkon. AMD pak nabízí propracované automatické zvýšení výkonu přes „PBO“, kdy stačí aktivovat tuhle funkci v RYZEN Master aplikaci a procesor pojede na vyšší limit TDP. Ovšem stále bude fungovat boost na méně jádrech, takže nebudete nikdy přicházet o výkon. Nově pak AMD umožňuji aktivovat PBO a do toho ještě automatické přetaktování, což dokáže vytáhnout vůbec nejvyšší výkon, ale je to samozřejmě za cenu ještě vyšší spotřeby atd.

Osobně, když už, doporučuji osadit procesory na co nejlepší desku a hlavní je osadit co nejlepší a nejvýkonnější chlazení. To většině bude stačit k nejlepšímu využití potenciálu CPU. Pokud chcete, zapněte PBO, kdy budete mít všechny výhody vyššího výkonu, které přináší obvykle taktování, ovšem bez nevýhod v podobě nižšího výkonu na jádro, vyšší spotřeby v situacích, kdy to není třeba atd. Ano, pro příznivce taktování nejsou nové RYZEN 3000 procesory zrovna super zajímavé, tedy pokud nepoužijete dusík, pak 5GHz a výše není žádný problém, ale pro běžné uživatele jsou možnosti ladění skvělé a AMD dává možnost jednoduše a účinně využít plný výkon a potenciál procesorů v každé situaci.

Na taktování a hrátky s paměťmi se podíváme jinde, protože to si žádá důkladnější prozkoumání a jsou zde zajímavé možnosti ladění a zvýšení výkonu procesoru. Ale to chce hodně testování a laborování. Takže až bude čas :). Prozatím se jeví jako nejlepší a nejvýkonnější volba X570 deska (díky 6-8 vrstvám PCB) v kombinaci s DDR4 3600/3733MHz na CL14. U X470/B450/X370 bude většinou maximem stále „jen“ 3200MHz.

Jak jsem napsal v úvodu, RYZEN 5 3600X je nejvýkonnější 6jádrový procesor všech dob. Poráží Intel 8700K o 9%, přičemž stojí polovinu! A 8700K byl a je objektivně jeden z nejlepších procesorů, které Intel v poslední dekádě vůbec udělal. Cenově srovnatelné Core i5 naprosto zadupává do země a padnul jednoznačně i argument, že Intel je lepší pro hry. Není, dokonce říkám na rovinu, že stávající Core i5 bych nikomu do herního PC nedoporučil! Proč? Protože moderní hry dnes běžně používají 8vláken. Ty ovšem stávající Core i5 nemá, má jen 6vláken, zatímco RYZEN 5 má 12vláken. V praxi tak sice vypadají průměrné FPS ještě dobře, ale i hry na Intelu jedou hůře, protože jsou zde větší propady. A to se bavíme o testech v ideálních podmínkách. V běžném světě, kdy kromě hry jede v pozadí více věcí, je počítač s Core i5 mnohem horší, má horší odezvu, pokud máte něco náročnějšího v pozadí, výkon jde rapidně dolů atd. protože 6vláken je prostě málo.

RYZEN 5 3600X má o téměř 30% i více vyšší výkon na celek v půrměru, než Core i5-9600K a v extrémech je rozdíl až 50%! RYZEN je současně výkonnější i na jádro, mají podobnou efektivitu atd. Výhodou AMD je také lepší platforma AM4, která nemá bezpečnostní problémy a z nich pramenící potíže se záplatami. Není absolutně nic, kde by se Core i5 dalo považovat za konkurenceschopný procesor proti RYZEN 5.

Intel se ale „statečně“ tváří, jako že je stále všechno v pořádku. A pořád se najdou tací, kteří jdou a ten Core i5 i dnes si koupí. Řeknu na rovinu, že jen 6vláknová Core i5 jsou dnes na hranici použitelnosti. AMD donutilo Intel přidat vlákna u výkonnějších CPU a vývojáři her a všeho na to slyší. 8jader/16vláken je dnes běžný mainstream a programy a hry toho začínají plně využívat. 6jader/12vláken u RYZEN 5 je rozumný základ, zejména s ohledem na dostupnou cenu. Ale 6jader/6vlákne u Core i5 už přináší v praxi znatelná zpomalení a problémy.

V současné situaci je stávající Intel Core i5 za stávající ceny prostě špatný procesor a špatný produkt. Je jasné, co by měl Intel udělat. Odemknout Core i5 na 12vláken. Jenže se tomu brání, protože ještě méně lidí by mělo důvod připlácet na jeho ještě předraženější 8jádra. Navíc Hyper Threading (HT) je jedním z hlavních zdrojů problémů Intelu, pokud jde o zranitelnosti, záplatování a problémů s výkonem s tím spojených. U řady věcí prostě nejde ty zranitelnosti záplatovat jinak, než HT zcela vypnout. Navíc HT u Intelu je méně efektivní, než SMT u AMD. Zkrátka Core i5 se 6jádry/12vlákny by nedokázal výkon RYZEN 5 vyrovnat. Ale byl by alespoň použitelný. Takhle není co řešit. RYZEN 5 3600/3600X jsou za stávající situace bez konkurence.

Samozřejmě levnější RYZEN 5 3600 je zajímavější, je to stejný CPU jako RYZEN 5 3600X, jen má omezené TDP v základu a tomu odpovídající nižší takty a výkon. Pokud ale zapnete PBO, tak výkon obou procesorů bude podobný. Jinými slovy, jednoduše můžete z levného 3600 udělat dražší 3600X a ušetřit zhruba 1100 korun. Fakt, že tohle vůbec jde, je sám o sobě také zajímavý.

Často vidíte v recenzích nesmysly o tom, jak nové RYZEN procesory nemají žádný OC potenciál apod. Ale oni jej mají. AMD dává domácímu taktování totiž na rozdíl od Intelu smysl. V případě Intelu si musíte připlatit těžké peníze na to privilegium vůbec moci taktovat. Přitom nikdy nemůžete udělat z levnějšího produktu ten dražší. Ale to je celý smysl domácího taktování! Prostě koupím si levnější verzi procesoru a můžu si z ní udělat dražší „zadarmo“ taktováním. A to přesně jde. RYZEN 5 3600 můžete snadno nataktovat na úroveň dražšího 3600X, a nikdo vám za to nic nenaúčtuje. Dokonce tak můžete udělat na laciné B350/450 desce a nemusíte kupovat X470/570. Ovšem takový Intel Core i5-9400 nataktovat na úroveň 9600K nemůžete, a to ani když si koupíte dražší desku. Na levnější nemůžete dokonce ani taktovat paměti.

Žádný skutečný příznivec taktování nemůže označit možnosti OC u RYZEN 3000 za špatné. Pro domácí OC je mnohem lepší než Intel, dává prostě smysl. A pokud jste skutečně nadšenci do OC, tak vás zajímá taktování pod dusíkem apod. a tam má AMD velké možnosti, čehož je důkazem řada světových rekordů, které padají. Takže o jakém malém potenciálu a zajímavosti pro OC tu někdo mluví? Navíc jaký má smysl nechávat třeba 20% výkonu ladem, který by šel využít běžně běžným chlazením atd.? AMD RYZEN 3000 s perfektně vyladěným systémem boostování a automatickým PBO, které bere ohled na všechno (desku, napájení, chlazení a nutnost ten výkon poskytovat s ohledem na maximální efektivitu), je naprosto perfektní systém pro běžné použití a dostáváte tak celý výkon, za který skutečně platíte, a můžete ho plně využívat. Mnozí si pletou pojmy a dojmy. Intel procesory nemají v posledních letech větší potenciál pro taktování, ale mají potenciál pro dojení zákazníků, protože Intel vám potřeboval prodávat každý rok o 100-200MHz rychlejší čipy za stejnou nebo vyšší cenu. Proto tam byl ten „potenciál“ ;) A Intel vám to buď účtoval každý rok v rámci nové generace, nebo jste museli koupit ten nejdražší model rovnou. AMD vám naopak nabízí maximální výkon, jakého je ten čip v každé cenové hladině schopen za každých okolností a neúčtuje si za možnost taktování levnějšího produktu na úroveň dražšího nic extra. Hlavně je to udělané bezpečně, rozumně, efektivně a maximálně jednoduše.

RYZEN 5 3600X je za 6700 korun tedy určitě méně zajímavý a výhodný, než RYZEN 5 3600 za 5500 korun. Nicméně pořád je to vynikající a výhodný procesor. Mnohem lepší, než cokoliv, co má za podobné peníze Intel. Jeho současné Core i5 jsou bez přehánění odpad. Horší ve všech ohledech, a to i o více jak třídu. Jediné, co RYZEN 5 3600X dokáže konkurovat, je Core i7-8700K (6jader/12vláken) nebo Core i7-9700K (8jader/8vláken). Oba procesory jsou ale pořád o něco slabší a stojí prakticky dvojnásobek a jsou pro zcela mrtvou platformu. Intel ani nepředstírá, že se o konkurenci dnes snaží. Spoléhá na nebetyčnou hloupost a setrvačnost některých zákazníků, kteří půjdou a Core i5 si místo RYZEN 5 i dnes koupí. A pokud se chce někdo hádat, že nákup Core i5 není hloupost, tak by se měl nad sebou hodně vážně zamyslet.

RYZEN 5 3600X je skvělý procesor za dobrou cenu. Nejvýkonnější 6jádro všech dob. O více jak 15% běžně překonává předchozí 2600X a o 30% je výkonnější než dva roky starší původní RYZEN 5 1600X. A to pořád stojí podobné peníze. Takhle má vypadat každoroční pokrok. Tuhle úroveň výkon navíc měly před těmi dvěma lety procesory na úrovni absolutně nejvýkonnějších TOP modelů Intelu za 40 tisíc korun. Ani dnes nedokáže nabídnout Intel srovnatelný výkon za méně jak dvojnásobek, přitom i ve všem ostatním je jeho platforma dnes prostě horší. RYZEN 5 jsou parádní ukázkou toho, jak může vypadat cenově dostupný procesor a vývoj, pokud to podmínky na trhu dovolí. Dva roky staré pouze 4jádrové/4vláknové procesory Core i5 jsou dnes na hranici použitelnosti, novější 6jádrové/6vláknové Core i5 už taky. RYZEN 5 se 6jádry/12vlákny by měl být dnes v každém případě jedinou volbou pro každého, kdo chce cenově dostupný CPU kolem 5-6 tisíc korun. Zde není konkurence, ale na rozdíl od předchozích let, nám to zase tak nevadí. Pokud AMD dokáže doručit 15% nárůst výkonu za stejnou cenu každý rok, je všechno v pořádku. A mnohem lepší, než že 4/4vlákna za minimálně 5 tisíc musí stačit všem na věčné časy, jak tomu bylo poslední téměř dekádu pod taktovkou Intelu.

Pokud tedy hledáte dnes cenově dostupný procesor se slušným výkonem, RYZEN 5 je to, co chcete. Rozhodně doporučím RYZEN 5 3600 preferovat, je výhodnější. O 1100 korun dražší RYZEN 5 3600X dává menší smysl, i když je stále extrémně výhodný také. Byl by podle mě atraktivnější, kdyby k němu AMD dávalo místo SPIRE také ten PRISM chladič jako k RYZEN 7 a 9 řadám. Pak by s vyšším TDP v základu a lepším chladičem za ten příplatek byl vynikající volbou. Takhle je jen pro ty, kteří se nechtějí s nastavováním TDP, PBO a ničeho podobného vůbec zdržovat a chtějí maximální výkon hned a všude. Je to stále skvělý procesor za dobrou cenu s vynikajícím poměrem cena/výkon. A můžeme ho jen doporučit.