Týden s číslicí 36 nám už pomalu dává sbohem, takže se podívejme na to, co nám přinesl.
- Google Chrome na startu ...
Asi nejzajímavější událostí byl vstup Google na pole internetových prohlížečů. Jeho Chrome není rozhodně bez šancí (už jen proto, že za ním stojí Google), i když v současné podobě není schopen přímo konkurovat IE nebo FF. Jako takový je také určen masám a díky masivní podpoře Google dosáhne za několik měsíců velmi slušného podílu. V současnosti už mnohé weby uvádějí některá první čísla, a podle statistik už dokonce Chrome předběhl v celosvětovém užívání Operu a zanedlouho bude jasnou trojkou na trhu s prohlížeči.
Samozřejmě rozhodující budou až dlouhodobé statistiky. Celkově je Chrome zatím ve fázi betaverze a je funkčně poměrně chudý. Co se týká rychlosti, tak rychlý sice je, ale IE7 většinou je ještě rychlejší a FF také mnoho neztrácí. Celkově tohle nebude argument pro Chrome. Cílem Google, který sleduje uvedením CHROME, je oslabit pozici společnosti Microsoft ohledně vlivu na Internet jako takový. Nic víc, nic míň. Uvidíme, jak se bude situace s Chrome dále vyvíjet ...
- Procesory
Poměrně živo bylo v oblasti procesorů. AMD i Intel uvádějí „nové" modely. U AMD jsou to překvapivě dvoujádrové procesory K10, (které už skoro nikdo nečekal). Intel zase uvedl levné čtyřjádro, které ovšem cenově není nijak zvlášť zajímavé v porovnáním s Q6600, navíc je očesané o řadu technologií a ani schopnosti přetaktování nejsou nijak oslnivé. Mnohem více se už hovoří o 45nm procesorech AMD a generaci procesorů Intel Nehalem. Bohužel, zejména u Intelu je trochu vidět vystřízlivění mezi mnoha uživateli, co se týká očekávání. Nehalem je totiž procesor spíše orientovaný na servery a běžnému uživateli v běžných aplikacích s velkou pravděpodobností (blížící se realitě) nedoručí výkon vyšší, než současné procesory Core, se kterými má ostatně stejné výpočetní jádro. Intel se vůbec evidentně zaměřil více na serverovou oblast (zde mu totiž AMD, typicky u víceprocesorových systémů ukazuje záda) a 15.9. tak Intel vydá šestijádrový procesor XEON 7400. Tento procesor je vybaven třemi 45nm jádry Penryn, každé disponuje 3MB L2 cache a přítomna je ještě 16MB L3 cache. Jeho frekvence se má pohybovat okolo 2,33-2,66GHz při TDP 130W. Jedná se ale o čistě serverový procesor, jeho desktopová verze se neobjeví, s velkou pravděpodobností by ale šel osadit do SkullTrail platformy, která serverovými sockety disponuje. Cena procesoru není známa, ale rozhodně můžeme mluvit o ceně někde kolem 15 tisíc korun, možná i více.
U AMD se nyní hovoří o tom, že 45nm DENEB procesory se skutečně začnou v malém množství dodávat ve 4Q letošního roku, jak bylo plánováno a to zejména serverové modely. Desktopové se mají ale objevit také v prosinci. Přesto se solidní dostupnost dá očekávat až v lednu. Naproti tomu potěší, že tyto nové vylepšené Phenomy se hned objeví na frekvencích až 2,8 a 3,0GHz, což slibuje výkon o poznání vyšší, než dnes nabízí nejvýše taktovaný 65nm Phenom na 2,5GHz a to při minimálně stejné, spíše ale nižší reálné spotřebě. AMD by také mělo v lednu představit kompletně AM3 platformu, tedy procesory a desky s podporou pamětí DDR3. AM3 ale v dostupných verzích s deskami čekejte až v březnu.
Mluví se také o návratu procesorů AMD FX (Fakt eXtrémě drahých procesorů). Tedy prémiové řady procesorů, podobě, jako má Intel svá Extreme Edition (Někdy nazývaných jako Extreme Expensive). Mnoho se zatím neví. Jisté je, že budou určeny až do socketu AM3 a jako o pravděpodobných frekvencích se hovoří o extrémních 3,8-4,0GHz! To by z těchto procesorů udělalo nejrychlejší běžně prodávané procesory všech dob. Žádný ze současných procesorů nemá zdaleka tak vysokou frekvenci. Samozřejmě pokud se tyto procesory objeví, pak počítejte také s exkluzivní cenou, která bude odpovídat jejich pozici .... Minimálně půl roku ale nemusíte toto zatím řešit :)
- Grafické karty
Situace na tomto trhu je v současnosti asi nejvíce napjatá. NVIDIA je až nečekaně (nejen pro ní) pod velikým tlakem AMD-ATI ve všech segmentech. Řada AMD-ATI HD 4000 se zatím ukazuje, jako extrémě schopná a přitom je velice levná, co se týká výroby. To se o konkurenčních zastarávajících jádrech G92 a o přerostlých GT200 rozhodně říci nedá. Jen díky tomu, že NVIDIA výrazně snížila ceny u 9800GTX+ a GTX 260 můžeme hovořit o tom, že výkonově zde máme přímé konkurenty. NVIDIA ale ztratila pozici výrobce nejvýkonnější grafické karty vůbec (což se jí do zažitého marketingu vůbec nehodí), konkurenční Radeon HD 4870 X2 je o 40% rychlejší než cokoli, co NVIDIA může v podobě jedné grafické karty nabídnout a jeho cena i vzhledem k tomuhle faktu není nijak přemrštěná. Model GTX 280 pak na tom není příliš růžově, protože je jen o 1500 korun lacinější.
V této situaci přichází zpráva o tom, že 55nm GT200 jádra si jen tak neuvidíme, protože jsou jisté problémy s 55nmn výrobou u tohoto skutečně velkého grafického jádra. Místo toho se dočkáme jakési edice 65nm GTX 260 karet, (říkejme jim GTX 260+), které budou mít odemčeno větší část jádra. Současné verze mají 192 jednotek. Nová verze bude mít 216 jednotek. Všechny ostatní parametry zůstanou stejné. A kolik to udělá na výkonu? Odhadem něco kolem 5%. Cena karty by ale měla být o 500-1000 korun vyšší. Tento model by již měl výkonově celkově výkonově překonat konkurenční HD 4870. Pro ten to ale není žádná tragédie, je výrobně výrazně levnější a dosahuje stejného výkonu s takřka polovičními silovými parametry. AMD-ATI může upravit jeho cenu a nic moc se v souboji HD 4870 a GTX 260 neděje. Na GTX 260 naopak zatlačí model HD 4850 X2, který při výkonu podobném nebo mírně vyšším než má GTX 280, bude nabízen za cenu kolem 7500 korun. A na něj nebude GTX 260+ za podobnou cenu stačit ani náhodou ...
NVIDIA už před nějakým časem oznámila, že zredukuje počet svých partnerů, tedy výrobců grafických karet (nebo základních desek) se svými jádry. Ten čas nastává právě nyní. Paradoxně mnozí dříve exkluzivní výrobci už oznámili, že končí s exkluzivitou. Jediným, kdo z velkých zůstal je EVGA, ale to je něco jako Sapphire u AMD-ATI. Přesto se NVIDIA chystá k výraznému prořezání příslovečného keře partnerů. Ono není levné ani pro samotnou NVIDII kočírovat velké množství partnerů. U společnosti NVIDIA není z hlediska ekonomických výhledů moc veselo. 2Q letošního roku skončil ztrátou 200 milionů a odhady pro 3Q také nehovoří o příliš dobrém výsledku. V NVIDII se ale odehrály i nějaké ty změny ve vedení - zkrátka společnost se snaží udělat nějaké ty změny směrem k lepší efektivitě. Na nedávné akci NVISION se hovořilo hodně o budoucnosti, bohužel jedna zásadní otázka zůstala nevyřešena, kdy a v jaké podobě představí NVIDIA novou grafickou generaci. Z toho co bylo řečeno vyplívá jedno jediné a nepotěší to ty, kteří volají po nižší spotřebě grafik. Jedinou cestou je podle spoelčnsoti NVIDIA další zvyšování počtu tranzistorů a třeba i více jader na jedné grafické kartě ....
Podívejme se na další novinky a aktuality ...
- Samsung údajně koupí SanDisk
Společnost Samsung si brousí zuby na SanDisk. Tato malá firma stojí za mnohými technologiemi kolem Flash pamětí a třeba Samsung jí jen za roční patenty platí 354 milionů dolarů. SanDisk se nechal slyšet, že se Samsungem jedná, stejně jako s mnohými dalšími, oficiálně ale nehodlá tyto zprávy komentovat. Že by Samsung neměl na SanDisk, v tom problém určitě nebude. Své k tomu ale případně budou mít co říci antimonopolní úřady, protože vliv Samsungu na mnohé odvětví, zejména pak na Flash trh už je dosti výrazný a dost možná je už Samsung dnes největším výrobcem elektroniky obecně.
- Blu ray - poslední optický formát
Podle společnosti SONY, která stojí za formátem Blu ray, je tento formát posledním optickým formátem vůbec. Důvodem prý je, že zkrátka není kratší laser a pokud jde o tuto technologii, pak má být Blu Ray vrcholem. Jaká bude budoucnost ukládání dat, ale neví. Jiní lidé zase hovoří o tom, že formát Blu-ray má před sebou zhruba 10 let existence. V současnosti jsme s tímto formátem ale na samém počátku. Začínáme dnes s medii se standardní kapacitou 25GB. Dvouvrstvý disk má 50GB. K vidění jsou ale i prototypy se 16 vrstvami a 400GB a ani to nemá být poslední slovo. Myslím, že následujících deset let nám bude Blu ray, jako optický formát, bohatě stačit. Troufám si tvrdit, že jako uživatelům je nám docela jednu zda budeme pálit na Blu ray nebo HD DVD, nebo cokoli jiného, jen když si budeme mít naše pěkné video z dovolené v HD kvalitě kam zálohovat. Mezi námi si však pořád myslím, že dvouvrstvé DVD má stále hodně do sebe a jen tak ke slovu Blu Ray nepustí ...
- Intel a jeho Larrabee
O tomto projektu společnosti Intel už víme docela hodně. Má se jednat o grafickou kartu, která bude založena až na 64 upravených procesorech „Pentium". Ty by kartě měly poskytovat takový výkon, aby zvládala RayTracing metodu zpracování obrazu. To je tak ve zkratce to, co má Larrabee být. Intel by totiž velice rád konkuroval společnostem AMD a NVIDIA na jejich písečku grafických karet. Intel je sice největším výrobce grafických jader, to jsou však jen integrované grafiky a ty nemají šanci zabojovat na poli rozvíjejích se GPGPU řešení ....
Intel by rád svým Larrabee udělal malou grafickou revoluci (Intel by raději spíše velkou, třeba i Říjnovou a klidně v Listopadu ;) ). Samozřejmě AMD a NVIDIA Intel pečlivě sledují a samozřejmě jsou na místě jisté obavy. Intel není jen tak někdo hej počkej, koho by mohli v klidu ignorovat. Zatímco AMD téma Larrabee vůbec oficiálně moc nekomunikuje, NVIDIA se při každé možné příležitosti pouští do jeho kritizování a vizdvihování řešení GPGPU CUDA (ostatně moc dobře ví, že když neprosadí CUDA do příchodu Larrabee, tak má smůlu). Ne nadarmo nedávno jeden představitel společnosti Intel řekl, že NVIDIA a její šéf dělá Larrabee největší reklamu. Ono co si budeme povídat, Larrabee ještě není ani na světě a už se o něm mluví více než o grafických kartách NVIDIA GT200 a to i v tom, co komunikuje společnost NVIDIA. Larrabee má však před sebou pěkný kus náročné cesty. Pokud by mělo reálně uspět, jako herní grafická karta, pak musí být nasazeno v herních konzolích. Zde však Intel nejspíše narazí na neochotu programátorů měnit zajeté koleje, co se týká programování. Teoreticky by ale měl šanci, pokud bude Larrabee skutečně použitelné, prosadit se do konzolí příští generace (ta současná už dlouho nevydrží - rozhodně ne plánovaných 10 let). Úspěch na herních konzolích by Intelu otevřel cestu na PC trh.
Jisté obavy v tomto směru však vzbuzuje schopnost Intelu dodat ke svým grafikám kvalitní a použitelné ovladače. Pokud se podíváme na ty současné, pak je to děs a bída a hry raději nezkoušet. Intel by neměl šanci s něčím podobným proti ATI a NVIDIA vůbec uspět. Intel tak výrazně posiluje softwarový team kolem Larrabee a to neustále. Ten je navíc jiný, než ten, který stojí za grafickými ovladači dnes. Intelu v prosazení Larrabee jednoznačně výrazně pomohou peníze a jeho vliv. Neděláme si asi nikdo iluze, že by Larrabee bylo až takovou bombou samo o sobě, proti čemu by současné, tatož grafické čipy za dva roky společností AMD a NVIDIA, proti kterým bude až reálně Larrabee stát, neměly šanci uspět a Intel porazit. Se správným počtem zelených argumentů, (kterých může jen na propagaci utratit za měsíc tolik, co si nemůže dovolit NVIDIA s ATI za celý rok) ale Intel přesvědčí kde koho, aby jej využíval a tedy následně prosadil ....
A to by bylo z rychlého přehledu zajímavostí vše.
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Starší články |
|---|
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
