-
TEST: AMD RYZEN CPU nedosahují na všech
deskách udávaných boost taktů. Je to problém?
Boost takty dnes fungují komplikovaně a závisí na několika skutečnostech. Zejména základní desce.
Kdysi dávno, jste mohli zapnout „turbo“ tlačítkem na bedně počítače. Určitě si mnozí pamatují „turbo“ tlačítko, které zvedlo takt u starých Pentium procesorů ze 100 na 133MHz. V dalších letech se staly turbo technologie a řízení taktů propracovanější. Ale dlouhá léta platilo, že procesor běžel prostě na udávané frekvenci v zátěži prakticky pořád a bez výjimky. Až v posledních několika letech se staly boost a turbo technologie mnohem propracovanější. Intel i AMD mají vlastní definice a vlastní přístup. V obou případech však na maximálních uváděných taktech procesory nikdy neběží jako celek. Intel u většiny současných vícejádrových procesorů uvádí ten nejvyšší takt jako takt na 1 jádro (vlastně ani to ne, ve skutečnosti je to jen na 1 vlákno). AMD pak uvádí boost takt pro zhruba 2 - 4 vlákna v závislosti na modelu CPU.
Každopádně zejména u Intelu je obrovský rozdíl mezi udávanými základními takty procesoru a boost takty, kdy si samozřejmě spousta uživatelů myslí, že když Intel udává 5GHz, že ten procesor na 5GHz také pojede. Jaké je jejich překvapení, když zjistí, že doma stěží překonává 4GHz. Intel navíc úplně zrušil informování o podrobném chování turba a konkrétních taktech na jádrech (což dříve uváděl), protože se hodně liší v závislosti na kusu čipu, desce, chlazení a prostě podmínkách. Intel tak uvádí jen základní takt celého CPU (pro které vztahuje také udávané TDP) a pak ten nejvyšší Turbo takt, který ale platí jen pro 1 vlákno. Procesor nicméně obvykle běhá někde mezi. Problémem je obrovský rozptyl u některých modelů. Například Core i9-9900K má mít takt 3,6 až 5,0GHz. 95W TDP je ale vztaženo k tomu základnímu taktu. A pokud ho CPU nemá výrazně překračovat (což ale v základu za určitých okolností může), pak v závislosti na výkonu chlazení bude mít takty jen kolem 4GHz na celek, v AVX zátěži i o 100 – 200MHz méně. Ten 5GHz takt platí jen pro 1vlákno, tedy vlastně ani ne po celé 1 jádro, které má 2 vlákna. V momentě, kdy je zatíženo druhé vlákno, takt padá z 5GHz na zhruba 4,7GHz. Potíž je, že prakticky vyjma umělých benchmarků zatěžující 1 vlákno, v běžném provozu nikdy zátěž jen 1 vlákna či 1 jádra nenastává. Jakmile pustíte počítač, tak Windows sám vytěžuje několik vláken/jader a to platí i o dalších aplikacích. Reálně se tak v běžných podmínkách Intel procesory svým boost taktům nikdy ani nepřiblíží. Jen to dobře vypadá na papíře.
U AMD to funguje trochu jinak. Rozptyl mezi nejvyšší a nejnižší udávanou frekvencí je mnohem menší. Stejně tak AMD udává TDP jako reálnou hodnotu při obvyklé dosahované pracovní frekvenci. Samozřejmě hodně pomáhá fakt, že současné procesory AMD jsou mnohem efektivnější než čipy Intelu. Například 8jádrový jen 65W RYZEN 7 3700X, má udávaný takt 3,6GHz pro základ a 4,4GHz pro turbo. V praxi ale jede těch 4,3 - 4,4GHz i při zátěži 2 jader/4vláken, a i na plné vytížení 8jader/16vláken dokáže s výkonným AiO chlazením mít takt stabilně až 4,2GHz. S horším chladičem má takty kolem 3,9 – 4,0GHz na celek. Záleží samozřejmě kromě chlazení i na osazené desce. Každopádně AMD je na rozdíl od Intelu mnohem férovější v udávání jak taktů, tak zejména realistického TDP, se kterými procesor skutečně běžně pracuje.
Tím se dostáváme k tomu, jak to funguje na RYZEN 3000, kdy někteří uživatelé hlásí, že udávaných boost taktů nedosahují ....
- AMD RYZEN nedosahují udávaných boost taktů na všech deskách
Někteří uživatelé ale hlásí, že jejich RYZEN 3000 procesor nedosahuje na jejich desce nikdy udávaného boost taktu. Rychle se zjistilo, že jsou poměrně velké rozdíly mezi základními deskami, kdy i při použití stejného kusu procesoru a stejného kvalitního AiO, na některých deskách prostě běží daný čip pomaleji. Vypadá to, že je zkrátka velký rozdíl u kvality desek a kvality vyladění. Někteří tvrdí, že je to dáno různými verzemi AGESA mikrokódu od AMD, kdy prý AMD dokonce mělo zmírnit Turbo, ale z vlastní zkušenosti i z rozhovorů dalšími testery mohu tuhle hypotézu zcela vyloučit.
Protože v redakci máme řadu nových X570 desek, ale i starších X470/B450 modelů, je pro nás samozřejmě jednoduché udělat rychlý test. Na všechny desky jsme použili stejný kus 12jádrového RYZEN 7 3900X procesoru. Ten má mít dle specifikací AMD maximální boost 4,60GHz. Takže jsme stejný kus procesoru osazovali na naše testovací desky. Ty byly aktualizovány na nejnovější BIOS, všechny s AGESA 1.0.0.3, drtivá většina ve verzi 1.0.0.3.abb některé s „ab“, ale základní AGESA verze mikrokódu od AMD tedy není rozdílná. Procesor byl vždy chlazený stejným NZXT KRAKEN X62 AiO chladičem. Vždy byly použity G.Skill FlaxeX DDR4 3200MHz CL14 2x 8GB paměti a všechny desky byly ve výchozím stavu, bez zapnutých optimalizací výkonu a řízení taktů ze strany některých funkcí, které výrobci desek mají. Samozřejmě stejná byla i verze Windows, stejná verze RYZEN MASTER atd. Zkrátka až na výměnu desky šlo vždy o stejnou sestavu ve stejném výchozím nastavení. A budete se divit, stejný čip se stejným chlazením ne vždy dosahoval stejného maximální taktu „na jádro“.
Nejlepších výsledků dosahuje opravdu extrémní deska Gigabyte X570 AORUS Xtreme, na které dokonce procesor běží rychleji než těch 4600MHz. Několik dalších desek pak nabízí ten 4600MHz boost nebo je mu velmi blízko, což platí tedy o nových X570 deskách, jak očekáváme. Několik desek ale dosahuje až o 200MHz nižšího taktu v boostu, což už samozřejmě má minimálně v několika jednotkách % vliv na výkon. Nicméně jde o starší desky, kdy mnohé jsou i z výrazně nižších cenových kategorií, a tak se tenhle výsledek dá čekat.
Na Internetu dnes najdete více podobných testů i s dalšími procesory a deskami a je vidět, že na kvalitě desek a také kvalitě vyladění BIOSu prostě záleží. Co je evidentní, že AMD udává ten maximální boost takt správně a rozhodně ho ten procesor běžně sám o sobě dosahuje. Když jej nedosahuje, evidentně jde o záležitost kvality a konstrukce základní desky, jejího vyladění a roli zjevně nehraje ani nejnovější AGESA verze, kterou má dnes prakticky každá deska. I s tou dokáží některé desky i mírně překonat maximální uváděný TURBO takt a připomínám, že jsme vše zkoušeli se stejným kusem CPU i chladiče.
Já celkem chápu, proč zejména některé levnější desky s nižší kvalitou nedosahují tak vysoko s takty, zejména u náročnějšího RYZEN 9 3900X, a cena tomu u některých desek prostě odpovídá. Je prostě dobrý důvod, proč některé desky stojí 3 000 a některé 12 000 i víc korun. A není to jen, že lépe vypadají. Na druhou stranu jsou i dražší desky, které tak dobré nejsou. Takže cena prostě není zdaleka všechno. Jsou levné dobré desky a jsou špatné drahé desky. I když v rámci X570 platformy jsou vlastně jen dobré desky, pak jsou výborné desky (těch je většina) a pak jsou extrémy jako Gigabyte AORUS Xtreme, která je kategorií sama o sobě. Bohužel její cena tomu odpovídá:
Každopádně AMD udává boost takty správně a reálné. I těch vysokých 4,6GHz dokáže 3900X běžně dosahovat tak, jak je plánováno, udáváno a konstruováno. Pokud ne, tak pokud není problém na straně chlazení, tak je evidentně „zakopaný pes“ v základní desce. Celkově vzato jsou zkrátka rozdíly, a to i na taktu všech jader a celkový výkon stejného kusu procesoru se tak může liší o několik jednotek % mezi různými deskami. U levnějších modelů pak zcela pochopitelné, proto jsou levnější. Většinu běžných uživatelů to ale nemusí významně trápit a nemají šanci to skutečně pocítit.
AUTOR: Jan "DD" Stach |
---|
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|