- TEST: 4x AMD X570 desky v akci:
ASUS CrossHair, Gigabyte Master, ASRock Extreme a MSI EDGE
V dnešní recenzi jsem se zaměřil na základní desky postavené na novém čispetu X570 od AMD od čtyř hlavních výrobců na trhu. Dnešní test jde mimo běžné redakční testy na DDWorld.cz, kde pro vás kolegové testují mnoho nových základních desek. Tento je mou osobní iniciativou, a tak jsem se rozhodl jej pojmout trochu jinak.
)
Recenzi jsem pojal tedy z pohledu obyčejného uživatele, který koupí základní desku a zajímají ho opravdu základní provozní věci. Zaprvé to, jak se bude deska hřát, a jak bude hlučná v základním nastavení s BOX chladičem přímo od AMD. K tomuto účelu mě byl poskytnut procesor Ryzen 7 3700X od společnosti AMD, který stále spadá do celkem rozumné cenové hladiny a také využije kvalitní desku, pokud z něj chcete tahat maximum. Přece jenom se jedná o nativní 8 jádro s celkem vysokým základním taktem až 4400 MHz na jednom jádře (dle specifikací AMD). S tím nastupuje můj druhý bod recenze, na který jsem se zaměřil. A to, jak se bude procesor chovat z hlediska turbo frekvence, základní deska na toto může mít celkem zásadní vliv.
)
To znamená, že jsem na všech deskách změřil, jak se procesor chová, kolik jader dosáhne na určitou frekvenci apod. V další fázi recenze jsem neopomněl otestovat, jak si desky vedou po stránce kompatibility s mnoha paměťovými moduly od frekvence 2 933 MHz až po vysoko taktované na frekvenci 4 400 MHz, na což se také někteří čtenáři ptají. Tento test spočíval pouze v tom, že jsem vložil paměti do desky, načetl BIOS a zapnul XMP. Tedy opravdu základní nastavení BIOSu, jaké bude dělat většina lidí, co si budou skládat svůj PC. Na další ladění časování se podívám v některé další recenzi a nebude chybět ani vliv na celkový výkon sestavy jak ve hrách, tak i programech.
)
A na úplný závěr jsem si nachystal i vodní AIO chlazení od společnosti Alphacool abych otestoval, jak se budou desky chovat v případě, že si je uživatel osadí vodním chlazení, tedy opět chování Turba, teploty procesorů, čipsetu a napájecí kaskády, a to i na ručně přetaktovaném režimu procesoru na 4 350 MHz při napětí 1.425V. U této příležitosti jsem také změřil, jak si jednotlivé desky vedou v tom, jaké reálně napětí do procesoru pouští, to znamená, zda se pevně drží toho, co se nastaví v BIOSu. Jak vidíte, testování sebou neslo opravdu hodně měření a zabralo desítky a desítky úmorné práce. Ještě musím připomenout, že během testování jsem používal stále stejnou teplo vodivou pastu pro co nejlepší přesnost měření, a to konkrétně H2 od společnosti Noctua a všechny stejné komponenty, aby opravdu jedinou odlišností byla základní deska.
)
Pojďme se tedy podívat, jaké základní desky jsem v testu měl a jaký další HW jsem používal.
Základní desky:
- Asus X570 ROG Crosshair VII Hero (10 999,- s DPH)
- Gigabyte X570 Aorus Master (10 555,- s DPH)
- Asrock X570 Extreme 4 (6 749,- s DPH)
- MSI MPG X570 Gaming EDGE WiFi (5 470,- s DPH)
Operační paměti:
- Kingston HyperX Predator 2x8GB 2 933 MHz
- Adata XPG Spectrix D60G 2x8GB 3 000 MHz
- Adata XPG Spectrix D41 2x8GB 3 200 MHz
- Patriot Viper Steel Black 2x8GB 3 600 MHz
- Patriot Viper RGB 2x8GB 4 000 MHz / 4 133 MHz
- G.Skill Trident Z RGB 2x8GB 4 266 MHz
- Patriot Viper Steel 4 2x8GB 4 266 MHz / 4 400 MHz
Zdroj: Be Quiet! Dark Power Pro 11 850W
Vodní chlazení: Alphacool Eisbaer Extreme
PC Skříň: LianLi O11 Dynamic Der8auer Edition
Tak se podívejme, co s touhle výbavou lze udělat a jak si vedou jednotlivé desky v praxi, kdy ačkoliv mají stejný čipset, tak tam veškerá podobnost končí a mohou mezi nimi být poměrně zajímavé rozdíly.
- Testy RAM a CPU na jednotlivých deskách
Jako první jsem se tedy zaměřil na kompatibilitu základních desek s paměťovými moduly DDR4 od frekvence 2 933 MHz až po 4 400 MHz. Tomu předcházel update BIOSu na každé testované desce. Všechny desky byly dodány s velmi starým BIOSem někdy z poloviny června, na všechny jsem tedy nainstaloval poslední možný. Akorát u MSI jsem nepoužil beta verzi v1.38 z 26. 8. 2019, protože jsem desku testoval zhruba týden předtím, než tento BIOS vyšel.
Poznámka: měření jsem prováděl před několika týdny proti vydání článku, takže bohužel nezohledňují poslední aktualizace BIOSů a AGESA, kde aktuálně proběhly nějaká vylepšení, takže je pravděpodobné, že se některé věci, zejména s ohledem na dosahování turbo taktů za určitých podmínek, mohou drobně lišit. Zásadní věcí to ale není a nebude.
U žádné desky jsem neměl jediný problém, co se týče updatu BIOSu a jednalo se o práci opravdu na pár minut. Stačí si stáhnout příslušný soubor ze stránek výrobcem uložit na Flash disk a ten vložit do konektorů na desce, samotný update pak probíhá přímo z BIOSu (některé desky mají ale funkci flashování z USB disku přes tlačítko, a nemusíte mít osazený ani CPU).
- Jak si desky vedou s DDR4 RAM?
Se všemi RAM moduly, které jsem měl k dispozici, byly kompatibilní desky Asus a Asrock, dokonce načítaly paměti na všech frekvencích v režimu s časováním 1T. Třetí příčku obsadil model Master od Gigabyte, která si nedokázala poradit pouze s nejvýše taktovanými moduly na frekvenci 4 400 MHz od Patriotu. Ovšem musím připomenout, že deska s nimi sice normálně naběhla do prostředí Windows, ale zde po nějaké době došlo k pádu OS do modré smrti. Možná že to Gigabyte napraví a odladí v další verzi BIOSu, což je zcela běžné, v době testování však prostě 4400MHz neběželo stabilně.
)
Další užitečná funkce, kterou tato deska disponuje, je automatická aktivace XMP profilu v BIOSu, což považuju za super věc a celkem mi to ulehčilo testování. Také je to velmi praktické z hlediska méně zdatných uživatelů, protože stačí pouze paměti vložit do desky a nemusí se nic nastavovat. Nejhůře dopadla bohužel deska od MSI, kde jsem měl problémy už od frekvence 4 000 MHz, kde se sice paměti načetly, ale deska nabíhala opravdu velmi dlouho a také nenastavila pamětem 1T jako všechny ostatní desky v testu, ale jenom 2T. Od frekvence 4 133 MHz a výše už deska nenaběhla vůbec a musel jsem provézt reset BIOSu.
Poznámka: Z hlediska pamětí se dokáže silně projevit zejména kvalita PCB, kdy desky s více vrstvami mají praktickou výhodu (když to výrobce nezkazí jinak). Kvalitnější X570 desky mají běžně 6vrstvé PCB, ty nejlepší dokonce 8. Nicméně mnoho má jen 4vrstvy. Když k tomu připočteme horší napájení a jeho komponenty, výsledkem jsou prostě horší vlastnosti a nižší limity, pokud jde o maxima, jako je třeba právě provoz pamětí na velmi vysokém taktu apod.
- Testy s procesorem AMD RYZEN 7 3700X
Poté jsem otestoval, jak základní desky řídí Turbo režim na jednotlivých jádrech s BOX chladičem a také při stavu, kdy jsou zatížené všechny jádra na 100%.
Zde opět dopadly nejlépe modely od Gigabyte a ASUS. U obou se dostaly na frekvenci 4 375 MHz hned tři procesorová jádra. Další tři pak na frekvenci 4 350 MHz a další dvě ještě o 25 MHz níže. Naopak nejhůře dopadla deska od MSI, kde na 4 375 MHz dosáhly jenom jádra dvě, a dokonce se jedno jádro dostalo i pod hranici 4 300 MHz. Ovšem pokud jsem na procesor osadil vodní chlazení Extreme od Alhpacoolu, situace se u MSI dost vylepšila a dokonce jedno jádro dosáhlo na "papírových" 4 400 MHz, což se zase žádné jiné desce nepovedlo. Nutno říci, že na boost takty má vliv hodně věcí, kromě naladění BIOSu i třeba Windows 10 a jeho aktualizace a mnoho dalších věcí. Samotný procesor tak sice dokáže, co výrobce tvrdí, ale vzhledem k povaze fungování boost systémů to záleží bohužel na mnoha dalších aspektech, které už výrobce CPU často ani nemůže ovlivnit.
)
)
Pokud ale vytížíte všechny jádra na 100%, maximální hranice frekvence se sníží zhruba o 150-200 MHz aby se procesor dal vůbec uchladit, a také měl stále přijatelnou spotřebu. V tomto režimu jsem měřil stav procesoru skrze utilitu HWmonitor mezi 10 a 20 minutou v zátěžovém programu OCCT. Základní desky dopadly následovně.
Až na MSI se všechny desky umístily na stejných hodnotách, rozdíly jsou opravdu minimální. Boost na 1 jádru tedy zdaleka není tak podstatný, protože v praxi samozřejmě dochází k zatížení více jader a prakticky na všech deskách se chová procesor stejně se stejným výkon atd. V následující tabulce pak můžete vidět na jaké maximální a průměrné teploty dosáhly desky s procesorem Ryzen 7 3700X a také jaké napětí desky do procesoru během maximální zátěže posílaly. Nejnižší maximální i průměrné napětí potřebovala deska od Asrocku. Nejhůře dopadla deska od Gigabyte. Ovšem překvapivě se procesor hřál nejméně právě na Gigabyte X570 Master. Ta se také umístila na přední příčce ohledně teplot na čipsetu i napájecí kaskádě. Je tedy velký rozdíl v konstrukci jednotlivých kaskád a jejich celkové účinnosti.
)
Co se týče chlazení napájecí kaskády a čipsetu, nejvíce mě oslovila deska od Gigabyte. Ta používá klasické heatsink pasivy na VRM a heatpipe zde má přímý kontakt s jednotlivými čipy na PCB, což žádná jiná deska v testu neměla. Na teploty to melo opravdu velmi pozitivní vliv, protože na základní tak dosáhla napájecí kaskáda u této desky na pouhých 36°C. Nejhůře naopak dopadla deska od MSI, kde se teplota napájecí kaskády pohybovala v OCCT až na 54°C. Ovšem ani tato teplota nepředstavuje nějaký problém.
Já osobně považuji za hraniční teplotu 80°C, zde už bych asi začal řešit a případně desku osadil přídavným ventilátorem. Problém s odečítáním teploty na napájecí kaskádě jsem měl pouze u Asrocku, kde žádná utilita nebyla schopná mi tuto teplotu sdělit. Ovšem na dotek byly chladiče vlažné i v OCCT, takže tipuju, že teplota dosahovala kolem 40°C.
- Ventilátory na čipsetu v praxi
Co jistě bude také hodně lidí zajímat, jak se desky chovají ohledně řízení otáček na ventilátoru, který chladí čipset. To je kontroverzní prvek designu většiny X570 desek. Prakticky existuje jen jediná, který ho nemá a to ukrutně drahá Gigabyte AORUS Xtreme, která je chlazena obrovským pasivem a kupodivu je z hlediska teplot i nejchladnější deskou. Takže bez ventilátoru to prostě jde, ale je to dražší a složitější, takže většina výrobců jde cestou ventilátoru, který obvykle vyrábí DELTA. Což zaručuje slušnou životnost.
)
Bohužel zklamu fanoušky desek Asus a Asrock. Zde se ventilátor v základním nastavení BIOSu točil neustále. I když musím uznat, že zas takový hluk ventilátory nedělaly, ovšem podle mého je to celkem zbytečné, protože teplota čipsetu v klidu je velmi nízká a není třeba ho aktivně chladit. Nastavení ventilátoru lze ale ručně upravit a namapovat.
)
Naopak Gigabyte i MSI využívají v základním nastavení funkce Start/Stop, kdy se ventilátor roztočí až po dosažení 60°C v případě Gigabyte a 70°C u desky od MSI. Co se týče hlučnosti ventilátorů, nejlepší projev měl ventilátor od MSI, který se točil maximálně na 757 otáček. Nejhorší mi přišel ventilátor u Gigabyte, kde bylo na vině ložisko, které už trošku pískalo. Druhý nejlepší zvukový projev měl ventilátor od Asus, sice měl celkem vysoké otáčky, ale zas velmi kvalitní ložisko.
Ohledně teplot čipsetu mi přišlo nejhorší provedení u Asrocku, malý opravdu mizerný pasiv, který nemá moc šanci ten čip uchladit na nízké otáčky, natož pasivně. Také s teplotami dopadl model Extreme4 nejhůře a v OCCT atakovala teplota čipsetu 66°C, s tím že ventilátor dosáhl až na 3440 RPM. Ovšem výrobce osadil ventilátor kvalitním ložiskem, takže hlukový projev není žádná tragédie. Naopak nejlépe dopadla deska od MSI a Gigabyte, kde se teploty pohybovaly pod hranicí 60°C a obě desky chladily pasivně.
)
V další kapitole se podíváme na to, jak si testované desky vedly s procesorem přetaktovaným na všech jádrech na frekvenci 4 350 MHz, při napětí 1.425V s vodním AIO chlazením Eisbaer Extreme od Alphacoolu.
- AMD Ryzen 7 3700X a taktování s vodním chlazením v praxi
Kdo si kupuje nejlepší čipset X570, očekává se, že asi bude chtít procesor i přetaktovat s lepším chlazením, než je dodávaný chladič Wraith Prism od AMD, který najdete v balení procesoru. Ačkoliv musím říci, že pro mnoho uživatelů nedává nahrazení Wraith Prism žádný smysl, protože je to velmi schopný chladič s rozumně tichým provozem a i s PBO dokáže RYZEN 7 3700X uchladit zcela dostatečně. Nicméně pochopitelně fyziku neoklamete, větší chladiče s větším chladícím potenciálem jsou prostě lepší. Takže jaký je RYZEN 7 s pořádným AiO?
)
Jako referenční desku jsem použil tu od MSI, protože je nejlevnější a očekával jsem, že bude potřebovat o něco větší napětí na finální frekvenci 4 350 MHz na všech jádrech, což se nakonec potvrdilo. Deska potřebovala pro stabilní chod procesoru napětí 1.425V a jak se během následujících dnů testování potvrdilo, ostatní desky neměly problém tuto frekvenci zvládnout i s napětím o 0.040V nižší. Procesor jsem opět "trápil" v programu OCCT, ale změřil i teplotu procesoru v "herním" režimu, kdy jsou plně vytížené 2-4 jádra procesorů.
)
U všech desek jsem tedy nastavil v BIOSu 1.425V, ovšem jenom dvě z nich toto napětí držely i během zátěže. Byly jimi modely od Asus a MSI. Gigabyte i Asrock napětí mírně snižovaly, Asrock až o 0.040V. Ovšem na všech deskách byl procesor plně stabilní. Například pokud jsem zkusil u desky od MSI snížit napětí jenom o píď, vedlo to do 20 minut v OCCT k samovolnému restartu počítače. V tomto směru je tedy dobré vědět, že dražší desky od Asrocku i Gigabyte jsou schopné držet stabilitu na frekvenci 4 350 MHz pro všechny jádra i s nižším napětím, což má pozitivní vliv na maximální teploty i spotřebu sestavy. Opět se prostě vyšší cena a vyšší kvalita v extrémech projeví, což je zcela v pořádku, proto si za ně připlácíte.
Co se týče teplot procesoru, nejlépe dopadla deska od Asrocku, právě díky onomu nižšímu napětí. Maximální teplotu, jakou jsem během trápení v OCCT naměřil, byla teplotní špička 72°C, ovšem průměrná teplota byla o 10°C níže. Herní teplota procesoru (protože u her typicky není žádný procesor s více jak 6 jádry/12vlákny dnes zatěžován plně) byla daleko nižší a dosáhla pouze na hodnotu 55°C. Naopak nejhorší výsledek jsem naměřil u nejlevnějšího modelu v testu MSI MPG X570 Gaming. Vlivem onoho nejvyššího napětí na procesoru se sice moc nezvýšila maximální teplotní špička, tu jsem naměřil 76°C. Ovšem průměrné teploty byly o 5°C horší ne na deskách od Asrocku a 4°C horší než u Gigabyte. Druhá nejhorší deska ohledně teplot byla ta od ASUS, ovšem jenom díky tomu, že deska striktně dodržela napětí, jaké jsem nastavil v BIOSU, v tomto ohledu je tato deska velmi vhodná pro fanoušky taktování, protože bez dalšího ladění BIOSu je deska schopná držet napětí takové, jaké potřebujete, a hlavně napětí během zátěže nekolísá.
Pokud se podíváme na teploty čipsetu, tak ani jedna deska už nezvládla chladit pasivně. Akorát model od MSI dokázal střídavě ventilátor vypínat a zapínat, jak se teplota pohybovala kolem hraniční teploty 70°C. Všechny ostatní modely ho měly zapnutý permanentně. Například u základní desky Asus mi to přišlo celkem zbytečné, protože teplota se pohybovala jenom těsně nad hranicí 60°C a pokud by výrobce například nastavil režim Start/Stop někde kolem 70°C jako MSI, věřím tomu, že by fungoval velmi podobně.
Pokud bych porovnal, u které desky stouply teploty nejvíce v porovnání se základním taktem tak je to model od MSI, zde se teplota čipsetu zvedla o 18°C, nejméně pak u Asusu, kde se teplota změnila o 1°C. Velmi dobře si ale vedl i Extreme 4 od Asrocku, kde se teplota změnila jenom o 2°C. Ovšem musím připomenout, že obě tyto desky měly ventilátor neustále zapnutý a točil se kolem 3000 otáček za minutu. Další věc která mě zajímala, byla teplota napájecí kaskády procesoru.
Zde zcela dominovaly modely od ASUS a Gigabyte, které měly tyto pasivy krásně vlažné a teplota se pohybovala od 36 do 43°C. U Asrocku jsem bohužel nebyl schopen odečíst hodnotu z teplotního čidla přes žádný program, ale pokud jsem na pasiv vložil prst, byl také vlažný, takže teplotu VRM odhaduji na hodně podobnou té od Gigabyte. Nejhůře dopadla deska od MSI, kde se už začínala kaskáda celkem hřát a vůči Asus byla skoro dvojnásobná. Provozovat tuto desku například s přetaktovaným Ryzen 9 3900X bych už asi neriskoval v nějaké hůře chlazené skříni, protože jeho spotřeba je skoro dvojnásobná od toho, které dosahuje přetaktovaný Ryzen 7 3700X, což se na VRM zátěži podepíše.
Takže k závěru a hodnocení
- Závěr
Pokud se podívám zpětně tak ani jedna deska vysloveně nepropadla, všechny s procesorem Ryzen 7 3700X fungovaly zcela korektně a na všech deskách nebyl problém ho provozovat i v přetaktovaném stavu na frekvenci 4 350 MHz, a také nebyl problém provozovat na všech deskách paměti o frekvenci 4 133 MHz. Větší rozdíly se ale projevují v maximální frekvenci na jedno jádro, kde nejlevnější model od MSI zaostával, ovšem dokázal jako jediný s vodním chlazením dosáhnout na frekvenci 4 400 MHz, což mě osobně hodně překvapilo. Je nutné zmínit, že z vybraných desek byla MSI zdaleka nejlevnější a stála proti i 2x dražším modelům.
V praxi samozřejmě se tyhle rozdíly ukazují na kvalitě a zpracování zejména napájecí kaskády, ale i chlazení atd. Dražší desky mají prostě tyhle věci vyřešení lépe. Bohužel ty dražší komponenty jsou klidně 2-3x dražší, a samozřejmě 2-3x lepší v praxi nejsou, to je trochu vada na kráse, ale tak je to s mnoha kvalitnějšími prvky.
Větší rozdíly mezi jednotlivými modely desek nastal až v teplotách napájecí kaskády nebo čipsetu, kde excelovaly dva nejdražší modely v testu, ovšem hodně překvapila deska od MSI, kde fungoval režim stop/start na ventilátoru, který chladí čipset. Podobně tomu bylo i u desky Gigabyte, ovšem zde se ventilátor roztáčel na nižší teplotě, a jeho ložisko bylo slyšet asi nejvíce ze všech. Naopak Asus i Asrock měly nastavený ventilátor tak, že se točil nonstop, ovšem zas musím oba výrobce pochválit v tom, že mají kvalitní ložiska a ventilátor byl u obou neslyšný. Pokud bych měl tedy zhodnotit jednotlivé testované desky:
- MSI MPG X570 Gaming EDGE WiFi
Co se líbí:
- Dobrý poměr cena/výkon a dostupnější cena
- Semi pasivní chod ventilátoru na čipsetu
- Dostatečná výbava včetně solidního zvuku a Wi-Fi apod.
- Dobré možnosti přetaktování procesoru Ryzen 7 3700X
Co se nelíbí:
- Pasivní chladič jenom na jednom M.2 slotu
- Vyšší teploty na VRM i čipsetu, horší konstrukce pasivu i kaskády
)
- Asrock X570 Extreme 4
Co se líbí:
- Pasivní chlazení na dvou slotech M.2
- Solidní výbava včetně slušného zvuku atd.
- Rozumné zpracování napájení
- Slušné možnosti ladění CPU i RAM
Co se nelíbí
- Provedení chlazení čipsetu a jeho vyšší teploty
- Ventilátor na čipsetu se točí neustále (má však tichý chod ložisek)
- Absence teplotního čidla na VRM
)
- Gigabyte X570 Aorus Master
Co se líbí
- Kvalita výbavy a provedení (ovšem vzhledem k ceně je to nutné)
- Nadstandardní prvky v oblasti zpracování zvuku, LAN, WiFi atd.
- Vysoce kvalitní konstrukce napájení i chlazení
- Klasické heatsinky!
- Skvělé možnosti ladění CPU i RAM
- Semi pasivní chod ventilátoru na čipsetu
Co se nelíbí
- Hlučnost ložisek ventilátoru na čipsetu
- Horší poměr cena/výkon daný vysokou pořizovací cenou
)
- Asus X570 ROG Crosshair VII Hero
Co se líbí:
- Kvalita výbavy a provedení (ovšem vzhledem k ceně je to nutné)
- Nadstandardní prvky v oblasti zpracování zvuku, LAN, WiFi atd.
- Kvalitní konstrukce napájení i chlazení
- Nadstandardní výbava pro taktování a ladění a tomu odpovídající možnosti a výkony
Co se nelíbí
- Ventilátor na čipsetu se točí neustále
- Horší poměr cena/výkon daný vysokou pořizovací cenou
)
Celkově pokud řešíte detaily, tak si dnes při výběru X570 základních desek užijete. Protože právě v detailech panují mezi deskami v různých cenových hladinách, i když mají stejný čipset, obrovské rozdíly. Jak v celkovém zpracování, tak ve výbavě, tak v praktických výkonech. Nutno ovšem říci, že pokud vás nezajímají jednotlivá procenta a hraniční možnosti, v praxi z hlediska výkonu CPU a RAM pravděpodobně nezaznamenáte rozdíl. Určitě ne bez srovnání výsledků a čísel.
Nicméně kvalitativní rozdíly mezi deskami existují, a to i ve stejných cenových hladinách. Pochopitelně výrazně dražší desky jsou prostě jinde, i když to z hlediska běžného výkonu nemusí být znát. Kvalita provedení VRM, chlazení, výbavy a tak dále, to jsou diametrální rozdíly, které dokáží ovlivnit dost, ale také se za ně hodně připlácí.
Tento článek byl tedy mou iniciativou a zvědavostí, kde jsem tedy vyzkoušel několik desek s různými RAM a různé chlazení. Pokud netaktujete a neplánujete taktovat, tak v běžné praxi z hlediska běžného výkonu rozdíly nezaznamenáte. Při taktování a ladění ale ano. Samozřejmě „kvalitu života“ ovlivňují i prvky výbavy. Na podrobnější testování jednotlivých modelů se ale specializují další kolegové v redakci DDWorld.cz a řadu X570 desek již najdete v testech na našich stránkách a další se připravují.
Za poskytnutí základních desek a procesorů do recenze děkujeme naším partnerům:
Za poskytnutí ostatního HW děkuji našim stálým partnerům:
| AUTOR: Jan Belka |
|---|
| https://www.facebook.com/HWrecenze/ |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
)) Už aby byli nějaké informace.
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||