- AMD RYZEN 5 1600 AF vs Intel Core i3-9100F
– TEST 6jádrového procesorového vtipu od AMD.
Určitě všichni dobře víte, že první generace RYZEN procesorů, byla velkou událostí. Znamenala výrazný posun ve výkonu cenově dostupných procesorů. Nicméně bavíme se o procesorech architektury ZEN 1, tedy 14nm technologii z roku 2017. Proč tedy dnes vytahujeme tenhle „starý“ procesor, konkrétně RYZEN 5 1600 a uvádíme jeho novou recenzi? No, protože z nějakého důvodu se AMD rozhodlo k neobvyklému kroku.
Jsou totiž dva zcela odlišné procesory RYZEN 5 1600! Ačkoliv je AMD vůbec oficiálně neodlišuje přímo názvem, mají odlišné číselné kódové označení. Původní RYZEN 5 1600, tedy 14nm ZEN 1 se 6jádry/12vlákny mělo kód „AE“ (YD1600BBAEBOX). Na trhu je už ale více než měsíc také RYZEN 5 1600 s koncovým označením „AF“ (YD1600BBAFBOX). Tohle je jediný způsob, jak tyhle dva procesory od sebe odlišit. A proč je to zajímavé a stojí za to, se tímhle zabývat ve zbrusu nové recenzi?
- AMD RYZEN 5 1600 „AF“
alias maskovaný RYZEN 5 2600 za super cenu!
RYZEN 5 1600 AF totiž není 14nm ZEN, ale 12nm ZEN+. Jednoduše řešeno, RYZEN 5 1600 AF je přeznačený RYZEN 5 2600 s takty odpovídající původnímu RYZEN 5 1600! U žádného jiného RYZEN 1000 modelu k podobné změně nedošlo. Na trhu se navíc RYZEN 5 2600 stále běžně prodává a prodávat bude, protože AMD jej vyrábí na jinak nevyužitých výrobních kapacitách GlobalFoundries a není žádný důvod s jejich produkcí končit.
Máme RYZEN 5 1600 „AF“ procesor už nějakou dobu k dispozici, ale s jeho recenzí jsme čekali, až jak to bude s jeho reálnou dostupností na trhu (bez ní by byl jen zajímavostí). Dostupnost je ale bezproblémová! Procesor je naprosto běžně skladem a někteří prodejci ho dokonce vedou jako samostatnou položku, takže RYZEN 5 1600 AF (YD1600BBAFBOX) edice je tak odlišena od starého RYZEN 5 1600 YD1600BBAEBOX, který se stále ještě sporadicky skladem také vyskytuje. Dnes se tedy podíváme, jak si RYZEN 5 1600 AF vede.
A proč je to zajímavé? Proč bychom se měli zajímat o procesor, který i když tedy není 14nm ZEN a je 12nm ZEN+, je pořád starou generací, protože na trhu je dávno 7nm ZEN 2 (RYZEN 3000)? Inu, jde samozřejmě o cenu.
- AMD vs AMD vs AMD … vs Intel
Současný 6jádrový 12vláknový, naprosto excelentní procesor RYZEN 5 3600 totiž stojí 4790 korun. To je vynikající cena, zejména s ohledem na naprosto mizernou nabídku Intelu, který tomu nedokáže nijak konkurovat. RYZEN 5 3600 těží samozřejmě ze zásadních vylepšení ZEN 2 architektury a 7m procesu. Má výrazně lepší IPC, výkon na jádro, efektivitu, prostě všechno. Navíc je odemčený pro taktování, které je navíc maximálně jednoduše přístupné přes PBO. 7nm RYZEN 5 3600 běhá v základu na 3,6 – 4,2GHz. A právem je to nejprodávanější desktopový procesor současnosti. Jeho celkový výkon, efektivita a cena/výkon jsou excelentní a je to skvělý univerzální CPU pro drtivou většinu uživatelů PC.
)
Nicméně ne všichni chtějí/mohou dát skoro 5 tisíc korun za procesor, nebo takový výkon ani nepotřebují. Ale přeci jen kupovat dnes méně než 6jader/12vláken, nemá příliš význam. Pořád je tu totiž vynikající starší 12nm ZEN+ model RYZEN 5 2600, tedy 6jader/12vláken na 3,4 – 3,9GHz a to vše za cenu pouhých 2990 korun vč. DPH! To je 1800 korun rozdíl. Za to máte třeba SSD disk. Pro některé uživatele rozhodně zajímavé.
No ale teď je tady ještě RYZEN 5 1600 „AF“, tedy z nějakého důvodu maskovaný RYZEN 5 2600. Jeho cena je už jen 2390 korun vč. DPH. Což za 6jádrový/12vláknový procesor, je naprosto úžasná cena. Bavíme se o reálně low endové cenové hladině. Fyzicky přitom jde o 12nm ZEN+ čímž se liší proti původnímu RYZEN 5 1600 AE, což je 14nm ZEN, má ale papírově stejné takty. Tedy 3,2 – 3,6GHz.
V dnešním testu si srovnáme výkon RYZEN 5 1600AF s původním RYZEN 5 1600 AE, ale také RYZEN 5 2600 i RYZEN 3600 a zjistíme, zda tedy má smysl se tímhle „staronovým“ CPU zabývat a pořizovat jej. A srovnáme si ho s tím, co za tyhle peníze nabízí Intel. Tedy Core i3-9100F, což je 4jádrový/4vláknový pro taktování zamčený procesor s takty 3,6 – 4,2GHz za 2200 korun. Takže pojďme na to.
- Procesory RYZEN 5 a výbava pro testování
AMD tedy z nějakého důvodu prodává RYZEN 5 1600 s označením „AF“, který místo 14nm ZEN čipu má 12nm ZEN+. Tedy jde fyzicky o stejný čip, jaký má RYZEN 5 2600 (3,4 – 3,9GHz). Dostanete ho ale normálně v balení té původní první generace včetně Wraith Stealth chladiče.
Jediným rozdílem proti RYZEN 5 2600 je uváděný nižší takt, kdy 1600 AF má 3,2GHz v základu a 3,6GHz v boostu. To jsou oficiálně stejné hodnoty, které má původní RYZEN 5 1600. Jenže praxe je trochu jiná.
První generace ZEN měla úplně odlišné chování boostu, takže původní RYZEN 5 1600 běhal prostě na 3,4GHz maximálně v plném zatížení všech jader. 12nm ZEN+ má ale samotný čip i boost technologii značně vylepšenou (zcela odlišnou), a tak RYZEN 5 1600 AF běhá na 3,7GHz ve stejném typu zatížení, a RYZEN 5 2600 má 3,8GHz. Podívejme se, co to znamená v praxi z hlediska výkonu.
- Jak a co budeme testovat?
Pro otestování nových 7nm RYZEN jsme samozřejmě použili novou platformu. A to konkrétně X570 desku ASUS ROG Crosshair VIII Hero (Wi-Fi). K tomu jsme osadili naše osvědčené G.SKILL FLARE X paměti 2x 8GB DDR4 3200MHz CL14, abychom zatím věci nekomplikovali a mohli srovnávat i s předchůdci.
Pro srovnání jsme vybrali samozřejmě oba předchozí TOP modely RYZEN procesorů pro AM4 platformu. Tedy 12nm RYZEN 5 2600 a 14nm RYZEN 5 1600. Oba jsou otestované na ASUS CrossHair VII HERO X470 spolu s DDR4 3200MHz CL14 paměťmi. Nový RYZEN 3000 je testován na X570 platformě, konkrétně ASUS CrossHair HERO X570. Samozřejmě jsme pro srovnání zařadili i Intel Core i5 a i7 procesory na Z390 platformě a také Core i9 procesory na X299.
)
Všechny sestavy byly testovány s Kingston Black 1TB NVMe SSD PCIe 3.0 a AMD TRX40/X570 mají výhodu Gigabyte NVMe SSD gen 4 s PCIe 4.0 rozhraním. Systémy jsou vybaveny grafickou kartou AMD Radeon RX 5700 XT 8GB. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném WINDOWS 10 v1903 se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze. Výsledky tedy nejsou srovnatelné se staršími, či jinými, které jsou dělané za jiných podmínek.
Všechny procesory jsou testované na základních nastaveních, tedy na odpovídajícím TDP (týká se hlavně Intel procesorů, kdy můžete narazit na recenze, kde testují 9900K (ale i jiné Intel „K“ procesory) s TDP 200W a MCE funkcí na deskách (kdy maximální turbo takt se aplikuje automaticky na všechna jádra) ačkoliv se tváří, jako by to bylo na těch 95-115W, se kterými je CPU prodáván a oficiálně by se na těchto hodnotách měl pohybovat). V našem případě je vše bez aktivního taktování jakéhokoliv druhu, ale pro srovnání je tam i 9900K bez toho limitovaného TDP (označeno). Tak se na to pojďme podívat …
- CineBench R20 – Renderování
Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R20, která je více vypovídající a lépe testuje skutečný potenciál procesorů. Opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat a ukázat jeho reálný maximální výkon.
Využít dokáže zatím až 256 vláken. Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je pochopitelně pro současné aplikační použití mnohem více klíčový ten vícejádrový test.
AMD dnes jasně dominuje ve výkonu na celek i na jedno jádro.
- 7-Zip – komprimace dat (AES)
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. A jaký tady mají potenciál testované procesory?
7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. AMD má velkou výhodu v dekomprimaci, ale v komprimaci ztrácí, výsledky v praxi tak opět nejsou vždy takové, jak by člověk očekával a další optimalizace aplikací budou nutné a probíhají. Aktuálně využíváme nejnovější verzi a ta již architekturu a vylepšení nových generací CPU zohledňuje. Novinka od AMD má díky tomu ohromující výkon a předchozí generaci nechává daleko za sebou.
- POV-Ray 3.7 - RayTracing
Velmi náročný a velmi populární program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let.
A i v tomto náročném renderingu naprosto drtí vícejádrové procesory všechno.
- Blender – Rendering
Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder.
Více jader a vláken zde prostě jasně vede a levné procesory opravdu zásadně zaostávají. Novinka od AMD opět naprosto drtí vše v dohledu.
- Video Encoding
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. Dnes se dá využívat i síly GPU, které to dokáže převést podstatně rychleji, než CPU, ovšem stále jsou problémy s výslednou kvalitou, takže na procesor mnozí nedají dopustit. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů.
Bohužel tato oblast je jednou z těch, která není dobře optimalizovaná na více jader. ADOBE, Premiere, Las Vegas a mnoho dalších aplikací pro úpravu a vytváření videí je značně zaostalá, pokud jde o optimalizace na více jader, ale u některých verzí se v poslední době situace zlepšuje a AMD je i zde již výkonnější než Intel, díky lepšímu IPC a optimalizacím. U levných CPU ale důvodem nízkého výkonu je absence více jader, nižší takty či dokonce chybějící instrukční sady (v případě některých Intel procesorů).
- Výkon ve hrách
Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste hráč, tak vám jakýkoliv současný 14/12nm a lepší procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá prakticky stejnou službu. Současné hry málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co ve hrách testujeme, není výkon procesoru, ale to, jak hra výkon CPU skutečně používá. Pokud dobře, tedy využívá více jader/vláken, tak s takovým CPU bude mít hra výrazně více FPS. Pokud špatně, tak mezi 6, 8 a více jádrovými modely nebude prakticky žádný rozdíl. Úplně nejhorší je pak scénář, kdy výše taktovaný procesor s méně jádry vykazuje více FPS než o něco méně taktovaný procesor s mnohem více jádry.
)
Mnozí mají tendenci říkat, že ten výše taktovaný je výkonnější, což opět není pravda. Hra s ním vykazuje více FPS ale to proto, že hra třeba používá aktivně jen 4 až 6 vláken a pak tedy záleží na tom, že 6jádro má třeba 4,8GHz a výrazně výkonnější CPU s více jádry má na těch 4-6 využívaných vláknech třeba jen 4,3GHz. Je to proto, že hry dnes prostě neumí skutečný výkon procesorů využívat. Pro nás je ale důležité si říci, že současné procesory od mainstreamu výše jsou tak výkonné, že pro herní PC nehraje výběr CPU prakticky žádnou roli. Cokoliv z posledních 2 let se 6jádry výše a 3GHz+, je více než dostatečné i pro ultra high end hraní i pro vysoká FPS.
- Realistické testy „herního výkonu“
Módou procesorových testů je dnes testování naprosto nerealistické nepraktické konfigurace, kdy použijeme ultra silnou grafiku, pro ultra nízké rozlišení někdy ještě se staženými detaily. Výmluvou je, že pak se ukáže prý procesorový výkon. Neukáže! Ukáže se, jak daná hra neumí výkon procesorů využívat a na těch několika málo jádrech/vláknech, co sama využívá, a tak záleží jen na výši taktu na nich, nikoliv na výkonu CPU jako celku. Skutečný výkon CPU ale využit u her není, tudíž test nízkého rozlišení s výkonnou GPU ve hrách neřekne to nic o tom, jaký výkon procesory skutečně mají.
Každopádně abych potěšili všechny, máme také otestováno nízké rozlišení (1920x1080) s výkonnou grafikou (Radeon RX 5700 XT 8GB), což sice prakticky nikdo v reálu používat nebude, ale máme to změřeno.
Jak vidíte v nízkém rozlišení 1920x1080 je mezi procesory měřitelný rozdíl na výkonnějších kartách, ovšem na nich se pohybujeme na takové hladině FPS, že je opravdu z hlediska hratelnosti jedno, jestli máte 140 nebo 130FPS, protože rozdíl mezi tím stejně nepoznáte. U slabších grafik pak výkon současných CPU není omezením nikdy a rozdíly jsou stěží měřitelné. Nicméně nové 7nm AMD RYZEN udělalo zřetelný pokrok a srovnává krok s tím nejlepší, co dokáže nabídnout Intel a vymazalo tu ztrátu, kterou v extrémních podmínkách měly předchůdci.
No a když rozlišení ještě zvýšíme na 3840x2160, které většina uživatelů ultra high end grafik bude používat, tak tady je vždy omezením výkon grafické karty, ne současných procesorů. Rozdíly tedy prakticky neexistují. Můžete je vytvořit, když do hraní hry budete dělat ještě něco jiného. Pak už na celkovém výkonu CPU záleží. Takže když třeba streamujete, tak je velký rozdíl mezi 4 jádrem a 8 jádrem. Když do toho ještě třeba upravujete video nebo necháváte procesor počítat něco jiného, pak na počtu jader opravdu záleží a více jádrové čipy s 12, 16 i více jádry naprosto vládnou, protože prostě dokáží bez zaváhání splnit obě úlohy.
Podívejme se tedy na provozní vlastnosti …
- Spotřeba, teploty a taktování
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, vytížení a chlazení. V některých případech mohou dokonce překračovat svá TDP a tak dále. Řekl bych dokonce, že AMD je dnes v tom propracování řízení výkonu a spotřeby už výrazně dál, než Intel.
Testujeme všechny CPU v základu s nastavením TDP tak jak uvádí výrobce. Nemáme aktivní žádné taktování a překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie, ne MCE apod.
RYZEN 5 1600 AF, který je ve skutečnosti maskovaným RYZEN 5 2600 má i tomu odpovídající spotřebu. Tedy velmi nízkou vzhledem k výkonu.
Konkurenční Core i3-9100F je sice ještě úspornější, ale protože je zároveň velmi pomalý, jeho efektivita je velmi mizerná. Vlastně nejhorší ze všech testovaných CPU s velkým náskokem. Nízká spotřeba prostě ještě nezaručuje skvělou efektivitu. Když to nemá výkon, je nízká spotřeba k ničemu.
- Taktování
Ohledně taktování. U AMD osobně vřele nedoporučuji ruční taktování RYZEN 3000/2000 modelů vůbec! Pokud chcete lepší výkon, osaďte lepší chladič a procesor dejte na lepší desku. Obojí zvedne boost takty, kdy se slušným chlazením (AiO) se můžete pohybovat kolem 4,0GHz na všech jádrech. AMD pak nabízí propracované automatické zvýšení výkonu přes technologii „PBO“, kdy stačí aktivovat tuhle funkci v RYZEN Master aplikaci a procesor pojede na vyšší limit TDP. Ovšem stále bude fungovat boost na méně jádrech, takže nebudete nikdy přicházet o výkon. Nově pak AMD umožňuje aktivovat PBO a do toho ještě automatické přetaktování, což dokáže vytáhnout vůbec nejvyšší výkon, ale je to samozřejmě za cenu ještě vyšší spotřeby atd.
Osobně doporučuji osadit procesory na co nejlepší desku a hlavní je osadit co nejlepší a nejvýkonnější chlazení. To většině bude stačit k nejlepšímu využití potenciálu CPU. Pokud chcete, zapněte PBO, kdy budete mít všechny výhody vyššího výkonu, které přináší obvykle taktování, ovšem bez nevýhod v podobě nižšího výkonu na jádro, vyšší spotřeby v situacích, kdy to není třeba atd. Takže ano, 3950X dokáže být ještě výkonnější. Při ručním OC má omezení jako ostatní RYZEN 3000 modely. A to samé platí i pro RYZEN 2600 i pro RYZEN 1600 AF, ty samozřejmě zdaleka nedosahují tak vysokých taktů. Ale lze je taktovat mnohem lépe než původní RYZEN 1600. Ten se nám podařilo dostat někam na 3,9 – 4,0GHz). RYZEN 5 2600 a 1600AF ale jdou až na 4,25GHz. To samé platí i o lepší chod pamětí s AF verzí, tedy Zen+ procesory vs Zen.
AMD zde má i obrovskou konkurenční výhodu, kdy RYZEN procesory lze taktovat na cenově dostupných deskách, konkurenční Intel procesory nelze taktovat vůbec, jen dražší K edice, a to jen na lepších deskách. To samé platí o pamětech, ze základních 2400/2666MHz nemůžete RAM na Intel deskách nijak zrychlit, protože to není dovoleno jinde než u Z čipsetů. AMD nijak nelimituje taktování CPU ani RAM. Takže pokud jde o potenciál výkonu, je zde situace jednoznačná.
Podívejme se tedy na závěry a hodnocení
- Závěr a hodnocení
AMD RYZEN 5 1600 není sám o sobě novinka, ale „AF“ verze ano. Co je na tomto procesoru zajímavé je prostě cena a poměr cena/výkon. Technicky jde jednoduše o RYZEN 5 2600, jen je asi o 2% pomalejší, protože má o něco málo nižší takt. Nicméně ten není tak nízký, jak to uvádí parametry. V praxi je běžný rozdíl asi jen 100MHz.
Výkon je tedy vynikající, naprosto excelentní na vlastně low endový procesor, protože ten 6jádrový 12vláknový a pro OC odemčený (až 4,25GHz all core v našem případě, tedy stejně jako u R5 2600), stojí jen 2390 korun vč. DPH! To je jen o 200 korun více, než si Intel účtuje za 4jádrový/4vláknový pro OC zamčený Core i3-9100F (tedy proces nemá ani aktivní iGPU, tedy žádný Quick Sync). Ten je ovšem výkonová chudinka. A to i ve hrách, kde 4jádra/4vlákna znamenají v nových hrách už trápení, znatelně horší minima, ale už i průměrné FPS. V průměru ostatních aplikací je navíc běžně Core i3-9100F o 25% horší než RYZEN 5 1600 AF, v některých aplikacích i podstatně hůře. A nebavíme se přitom o procesorech, které by měly výkonu na zbyt, takže každé % se počítá.
Intel přitom má v nabídce procesor, který je výkonově podstatně blíže. Jmenuje se Core i5-9400F. Jde také o 6jádrový čip, ale má jen 6vláken a je se svými takty docela pomalý a také nemá iGPU, takže žádný Quick Sync. Stále je ovšem v průměru o 7% slabší, ale není to už takový nepoužitelný střep jako Core i3-9100F. Potíž ovšem je, že Intel chce za tenhle horší procesor ve všech ohledech než jakým je RYZEN 5 1600 AF, neuvěřitelné 4000 korun vč. DPH(!). To je slušná past na zákazníky, tohle dobrovolně koupí opravdu jen …. nechci říkat kdo, ale rozumný člověk při smyslech to určitě není.
Poměr cena-výkon je jasnou záležitostí, RYZEN 5 1600 AF je neuvěřitelně výhodný. Pokud neplánujete systém spoléhající na integrovanou grafiku, a můžete do CPU investovat aspoň kolem těch 2 tisíc korun, je prakticky nesmysl se v této cenové hladině dívat na něco jiného než RYZEN 5 1600 AF. Ještě začátkem roku 2017 přitom výkon tohoto CPU stačil na přiblížení se tomu nejlepšímu, co na trhu vůbec běžně bylo a samozřejmě za mnohonásobek téhle ceny.
- Závěr
To, co v tuto chvíli předvádí Intel, se jen těžko komentuje. Fakt, že Intel nedokáže v ničem konkurovat současnému 7nm RYZEN 5 3600 je jedna věc, on ale nedokáže konkurovat ani té starší generaci. Výkonově zaostává prakticky ve všem a stále si za ty své horší procesory účtuje podstatně víc. Pro některé uživatele může vypadat Core i5-9400F za 4000 korun nebo Core i3-9100F za 2200 korun atraktivně, zejména ve srovnání s tím, co stály podobně výkonné Intel CPU dříve a co většina Intel CPU stále stojí. Ale nenechte se nachytat. Ve srovnání s tím, co nabízí AMD, jsou oba tyhle „výhodné“ Intel procesory jen pomalé střepy a předražený šrot. Speciálně Core i3 s jeho pouhými 4jádry/4vlákny za téměř stejnou cenu, za kterou vám AMD naservíruje 6jádro s 12 vlákny? Správně by totiž Intel měl za tu cenu toho ubohého Core i3, prodávat to Core i5 a stejně by AMD mělo výhodu. Ta spočívá v mnohem lepší a variabilnější, a hlavně stále živé platformě AM4, s možností osadit do ní až 16jádro a možnost taktování CPU i RAM i na levných deskách atd. Intel LGA 1151 platforma je naprosto mrtvá, a ještě nemáme možnost taktovat v případě testovaných CPU na cenově dostupných deskách ani CPU ani RAM. A to se vůbec nezmiňuji o tom, že procesory Intel jsou děravé jak cedník a neustále se objevují nové a nové zranitelnosti a dočasné záplaty na ně snižují výkon a dělají další problémy.
)
Pokud vás tedy zaujaly Core i3-9100F nebo Core i5-9400F vzhledem k jejich „nízkým“ cenám na poměry nabídky Intel procesorů, věřte, že nejsou nízké dost. Jsou stále téměř dvojnásobné, proti tomu, kde by měly správně být. A i tak jsou to ve všech ohledech horší procesory dokonce i ve srovnání se starou generací AMD RYZEN procesorů. AMD si mohlo dovolit udělat tenhle „utajený“ vtípek s přeznačeným RYZEN 5 2600, který prodává jako RYZEN 5 1600 za extrémně nízkou cenu.
Ti uživatelé, kteří ví, co je RYZEN 5 1600 s číselným kódem obsahující „AF“, tak za odměnu si mohou prostě koupit „RYZEN 5 2600“ o několik set korun levněji. Vtipné je, že AMD se oficiálně jen usmívá a tenhle CPU nám ani nenabídlo normálně na testy, ani o něm nechce moc mluvit, ale v jeho otestování nám nijak nebránilo. Skoro bych celý tenhle procesor označil za něco podobného, jako je „easter egg“ u počítačových her. Prostě vtípek, veřejné tajemství, odměna pro ty, co ho najdou a ví o něm atd.
Jinak samozřejmě nedává moc smysl, proč by AMD mělo RYZEN 2000 přeznačovat jako RYZEN 1000. Technicky je ZEN+ samozřejmě lepší než ZEN. A protože se oba procesory vyrábí u GlobalFoundries a 12nm+ proces je jen vylepšený 14nm proces a GF má volné kapacity a AMD neplánuje končit výrobu speciálně 12nm ZEN+ RYZEN 2000 procesorů, klidně by mohlo všechny RYZEN 1000 ukončit a vyrábět a prodávat jen RYZEN 2000. Z hlediska ceny je to možná i výhodnější, protože 12nm výroba je prostě lepší za stejnou cenu. Někteří namítnou, že AMD si takhle extrémně levnými a výhodnými staršími RYZEN procesory zbytečně kazí kšefty, když by mohlo prodávat podstatně dražší (ale lepší) RYZEN 30000. Jenže AMD jde o tržní podíl a RYZEN 3000 jsou vyráběny u TSMC zatímco RYZEN 2000/1000 u GF, takže se vhodně doplňují. Navíc starší čipy vytvářejí zejména v nižších cenových hladinách značný tlak na Intel a OEM výrobce počítačů. AMD nabízí podstatně lepší výkon za ceny, kdy Intel procesory jsou vedle toho prostě bez přehánění nekonkurenceschopné odpadky. Takže když přijde zákazník, který má alespoň základní přehled, pravděpodobně není tak hloupý, aby si místo 6jádra s 12 vlákny od AMD, koupil za prakticky stejnou cenu zoufale slabé 4jádro/4vlákno od Intelu. A i když Intel nejspíše v dohledné době vylepší své procesory, kdy u Core 10000 řady zapne ta vlákna, takže Core i3 bude 4jádro s 8vlákny, stále to nebude zdaleka stačit na 6jader/12vláken od AMD.
Speciálně RYZEN 5 1600 „AF“ tedy považuji za takový vtípek od AMD a „IQ test“ na některé zákazníky. Koupit si za stejné peníze dnes 4jádro/8vlákno místo 6jader/12vláken, to už hodně zamrzí.
- Doporučení DDWorld.cz:
Naše redakční doporučení je jasné. Pokud stavíte PC pro univerzální použití, včetně hraní her, a můžete si dovolit koupit si 7nm RYZEN 5 3600, jednoznačně ho doporučuji a upřednostňuji. Jeho podstatně lepší výkon, IPC a vše ostatní z něj dělají mnohem lepší univerzálnější CPU.
Pokud ale šetříte, tak samozřejmě RYZEN 5 2600 je za 2990 korun naprosto jednoznačná volba. Nyní je tu ale pro ty, kteří o něm vědí, ještě „nový“ RYZEN 5 1600 „AF“. Musíte speciálně ale koupit 12nm YD1600BBAFBOX model, nikoliv ten původní 14nm RYZEN 5 1600 s kódem YD1600BBAEBOX. Naštěstí některé obchody je jasně označují a oddělují v nabídce. Takže za low endových 2390 korun vč. DPH můžete mít tedy tenhle 6jádrový/12vláknový procesorový easter egg od AMD. Je to prostě RYZEN 5 2600, jen zhruba o 2% pomalejší, ale o 600 korun levnější. Poměr cena/výkon posouvá ještě na vyšší level a tenhle dobrý vtip od AMD dělá ze všech Intel Core i3 a Core i5 procesorů opravdu špatné vtipy (a hlavně špatné procesory). Kdo tedy dává pozor, je odměněn, kdo nedává, má smůlu a živoří na čtyřjádru ;).
.jpg)
Za výbavu pro testování děkuji našim partnerům
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
akorat misto kodi zdarma si clovek musi zaplatit za infuse, pokud mu uplne nestaci vlc.
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
