XPG Hunter SO-DIMM DDR4 2x8GB 2666MHz – TEST mobilních pamětí pro váš herní notebook
Napsal Jan Belka   
Úterý, 21 červenec 2020
alt

 

 

 

 

  • XPG Hunter SO-DIMM DDR4 2x8GB 2666MHz

                                     – TEST mobilních pamětí pro váš herní notebook

XPG jakož to herní značka společnosti A-DATA nabízí mimo jiné paměti pro klasické stolní počítače. Já měl možnost jich už několik otestovat v minulosti, ovšem nyní jsem byl požádán, zda bych se nemohl podívat i na paměti pro herní notebook. Jedná se o modelovou řadu XPG Hunter, kde jsou v nabídce paměťové moduly od velikosti 8GB až po 32GB. Není tedy problém, pokud to notebook podporuje si osadit až 64GB RAM. Ohledně frekvencí, základní mnou testovaný model běží na frekvenci 2666MHz, ovšem lze si připlatit až na moduly s frekvencí i 3000MHz. Paměti v době psaní recenze na Českém trhu ještě nebyly dostupné, ovšem byl jsem ujištěn, že doporučená koncová cena v případě jednoho 8GB modulu by se měla pohybovat kolem 899 až 999,- s DPH. Na Amazonu již ceny jsou a přesně tomuto odpovídají.

Tento kit pamětí je tedy dle výrobce určen hlavně pro ty zákazníky, kteří mají třeba jenom jeden paměťový modul v herním notebooku z výroby a ten chtějí nahradit dvojicí certifikovaných modulů pro duální zapojení, při kterém je lepší datová propustnost. Ta v některých případech může pomoci pro mnohem vyšší FPS v počítačových hrách. A právě o tom dnešní recenze těchto pamětí bude. K tomuto účelu mi společnost MSI propůjčila svůj nový herní notebook MSI Alpha 15 se starším procesorem Ryzen 7 3750H, s grafickou kartou Radeon RX 5500M 4GB GDDR6. Notebook byl v základu vybaven jedním 8GB modulem a já tedy mohl otestovat, jaký vliv u herního notebooku bude mít osazení dvěma moduly XPG Hunter od společnosti Adata. Bohužel právě osazení jen jedním modulem je u mnoha notebooků častá a jak asi tušíte, má to negativní vliv na výkon, kvůli nevyužití dvoukanálového řadiče. Dnes se tedy při této příležitosti právě ukážeme, jaký vliv má osazení dvou modulů proti jednomu.

K tomuto účelu jsem nakonec použil tři známí počítačové hry, z toho dvě postavené na moderních DX12 enginech a několik programů a testů pro otestování vlivu i na samotný výkon procesoru Ryzen 7. Neopomněl jsem také otestovat i vliv datové propustnosti i na výkon integrované grafické karty Vega 10, což jistě ocení všichni majitelé levnějších notebooků, které nejsou vybaveny dedikovanou herní grafickou kartou Nvidia, či AMD.

  • XPG Hunter SO-DIMM DDR4 2x8GB 2666MHz

Paměti samotné jsou v klasickém plastovém obalu, na jaký jsme u operačních pamětí zvyklé celé roky.  

Po rozbalení je hned zřejmě, že jsou paměti vybaveny chladícím plíškem, ten však nevadí instalaci dvou modulu nad sebe v těle notebooku. Paměti by tedy měly mít lepší teploty, než obyčejné moduly, kterými jsou většinou notebooky vybaveny přímo od výrobce.

Pojďme se tedy podívat, jak paměti fungují v praxi.

 

 

  • V praxi

Zapojit paměti není žádná velká věda, je pouze potřeba rozebrat notebook abyste měli přístup ke slotům, kam se paměti zapojují. S testovacím notebookem MSI Alpha 15 je to otázka několika minut, protože stačí povolit všechny šroubky na spodku přístroje a poté stačí jenom sundat spodní plastový kryt, pod kterým už máte snadný přístup jak k paměťovým slotům.

Ohledně chladičů na pamětech, jsou vyrobené hodně přesně, protože po vložení do slotů není mezi moduly žádná mezera a moduly na sebe přímo doléhají.

Po jejich zasunutí do slotů již stačí notebook jenom zapnout, není ani nutné nastavení BIOSu. Ty jsou navíc u většiny notebooků omezené. Ovšem doporučuji si zkontrolovat, zda paměti opravdu funguji na správně frekvenci, a časování třeba v programu HW Info nebo CPUZ.

Co se týče propustnosti, tu jsem měřil v programu Aida64. S jedním modulem jsem se pohyboval kolem 16GB/s u kopírování, 18GB/s u zápisu a 19GB/s u čtení.

Při zapojení obou modulu se navýšila propustnost o skoro 100% na skoro 39GB/s u zápisu, 37GB/s u čtení a skoro 33GB/s u kopírování. Jaký vliv bude mít toto zapojení na programy a syntetické testy se podíváme dále.

Jak vidíte z tabulky, vliv větší paměťové sběrnice má u některých aplikací celkem dost vysoký vliv. Největší nárůst výkonu skoro 23% jsem naměřil v programu Win Rar, zde má tedy propustnost pamětí velký vliv. Další celkem citelný nárůst ukázal i Geekbench 5 při zatížení všech 8 vláken procesoru. Další větší nárůst pak vykázala integrovaná grafika Vega 10. V dalších testech už byly rozdíly menší kolem 5 – 10%.

  • Výkon ve hrách

Jako první jsem se tedy otestoval hru Far Cry 5 a to jak s dedikovanou Radeon RX 5500M tak i s integrovanou Vega10. Rozdíl ve výkonu mě nakonec velmi překvapil.

Jak je vidět z výsledků měření, paměti a jejich zapojení na u této hry celkem zásadní vliv. U dedikované grafické karty Radeon RX 5500M se můžeme dočkat až o 26% lepších FPS. U integrované grafického jádra RX Vega 10 je to pak až 100%. Ovšem u druhé jmenované je bohužel výkon pro tuto hru silně nedostatečný. U dalších her jsem proto už měřil hlavně výkon Radeonu RX 5500M.

Další hru jsem zvolil Rise of The Tomb Raider, která už podporuje i DX12. Zde jsem se nakonec dočkal menšího nárůstu, než v případě Far Cry 5, ovšem i zde byl rozdíl měřitelných až 11%. Jako poslední hru jsem nakonec zvolil The Division, který také podporuje DX12.

V této hře jsem nakonec změřil také slušnou porci FPS navíc v kombinaci dvou paměťových modulů, ovšem jenom v nastavení grafiky ve hře na střední detaily. Pokud jsem navýšil nastavení na high, nebo ultra, rozdíl se citelně smazal. Jako poslední hru jsem si vybral asi jednu z nejhranějších online FPS stříleček na Steamu, kterou je Counter-Strike Global Offensive. Zde jsem testoval s maximálním možným nastavením, včetně 8xMSAA. Zde jsem zaznamenal opravdu slušnou porci výkonu navíc a hlavně citelně lepší minimální FPS. Pokud tedy hrajete tuto hru na nějakém notebooku a máte jenom jeden paměťový modul, rozhodně doporučuji si přikoupit druhý, pokud to váš model umožňuje.

Můj závěr, co se týče herního výkonu, je tedy jasný. Pokud chcete notebook na hraní her, určitě sáhněte po modelu, který má paměti zapojené v páru (využívá dvoukanálový řadič) a využívá tak větší datovou propustnost.

Pojďme k závěru.

 

 

 

  • Závěr a hodnocení

Operační paměti XPG Hunter v kombinaci 2x8GB 2666 MHz se nakonec ukázaly jako velmi přínosné pro upgrade testovaného notebooku MSI Alpha 15, který je v základní konfiguraci vybaven pouze jedním modulem. Speciálně pro hráče je přínos druhého modulu znát. Přece jenom rozdíl klidně i 30% ve hrách a programech určitě stojí za tu investici, co paměti momentálně na českém trhu stojí.

Pokud tedy máte doma herní nebo pracovní notebook kde je pouze jeden paměťový modul, bude 8GB nebo i 16GB, rozhodně doporučuju se podívat po tom, zda je možné tento identicky modul dokoupit nebo rovnou vyměnit za dva identické moduly v duální zapojení. Vliv na výkon notebooku je totiž patrný, a to jak ve hrách, tak i v programech, či při zpracování videa apod.

Samozřejmě výhodou je i vyšší kapacita, kdy ADATA nabízí námi testované DDR4-2666 ale i DDR4-3000MHz ve verzi 8 nebo 16GB na modul. Takže při dvou osazených modulech můžete mít rázem až 32GB. Nevýhodou XPG Hunter SO-DIMM je v tuto chvíli nedostupnost rychlejších 3200MHz, které vůbec nejsou v nabídce zatím. Tím pádem se vůbec nehodí do notebooků vybavených RYZEN 4000 procesory, pro které je 3200MHz základem. Uvidíme, zda ADATA rozšíří nabídku tímto směrem, bylo by to určitě přínosné.

Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům:

 

 

 

 

AUTOR: Jan Belka
https://www.facebook.com/HWrecenze/

Starší články


Komentáře
Přidat Nový
slabam [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2020-07-21 13:08:34

Jako pardon, ale co bylo vlastně testováno (hlavně ve hrách)? Vliv dvojkanálového zapojení nebo vliv dvojnásobné paměti?

Jestli (jak z článku vyplývá) dvojkanálové zapojení tak se mělo porovnávat 1x16GB vs 2x8GB moduly.
Belka [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2020-07-21 13:18:52
avatar
bohuzel na test byl dodan notebook s 1x8GB.. tohle jsem nemohl ovlivnit.. Zde je proste srovnani toho jaky vliv ma na hrani her 2x vetsi datova propustnost v Single vs Dual zapojeni pameti.. Ono uprimne 1x16GB by toho moc nezmenil, protoze vetsina tech her mi behem hrani nevytizila na maximum ani tu jednu 8GB..
johny.mnemonic [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2020-07-25 12:33:50
avatar
Jak nemohl ovlivnit? :-O Ten test dělal někdo jiný a vy jen zapisujete výsledky, či co?
Tak snad vezmu 1x 16GB modul, vyndám ten 1x 8GB co tam je z výroby a otestuji to, abych měl korektní srovnání s 2x 8GB testované paměti.

To, že paměti 2666MT/s s brutálně mizernou latencí nejsou herní dnes pro Ryzen platformy ani není potřeba zdůrazňovat.
Obzvlášť v NB, kde je velmi omezené nastavování v BIOSu je důležité, aby XMP/DOCP nastavovalo nejhůře CL16. Při takhle nízkém taktu by u herních pamětí bylo adekvátní spíše maximálně CL14.
MACHINA [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2020-07-22 10:40:40
avatar
tolik práce s recenzí, přitom 2x8GB 2666Mhz v dnešní době není vůbec "herní", ale obyčejný základ pro pracovní/multimediální stroj a nepomůže tomu ani "herní" chladič na pamětech stylizovaný ala gaming.

Paměti téhle kapacity a rychlosti byly "herní" před mnoha lety, vzpomínám si, jak jsem cca před 8 lety! upgradoval herní notebok s APU richland na DDR3 od Gskillu 2x8GB 2400Mhz s velmi nízkou latencí. Cena byla samozřejmě jinde, nicméně tyto recenzované paměti +- odpovídají rychlostně těmto Gskillům, v roce 2020 se ale rozhodně o "herní" paměti nejedná!

V roce 2020 považuji za herní So-dimmy 2x16GB 3200+ Mhz minimálně s nějakým lepším CL alespoň než mají "mainstreamové" 3200Mhz paměti
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!