- Patriot VIPER Steel 32GB (2x16GB) DDR4 3200
– TEST a RECENZE rychlých ale dostupných RAM
V dnešní recenzi se podívám na operační paměti společnosti Viper v edici Steel. Ty jsem už měl možnost testovat v edici 2x8GB 4400MHz, tedy v balení pro opravdové hardwarové fanoušky. Dnes se podívám na mnohem pomalejší kit o frekvenci 3200MHz ovšem s dvakrát tak větší kapacitou. Přece jenom doba pokročila, a pokud si dneska budete stavět nový herní ale i pracovní počítač, má už mnohem větší smysl se podívat po modulech s kapacitou 32GB.
%20DDR4%203200/Uvod%202.png'))
Co ale možná některé překvapí je na dnešní poměry absence populárního RGB podsvícení. Patriot tím míří spíše na co nejlepší poměr cena/výkon, protože RGB podsvětlení paměti zbytečně prodražuje a tím pádem se může jít s cenou ještě o něco dolu. Pokud se podíváme na aktuální cenu, tak Patriot VIPER Steel 32GB (2x16GB) DDR4 3200 najdete za méně než 3000 korun! A to zní myslím hodně zajímavě.
%20DDR4%203200/Specifikace.PNG)
V recenzi se pak hodlám zaměřit na kompatibilitu pamětí se základní deskou Z490 Taichi, kterou dodala na test společnost Asrock. Ovšem podívám se na zoubek i tomu, jak si paměti povedou i na konkurenční platformě od AMD, kde bude sekundovat základní deska Asus X570 Crosshair VIII Hero. Samozřejmě nebude chybět ani testování maximálního přetaktování, snížení časování, nebo vlivu frekvence pamětí na herní a pracovní výkon procesorů Intel i AMD.
%20DDR4%203200/Baleni-3.jpg'))
Sám výrobce charakterizuje model těmito hlavními body:
- Podpora XMP 2.0
- Dostupné až do frekvence 4400 MHz
- Testovaná kompatibilita se soketem AM4 od AMD i 1151 od Intelu
- Doživotní záruka
Paměti dorazily v klasické papírové krabičce s potiskem informující v pravém horním rohu o parametrech tohoto balení.
%20DDR4%203200/Baleni%201.JPG'))
Zde paměti po rozbalení, nacházející se v plastovém výlisku, jsou tedy velmi dobře chráněny vůči poškození.
%20DDR4%203200/Baleni%202.JPG'))
Paměti mají klasickou konstrukci plechů po bocích s žebrováním na vrchu. Výrobce se je nesnažil ani nějak výrazně zvětšit, takže nepředstavují komplikaci pro chladiče apod. Současně tato modelová řada nemá podsvícení, takže jsou o to jednodušší.
A jaké jsou tedy v praxi? Podívejme se ...
- V praxi
Pro test pamětí jsem si připravil hned dvě sestavy. Jednu postavenou na základní desce Asrock Z490 Taichi s procesorem i5-10600K a druhou postavenou na základní desce Asus X570 Crosshair VIII Hero s procesorem Ryzen 7 2700X. Nejdřív tedy změřím, jak si paměti vedou na přednastavením XMP profilu od výrobce, a pak otestuji až na jak frekvenci budou paměti stabilně pracovat. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě latence budu provádět v programu AIDA 64.
%20DDR4%203200/Pameti%20v%20praxi%201.JPG'))
Paměti Viper Steel se prodávají od frekvence 3000 MHz, až po nejvyšší model s frekvencí 4400 MHz. V případě dostupných kapacit, výrobce nabízí až 64GB balení s dvěma 32GB moduly.
%20DDR4%203200/dostupne%20modely.PNG'))
Ohledně nastavení pamětí, stačí pouze v BIOSu zapnout XMP profil a dát restart. Paměti mi takto naběhly do Windows na obou testovaných deskách bez jediného zaškobrtnutí.
%20DDR4%203200/Pameti%20v%20praxi%203.JPG'))
Ohledně taktování pamětí na platformě Intel, zde jsem byl nakonec velmi spokojen. Maximální frekvenci, na které mi paměti bez problému najely s napětím 1.45V bylo 4000 MHz, což je vůči základním 3200 MHz velmi dobrý výsledek. Další úkol byl zjistit, jaké zvládnou paměti co nejlepší časování s 1T. Zde jsem se nakonec zastavil na 3600 MHz při časování 15.16.16.32 1T, což mělo velmi pozitivní vliv jak na rychlost pamětí, tak jejich odezvu. Z hlediska taktování jde tedy o velmi povedený model, zvlášť za tu cenu.
%20DDR4%203200/CPUz.png)
U AM4 platformy jsem rozhodně neočekával, že pokořím hranici 4000 MHz, přece jenom Ryzen 7 2700X má limity kolem 3600-3733MHz, kde jsem se také nakonec opravdu zastavil. Mimo recenzi jsem zkusil i Ryzen 9 3900X, který v budoucích recenzí už tento starší procesor nahradí, a také jsem pokořil hranici 4000 MHz, jako na platformě Z490 u Intelu. Také musím zdůraznit, že na AMD desce paměti s XPM profilem nabíhají s lepším časováním 1T, u Intelu naopak s 2T.
%20DDR4%203200/CPU-Z%20SPD%20info.png)
Co se týče nejlepšího časování s procesorem Ryzen, zde jsem se nakonec zastavil na frekvenci 3600 MHz stejně jako u Intelu ovšem časování mě pustilo ještě o maličko níže na konečných 14.15.15.32 1T. Toto nastavení mělo velký vliv na lepší latence a pomohlo dost zvednout výkon v určitých kancelářských, ale i herních aplikací. Pokud jde o to, jakými čipy jsou tyto paměti vybavené, nejsou to překvapivě čipy od Samsungu, což by odpovídalo onomu vynikajícímu přetaktování, ale naopak čipy Hynix, jak prozradila utilita Thaiphoon Burner.
%20DDR4%203200/pametove%20cipy%20Hynix.png)
- Test výkonu
Jako první jsem tedy otestoval paměti na základním XMP profilu a postupně navyšoval frekvenci pamětí s napětím 1.45V. Jelikož paměti nemají čipy Samsung, do žádných hrátek s napětím 1.5V+ se mi osobně moc nechtělo. Avšak nakonec se ukázalo, že oněch 1.45V bohatě stačí. Z grafu je krásně patrné, že propustnost narostla i přesto když byly paměti na frekvenci 3600 MHz, ovšem díky mnohem lepšímu časování a přepnutí 2T>1T. Další velký skok se konal na frekvenci 4000 MHz, kde paměti atakovaly hranici 55 GB/s během zápisu.
%20DDR4%203200/Graf%201%20Aida%20AMD.PNG'))
Také stojí za povšimnutí fakt, že na AM4 desce mají paměti podobný výkon na frekvenci 3600 MHz jako u Intelu na 4000 MHz. Paměťový řadič mají procesory Ryzen opravdu velmi povedený, škoda že u druhé generace procesorů Ryzen končí maximální frekvence někde kolem 3600 - 3700 MHz s nějakým rozumným napětím. Avšak jak jsem již zmínil v předchozí kapitole, zkoušel jsem i Ryzen 9 3900X a popohnat paměti na 4000 MHz zde nebyl žádný větší problém. AMD zde opravdu udělalo velký kus práce.
%20DDR4%203200/Graf%202%20Intel%20Aida.PNG'))
Ohledně latencí, zde má stále Intel velký náskok. Jako nejlepší nastavení pamětí z hlediska odezvy je určitě 3600 MHz s časováním CL15/1T.
%20DDR4%203200/Graf%203%20Latence%20AMD.PNG'))
Odezva je dlouhodobě na AM4 horší než u Intelu, ovšem na obranu AMD musím upozornit, že Ryzen 2700X si vůči starému modelu 1700X polepšil o nějakých 10-15ns. AMD se tedy viditelně v tomto ohledu velmi snaží tento neduh co nejvíc odstranit. Další velký skok v tomto směru se očekává letos s novou ZEN 3 architekturou.
%20DDR4%203200/Graf%204%20latence%20Intel_thumb.PNG)
Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou RX 5700XT 8GB a naměřil celkem malé rozdíly. Ono rozdíl 400 MHz už tolik neudělá, ovšem každé procento výkonu se hodí. U AMD měly paměti citelně větší vliv na celkový výkon, ale stále se jedná o jednotky procent. Pokud bych například porovnal paměti na frekvenci 2400 MHz a 3600 MHz, naměřil jsem rozdíl kolem 6-10 %. U Intelu to nebylo ani 1-2 %. Souvisí to právě s konstrukcí řadiče, kdy v současnosti taktem pamětí ovlivňujete výkon samotného procesoru, protože na stejném taktu jako RAM jede i vnitřní sběrnice procesoru. Osazením rychlejší pamětí u AMD tak vlastně děláte rychlejší i samotný procesor, což u Intelu není, tam jste prostě jen osadili rychlejší paměti a Intel toho v praxi vlastně neumí skoro využít.
%20DDR4%203200/Graf%207%20Aplikacni%20vykon%20AMD.PNG'))
%20DDR4%203200/Graf%208%20Aplikacni%20vykon%20Intel.PNG'))
Vliv výkonu u aplikací byl o něco lepší než u her, stále ale v řádu jednoho až dvou procent. Intel opravdu netěží z frekvence pamětí tolik co současná generace procesorů od AMD. U AMD jsem naměřil skoro 5% při nastavení pamětí na 3600 MHz CL14 s nízkým časováním, pokud máte Ryzen 7 jako pracovní procesor, má podle mě oněch 4-5% už celkem smysl.
%20DDR4%203200/Graf%205%20Hern%C3%AD%20v%C3%A1kon%20AMD.PNG'))
%20DDR4%203200/Graf%206%20Hern%C3%AD%20v%C3%BDkon%20Intel.PNG'))
Takže k závěrům …
- Závěr a hodnocení
Nakonec jsem byl tedy s těchto pamětí hodně nadšený, za svou velmi příznivou aktuální cenu nabízejí kombinaci kvalitních čipu Hynix, vysokou kapacitu 32GB a není problém je přetaktovat i na onu magickou hranici 4000 MHz se stále rozumným napětím 1.45V. Na AMD platformě jistě oceníte to, že v základním XMP profilu mají už od výroby nižší časování 1T namísto 2T, jak se nastavují u Intelu. Tím se paměti od Patritotu řadí mezi opravdu zajímavé, hlavně z pohledu snižování časování i na základní frekvenci, nebo na platformě Intel k maximálnímu možnému přetaktování.
%20DDR4%203200/RAM.jpg'))
Ono dosáhnout na frekvenci 4000 MHz, není totiž žádný velký problém. I když vzhledem k současným omezením ze strany procesorů samotný není tento takt bohužel v praxi z hlediska výkonu využitý. Pro fandy taktování to ale zajímavé samozřejmě je. Další generace procesorů budou ale využívat rychlejších pamětí v základu. AMD je například aktuálně oficiálně na 2933MHz u RYZEN 2000, pro RYZEN 3000 generaci pak 3200 MHz, což nejspíše kvůli standardu (3200MHz je oficiálně maximální uznaný JEDEC standard) bude platit i pro ZEN3, ačkoliv vhodné pro ně určitě budou 3600MHz moduly. Takže rychlejší paměti budou využitelné.
Ovšem jak je vidět u tohoto modelu, je ideální volbou si připlatit spíše na kapacitu 32GB o nižší frekvenci než vysoko taktované 16GB balení. Ono pokud jste zruční a umíte s BIOSem, není problém si i tyto pomalejší paměti celkem dobře „potunit“ a získat několik procent výkonu navíc. Poměr cena/výkon je speciálně u tohoto modelu doslova vynikající.
%20DDR4%203200/Viper_steel_H_web.jpg'))
Patriot se tedy s tímto modelem Viper Steel opravdu vytáhl, vykašlal se na honosné chladiče, RGB podsvícení, a to mu velmi pomohlo stlačit koncové ceny o mnoho níže než veškerá konkurence. Přitom stále zachoval kvalitu na výborné úrovni. Paměti se nepřehřívají, chladiče nejsou moc vysoké, takže nekolidují s většími chladiči a také jdou velmi dobře přetaktovat. Právem si tedy odnášejí naše ocenění pro vynikající poměr cena/výkon.
.jpg)
Za poskytnutí pamětí na recenzi děkujeme společnosti Patriot
Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům:
| AUTOR: Jan Belka |
|---|
| https://www.facebook.com/HWrecenze/ |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
