- AMD RYZEN 9 5950X – TEST a RECENZE
nového vládce mainstream procesorů! Šach Mat …
Sešli jsme se dnes, abychom se rozloučili s drahými zesnulými, procesory Intel. Dnešním dnem přestal Intel díky sobě samému, v desktopu prakticky existovat. AMD s novou generací procesorů RYZEN 5000 nutí Intel k tomu, aby si do té své roky budované 14nm rakve vlezl sám a zaklapl za sebou víko. To je totiž tak to jediné, co může udělat. RYZEN 5000 není jen posledním hřebíčkem do jakékoliv konkurenceschopnosti Intelu na poli desktopových procesorů, ale je rovnou i pomníkem. Na jednu stranu ukazuje, jak to vypadá, když máte o vývoj procesorů a jejich uživatele skutečný zájem, na druhou stranu pak připomíná, jak neuvěřitelně Intel zaostává. A i když několik posledních let jasně viděl, kam AMD směřuje a co připravuje, přesto se za poslední 3 roky nezmohl vůbec na nic.
)
Do souboje nové generace procesorů jde Intel doslova s holým zadkem a bez kalhot, vybavený jen lžící medu, který všem okolo maže kolem pusy. Nepřeháním ani trochu. Takhle přesně totiž vypadá souboj aktuální nedávno vydané nejnovější letošní generace procesorů Intel Core 10000 „COMET LAKE“ s očekávanou novou AMD RYZEN 5000 „VERMEER“ řadou. Pokud jste investor Intelu anebo máte slabý žaludek, raději odvraťte zrak, protože to, co dnes uvidíte, je největší masakr v procesorové historii, kdy Intel může jen s láskou vzpomínat, jaké to bylo, když měl alespoň tak dobré a konkurenceschopné procesory, jakými byly Pentium 4 …
- AMD nás varovalo, že to nejlepší teprve přijde. A už je to tady?
Nová generace procesorů AMD s architekturou ZEN3 přichází. Je to přitom jen něco málo přes rok, co na trh dorazily RYZEN 3000 se ZEN2 architekturou, které opravdu zásadně zamávaly se situací na trhu a zejména s pozicí dosud neohroženě vládnoucí společnosti Intel. AMD jej dokázalo jasně a výrazně porazit hned v několika oblastech, včetně celkově nejlepšího výkonu a nejlepší efektivity. Ale nebylo to vítězství úplné a všude. Jenže uběhl více než rok a Intel nedokázal na RYZEN 3000 procesory stále odpovědět. Ovšem AMD se už posouvá nikoliv o krok, ale rovnou o skok dál …
)
A dnes se konkrétně podíváme na to nejlepší pro mainstream z nové generace. 16jádrový/32vláknový procesory AMD RYZEN 9 5950X, který přináší historicky nejvyšší výkon na jádro v historii x86 procesorů, k tomu přidává ten masivní výkon 32vláken. A to všechno přitom s lepší efektivitou a nižším zahříváním než předchozí generace. A přitom tenhle procesor můžete (budete moci) osadit i do starších nebo levných AM4 desek ….
- ZEN 3 alias ZEN znovu a lépe?
Zcela nová ZEN 3 architektura je největší designovou změnou v rámci ZEN architektury, od jejiho uvedení na trh před třemi lety. AMD se zaměřilo na odstranění některých slabých míst a celkové zjednodušení a zefektivnění designu. Nejzásadnějším úkolem bylo právě zjednodušení a zrychlení komunikace uvnitř procesoru samotného, podstatné navýšení IPC a současně vylepšení provozní efektivity. Jednoduše řečeno, vývojový team AMD dostal za úkol vzít původní ZEN architekturu a postavit ji znovu a lépe. A přesně to udělal.
)
Dosud vždy byly všechny generace ZEN čipů tvořeny dvojicí CCX modulů, kdy každý měl 4jádra/8vláken a hlavně dělenou L3 cache. Komunikace mezi jádry jednotlivých modulů tak byla poměrně komplikovaná a v případě vysokého zatížení jen jednoho nebo jen mála jader, měly k dispozici poměrně málo L3 cache. ZEN 3 tohle odstranil jednoduše. Zbavil se těch dvou CCX modulů. Zjednodušeně řečeno, nyní je zde jen jeden modul jako jeden čip. Obsahuje tedy 8jader/16vláken a masivní 32MB L3 cache, ke které mají neustále stejný přístup všechna jádra.
)
Ale to je jen začátek. AMD sáhlo také na každý aspekt samotné architektury a části procesoru. Všechno, co se dalo vylepšit zejména pro rychlejší komunikaci a větší efektivitu, to vylepšilo. Přidalo nové možnosti atd.
)
Zcela přepracovalo systém řízení taktů a výkonu jako takového. To vše navíc ještě ve spolupráci s výrobci desek, a hlavně Windows samotného, je mnohem lépe řízeno a zapracováno. Stojí za to ale vypíchnout několik extra zajímavostí:
- 1, AMD použilo pro ZEN3 stejnou 7nm výrobu jako u ZEN2
Překvapením pro mnohé je fakt, že AMD použilo stejný výrobní proces, jako u předchozí generace. A to v přesně té vylepšené lépe vyladěné verzi, jaká byla použita konkrétně na RYZEN 3000XT čipy. Ale není to ten o generaci dál 7nm+ proces TSMC s EUV. O to působivější je, jakého zlepšení v mnoha směrech AMD dosáhlo.
)
Jen ve zkratce: 19% průměrný praktický nárůst IPC je v praxi běžně dosahován napříč mnoha aplikacemi, přičemž procesory mají o 200MHz běžně vyšší takty. Nárůst výkonu celkově je 20 až 30% při zatížení jednoho jádra (nebo jen několika jader), a na celek je tu zhruba 15% zlepšení. A to všechno při stejné nebo mírně nižší spotřebě ve srovnání s předchůdci ZEN2 z minulého roku. A ještě navrch méně topí. To vše na stejném výrobním procesu, se stejným TDP a pro stejnou několik let starou patici a desky AM4!
- 2, Kromě CPU čipu samotného, je zbytek procesoru stejný!
Čipletový design je nejgeniálnější věc, která se na poli procesorů objevila od vynálezu dvou-jádra. A AMD z toho masivně těží v mnoha směrech. Jedním z nich je fakt, že AMD vlastně nedělalo celý nový procesor. Jediné, co je úplně nové, je ten samotný ZEN3 CPU čip, zbytek procesoru, tedy 14nm I/O s výbavou a celé to PCB okolo s nožičkami, to je úplně stejné, jako v případě RYZEN 3000 procesorů. Zůstalo tak i pájení pájkou (žádná pasta) atd.
)
Zjednodušeně řečeno, AMD vzalo RYZEN 3000 základ procesoru a místo ZEN2 čipu tam osadilo ZEN3 čip. A bylo hotovo ;). Tohle masivně usnadňuje celý vývoj, výrobu, kompatibilitu atd. A samozřejmě má velmi příznivý vliv na cenu a zrychluje možnosti uvádění novinek do praxe. AMD prostě nemusí vyrábět a testovat všechny aspekty zas a znovu jako u složitých monolitických čipů. Jeho čipletový design mu umožňuje soustředit se přímo jen na tu malou a nejzásadnější část celého procesoru – tedy CPU jádro samotné.
- 3, AM4 je plánovaným omezením ZEN 3 architektury
Ačkoliv z pohledu mnoha uživatelů je dlouhodobá podpora stejné platformy a desek určitě vítána, je to hodně složitá a pro výrobce z mnoha důvodů nevýhodná věc. AMD bylo nuceno z technických důvodů v případě ZEN 3 procesorů odseknout nejstarší AM4 desky, tedy X370/B350. I když fyzicky by tam ty procesory šly, technicky ty původní desky nebyly nikdy navrhovány na 16jádrové 105W procesory s tím vším, co umí, takže garantovat jejich funkčnost, navíc když je mnoho desek téměř po záruce? Nerozumné a prakticky nemožné.
)
Samotná AM4 platforma, ačkoliv je zcela jednoznačně nejlepší současnou mainstreamovou PC platformou na trhu s výbavou, kterou konkurence není schopna stále nabídnout, tak sama o sobě už je omezením. ZEN3 by mohlo být ještě lepší, ale protože AM4 je pořád stejná, omezuje například možnosti napájení a další prvky. AMD se tak v tomto ohledu dobrovolně omezilo. Ovšem některé ty věci, kde kvůli limitaci nemůže ZEN3 na AM4 hnát výše, bude moci využít na TRX40 platformě, která je novější a limitována zdaleka tolik není. Takže high endové ThreadRipper 5000 procesory budou opravdová monstra. Jak ale asi víte, AM4 velmi pravděpodobně s RYZEN 5000 sérií skončí během příštího roku. AMD už pracuje na nové generaci v podobě „AM5“, která bude využívat DDR5 paměti a bude připravena pro zase zcela novou ZEN4 architekturu procesorů. Tam se AMD bude moci výrazně technicky odvázat díky vylepšení nové patice a platformy. Udělá tedy změny, ze kterých by mohl těžit i ZEN 3, pokud by nebyl limitován omezenými možnostmi AM4 patice.
)
Ale to je hudba možná konce příštího, nebo spíše začátku toho dalšího roku. Teď tu máme RYZEN 5000 procesory a dnes se na ně podíváme.
- AMD RYZEN 5000 – od 6 po 16 jader hned od začátku
Další výhodou použití osvědčené výroby a konstrukce, je možnost uvést na trh hned všechny modely a najednou. AMD se také záměrně marketingově soustředí na to, aby naprosto zlikvidovalo poslední baštu Intelu. A to je „herní výkon“. Právě v nich většinou všechna ta vylepšení mají zdaleka největší přínos výkonu. Speciálně protože starší hry používají jen malou část procesoru, obvykle 1 – 4 jádra, z čehož velmi těžil Intel, protože měl na nich nejvyšší takt. AMD však kromě zvýšení taktů masivně zvedlo IPC a efektivitu těch jader a celého designu. Výsledkem je, že Intel přijde i o to poslední stéblo, kterého se držel. Ano, Intel už nemá nejlepší procesory pro hráče …
)
Na DDWorld.cz vám v krátké době nabídneme samostatné recenze všech 4 nových modelů, které AMD zatím v rámci RYZEN 5000 série uvedlo na trh. Dnes se ale podíváme konkrétně na ten vůbec nejlepší …
)
RYZEN 9 5950X, který používá ty nejkvalitnější kousky 7nm ZEN3 křemíku, díky čemuž dosahuje nejlepší efektivity ze všech procesorů na trhu, nejvyšší taktů v rámci celé série a samozřejmě díky 16jádrům i jako takové monstrózního výkonu. A to všechno klidně v úplně běžných základních deskách s normálním chlazením atd. Předchozí TOP model v podobě RYZEN 9 3950X byl a je vynikající procesor, a to říkám jako jeho uživatel. Jenže vedle 5950X vypadá najednou „nic moc“.
Tak se na ten masakr podívejme :).
- AMD RYZEN 9 5950X procesor a testování
Společnost AMD nám do ČR poslala všechny novinky ve stejných baleních, v jakých se budou prodávat. Tady snad jen jedno „zklamání“. RYZEN 9 3950X měl výjimečnou krabičku proti ostatním modelům, ale AMD od toho ustoupilo. Nyní u RYZEN 5000 už bude krabička stejná pro všechny modely, tedy jednoduchý kartón. Z hlediska efektivity a ekologie to chápu.
)
Balení neobsahuje chladič, což ale není žádná změna. Neměl ho ani předchůdce. U tohoto procesoru za 22 tisíc korun je to pochopitelné. I když AMD Wraith PRISM by na něj v pohodě stačil, nebylo by to ono a drtivá většina cílových uživatelů, ne-li všichni, by si stejně osadila něco podstatně lepšího. Takže by to byly vyhozené peníze a materiál.
)
Procesor samotný je tedy fyzicky vlastně úplně stejný, jako 3950X. Jedinou změnou je to odlišné ZEN 3 CPU jádro uvnitř. Zbytek procesoru je stejný, včetně toho I/O čipu s výbavou, kdy procesor má nadále tedy PCIe 4.0 linky atd. Nese hned dva ZEN 3 čipy po 8 jádrech, které jsou speciálně vybírány pro tento model. Celkem je zde tedy 16jader/32vláken a 72MB cache. Takty jsou 3,4GHz v základu a 4,9GHz v boostu. TDP je stále 105W, jako u předchůdce.
)
Procesor je plně kompatibilní s X570 a B550 deskami. V lednu pak dorazí podpora i pro většinu X470 a B450 desek, ale to už je v režii jednotlivých výrobců. Samo AMD ze své pozice garantuje jen 100% podporu a fungování na X570/B550.
)
Jen v rámci této platformy tak i proto funguje nová Smart Access Memory technologie, která může velmi zásadně ovlivnit souboj grafik AMD a NVIDIA, protože tahle technologie umožňuje být novým Radeon RX 6000 grafikám výkonnější v kombinaci s RYZEN 5000 čipy. Tento bonus až několik % výkonu, s jinými CPU nebo grafikami nebude. Dnes ale zatím Radeon RX 6000 testovat nemůžeme, takže až později tento měsíc. Zatím se tedy podívejme na vše ostatní.
- Jak a co budeme testovat?
Pro srovnání jsme použili aktuálně otestované RYZEN procesory v kombinaci s ASUS ROG CROSSHAIR HERO X570. K tomu jsme osadili naše osvědčené G.SKILL FLARE X paměti 2x 8GB DDR4 3200MHz CL14, ale v případě nových RYZEN 5000 používáme pro ně doporučené DDR4 3600MHz modely. Samozřejmě jsme pro srovnání zařadili i další Intel Core procesory na odpovídajících platformách.
)
Všechny Intel sestavy byly testovány s Kingston Black 1TB NVMe SSD PCIe 3.0 a AMD TRX40/X570 platformy mají výhodu Gigabyte NVMe SSD gen 4 s PCIe 4.0 rozhraním. Systémy jsou vybaveny grafickou kartou AMD Radeon RX 5700 XT 8GB v referenci. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném WINDOWS 10 se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze.
)
Všechny procesory jsou také testované na základních nastaveních. Tedy bez MCE, nadlimitní překračování TDP u Intelu, nebo v případě AMD není aktivní technologie PBO. Prostě všechno jede ve specifikacích od výrobce procesoru.
Takže pojďme na to …
- CineBench R20 – Renderování
Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R20, která je více vypovídající a lépe testuje skutečný potenciál procesorů než starší verze. Opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat a ukázat jeho reálný maximální výkon. Využít dokáže zatím až 256 vláken.
)
Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je pochopitelně pro současné aplikační použití mnohem více klíčový ten vícejádrový test. No a vidíte ten historický skok, který prakticky nemá obdoby. AMD RYZEN 5000 je kategorie sama pro sebe.
FUN FACT: pokud stáhnete AMD někam na 4GHz má v CB R20 na jedno jádro stejný výkon, jaký má Core i9-10900K na jedno jádro s taktem kolem 5,1 až 5,2GHz! Tak obrovský náskok v IPC dnes AMD má. Intel by potřeboval takt přes 6GHz, aby novému RYZENU na 4,9GHz stačil.
)
Ve vícejádrovém nasazení se samozřejmě výrazně projeví výkon více jader/vláken. Tady bychom skoro mohli testování ukončit, protože CineBench ukazuje prakticky vše, co o výkonu CPU potřebujete dnes znát. Ale podívejme se i na další testy …
- 7-Zip – komprimace dat (AES)
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. Opět tedy více jader a vláken = vyšší výkon.
)
AMD navyšuje už tak obrovský náskok na cokoliv, co je Intel schopen nabídnout.
- POV-Ray 3.7 - RayTracing
Velmi náročný a velmi populární program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let.
)
Pochopitelně i zde je výkon vícejádrových procesorů dobře využíván. Situace zůstává, AMD jen masivně zvyšuje náskok nad Intelem.
- Blender – Rendering
Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder.
)
Více jader a vláken zde prostě jasně vede a procesory s méně jak 8 vlákny opravdu zásadně zaostávají. I zde je ale výkon vícejádrových čipů dobře využíván a tak i zde si AMD užívá dalšího zvýšení výkonu.
- Video Encoding
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů.
)
V této oblasti se v poslední době hodně optimalizovalo a je to znát. Opět je zde velkým přínosem větší počet jader/vláken, takže v této cenové hladině jsou velké rozdíly. Nová generace procesorů AMD je i zde nečekaně velkým zlepšením i proti jinak velmi dobré RYZEN 3000 sérii.
A jak si vedou procesory ve hrách?
- Výkon ve hrách
Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste běžný hráč, tak vám jakýkoliv současný 14nm a lepší procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá prakticky stejnou službu. Současné hry málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co v současných hrách testujeme, není vlastně výkon samotného procesoru, ale to, jak hra výkon daného CPU skutečně používá. Je samozřejmě rozdíl, když třeba 100FPS máme s plně zatíženým 8jádrovým procesorem, nebo máme 90FPS se 16jádrovým procesorem, který je ale využit v dané hře jen na 60%.
- Realistické testy „herního výkonu“
Módou některých procesorových testů je dnes testování naprosto nerealistické nepraktické konfigurace, kdy použijeme ultra silnou grafiku, pro ultra nízké rozlišení někdy ještě se staženými detaily. Výmluvou je, že pak se ukáže prý procesorový výkon. Neukáže! Ukáže se jen, jak daná hra neumí výkon procesorů využívat a na těch několika málo jádrech/vláknech, co částečně využívá. A tak záleží jen na výši taktu na části čipu, nikoliv na skutečném výkonu procesoru jako celku. Skutečný výkon procesorů ale využit u her dnes není, tudíž test nízkého rozlišení s výkonnou GPU ve hrách neřekne to nic o tom, jaký výkon procesory skutečně mají. Na to máte například CineBench, který zatěžuje skutečně celý čip a pokud by hry dělaly to samé, vypadalo by to ve výkonovém srovnání stehně jako v CineBench. Bohužel na poli optimalizace her je třeba udělat ještě hodně práce.
)
Každopádně abych potěšili všechny, máme také otestováno nízké rozlišení (1920x1080) s výkonnou grafikou (Radeon RX 5700 XT 8GB), což sice prakticky nikdo v reálu používat nebude, ale máme to změřeno. Čím slabší grafiku použijete, tím více se smažou rozdíly mezi čipy i v tomto rozlišení. A naopak, pokud zvýšíte rozlišení, tak mezi procesory nebudou téměř žádné rozdíly i když to budete měřit s nejvýkonnějšími grafikami.
)
Nicméně v téhle cenové hladině už jsme na hranici toho, co dnešní hry procesorově běžně využívají. Současné hry nejčastěji používají 8 vláken, některé i 16, některé starší a špatně optimalizované jen 4, ale nejčastěji dnes je výrazněji využíváno čistě hrou 8 vláken. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že většina her je multiplatformích a současná generace konzolí má jen 8jader/vláken, ta nová ovšem staví na RYZEN 7 3700 s 8jádry/16vlákny, takže 16vláken bude brzy standardem. Samozřejmě hry poběží i na méně, ale propad výkonu, zejména minimálních FPS bude znát a nebude to prostě tak plynulé. Současně musíte brát v potaz, že když na počítači se 4jádrovým procesorem budete mít kromě hry puštěno ještě něco jiného, i ten „herní“ výkon tím bude trpět, zatímco třeba se 16 jádrovým procesorem můžete v klidu hrát i s náročnou další aplikací běžící na pozadí. To je ten skutečný procesorový výkon, který vám ovšem dílčí herní testy prostě neukáží.
)
Pokud běží jen hra, která zdaleka tedy samotná nevyužívá celý výkon CPU, mají obecně procesory s vyššími takty a lepším IPC na těch několika zatížených jádrech výhodu. A tady se tedy ukazuje vůbec největší přínos RYZEN 5000X modelů. Právě ve hrách, kdy díky tomu zde dlouho dominuje Intel, jsou vyšší takty na méně jádrech znát. Ale to končí. AMD RYZEN 5000 mají totiž ještě lepší IPC. A jsem překvapen, že se projeví i s RX 5700XT, kdy jsem si myslel, že tahle karta není výkonově ze strany CPU omezena. Ale v některých hrách nárůst je.
)
)
)
Udělal jsem ale i testy s novou RTX 3080, tedy podstatně výkonnější kartou, a to hned ve třech rozlišeních, tak aby bylo vidět, že ve FullHD sice může CPU v kombinaci s výkonnou grafikou udělat dost, ale ve vyšším rozlišení se ty rozdíly výrazně smažou. Ovšem nové procesory AMD dokáží nejen ve FullHD, ale i v těch vyšších rozlišeních měřitelně odskočit.
)
Netestoval jsem extrémně staré hry, nebo špatně optimalizované (tedy mimo Far Cry) a netestoval jsem ani nižší detaily, což by výrazně zvedlo rozdíly mezi CPU, ovšem co jsem se tak díval do matriálů AMD a jiných testů, jsou hry, kde rozdíl výkonu mezi RYZEN 3950X a 5950X může být i 30% FPS!!! Každopádně i na základě svých testů mohu bezpečně říci, a potvrdit, že jakýkoliv mírný náskok Intel na AMD měl, tak je pryč. AMD je stejně výkonné, nebo spíše výkonnější ve hrách, stejně jako všude jinde, kde je rozdíl ještě větší. AMD je tak jasnou volbou pro hráče … a to AMD ještě chystá ten speciální výkonový bonus při kombinaci RYZEN 5000 a RADEON RX 6000 …
Podívejme se tedy na provozní vlastnosti …
- Spotřeba, teploty a taktování
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes pochopitelně provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, momentálním vytížení a také aktuálních dosahovaných teplot v různých částech čipu.
)
V některých případech mohou dokonce dočasně překračovat svá udávaná TDP a tak dále.
)
Testujeme všechny CPU v základu s nastavením TDP tak, jak uvádí výrobce. Nemáme aktivní žádné taktování a překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie, ne MCE apod. Testujeme ale s výkonným AiO chlazením, takže procesory mají možnost boostovat na maxima, což je výhoda hlavně pro Intel, který udává TDP jen pro základní takty, ale potřebuje mnohem vyšší, aby dosahoval často deklarovaného výkonu.
)
Tady je jedno z největších překvapení nových RYZEN 5000. Přes stejný 7nm výrobní proces, 20% nárůst výkonu na jádro a 15% na celek, o 200MHz vyšší takty, je spotřeba 16jádrové 5950X o pár W níže, než 3950X!!! Už tak senzační efektivita staršího modelu, je tak u novinky ještě o třídu výše a srovnání s Intel je v této oblasti, jak srovnávat laser s pazourkem.
)
I v oblasti zahřívání nové RYZEN 5000 překvapí! Jsou chladnější než předchůdci. Na stejné desce, ve stejném zatížení se stejným chladičem má RYZEN 9 5950X jen 65°C, zatímco s 3950X jsme měl 73°C. To jsou běžné teploty v zátěži. Ty maximální jsou jen o pár stupňů výše. Zajímavé na tom je, že 5950X má přitom až o 200MHz vyšší takt na stejné 7nm výrobě.
)
- Taktování
Ohledně taktování platí i u RYZEN 5000 to, co u předchůdců. Vřele nedoporučuji ruční domácí taktování RYZEN 5000/3000/2000 modelů vůbec! Pokud chcete lepší výkon, osaďte lepší chladič a procesor dejte na lepší desku. Obojí zvedne boost takty. AMD pak nabízí propracované automatické zvýšení výkonu přes technologii „PBO“, kdy stačí aktivovat tuhle funkci v RYZEN Master aplikaci/nebo v BIOSu a procesor pojede na vyšší limit TDP. Ovšem stále bude fungovat boost na méně jádrech, takže nebudete nikdy přicházet o výkon. AMD umožňuje aktivovat PBO a do toho ještě automatické přetaktování, což dokáže vytáhnout vůbec nejvyšší výkon, ale je to samozřejmě za cenu ještě vyšší spotřeby atd.
)
Osobně doporučuji osadit procesory na co nejlepší desku a hlavní je osadit co nejlepší a nejvýkonnější chlazení. To většině bude stačit k nejlepšímu využití potenciálu CPU. Pokud chcete, zapněte PBO, kdy budete mít všechny výhody vyššího výkonu, které přináší obvykle taktování, ovšem bez nevýhod v podobě nižšího výkonu na jádro, vyšší spotřeby v situacích, kdy to není třeba atd. Funguje to i u RYZEN 5000, kdy AMD prakticky perfektně vyladilo dosahování maximálních boostů za vás a ručním laděním prakticky nic nezlepšíte, naopak. RYZEN 9 5950X jde konkrétně nataktovat na 4,7GHz na všech jádrech bez potíží. To v aplikacích, které využívají výkonu takového množství vláken, znamená podstatný nárůst výkonu, jenže protože není aktivní PBO, máte ten 4,7GHz takt i v případě, kdy je využíváno, méně jader, nebo třeba jen jedno. A to znamená nižší výkon, protože už v základu bez taktování ten CPU boostuje na 4,9GHz v zátěži jedno-dvou jader.
)
Takže když zapnete PBO, odstraníte ten 105W limit a pak už je to jen na kvalitě vašeho chlazení a vaší desky, kam to půjde. V praxi jsem tak viděl takty k 5GHz v zátěži méně jader a na všech 16 jádrech to bylo stabilní v plné zátěži kolem 4,4GHz (v základu bez PBO je to kolem 4,2GHz). Samozřejmě zapnutí PBO tedy odstranění toho 105W limitu a nebo rovnou ruční taktování má velmi negativní vliv na spotřebu. V naší sestavě byla spotřeba v zátěži v základním nastavení 222W, s aktivním PBO ale stoupla na 291W. S ručním OC dokonce na 334W, takže opravdu jej nedoporučuji. PBO je podle mě jasná volba, pokud chcete o něco více výkonu.
)
AMD nijak nelimituje taktování procesorů ani pamětí i na levnějších B550 deskách. Základem u RYZEN 5000 je kvůli JEDEC standardu DDR4 3200MHz, protože vyšší vlastně nebyly oficiálně uznány. Ale AMD samo jasně doporučuje DDR4 3600MHz paměti I u RYZEN 5000X modelů platí, že ideální jsou tak právě 3600MHz. Ale i v této oblasti došlo ke zlepšení. Pokud chcete více, kdy rychlejší paměti mají vliv na výkon CPU, tak na některých kvalitních deskách pojedou DDR4 4000MHz v základním poměru, tedy držet poměr rychlostí sběrnice a RAM 1:1. Tuhle oblast budeme ještě zkoumat, ale vypadá to na zajímavé vylepšení i zde u téhle nové generace. Pro většinu z vás ale jsou i kvůli cenám ideální DDR4 3600MHz, a s těmi jsme také v celém testu dnes výsledky naměřili.
Podívejme se tedy na závěry a hodnocení
- Závěr a hodnocení
Kdyby mě někdo před pár lety řekl, že bude existovat procesor AMD, který porazí Intel všude a ve všem výkonem i technologicky a současně bude o parník efektivnější a stále cenově výhodnější, tak mu řeknu, že je blázen. Dneska bych se mu musel omluvit.
)
Snad jedinou věcí, na kterou si někteří mohou stěžovat je fakt, že nové procesory jsou o něco dražší, než byla minulá generace. Zhruba o 1400 korun. Konkrétně RYZEN 9 5950X stojí 22 490 korun proti 21 tisícům za co vycházel 3950X. Ano, já vím, že mnozí nechápou, proč říkám procesoru za 22 tisíc mainstream, ale to že stojí 22 tisíc neznamená, že je high endem. Ano, není to málo peněz, není to levné, ale v kontextu toho, jaký výkon nabízí, co nabízí konkurence atd. je to vlastně levné.
)
Ano, RYZEN 9 5950X má nejhorší poměr cena/výkon z celé mainstreamové AM4 řady, ale má také nejlepší výkon, efektivitu a všechno. A věřte nebo ne, má dokonce lepší poměr cena/výkon než předchozí 3950X v mnoha aplikacích opravdu výrazně.
)
Stejně tak je výhodnější než 10900K, takže ano 22 tisíc korun není málo, ale za to co tenhle procesor nabízí? Být na něm logo Intel a být v téhle pozici na trhu, tak stojí čtyřnásobek. Připomínám, že nejbližší, co k tomu Intel má (a brzy vám to srovnání nabídnu v extra článku, kde budu porovnávat High end s tímto mainstreamovým procesorem), je 18jádrový Core i9-10980XE za 28 tisíc, ještě loni pod názvem 9980XE stál dvojnásobek. Přitom je výrazně slabší na jádro i na celek než 5950X. Takže ta cena za to je více než skvělá.
- No a pokud jde o ten výkon
Zažili jsme generace procesorů, hlavně od Intelu, kde nám bylo s velkou slávou a fanfárami prezentováno jako dechberoucí generační pokrok 5% výkonu za 10% spotřeby a ceny navíc. A to byl ten lepší případ. No, AMD má zjevně úplně jiné představy o generačním pokroku.
)
Na stejném 7nm procesu, se stejným počtem jader/vláken, se stejnou spotřebou a pro stejnou patici, servíruje běžně přes 20% nárůst výkonu na jádro napříč mnoha aplikacemi, a 15% průměrný nárůst výkonu na celek.
)
Speciálně ve hrách pak existují případy, kdy se ten nárůst výkonu v CPU limitovaných situacích, blíží 30%. A tak nejen že smazává jakýkoliv náskok, který Intel v tomto směru ve hrách měl, ale ještě jej předbíhá. Někde i o to, o kolik dosud vedl Intel.
- Co k tomu dodat?
Před necelým 4 lety mělo AMD na trhu FX procesory. Na Intel nestačily, ale byly levné s výborným poměrem cena/výkon a v některých aplikacích dokázaly slušně konkurovat. Měly sice vyšší spotřebu a zahřívání, ale nebyla to zase taková tragédie. Ovšem nikdo z nás si nedokázal představit, že by to mohlo někdy být na trhu úplně obráceně. Je rok 2020, tedy jen o 4 roky později a neuvěřitelné se stalo skutečností.
Situace je úplně obráceně s tím rozdílem, že Intel procesory nejsou konkurenceschopné nikde, přitom AMD zůstává mnohem výhodnější. A vedle toho, co žere a jak topí Core i9-10900K byl FX-8150 chladný a úsporný procesor. RYZEN 9 5950X je v běžné praxi 2,5x(!!!) efektivnější než to nejlepší co Intel proti němu má, tedy právě Core i9-10900K, který je jen o půl roku na trhu déle. Technologicky, výkonově, výbavou platformy a tak dále, ve všem je AMD úplně v jiné lize. RYZEN 5000 připravuje Intel i to tu herní korunu a současně masivně navyšuje výkonový náskok všude a ve všem. Neexistuje prakticky žádná normální běžná CPU aplikace, kde by AMD nebylo lepší než Intel a někde nejsou ani ve stejné galaxii. A to všechno při mnohem lepší efektivitě a stále lepším cenám a výhodnosti?
)
Dnešním dnem proti RYZEN 5000, Intel přestal na desktopu existovat i jako alternativa. Konkurencí už přestal být proti RYZEN 3000. A nevypadá to, že by se na tom v dohledné době něco změnilo. Naopak chystaný stále 14nm ROCKET LAKE, na který Intel oficiálně láká půl roku před jeho vydáním (vyjde na konci března 2021), nemá proti RYZEN 5000 nejmenší šanci. A v plánech Intelu nevidím nic, co by s RYZEN 5000 mělo soupeřit. AMD tohle naštěstí nezajímá a nehodlá polevit. Jede si svoje, takže ZEN 3 berte jako takové cvičení a možná rozloučení s AM4 před tím, ne dorazí AM5, pro které vyjde někdy v roce 2022 už 5nm ZEN 4, který bude zase úplně jiná liga. A na rozdíl od Intelu, kterému jeho plány nemůže dnes věřit nikdo, v případě AMD bych se nedivil, kdyby své plány za předčilo.
)
Ostatně ZEN3 v případě RYZEN 5000 procesorů je mnohem lepší, než jsme si mysleli, než dokonce samo AMD plánovalo. Vylepšení výrobního procesu, předělání samotné architektury, všechno si sedlo perfektně. A to AMD nejde na absolutní maximum možností. Používá starší ale osvědčený a vyladěný výrobní proces a omezují jej omezení a konstrukce samotné AM4 platformy.
- AMD RYZEN 9 5950X
Pokud jde o tenhle procesor, ano říkám mu a budu mu říkat mainstream, i když stojí 22 tisíc. I když má úžasný výkon, a tu cenu, high end to prostě není. A až uvidíte, co dokáží nové ThreadRipper 5000 procesory, tak to snad pochopíte. AM4 je mainstreamová platforma a 5950X je AM4 procesor. A i když stojí to, co stojí, je to vlastně levné vzhledem k tomu, co dokáže.
)
Samozřejmě, pokud jste téměř výhradně jen hráč, doporučuji vám pořídit levnější 5900X nebo klidně i 5800X/5600X a ten rozdíl ceny nacpat do grafiky. RYZEN 9 5950X je sice asi nejvýkonnější herní procesor na trhu dnes, ale ten rozdíl ve hrách za ten příplatek proti nižším modelům opravdu nestojí. Ale to není chyba, protože platíte za ten mnohem vyšší výkon a tu efektivitu všude jinde. A pokud potřebujete procesorový výkon a nehrajete jen hry, je 5950X nejlepší procesor na trhu pro normální PC. Tedy pokud nepotřebujete opravdu hodně a nepočkáte si na ThreadRipper 5000.
)
Jsem velmi překvapen z toho, jak dobrý je nový RYZEN 5950X ve srovnání s jen rok starým 3950X, což byl a je stále jeden z nejlepších procesorů na trhu a všech dob. Jenže vedle novinky najednou vypadá tak nějak špatně :). Ten nárůst v méně jádrových aplikacích včetně her, pokud vám jde o maximalizaci FPS, je neuvěřitelný! A to všechno při nižší spotřebě s nižším zahříváním na stejném výrobním procesu, a i pro starší nebo levné AM4 desky? Asi začnu věřit na kouzla a čáry ….
)
Takže to vyřídíme jednoduše, udílím všechna ocenění, co máme, tohle je nejlepší procesor pro normální PC, který jsem kdy viděl. Pochopitelně, i když by ho asi chtěl každý, tak ta cena pro každého není, to je jasné. Ale od toho jsou tady výrazně cenově dostupnější 5900X, 5800X, 5600X, na které se podíváme v dalších článcích samostatně. A jsou také hodně zajímavé ;). Ovšem RYZEN 9 5950X je kategorií sám pro sebe, a není nic co by se mu dalo vytknout ani nic co by mu na trhu konkurovalo. Intelu bude trvat roky, než s něčím srovnatelným přijde. Pokud tedy ty peníze máte není v současné situaci moc nad čím váhat. RYZEN 9 5950X je nový mainstreamový procesorový král všude a ve všem, s neuvěřitelnou převahou … na tomhle procesoru zjevně nedělala parta inženýru (pokud by tak dobří byli, tak by si je dávno přetáhl Intel), ale AMD najalo bandu čarodějů. Výsledek by tomu odpovídal … ;).
Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Komentáře |
|
| ||||||
Spíš mě bude trápit až uvidim výkon nových radeonů, ale jelikož můj strop na grafiku je max. 15 000 Kč, tak mě prozatím nemusí trápit ani to. Každopádně jak se v textu píše, i když je toto nejvýkonnější herní procesor, tak čistě na hraní 5800X si myslim naprostá ideálka, ale já bych ho koupil až trochu spadne cena, za 9 tisíc co stál 3700X ideálka a nebo počkat na nějaký 5700X, který by mohl být přesně tím idealním procerosorem na hry na dlouhou dobu.
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||