- AMD RYZEN 9 5900X – TEST a RECENZE
nejlepšího procesoru nejen pro hráče. Core i9 je mrtev.
Nová generace procesorů AMD přináší nečekaně velké zlepšení ve všech směrech a znamená zásadní zvrat situace na procesorovém trhu. Překvapení to ale není. AMD na tom systematicky pracovalo. Poslední 3 roky jako hodinky uváděla jednu novou a lepší generaci ZEN procesorů za druhou a postupně porážela dlouho vládnoucí konkurenční Intel a jeho procesory v mnoha ohledech. Minulý rok pak nastoupily designem zcela revoluční čipletové ZEN 3 modely řady RYZEN 3000, které už absolutním výkonem a efektivitou totálně převálcovaly Intel. A Intel na ně dosud nedokázal ničím odpovědět a poprvé v historii Intel přestal v high endu fakticky existovat.
)
Poslední baštou procesorů společnosti Intel, byl jedno-jádrový výkon, těžící z vysokého taktu. Což ovšem platilo jen u několika málo modelů. Díky nim v řadě aplikacích, speciálně hrách, za velmi specifických okolností, byl Intel stále „výkonnější“. Jakkoliv to vlastně s výkonem procesorů nesouviselo. Bylo to o optimalizaci dané aplikace, která prostě využívala jen velmi malou část skutečného výkonu celého CPU. AMD ovšem vědělo, že pokud chce Intel opravdu jednoznačně porazit, musí jej porazit i v těchto okrajových a nejméně důležitých případech. Speciálně ve hrách, kde sice většina nových titulů jede lépe na RYZEN procesorech a Intel tam nemá žádnou výhodu, ale ty starší a velmi populární, stále běhají z důvodů špatné optimalizace a technické zastaralosti, lépe na Intelu.
)
Co s tím? Jednoduše vyrobit lepší procesor. AMD tak vzalo všechny své dosavadní poznatky kolem ZEN architektury a zadalo svým inženýrům „jednoduchý“ úkol: „Udělejte celý ZEN znovu a lépe“. A výsledek aktuálně dorazil do obchodů a našich počítačů.
)
- AMD ZEN 3 alias ZEN znovu a lépe!
Nová generace procesorů RYZEN 5000 se ZEN 3 generací je bez přehánění geniálním počinem v mnoha směrech. V prví řadě překvapí, že AMD na ZEN 3 použilo stejný 7nm výrobní proces, jaký použilo pro loňské ZEN 2. Takže nejde ani o ten nejlepší a nejmodernější, který má u TSMC dnes k dispozici. Současně vlastně většina procesoru, tedy PCB základ, I/O čip s výbavou a patice AM4, je naprosto identická. Jediné, co je nové, je samotný ZEN 3 čip.
)
A v něm samotném nedošlo k žádnému navýšení počtu jader/vláken. AMD jen kompletně předělalo a vylepšilo každý dílčí aspekt architektury, a stavbu čipu zjednodušilo tím, že místo dvou CCX modulů po 4jádrech je nyní celý čip jako jeden CCX s velkou rychlou pamětí pro všechna jádra současně. Stejné kromě výroby navíc zůstalo i TDP, tedy také spotřeba, a kompatibilita s již existujícími AM4 deskami.
)
A přesto AMD servíruje reálný průměrný 19% nárůst IPC, který se v praxi v kombinaci s až 200MHz zvýšením taktů, projevuje běžně 20% navýšením výkonu napříč mnoha aplikacemi! Speciálně v těch extrémních případech „herního výkonu“. I celkový výkon CPU znatelně vrostl. A protože spotřeba zůstala stejná, efektivita procesorů proti už tak vynikajícím 7nm předchůdcům ještě významně stoupla a je v současnosti reálně až 2,5x lepší než u konkurenčních archaických 14nm Intelů.
)
Ale o tom všem už jsme mluvili v úvodní recenzi, kde jsme se podívali na ten vůbec nejlepší procesor. Vynikající extrémně efektivní a výkonný 16jádrový/32vláknový RYZEN 9 5950X, který dominuje absolutně všude a ve všem. Ovšem ačkoliv jej kvůli výkonu, ceně i platformě ve srovnání s high end procesory RYZEN ThreadRipper musíme objektivně označit za „pouhý“ mainstream, pořád je to procesor za 22 tisíc. A tedy nebude v dosahu většiny uživatelů. A proto je mnohem atraktivnější nižší model RYZEN 9 5900X, na který se podíváme dnes.
- AMD RYZEN 9 5900X
– 12jader/24vláken pro masy drtí Intel a jeho Core i9-10900K
Fyzicky jsou oba RYZEN 9 procesory vlastně stejné. Oba nesou dva 7nm ZEN3 čipy, které mají 8jader/16vláken. Liší se však jejich kvalitou a nastavením. V případě plně aktivního 5950X používá AMD ty nejlepší kousky křemíku. Nejen že jsou plně aktivní, ale dokáží nejvyšší takty při nejnižším napětí. Tyto čipy jsou ale také nejcennější a nejvzácnější. Proto je cena 16jádrového 5950X přes 22 tisíc korun. A i to je vlastně nízká cena, protože jinak se tyhle extrémně kvalitní kusy křemíku používají i na násobně dražší serverové EPYC procesory atd.
)
Nicméně pak je tady celá řada ZEN3 čipů, které tak dobré nejsou, ale stále jsou dostatečně kvalitní. Tyhle tedy AMD použije pro nižší a levnější modely. Aby maximalizovalo výtěžnost, ještě sníží nároky tím, že akceptuje a používá i třeba jen částečně aktivní čipy s plně aktivním L3 ale jen 6jádry/12vlákny na čip.
)
RYZEN 9 5900X má tedy cekem aktivních 12jader/24vláken, stále disponuje ale 70MB cache, má 105W TDP a takty 3,7GHz v základu a 4,8GHz v boostu. To, co ale bude asi většinu nejvíc zajímat je, že stojí pouze lehce přes 15 tisíc korun. Je tedy o výrazných 7 tisíc korun levnější než 5950X. A i když to stále není levný procesor, je cenou dostatečně nízko na to, aby byl v dosahu možností a zájmu velké skupiny uživatelů. Speciálně hráčů. A náhoda to není. Stojí totiž podobné peníze, jako dosavadní herní modla, Core i9-10900K.
)
Vůbec nejlepší mainstreamový procesor společnosti Intel, uvedený na trh teprve před půl rokem, disponuje 10jádry/20vlákny. Dokáže se ovšem na 1jádru/vláknu dostat až 5,3GHz a přiblížit se 5GHz na celek. Jenže na to reálně potřebuje 250W, což navíc udrží jen omezený čas. V některých aplikacích/hrách, speciálně benchmarcích, to ale prostě stačilo na pozici „nejvýkonnějšího herního procesoru“. AMD však říká, že jeho RYZEN 5000 jsou lepší. Nejen ve hrách, ale i všude jinde.
Takže se dnes podíváme, zda tomu tak je.
- AMD RYZEN 9 5900X a testy
AMD nám poslalo procesor v retail balení. Tak, jak je pořídíte i v obchodech. Je zde jedna změna proti předchůdci, velmi oblíbenému RYZEN 9 3900X. Chybí chladič. Ten pěkný WRAITH PRISM RGB, který dokázal v pohodě zastoupit běžné chladiče v cenové hladině až kolem 600 – 700 korun, už u nového 5900X nenajdete. Pravdou totiž je, že jej mnoho zákazníků stejně nepoužilo. Populární byl ale u OEM a stavitelů sestav, jednoduše proto, že byl „zadarmo“ a prostě byl velmi dobrý. Nicméně běžní domácí uživatelé obvykle osadili nějaký extra chladič a Wraith Prism byl tak trochu „zbytečný odpad“.
)
Jinak je ale procesor na první pohled stejný jako 3900X. Což není nic divného, říkal jsem vám, že AMD vlastně změnilo jen ty ZEN čipy uvnitř, zbytek procesoru je fyzicky identický s RYZEN 3000. Znamená to tedy plnou kompatibilitu s AM4 platformou. Oficiálně zatím X570 a B550 desky, které musíte aktualizovat na nejnovější BIOS. Později dorazí i podpora pro X470/B450 desky ze strany jednotlivých výrobců, ale asi až kolem ledna. Podpora pro X370/B350 se oficiálně neplánuje.
)
Jen v rámci X570/B550 platformy pak bude fungovat nová Smart Access Memory technologie, která může velmi zásadně ovlivnit souboj grafik AMD a NVIDIA, protože tahle technologie umožňuje být novým Radeon RX 6000 grafikám výkonnější v kombinaci s RYZEN 5000. Je to díky využívání grafické i systémové paměti jako celku na HW úrovni. Tento bonus až několik % výkonu, s jinými CPU nebo grafikami nebude.
)
Dnes ovšem ještě Radeon RX 6000 testovat nemůžeme, takže až později tento měsíc. Zatím se tedy podívejme na vše ostatní. Jak a co budeme testovat?
- Testy
Pro srovnání jsme použili aktuálně otestované RYZEN procesory v kombinaci s ASUS ROG CROSSHAIR HERO X570. K tomu jsme osadili naše osvědčené G.SKILL FLARE X paměti 2x 8GB DDR4 3200MHz CL14, ale v případě nových RYZEN 5000 používáme pro ně doporučené DDR4 3600MHz modely. Samozřejmě jsme pro srovnání zařadili i další Intel Core procesory na odpovídajících platformách.
)
Všechny Intel sestavy byly testovány s Kingston Black 1TB NVMe SSD PCIe 3.0 a AMD TRX40/X570 platformy mají výhodu Gigabyte NVMe SSD gen 4 s PCIe 4.0 rozhraním. Systémy jsou vybaveny grafickou kartou AMD Radeon RX 5700 XT 8GB v referenci. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném WINDOWS 10 se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze.
)
Všechny procesory jsou také testované na základních nastaveních. Tedy bez MCE, nadlimitní překračování TDP u Intelu, nebo v případě AMD není aktivní technologie PBO. Prostě všechno jede ve specifikacích od výrobce procesoru.
Takže pojďme na to …
- CineBench R20 – Renderování
Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R20, která je více vypovídající a lépe testuje skutečný potenciál procesorů než starší verze. Opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat a ukázat jeho reálný maximální výkon. Využít dokáže zatím až 256 vláken.
)
Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je pochopitelně pro současné aplikační použití mnohem více klíčový ten vícejádrový test. No a vidíte ten historický skok, který prakticky nemá obdoby. AMD RYZEN 5000 je kategorie sama pro sebe.
FUN FACT: pokud stáhnete AMD někam na 4GHz má v CB R20 na jedno jádro stejný výkon, jaký má Core i9-10900K na jedno jádro s taktem kolem 5,1 až 5,2GHz! Tak obrovský náskok v IPC dnes AMD má. Intel by potřeboval takt přes 6GHz, aby novému RYZENU na 4,9GHz stačil.
)
Ve vícejádrovém nasazení se samozřejmě výrazně projeví výkon více jader/vláken. Tady bychom skoro mohli testování ukončit, protože CineBench ukazuje prakticky vše, co o výkonu CPU potřebujete dnes znát. Ale podívejme se i na další testy …
- 7-Zip – komprimace dat (AES)
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. Opět tedy více jader a vláken = vyšší výkon.
)
AMD navyšuje už tak obrovský náskok na cokoliv, co je Intel schopen nabídnout.
- POV-Ray 3.7 - RayTracing
Velmi náročný a velmi populární program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let.
)
Pochopitelně i zde je výkon vícejádrových procesorů dobře využíván. Situace zůstává, AMD jen masivně zvyšuje náskok nad Intelem.
- Blender – Rendering
Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder.
)
Více jader a vláken zde prostě jasně vede a procesory s méně jak 8 vlákny opravdu zásadně zaostávají. I zde je ale výkon vícejádrových čipů dobře využíván, a tak i zde si AMD užívá dalšího zvýšení výkonu.
- Video Encoding
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů.
)
V této oblasti se v poslední době hodně optimalizovalo a je to znát. Opět je zde velkým přínosem větší počet jader/vláken, takže v této cenové hladině jsou velké rozdíly. Nová generace procesorů AMD je i zde nečekaně velkým zlepšením i proti jinak velmi dobré RYZEN 3000 sérii.
A jak si vedou procesory ve hrách?
- Výkon ve hrách
Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste běžný hráč, tak vám jakýkoliv současný 14nm a lepší procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá prakticky stejnou službu. Současné hry málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co v současných hrách testujeme, není vlastně výkon samotného procesoru, ale to, jak hra výkon daného CPU skutečně používá. Je samozřejmě rozdíl, když třeba 100FPS máme s plně zatíženým 8jádrovým procesorem, nebo máme 90FPS se 16jádrovým procesorem, který je ale využit v dané hře jen na 60%.
- Realistické testy „herního výkonu“
Módou některých procesorových testů je dnes testování naprosto nerealistické nepraktické konfigurace, kdy použijeme ultra silnou grafiku, pro ultra nízké rozlišení někdy ještě se staženými detaily. Výmluvou je, že pak se ukáže prý procesorový výkon. Neukáže! Ukáže se jen, jak daná hra neumí výkon procesorů využívat a na těch několika málo jádrech/vláknech, co částečně využívá. A tak záleží jen na výši taktu na části čipu, nikoliv na skutečném výkonu procesoru jako celku. Skutečný výkon procesorů ale využit u her dnes není, tudíž test nízkého rozlišení s výkonnou GPU ve hrách neřekne to nic o tom, jaký výkon procesory skutečně mají. Na to máte například CineBench, který zatěžuje skutečně celý čip a pokud by hry dělaly to samé, vypadalo by to ve výkonovém srovnání stehně jako v CineBench. Bohužel na poli optimalizace her je třeba udělat ještě hodně práce.
)
Každopádně abych potěšili všechny, máme také otestováno nízké rozlišení (1920x1080) s výkonnou grafikou (Radeon RX 5700 XT 8GB), což sice prakticky nikdo v reálu používat nebude, ale máme to změřeno. Čím slabší grafiku použijete, tím více se smažou rozdíly mezi čipy i v tomto rozlišení. A naopak, pokud zvýšíte rozlišení, tak mezi procesory nebudou téměř žádné rozdíly i když to budete měřit s nejvýkonnějšími grafikami.
)
Nicméně v téhle cenové hladině už jsme na hranici toho, co dnešní hry procesorově běžně využívají. Současné hry nejčastěji používají 8 vláken, některé i 16, některé starší a špatně optimalizované jen 4, ale nejčastěji dnes je výrazněji využíváno čistě hrou 8 vláken. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že většina her je multi-platformních a současná generace konzolí má jen 8jader/vláken, ta nová ovšem staví na RYZEN 7 3700 s 8jádry/16vlákny, takže 16vláken bude brzy standardem. Samozřejmě hry poběží i na méně, ale propad výkonu, zejména minimálních FPS bude znát a nebude to prostě tak plynulé. Současně musíte brát v potaz, že když na počítači se 4jádrovým procesorem budete mít kromě hry puštěno ještě něco jiného, i ten „herní“ výkon tím bude trpět, zatímco třeba se 16 jádrovým procesorem můžete v klidu hrát i s náročnou další aplikací běžící na pozadí. To je ten skutečný procesorový výkon, který vám ovšem dílčí herní testy prostě neukáží.
)
Pokud běží jen hra, která zdaleka tedy samotná nevyužívá celý výkon CPU, mají obecně procesory s vyššími takty a lepším IPC na těch několika zatížených jádrech, výhodu. A tady se tedy ukazuje vůbec největší přínos RYZEN 5000X modelů. Právě ve hrách, kdy díky tomu zde dlouho dominuje Intel, jsou vyšší takty na méně jádrech znát. Ale to končí. AMD RYZEN 5000 mají totiž ještě lepší IPC a také vysoké takty. A jsem překvapen, že se projeví i s RX 5700XT, kdy jsem si myslel, že tahle karta není výkonově ze strany CPU omezena. Ale v některých hrách nárůst je.
)
Udělal jsem ale i testy s novou RTX 3080, tedy podstatně výkonnější kartou, a to hned ve třech rozlišeních, tak aby bylo vidět, že ve FullHD sice může CPU v kombinaci s výkonnou grafikou udělat dost, ale ve vyšším rozlišení se ty rozdíly výrazně smažou. Ovšem nové procesory AMD dokáží nejen ve FullHD, ale i v těch vyšších rozlišeních měřitelně odskočit.
)
Netestoval jsem extrémně staré hry, nebo špatně optimalizované (tedy mimo Far Cry) a netestoval jsem ani nižší detaily, což by výrazně zvedlo rozdíly mezi CPU, ovšem co jsem se tak díval do matriálů AMD a jiných testů, jsou hry, kde rozdíl výkonu mezi RYZEN 3900X a 5900X může být i 30% FPS!!!
)
Každopádně i na základě svých testů mohu bezpečně říci, a potvrdit, že jakýkoliv mírný náskok Intel na AMD měl, tak je pryč. AMD je stejně výkonné, nebo spíše výkonnější ve hrách, stejně jako všude jinde, kde je rozdíl ještě větší. AMD je tak jasnou volbou pro hráče … a to AMD ještě chystá ten speciální výkonový bonus při kombinaci RYZEN 5000 a RADEON RX 6000 …
Podívejme se tedy na provozní vlastnosti …
- Spotřeba, teploty a taktování
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes pochopitelně provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, momentálním vytížení a také aktuálních dosahovaných teplot v různých částech čipu. V některých případech mohou dokonce dočasně překračovat svá udávaná TDP a tak dále.
)
Testujeme všechny CPU v základu s nastavením TDP tak, jak uvádí výrobce. Nemáme aktivní žádné taktování a překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie, ne MCE apod. Testujeme ale s výkonným AiO chlazením, takže procesory mají možnost boostovat na maxima, což je výhoda hlavně pro Intel, který udává TDP jen pro základní takty, ale potřebuje mnohem vyšší, aby dosahoval často deklarovaného výkonu.
)
Tady je jedno z největších překvapení nových RYZEN 5000. Přes stejný 7nm výrobní proces, 20% nárůst výkonu na jádro i 20% na celek, o 200MHz vyšší takty, je spotřeba 12jádrového 5900X prakticky identická jako u předchozího 3900X! Už tak dobrá efektivita staršího modelu, je tak u novinky ještě lepší. Samozřejmě 16jádrové modely jsou na tom díky stejné spotřebě, ale ještě vyššímu výkonu, o třídu líp. Intel na druhou stranu je jen na polovině efektivity AMD.
)
I v oblasti zahřívání nové RYZEN 5000 překvapí! Jsou chladnější než předchůdci. Na stejné desce, ve stejném zatížení se stejným chladičem má RYZEN 9 5900X jen 67°C, zatímco s 3900X jsem měl 75°C. To jsou běžné teploty v zátěži. Ty maximální jsou jen o pár stupňů výše.
)
- Taktování
Ohledně taktování platí i u RYZEN 5000 to, co u předchůdců. Vřele nedoporučuji ruční domácí taktování RYZEN 5000/3000/2000 modelů vůbec! Pokud chcete lepší výkon, osaďte lepší chladič a procesor dejte na lepší desku. Obojí zvedne boost takty. AMD pak nabízí propracované automatické zvýšení výkonu přes technologii „PBO“, kdy stačí aktivovat tuhle funkci v RYZEN Master aplikaci/nebo v BIOSu a procesor pojede na vyšší limit TDP. Ovšem stále bude fungovat boost na méně jádrech, takže nebudete nikdy přicházet o výkon. AMD umožňuje aktivovat PBO a do toho ještě automatické přetaktování, což dokáže vytáhnout vůbec nejvyšší výkon, ale je to samozřejmě za cenu ještě vyšší spotřeby atd.
)
Osobně doporučuji osadit procesory na co nejlepší desku a hlavní je osadit co nejlepší a nejvýkonnější chlazení. To většině bude stačit k nejlepšímu využití potenciálu CPU. Pokud chcete, zapněte PBO, kdy budete mít všechny výhody vyššího výkonu, které přináší obvykle taktování, ovšem bez nevýhod v podobě nižšího výkonu na jádro, vyšší spotřeby v situacích, kdy to není třeba atd. Funguje to i u RYZEN 5000, kdy AMD prakticky perfektně vyladilo dosahování maximálních boostů za vás a ručním laděním prakticky nic nezlepšíte, naopak. RYZEN 9 5900X jde podle očekávání taktovat hůře než 5950X s výběrovými čipy. Konkrétně jsme se dostali na 4,65GHz na všech jádrech. To v aplikacích, které využívají výkonu takového množství vláken, znamená podstatný nárůst výkonu, jenže protože není aktivní PBO, máte ten 4,65GHz takt i v případě, kdy je využíváno, méně jader, nebo třeba jen jedno. A to znamená nižší výkon, protože už v základu bez taktování ten CPU boostuje na 4,8GHz v zátěži jedno-dvou jader.
)
Takže když zapnete PBO, čímž odstraníte ten 105W limit, pak už je to jen na kvalitě vašeho chlazení a vaší desky, kam to půjde. V praxi jsem tak viděl takty přes 4,9GHz v zátěži méně jader a na všech 12 jádrech to bylo stabilní v plné zátěži kolem 4,35 – 4,4GHz (v základu bez PBO je to kolem 4,15 – 4,2GHz). Samozřejmě zapnutí PBO tedy odstranění toho 105W limitu a nebo rovnou ruční taktování má velmi negativní vliv na spotřebu. V naší sestavě byla spotřeba v zátěži v základním nastavení 224W, s aktivním PBO ale stoupla na 258W. S ručním OC dokonce na 293W, takže opravdu jej nedoporučuji. PBO je podle mě jasná volba, pokud chcete o něco více výkonu.
)
AMD nijak nelimituje taktování procesorů ani pamětí i na levnějších B550 deskách. Základem u RYZEN 5000 je kvůli JEDEC standardu DDR4 3200MHz, protože vyšší vlastně nebyly oficiálně uznány. Ale AMD samo jasně doporučuje DDR4 3600MHz paměti I u RYZEN 5000X modelů platí, že ideální jsou tak právě 3600MHz. Ale i v této oblasti došlo ke zlepšení. Pokud chcete více, kdy rychlejší paměti mají vliv na výkon CPU, tak na některých kvalitních deskách pojedou až DDR4 4000MHz v základním poměru, tedy držet poměr rychlostí sběrnice a RAM 1:1. Ale je to kusová věc u RYZEN 9 5900X nám to funkčně nešlo. Většina procesorů vyjma těch s těmi nejlepšími výběrovými čipy (5800X/5950X) podle mě tohle nedokáže. Tuhle oblast budeme ještě zkoumat, ale vypadá to na zajímavé vylepšení i zde u téhle nové generace. Pro většinu z vás jsou i kvůli cenám ideální DDR4 3600MHz, a s těmi jsme také v celém testu dnes výsledky naměřili.
Podívejme se tedy na závěry a hodnocení
- Závěr a hodnocení
AMD RYZEN 9 5950X je bestie. Absolutně nejlepší procesor s nejlepšími čipy, jenže stojí 22 tisíc. Ač je to v kontextu s tím, o kolik jsou lepší a dražší RYZEN Threadripper, je opravdu jen mainstream a cenově vlastně levné, je to samozřejmě pořád hodně peněz pro drtivou většinu běžných uživatelů. Takže není divu, že cenově mnohem přístupnější RYZEN 9 5900X, se těší velké pozornosti. Stejně jako jeho předchůdce, populární RYZEN 9 3900X. A novinka překvapuje velkým zlepšením.
)
RYZEN 9 5900X se v mnoha aplikacích téměř dotahuje výkonem na 16jádrový 3950X (tedy i 18jádrový Intel 10980XE, na což budeme mít samostatný článek brzy)! A tam, kde aplikace využívá méně jader, tak je jasně lepší, protože má prostě mnohem lepší IPC a výkon na jádro než předchozí generace. Ta přitom vyšla teprve loni.
)
Přes stejný 7nm výrobní proces, stejný počet jader, stejnou patici, stejnou spotřebu i TDP, je 5900X o 20% výkonnější na jádro i na celek než 3900X! To je prostě neuvěřitelný skok za těchto podmínek. Bez nového procesu, bez nové platformy, bez zvýšení spotřeby udělat 20% výkonu? To je skoro zázrak.
- Intel Core i9-10900K je drtivě poražen!
AMD je lepší všude a ve všem. Včetně her …
Zatímco proti 16jádrovému RYZEN 9 5950X není schopen postavit Intel vůbec nic, proti 5900X konkurenci má. Za velice podobnou cenu teoreticky nabízí svůj nejlepší mainstreamový procesor, Core i9-10900K. Říkám teoreticky, protože prakticky ho není schopen vyrábět, většina čipů nedokáže dosahovat těch vysoký taktů, takže jej Intel vlastně na trhu už nahradil pomalejším Core i9-10850K, který stojí téměř to samé, ale má o 100MHz nižší takty. Ale je to jedno.
RYZEN 9 5900X má o 2jádra/4vlákna více, takže naprosto rozdrtí Intel v čemkoliv, co výkon CPU skutečně používá. Je běžně až o 41% výkonnější na celek. Jenže AMD nově přidalo i na výkonu toho 1 jádra. Kdy je až o 21% výkonnější než Intel, přestože ten má výhodu běžně až o 400MHz vyššího taktu (v praxi reálně 300MHz). AMD je ale prostě výkonnější, a to výrazně. Nově překonává Intel i v těch extrémních případech procesorově omezených her, čímž připravuje Intel o konkurenceschopnost i v této poslední baště. Intel už není dobrá volba ani pro hráče AMD je buď stejně rychlé, nebo spíše rychlejší. A někdy o více, než o co v nejlepších případech do současné generace vedl Intel nad AMD.
)
A aby byl tenhle pohřeb Intelu kompletní, tak AMD RYZEN 9 5900X je při tom všem o desítky % lepším výkonu, současně až o 100W úspornější, tedy 2x efektivnější a méně topí. A navíc je i pro mnohem lepší platformu s funkční a rozšířenou PCIe 4.0 podporou, kterou Intel stále nenabízí.
- Závěr
RYZEN 9 5900X je fenomenálně dobrý procesor. Jedinou kaňkou na kráse je o něco vyšší cena proti předchůdci, kdy 3900X už také od uvedení o něco zlevnil. Jenže 5900X vše vyvažuje vyšším výkonem a tím, že je to prostě lepší procesor. Poměr cena/výkon je tak ve výsledku stejný, kdy ovšem výkon zejména na to jádro je znatelně lepší. Těch 20%+ je vážně neuvěřitelné zlepšení, uvážíme-li že jde o stejný 7nm výrobní proces, stejnou patici, stejnou spotřebu atd.
)
Pokud AMD zadalo svým inženýrům úkol, vzít ZEN architekturu a udělat ji znovu a lépe, tak v případě ZEN 3 překonali všechna očekávání. Dá se říci, že AMD za ten něco málo více než rok od uvedení loňského ZEN2 udělalo v mnoha směrech větší skok, než Intel za posledních 5 let a několik „generací“ dohromady. Jen mimochodem, ZEN3 má proti původnímu 3 roky starému ZEN1 celkem o více jak 40% vyšší IPC! Nový ZEN 3 tak opravdu masivně zviditelňuje ten obrovský rozdíl, jaký dnes panuje mezi tím, co a jak dělá Intel a jak věci dělá AMD.
)
Poprvé v historii má AMD jednoznačně lepší procesory ve všem, všude, prakticky za každých okolností. Současně přitom AMD zůstává cenově výhodnější, nabízí lepší platformy lepší všechno. Neexistuje žádný důvod, proč dnes komukoliv doporučit Intel. Nákup procesoru a platformy Intel je nyní opravdu nesmysl. Horší je, že neexistuje žádná šance, že Intel v dohledných 2 letech nabídne cokoliv konkurenceschopného. Zato v případě AMD už se pilně pracuje na 5nm ZEN 4, který posune věci ještě o pořádný skok dál. Ovšem to už bude na jiné než AM4 platformě. Ta vlastně do jisté míry omezuje už i ZEN3.
- AMD pořádá dlouho potřebný pohřeb Intelu a jeho Core
V tuto chvíli tedy není co řešit. RYZEN 5000 je jasná volba pro každého, kdo si jde koupit výkonný nový PC. A bude to také skvělý upgrade stávajících PC. Jakmile jej bude možné do starších X470/B450 desek osadit. Ten nárůst výkonu zejména vůči RYZEN 2000 série, je ohromující. Ale i nárůst proti RYZEN 3000 je velký, speciálně v případech, když děláte s aplikacemi využívající méně, než plný potenciál CPU. Pro hráče je RYZEN 5000 speciálně jasná volba, a to AMD ještě neřeklo poslední slovo. Již příští týden nás čeká uvedení Radeon RX 6000 grafik, které budou těžit výkon navíc při osazení k RYZEN 5000 procesoru. To může značně zamávat se situací na grafickém trhu a AMD má šanci v jediném měsíci už nepřekvapivě porazit nejen Intel, ale k naprostému šoku všech, i NVIDIA. Už teď je prakticky 100% jisté, že kombinace RYZEN+RADEON bude nejlepší herní platforma. Nejen v samotných PC, ale také v konzolích, protože ne náhodou mají PS5 a XBOX také kombinaci ZEN procesorů + Radeon grafiky.
Každopádně RYZEN 9 5900X mohu jen doporučit. Ač není tak extrémně působivý, jako 5950X, je stále senzačně výkonný, a hlavně mnohem cenově přístupnější. 20% nárůst výkonu proti 3900X je ohromující při zachování stejné spotřeby a efektivity. 5900X ale především ukazuje, jak hloupý a zbytečný je Core 10000 série od Intelu. S nenažraným až 250W Core i9-10900K za podobnou cenu, vytírá nový RYZEN podlahu takovým způsobem, až je to bez přehánění trapné na jen 6 měsíců starý TOP produkt tak velké a bohaté společnosti, jakou je Intel. Ten měl AMD a jeho ZEN3 očekávat, nebyly žádným tajemstvím. Ale připraven nebyl. Ani trochu. RYZEN 9 5900X za velmi solidní cenu nabízí skvělý výkon pro hráče i vše ostatní, přičemž rádoby konkurenci v podobě ve všech ohledech zaostalých 14nm procesorů Intel, doslova vymazal. Všude a ve všem.
)
Takhle výrazně ve srovnatelných cenových hladinách nedominoval ve svých nejlepších letech nad AMD, ani Intel sám. Ještě nedávno by vám Intel za téměř 15 tisíc prodal v mainstreamu maximálně 4 jádro. Dnes díky AMD máme za ty samé peníze procesor 4x výkonnější a o parník modernější, bezpečnější a efektivnější. A to si pište, že to bude znát. Zatímco Intel se svou strategií „4jádra musí stačit všem“ PC platformu přivedl téměř na okraj zániku, AMD ji přivádí do nové zlaté éry. A zájem podle toho vypadá. Díky monstrózně výkonným ale stejně tak efektivním a cenově rozumně přístupným procesorům, jako je právě RYZEN 5900X, u toho můžete být také. A nevypadá to přitom, že by AMD s inovacemi plánovalo v nejbližších letech skončit …
.jpg)
Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
Jedinou srajdu tu vypouštíš ty.
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||