AMD RYZEN 7 5800X – TEST a RECENZE nejvýkonnějšího 8jádrového CPU. Core i7-10700K rozdrcen |
Napsal Jan "DD" Stach a redakce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pátek, 13 listopad 2020 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
nejvýkonnějšího 8jádrového CPU. Core i7-10700K rozdrcen Pokračujeme v testech nových 7nm procesorů AMD architektury ZEN 3. Na řadě tu máme zatím jediný nový 8jádrový model v podobě RYZEN 7 5800X s 8jádry/16vlákny. Jde o přímou konkurenci Core i7-10700K a stejně výkonného Core i9-9900K, které byly modlami hráčů a některých směrech dosud nejvýkonnějšími 8jádrovými procesory na trhu. To se ovšem částečně změnilo už loni, kdy po uvedení RYZEN 7 3800X a také 3800XT prakticky všude, vyjma některých her, AMD o kousek výkonem překonalo Intel. Ten na to tedy reagoval tím, že vydal nedávno „nové“ Core i7-10700K, což ale je výkonem úplně stejný procesor, jako byl Core i9-9900K. Rozdíl je jen v patici (LGA 1200 místo LGA 1151), takže pro 10700K potřebujete zbytečně zcela novou desku. Dnes se tedy podíváme, co do tohoto souboje 8jádrových mainstreamových procesorů přináší AMD s novým RYZEN 7 modelem. Proti již otestovaným RYZEN 9 variantám je tu jeden velký fyzický rozdíl. Samotné procesory sice na první pohled vypadají stejně, ale zatímco RYZEN 9 modely mají uvnitř dva 7nm čipy po 8jádrech/16vláknech, RYZEN 7 má samozřejmě už jen jeden čip. To znamená i celkově poloviční velikost celkové L3 cache atd. Co zůstává je samotný čipletový design, kdy vedle 7nm CPU je 12nm I/O jádro s výbavou. O ZEN 3 jsme si dopodrobna povídali v předchozích testech RYZEN 9 modelů, takže dnes jen pro pořádek rychle zopakujme to zásadní. ZEN 3 je vlastně od základu znovu navržená a přepracovaná ZEN architektura, kdy cílem bylo celou konstrukci optimalizovat a zlepšit. Ačkoliv AMD používá stejnou 7nm výrobu jako u minulých ZEN 2 (RYZEN 3000), stejnou patici (AM4), procesory mají stejné TDP a dokonce většina procesoru samotného, až na tu vlastní jádrovou část je fyzicky stejná, je nový ZEN 3 výrazně výkonnější a lepší v mnoha směrech. AMD přitom ani nenavýšilo počet jader/vláken, ale místo dvou 4jádrových CCX modulů v jenom čipu je nově celý čip tvořen jediným 8jádrovým modulem. To znamená, že všechna jádra mají stejný přímý přístup do velké L3, která u ZEN2 byla rozdělena na poloviny. AMD současně vylepšilo každý dílčí aspekt ZEN architektury a procesoru, a výsledkem tak je průměrné mezigenerační zlepšení IPC o 19%, o 200 až 400MHz vyšší takty v praxi a obecně kolem 20% výkonového nárůstu. To vše při zachování stejné spotřeby a TDP jako u minulé ZEN 2 generace. Procesory RYZEN 5000 jsou navíc stejně jako RYZEN 3000 kompatibilní s existujícími deskami a chladiči, takže upgrade na ně je maximálně jednoduchý v případě X570 a B550 modelů. Starší X470 a B450 desky dostanou podporu v nadcházejících týdnech, oficiálně se pak počítá s termínem kolem ledna.
Zatím jediným 8jádrovým modelem nové generace od AMD je vůbec ten nejrychlejší s poměrně vysokými 105W TDP. Má takty 3,8GHz v základu a až 4,7GHz v boostu. Jde vlastně o nástupce podobně orientovaného RYZEN 7 3800X. Ve srovnáním s ním má novinka sice „jen“ o 200MHz vyšší papírový boost, nicméně v běžné praxi běhá o poznání rychleji. 5800X dokáže na všech 8jádrech/16vláknech v normálním stavu běhat mezi 4500 až 4600MHz, zatímco u 3800 ten takt při plně vytížených 8jádrech/16vláknech byl obvykle „jen“ kolem 4200MHz. A znovu opakuji, AMD použilo stejný 7nm výrobní proces, který je jen o málo vylepšený proti původnímu stavu z dob vydání RYZEN 3000. Nové ZEN 3 jádro je jen o něco málo fyzicky větší, což má ale kladný přínos pro chlazení například.
V souboji RYZEN 7 3800X a Core i9-9900K (dnes nahrazen Core i7-10700K), tedy procesorů s 8jádry/16vlákny, mělo AMD mírně navrch v multi-jádrových aplikacích. Výkon na jádro byl pak podobný, ale díky mnohem vyšším taktům u Intelu (kolem až 5GHz) a zastaralým hrám dokázal Intel speciálně v některých hrách stále jasně zvítězit. I když AMD jej poráželo efektivitou i cenovou výhodností (speciálně RYZEN 7 3700X). Jenže nový RYZEN 7 5800X výrazně mění situaci. Intel navíc neudělal mezigeneračně vůbec žádný posun! 8jádrový Core i7-10700K pro novou aktuální LGA 1200 platformu (Z490) je úplně stejně výkonný a neefektivní procesor, jako byl Core i9-9900K pro starou LGA 1151 patici (Z390). Ono se není čemu divit, 9900K a 10700K je co do architektury a vlastností stejný procesor. 10700K vychází jen z 10jádrového modelu 10900K, ale dvě jádra má deaktivovaná. Ovšem samotná architektura a 14nm výroba atd., vše je ale jinak stejné jako u 8jádrového 9900K. Výkon v praxi je tak téměř na % identický mezi 10700K a 9900K. Intel tedy v rámci 8jádrových procesorů za poslední dvě generace neudělal doslova žádný výkonový posun, ani posun k lepší efektivitě! Dnes se tedy podíváme, jak si v tomhle srovnání povede nový RYZEN 7 5800X, kdy rovnou prozradím, že tohle je nový nejvýkonnější 8jádrový procesor na trhu … Tak se na něj podívejme.
AMD nám poslalo procesor v retail balení, tak jak je pořídíte i v obchodech. Je zde jedna změna proti předchůdci, tedy modelu RYZEN 7 3800X. Chybí chladič! Ten pěkný WRAITH PRISM RGB, který dokázal v pohodě zastoupit chladiče kolem 600 – 700 korun, už u nových procesorů 5900X ani 5800X, na rozdíl od RYZEN 3900X a 3800X, prostě nenajdete. Pravdou totiž je, že jej mnoho uživatelů stejně nepoužilo. Populární byl ale u OEM a stavitelů sestav, jednoduše proto, že byl „zadarmo“ a prostě byl velmi dobrý. Nicméně běžní domácí uživatelé obvykle osadili nějaký extra chladič. I když zrovna u RYZEN 7 byl podle mě více než dostatečný a tedy zajímavý. Jinak je ale procesor na první pohled stejný. Což není nic divného, říkal jsem vám, že AMD vlastně změnilo jen ty ZEN čipy uvnitř, zbytek procesoru je identický s RYZEN 3000. Znamená to tedy plnou kompatibilitu s AM4 platformou. Oficiálně zatím X570 a B550 desky, které musíte aktualizovat na nejnovější BIOS. Později dorazí i podpora pro X470/B450 desky ze strany jednotlivých výrobců, ale asi až kolem ledna. Podpora pro X370/B350 se oficiálně neplánuje. Jen v rámci X570/B550 platformy (zatím) bude fungovat nová Smart Access Memory technologie, která může velmi zásadně ovlivnit souboj grafik AMD a NVIDIA, protože tahle technologie umožňuje být novým Radeon RX 6000 grafikám výkonnější v kombinaci s RYZEN 5000 čipy. Je to díky využívání grafické i systémové paměti jako celku. Tento bonus až několik % výkonu, s jinými CPU nebo grafikami nebude. Dnes ale zatím Radeon RX 6000 testovat nemůžeme, takže až později tento měsíc. Zatím se tedy podívejme na vše ostatní. Jak a co budeme testovat?
Pro srovnání jsme použili aktuálně otestované RYZEN procesory v kombinaci s ASUS ROG CROSSHAIR HERO X570. K tomu jsme osadili naše osvědčené G.SKILL FLARE X paměti 2x 8GB DDR4 3200MHz CL14, ale v případě nových RYZEN 5000 používáme pro ně doporučené DDR4 3600MHz modely. Samozřejmě jsme pro srovnání zařadili i další Intel Core procesory na odpovídajících platformách. Všechny Intel sestavy byly testovány s Kingston Black 1TB NVMe SSD PCIe 3.0 a AMD TRX40/X570 platformy mají výhodu Gigabyte NVMe SSD gen 4 s PCIe 4.0 rozhraním. Systémy jsou vybaveny grafickou kartou AMD Radeon RX 5700 XT 8GB v referenci. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném WINDOWS 10 se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze. Všechny procesory jsou také testované na základních nastaveních. Tedy bez MCE, nadlimitní překračování TDP u Intelu, nebo v případě AMD není aktivní technologie PBO. Prostě všechno jede ve specifikacích od výrobce procesoru. Takže pojďme na to …
Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R20, která je více vypovídající a lépe testuje skutečný potenciál procesorů než starší verze. Opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat a ukázat jeho reálný maximální výkon. Využít dokáže zatím až 256 vláken. Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je pochopitelně pro současné aplikační použití mnohem více klíčový ten vícejádrový test. No a vidíte ten historický skok, který prakticky nemá obdoby. AMD RYZEN 5000 je kategorie sama pro sebe. FUN FACT: pokud stáhnete AMD někam na 4GHz má v CB R20 na jedno jádro stejný výkon, jaký má Core i9-10900K na jedno jádro s taktem kolem 5,1 až 5,2GHz! Tak obrovský náskok v IPC dnes AMD má. Intel by potřeboval takt přes 6GHz, aby novému RYZENU na 4,9GHz stačil. Ve vícejádrovém nasazení se samozřejmě výrazně projeví výkon více jader/vláken. Tady bychom skoro mohli testování ukončit, protože CineBench ukazuje prakticky vše, co o výkonu CPU potřebujete dnes znát. Ale podívejme se i na další testy …
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. Opět tedy více jader a vláken = vyšší výkon. AMD navyšuje už tak obrovský náskok na cokoliv, co je Intel schopen nabídnout.
Velmi náročný a velmi populární program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let. Pochopitelně i zde je výkon vícejádrových procesorů dobře využíván. Situace zůstává, AMD jen masivně zvyšuje náskok nad Intelem.
Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder. Více jader a vláken zde prostě jasně vede a procesory s méně jak 8 vlákny opravdu zásadně zaostávají. I zde je ale výkon vícejádrových čipů dobře využíván, a tak i zde si AMD užívá dalšího zvýšení výkonu.
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů. V této oblasti se v poslední době hodně optimalizovalo a je to znát. Opět je zde velkým přínosem větší počet jader/vláken, takže v této cenové hladině jsou velké rozdíly. Nová generace procesorů AMD je i zde nečekaně velkým zlepšením i proti jinak velmi dobré RYZEN 3000 sérii. A jak si vedou procesory ve hrách?
Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste běžný hráč, tak vám jakýkoliv současný 14nm a lepší procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá prakticky stejnou službu. Současné hry málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co v současných hrách testujeme, není vlastně výkon samotného procesoru, ale to, jak hra výkon daného CPU skutečně používá. Je samozřejmě rozdíl, když třeba 100FPS máme s plně zatíženým 8jádrovým procesorem, nebo máme 90FPS se 16jádrovým procesorem, který je ale využit v dané hře jen na 60%.
Módou některých procesorových testů je dnes testování naprosto nerealistické nepraktické konfigurace, kdy použijeme ultra silnou grafiku, pro ultra nízké rozlišení někdy ještě se staženými detaily. Výmluvou je, že pak se ukáže prý procesorový výkon. Neukáže! Ukáže se jen, jak daná hra neumí výkon procesorů využívat a na těch několika málo jádrech/vláknech, co částečně využívá. A tak záleží jen na výši taktu na části čipu, nikoliv na skutečném výkonu procesoru jako celku. Skutečný výkon procesorů ale využit u her dnes není, tudíž test nízkého rozlišení s výkonnou GPU ve hrách neřekne to nic o tom, jaký výkon procesory skutečně mají. Na to máte například CineBench, který zatěžuje skutečně celý čip a pokud by hry dělaly to samé, vypadalo by to ve výkonovém srovnání stehně jako v CineBench. Bohužel na poli optimalizace her je třeba udělat ještě hodně práce. Každopádně abych potěšili všechny, máme také otestováno nízké rozlišení (1920x1080) s výkonnou grafikou (Radeon RX 5700 XT 8GB), což sice prakticky nikdo v reálu používat nebude, ale máme to změřeno. Čím slabší grafiku použijete, tím více se smažou rozdíly mezi čipy i v tomto rozlišení. A naopak, pokud zvýšíte rozlišení, tak mezi procesory nebudou téměř žádné rozdíly i když to budete měřit s nejvýkonnějšími grafikami. Nicméně v téhle cenové hladině už jsme na hranici toho, co dnešní hry procesorově běžně využívají. Současné hry nejčastěji používají 8 vláken, některé i 16, některé starší a špatně optimalizované jen 4, ale nejčastěji dnes je výrazněji využíváno čistě hrou 8 vláken. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že většina her je multiplatformích a současná generace konzolí má jen 8jader/vláken, ta nová ovšem staví na RYZEN 7 3700 s 8jádry/16vlákny, takže 16vláken bude brzy standardem. Samozřejmě hry poběží i na méně, ale propad výkonu, zejména minimálních FPS bude znát a nebude to prostě tak plynulé. Současně musíte brát v potaz, že když na počítači se 4jádrovým procesorem budete mít kromě hry puštěno ještě něco jiného, i ten „herní“ výkon tím bude trpět, zatímco třeba se 16 jádrovým procesorem můžete v klidu hrát i s náročnou další aplikací běžící na pozadí. To je ten skutečný procesorový výkon, který vám ovšem dílčí herní testy prostě neukáží. Pokud běží jen hra, která zdaleka tedy samotná nevyužívá celý výkon CPU, mají obecně procesory s vyššími takty a lepším IPC na těch několika zatížených jádrech výhodu. A tady se tedy ukazuje vůbec největší přínos RYZEN 5000X modelů. Právě ve hrách, kdy díky tomu zde dlouho dominuje Intel, jsou vyšší takty na méně jádrech znát. Ale to končí. AMD RYZEN 5000 mají totiž ještě lepší IPC. A jsem překvapen, že se projeví i s RX 5700XT, kdy jsem si myslel, že tahle karta není výkonově ze strany CPU omezena. Ale v některých hrách nárůst je. Udělal jsem ale i testy s novou RTX 3080, tedy podstatně výkonnější kartou, a to hned ve třech rozlišeních, tak aby bylo vidět, že ve FullHD sice může CPU v kombinaci s výkonnou grafikou udělat dost, ale ve vyšším rozlišení se ty rozdíly výrazně smažou. Ovšem nové procesory AMD dokáží nejen ve FullHD, ale i v těch vyšších rozlišeních měřitelně odskočit. Netestoval jsem extrémně staré hry, nebo špatně optimalizované (tedy mimo Far Cry) a netestoval jsem ani nižší detaily, což by výrazně zvedlo rozdíly mezi CPU, ovšem co jsem se tak díval do matriálů AMD a jiných testů, jsou hry, kde rozdíl výkonu mezi RYZEN 3800X a 5800X může být i přes 20% FPS!!! Každopádně i na základě svých testů mohu bezpečně říci, a potvrdit, že jakýkoliv mírný náskok Intel na AMD měl, tak je pryč. AMD je stejně výkonné, nebo spíše výkonnější ve hrách, stejně jako všude jinde, kde je rozdíl ještě větší. AMD je tak jasnou volbou pro hráče … a to AMD ještě chystá ten speciální výkonový bonus při kombinaci RYZEN 5000 a RADEON RX 6000 … Podívejme se tedy na provozní vlastnosti …
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes pochopitelně provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, momentálním vytížení a také aktuálních dosahovaných teplot v různých částech čipu. V některých případech mohou dokonce dočasně překračovat svá udávaná TDP a tak dále. Testujeme všechny CPU v základu s nastavením TDP tak, jak uvádí výrobce. Nemáme aktivní žádné taktování a překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie, ne MCE apod. Testujeme ale s výkonným AiO chlazením, takže procesory mají možnost boostovat na maxima, což je výhoda hlavně pro Intel, který udává TDP jen pro základní takty, ale potřebuje mnohem vyšší, aby dosahoval často deklarovaného výkonu. Tady je jedno z největších překvapení nových RYZEN 5000. Přes stejný 7nm výrobní proces, 20% nárůst výkonu na jádro a 20% na celek, o až 400MHz vyšší takty v praxi, je spotřeba 8jádrového 5800X jen o několik W výše proti 3800X! Efektivita je tak ještě lepší. To je velký problém pro Intel, jehož slabší Core i7-10700K, žere podstatně víc. Nové ZEN3 čipy jsou fyzicky o něco málo větší než ZEN2 což se kladně projevuje na lepším chlazení (větší plocha čipu = větší plocha pro předání tepla = nižší teploty na čipu). V případě RYZEN 7 kde je ale jen jedno CCX proti dvěma u RYZEN 9, je samozřejmě teplo soustředěno do jednoho místa. Takže je to s chlazením trochu horší než u RYZEN 9. Ale pořád to není problém.
Ohledně taktování platí i u RYZEN 5000 to, co u předchůdců. Vřele nedoporučuji ruční domácí taktování RYZEN 5000/3000/2000 modelů vůbec! Pokud chcete lepší výkon, osaďte lepší chladič a procesor dejte na lepší desku. Obojí zvedne boost takty. AMD pak nabízí propracované automatické zvýšení výkonu přes technologii „PBO“, kdy stačí aktivovat tuhle funkci v RYZEN Master aplikaci/nebo v BIOSu a procesor pojede na vyšší limit TDP. Ovšem stále bude fungovat boost na méně jádrech, takže nebudete nikdy přicházet o výkon. AMD umožňuje aktivovat PBO a do toho ještě automatické přetaktování, což dokáže vytáhnout vůbec nejvyšší výkon, ale je to samozřejmě za cenu ještě vyšší spotřeby atd. Osobně doporučuji osadit procesory na co nejlepší desku a hlavní je osadit co nejlepší a nejvýkonnější chlazení. To většině bude stačit k nejlepšímu využití potenciálu CPU. Pokud chcete, zapněte PBO, kdy budete mít všechny výhody vyššího výkonu, které přináší obvykle taktování, ovšem bez nevýhod v podobě nižšího výkonu na jádro, vyšší spotřeby v situacích, kdy to není třeba atd. Funguje to i u RYZEN 5000, kdy AMD prakticky perfektně vyladilo dosahování maximálních boostů za vás a ručním laděním prakticky nic nezlepšíte, naopak. RYZEN 7 5800X je stejně jako 5950X, vybavený nejkvalitnějšími výběrovými čipy. Konkrétně jsme se dostali na 4,7GHz na všech 8 jádrech. Jenže on to už není moc velký rozdíl, protože procesor už v základu dokáže držet takty až na 4,6GHz bez taktování, a protože při ručním OC není aktivní PBO, máte ten 4,7GHz takt i v případě, kdy je využíváno, méně jader, nebo třeba jen jedno. A to znamená teoreticky nižší výkon. Ale u tohoto modelu to není moc znát, protože 4,7GHz je oficiálně udávaný boost pro jedno jádro i v základu. Potíž je, že on se dostává normálně až ke 4,8GHz v praxi, takže i u tohoto CPU ručním taktováním mu vlastně mnohde o něco snížíte výkon. Takže když zapnete PBO, čímž odstraníte ten 105W limit, pak už je to jen na kvalitě vašeho chlazení a vaší desky, kam to půjde. V praxi jsem tak viděl takty přes 4,8GHz v zátěži méně jader a na všech 8 jádrech to bylo stabilní v plné zátěži kolem 4,65GHz (v základu bez PBO je to kolem 4,55GHz). Samozřejmě zapnutí PBO tedy odstranění toho 105W limitu a nebo rovnou ruční taktování má negativní vliv na spotřebu. V naší sestavě byla spotřeba v zátěži v základním nastavení 191W, s aktivním PBO ale stoupla na 225W. S ručním OC dokonce na téměř 240W, takže opravdu jej nedoporučuji. PBO je podle mě jasná volba, pokud chcete o něco více výkonu, i když speciálně u 5800X ani to nehraje moc roli. Tohle je procesor pro ty, kteří nechtějí s OC nebo PBO ztrácet žádný čas a chtějí maximum výkonu hned. AMD nijak nelimituje taktování procesorů ani pamětí i na levnějších B550 deskách. Základem u RYZEN 5000 je kvůli JEDEC standardu DDR4 3200MHz, protože vyšší vlastně nebyly oficiálně uznány. Ale AMD samo jasně doporučuje DDR4 3600MHz paměti I u RYZEN 5000X modelů platí, že ideální jsou tak právě 3600MHz. Ale i v této oblasti došlo ke zlepšení. Pokud chcete více, kdy rychlejší paměti mají vliv na výkon CPU, tak na některých kvalitních deskách pojedou až DDR4 4000MHz v základním poměru, tedy držet poměr rychlostí sběrnice a RAM 1:1. Ale je to kusová věc. Většina podle mě tohle nedokáže. Tuhle oblast budeme ještě zkoumat, ale vypadá to na zajímavé vylepšení i zde u téhle nové generace. Pro většinu z vás jsou i kvůli cenám ideální DDR4 3600MHz, a s těmi jsme také v celém testu dnes výsledky naměřili. Podívejme se tedy na závěry a hodnocení
RYZEN 7 5800X je bez debat a s velkým náskokem nejvýkonnější 8jádrový procesor na trh. Proti 3800X je v průměru až o 20% výkonnější na celek a o 21% v průměru výkonnější v lehčí zátěži při zatížení méně jader. To vše při prakticky stejné spotřebě. To je velký problém pro Intel a jeho Core i9-9900K a dnes Core i7-10700K. Tyhle 8jádrové/16vláknové procesory mají sice pořád papírově vyšší takt, jenže protože AMD je výrazně výrazně lepší ve výkonu na 1 jádro, Intel by potřeboval hodně přes 6GHz aby se vyrovnal AMD s méně jak 5GHz. Nižší tak pak znamená mnohem nižší spotřebu, a tedy mnohem lepší efektivitu. O kolik Intel zaostává prakticky ve všem pak korunuje fakt, že s těmi 105W TDP s 8jádry/16vlákny na taktu cca 4,6GHz má AMD RYZEN 5800X v mnoha případech prakticky stejný výkon, jaký má 10jádrový/20vláknový Intel Core i9-10900K s TDP až 250W a takty mezi 4,9 – 5,3GHz! RYZEN 7 5800X je o více jak 20% výkonnější než Core i7-10700K na celek i 1 jádro, přitom ovšem žere o více jak 30W méně a efektivita je tak výrazně lepší. A to je to v tomto ohledu nejhorší z dosud testovaných nových RYZEN 5000 modelů. Největší potupa pro Intel je ale fakt, že AMD je nově výkonnější i ve hrách. Dá se říci, že to, co dosud RYZEN 3000 ztrácel na Intel, tak v Intel teď ztrácí na AMD RYZEN 5000. Každopádně Intel jednoznačně přišel o herní trůn a poslední oblast, kde byl vůči AMD konkurenceschopný. Bohužel všechny tyhle deficity Intel nijak nevyvažuje třeba výrazně atraktivnější cenou. Core i7-10700K stojí zhruba 10 600 korun, to je sice méně než RYZEN 7 5800X za 12 400 korun, jenže při tom všem rozdílu je AMD stále poměrem cena/výkon i vším ostatním výhodnější. Přesto právě cena je jasně největší slabinou nového RYZEN 7 5800X.
Nesdílím obecný názor některých, že ceny RYZEN 5000 jsou problém. Nejsou, za ty peníze jsou stále to nejlepší na trhu, výhodnější než Intel konkurence, a dokonce výhodnější než starší generace za nižší ceny. Nicméně, u RYZEN 7 5800X ta cena přeci jen trochu problém je. Po stránce výkonu, provozu a obecných vlastností, není 5800X co vytknout. Je to nejlepší 8jádrový procesor na trhu s velkým rozdílem a Intel potřebuje 10jader/20vláken a takty přes 5GHz s dvojnásobným TDP, aby se tomu alespoň vyrovnal. Ale ta cena za to. 12 400 korun vč. DPH je docela dost za 8jádro, když starší a nepříliš výhodný 3800X dnes stojí 10 tisíc. Hlavně je tu ale 3700X za 8500 korun. AMD zatím neuvedlo RYZEN 7 5700X (možná také proto, aby nemátlo podobným názvem s končící generací svých grafik), nicméně 5800X je i tak netypicky méně výhodný i než 3800X. Srovnání s Intelem je celkem jedno, protože 10700K není o moc levnější a je všude a ve všem jasně horší, 10jádrové Core i9 pak žere jako tank a výkonem je maximálně podobná, někde i slabší a je dražší. Takže ze strany Intelu se dnes AMD bát ničeho nemusí. Nicméně jeho vlastní 12jádrové procesory RYZEN 9 3900X a 5900X? Ten první stojí dnes 12 600 korun, tedy prakticky stejné peníze, ten druhý pak 15 400 korun, a ten příplatek za to jednoznačně stojí. Oba jsou znatelně výhodnější než 5800X, což jednoznačně dokazuje, že AMD prostě nasadilo tu cenu u 5800X modelu příliš vysoko. Podle mě by 10 tisíc bylo mnohem rozumnějších.
Pokud chcete nejvýkonnější 8jádrový procesor všude a ve všem, včetně her, nechcete řešit žádné taktování ani PBO, prostě maximálně výkonné 8jádro z krabice, pak ano, nový RYZEN 7 5800X nemá žádného soupeře. Intel Core i7-10700K je výrazně slabší a horší prakticky ve všem a není ani o moc levnější. Ostatně mimo hráčů to nebyl zajímavý procesor pro nikoho. Teď však AMD jednoznačně porazilo Intel i v těch hrách a všude jinde je běžně o 20% výkonnější, současně je úspornější, efektivnější a pro lepší platformu. Tady není vůbec co řešit. Paradoxně největším soupeřem AMD je právě AMD. Skoro to vypadá, že AMD ani nechce, aby zákazníci nový RYZEN 7 5800X kupovali. Ze všech zatím uvedených RYZEN 5000 procesorů, je cenově/výhodností nejméně atraktivní. Na rovinu mě v tomto případě i vadí, že AMD k němu nedalo ani ten chladič, který předchůdce měl (o to víc doufám, že ho dá k RYZEN 7 5700X). U RYZEN 7 a níže si myslím dává ten pěkný WRAITH PRISM RGB smysl, a mnozí by ho určitě rádi použili. Nejvíce mě ale trápí ta samotná cena. Ne že by byl 5800X nějak přehnaně drahý, pořád je výhodnější než Intel, ale prostě dávat v roce 2020/2021 za 8jádrový procesor více než 10 tisíc korun? Ta doba je pryč … A může si za to AMD samo :), když téměř stejné peníze, co 8jádrový 5800X, stojí 12jádrový 3900X a jen o tři tisíce více stojí 12jádrový 5900X. Takže pokud se někdo rozhoduje, zda za 12,5 tisíce koupit 5800X nebo za přidat a za 15,5 tisíc jít do 5900X, tady podle mě není moc nad čím dumat. Ano, pokud by 5800X stál těch 9990 korun vč. DPH, bylo by to o něčem jiném. Rozdíl by už byl dost velký a RYZEN 7 měl smysl. Obecně tedy nemohu v tuto chvíli vlastně nákup 5800X úplně doporučit. Není za ty peníze dostatečně zajímavý a rovnou místo něj doporučím připlatit a jít do 5900X. A pokud vám jde jen o hraní her, tak si počkejte na RYZEN 7 5700X nebo nový RYZEN 5 5600X je velmi dobrý. Nicméně pokud z nějakého důvodu chcete co nejrychlejších 8jader/16vláken, speciálně i pro hry a dívali jste se doposud na Intel 10700K/9900K, tak RYZEN 7 5800X je jasně lepší volba nejen pro hry. Je lepší všude a ve všem. Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům:
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |