-
Recenze: Brothers in Arms: Hell's Highway - 2 pohledy do pekla války
Dnes se podíváme na další pěknou recenzi počítačové hry. Pro příznivce válečných akčních her z druhé světové války tu máme jednu nedávno vyšlou novinku. V pořadí již třetí pokračování v sérii Brothers in Arms, které se snaží vyrovnat takovým velikánům jako Call of Duty nebo Medal of Honor. Povedlo se?
Call od Duty, Medal of Honor,Brothers Arms, toť silná trojice ovlivňující hry z druhé světové války. Call of Duty se nese v duchu hollywoodských filmů, kdy není o hrdinské chvíle či monstrózní bitvy nouze. A nutno říci, že Call of Duty snad kromě třetího dílu, který nevyšel na PC a čtvrtého dílu, který byl trochu až moc nerealistický, je tato série nekorunovaným králem her z 2svv. Medal of Honor se vždy nesl spíše v duchu špionážní až sabotérské hry, kdy jste společně s pár kolegy drancovali všemožná nepřátelská depa a dělali škodu nepříteli, kde to nejvíce zabolelo. Ale i tak nebyla v Medal of Honor nouze o výborně zpracované bitvy jako z filmu. Například bitva o Pearl Harbor v MoH:Pacific a poslední díl Airborne byl opravdu hodně povedenou akční hrou a do této chvíle společně s prvním i druhým dílem Call of Duty, patřil k tomu nejlepšímu, co mezi hrami podobného ražení kdy vyšlo.
 Brother in Arms se na rozdíl od těchto dvou mohykánů s filmovou atmosférou vydalo cestou komorního seriálu velice připomínající skvělý seriál BBC - Bratrstvo neohrožených a to byla trefa do černého. Jestli si vzpomínáte na tento opravdu skvělý seriál po všech stránkách (pokud jste jej náhodou neviděli, tak jste o hodně přišli), tak při hraní Brothers in Arms Hells Highway budete jako doma. Brothers in Arms:Hells Higway je již třetím počinem vývojářského studia Gearbox Software o seznámení nás s pocity a zážitky vojáků ze 101.výsadkové divize Majora Generála Williama C. Leeho při postupu západní frontou za druhé světové války.
- Již podruhé v rozeklané dakotě nad okupovaným územím.
Tak moc se toho stalo a to jsme sotva začali...Tento komentář vyřkne seržant Matt Baker okamžik po spuštění dnes recenzované hry a musím s ním plně souhlasit. Když si vzpomeneme na předchozí dva díly (Road to Hill 30 a Earned in Blood ) a na poměrně osobitý a silný příběh, tak dojdeme k závěru, že stříleček s takto poutavým příběhem moc není. Natož tak taktických stříleček z druhé světové války. Pro ty z vás co si nepamatují co se dělo v předchozích dílech a nebo neměli s nimi tu čest, tak zde udělám menší repete:
Hra nás seznamuje s jednou z mnoha jednotek ze 101 výsadkové divize při operaci Overlord. Během postupu oběma díly Brother in Arms se nejvíce sžijeme s Mattem Bakerem, který nikdy nechtěl velet, ale osud chtěl jinak. A tak chudinka Matt musí opatrovat životy 16ti můžu, na které čekají doma rodiče,manželky a děti, které nechtějí zažít den, kdy přijde dopis s razítkem U.S ARMY a s napsanou upřímnou soustrastí uvnitř obálky. Samozřejmě veškerou zodpovědnost nenese pouze Baker, ale je zde ještě par dalších šarží nad ním, se kterými se seznámíte. Baker ode dne-D přichází o spoustu přátel, které zná již od základní školy jako je například jeden z tankistů, který po jeho boku umře pár dní po vylodění. Nebo přítel Legget, který v jednotce zastupuje funkci „spojaře". Naštěstí má Matt oporu v Joe „Red" Hartshockovi, který je jeho dlouholetým přítelem, se kterým se společně přihlásil do služby. Jaký byl vlastně důvod, že se Matt přihlásil do služby? Prostý, bratr zemřel při bojích v Africe a otce museli pochovat po tom, co navštívil milovníky špaget a rajčat ve sluncem rozpálené Itálii...
 První díl jste ovládaly kroky již zmíněného seržanta Bakera do Carentanu. V druhém dílu jste se vtělili do kůže jeho nejlepšího přítele Zrzouna Hartshocka, který se brzy díky svým polním zásluhám stává rovněž seržantem a přebírá druhou jednotku pod své velení.
To byla největší výsadkovou operací v dějinách války. V září 1944 u měst Arnhem a Nijmegen v Beneluxu byly shozeny americké výsadkové divize s úkolem dobýt mosty a udržet je do příchodu britských posil. Tato operace byla extrémně riskantní, ale kdyby se zdařila, válka by se výrazně přiblížila konci. Zde začíná právě dnes recenzovaná hra. Letíte si to tak nad malebnými tulipanovými záhonky a nad typickými větrnými mlýny pro Benelux. Matt vzpomíná na zážitky ze své prvé operace v Normandii a na padlé přátele. Po přistání kluzáku nasedáte na Jeep a uháníte sebrat družstvo k dalším kluzákům. Po této výukové misi se všichni setkáváte na „seřadišti", kde naberete výzbroj a vyrážíte k prvnímu mostu. Co se bude dále dít, již více neprozradím, jelikož se jedná o poměrně důležité příběhové vsuvky, které by vás poté nepřekvapili.
Tolik k samotnému úvodu do hry a teď se podívejme na hru samotnou ...
V prvních dvou dílech série šlo při bojích o to zaměřit nepřátelskou pozornost na jeden z týmů a s dalším jej obejít a vyřídit z boku/zezadu. Touto taktickou možností ovládat dva - tři teamy se BiA odlišovala od Call of Duty a Medal of Honor. Tento způsob boje se uplatňuje i ve třetím díle, ale již ne v tak markantním měřítku, jako v předchozích dílech, což je poměrně škoda. Sice své teamy ovládat můžete i nadále, ale tentokrát v 75% případů veškeré nepřátele sundáte přímou střelbou při přestřelce, což v minulých dílech až tak snadno nešlo. Ale tohle je poměrně solidní příklon k větší reálnosti, tak že to musíme akceptovat, protože ne vždy byly vaši skuteční protivníci ve válce takoví pitomci, že si nechali otevřená vrátka přímo do svého středu.
 Další novinkou je to, že se můžete přitisknout k překážce a ve vhodný okamžik jen vykouknout a začít střílet, prostě něco podobného jako známe z rainbow six nebo gears of war. Škoda jen, že nemůžete střílet naslepo. Další novinkou, která tuto hru posouvá blíže k realitě je úplně zrušení ukazatele vašeho zdravotního stavu. Na vyšší obtížnost prostě dostanete jednu kulku a hra končí. Jenže nemusíte se bát. Tady se na operaci fleshpoint nehraje a než tu kulku dostanete tak se chvíli načekáte. Již zranění není věc náhody ale spíše vaší nepozornosti. Jste pár vteřin nekrytí? Tak vám obrazovka zrudne do červena jako při výbuchu emisí v S.T.A.L.K.E.R.O.V.I. a jestli se okamžitě neschováte tak již vaši tělesnou schránku navštíví proklatě horké olovo.
 Tato změna mi přijde jako poměrně dobře vymyšlená, ale škoda že není doladěna k dokonalosti. Předchozí díly na nejtěžší obtížnost byly opravdovou výzvou a Hells Highway i na tu autentickou obtížnost je jako procházka růžovým sadem. Schováte se za překážku a střílíte a nepřátelé padají jeden za druhým. Prostě autoři to podělali s načasováním a i na vyšší obtížnost máte stále dostatek času, než vám nepřítel „uštědří kulku do hlavy", což je docela nereálné, když zrovna vás má zaměřeno pět Němců s puškami a samopaly. Škoda škodoucí, tohle je jedna z největších chyb, které mě na novém Brother in Arms mrzí.Naopak jako nejkladnější plus nového dílu bych bral přidané nové jednotky. V minulých dílech jste mohli velet maximálně tak podpůrnému týmu a útočnému týmu, plus občas se vám uštědřilo po nějakém tom tanku. V hells Hihgway se můžete nově těšit na tým vybavený bazukou nebo kulometem a to si pište, že takový tým vám dokáže poskytnout neuvěřitelnou podporu, jelikož jak se tyto kvéry se rozzpívají, tak němci se jen klidí ze scény.
 Mezi novými zbraněmi si moc nevyberete, téměř nic nového není (a co bychom také od 100krát prověřené druhé světové války chtěli že...), ale nově s sebou můžete nést Němcům ukořistěný kulomet MG42 nebo německou bazuku panzerschreck. Kulometná hnízda již nebudí požadovaný respekt jako v minulých dílech, jelikož za nimi většinou jsou snad slepí vojáci, jinak si nedovedu vysvětlit, proč před německým kulometem si můžete pobíhat dle libosti a jen tak nezemřete. Takhle to vypadá, že kulometná hnízda byla ve skutečnosti jedna z nejméně nebezpečných jednotek ...
Opět si v několika misích zkusíte řídit tank, který se vám občasně šikne i jako podpora. Tyto okamžiky nejsou vůbec špatné a docela i zlepšují zážitek ze hry, ale když už ten tank máte, tak jste jak nesmrtelní a nepřátel, co se náhle proti vám objeví, je až nezdravě moc nebo málo a spíše než do staré dobré Brother in Arms by tohle sedlo spíše do Call of Duty. Ale co dá se to přežít a možná některým z vás to ani nepřijde.
- Unreal Engine 3 - standardní výbava každé hry?
Hra běží na již v dnešní době standardním vybavení valné většiny současných nových her - Unreal Enginu 3.0 od firmy Epic Games, který najdeme u drtivé většiny nově vycházejících herních titulů. Všechny tyto hry tak mají bohužel dosti podobné rysy, které se nedají přehlednout, včetně všech dobrých i nedobrých věcí.
Hra vypadá na dnešní poměry stále slušně a zahrajete si i na slabších sestavách (poznámka redakce: například i na těch z Tesca, ale zázraky nečekejte). Fyzika je výborná. Dřevěné laťky na plotech se bortí pod náporem svištících kulek. Kryty z pytlů písků po výbuchu granátu se rozletí i s vojáky, kteří si mysleli, že za nimi budou v bezpečí. Granáty dokážou utrhnout vojákům údy (na co již jsme si zvykli u minulých dílů), nebo vojáky roztrhnout na dva díly. Poměrně mě překvapilo, co se stalo, když jsem použil granát v budově. Německý voják, co byl schovaný za stěnou se roztrhl na dva kusy a jeho torzo přilétlo až ke mě na křeslo ,za kterým jsem se krčil. Vojákovo torzo se od křesla odrazilo a putovalo pěkně dalších 5 metrů po místnosti při čemž samozřejmě za sebou zanechávalo poměrně nepříjemně vyhlížející krvavé stopy. Takže Fyzikální engine je skvělý - i když má své mouchy v několika nerealistických prvcích. Jakpak je na tom grafika?
 Na Crysis nebo Far Cry 2 nemá ani náhodou, ale že by se hra měla za něco stydět to určitě ne.Tráva vlající ve větru, HDR efekty, animace vojáků a jejich mimika je stále na opravdu dobré úrovni a na hře je to znát.I když zejména v oblasti modelů hra trochu pokulhává. I tak si dovolím tvrdit, že Brothers in Arms Hells Highway patří mezi hodně přitažlivé hry a zejména kvalita animací je opravdu skoro filmová.
A jestli si hru chcete vychutnat v maximálních detailech, tak by vám měla stačit následující sestava:
- Procesor na 3GHz
- 4GB paměti
- ATI Radeon HD 4870 nebo Geforce GTX 260.
Já jsem osobně hru hrál na sestavě: Intel Q6600@3600MHz, 4GB operační paměti a ATI Radeon HD 4870X2 a hra jela bez sebemenšího zádrhu v průměru nad 80FPS! Majitelé nejsilnější grafické karty současnosti se tak opravdu nemusí bát, že by si nezahráli :).
- Co za sliby autoři dodrželi a nedodrželi??
Když si zavzpomínáme a vrátíme se o pár měsíců zpět před vydání Brothers in Arms Hells Highway, tak zjistíme, že autoři nám naslibovali pár věcí, kterých jsme se ve hře nedočkali. Jedním bylo například, že budeme mít v týmu vojáka, který bude nosit minomet a natrhne s ním němcům jejich zahrabané koudele. Škoda, že jsme se minometu nedočkali, ale dostali jsme alespoň Jaspera s bazukou nebo Browningem ráže 30". Což by nám mohlo stačit. Také nám bylo slíbeno, že děla budeme moci ničit děla i pomocí vhození granátu do hlavně, tak jak jsme to mohli například pozorovat v seriálu Bratrstvo Neohrožených. Jenže po takových záležitostech, jako by se slehla zem. Naštěstí autoři dodrželi slib, že hra bude nejkrvavější ze série a měli pravdu, hra je místy na střílečku z druhé světové války solidně krvavá, až se vám zvedne žaludek. Dále byl nám slíbený filmový zážitek, a je pravdou, že tomuhle slibu autoři dostáli na jedničku. Hra je propletena hromadou filmečků, které u vás vyvodí potřebnou atmosféru a hře to dodává jistý šmrnc originality, která se vidí jen v málo kterých hrách.
 Ale to co mě zklamalo je, že se vytratily některé lokace, které nám autoři představovali na různých předváděčkách. Například jestli se pamatujete na video z Eindhovenu, kde Baker a jeho tým sedí v hračkářství a povídají si, když náhle před malebný obchůdek spadne dělostřelecký granát, či jak Němci přepadnou americký konvoj, který vaše družstvo doprovází, tak tyto scenérie ve hře totálně chybí a je to poměrně škoda. Neříkám, že nenarazíte na dobré přestřelky či lokace, ale tyto výše zmiňované místa vypadala na výsost překrásně. Naštěstí hra končí tak, že je jasné, že se pokračování 100% dočkáme, takže je zde naděje, že se těchto atmosférických okamžiků dočkáme ve čtvrtém díle, jehož název ještě není prozrazen, ale je dost pravděpodobné, že Gearbox již na něm pilně pracuje.
Podívejme se tedy na celkové hodnocení a pohled i druhého hráče ...
- Brothers in Arms: Hell's Highway - hodnocení
Již téměř vše o hře víte, ale co atmosféra a příběh? Naštěstí autoři opět vše dotáhli do zdárného konce a atmosféra ze hry jen srší. Přestřelky v malebné holandské vísce s partou německých hlídkujících vojáků, při bečení roztomilých oveček, které všude kolem vás pobíhají, dokáže naladit skvělou atmosféru a vy si připadáte, jako byste byli přímo tam (i když to by ve skutečnosti nikdo z nás věřím nechtěl). V původním Brothers in Arms nebyla nouze o sniperské mise, a jak je to s hell highway? No, abych řekl pravdu, tak si těchto scének již tak moc neprožijete. Jednou budete ze střechy továrního komplexu odstřelovat pronásledovatelé jedné osoby, kterou máte za úkol zachránit, podruhé si sniperku můžete vzít při postupu po jedné cestě, kde jí bude disponovat pár německých vojáků, krycích se za vraky aut a tanků. Ale i tak to nevadí, že se s oblíbenou sniperkou nijak moc neseznámíte. Jelikož zbrojní arzenál je velice početný a za celou hru si ani všechny zbraně nestihnete pořádně osahat, i když zjistíte, že automatická pušku a Thompsonův samopal s bubnovým zásobníkem je nejlepší kombinace.
 U některých her je příběh brán spíše na lehkou váhu (především u stříleček) a tak s neotřelým příběhem u dnešních stříleček již moc nemůžeme počítat, ale to co mě uzemnilo byl příběh u Hells Highway. Na to že se hra odehrává za druhé světové války, tak tolik obsáhlý příběh je opravdu udivující. Je až k nevíře, co autoři dokázali narvat do tak poměrně krátké střílečky (v porovnáním s Far Cry 2) je herní doba zhruba okolo 12-13 hod., ale čeká vás i nějaké ty video sekvence, ve kterých se dozvíte spoustu o pozadí příběhů z minulých dílů.
Zajímá vás například, jak zemřel Allen a Garnet na farmě v Normandii? Nebo proč byl po jejich smrti Legget tak psychicky nabouraný až vlastně u hory 30 zešílel a vlastně se nechal popravit? Na tyto všechny otázky se dozvíte odpověď v aktuálním třetím dílu.
První díl Brother in Arms přišel s poměrně inovačním herním stylem a byla radost hrát tuto hru. Druhý díl nepřinesl prakticky nic nového a jen opět prodloužil příběh a naladil nás na dnešní Hell´s Highway, který dnes již nemá nic moc čím zaujmout, co se týče do herního stylu. Jedná se klasickou střílečku z druhé světové války s příchutí taktizování, na které jsme si již navykli u předchozích dílů. Jestli jste přemlsáni všemi těmi Call of Duty nebo Medal of Honory a toužíte po hře z druhé světové války se silným příběhem a s reálnými podklady z minulosti, tak neváhejte ani minutu a obstarejte si tuto skvělou hru. Hra je nadprůměrná a určitě si mých 85% zaslouží. Za bezchybnou příběhovou linii, poměrně solidní herní dobu, povedou fyziku a pěkné grafické ztvárnění Holandské krajiny.
- Druhý pohled na Brothers in Arms by DD
Jako příznivec akčních her a zejména těch z 2svv jsem se na BiA přirozeně těšil. Autoři toho ostatně neslibovali málo. A realita? Atmosféra až na pár světlých okamžiků nic moc, rozhodně nemá na nedávný Medal of Honor Airborne. Příběh ale skutečně na akční hru velice pěkný a velice dobře podaný, i když docela dlouhé filmové sekvence ještě více trhají atmosféru vlastní hry.
Čeho jsem se obával, se bohužel stalo skutečností - technologické zpracování není rozhodně špička. Na hře je vidět, že měla vyjít tak před rokem. Tragické jsou zejména modely techniky a dalších detailů, které jsou na dnešní dobu prostě strašné - hranaté a vypadají jak papírové. Vývojáři se to sice všechno snažili zamaskovat slušnými efekty a použitým engine, ale povedlo se to tak na půl.
 Na můj vkus je ve hře až příliš málo protivníků, kteří jsou většinou navíc hloupí a slepí jak patrony. Některé pasáže hry vám sice dají zabrat, ale pečlivě uschován se nakonec prostřílíte. Většina pasáží je však velmi lehká, protože se zdá, že máte snad většinou se svými spolubojovníky početní převahu, což rozhodně v reálu tak nebylo. Vtípkem jsou mise s tankem, tank sám o sobě nevypadá moc realisticky a za celé ty mise nenarazíte na protivníka, který by vás snad nějak výrazně ohrožoval. Němci vám skáčou před hlaveň a díky skriptům běží do krytů, které jste třeba před tím chytře zničili. A to ani nemluvím o omezení prostředí, kdy váš tank spolehlivě zastaví dřevěný plůtek o výšce 30-ti centimetrů. Inteligence protivníků je na úrovni bublajícího bláta. Špatné krytí, slepota, že jim klidně padnete do zad, prostě protivníci hry jsou slabá stránka hry. A bohužel s nimi se to celé veze. Abych jen nekritizoval, tak zpracování výbuchů a následků jsou perfektní a z těch se může učit třeba i Crysis a spol. Na druhou stranu rozbít nejde zdaleka vše, co by jít mělo. Lehce nadprůměrná herní doba a to, že nepoznáte, kdy už skutečně bude konec hry, lze brát za klad.
 Celkově je třetí díl BiA vlastně nastavovanou kaší letitého prvního dílu. Jedná se sice o nadprůměrnou hru, ale na Call of Duty 1 (+datadisk) a 2 nebo Medal of Honor Airborne skutečně nemá ani náhodou. Zejména Medal of Honor Airborne je atmosféričtější, lépe zpracovaný a celkově zábavnější a to vyšel už před více než rokem. Na BiA jsem se těšil, ale výsledek zdaleka nenaplnil očekávání a celkově zůstává pocit mírného zklamání. Dlouhá doba vývoje se na hře bohužel kladně neprojevila, spíše naopak. Kdyby vyšla loni, bylo by asi hodnocení lepší. Já dávám hodnocení 75%. Hra rozhodně zabaví, ale příliš od ní neočekávejte. Fanoušky 2svv i potěší, ostatní hráče ale nemusí zaujmout a fanoušky čistě akčních her mohou pěkné, ale dlouhé filmové sekvence unudit k smrti, stejně jako na akční hru z 2svv opravdu podivně málo akce a v malém měřítku.
Příště se podíváme zase na nějakou jinou novou hru, a že jsme to v poslední době měli pořádné žně novinek.
|
). A grafika me hodne zklamala, postavy a jejich animace jsou opravdu skvele, ale ostatni uz tolik ne. Kuprikladu budovy na ulici jsou spis otexturovane krabice... Je to urcite vizualne nejhorsi hra na Unreal 3 enginu, jakou jsem zatim hral. Naprosto souhlasim s verdiktem DDho.
. Žádná novější hra mi nejede plynule ani v 1024x768 ( přetaktovaná x1600pro ddr2 ), až na pár vyjímek.
