• TEST: GIGABYTE Z690I AORUS ULTRA

                                 - RECENZE špičkově udělané a vybavení ITX desky

Máme rádi testování zajímavých základních desek a tahle patří mezi ty vůbec nejzajímavější. Opravdu špičková mini-ITX s DDR5 atd. pro nové procesory ALDER LAKE od Intelu. To je Gigabyte a jeho nová Z690I AORUS Ultra.

Před sebou tedy máme základní desku malého 17x17cm formátu, která je ovšem určená pro ty nejméně efektivní, extrémně náročné běžné procesory na současném trhu, tedy Intel a jeho 10nm Core 12000 sérii v čele s žravým i9-12900K a jeho běžnými 250W bez taktování. Samozřejmě nároky na základní desky a jejich kvalitu jsou velké, tím spíše u takto malých desek.

Gigabyte tak použil opravdu robustní 10vrstvé PCB v kombinaci s 10+1+2 VRM kaskádou ve špičkovém provedení a poměrně masivním chlazením kombinující klasický heatsink a velkými pasivy okolo. Kvalitní PCB a elekronika je vyžadována i kvůli podpoře PCIe 5.0, ačkoliv v praxi stále nevíme, jestli to vůbec funguje, protože neexistuje PCIe 5.0 grafika :).

Samozřejmě SSD M.2 sloty jsou „jen“ formátu Gen4, ale zato i na takto malé desce jsou dvě pozice a překvapivě masivní chlazení a vůbec zajímavá patrová konstrukce části PCB.

A námi testovaný model podporuje také DDR5 paměti s odpovídajícím provedením slotů. I ty jsou fyzicky zesíleny. Přes minimalistické rozměry Gigabyte rozhodně nešetřil a neomezil výbavu. Konektorů je hodně, nechybí grafické výstupy, Type-C USB, 2,5GHz LAN a samozřejmě WiFi/BT i kvalitní integrovaný zvuk.

Takže nás samozřejmě zajímalo, jak si tahle malá, ale opravdu hodně vybavená základní deska vede v praxi.

• Základní deska

Balení je jako obvykle odpovídající formátu a velikosti, tedy poměrně kompaktní, informačně ale vyčerpávající.

Uvnitř najdeme vedle samotné desky i základní příslušenství, za zvlášť užitečnou považuji rozdvojku na vnitřní USB konektor, což bývá často nepříjemné omezení u takto malých desek, které mívají jen jedno takové vnitřní USB.

Samotná deska je tedy mini-ITX formát (17x17cm), s paticí LGA 1700 a čipovou sadou Z690, což tedy znamená podporu 10nm procesorů Intel Core 12000 série (ALDER LAKE) a nadcházející Core 13000 série (RAPTOR LAKE).

Samozřejmě vzhledem k formátu je to hodně stísněné a namačkané, ale Gigabyte se hodně snažil. Zejména celková kvalita PCB, napájení a robustnost chlazení u takhle malé desky překvapí. Ale vzhledem k velkým nárokům ne zrovna úsporných a efektivních procesorů Intel, je to nutnost. Testovaný model má DDR5 sloty. Podporovány jsou tedy jen DDR5 paměti, a to 2x 32GB o až 6200MHz+ se vším co k tomu náleží.

Deska má zajímavé dvoupatrové provedení v oblasti toho M.2 osazení disků, kdy má dvě pozice nad sebou, s masivními pasivy mezi. Abyste se ale pod to dostali, má vlastně „druhé patro“. Speciální vyjímatelnou část PCB, která kormě M.2 pozice obsahuje i další konektory. Je to tam trochu namačkané s kabeláží, takže pozor až to budete rozdělávat.

Tradičně má tedy jako mini-ITX formát jen jeden PCIe x16 slot (5.0 obsluhovaný linkami z CPU). K tomu má 2x M2 (obojí Gen4). Nechybí ještě dva klasické SATA konektory. Na desce jsou také vnitřní USB a vše, co je třeba v dostatečném počtu.

Na výstupech najdeme HDMI, DP, USB včetně Type-C verze, 2,5Gbit LAN a také Wi-FI 6 + BT. Nechybí ani dva konektory od zvukovky, ALC4080, což je varianta ALC 1200 série.

Ze zajímavostí má deska Q-Flash funkci, decentní RGB podsvícení s konektory a samozřejmě kvalitní SW podporu i BIOS. Zkrátka špičková malá deska.

Jak šlape v praxi?

• Testy a výkon desek v praxi

Pro testy desek jsme použili Core i9-12900K procesor s Corsair AiO 360mm. Jako grafická karta je tu referenční Radeon RX 6900 XT, testujeme s DDR4 5200MHz paměťmi.  Jen pro Z690 používáme Windows 11 PRO, ostatní platformy jsou stále na Windows 10, který je prostě lepší systém. Jenže výkon ALDER LAKE je kvůli neoptimalizaci ve W10 trochu negativně ovlivněn.

Pro otestování jsme zvolili několik aplikací, které prověří jednotlivé oblasti, jež nás zajímají.

• Testy a výkon desky

A jak si tedy deska vede? Testy slouží hlavně pro prověření a pořádné zatížení desky, abychom zjistili, zda funguje, jak se očekává. Rozdíly mezi základními deskami se stejným čipsetovým řešením, pak už udává hlavně třeba vyladění BIOSu a možná stupeň výbavy. Všechny platformy jsou testované na základních parametrech a specifikacích procesoru od Intelu (tedy žádné MCE, nelimitované TDP atd.).

Z hlediska fungování a výkonu, jsme nenarazili na žádný problém ani anomálii.

Výkon nicméně ve skutečném základním nastavení procesoru, je v souladu s očekáváním a kde má být. Vše funguje, jak má. Na Z690 konečně i ze strany čipsetu jsou PCIe 4.0 linky, jako u X570 platformy. Takže všechny M.2 sloty na desce mají k této rychlosti přístup. Pokud jde o výkon NVMe i SATA, vše je v normálu.

GIGABYTE Z690I AORUS ULTRA je z hlediska kvalit integrovaného zvuku jedna z lepších desek, speciálně na poměry mini-ITX formátu, na kterých jsou zvukové obvody kvůli místu a interferencím prostě omezeny ve srovnání s většími deskami. I tady to omezení je, kdy ALC 4080 nemá zdaleka takové HW posílení, jako nabízí Gigabyte na větších deskách. Ale kvalita zvuku je solidní. Deska má ale jen dva 3,5mm zvukové porty a nemá digitální výstup.

Podívejme se dále, a to na provozní vlastnosti desek a jak se to má s tím taktováním ...

• Provozní vlastnosti, taktování

Z hlediska spotřeby desky hraje roli osazený procesor, jeho nastavení atd. 10nm ALDER LAKE procesory Intel Core 12000, jsou extrémně náročné, i když výkon tomu zdaleka neodpovídá proti konkurenci. RYZEN 5000 dokáže stejný nebo i lepší výkon nabídnout s výrazně nižší spotřebou CPU. To je daň za neefektivní monolitickou konstrukci procesoru na již zastaralé 10nm výrobě. Core i9-12900K výkonově ale konečně aspoň stačí na ovšem stále výrazně úspornější RYZEN 9 procesory. Ovšem aby tohle dokázal a nezaostával, vyžaduje k tomu obrovské množství energie. Intel sice udává základní 125W TDP, ale to platí jen pro základní takt.

Procesor má ale ve skutečnosti 242+W TDP, kam se běžně přepíná, když to chlazení a podmínky dovolují. Ale ani to není úplné maximum. Limit je téměř 300W. Navíc lze ten limit vypnout, což výrobci desek v některých profilech běžně dělají) a pak procesor klidně překročí i 300W TDP, jen aby udržel ty takty na téměř 5GHz na celku (platí pro ta velká jádra, ta menší mají takt nižší), jakkoliv výsledný výkon není zrovna omračující vzhledem k tomu, že pak žere jako mnohem výkonnější RYZEN ThreadRipper, které mají i několikanásobek jader a výkonu. V grafu vidíte stav v základním nastavení s dodržováním limitů, tak stav s vypnutými limity, tedy tzv. Adaptive Boost s posunutím taktů těch výkonných jader na stabilních 5,2GHz, kdy jsou základní limity TDP konstantně překračovány.

GIGABYTE Z690I AORUS ULTRA je sice malá základní deska, ale počítá se i s taktováním, i když není to extrémní model pro OC hrátky. Je navržena pro využívání plného potenciálu Intel procesorů v kombinaci i s vodním chlazením. Všemu odpovídá silná napájecí kaskády i chlazení, i když to samozřejmě bude větší zátěž vzhledem k formátu a předpokládané velikosti skříně.

Gigabyte u tohoto modelu používá pro chlazení VRM klasické heatsinky a vše doplňuje nenápadnými, ale mohutnými heatsinky. Teploty se na VRM drží kolem 55 - 60°C, což není špatné na poměrně kompaktní velikosti, samozřejmě při taktování to jde výše. Dobře chlazení jsou M.2 pozice, což je na tak malé desce docela vzácnost, ale deska spoléhá na to, že budete mít slušně chlazenou a provětrávanou skříň.

• Taktování

Deska je dimenzována na rozumné domácí taktování, něco vydrží. Ale není to extrémní model, což je asi jasné i kvůli formátu, jež sám znamená kompromisy. U běžného domácího taktování je největším limitem fakt, že nejvýkonnější dostupný procesor pro tuhle platformu, 16jádrový/24vláknový Intel Core i9-12900K, běží už téměř na maximum svých možností v základu, a i s výkonným AiO chlazením má na těch 5,0GHz allcore běžně kolem 90°C. Jakékoliv i minimální posuny zhruba o 100 – 200MHz znamenají teploty ke 100°C i s vodou.

Core i9-12900K je zkrátka extrémně náročný procesor, vzhledem k výkonu a spotřebě hodně neefektivní ve srovnání s tím, co na trhu dávno je. Takže na kvalitě desek a chlazení hodně záleží. Už v základu s využíváním toho 242W limitu, kam může (bez OC) jít, dá zabrat většině chladičů. Prakticky jen s velkými výkonnými vodními chladiči má cenu se do nějakého OC pouštět, ale počítejte s tím, že i tak teplota CPU dosáhne 100°C. Většina Z690 desek nedokáže udržet stabilně/spolehlivě dlouhodobě boost na těch 5,2GHz, kam 12900K jde vyhnat. GIGABYTE Z690I AORUS ULTRA zvládá stabilních 5,1GHz (jen u 8velkých jader, ta menší jedou na nižším taktu). Nicméně osobně bych ale taktovat čip jako 12900K nikomu nedoporučil, natož ho taktovaný provozovat.

Smutnou realitou je, že taktovat Core 12000K jednoduše nestojí za to. Absolutní nárůst výkonu po přetaktování je u těchto procesorů velmi malý, protože téměř žádný potenciál pro běžné taktování už tyhle CPU nemají. Speciálně 12900K jede prakticky na hranici svých možností = spíše na maximum možností současných běžných chladičů. Mimo základní režim, dodržující ten časově omezený 242W boost, stačí prostě zapnout neomezený boost natrvalo (tzv. Adaptive Boost), kdy procesor konstantně překračuje ten jinak velmi vysoký boost, a to je tak téměř běžné maximum, co z toho dostanete. Dokáže jít s takty na stabilních až na 5,1 - 5,2GHz na těch 8 hlavních jádrech (nižší je takt u těch dalších menších 8). S tímto ručním taktováním z něj nevytáhnete o moc nic navíc. Obecně výkon 12900K je o dost lepší než u 11900K, však má také fyzicky dvojnásobek jader. Ovšem je stále docela nízký s ohledem na tu obrovskou spotřebu a zahřívání. Procesor dokáže žrát prakticky stejně, jako 32jádrový RYZEN ThreadRipper 3970X, ale ten má téměř dvojnásobný procesorový výkon. Ani nataktovaný 12900K nedokáže výrazně odskočit už rok starému RYZEN 9 5950X, který však podobný výkon dokáže nabídnout v základu bez taktování se spotřebou běžně o desítky W nižší, což je v mainstreamu brutální rozdíl.

Pokud jde o taktování pamětí, Intel platforma není moc vybíravá, ostatně je to proto, že paměti nejsou konstrukčně s CPU tak zásadně svázány jako u RYZEN procesorů, kde jsou i paměti lépe využívány. Novinkou u Z690 jsou DDR5, které jsou a budou zajímavé z důvodů honění nových rekordů taktů. Vždyť už základní modely jsou na 4800MHz, k dispozici máme 5200MHz moduly, a i ty jdou vyhnat na více jak 6000MHz bez velkých potíží. Ale tématu taktování DDR5 se budeme ještě věnovat jindy. U dnes testované GIGABYTE Z690I AORUS ULTRA výrobce uvádí podporu pro 6200MHz OC. Ty ale v redakci zatím nemáme, nejrychlejší běžné kity se k nám dostaly zatím jen s 5600MHz. I ty jdou ale na 6200MHz posunout celkem snadno a deska to zvládá bez potíží. Vzhledem k tomu že má jen dva sloty, tak odpadají komplikace s osazením 4, což je u kombinace ALDER LAKE + 4x DDR5 moduly trochu problém.

K závěrům a hodnocení …

• Závěr

Není pochyb o tom, že tohle je jedna z nejlepších mini-ITX desek, pokud jde o kvalitu zpracování i výbavu. Nicméně vzhledem k nárokům nových Intel ALDER LAKE procesorů je to prakticky nutnost. I tak samozřejmě kompromisům se u mini-ITX nevyhnete. Pramení z omezené velikosti a prostoru pro chlazení a výbavu.

Gigabyte se to ale snažil minimalizovat, využil chytrý design dvoupodlažního provedení a také chytře využil prakticky každý cm prostoru pro opravdu masivní chlazení na poměry mini-ITX platformy. Ale doporučuji opatrnost, až to budete rozebírat kvůli osazení M.2 SSD. A pokud osadíte obě pozice M.2 nějakými 7000MB/s SSD disky, tak rozhodně udělejte ve skříni slušný průvan kvůli chlazení těch pasivů. V kombinaci s Core i7/12700K nebo dokonce i9-12900K procesorem je tahle deska samozřejmě docela hodně topící malé těleso, protože musí zvládnout uchladit hodně na malé ploše. Ale designována na to je dobře.

Líbí se nám některé chytré detaily, díky kterým má deska hodně tradiční výbavy a neomezuje vás tedy kvůli své velikosti. Snad jediné, co vytknut jsou jen ty dva 3,5mm výstupy zvukovky. Ale většině by to mělo stačit. Nemá ani Thunderbolt, „jen“ klasicky Type-C 3.2 gen2. Ale všeho je dost. Wi-FI/BT také funguje velmi dobře.

Jak asi tušíte z dosavadních zkušeností s Intel Z690 platformou, největší kámen úrazu bude spočívat v ceně. A nemýlíte se. Tohle je sice špičková mini-ITX, ale cena je přeci jen o dost vyšší, než jsme u podobných modelů byli zvyklí. Stojí totiž 7600 korun! Což je dost pálka, speciálně když se zde nevyhnete nákupu extrémně drahých DDR5. Existuje sice i DDR4 varianta, ale u nás jsem ji v obchodech neviděl. To je škoda, protože pokud začnete počítat cenově sestavu jako celek, tak se to kvůli DDR5 opravdu extrémně prodraží. A je to tak opravdu dnes jen pro největší nadšence, kteří na poměr cena/výkon nekoukají.

Nicméně pokud jste takový nadšenec a chcete postavit sestavu v mini-ITX formátu se vším všudy a rozumně výkonnou, tak tohle je asi nejlevnější mini-ITX deska, kterou bych na to v rámci použití ALDER LAKE Core i9 doporučil. Jednoduše má kvalitní a robustní zpracovaná i chlazení přežít značné nároky nových procesorů Intel i vyšší teploty, které u mini-ITX systémů obvykle panují. A má velmi slušnou výbavu. Konkurence samozřejmě existuje, i když tradičně je podobných mini-ITX modelů minimum. Gigabyte je o něco levnější než asi jediný plně kvalitativně srovnatelný konkurent v podobě ASUS ROG STRIX Z690-I GAMING, a ten cenový rozdíl není úplně malý (7600 vs 9000 korun vč. DPH). Bohužel ceny trochu solidních Z690 desek jsou ale prostě extrém, a jak jsem říkal dříve, bojím se, že budou podobné ceny i u blížící se nové platformy AMD AM5 (X670) atd. Tedy prostě časy a věci se mění.

Každopádně pokud vám nevadí cena a také nutné extra náklady na DDR5 paměti, tak GIGABYTE Z690I AORUS ULTRA je velmi působivá mini-ITX deska, jedna z nejlepších, kterou jsem kdy testoval, kdy se Gigabyte nesnažil o vyloženě extrémní model. Chválím celkovou robustnost a kvalitu, takže věřím, že tahle deska má šanci přežít i náročný provoz atd. Skvělá volba pro malý, ale hodně výkonný PC …

Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům