- TEST: Biostar Z690GTA Racing – Jaká je základní deska
od u nás méně obvyklého výrobce?
Dneska se podívám na novou základní desku z nabídky Biostar pro novou platformu LGA1700 od Intelu s generací procesorů Alder Lake. Dnešní testovaný model opět míří na zákazníky, kteří nechtějí za základní desku utratit majlant a zároveň chtějí použít své DDR4 paměti z předchozí platformy. Přece jenom DDR5 jsou stále sakramentské drahé a testy jasně prokázaly, že výkonnostní skok je zatím speciálně s ALDER LAKE procesory (které mají i DDR4 řadič, protože nativně jde o DDR4 architekturu) minimální.
)
Pokud se totiž podíváme na Z690 s podporou DDR5 pamětí, jsou obecně dost drahé, speciálně proti srovnatelným DDR4. Výrobce tak potěšil a desku vybavil podporou mnohem levnějších DDR4 modulů.
- Biostar Z690 GTA Racing
Model GTA Racing je tedy takovou zlatou střední třídou tohoto výrobce, kde se hledí mnohem víc na poměr cena/výkon. Pokud byste chtěli nějaký TOP model, má BIOSTAR model Z690A Valkyrie, i ten je pro DDR4, ale je výrazně dražší než dnes testovaný RACING. I ten ovšem rozhodně není levný, takže očekáváme, že bude opravdu kvalitní, speciálně vzhledem k nemalým nárokům nových Intel ALDER LAKE procesorů.
)
Deska je vybavena 14fázovým napájením s aktivním chlazením skrze dva integrované ventilátory. Nechybí 2,5Gbit LAN, USB 3.2 Gen2x2, ovšem deska nemá Thunderbolt 4, Wi-Fi nebo Bluetooth. Je na Wi-Fi jen připravena, stačí jenom dokoupit Wi-Fi modul do příslušného mSATA slotu. Co v této cenové relaci chválím jsou vyztužené PCIe sloty a také tři chladiče pro M.2 disky.
)
Samozřejmě tohle je edice určena spíše pro běžné uživatele a hráče, ne přímo overclockery, takže zde nečekejte nějakou extra výbavu v tomto ohledu. Není zde POST display, ani tlačítka pro zapnutí desky přímo na PCB. Nejsou zde ani speciální čidla pro chlazení na tekutém dusíku a deska nemá ani duální BIOS, dokonce nemá ani speciální tlačítko na zadním panelu pro přehrání BIOSu skrze uložený BIOS na Flash disku bez nutnosti osazení procesorem. BIOS tedy musíte nahrát buď přímo v BIOSu, nebo v prostředí Windows skrze dodávanou utilitu. To si v recenzi také ukážeme.
)
Ohledně designu, máme zde i RGB podsvícení, ovšem velmi decentní. K němu výrobce dodává svůj vlastní program pro jeho nastavení.
Pojďme se povídat na samotnou základní desku více z blízka…
- Základní deska
Balení je spíše prostší, ale účelné. Deska je stále velmi dobře chráněna vůči poškození.
)
Co by příslušenství zde najdete instalační DVD (jako obvykle by mě zajímalo, co s tím mají dnešní uživatelé přesně dělat? Točit na prstě?), manuál, dva SATA kabely, čtyři M.2 šroubky, dva distanční šrouby a také onen držák na grafickou kartu.
)
Deska je klasického ATX formátu, má tedy novou LGA1700 patici a čipset Intel Z690, což znamená, že je kompatibilní s 10nm procesory od Intelu 12 generace a bude kompatibilní i s nadcházející 13.generací. Deska dále nabízí 4 sloty pro DDR4 paměti, až to až 128GB s frekvencí 5000+ MHz. Ovšem Intel nativně udává podporu až 3200MHz u svých CPU, vše ostatní je tedy klasicky již bráno jako taktování.
)
Hlavní dva PCIe 16x sloty jsou vybaveny plechovým vyztužením, ostatní sloty toto vyztužení nemají. Jen ten první je pochopitelně formátu PCIe 5.0, kdy linky zajišťuje přímo ALDER LAKE procesor. Všechny ostatní PCIe sloty jsou Gen4.
)
Pokud jde o diskovou kapacitu, lze zapojit až 8 disků do konektorů SATA a další tři disky do slotů M.2. Dva horní jsou Gen4. Jeden spodní je maximálně Gen3. S touto deskou tedy nebude problém vybavit počítač opravdu velkým datovým úložištěm. Dále nechybí ani konektor pro přední USB-C ve verzi 3.2 gen2 pro počítačové skříně. Nebude tedy problém si například i toto velké diskové pole rozšířit rychlým externím USB diskem.
)
Deska sice nemá 10Gbit LAN port, ale to v této cenové hladině ani nečekáme :). Ovšem najdeme zde 2,5Gbit čip Realtek RTL8125B. Pokud jde o zvuk, výrobce vsadil na osvědčený Realtek ALC1220 s podporou 7.1 prostorového zvuku. Takovou zvláštností je pak přítomnost archaických PS/2 konektorů pro zpětnou kompatibilitu, já osobně si myslím, že věnovat místo na zadním panelu tomuto konektoru je dnes plýtvání místem, klidně zde mohly být další dva USB konektory navíc.
)
A jak tedy deska funguje v praxi?
- Deska v praxi
Pro otestování základní desky jsem použil procesor Intel i7-12700KF. Přece jenom poměr cena/výkon je u tohoto procesoru mnohem lepší jak u předraženého modelu Core i9-12900K a hlavně má i mnohem menší spotřebu.
)
Abych dokázal prověřit možnosti desky na maximum, zvolil jsem AIO vodní chlazení společnosti Alphacool s velkým 280mm radiátorem, celo měděné konstrukce. Jako referenční disk jsem nakonec použil NVMe SSD disk FireCuda 530 2TB od společnosti Seagate s rychlostí 7000MB/s.
)
Ohledně pamětí, nakonec jsem zvolil dva modely od Adata a HyperX. Jako základní model s frekvencí 3600Mhz v provedení 4x8GB Predator RGB. Následně jsem otestoval i rychlejší Spectrix D80 Xtreme s frekvencí 4800MHz. Porovnám tedy v přímém souboji DDR4 a DDR5 na stejné frekvenci co mám naměřené výsledky z předchozí recenze s deskou Aorus Xtreme.
)
Referenční grafika byla nakonec Nvidia GeForce RTX 3070 Ti společnosti KFA2 s modelem EX. Testovací sestava pak byla napájena 1200W zdrojem Be Quiet! Dark Power Pro 12 s platinovou certifikací.
Aby byly výsledky testů, co nejlepší rozhodl jsem se provést aktualizaci BIOSu základní desky. Tím byl BIOS verze Z69BCC24 z 24. Prosince minulého roku. Update jsem nakonec prováděl přímo v prostředí Windows skrze dodávanou utilitu výrobce. Celý proces je velmi jednoduchý a zabere kolem 5 minut času. Zvládne ho tedy i naprostý laik.
Pokud jde o to jak se i7-12700KF na této desce chová se základním nastavení BIOSu, kde jsem pouze zapnul XMP profil na pamětech. Co jistě zaskočí většinu majitelů, je spotřeba procesoru. Ta se na zcela základní nastavení BIOSU běžně pohybuje kolem 170-190W, značně přesně dodržuje oficiální TDP 125W. Avšak stále se chová lépe jak Intel i9-12900K, u něho jsem spotřebu změřil na těžko uvěřitelných 240W.
)
I přes tento fakt držel procesor celkem stabilně vysoké takty sahající k 5GHz, tedy s minimálním rozdílem, než právě zmiňovaný i9-12900K. U tohoto procesoru Intel viditelně žene frekvenci doslova na maximum, ovšem za cenu enormní spotřeby. Z tohoto pohledu se mi tedy i7-12700KF zdá jako mnohem lepší volbou, rozdíl ve výkonu je totiž minimální. Intel tento procesor vůči TOP modelu osekal minimálně, pouze ubral 4 menší jádra, ovšem ponechal plný počet těch výkonnějších.
)
Díky tomuto snížení spotřeby o desítky wattů jsou i mnohem lepší teploty na procesoru. S dříve testovaným i9-12900K nebyl problém dosáhnout na 100°C i s vodním chlazením. Zde jsou teploty mnohem níže a rozhodně nedosahují tak extrémních hodnot. Ovšem na teploty procesorů Ryzen 9 poslední generace to stále nemá. Je to dáno tím, že Ryzen 9 má veškeré odpadní teplo rozložené hned do tří čipů, kdežto Intel je monolit.
)
Pokud jde o to, na jakých frekvencích tato deska drží jednotlivá jádra procesoru, pokud jsem vytížil jedno jádro, byl procesor schopen běžet na 5000MHz. Pokud jsem zatížil všechny jádra v programu OCCT, držela se frekvence „větších jádrech“ na 4700MHz. Ovšem co mě osobně zarazilo, byla hlučnost základní desky a maximální teplota dosažená na základní desce.
)
Základní deska má totiž horní pasiv na VRM dosti malý. Není ani spojený s tím větším vedle skrze heatpipe trubici a tu nemá ani sám o sobě, aby lépe pasiv teplo z VRM odebíral. Proto musí být tento malý pasiv chlazen aktivně skrze dva miniaturní ventilátory. Ty samozřejmě produkují při zatížení velký hluk alespoň, že teplota dosahuje na pouhých 40°C. Ovšem několikrát se mi stalo, že se ventilátory sepnuly o pár vteřin později a maximální teplota na okamžik atakovala 80°C. Tento fakt beru jako obrovské selhání týmu, který měl chlazení při vývoji desky na starosti. Přitom stačilo osadit VRM čipy jednou dlouhou heatpipe trubicí a na tu umístit pořádné pasivy s klasickým lamelovým žebrováním. Na ceně desky by se to projevilo minimálně, a hlavně by se snížil i počet reklamací zaviněny vyššími provozními teplotami desky a také případné poruchy ventilátorů. Snad si toto výrobce uvědomí a do budoucna od tohoto nešťastného řešení upustí.
)
Pokud jde o test pamětí, nakonec jsem vyzkoušel jak běžnější model s frekvencí 3600MHz tak i luxusnější balení s frekvencí 4800MHz. Ani s jedním jsem neměl problém na první dobrou po aktivaci XMP profilu v BIOSu. Deska vždy naběhla do Windows bez jakéhokoliv nástinu nestability. Pokud jde o srovnání výkonu procesoru v Cinebench R23 ve spolupráci DDR4 vs. DDR5, je rozdíl těžko měřitelný. Z tohoto pohledu beru zatím DDR5 jako zbytečnou investici a vůbec se to nevyplatí. Stejně malý rozdíl výkonu jsem zaznamenal i v případě porovnání DDR4 3600MHz vs. 4800MHz.
Pokud se zaměřím na taktování procesoru i7-12700KF, moc ho nedoporučuju. Procesor má opravdu velmi malé rezervy, a hlavně za to ani nestojí onen nárůst spotřeby a teplot. Nakonec se mi podařilo procesor přetaktovat na frekvenci 5000MHz na všech jádrech a už jsem měl velké problémy ukočírovat teploty pod 95°C s vodním chlazením. Na vzduchu by se procesor asi upekl. V tomto směru je stále mnohem lepší volba taktovat procesory Ryzen, které díky skoro až 1/3 spotřebě není problém uchladit.
)
Pokud porovnáme výkon procesoru i9-12700KF proti i9-12900K, je rozdíl velmi malý. V jedno jádrovém výkonu je to cca 4-5%, ve více vláknovém je sice rozdíl větší, ale většina aplikací i her stejně nedokáží využít výkon těch menších jader. Hlavní je, že počet velkých výkonných jader zůstal vůči nejvyššímu modelu stejný.
)
Nakonec jsem otestoval i možnosti integrované zvukové karty Realtek ALC1220 pomocí sluchátek HyperX Orbit S, které disponují opravdu kvalitním přednesem a dokážou opravdu prověřit, jak si na tom zvukové karty stojí. Bohužel musím konstatovat, že tento zvukový kodek je kvalitní, rozhodně lepší jak minule testovaný ALC8xx u desky ASRock. Pokud jste ale vyznavači opravdu kvalitního zvuku, rozhodně bych doporučil koupi nějakého externího DAC převodníku. Ovšem neberu to jako nějakou tragédii, přece jenom se jedná o jednu z těch levnějších Z690 na trhu a nějaké ty ústupky se prostě udělat musely.
)
Pokud jde o integrovanou síťovou kartu s rychlostí 2,5Gbit, neměl jsem bohužel jak ji otestovat, stále nemám doma na to potřebný switch. Ovšem se zapojením do standardního 1Gbit sítě jsem žádné problémy nezaznamenal.
Takže k závěrům …
- Závěr a hodnocení
O tom, jaké jsou procesory ALDER LAKE a Z690 platforma jsme mluvili již dříve, dnes se tedy podívejme hlavně na samotnou základní desku od BIOSTAR. Tento výrobce není na českém trhu oficiálně přítomen, ale produkty se dají pořídit i u nás, případně ze sousedních zemí. Takže lze na ně narazit. Za nás jsme byli zvědaví, jak si deska stojí proti konkurenci ze strany hlavních značek, které na našem trhu přítomny jsou. Takže je to taková specialita, abychom zjistili, zda o něco náhodou nepřicházíme a ASUS, Gigabyte či MSI by i na české trhu mohli mít větší konkurenci, než mají ;).
BIOSTAR pro nás není neznámý. Máme jej zapsaný jako výrobce hlavně levnějších desek, snažící se za co nejméně nabídnout co nejvíce. Pochopitelně Intel Z690 platforma klade určité vyšší nároky na zpracování, které jdou zcela proti nízké ceně. Nároky procesorů Intel ALDER LAKE jsou obrovské, a tomu musí odpovídat zpracování napájení a chlazení desky. Stejně tak podpora PCIe 4.0 i 5.0 klade značné nároky na kvalitu PCB atd. Jsou tedy oblasti, kde BIOSTAR jednoduše nemohl šetřit, což poslalo i cenu tohoto modelu odpovídajícím způsobem vysoko, jako u všech trochu solidních Z690 desek. Testovaná Biostar Z690GTA se prodává za zhruba 8200 korun vč. DPH a není to nejvyšší model.
)
Touto cenou ovšem přímo konkuruje modelům jako GIGABYTE Z690 AORUS PRO nebo ASUS ROG STRIX Z690-A GAMING, které ovšem mají viditelně vyšší stupeň výbavy a jednoznačně lepší zpracování jak fyzické, tak SW. Zejména chlazení těch desek je o poznání masivnější, a to nemluvíme o obecné podpoře výrobce atd.
BOISTAR by musel výrazně přidat na výbavě i kvalitě zpracování, aby za stejnou cenu jeho Z690GTA Racing měla vůbec šanci. A se vší úctou k němu, sice se hodně snažil a tohle je jedna z nejlepších desek, kterou kdy udělal, ale konkurence je prostě znatelně dál. Napájecí kaskáda je překvapivě docela slušná, ale chlazení VRM je hodně velká slabota, a výrazně menší než na podobných deskách konkurence. Což se snaží BIOSTAR dohnat těmi hlučnými dvěma malými ventilátory. Jsou podobné těm, které se používají v serverech. A také jsou tak hlučné. Pokud na procesoru nic neděláte, skoro o něm nevíte, ovšem jakmile začnete procesor trochu využívat, ventilátory se ihned sepnou a je z toho velmi nepříjemný vysoký zvuk. Ten lze sice částečně utlumit volbou kvalitní odhlučněné skříně, ovšem ne zcela. A tiché to nikdy nebude.
Stačilo navíc pouze použít kvalitní chladič s heatpipe, jako mají desky konkurence ve stejných i nižších cenových třídách. Kromě toho BIOSTAR také šetřil na výbavě, kdy Wi-Fi modul za stejné peníze konkurence nabízí rovnou osazený, stejně tak některé prvky výbavy této desky jsou horší, ořezané nebo rovnou velmi zastaralé (PS/2, k čemu?). Chápu, že udělat dnes slušnou desku stojí velké peníze a velcí výrobci mají výhodu většího množství (což snižuje výrobní náklady), ale Biostar Z690GTA nemá za ty peníze prostě šanci a není ani trochu zajímavá. Stát o 2,5 až 3 tisíce méně, řeknu možná. S tím, že jako takovou bych ji klidně použil pro nižší ALDER LAKE modely, ale vadí mě to řešení chlazení VRM, které prostě je hlučné a konkurence to dokáže chladit slušněji i bez toho hluku. Takže před BIOSTAR je stále hodně práce a snad jim nadšení vydrží …
Za výbavu pro testování děkuji našim partnerům:
| AUTOR: Jan Belka |
|---|
| https://www.facebook.com/HWrecenze/ |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
...vzdy sa testuje len tymto stylom, pozhanat na testy veci z inych kanalov resp. kupit za svoje to nie
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||