- TEST: AMD RYZEN 7 5800X3D – recenze revolučního procesoru
pro hráče. Skvělý upgrade pro AM4!
Dnes se podíváme na velmi zajímavý a unikátní procesor. Po konstrukční stránce představuje funkční demonstraci budoucnosti mnoha procesorů příštích generací. A to nejen těch od AMD. Po výkonové stránce pak boří mýty ohledně tzv. „výkonného herního procesoru“. Tento model je totiž dokonce slabší a pomalejší než existující RYZEN 7 5800X natož RYZEN 9 modely. Je výrazně frekvenčně pomalejší než konkurenční Intel Core i7-12700K či i9-12900K, a přesto ve většině hrách je výkonnější a vůbec nejrychlejším herním procesorem na trhu, někdy s až šokujícím více než generačním rozdílem, ačkoliv novou generací není. Jde architekturou o úplně stejný čip, jako před téměř 2 lety vydané ostatní RYZEN 5000 ZEN3 modely. Nový RYZEN 7 5800X3D je prostě velmi zajímavý a v tuto chvíli naprosto unikátní produkt, který je současně i velmi zajímavým rozloučením s AM4 platformou. A DDWorld.cz měl možnost ho už nějakou dobu testovat, takže dnes vám řekneme, jaký je v praxi …
)
- AMD RYZEN 7 5800X3D
– unikátní demonstrace budoucnosti všech CPU (i GPU)
K šoku mnoha je to opět AMD, které s náskokem opět uvádí naprosto zásadní klíčovou technologickou inovaci jako první. Zatímco konkurence o čipletech (více čipů tvořící jeden funkční celek v rámci výkonných CPU i GPU) jen snila a vlastně stále jen sní, AMD je už několik let vyrábí a běžně prodává. Nejdříve v rámci ZEN 2 (RYZEN 3000) architektury procesorů, nyní pak už druhým rokem ve vylepšené formě pro druhou generaci jako ZEN 3 (RYZEN 5000). A má je dokonce už i v rámci GPU, kdy aktuálně je na trhu s velkým náskokem jako první čipletové GPU na světě výpočetní CDNA 2 (Instinct Mi200), které letos doplní i herní RDNA 3 architektura (Radeon RX 7000) využívající ještě pokročilejší čipletový design tvořený hned několika čipy (údajně celkem 7 pro NAVI 31). Ani obří Intel na poli CPU, ani stále úspěšnější NVIDIA na poli GPU nemají zdaleka na trhu nic podobně pokročilého. V obou případech na tom ovšem pilně pracují, protože ví, že čiplety jsou jediná cesta vpřed pro technologii výkonných křemíkových čipů. A to jak na poli procesorů, tak grafických a výpočetních řešení obecně.
)
AMD má tedy už velmi dobře zvládnutou výrobu čipletových procesorů, a tak přistoupila k dalšímu zásadnímu vylepšení. A tím je vrstvení složitých výkonných čipů. Vrstvení, tedy čipový celek složený z několika původně samostatných čipů „nalepených“ na sobě, není úplná novinka. Doposud se ovšem výhradně omezovalo na velmi jednoduché čipy typu paměťových NAND (pro SSD) nebo standard pamětí HBM (shodou okolností také vynález AMD). O vrstvení složitých a výkonných čipů jako jsou ty procesorové se také už roky mluví. Ale jde o mnohem výrobně i vývojově náročnější aplikaci, takže například i u Intelu zůstalo vše doposud jen na papíře a ve snech vývojářů. V případě AMD se však rozhodli ty sny převést ve skutečnost a běžný produkt. Již začátkem roku AMD oznámilo speciální verzi dosavadních ZEN 3 čipů, tentokrát s „nalepeným“ extra čipem co by druhou vrstvou, obsahující extra velkou L3 cache. Tzv. ZEN 3D je tak na trhu už nějakou dobu v případě serverových „MILAN-X“ EPYC procesorů. Ovšem AMD jej ale také slíbilo pro běžný trh a svůj slib plní právě v těchto dnech.
)
RYZEN 7 5800X3D je naprosto unikátním procesorem. jediný svého druhu na trhu a jediný v rámci současné generace také zůstane. Ovšem rozhodně bude mít hodně pokračovatelů. Demonstruje totiž naprosto jednoznačný přínos konceptu a technologie vrstvení čipů (a tedy i rozšíření čipletového designu vertikálně). AMD dokázalo s velkým náskokem na jakoukoliv konkurenci, dostat na trh výkonný složitý čip, s fyzicky „nalepenou“ druhou funkční vrstvou tvořící druhý čip. A funguje to více než velmi dobře.
)
3D čiplet AMD je extrémně působivá ukázka a demonstrace současné naprosté technologické převahy AMD na poli procesorů. Původní plán přitom dokonce počítal s tím, že ZEN 3 bude mít dodatečnou vrstvu L3 cache od samého začátku. Celá architektura a konstrukce ZEN 3 na to byla připravena, jelikož AMD s tím vrstvením experimentoval už u ZEN 2. Bohužel běžná výroba, tedy ta od TSMC, na produkci vrstvených čipů nebyla před těmi dvěma lety připravena. Takže nakonec až letos, v roce 2022 se ZEN 3D dostaly do ostré produkce a na běžný trh a běžný „jednovrstvý“ ZEN 3 tak jen doplňují.
)
Na papíře to zní celkem jednoduše, ovšem samotná výroba je stále hodně složitá, náročná a stále s limitacemi a praktickými komplikacemi. Ale fakt že to vůbec funguje je důkazem o naprosté genialitě inženýrů AMD. Ti tedy vyrobí klasicky běžný ZEN 3 čip, což je 8jádrový/16vláknový 7nm čip s plochou jen 81mm2, který má běžně 32MB L3. Všechny dosavadní ZEN 3 procesory (ty bez integrované grafiky, kdy ZEN 3 APU je úplně jiný čip) jej používají. Liší se jen v počtu osazených kusů v rámci svých čipletů. RYZEN 5 a RYZEN 7 mají jeden, RYZEN 9 mají dva, ThreadRipper a EPYC jich mají až 8. Nicméně teď AMD nabízí nový ZEN 3D, což je v základu ten samý čip, který byl ale dodatečně osazený druhým čipem, který AMD „nalepilo“ (složitě napájelo přes speciální vrstvu kontaktů) a výsledkem je tedy ZEN 3D. Ten druhý horní čip je v tomto případě dodatečná 64MB L3 cache a sám o sobě má 41mm2 a je vyráběný stejným 7nm procesem u TSMC, které jej také následně pájí a pouzdří. Nicméně ten druhý čip je konstrukčně velmi odlišný a mnohem jednodušší než ZEN 3 čip pod nám, jde jen cache, což znemená i odlišné fyzické vlastnosti, což je něco, s čím se AMD muselo vypořádat. Výsledkem ovšem je ZEN 3D čip, který má ohromných 96MB té superrychlé vnitřní L3 paměti, zatímco běžně dosavadní ZEN 3 mají „jen“ 32MB. To je obrovský rozdíl. A mnoho aplikací z toho zásadně těží výkonem, ačkoliv na nic jiného AMD nesáhlo, architektura, takty i platforma jsou stejné. Rozdíl je jen v tom objemu vnitřní rychlé L3 paměti.
AMD doposud se ZEN 3D verzemi čipů nabízelo jen nové serverové EPYC procesory (MILAN-X), protože právě mnohé serverové aplikace díky dodatečné obří L3 vykazují i o desítky % lepší výkon, a to při zachování spotřeby apod., tedy masivně lepší efektivita. Zájem o tyto procesory tak trhá rekordy a AMD je jednoduše nestíhá vyrábět, kdy samozřejmě ona výroba je podstatně delší, složitější i dražší než u těch nevrstvených ZEN 3 čipů. U běžných aplikací v kombinaci s méně výkonnými CPU s menším počtem jader navíc ta L3 tak velký přínos mít v řadě případů nebude, ale výjimkou jsou třeba mnohé hry. A právě proto se AMD rozhodlo poslat na trh alespoň jeden běžný RYZEN ZEN 3D model, speciálně mířený na hráče …
- AMD RYZEN 7 5800X3D je herní procesor, který boří mýty
Původně AMD plánovalo a slibovalo uvedení RYZEN 9 5900X3D, který také začátkem roku demonstrovalo jako funkční vzorek. Nakonec se ale rozhodlo místo 12jádra s dvojicí ZEN 3D, vydat jen jednoduší 8jádro s jedním ZEN 3D v podobě RYZEN 7 5800X3D. Důvody jsou dva. Prvním je cena a současně výrobní náročnost. Extra náklady na výrobu toho vrstveného čipu nejsou v tuto chvíli zanedbatelné, stále jde o horkou novinku a unikát. V případě už tak unikátního řešení jako je RYZEN 9 (jediný procesor v nabídce AMD s dvojicí ZEN) by tedy výsledná cena bylo hodně vysoko. Až tak, že by byl nezajímavý pro většinu potenciálních uživatelů. Navíc výroba vzhledem k velkému zájmu u serverových variant nestíhá. A s ohledem ke zpoždění celého startu výroby a technologie vrstvení ze strany TSMC, se navíc pomalu ale jistě blížíme uvedení nové již 5nm ZEN 4 RYZEN generaci, která vyjde už za půl roku. A tak se AMD rozhodlo jen pro výrobu a vydání jediného jednoduššího a levnějšího běžného RYZEN 5000 3D modelu, který bude současně pravděpodobně i vůbec poslední „hurá“ v rámci letité AM4 platformy.
)
RYZEN 7 5800X3D je tedy primárně cílen a prezentován jako herní procesor, protože překvapivě právě ve hrách má ta přidaná extra L3 paměť největší přínosy v běžných aplikacích. Kvůli té druhé vrstvě křemíku, která má pochopitelně fyzicky vliv na zahřívání i spotřebu, je totiž 5800X3D o něco frekvenčně pomalejší než existující 5800X, takže výkonem bude v řádě jiných aplikací trochu zaostávat. Současně díky pochopitelně nezanedbatelně vyšším výrobním nákladům se výrazně cenově přiblíží dnes už navíc citelně zlevněnému 1,5 roku starému 12jádrovému RYZEN 9 5900X, který jej samozřejmě výrazně překoná všude, kde na výkonu CPU jako celku záleží.
)
Ovšem hry jsou něco jiného. Nejen já dlouhodobě upozorňuji, že hry jsou z běžných aplikací asi nejhůře optimalizované a nejmizerněji využívající výkon moderních CPU. To že jeden procesor má v testu více „FPS“ než jiný, totiž vůbec neznamená, že je výkonnějším procesorem. Hry totiž využívají jen určitou část výkonu CPU a těží jen z některých aspektů. No a právě obří L3 cache v novém RYZEN 7 5800X3D znamená, že i když je procesorově reálně slabší než většina modelů kolem a nad jeho cenovou hladinou a frekvenčně je pomalejší, stejně je nakonec v mnoha hrách tím vůbec nejvýkonnějším a nejrychlejším herním procesorem na současném trhu!
Tak se na to podívejme …
- AMD RYZEN 7 5800X3D a testování
Novinka k nám již dorazila ve standardním balení. Bohužel v ceně nebude žádný BOX chladič, natož ten pěkný referenční WRAITH PRISM, který by se přitom skvěle hodil. Procesor totiž není odemčený pro taktování z technických důvodů a má relativně nízké takty a spotřebu, takže ten původní BOX chladič, který AMD kdysi dávalo ke svých RYZEN procesorům, by byl skvělým počinem.
)
Bohužel tedy v ceně bude jen ten samotný procesor, chladič si musíte zajistit samy. Fyzicky jde stále o AM4 procesor, není na něm fyzicky nic, co by ho odlišovalo od ostatních RYZEN 5000X na první pohled, přestože tenhle je velmi speciální uvnitř. Kompatibilita je ovšem se „všemi“ kvalitními AM4 deskami, pokud nahrajete odpovídající BIOS. Oficiálně s X570/X470 a B550/B450 a A520, neoficiálně pak i se staršími původními modely 300 série, ale to je na jednotlivých výrobcích. Minimálně pro 400 a 500 řadu ale aktualizace BIOSu již jsou a procesor tedy plně funguje v nových i starých deskách.
)
Jinak tedy zopakuji, RYZEN 7 5800X3D je procesor ZEN 3 architektury, ovšem jde o speciální model využívající novější ZEN 3D verzi čipu, což je stále ZEN 3 s velkou dodatečnou druhou vrstvou L3. Místo tedy standardních 8jader/16vláken s 32MB L3 má dalších 64MB L3 navíc (dohromady tedy 96MB). Vzhledem k tomu ale AMD ve snaze udržet těch 105W TDP, muselo stáhnout takty. Procesor má 3,4GHz v základu a až 4,5GHz boost. V praxi s normálním chlazením se drží takt při vytížení všech 8 jader na cca 4,175GHz a těch 4,5GHz platí pro plné vytížení až 2 jader (a nezatížení ostatních). Pro srovnání standardní RYZEN 7 5800X má 3,8 až 4,7GHz při stejných 105W.
)
AMD sice neumožňuje u tohoto modelu, jako jediného RYZEN 5000X na trhu taktování, důvody si vysvětlíme později, ale umožňuje ladění sběrnice a zvýšení taktů pamětí. Pokud jde o cenu, stanovena je na vysokých 449 dolarů (cca 12 tisíc korun vč. DPH), tedy původní zaváděcí cenu 5800X modelu přes 1,5 rokem.
- Konkurence a testování
Dnes se tedy podíváme na srovnání a to nejen s RYZEN 7 5800X, RYZEN 9 5900X a 5950X, ale samozřejmě i s Intel Core i7-12700K a Core i9-12900K. Pokud jde o srovnání a vůbec testování nových ALDER LAKE procesorů, samostatný test na ně budeme mít brzy.
Dlouho jsme testovali a zkoumali, nakonec jsme se kvůli objektivitě a smysluplnosti testování rozhodli i ALDER LAKE testovat v kombinaci s DDR4 místo DDR5. Důvody jsou dva. Prvním je fakt, že DDR5 mají u ALDER LAKE jen minimální vliv na výkon a jen pár aplikací z nich nějak pozitivně těží (jsou i případy, kdy s DDR4 jsou výkonnější), speciálně třeba hry to ale nejsou a většinově je výkon stejný. Hlavní problém s DDR5 je ovšem cena, kdy jsou znatelně až dvojnásobně dražší proti DDR4. A to je problém pro srovnání s platformou AMD. Jednoduše když srovnáváme výkon dvou CPU za podobou cenu, tak nemůžeme nacpat přeci k jednomu procesoru o mnoho tisíc korun dražší paměti, protože pak to není srovnání cenově srovnatelných produktů. Takže v našich testech a grafech jsou všechny procesory testované s DDR4 a na Windows 10.
)
Pro srovnání jsme použili aktuálně otestované RYZEN procesory v kombinaci s ASUS ROG CROSSHAIR HERO X570. K tomu jsme osadili paměti 2x 8GB DDR4 3600MHz CL16. V případě nových Core 12000 procesorů jsme použili ASUS TUF GAMING Z690-PLUS WIFI D4 a také tedy 2x 8GB DDR4 3600MHz.
)
Všechny sestavy používají Gigabyte NVMe SSD gen4 s PCIe 4.0 rozhraním. Systémy jsou vybaveny grafickou kartou AMD Radeon RX 6900 XT 16GB v referenci. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném WINDOWS 10 se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze.
)
Všechny procesory jsou také testované vždy na základních nastaveních. Tedy bez aktivních MCE, nadlimitní překračování TDP u Intelu, nebo v případě AMD není aktivní technologie PBO apod. Prostě všechno jede ve specifikacích od výrobce procesoru. Snad jedině používáme výkonné AiO chlazení procesorů, takže jim to umožňuje boostovat hodně dlouho a vysoko v porovnání s horším chlazením, které by výrazněji limitovalo hlavně Intel vzhledem k výraznému rozdílu mezi 125W základním a 240+W boost TDP.
Takže pojďme na to …
- CineBench R20 – Renderování
Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R20, která je více vypovídající a lépe testuje skutečný potenciál procesorů než starší verze. Opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat a ukázat jeho reálný maximální výkon. Využít dokáže zatím až 256 vláken.
)
Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je pochopitelně pro současné aplikační použití mnohem více klíčový ten vícejádrový test. Navíc ten jednojádrový výkon není úplně vypovídající, protože specificky je zde vytěžováno jedno jádro, na což současné procesory reagují absolutní maximalizací taktů. Ale v případě zatížení více jader jdou ty takty dolů, takže v žádném případě nebude mít žádný současný procesor na všechna jádra takový výkon, jako ukazuje „výkon jednoho jádra“ v tomto umělém testu.
)
Ve vícejádrovém nasazení se samozřejmě výrazně projeví výkon více jader/vláken. Tady bychom skoro mohli testování ukončit, protože CineBench ukazuje prakticky vše, co o výkonu CPU potřebujete dnes znát. Ale podívejme se i na další testy …
- 7-Zip – komprimace dat (AES)
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. Opět tedy více jader a vláken = vyšší výkon.
)
Tohle je jediný test, kde mají nové DDR5 velmi vysoký přínos, protože tahle aplikace hodně spoléhá na paměťový výkon. Ale naše testy provádíme výhradně s DDR4 pro všechny platformy.
- POV-Ray 3.7 - RayTracing
Velmi náročný a velmi populární program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let.
)
Pochopitelně i zde je výkon vícejádrových procesorů dobře využíván.
- Blender – Rendering
Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder.
)
Více jader a vláken zde prostě jasně vede a procesory s méně jak 8 vlákny opravdu zásadně zaostávají. I zde je ale výkon vícejádrových čipů dobře využíván.
- Video Encoding
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů.
)
V této oblasti se v poslední době hodně optimalizovalo a je to znát. Opět je zde velkým přínosem větší počet jader/vláken, takže v této cenové hladině jsou velké rozdíly.
A jak si vedou procesory ve hrách?
- Výkon ve hrách
Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste běžný hráč, tak vám jakýkoliv současný 14nm a lepší procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,5GHz+, udělá prakticky stejnou službu. Současné hry málokdy skutečně výkon moderních vícejádrových CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 64 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co v současných hrách testujeme, není vlastně výkon samotného procesoru, ale to, jak hra výkon daného CPU skutečně používá. Je samozřejmě rozdíl, když třeba 100FPS máme s plně zatíženým 8jádrovým procesorem, nebo máme 90FPS se 16jádrovým procesorem, který je ale využit v dané hře jen na 60%.
)
AMD zde ale s RYZEN 7 5800X3D přináší velmi zajímavou věc. Místo vysokých taktů a mnoha jader, zvětšuje L3, a na to mnoho her velmi citlivě a překvapivě reaguje.
- Realistické testy „herního výkonu“
Módou některých procesorových testů je dnes testování naprosto nerealistické nepraktické konfigurace, kdy použijeme ultra silnou grafiku, pro ultra nízké rozlišení někdy ještě se staženými detaily. Výmluvou je, že pak se ukáže prý procesorový výkon. Neukáže! Ukáže se jen, jak daná hra neumí výkon procesorů využívat a na těch několika málo jádrech/vláknech, co částečně využívá. A tak záleží jen na výši taktu na části čipu, nikoliv na skutečném výkonu procesoru jako celku. Skutečný výkon procesorů ale využit u her dnes není, tudíž test nízkého rozlišení s výkonnou GPU ve hrách neřekne to nic o tom, jaký výkon procesory skutečně mají. Na to máte například CineBench, který zatěžuje skutečně celý čip a pokud by hry dělaly to samé, vypadalo by to ve výkonovém srovnání stehně jako v CineBench. Bohužel na poli optimalizace her je třeba udělat ještě hodně práce. AMD RYZEN 7 5800X3D to jasně dokazuje. Procesor má nižší výkon než 5800X, natož 5900/5950X či konkurenční Core i7/i9 12000 modely. Má nižší takty a přesto je v mnoha hrách i v kombinaci s výkonnou grafikou ve vyšším rozlišení, „výkonnější a rychlejší“!
)
Tradičně samozřejmě s vyšším rozlišením a tedy vyšší zátěží GPU klesá přínos, ale k mému překvapení je 5800X3D stále měřitelně v řadě her výkonnější než ostatní dosud prodávané procesory.
)
Současné hry každopádně nejčastěji používají 8 vláken, některé i 16, některé starší a špatně optimalizované jen 4, ale nejčastěji dnes je výrazněji využíváno čistě hrou 8 vláken. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že většina her je multiplatformích a současná generace konzolí má jen 8jader/vláken, ta nová ovšem staví na RYZEN 7 3700 s 8jádry/16vlákny, takže 16vláken bude brzy standardem. Samozřejmě hry poběží i na méně, ale propad výkonu, zejména minimálních FPS bude znát a nebude to prostě tak plynulé. Současně musíte brát v potaz, že když na počítači se 4jádrovým procesorem budete mít kromě hry puštěno ještě něco jiného, i ten „herní“ výkon tím bude trpět, zatímco třeba se 16 jádrovým procesorem můžete v klidu hrát i s náročnou další aplikací běžící na pozadí. To je ten skutečný procesorový výkon, který vám ovšem dílčí herní testy prostě neukáží. 5800X3D má ovšem velkou výhodu v rychlé obří L3, čehož mnohé hry rádi využijí. Ne ale všechny.
)
Pokud běží jen hra, která zdaleka tedy samotná nevyužívá celý výkon CPU, mají obecně procesory s vyššími takty a lepším IPC na těch několika zatížených jádrech výhodu. RYZEN 7 5800X3D tohle trochu staví na hlavu a ukazuje, že záleží i na dalších aspektech, jako je prostě velikost cache. Hlavní výhodou tohoto modelu proti konkurenci, která to táhne přes takty, je efektivita, kdy AMD je výrazně energeticky úspornější. A to i ve hrách, které obvykle kladou tedy na CPU menší nároky a nežerou v nich tolik jako při aplikacích skutečně využívající CPU jako celek.
Podívejme se tedy na provozní vlastnosti …
- Spotřeba, teploty a taktování
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes pochopitelně provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, momentálním vytížení a také aktuálních dosahovaných teplot v různých částech čipu. V některých případech mohou dokonce dočasně překračovat svá udávaná TDP a tak dále.
Testujeme všechny CPU v základu s nastavením TDP tak, jak uvádí výrobce. Nemáme aktivní žádné taktování a překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie, nikoliv MCE/PBO apod. Testujeme ale s výkonným AiO chlazením, takže procesory mají možnost boostovat na maxima, což je výhoda hlavně pro Intel, který udává TDP jen pro základní takty, ale potřebuje mnohem vyšší, aby dosahoval často deklarovaného výkonu. Speciálně v případě Core i5-11000/1200 serie od Intelu testujeme ale s přísným limitem, který dodržuje těch 125W a krátký boost na 240+W. Nenecháme je trvale i překračovat těch 240W, jak to některé desky ve „výchozím“ režimu dovolují. To ale platí i pro AMD, které má také možnost boostovat přes těch 105W, které AMD udává. Ale v případě AMD je to hodnota, na které se skutečně běžně pohybuje, může být trvale překročena jen v případě aktivace PBO (tedy přetaktování), které tu limitaci vypne (obdoba MCE u Intelu). Testujeme skutečně tedy s limity aktivními, tak jak jsou procesory výrobci uváděny na trh.
)
Spotřeba RYZEN 7 5800X3D docela překvapí, je nižší než u 5800X i když má tu výrazně větší L3. Určitě to ale vyvažuje právě snížením taktů. Ve srovnání s konkurenčním Core i7-12700K natož i9-12900K je AMD řešení s podobným výkonem ve hrách o více jak třídu úspornější. Hlavně spotřeba 12900K je podle mě naprosto neakceptovatelná, protože ten výkon toho CPU je vzhledem ke spotřebě prostě nízký a spotřeba nesmyslně vysoko.
- Chlazení
Jednou z věcí, které jsou problémem u vrstvení složitějších čipů, je přenos tepla. AMD to ale navrhlo velmi dobře. I tak samozřejmě dvě vrstvy křemíku na sobě jsou fyzickou nevýhodou pro přenos tepla. 5800X3D je tedy o něco teplejší než 5800X, i když má nižší takty, ale rozdíl není dramatický. Nicméně právě horší přenos tepla a jeho koncentrace je jedním z důvodů, proč AMD vypnulo přetaktování u tohoto prvního speciálního modelu.
)
- Taktování
AMD RYZEN 7 5800X3D je jediný z výkonných 5000X procesorů AMD této série, který nejde klasicky taktovat a není u něj podporováno ani to šikovné PBO. Jednoduše AMD neumožňuje zvýšení taktů procesoru, a odpovídající dynamické zvýšené napájení. Důvod je velmi prostý.
Ta druhá vrstva, tedy 64MB L3 cache je odlišný čip s odlišnou charakteristikou než ZEN 3 pod ním, a v této první generaci vyžaduje určité přesně definované napětí. Naopak procesor pod ním dokáže pracovat ve větším rozsahu, ale v této první generaci jednoduše bylo nutné nastavit některé parametry precizně a „napevno“ pro zajištění spolehlivé funkčnosti. AMD tak neumožňuje standardní taktování a změny napětí v tomto speciálním modelu. Slibuje ale, že u dalších generací na té konstrukci vrstvení zapracuje, aby i taktování budoucích 3D čipů bylo možné. Počítá totiž také s uvedením ZEN 4 ve verzích 3D atd.
Takže jediné, co můžete u 5800X3D měnit, je takt vnitřní sběrnice a pak paměti. Dnes už dobře všichni vědí, že RYZEN 5000 procesory milují rychlé paměti, ideálně 3600 až 3800MHz, s poměrem 1:1 (k rychlosti vnitřní sběrnice) a s co nejnižším časováním. To v mnoha případech zvedá znatelně výkon proti třeba základním DDR4 3200MHz. A 5800X3D není v tomto ohledu nijak odlišný od ostatních 5000X modelů. Zde nemá 3D design žádnou vliv.
Podívejme se tedy na závěry a hodnocení
- Závěr a hodnocení
AMD RYZEN 7 5800X3D je velmi zajímavý produkt i když není pochopitelně ideální pro každého. Jde o speciální procesor. A zcela unikátní v této generaci i zůstane. V tuto chvíli se nechystá žádný další RYZEN 5000X3D model ve stávající generaci. Jde o funkční technologický koncept, který velmi dobře funguje a jasně ukazuje budoucnost mnoha nových procesorů nadcházejících generací, kdy hlavní brzdou je náročnější výroba tohoto řešení, s čímž TSMC teprve nedávno začalo. Nicméně má velmi měřitelný přínos už dnes.
)
RYZEN 7 5800X3D je totiž skutečně v mnoha případech nejrychlejší současný herní procesor. Sestava s ním v mnoha hrách má prostě nejvíce FPS a to i v kombinaci s velmi výkonnou grafikou a dokonce nejen ve vyloženě CPU limitovaných scénářích. To všechno mnoho lidí dost překvapí, protože tenhle procesor je celkovým výkonem slabší než dosavadní 8jádrový 5800X, natož 5900X/5950X s více jádry. Je také slabší než 12jádrový Core i7-12700K a 16jádrový i9-12900K, které jsou téměř o GHz rychlejší. Přesto je to 5800X3D, který je v mnoha hrách znatelně výkonnější, jsou případy i o více jak 20%.
)
A to má 5800X3D stejnou architekturu jako ZEN3 a na nižších taktech. Rozdíl je jen ta obří L3, kterou prostě některé hry milují. Ale není ten přínos u všech. Nicméně u mnoha ano. Intel se snažil zachránit svou „herní korunu“, kterou s odřenými piny urval zpět teprve nedávno, ale nevyšlo mu to. Nové Core i9-12900KS je jen šíleně na krev přetaktovaný přebraný 12900K a jde o velmi imitovanou edici, protože prostě tolik kvalitních kusů Intel nemá. Navíc to žene takty za cenu dvojnásobné spotřeby proti tomuto AMD řešení. A i ve hrách, které obvykle nejsou na CPU náročné, má Intel o více jak 100W vyšší spotřebu a přitom ne všude je 12900KS rychlejší než 5800X3D. Přinejlepším je to plichta, což v praxi znamená jasné vítězství AMD (proti běžně dostupnému 12900K výkonnější je), protože má poloviční spotřebu a stojí o polovinu méně. Navíc je pro mnohem lepší a dostupnější platformu.
- RYZEN 7 5800X3D je skvělý upgrade pro herní PC
Není pochyb o tom, že tohle je skutečně procesor pro hráče, a využívá obecné „neoptimalizace“ her, které prakticky vůbec nevyužívají výkon a možnosti moderních CPU. AMD ale s velkou L3 našlo něco, z čeho i hry dokáží těžit víc než s vysokých taktů apod. Tenhle procesor je tak opravdu zajímavé pro běžné domácí převážně herní PC. Klidně i pro nové stroje, kdy AM4 platforma, i když letos končí, je stále zajímavá a atraktivní (speciálně když současná Intel platforma ji přežije jen o rok a skončí také).
Zásadní věcí, kterou Intel ale vůbec nabídnout u současných CPU nemůže, je upgradovatelnost starších existujících PC. Pokud chcete výkon, jaký má 5800X3D ve hrách, musíte u Intelu koupit ten šílený neefektivní velmi drahý Core i9-12900K/KS. Ten je nejen výrazně dražší, ale vyžaduje velmi výkonné chlazení, i napájení a prostě novou desku. RYZEN 7 5800X3D nic z toho nepotřebuje. Uchladíte ho i velmi jednoduchým chladičem, je velmi úsporný a můžete ho osadit nejen na nové desky, ale i ty dnes už běžně 4 roky staré. Pro mnoho majitelů starších RYZEN PC jde tedy o velmi zajímavý a atraktivní upgrade. Stačí nahrát nový BIOS a tenhle procesor vám bude fungovat se stejným chlazením, zdrojem i paměťmi, které teď máte. Jen líp ;).
)
Přitom ten rozdíl v běžném výkonu proti 1800X, 2700X i 3700X bude naprosto masivní, a to i u her, speciálně pokud i upgradujete grafiku. Takže primárně pro hráče je tohle nejlepší procesor na trhu.
- Není perfektní pro každého …
Nicméně pokud vyloženě neřešíte každý FPS převážně (ale překvapivě ne vždy) ve výrazně CPU limitovaných scénářích, je tu také nový RYZEN 7 5700X, který má v mnoha aplikacích téměř stejný výkon, protože má prakticky stejné takty, vyjma tedy hlavně těch her, které těží z L3. Nicméně cena 5700X je pouze 7500 korun vč. DPH. A to je značný rozdíl proti 12 tisícům, které stojí 5800X3D. Takže z hlediska obecného poměru cena výkon, je 5700X jasně 8jádrový king. A pokud vám jde o univerzální výkon i mimo hry, tak za těch 12 tisíc dnes běžně koupíte RYZEN 9 5900X, který je jasně nejlepším procesorem za ty peníze. Intel sice s i7-12700K nabízí něco konečně výkonově konkurenceschopného, ale na ten podobný výkon vyžaduje dražší platformu a vyšší spotřebu, takže za to vlastně moc nestojí. A pokud vám jde primárně o ten herní výkon, je překvapivě 5800X3D jasně výkonnější a stále úspornější než cenově srovnatelné Core i7 Intel řešení.
)
- Závěr
Každopádně RYZEN 7 5800X3D je velmi zajímavý produkt. Jeho jedinou zjevnou nevýhodou je ta vyšší cena, daná prostě mnohem složitější a náročnější výrobou (na druhou stranu alespoň trochu srovnatelný a často i tak nižší "herní výkon" od Intelu stojí ještě o polovinu víc, takže 5800X3D je vlastně pořád levný), kdy pochopitelně bude časem vrstvení zlevňovat, tak jak bude stále běžnější a široce nasazované. V tuto chvíli jde ale stále o velmi speciální na trhu unikátní řešení. Ale evidentně se znatelným přínosem dokáže fungovat. Pro hráče je procesor jako 5800X3D prakticky ideální. Ano má „jen“ 8jader/16vláken, ale to je přesně tolik, na kolik jsou současné i budoucí hry dělané. Proč? Protože 8jádrový/16vláknový RYZEN 7 pohání i obě hlavní konzolové platformy Xbox a PlayStation. A pohánět je bude i v budoucnu a vůbec bych se nedivil, kdyby příštím upgradem byl právě nějaký RYZEN 3D model. Takže pokud vám jde o co nejlepší výkon pro hry, je AMD a speciálně RYZEN 7 ideální řešení a v podobě 5800X3D překvapivě dnes i výkonem nejlepší volba. Korunovaná i výbornou efektivitou a nízkou spotřebou a obecnou přístupností AM4 platformy, kdy Intel nemá nic podobného se stejným výkonem, vlastnostmi natož přístupností platformy.
Pokud vám jde o univerzálnější CPU výkon jako takový, tak za stejné peníze rozhodně doporučím spíše RYZEN 9 5900X, protože 12 vs 8 jader ... co k tomu dodat. A současně pokud chcete 8jádrový RYZEN 7, ale za co nejlepší cenu a tedy s výborným poměrem cena/výkon, tak nově uvedený RYZEN 7 5700X za pouhých 7500 korun je jasná volba. Přesto má speciální RYZEN 7 5800X3D místo na trhu a mnoho zákazníků si najde. Jde o jednoduše nejlepší a nejrychlejší současný herní procesor, ačkoliv není nijak zvlášť frekvenčně rychlý a celkově procesorově výkonný sám o sobě a ve srovnání s jinými. Velká spousta her ovšem miluje tu extra velkou cache, kterou tenhle jediný a unikátní procesorový model nejen v rámci AM4 platformy má. A je tak velmi zajímavým upgradem pro mnoho majitelů starších herních RYZEN AM4 sestav. Současně se nemůžu dočkat, co AMD předvede se ZEN 4D, která je později po letošním vydání „standardního“ RYZEN ZEN 4 také v plánu. Čipletový vrstvený design je zkrátka budoucností nejen procesorů. Každopádně nový RYZEN 7 5800X3D je působivý produkt a AMD jasně ukazuje, že zdaleka ještě neukázalo vše, co se ZEN architekturou umí a dokáže.
"Působivá technologická funkční demonstrace ... první svého druhu"
Za výbavu na testování děkujeme našim partnerům
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
a vy 583 vs ja 560. Pri jednojadrovom teste moje CPU ide maximálne na 4450 Mhz 68°C a pri viac jadrovom na 4250-4225 MHz 88°C. Ram 3600 cl 16. Kde môže byť problém? Ďakujem veľmi pekne za snahu.
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
pri teplote CPU 90°C no na výsledku testu to nevidieť 5186 bodov v CBR 20. A napätie pri jedno jadrovom teste bolo 1,208-1,216V ale takty ostali na 4450Mhz. S rovnakým výsledkom 563 bodov pri teplote 60°C.
| ||||||
| ||||||
| ||||||
https://www.youtube.com/watch?v=UjNUdgHToeg
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
