TEST: Patriot P400 1TB – Recenze 5GB/s PCIe 4.0 M.2 SSD disku s TLC za dobrou cenu

Nedávno jsem tu testoval TOP model tohoto výrobce v podobě VP4300 2TB s rychlostí přesahující 7GB/s, který si odnesl i naše ocenění. Cena ovšem je vysoká a odpovídá tomu, co špičkové Gen4 disky stojí. PATRIOT má ale v nabídce výrazně dostupnější Gen4 disk. Není sice zdaleka tak rychlý, ale rozhodně není pomalý a stojí výrazně méně.

Abychom mluvili konkrétně, tak špičkový Patriot VP4300 1TB s rychlostí 7400/5500 MB/s a 1000 TWB, stojí 4990 korun vč. DPH. dnes testovaný Patriot P400 1TB s rychlostí 5000/4800 MB/s a 400 TWB, vychází jen na 3299 korun vč. DPH. Rozhodně znatelný rozdíl, kdy ale pochopitelně je zde také dobrý důvod.

I P400 je moderní NVMe 1.4 SSD disk, ovšem zdaleka nevyužívá plný potenciál Gen4 rozhraní a maximálně dokáže 5000MB/ pro čtení, rychlost zápisu je pak až 4800MB/s. Obě hodnoty tak překonávají možnosti staršího Gen3 formátu, které přes PCIe x4 linky dokázalo procpat maximálně 3500MB/s. Použití PCIe 4.0 zde tedy dává smysl. Nicméně nějaké ty úspory být museli. PATRIOT sice nešetřil na pamětech, kdy naštěstí nepoužil QLC, ale zůstal u TLC a konkrétně 176vrstvých Micron NAND. Nicméně na disku nenajdete DDR4 cache, je tu jen HMB. Pro náročnější uživatele zapisující velké množství dat to tedy nebude ideální, ale pro běžné domácí uživatele a hráče to problém nebude. Kratší je ale i záruka, což také výrazně snižuje náklady a tedy cenu.

Disk také mimochodem splňuje minimální požadavky na instalaci do herní konzole PS5 od Sony, ovšem výrobce se tím nikde nechlubí. Sám výrobce charakterizuje tyto modely těmito hlavními body:

Životnost disku je celkem standardní, pro základní TLC model 1TB výrobce slibuje 800TBW (mnohem lepší než kdyby to byl QLC) s rychlostí až 5000MB/s pro čtení a 4800MB/s pro zápis. Těchto rychlostí dosahuje disk hlavně díky vnitřní vyrovnávací paměti, ovšem v případě zápisu se určitě dočkáme nějakého toho zpomalení při práci s opravdu velkými soubory, na což se v recenzi také zaměřím. Ze stránek výrobce se dále dozvíme, že model podporují funkce jako TRIM, S.M.A.R.T, DevSleep režim, nebo AES 256-bit šifrování. Pokud se podíváme na údaje ohledně IOPS, s tímto modelem lze dosáhnout až na 620 000 IOPS. Záruka je ovšem standartní, pouze 3 roky. Dražší modely mají 5 let a většina disků na trhu také.

Ohledně řadiče, je zde osazen Innogrit IG5220. Provedení disku je pak standardní M.2 2280 a celý disk váží 9g. O chlazení se nestará žádný chladič, paměťové čipy se tedy spoléhají bud na vnitřní airflow ve skříni, nebo integrované pasivní chlazení M.2 slotu od základní desky. Balení disku je opravdu obyčejné. Disk není ani zabalený v klasické krabičce ale je pouze uložen v plastovém výlisku a ten následně vložen mezi dva spojené kusy kartonového papíru s potiskem. Výrobce opravdu maximalizoval úsilí v tom, aby balení zabralo co nejméně místa.

Disk, má čipy z jedné strany. Samotné čipy ale vidět nejsou, z dolní strany PCB disk kryje samolepka a z horní strany na čipech je velmi tenký plíšek/fólie, který slouží jako minimalistický chladič.

Disky jsem zapojil na základní desku Gigabyte Z690 Aorus Xtreme s procesorem Intel i7-12700KF. Operační paměti poskytla taktéž společnost Gigabyte s modelem Aorus 2x16GB DDR5 o frekvenci 5200 MHz. Zdroj dodala společnost Be Quiet s 1200W modelem Dark Power Pro 12 s platinovou certifikaci.

Abych měl měření co nejpřesnější použil jsem redukci do PCIe 16x slotu od společnosti Sabrent, nemůže se tak stát, že by mě limitoval M.2 slot na základní desce apod.

Pro samotné testování jsem zvolil testovací program Crystal Disk Mark verze 5.5.0 a porovnal mezi testovanými disky všechny čtyři vestavěné testy ohledně rychlosti čtení i zápisu. Testovací metodiku jsem zvolil takovou, že každý disk jsem měřil třikrát a výsledky zprůměroval. Test nevyhodí vždy na chlup stejný výsledek, ale jsou tam drobné odchylky.

Jako první jsem naměřil, jak si disk vede v testu Seq Q31T1. Zde dokázal P400 porazit svého přímého konkurenta v podobě Adata Legend 840, ale jenom o jednotky MB/s. V zásadě se dá říci, že výkon je totožný.

V posledním a nejnáročnějším testu se disk trochu propadl, dokonce byl poražen i modelem Legend 840, rozdíly jsou ale opět minimální a v reálných podmínkách těžko zjistitelné. Čím ale disk překvapil je rychlost čtení, kde dokázal teprve jako druhý testovaný disk prolomit hranici 100MB/s.

Další velmi populární program na testování SSD disku je ATTO. Tento testovací program měří velmi podrobně rychlosti disku v celé škále různě velikých souborů. Rozhodl jsem se tedy ještě změřit disk i v tomto programu, pro zajímavost.

Jak je vidět z výsledků, disk narazí na svůj limit už od zhruba 256 KB, to tento disk řadí do většinového průměru.

Pokud jde o to, jak si disk poradí se zápisem velkých souborů, nevedl si vůbec špatně. Dokázal držet maximální papírovou rychlost kolem 4600MB/s do jeho 30% zaplnění. Poté klesla rychlost na stále použitelných 1800MB/s a od 50% kapacity disku už zašla kolísat na průměrných 1100MB/s. Tento výsledek patří rozhodně mezi ty nadprůměrné a disk se v tomto ohledu nemá za co stydět. Pokud jde o teploty disku, bez chladiče jsem se dostal na maximálních 46°C, a pokud jsem disk osadil pasivem základní desky, klesla teplota hluboko pod 40°C.

Nově uvedená řada P400 od Patriotu je přímou konkurencí modelu ADATA Legend 840, nebo Seagate FireCuda 520, Gigabyte AORUS Gen4 a mnoha mnoha dalších, které mají podobné parametry. Ovšem některé mají DDR4 DRAM, což je nevýhoda testovaného modelu, který se musí obejít bez ní.

To znamená, že v určité chvíli, po zaplnění cache dojde k výraznému snížení rychlosti, mnohem většímu než u podobných disků s DDR4 cache. Z mého měření vyplynulo, že disky jsou více méně identické, co se týče svých rychlostí a provozních teplot. Rozhodně potěší rychlost lineárního zápisu, kde pro disk není žádný problém držet maximální rychlost zápisu do 30% zaplnění a následně stále drží slušnou rychlost až do 50% zaplnění. Teprve až poté disk značně poklesne s rychlostí, ale stále se drží nad 1000MB/s. Samozřejmě hlavní snahou PATRIOT je co nejvíce snížit tu cenu při zachování TLC čipů.

A docela se to daří, disk je i levnější než některé QLC modely, a je levnější než jiné TLC s podobnými parametry a rychlostí. Jenže ty už některé mají DDR4 cache. Například GB AORUS GEN4 v 1TB stojí 3600 korun, zatímco P400 1TB stojí 3300 korun vč. DPH. Ano, pořád jsou to tři stovky, takže rozdíl to je, ale osobně bych si asi připlatil. Nicméně to nic nemění na faktu, že P400 je levnější a poměr cena/výkon má jeden z nejlepších na poli GEN4 disků s rychlostí kolem 5000MB/s. Jde o jeden z cenově vůbec nejdostupnějších modelů a je také nabízen záměrně ve dvou provedeních:

Z pohledu výhodnosti, doporučuji se zaměřit na 1GB model, který je i rychlejší. Ta velmi dostupná cena je kromě absence DDR4 cache způsobena také kratší zárukou jen 3 roky, proti obvyklým 5, které mnoho SSD už i v této cenové hladině má. Nicméně TBW je díky použití kvalitních TLC čipů mnohem lepší než u QLC modelů, takže bych se toho zase tolik nebál.

Stejně ale platí, že P400 je kompromisní řešení s cílem snížit cenu co nejníže. Osobně bych radši, kdyby DDR4 cache měl, byť by stál třeba o 2 stovky víc. Ale i tak, pokud nejste extrémně nároční, má velmi dobrý poměr cena výkon a v běžném PC pro běžné činnosti bude velmi rychlý a něco vydrží. Takže pokud něco takového hledáte, není to špatný produkt.