• TEST: Biostar B660 Racing základní desky v ATX i ITX provedení

                                                     – dostupný podvozek pod ALDER LAKE

Dneska se podívám na novou levnější řadu B660 základní desek z nabídky Biostar pro novou platformu LGA1700 od Intelu s generací procesorů Alder Lake. Ta vůči již testovaní edici Z690 stejného výrobce přináší mnohem lepší poměr cena/výkon, ovšem není to zadarmo. Základní desky s B660 čipsetem mají určité limity a omezení, ovšem kdo tyto vymoženosti nepotřebuje, je tato nová řada základních desek mnohem lepší volbou, protože ušetříte značně množství peněz. Pokud bych srovnal cenu základní desky Biostar Z690 vs. B660 ve stejné Racing edici, je rozdíl v ceně skoro 2000,- vč. daně.

Pokud se totiž podíváme na Z690 s podporou DDR5 pamětí, jsou obecně dost drahé, a právě proto se nejen Biostar rozhodl na B660 desky dát sice pomalejší, ale značně dnes levnější DDR4. Hlavně testy prokázaly, že vliv na výkon procesorů Intel Alder Lake je v tomto ohledu minimální a investice do předražených DDR5 se prozatím vůbec nevyplatí. Z tohoto pohledu se tedy B660 zdá být celkem logickou volbou pro nové procesory Alder Lake a vůbec nevadí, že se na těchto deskách nedá taktovat. Z mého dřívějšího testování na Z690 se jasně ukázalo, že taktovat i7 i i9 z nové generace nemá smysl, spotřeba i teploty jsou tak šílené i s vodním chlazením, že se to vůbec nevyplatí a vliv na výkon je skoro nulový, protože ty nejlepší procesory z této řady stejně ani taktovat nejdou, protože narážejí na limity spotřeby i chlazení. No a procesory u kterých by taktování smysl mělo, tedy levnější modely s nižšími běžnými takty, tak ty nejdou taktovat proto, že to Intel na rozdíl od AMD prostě neumožňuje a napevno zamyká.

• Biostar B660 Racing

Model Racing je tedy takovou střední třídou tohoto výrobce, kde se hledí mnohem víc na poměr cena/výkon.

Samozřejmě zpracování těchto dvou desek není tak brutální jako třeba Z690 Racing či Valkyrie, ovšem desky jsou mnohem levnější. Oba modely jsou vybaveny 9fázovým napájením, což dle výrobce stačí i pro nejvyšší model i9-12900K. Chlazení na obou modelech je řešeno zcela pasivně. Nechybí 2,5Gbit LAN, USB 3.2 Gen2x2, ovšem deska nemá Thunderbolt 4, Wi-Fi nebo Bluetooth. Ovšem na Wi-Fi je připravena, stačí jenom dokoupit Wi-Fi modul do příslušného mSATA slotu. Co v této cenové relaci chválím jsou vyztužené PCIe sloty a také tři chladiče pro M.2 disky.

Samozřejmě tohle není edice pro overclockery, takže zde nečekejte nějakou extra výbavu v tomto ohledu. Není zde POST display, ani tlačítka pro zapnutí desky přímo na PCB. Nejsou zde ani speciální čidla pro chlazení na tekutém dusíku a deska nemá ani duální BIOS, dokonce nemá ani speciální tlačítko na zadním panelu pro přehrání BIOSu skrze uložený BIOS na Flash disku bez nutnosti osazení procesorem.

BIOS tedy musíte nahrát buď přímo v BIOSu, nebo v prostředí Windows skrze dodávanou utilitu. To si v recenzi také ukážeme. Ohledně designu, máme zde i RGB podsvícení, ovšem velmi decentní. K němu výrobce dodává svůj vlastní program pro jeho nastavení.

Pojďme se povídat na samotnou základní desky více z blízka…

• Základní desky

Už na první pohled je jasné, že tento model spadá níže než základní desky Z690 řady a tomu odpovídá i balení. Nejedná se o žádnou luxusní velkou krabici s otevíracím oknem a s náhledem desky uvnitř. Balení jsou tedy spíše prostší. Ovšem desky jsou stále velmi dobře chráněny vůči poškození.

Pod deskami se pak nachází veškeré příslušenství. Zde najdete instalační DVD, manuál, čtyři SATA kabely a M.2 šroubky.

Biostar B660 je klasického ATX formátu a je vybavena patici LGA1700, což znamená, že je kompatibilní se všemi současnými procesory od Intelu 12 generace. Deska dále nabízí 4 sloty pro DDR4 paměti, až to až 128GB s frekvencí 5000+ MHz. Ovšem platforma jako taková podporuje nativně maximálně 3200MHz, vše ostatní je již bráno jako taktování. V případě ITX modelu jsou parametry stejné, akorát deska má pouze dva sloty a maximální kapacita, kterou lze skrze dva paměťové moduly osadit je 64GB.

U obou modelů jsou hlavní PCIe 16x sloty opatřeny plechovým vyztužením, ostatní sloty toto vyztužení nemají. U ITX modelu je tento slot z logiky věcí jenom jeden.

Pokud jde o diskovou kapacitu, u ATX modelu lze zapojit až 8 disků do konektorů SATA, u menšího modelu je počet SATA portů poloviční. Ohledně M.2 portů, tak u většího modelu jsou tři, u menšího dva. Dále nechybí ani konektor pro přední USB-C ve verzi 3.2 gen2 pro počítačové skříně. Nebude tedy problém si například i toto velké diskové pole rozšířit rychlým externím USB diskem. Možnosti připojení jsou tedy u obou modelů v dané ceně vynikající, nemám v tomto ohledu oběma deskám co vytknout.

Desky sice nemají 10/5Gbit LAN port, ovšem najdeme zde 2,5Gbit čip Realtek RTL8125B. Neberu to jako nějaké velký mínus, protože většina lidí má dneska doma stále 1Gbit síť. Pokud jde o zvuk, výrobce vsadil na osvědčený Realtek ALC1220 s podporou 7.1 prostorového zvuku. Takovou zvláštností je pak přítomnost PS2 konektoru pro zpětnou kompatibilitu, já osobně si myslím, že věnovat místo na zadním panelu tomuto konektoru je plýtvání místem, klidně zde mohly být další dva USB konektory navíc.

A jak tedy desky fungují v praxi?

• V praxi

Pro otestování obou modelů základní desky jsem použil skoro to nejlepší, co se nyní pro tuto desku nabízí. Procesor Intel i7-12700KF. Přece jenom poměr cena/výkon je u tohoto procesoru mnohem lepší jak u i9-12900K a hlavně má i mnohem menší spotřebu.

Abych dokázal prověřit možnosti desky na maximum, zvolil jsem AIO vodní chlazení společnosti Alphacool s velkým 280mm radiátorem, celo měděné konstrukce. Jako referenční disk jsem nakonec použil NVMe SSD disk FireCuda 530 2TB od společnosti Seagate s rychlostí 7000MB/s.

Ohledně pamětí, nakonec jsem zvolil dva modely od Crucial s modelem o frekvencí 3600Mhz v provedení 2x16GB Ballistix. Následně jsem otestoval i rychlejší Spectrix D80 Xtreme s frekvencí 4800MHz. Porovnám tedy v přímém souboji DDR4 a DDR5 na stejné frekvenci co mám naměřené výsledky z předchozí recenze s deskou Aorus Xtreme.

Referenční grafika byla nakonec Nvidia GeForce RTX 3070 Ti společnosti KFA2 s modelem EX. Testovací sestava pak byla napájena 1200W zdrojem Be Quiet! Dark Power Pro 12 s platinovou certifikací. Aby byly výsledky testů, co nejlepší rozhodl jsem se provést aktualizaci BIOSu základní desky. Tím byl BIOS verze B66AC104 z 4. Ledna tohoto roku. Update jsem nakonec prováděl přímo v prostředí BIOSu skrze funkci BIO-Flasher. Celý proces je velmi jednoduchý a zabere kolem 3 minut času. Zvládne ho tedy i naprostý laik.

Pokud jde o to jak se i7-12700KF na této desce chová se základním nastavení BIOSu, kde jsem pouze zapnul XMP profil na pamětech. Co jistě zaskočí většinu majitelů, je spotřeba procesoru. Ta se na zcela základní nastavení BIOSU běžně pohybuje kolem 170-186W, značně přesně dodržuje oficiální TDP 125W. Avšak stále se chová lépe jak Intel i9-12900K, u něho jsem spotřebu změřil na těžko uvěřitelných 240W.

I přes tento fakt držel procesor celkem stabilně vysoké takty sahající k 5GHz, tedy s minimálním rozdílem, než právě zmiňovaný i9-12900K. U tohoto procesoru Intel viditelně žene frekvenci doslova na maximum, ovšem za cenu enormní spotřeby. Z tohoto pohledu se mi tedy i7-12700KF zdá jako mnohem lepší volbou, rozdíl ve výkonu je totiž minimální. Intel tento procesor vůči TOP modelu osekal minimálně, pouze ubral 4 menší jádra, ovšem ponechal plný počet těch výkonnějších.

Díky tomuto snížení spotřeby o desítky wattů jsou i mnohem lepší teploty na procesoru. S dříve testovaným i9-12900K nebyl problém dosáhnout na 100°C i s vodním chlazením. Zde jsou teploty mnohem níže a rozhodně nedosahují tak extrémních hodnot. Ovšem na teploty procesorů Ryzen 9 poslední generace to stále nemá. Je to dáno tím, že Ryzen 9 má veškeré odpadní teplo rozložené hned do tří čipů, kdežto Intel je monolit.

Pokud jde o to, na jakých frekvencích tato deska drží jednotlivá jádra procesorů, tak opravdu skvěle. Pokud jsem vytížil jedno jádro, byl procesor schopen běžet až na 5000MHz. Pokud jsem zatížil všechny jádra v programu OCCT, držela se frekvence „větších jádrech“ na 4400MHz. Procesor se takto choval na obou deskách zcela identicky. Desky se tedy liší opravdu jenom svojí velikostí.

Ohledně chlazení čipů VRM je na tom deska skoro identicky jako Z690 Racing, až s tím rozdílem, že na VRM pasivu není žádný ventilátor. Proto bych se celkem bál tuto desku provozovat s TOP modelem i9-12900K, který si dokáže říci o dalších 50W. S procesorem i7-12700KF jsem nakonec dosáhl na 60°C na základní desce, což je stále dobrá hodnota. U menšího ITX modelu jsem naměřil teploty jenom o 2°C horší.

Pokud jde o test pamětí, nakonec jsem vyzkoušel jak běžnější model s frekvencí 3600MHz tak i luxusnější balení s frekvencí 4800MHz. Ani s jedním jsem neměl problém na první dobrou po aktivaci XMP profilu v BIOSu. Deska vždy naběhla do Windows bez jakéhokoliv nástinu nestability. Pokud jde o srovnání výkonu procesoru v Cinebench R23 ve spolupráci DDR4 vs. DDR5, je rozdíl těžko měřitelný. Z tohoto pohledu beru zatím DDR5 jako zbytečnou investici a vůbec se to nevyplatí. Stejně malý rozdíl výkonu jsem zaznamenal i v případě porovnání DDR4 3600MHz vs. 4800MHz.

V Cinebench R23 ve spolupráci DDR4 vs. DDR5, je rozdíl těžko měřitelný. Z tohoto pohledu beru zatím DDR5 jako zbytečnou investici a vůbec se to nevyplatí. Stejně malý rozdíl výkonu jsem zaznamenal i v případě porovnání DDR4 3600MHz vs. 4800MHz.

Pokud porovnáme výkon procesoru i9-12700KF proti i9-12900K, je rozdíl velmi malý. V jedno jádrovém výkonu je to cca 4-5%, ve více vláknovém je sice rozdíl větší, ale většina aplikací i her stejně nedokáží využít výkon těch menších jader. Hlavní je, že počet velkých výkonných jader zůstal vůči nejvyššímu modelu stejný.

Nakonec jsem otestoval i možnosti integrované zvukové karty Realtek ALC1220 pomocí sluchátek HyperX Orbit S, které disponují opravdu kvalitním přednesem a dokážou opravdu prověřit, jak si na tom zvukové karty stojí. Bohužel musím konstatovat, že tento zvukový kodek je kvalitní, rozhodně lepší jak minule testovaný ALC8xx u desky ASRock. Pokud jste ale vyznavači opravdu kvalitního zvuku, rozhodně bych doporučil koupi nějakého externího DAC převodníku. Ovšem neberu to jako nějakou tragédii, přece jenom se jedná o jednu z těch levnějších B660 na trhu a nějaké ty ústupky se prostě udělat musely.

Pokud jde o integrovanou síťovou kartu s rychlostí 2,5Gbit, neměl jsem bohužel jak ji otestovat, stále nemám doma na to potřebný switch. Ovšem se zapojením do standardního 1Gbit sítě jsem žádné problémy nezaznamenal.

Takže k závěrům …

• Závěr a hodnocení

Intel Alder Lake procesory (Core 12000) jsou nepopiratelně mnohem lepší a zajímavější než jen o půl roku starší 14nm Rocket Lake (Core 11000). Nicméně neoznačil bych je za výborné, v mnoha směrech výrazně zaostávají za rok starou konkurencí AMD, která dokázala mnohde podobný výkon nabídnout už s generací RYZEN 5000. Největší slabinou je rozhodně obrovská spotřeba. Ovšem musím uznat, že dnešní testovaný procesor i7-12700KF je mnohem použitelnější procesor než i9-12900K.

Větší ATX model zakoupíte za lehce přes 6000 vč. daně. Deska je přitom téměř k nerozeznání od modelu Z690 ve stejné edici. Menší model se prozatím u nás neprodává, ale byl jsem ujištěn, že by finální cena měla být zhruba ještě o 1500,- níže. Obě desky jsou sice výbavou o něco horší, jak Z690 ovšem stále máme podporu PCIe 5.0 a také rychlé USB 3.2 gen2x2 a integrovaný zadní panel na portech. To že desky nemají podporu nových operačních pamětí DDR5 rozhodně neberu jako nějaký zápor, naopak.

Moje měření jasně ukázalo, že vliv pamětí na výkon procesoru i9-12700KF je zcela minimální a příplatek za desku i samotné paměti se vůbec nevyplatí. Procesor zřejmě stále nemá tak kvalitní paměťový řadič jako procesory Zen3 od AMD a prostě z nich nedokážou těžit vyšší výkon. U minule testované Biostar Z690 Racing jsem žádní ocenění neudělil, a to hlavně kvůli opravdu hlučnému chlazení VRM kaskády, ovšem u dnes testovaných dvou modelů s čipsetem B660 nic takového není.

Nicméně s tou cenou to bude mít BIOSTAR přeci jen dost obtížné se na českém trhu prosadit. Za podobné ceny u jsou u nás široce dostupné modely větších výrobců v mnoha ohledech lepší podporou a BIOSTAR prostě není o nic levnější, ani nenabízí lepší výbavu, kvalitu apod. Nicméně oba testované modely, Biostar B660GTA a B660GTN jsou solidní s dobrou výbavou a vším, co je pro běžné uživatele třeba.

Za výbavu pro testování děkuji našim partnerům: