TEST: Crucial P2 1TB – cenově dostupný M.2 SSD disk pro běžná PC i notebooky

Na trhu je mnoho SSD a zákazníci tak mají velký výběr. Od opravdu špičkových (a drahých) superrychlých Gen4 modelů dnes běžně s více než 7000MB/s, přes mainstreamovější Gen4 modely s 5000MB/s a stále špičková Gen3 s 3500MB/s až po opravdu základní řešení jako je dnes testované. Ta by měla mít stále výhodu hlavně nízké ceny a právě dnes testovaný Crucial P2 patří mezi vůbec nejlevnější NVMe M.2 Gen3 SSD řešení na trhu. Cena za testovaný 1TB model se pohybuje jen kolem 2300 korun.

V dnešní recenzi se tedy podívám na tento základní model NVMe SSD disku společnosti Crucial. Není určen k trhání výkonnostních rekordů, je to prostě SSD pro běžné PC. Disk je vybaven starším NVMe 1.3 rozhraním, ale ani tak nevyužívá jeho plný potenciál (3500MB/s). Maximální papírová rychlost P2 série dosahuje maximálně 2500MB/s. Výrobce ovšem kompenzuje tuto nižší rychlost právě opravdu velmi nízkou cenou. Nicméně to není jediný důvod této velmi nízké ceny. Stávající revize používá totiž také pouze QLC čipy, nikoliv TLC. A současně nemá DRAM vyrovnávací paměť. Tohle je tedy opravdu tak levné SSD, jak to jen dnes lze udělat.

Životnost disku je tak i u 1TB pouze 300TBW, ovšem v této cenové hladině je to celkem běžné a pro normální běžná PC to stačí na hodně let běžného provozu. V čem ale disk překvapí je délka záruky, je v této parametrové třídě nadstandartních 5 let. Ze stránek výrobce se dále dozvíme, že model podporují funkce jako TRIM, S.M.A.R.T, DevSleep režim, nebo AES 256-bit šifrování. Co jsem ovšem v parametrech nenašel je hodnota IOPS, výrobce tento údaj bohužel neuvádí.

Disk se tedy spoléhá na 3D-NAND QLC Micron se 96 vrstvami, připojené na řadič Phison E13T. Tento řadič se vyznačuje jedno jádrovou architekturou, není to tedy žádný velký rychlík. Na disku se taky nenachází žádná vyrovnávací DRAM paměť, na kterou jsme zvyklí u dražších modelů. Spoléhá jen na HMB. Takže disk rozhodně nebude excelovat v lineárním zápisu, na což se v recenzi také hodlám zaměřit.

Provedení disku je pak standardní M.2 2280 a celý disk váží 9g. O chlazení se nestará žádný chladič, vzhledem k výkonu ho opravdu nepotřebuje a hodí se tak i do notebooku, kde rozhodně omezené chlazení nebude nijak omezovat výkon tohoto modelu.

Disky jsem zapojil na základní desku Gigabyte Z690 Aorus Xtreme s procesorem Intel i7-12700KF. Operační paměti poskytla taktéž společnost Gigabyte s modelem Aorus 2x16GB DDR5 o frekvenci 5200 MHz. Zdroj dodala společnost Be Quiet s 1200W modelem Dark Power Pro 12 s platinovou certifikaci.

Abych měl měření co nejpřesnější použil jsem redukci do PCIe 16x slotu od společnosti Sabrent, nemůže se tak stát, že by mě limitoval M.2 slot na základní desce apod.

Pro samotné testování jsem zvolil testovací program Crystal Disk Mark verze 5.5.0 a porovnal mezi testovanými disky všechny čtyři vestavěné testy ohledně rychlosti čtení i zápisu. Testovací metodiku jsem zvolil takovou, že každý disk jsem měřil třikrát a výsledky zprůměroval. Test nevyhodí vždy na chlup stejný výsledek, ale jsou tam drobné odchylky.

Jako první jsem naměřil, jak si disk vede v testu Seq Q31T1. Disk se sice neumístil nějak úžasně, to jsem ale vzhledem k papírovým parametrům očekával. Ovšem je celkem pozitivní, že disk dokázal překonat své papírové hodnoty zhruba o 100MB/s při zápisu i čtení.

V dalším testu dopadl disk naprosto identicky, protože obsadil opět deváté místo od „spodu“.

V posledním a nejnáročnějším testu se ovšem disk o něco polepšil. Dokázal totiž povyskočit o 4 příčky nahoru.

Další velmi populární program na testování SSD disku je ATTO. Tento testovací program měří velmi podrobně rychlosti disku v celé škále různě velikých souborů. Rozhodl jsem se tedy ještě změřit disk i v tomto programu, pro zajímavost.

Jak je vidět z výsledků, disk narazí na svůj limit už od zhruba 32 KB, to tento disk řadí do průměru. Velkou zajímavostí je také to, že v programu ATTO disk značně překonal své papírové hodnoty. Měření jsem provedl několikrát a vždy se stejným výsledkem.

Pokud jde o to, jak si disk poradí se zápisem velkých souborů, vedl si velmi špatně. Sice dokázal držet celkem dlouho maximální rychlost zápisu na hranici 1600MB/s, pak ale přišel katastrofický propad k 50MB/s. Troufám si říci, že se jedná o nejhorší naměřenou hodnotu, jakou jsem tu doposud měl. Každý doposud změřený disk totiž dokázal i po přetečení vyrovnávací paměti poskytnout rychlost v řádu stovek MB/s. Pokud jde o teploty disku, bez chladiče jsem se dostal na maximálních 45°C, a pokud jsem disk osadil pasivem základní desky, klesla teplota hluboko pod 35°C, v tomto směru tedy velmi dobré hodnoty. Chlazení opravdu netřeba i těch 45°C bez pasivu je hodně nízko.

Crucial a jeho P2 série je dnes opravdu dno nabídky. Cíleně model udělaný tak, aby byl co nejlevnější. Nutno říci, že Crucial ho udělal ještě horší/levnější, než původně byl, protože první revize P2 měla TLC čipy, ta současná má QLC, tedy výrazně nižší životnost. Obě revize jsou snadno rozpoznatelné, ta původní s TLC má modré PCB, ta novější s QLC pak PCB černé.

Co vedlo výrobce k tak drastickému „okleštění“ tohoto modelu je zřejmě výrobní cena, i když rozdíl nebude nijak dramatický, každý dolar se zjevně počítá. Ovšem pokud došlo k tak razantní změně parametrů, měl podle mého názoru výrobce disk zcela přejmenovat, nebo na toto nějak upozornit. Vyhnul by se tak negativním komentářům, které tuto novou revizi všude doprovázejí.

Co se týče kapacit, ve kterých se tento disk aktuálně prodává, jsou ceny následující:

Z pohledu výhodnosti, jsou nejzajímavější 2TB a pak 1TB model, kdy speciálně ten 1TB patří poměrem cena/kapacita k vůbec nejdostupnějším NVMe M.2 SSD řešením na trhu. Bohužel pro Micron, konkurence v této cenové hladině existuje a je lepší. Nová revize s QLC je výrazným zhoršením parametrů P2 série a nenabízí za to ani nijak výrazně nižší cenu. Výkon ale dostává zabrat v praxi. Tento relativně moderní disk s rychlostí lineárního zápisu padá po chvíli k hranici 50MB/s, což je úroveň HDD. Problém je v tom, že i takhle levný disk prostě nemusí mít „takhle mizernou rychlost“. Za podobnou cenu je na trhu nedávno uvedený (a testovaný hlavní redakcí DDWorld.cz), základní model WD v podobě Blue SN570. Ten za stejnou nebo dokonce ještě o pár korun nižší cenu nabízí TLC čipy s dvojnásobnou životností a dokáže až 3500MB/s.

Jinými slovy, Crucial a jeho P2 série nemá v současné podobně šanci a WD Blue SN570 je jasně lepší základní řešení za podobnou cenu. Problém těchto disků je v tom šetření za každou cenu, kdy totiž opravdu kvalitní NVMe Gen3 disky s DRAM atd. nestojí ve stejných kapacitách o mnoho více, reálně se bavíme o 200 až 400 korunách navíc, takže obecně tyhle nejlevnější základní modely jsou opravdu jen pro ty, kteří počítají z nějakého důvodu opravdu každou korunu. Z poměru cena/výkon se ale vlastně moc nevyplatí až tak šetřit. Jejich cena by musela být výrazně níže, což není moc reálné, protože prostě cenový rozdíl mezi levnějšími NAND není moc velký a stejně tak ušetření na jednom čipu DRAM je minimální. Takže na doporučení Crucial P2 to dnes není, naštěstí má tento výrobce v nabídce i lepší SSD modely, na které se brzy podíváme …

Za poskytnutí disku Crucial P2 1TB na test děkuji společnosti Crucial a Asbis