- TEST: AMD RYZEN 5 5500
– moderních 6 jader ZEN 3 pro low end v akci proti Core i3-12100
Čekali jsme dlouho, ale dočkali jsme se. Nového moderního cenově opravdu dostupného 7nm ZEN 3 procesoru od AMD. Novinka v podobě RYZEN 5 5500 přináší velkých 6 jader/12vláken architektury ZEN 3 do procesorového low endu. Nejde ovšem přímo o nástupce extrémně povedených a populárních RYZEN 5 3600 nebo RYZEN 5 2600, tím je až RYZEN 5 5600, který AMD také konečně vydalo, na který podíváme se na něj příště.
)
- AMD RYZEN 5 5500 – levných 6jader/12vláken do low endu v akci!
Ano, jde sice o procesor 7nm architektury ZEN 3, ale nejde o čiplet jako jsou RYZEN 5 5600X/5800X/5900 série apod. Jde o monolit, tedy konkrétně o čip CEZANNE, což je APU orientované hlavně pro mobilní použití. RYZEN 5 5500 je tedy fakticky RYZEN 5 5600G bez aktivní integrované grafiky (fyzicky tam je, ale není prostě aktivní).
)
Proti čipletovému „VERMEER“ RYZEN 5 5600 série, které má tedy odlišný jeden procesorový ZEN 3 čiplet bez iGPU a k tomu I/O, je hlavní rozdíl ve velikosti L3. Ta je u CEZANNE poloviční 16MB proti 32GB u VERMMER. Důvodem je zkrátka fakt, že CEZANNE je monolit integrující na většině ploše čipu tu integrovanou grafiku. Současně protože jde o fyzicky tedy zcela jiný čip orientovaný na integrovanou grafiku a efektivitu = mobilní oblast, nedosahuje ani tak vysokých taktů a TDP, kam mohou jít čipletové VERMEER verze.
)
CEZANNE v případě RYZEN 5 5500 tedy sice má 6jader/12vláken ZEN 3 architektury ale jen polovinu L3 proti RYZEN 5 5600, a má také o něco nižší takty. Posledním velkým a u některých PC možná zásadním rozdílem je fakt, že CEZANNE nemá PCIe 4.0 linky. Takže pokud nepoužijete X570, která má nativně PCIe 4.0 přímo ze strany čipsetu v části desky, nebudete mít třeba v kombinaci s B550 Gen4 linky vůbec nikde. Maximem bude vždy jen PCIe 3.0 pro GPU i SSD s tímto CPU.
)
To ovšem vyvažuje cena, která je výrazně nižší. A když jsme u toho …
- Ceny a konkurence
Stojí za pozornost, že AMD samo uvedlo RYZEN 5 5500 za oficiálních 159 dolarů. Což sice je zdaleka nejlevnější aktuální 6jádrový procesor od AMD, ale přeci jen na trhu už ta cena proti jiným existujícím procesorům byla oprávněně kritizována, protože prostě nedávala smysl. AMD ji ovšem oficiálně nezměnilo. 159 dolarů by znamenalo dnešním kurzem cenu 4500 korun vč. DPH, ale to tenhle procesor nestojí. Běžně se normálně prodává za 3690 korun vč. DPH (=124 dolarů) a není to žádná akce ani oficiální sleva, ale opravdu běžná cena. Tohle je mnohem zajímavější cenovka pro tenhle model, a je škoda že AMD ji takhle nestanovilo při uvedení hned.
)
Tahle cena totiž znamená, že tento moderní 6jádrový / 12vláknový procesor nejde proti Core i5 sérii, které cenami startuje až kolem 5 tisíc a výš, ale proti aktuální Core i3-12100, který stojí podobné peníze, ovšem má jen 4jádra/8vláken a vyšší TDP (89W proti 65W).
Takže se podívejme, jak si novinky aktuálně vedou, a co zajímavého dnes za tyhle ceny můžeme aktuálně v novém cenově dostupnějším PC mít …
- AMD RYZEN 5 5500 a testy
AMD nám poslalo procesor v běžném retail balení, tak jak je pořídíte i v obchodech. Součástí balení je tedy i ten jen jednoduchý Wraith Stealth chladič, který vzhledem k minimálním nárokům procesoru, úplně stačí. Takže pokud nechcete investovat do chladiče, můžete jej bez obav použít.
)
Jak jsem již řekl, RYZEN 5 5500 je technicky vlastně RYZEN 5 5600G s vypnutou integrovanou grafikou a trochu nižších taktech. 65W TDP ale zůstalo. Oba čipy mají tedy ZEN 3 architekturu, což znamená plnou kompatibilitu s AM4 platformou.
)
Oficiálně jsou podporovány X570 a B550 desky, které musíte aktualizovat na nejnovější BIOS. Podpora je pak s aktualizací BIOSU také pro starší X470/B450 desky ze strany jednotlivých výrobců. A neoficiálně, protože to opravdu záleží už na každém výrobci desky, je podpora i pro X370/B350. Znovu upozorňuji, že protože jde o CEZANNE čip, nemá tento procesor PCIe 4.0 linky jako mají VERMEER modely (24 Gen4). Má sice 24 linek také, ale vždy jen maximálně PCIe 3.0 verze. Takže pokud nemáte X570 desku, která má nativně vlastní Gen4 linky v části slotové výbavy, a pořídíte jen B550, X470/B350 apod., nebudete mít v PC žádné Gen4 možnosti s tímto CPU. Hlavně ale grafická karta bude mít vždy v hlavním slotu s tímto CPU jen PCIe 3.0 maximálně.
)
Jen v rámci X570/B550/X470/B450 platformy (zatím) bude fungovat nová Smart Access Memory technologie, která může velmi zásadně ovlivnit souboj grafik AMD a NVIDIA, protože tahle technologie umožňuje být novým Radeon RX 6000 grafikám výkonnější v kombinaci s RYZEN 5000 čipy. Je to díky využívání grafické i systémové paměti jako celku. Tento bonus až několik % výkonu, s jinými CPU nebo grafikami nebude.
- Testy
Pro srovnání jsme použili aktuálně otestované RYZEN procesory v kombinaci s ASUS ROG CROSSHAIR HERO X570. K tomu jsme osadili naše osvědčené G.SKILL FLARE X paměti 2x 8GB DDR4 3200MHz CL14, ale v případě nových RYZEN 5000 používáme pro ně doporučené DDR4 3600MHz modely. Samozřejmě jsme pro srovnání zařadili i další Intel Core procesory na odpovídajících platformách.
Všechny Intel sestavy byly testovány s Kingston Black 1TB NVMe SSD PCIe 3.0 a AMD TRX40/X570 platformy mají výhodu Gigabyte NVMe SSD gen 4 s PCIe 4.0 rozhraním. Systémy jsou vybaveny grafickou kartou AMD Radeon RX 6900 XT v referenci. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném WINDOWS 10 se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze.
)
Všechny procesory jsou také testované na základních nastaveních. Tedy bez MCE, nadlimitní překračování TDP u Intelu, nebo v případě AMD není aktivní technologie PBO. Prostě všechno jede ve specifikacích od výrobce procesoru.
Takže pojďme na to …
- CineBench R20 – Renderování
Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R20, která je více vypovídající a lépe testuje skutečný potenciál procesorů než starší verze. Opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat a ukázat jeho reálný maximální výkon. Využít dokáže zatím až 256 vláken.
)
Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je prakticky k ničemu, protože vlastně výkon 1 jádra nevyjadřuje. Testuje sice 12 jádro, ale protože moderní CPU v tomto typu dnes nepříliš obvyklé zátěže dokáží nahnat takty mnohem výše než když procesor zatěžuje více nebo všechna jádra, není to prostě skutečně „test výkonu na jádro“. V plné zátěži nebudou mít CPU takhle výkonná ta jednotlivá jádra, protože poběží pomaleji. Takže tenhle CB 1core test je hodně teoretický a ani ho nezapočítáváme do celkových výsledků.
)
Ve vícejádrovém nasazení se samozřejmě výrazně projeví výkon více jader/vláken. Tady bychom skoro mohli testování ukončit, protože CineBench ukazuje prakticky vše, co o výkonu CPU potřebujete dnes znát. Ale podívejme se i na další testy …
- 7-Zip – komprimace dat (AES)
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. Opět tedy více jader a vláken = vyšší výkon.
)
U tohoto testu hrají velkou roli operační paměti, kdy hlavně DDR5 dokáží u Intelu nahnat hodně. Ale kvůli objektivnímu srovnání používáme zatím DDR4 pro všechny.
- POV-Ray 3.7 - RayTracing
Velmi náročný a velmi populární program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let.
)
Pochopitelně i zde je výkon vícejádrových procesorů dobře využíván.
- Blender – Rendering
Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder.
)
Více jader a vláken zde prostě jasně vede a procesory s méně jak 8 vlákny opravdu zásadně zaostávají. I zde je ale výkon vícejádrových čipů dobře využíván.
- Video Encoding
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů.
)
V této oblasti se v poslední době hodně optimalizovalo a je to znát. Opět je zde velkým přínosem větší počet jader/vláken, takže v této cenové hladině jsou velké rozdíly.
A jak si vedou procesory ve hrách?
- Výkon ve hrách
Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste běžný hráč, tak vám jakýkoliv současný 14nm a lepší procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá dobrou službu. Nicméně v kombinaci s výkonnější grafikou už mohou nějaké rozdíly ve FPS dnes existovat. Zda pro hratelnost zásadní, to si nemyslím.
)
Současné hry málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co v současných hrách testujeme, není vlastně výkon samotného procesoru, ale to, jak hra výkon daného CPU skutečně používá. Je samozřejmě rozdíl, když třeba 100FPS máme s plně zatíženým 8jádrovým procesorem, nebo máme 90FPS se 16jádrovým procesorem, který je ale využit v dané hře jen na 60%.
- Realistické testy „herního výkonu“
Módou některých procesorových testů je dnes testování naprosto nerealistické nepraktické konfigurace, kdy použijeme ultra silnou grafiku, pro ultra nízké rozlišení někdy ještě se staženými detaily. Výmluvou je, že pak se ukáže prý procesorový výkon. Neukáže! Ukáže se jen, jak daná hra neumí výkon procesorů využívat a na těch několika málo jádrech/vláknech, co částečně využívá. A tak záleží jen na výši taktu na části čipu, nikoliv na skutečném výkonu procesoru jako celku. Skutečný výkon procesorů ale využit u her dnes není, tudíž test nízkého rozlišení s výkonnou GPU ve hrách neřekne to nic o tom, jaký výkon procesory skutečně mají. Na to máte například CineBench, který zatěžuje skutečně celý čip a pokud by hry dělaly to samé, vypadalo by to ve výkonovém srovnání stehně jako v CineBench. Bohužel na poli optimalizace her je třeba udělat ještě hodně práce.
)
Každopádně abych potěšili všechny, máme také otestováno nízké rozlišení (1920x1080) s výkonnou grafikou (RX 6900 XT), což sice málokdo v reálu používat bude, ale máme to změřeno. Čím slabší grafiku použijete, tím více se smažou rozdíly mezi čipy i v tomto rozlišení. A naopak, pokud zvýšíte rozlišení, tak mezi procesory nebudou téměř žádné rozdíly i když to budete měřit s nejvýkonnějšími grafikami.
)
Nicméně v téhle cenové hladině už jsme na hranici toho, co dnešní hry procesorově běžně využívají. Současné hry nejčastěji používají 8 vláken, některé i 16, některé starší a špatně optimalizované (a starší) jen 4, ale nejčastěji dnes je výrazněji využíváno čistě hrou 8 vláken. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že většina her je multiplatformích a současná generace konzolí má jen 8jader/vláken, ta nová ovšem staví na RYZEN 7 3700 s 8jádry/16vlákny, takže 16vláken bude brzy standardem.
)
Samozřejmě hry poběží i na méně, ale propad výkonu, zejména minimálních FPS bude znát a nebude to prostě tak plynulé. Současně musíte brát v potaz, že když na počítači se 4jádrovým procesorem budete mít kromě hry puštěno ještě něco jiného, i ten „herní“ výkon tím bude trpět, zatímco třeba se 16 jádrovým procesorem můžete v klidu hrát i s náročnou další aplikací běžící na pozadí. To je ten skutečný procesorový výkon, který vám ovšem dílčí herní testy prostě neukáží.
Podívejme se tedy na provozní vlastnosti …
- Spotřeba, teploty a taktování
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes pochopitelně provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, momentálním vytížení a také aktuálních dosahovaných teplot v různých částech čipu. V některých případech mohou dokonce dočasně překračovat svá udávaná TDP a tak dále.
Testujeme všechny CPU v základu s nastavením TDP tak, jak uvádí výrobce CPU. Nemáme aktivní žádné taktování a překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie, nikoliv MCE/PBO apod. Testujeme ale s výkonným AiO chlazením, takže procesory mají možnost boostovat na maxima, což je výhoda hlavně pro Intel, který udává TDP jen pro základní takty, ale potřebuje mnohem vyšší, aby dosahoval často deklarovaného výkonu. To je problém u Intelu, který sice může udávat 60W, ale ve skutečnosti boostuje k 90W. U výkonnějších modelů je to ještě horší, kdy oficiálně 125W procesor má v praxi až 250W. A protože někteří výrobci desek upravují své vlastní „výchozí“ nastavení tak, aby ten boost byl nepřetržitý, ačkoliv má být v praxi jen velmi krátký, dělá to pak rozdíl v měřeních. V našem případě tedy dodržujeme krátkodobé boost omezení, tak jak ty CPU mají být. To platí i o AMD, které ale v praxi výrazně (prakticky vůbec) udávaných 65W nepřesahuje, jeho boost prostě funguje jinak a TDP je udáváno skutečně realisticky.
)
Co to v praxi znamená? Že 65W procesor AMD se 6jádry/12vlákny má nižší spotřebu než 60W (ve skutečnosti 89W) jen 4jádrový Core i3-12100, ačkoliv je AMD současně mnohem výkonnější, když přijde na výkon celého CPU. Ale oba tyto procesory jsou jedny z nejúspornějších v aktuální generaci, i když ne nutně nejefektivnější, protože AMD má mnoho modelů s podobnou spotřebou, které jsou o poznání výkonnější.
- Chlazení
RYZEN 5 5500 má stejně jako třeba 5600G u sebe chladič. Jde ale jen o ten základní nízký Wraith Stealth, což je opravdu základní řešení. S ním se teploty pohybují podle typu zátěže od 75 do 85°C, a je relativně tichý. Je tedy použitelný, i když ty teploty nejsou nic moc. Pokud použijete něco výkonnějšího, v našem případě jsme jej chladili 280mm AiO, tak teploty se pohybují pod/kolem 60°C. I Core i3-12100 má BOX chladič, teploty jsou kolem 80°C, ale je o něco hlučnější. S výkonným AIO se pak teploty také pohybují pod/kolem 60°C. Oba dva čipy jsou tedy velmi nenáročné.
- Taktování
Ohledně taktování platí i u RYZEN 5000 to, co u předchůdců. Vřele nedoporučuji ruční domácí taktování RYZEN 5000/3000/2000 modelů vůbec! Pokud chcete lepší výkon, osaďte lepší chladič a procesor dejte na lepší desku. Obojí zvedne boost takty. AMD pak nabízí propracované automatické zvýšení výkonu přes technologii „PBO“, kdy stačí aktivovat tuhle funkci v RYZEN Master aplikaci/nebo v BIOSu a procesor pojede na vyšší limit TDP. Ovšem stále bude fungovat boost na méně jádrech, takže nebudete nikdy přicházet o výkon. AMD umožňuje aktivovat PBO a do toho ještě automatické přetaktování, což dokáže vytáhnout vůbec nejvyšší výkon, ale je to samozřejmě za cenu ještě vyšší spotřeby atd.
Osobně doporučuji osadit procesory na co nejlepší desku a hlavní je osadit co nejlepší a nejvýkonnější chlazení. To většině bude stačit k nejlepšímu využití potenciálu CPU. Pokud chcete, zapněte PBO, kdy budete mít všechny výhody vyššího výkonu, které přináší obvykle taktování, ovšem bez nevýhod v podobě nižšího výkonu na jádro, vyšší spotřeby v situacích, kdy to není třeba atd. Funguje to i u RYZEN 5000, kdy AMD prakticky perfektně vyladilo dosahování maximálních boostů za vás a ručním laděním prakticky nic nezlepšíte, naopak. RYZEN 5 5500/5600G mají teoreticky čipy horší kvality, než jsou ty plně aktivní u RYZEN 7 varinat. Je tak na místě předpokládat, že bude i o něco horší na taktování včetně PBO. Především ale proti „VERMEER“ sérii s čiplety mají prostě složitější monolit, takže nedosahují až tak vysokých taktů. Limitované je i to překračování jen 65W TDP, které CEZANNE modely mají.
)
Nicméně RYZEN 5 5500 taktovat jde, je plně odemčený. V pohodě jej přetaktujete na úroveň výkonu dražších procesorů jako RYZEN 5 5600 apod. Což není nezajímavé. Stojí za pozornost že procesor prakticky nezvýší svou spotřebu ani nároky na chlazení.
Jinak dobře všichni vědí, že RYZEN 5000 procesory milují rychlé paměti, ideálně 3600 až 4000MHz, s poměrem 1:1 (k rychlosti vnitřní sběrnice) a s co nejnižším časováním. To v mnoha případech zvedá znatelně výkon proti třeba základním DDR4 3200MHz. CEZANNE je trochu vybíravější, ale solidní DDR4-3600MHz dokáží výkon také o pár % posunout proti 3200MHz.
Podívejme se tedy na závěry a hodnocení ...
- Závěr a hodnocení
AMD za jeho RYZEN 5 5500 sklidilo v úvodních testech/recenzích při svém vydání kritiku, protože recenzenti pochopitelně vycházeli ve svých hodnoceních z té oficiálně oznámené 159 dolarové ceny (= 4500 korun vč. DPH). Jenže prakticky ihned tenhle CPU šel v obchodech s cenou níže a všude se nyní prodává za ceny kolem 130 dolarů, u nás tedy 3690 korun vč. DPH. Což má výrazný vliv na hodnocení, protože najednou má smysl. Jde totiž o cenově úplně jinou kategorii.
Za původní oficiální cenu by musel konkurovat skoro Core i5-12000 sérii a také velmi blízko RYZEN 5 5600/5600X modelům, které by nebyly o moc dražší. To ale prostě nejde. Jako nízko taktovaný CEZANNE s poloviční L3 na tyhle procesory prostě nemá. Nicméně když dnes normálně stojí 3690 korun, je výrazně levnější a nejednou stojí přímo proti Core i3-12100, což je zase problém pro Intel.
)
Core i3-12100 je totiž za podobnou cenu jako R5 5500 jen 4jádrový/8vláknový procesor. Takže s výjimkou některých aplikací nevyužívající plně výkon více jak 4 jader, není pochopitelně konkurenceschopný výkonem. V průměru vícejádrových aplikací je RYZEN 5 5500 o 45% výkonnější. Snad jen ve hrách je to vyrovnanější, ovšem platí to jen o starších či méně optimalizovaných titulech. 4jádra/8vláken je dnes prostě málo a moderní hry využívají více. RYZEN 5 5500 je sice pomalejší než RYZEN 5 5600/5600X, ale v novějších hrách dokáže být prostě díky 12vláknům i rychlejší než Core i3 s 8vlákny. Pravda, Intel ale asi nečekal, že by AMD nabídlo tohle moderní 6jádro za cenu i3. Soudě podle původní oficiální ceny (stále nezměněné), to úplně nečekalo ani AMD.
A tak si zase samo zbytečně nafackovalo, kdy první recenze hodnotí RYZEN 5 5500 z pohledu té 4,5tisícové cenovky, ačkoliv téměř od začátku se ve skutečnosti prodává za 3700 korun. A tahle cena z něj rázem dělá zajímavou volbu a dává mu smysl s ohledem na situaci na trhu.
- Hodnocení
AMD RYZEN 5 5500 je výborný levný procesor. Samozřejmě není ještě tak levný, ale už spadá do kategorie low endu, kdy za pouhých 3700 korun nabízí prostě opravdu moderních 6jader/12vláken ZEN 3 architektury a má velmi dobrý a velmi vyvážený výkon všude. Je jasně celkově lepší než Core i3-12100 za stejnou cenu, které sice výrazně posílilo proti předchůdcům a jde o silný 4jádrový procesor, ale prostě 4jádra/8vláken nestačí v drtivé většině moderních aplikací na 6jader/12vláken a rozdíly jsou i desítky %.
)
Navrch je AMD i efektivnější, žere o něco méně a oficiálně jde o taktovat, což Intel stále neumožňuje (neoficiálně existují desky, kde to jde, ale jen ultra drahé modely, takže nic, co by s Core i3 CPU někdo v praxi pároval). Výhodou Intelu je tak u modelu Core i3-12100 přítomnost integrované grafiky (i když jen jako zobrazovač textu na monitor). AMD nabízí integrovanou grafiku až v RYZEN 5 5600G až za 4590 korun.
)
Snad jedinou praktickou nevýhodou u RYZEN 5 5500 je fakt, že CPU má jen PCIe 3.0 linky, takže protože některé slabší moderní grafiky mají sice PCIe 4.0 ale jen 8 linek (RX 6600) nebo dokonce jen 4 linky (RX 6400/6500XT), pojedou vždy jen v Gen3, což u hlavně 4linkových grafik sníží v praxi o něco výkon v některých hrách. Takže pokud vám jde opravdu hlavně o hraní her, asi bych si připlatil na RYZEN 5 5600 s Gen4.
)
Nicméně pokud nehoníte maximální FPS a chcete slušný procesor za co nejnižší cenu, tak je RYZEN 5 5500 zatraceně zajímavá volba, protože jen za 3690 korun vč. DPH, za které se dnes prodává, je to s přehledem nejlevnější moderní 6jádrový/12vláknový procesor na trhu s tomu odpovídajícím výkonem a velmi nízkou spotřebou. Za tuhle cenu Intel nic konkurenceschopného s takhle vysokým CPU výkonem nemá, jen o poznání slabší Core i3-12100 se 4 jádry, které bych určitě dnes už moc nedoporučoval. Zkrátka i do low endu dorazilo 6jader/12vláken v moderním ZEN 3 provedení. Konečně :).
AMD RYZEN 5 5500 je velmi dobrý levný moderní procesor s obecně vyváženým výkonem, pro vyladěnou platformu se širokou nabídkou desek. A je dobře, že se tenhle CPU neprodává za tu původní oficiální cenu, za kterou by nedával smysl. Ale za současnou cenu je to jasná volba, pokud prostě chcete opravdu slušný moderní procesor a chcete za něj utratit co nejméně. Poměr cena/výkon je excelentní a má znatelně lepší výkon než starší generace ZEN procesorů v této cenové hladině, při zachování té velmi nízké spotřeby a celkové nenáročnosti. Pokud byste navíc chtěli mít v PC jen integrovanou grafiku, a nechcete tedy připlácet nemalé peníze za neintegrovanou kartu, je zde ještě RYZEN 5 5600G, z kterého je R5 5500 vypnutím té integrované grafiky přímo odvozen.
A ten příplatek 900 korun stojí určitě za to, pokud vám prostě integrovaná grafika stačí (tím spíše že vyjma RYZEN 7 5700G, je to zdaleka nejlepší iGPU na trhu dnes). Pokud jste hráč, obecně bych ale pro vás doporučoval minimálně RYZEN 5 5600, které má díky dvojnásobné L3 a Gen4 linkám prostě „větší svaly“ pro pohon moderního herního grafického hardware. RYZEN 5 5500 tedy není perfektní řešení, ale ani jím být nemá. Jde v některých ohledech o kompromisní low endové řešení, ovšem na svou cenu opravdu s působivým CPU výkonem.
.jpg)
Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
