- TEST: AMD RYZEN 5 5600 – dobrý procesor
za dobrou cenu a konkurence Core i5-12400 v akci!
Konečně! AMD si s nástupem extrémně povedených a populárních RYZEN 5 2600 a RYZEN 5 3600 dalo pořádně na čas. Pravda, z velké části za to může situace v minulém roce, kde AMD prostě nestíhalo pro velký zájem vyrábět skoro nic, a tak jeden z nejlevnějších produktů v jeho nabídce neměl zrovna TOP prioritu. Naštěstí se už situace změnila, a tak jsme se sice pozdě, ale přeci, dočkali RYZEN 5 5600. Tedy přímého nástupce dvou předchozích generací vůbec nejpopulárnějších desktopových procesorů své doby. Jaký nový RYZEN 5 5600 je?
)
- AMD RYZEN 5 5600 do akce!
Ačkoliv jde o nový procesor v nabídce, zase taková novinka to není. Jde fyzicky o stejný produkt jako RYZEN 5 5600X, který máme na trhu od uvedení ZEN 3 generace. Jediným rozdílem je nižší takt i cena.
)
RYZEN 5 5600X má na 6jádrech/12vláknech takt 3,7 až 4,6GHz, RYZEN 5600 má takty 3,5 až 4,4GHz. Tedy v praxi celkem malý rozdíl. Oba procesory jsou jinak totožné co do TDP (65W) a fyzicky jde prostě o stejné řešení, tedy ZEN 3 čiplet s jedním fyzicky 8jádrovým/16vláknovým čipem, který má aktivní 6jader/12vláken.
)
Čím je RYZEN 5 5600 zajímavý je cena a fakt, že je stále plně odemčený pro taktování. Oficiální cena 5600X modelu byla vysokých 299 dolarů (dnes už se prodává za méně), oficiální cena 5600 je pouze 199 dolarů, a i ten je v obchodech k sehnání levněji. Spolu také nedávno uvedeným s RYZEN 7 5700X, je RYZEN 5 5600 jediný procesor na trhu, který dává domácímu taktování původní smysl, jaký mělo kdysi.
Tedy udělat z levnějšího procesoru ten výkonnější a dražší, aniž byste si museli připlácet na ten dražší produkt. RYZEN 5 5600 lze naprosto jednoduše nataktovat na parametry RYZEN 5 5600X, tedy něco, co oficiálně konkurenční Intel u svých levnějších procesorů nechce dovolit, právě abyste prostě museli koupit ten dražší (jakkoliv taktovat ten už často nedává smysl). A když jsme u toho …
- Konkurence je dnes pořádná …
Intel měl hodně velké problémy se v minulých letech vypořádat s konkurencí ze strany AMD. To natlačilo speciálně v podobě mainstreamových RYZEN 5, 7 a 9 modelů ohromný nárůst výkonu (i počtem jader), do nevídaně nízkých cenových hladin. Na což Intel prostě neměl dlouho adekvátní odpověď. Až teprve u letošní současné generace ALDER LAKE našel alespoň trochu půdu pod nohama.
)
Nenabízí sice nic lepšího a klopýtá za AMD v efektivitě, ale po stránce výkonu dokáže dnes alespoň v mainstreamu (ale jen tam), nabídnout podobný výkon za podobnou cenu. RYZEN 5 5600 tedy přichází na trh, kde už Intel konkurence existuje. Nejblíže je Core i5-12400, taktéž se 6jádry/12vlákny, ale je uzamčený pro taktování a má vyšší TDP (až 117W), ale i integrovanou grafiku, kdy verze 12400F bez ní (vypnutá) je dokonce i o něco levnější než RYZEN. Každopádně konkurence to rozhodně je velmi zajímavá a jak uvidíte v našem dnešním testu, i velmi vyrovnaná.
)
Takže se na to podívejme …
- AMD RYZEN 5 5600 a testy
AMD nám poslalo procesor v běžném retail balení, tak jak je pořídíte i v obchodech. Součástí balení je tedy i ten jen jednoduchý Wraith Stealth chladič, který vzhledem k minimálním nárokům procesoru, úplně stačí. Takže pokud nechcete investovat do chladiče, můžete jej bez obav použít.
)
Jak jsem již řekl, RYZEN 5 5600 je technicky RYZEN 5 5600X na trochu nižších taktech. 65W TDP zůstalo. Oba čipy mají stejné čipy ZEN 3 architektury, což znamená plnou kompatibilitu s AM4 platformou. Oficiálně jsou podporovány X570 a B550 desky, které musíte aktualizovat na nejnovější BIOS. Podpora je i pro X470/B450 desky ze strany jednotlivých výrobců a neoficiálně, protože to opravdu záleží už na každém výrobci desky, je podpora i pro X370/B350. Na rozdíl od modelů CEZANNE (APU RYZEN 5500/5600G/5700G), které nemají PCIe 4.0 linky, tak RYZEN 5 5600 je jako VERMEER verze má. A je to v současnosti nejlevnější verze tohoto Gen4 ZEN 3 řešení na trhu.
)
Jen v rámci X570/B550/X470/B450 platformy (zatím) bude fungovat nová Smart Access Memory technologie, která může velmi zásadně ovlivnit souboj grafik AMD a NVIDIA, protože tahle technologie umožňuje být novým Radeon RX 6000 grafikám výkonnější v kombinaci s RYZEN 5000 čipy. Je to díky využívání grafické i systémové paměti jako celku. Tento bonus až několik % výkonu, s jinými CPU nebo grafikami nebude.
- Testy
Pro srovnání jsme použili aktuálně otestované RYZEN procesory v kombinaci s ASUS ROG CROSSHAIR HERO X570. K tomu jsme osadili naše osvědčené G.SKILL FLARE X paměti 2x 8GB DDR4 3200MHz CL14, ale v případě nových RYZEN 5000 používáme pro ně doporučené DDR4 3600MHz modely. Samozřejmě jsme pro srovnání zařadili i další Intel Core procesory na odpovídajících platformách.
)
Všechny Intel sestavy byly testovány s Kingston Black 1TB NVMe SSD PCIe 3.0 a AMD TRX40/X570 platformy mají výhodu Gigabyte NVMe SSD gen 4 s PCIe 4.0 rozhraním. Systémy jsou vybaveny grafickou kartou AMD Radeon RX 5700 XT 8GB v referenci. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném WINDOWS 10 se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze.
)
Všechny procesory jsou také testované na základních nastaveních. Tedy bez MCE, nadlimitní překračování TDP u Intelu, nebo v případě AMD není aktivní technologie PBO. Prostě všechno jede ve specifikacích od výrobce procesoru.
Takže pojďme na to …
- CineBench R20 – Renderování
Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R20, která je více vypovídající a lépe testuje skutečný potenciál procesorů než starší verze. Opravdu dokáže každý současný procesor pořádně provětrat a ukázat jeho reálný maximální výkon. Využít dokáže zatím až 256 vláken.
)
Na četné žádosti jsme zařadili i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je prakticky k ničemu, protože vlastně výkon 1 jádra nevyjadřuje. Testuje sice 12 jádro, ale protože moderní CPU v tomto typu dnes nepříliš obvyklé zátěže dokáží nahnat takty mnohem výše než když procesor zatěžuje více nebo všechna jádra, není to prostě skutečně „test výkonu na jádro“. V plné zátěži nebudou mít CPU takhle výkonná ta jednotlivá jádra, protože poběží pomaleji. Takže tenhle CB 1core test je hodně teoretický a ani ho nezapočítáváme do celkových výsledků.
)
Ve vícejádrovém nasazení se samozřejmě výrazně projeví výkon více jader/vláken. Tady bychom skoro mohli testování ukončit, protože CineBench ukazuje prakticky vše, co o výkonu CPU potřebujete dnes znát. Ale podívejme se i na další testy …
- 7-Zip – komprimace dat (AES)
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. Opět tedy více jader a vláken = vyšší výkon.
)
U tohoto testu hrají velkou roli operační paměti, kdy hlavně DDR5 dokáží u Intelu nahnat hodně. Ale kvůli objektivnímu srovnání používáme zatím DDR4 pro všechny.
- POV-Ray 3.7 - RayTracing
Velmi náročný a velmi populární program využívající náročnou metodu RayTracing, se kterou se hodně počítá do dalších let.
)
Pochopitelně i zde je výkon vícejádrových procesorů dobře využíván.
- Blender – Rendering
Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder.
)
Více jader a vláken zde prostě jasně vede a procesory s méně jak 8 vlákny opravdu zásadně zaostávají. I zde je ale výkon vícejádrových čipů dobře využíván.
- Video Encoding
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů.
)
V této oblasti se v poslední době hodně optimalizovalo a je to znát. Opět je zde velkým přínosem větší počet jader/vláken, takže v této cenové hladině jsou velké rozdíly.
A jak si vedou procesory ve hrách?
- Výkon ve hrách
Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste běžný hráč, tak vám jakýkoliv současný procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá dobrou službu. Nicméně v kombinaci s výkonnější grafikou už mohou nějaké rozdíly ve FPS dnes existovat. Zda pro hratelnost zásadní, to si nemyslím.
)
Současné hry málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co v současných hrách testujeme, není vlastně výkon samotného procesoru, ale to, jak hra výkon daného CPU skutečně používá. Je samozřejmě rozdíl, když třeba 100FPS máme s plně zatíženým 8jádrovým procesorem, nebo máme 90FPS se 16jádrovým procesorem, který je ale využit v dané hře jen na 60%.
- Realistické testy „herního výkonu“
Módou některých procesorových testů je dnes testování naprosto nerealistické nepraktické konfigurace, kdy použijeme ultra silnou grafiku, pro ultra nízké rozlišení někdy ještě se staženými detaily. Výmluvou je, že pak se ukáže prý procesorový výkon. Neukáže! Ukáže se jen, jak daná hra neumí výkon procesorů využívat a na těch několika málo jádrech/vláknech, co částečně využívá. A tak záleží jen na výši taktu na části čipu, nikoliv na skutečném výkonu procesoru jako celku. Skutečný výkon procesorů ale využit u her dnes není, tudíž test nízkého rozlišení s výkonnou GPU ve hrách neřekne to nic o tom, jaký výkon procesory skutečně mají. Na to máte například CineBench, který zatěžuje skutečně celý čip a pokud by hry dělaly to samé, vypadalo by to ve výkonovém srovnání stehně jako v CineBench. Bohužel na poli optimalizace her je třeba udělat ještě hodně práce.
)
Každopádně abych potěšili všechny, máme také otestováno nízké rozlišení (1920x1080) s výkonnou grafikou (RX 6900 XT), což sice málokdo v reálu používat bude, ale máme to změřeno. Čím slabší grafiku použijete, tím více se smažou rozdíly mezi čipy i v tomto rozlišení. A naopak, pokud zvýšíte rozlišení, tak mezi procesory nebudou téměř žádné rozdíly i když to budete měřit s nejvýkonnějšími grafikami.
)
Nicméně v téhle cenové hladině už jsme na hranici toho, co dnešní hry procesorově běžně využívají. Současné hry nejčastěji používají 8 vláken, některé i 16, některé starší a špatně optimalizované (a starší) jen 4, ale nejčastěji dnes je výrazněji využíváno čistě hrou 8 vláken. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že většina her je multiplatformích a současná generace konzolí má jen 8jader/vláken, ta nová ovšem staví na RYZEN 7 3700 s 8jádry/16vlákny, takže 16vláken bude brzy standardem. Samozřejmě hry poběží i na méně, ale propad výkonu, zejména minimálních FPS bude znát a nebude to prostě tak plynulé. Současně musíte brát v potaz, že když na počítači se 4jádrovým procesorem budete mít kromě hry puštěno ještě něco jiného, i ten „herní“ výkon tím bude trpět, zatímco třeba se 16 jádrovým procesorem můžete v klidu hrát i s náročnou další aplikací běžící na pozadí. To je ten skutečný procesorový výkon, který vám ovšem dílčí herní testy prostě neukáží.
)
Podívejme se tedy na provozní vlastnosti …
- Spotřeba, teploty a taktování
Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes pochopitelně provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, momentálním vytížení a také aktuálních dosahovaných teplot v různých částech čipu. V některých případech mohou dokonce dočasně překračovat svá udávaná TDP a tak dále.
)
Testujeme všechny CPU v základu s nastavením TDP tak, jak uvádí výrobce. Nemáme aktivní žádné taktování a překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie, nikoliv MCE apod. Testujeme ale s výkonným AiO chlazením, takže procesory mají možnost boostovat na maxima, což je výhoda hlavně pro Intel, který udává TDP jen pro základní takty, ale potřebuje mnohem vyšší, aby dosahoval často deklarovaného výkonu. To je problém u Intelu, který sice může udávat 65W, ale ve skutečnosti boostuje k 117W. U výkonnějších modelů je to ještě horší, kdy oficiálně 125W procesor má v praxi až 250W. A protože někteří výrobci desek upravují nastavení tak, aby ten boost byl nepřetržitý, ačkoliv má být v praxi jen velmi krátký, dělá to pak rozdíl v měřeních. V našem případě tedy dodržujeme krátkodobé boost omezení, tak jak ty CPU mají být. To platí i o AMD, které ale v praxi výrazně (prakticky vůbec) udávaných 65W nepřesahuje, jeho boost prostě funguje jinak a TDP je udáváno realisticky.
)
Co to v praxi znamená? Že AMD je při stejném nebo vyšším výkonu úspornější. Když tedy dodržujete TDP limity (včetně časových) i u Core i5-12400, tak nejde o zdaleka tak žravý procesory, jako Core i7/i9 varianty a není tedy spotřebou zase o tolik horší než AMD. Nutno ovšem říci, že je to dáno faktem, že i5-12400 (i R5 5600) běží na velmi konzervativních taktech. Ale oba tyto procesory jsou jedny z nejúspornějších v aktuální generaci a třídě, i když ne nutně nejefektivnější, protože AMD má mnoho modelů s podobnou nebo jen o něco vyšší spotřebou, které jsou o poznání výkonnější.
- Chlazení
RYZEN 5 5600 má u sebe chladič. Jde ale jen o ten základní nízký Wraith Stealth, což je opravdu základní řešení. S ním se teploty pohybují podle typu zátěže od 75 do 85°C, a je relativně tichý. Je tedy použitelný, i když ty teploty nejsou nic moc. Pokud použijete něco výkonnějšího, v našem případě jsme jej chladili 280mm AiO, tak teploty se pohybují pod/kolem 60-65°C. I Core i5-12400 má BOX chladič, teploty jsou kolem 80°C, ale je o něco hlučnější. S výkonným AIO se pak teploty také pohybují pod/kolem 65°C. Oba dva čipy jsou tedy velmi nenáročné.
- Taktování
Ohledně taktování platí i u RYZEN 5000 to, co u předchůdců. Vřele nedoporučuji ruční domácí taktování RYZEN 5000/3000/2000 modelů vůbec! Pokud chcete lepší výkon, osaďte lepší chladič a procesor dejte na lepší desku. Obojí zvedne boost takty. AMD pak nabízí propracované automatické zvýšení výkonu přes technologii „PBO“, kdy stačí aktivovat tuhle funkci v RYZEN Master aplikaci/nebo v BIOSu a procesor pojede na vyšší limit TDP. Ovšem stále bude fungovat boost na méně jádrech, takže nebudete nikdy přicházet o výkon. AMD umožňuje aktivovat PBO a do toho ještě automatické přetaktování, což dokáže vytáhnout vůbec nejvyšší výkon, ale je to samozřejmě za cenu ještě vyšší spotřeby atd.
)
Osobně doporučuji osadit procesory na co nejlepší desku a hlavní je osadit co nejlepší a nejvýkonnější chlazení. To většině bude stačit k nejlepšímu využití potenciálu CPU. Pokud chcete, zapněte PBO, kdy budete mít všechny výhody vyššího výkonu, které přináší obvykle taktování, ovšem bez nevýhod v podobě nižšího výkonu na jádro, vyšší spotřeby v situacích, kdy to není třeba atd. Funguje to i u RYZEN 5000, kdy AMD prakticky perfektně vyladilo dosahování maximálních boostů za vás a ručním laděním prakticky nic nezlepšíte, naopak. RYZEN 5 5600/5600X mají teoreticky čipy horší kvality, než jsou ty plně aktivní u RYZEN 7 variant. Je tak na místě předpokládat, že bude i o něco horší na taktování včetně PBO. Ale v praxi to moc neplatí. RYZEN 5 5600 jde taktovat stejně dobře jako 5600X a pokud zapnete PBO, dosahují stejných výkonů.
Nicméně RYZEN 5 5600, je plně odemčený. V pohodě jej přetaktujete na úroveň výkonu dražších procesorů jako RYZEN 5 5600X apod. Což není nezajímavé. Stojí za pozornost, že nárůst spotřeby je minimální. Intel Core i5-12400 proti tomu oficiálně taktovat nejde, lze to přes BCLK na některých deskách neoficiálně, ale obvykle jen dražších, a i to se Intel snaží zrušit a zakázat. Jediným oficiálním odemčeným Core i5 na trhu je 12600K, který má ale už 10jader/16vláken navíc, takže je o kategorii výše a konkuruje RYZEN 7 5800X. V žádném případě tedy i kdyby 12400 taktovat šel, z něj 12600K neuděláte, což z 5600 udělat 5600X klidně můžete :). AMD zkrátka dává domácímu taktování smysl, jaký v minulosti mělo (byť je význam dnes menší).
Jinak dobře všichni vědí, že RYZEN 5000 procesory milují rychlé paměti, ideálně 3600 až 4000MHz, s poměrem 1:1 (k rychlosti vnitřní sběrnice) a s co nejnižším časováním. To v mnoha případech zvedá znatelně výkon proti třeba základním DDR4 3200MHz. RYZEN 5600 se v tomhle nijak neliší od všech ostatních RYZEN 5000 modelů.
Podívejme se tedy na závěry a hodnocení
- Závěr a hodnocení
V případě RYZEN 5 5600 jasně platí ono „pozdě, ale přece“. Určitě bychom z něj byly mnohem více nadšeni, kdyby přišel spolu s RYZEN 5 5600X na konci toho roku 2020, a ne skoro rok a půl po něm. Nicméně AMD zkrátka nestíhalo vyrábět, a tak pochopitelně byla prioritou výroba dražších také nedostatkových produktů, než výroba tohoto. Až v první polovině 2022 se situace na trhu uklidnila a současně AMD zvýšilo produkci, a tak mohl jít nejen RYZEN 5 5600 na trh.
Nicméně je prostě znát, že přichází už hodně pozdě v této generaci, protože RYZEN 5 5600X dávno spadl cenově pod původní vysokou doporučenou cenu a není dnes o moc dražší, i když by mezi nimi měl být oficiálně přes 2800 korun rozdílu. Dnes 5600X stojí už „jen“ 5590 korun vč. DPH, takže RYZEN 5600 za svých 5090 korun není prostě o tolik levnější, aby úplně ten 5600X přestal dávat smysl a 5600 byl zásadním zlepšením. I když samozřejmě pokud budete zapínat PBO, tak pochopitelně 5600X smysl nedává a těch ušetřených 400 korun si můžete schovat třeba na oběd :).
RYZEN 5 5600 je tedy pořád zajímavá nabídka a velmi vítána. Jde o nejlevnější ZEN 3 procesor s PCIe 4.0 podporou, kdy levnější RYZEN 5 5500/5600G které mají také 6jader/12vláken ale jsou to jiné čipy (APU), které mají jen Gen3, což může/bude v určitých kombinacích HW omezovat trochu výkon současných Gen4 GPU i SSD. Zejména R5 5500 to ale vyvažuje extrémně nízkou cenu a zdaleka nejlepším poměrem cena/výkon v kategorii moderních 6jádrových CPU na trhu.
)
RYZEN 5 5600 je ale stále velmi výhodný, i proti jinak velmi podobně výkonnému Core i5-12400, který je ovšem dražší. Jen Core i5-12400F (měl by mít identický výkon, má jen vypnutou grafiku) který stojí o něco méně, se výhodnosti 5600 velmi přibližuje. A jaký tedy vybrat?
- AMD RYZEN 5 5600 vs Intel Core i5-12400F/12400
Tady je to jednoduché. Pokud chcete ten CPU výkon současných 6jádrových CPU a chcete i slušnou integrovanou grafiku, tak Core i5-12400 bych ignoroval a jedinou volbou je tu RYZEN 5 5600G, který je procesorovým výkonem sice o trochu slabší (ale ne o moc), ale co do výkonu a schopností integrované grafiky je to úplně jiná liga. Takže v případě že prostě chcete integrovanou grafiku, není nad čím přemýšlet, AMD stále nemá konkurenci.
)
Pokud ale budete osazovat grafickou kartu, je RYZEN 5 5600 a 12400F velmi vyrovnaná dvojka. AMD je obvykle o něco výkonnější v náročnějším multivláknovém režimu, Intelu se daří ve starších a méně optimalizovaných hrách, ale v novějších je to vyrovnané a celkově jde výkonem o velmi srovnatelná řešení. AMD je nicméně stále o něco úspornější a navíc pro výrazně rozšířenější, optimalizovanější a prověřenou/osvědčenou platformu s extrémně širokou nabídkou kompatibilních desek. Extra zajímavé pro ty, kteří už starší AM4 mají, a výměna za RYZEN 5 1600/2600 by tedy byla obrovský upgrade za minimální náklady a práci.
Pro Core i5-12400 musíte pořídit zcela novou desku zcela nové platformy, která už sama to má ale spočítané, a to stále trpí určitými dětskými nemocemi. Nicméně na rozdíl od předchozích generací má prostě Intel něco, co za podobnou cenu dokáže nabídnout podobný výkon a nemá vyloženě vždycky dvojnásobnou spotřebu. Takže konkurence tu zjevně v této generaci je. A tím pádem i výběr.
- Závěr
Osobně považuji RYZEN 5 5600 za přeci jen vyváženější produkt než Core i5-12400F, má obecně o trochu lepší výkon při nižší spotřebě a současně optimalizace a vyladění AM4 platformy jsou také dobrý argument. Plus oficiální podpora taktování, tedy hlavně PBO je něco, co Intel oficiálně nenabízí (a většina cenově dostupných desek ani neoficiálně). Nicméně na rozdíl od předchozí generace Intel ROCKET LAKE bych se nákupem 12400F necítil vyloženě poškozen a okraden, a ve výsledku je prostě výkon velmi velmi podobný za podobnou cenu.
)
AMD tak určitě novým RYZEN 5 5600 potěšilo dnes méně, než kdyby ho vydalo na konci 2020, jak původně mělo i chtělo. To bychom pěli ódy a byl to jasně nejlepší cenově dostupný mainstreamový procesor na trhu s velkým náskokem. Dnes je na trhu už mnohem těsněji, takže 5600 přichází tak, že proti již výrazně zlevněnému 5600X je už jen o 400 korun levnější, takže žádný propastný rozdíl.
)
Stále ale musíme ocenit fakt, že AMD umožnuje i tento levnější model nataktovat na výkon toho dražšího (i výše) a udržuje tedy smysl domácího taktování naživu. A jde také o nejlevnější rozumný PCIe 4.0 procesor od AMD na trhu = pro hráče skvělý základní model a pro běžné uživatele vlastně taky. Speciálně bych ho doporučil pro majitele starších AM4 sestav s RYZEN 5 1600 nebo RYZEN 5 2600 sérií, kdy upgrade na 5600 by za těch pár peněz byl hodně znatelný. Určitě by stálo za to zjistit, zda-li vaše starší deska umožní tento novější model osadit a můžete si tak udělat radost ;). Takže pochopitelně naše doporučení za skvělý poměr cena/výkon a vlastně skvělý po všech stránkách vyvážený procesor za dobrou cenu také.
Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
