Hraje se o budoucnost lidstva. Západ má nad Čínou technologicky navrch, ale ta má zase zdroje.
Přes výrazné posilování Číny na poli technologií, mají čínští komunisté problém. Nedokáží pokročilé čipy a technologie s nimi spojené vyrábět. Přes obří investice všechny dosavadní pokusy totálně krachly. Čína sice vyrábí mnoho čipů, ale jen několik generací starými (tedy beznadějně zastaralými) výrobními procesy, protože k novým se nedostane. A to má samozřejmě vliv na produkty, které je schopna Čína samostatně vyrobit. Nemá potřebné technologie, a přístup k nim jí Západ blokuje. Speciální stroje potřebné k výrobě nejnovějšími procesy nabízí výhradně evropská společnost ASML a ty se do Číny vyvážet nesmí. Navíc zaostávání Číny ve výrobních procesech se rychle prohlubuje. Má to samozřejmě velmi dobré důvody.
Komunistické Číně se však stále ostřejší protikomunistické postoje a blokování přístupu k vyspělým technologiím nelíbí. Hlavně USA v poslední době zavádějí také omezení pro západní technologické společnosti, které nemohou do Číny dodávat nejvýkonnější produkty pro AI a servery. To se týká procesorů i HPC řešení od Intelu, AMD, NVIDIA apod. Navíc hrozí zpřísnění těchto omezení, protože obavy z jejich zneužití ze strany Čínských imperialistických snah jsou opodstatněné.

Čína naštěstí tahá za kratší konec v tomto klíčovém souboji pro tohle století, kdy její ekonomika je naprosto závislá na hromadné velkovýrobě pro „Západ“. její populace však rychle stárne, aniž by dosáhla statutu rozvinuté země. Pandemie Covidu, který s pravděpodobností blížící se jistotě začala v Číně (ať už kvůli neplánovanému přenosu v laboratorních pokusech nebo hygienickým podmínkám na tamním trhu s exotickými zvířaty) a Čína jej nezarazila včas, ukázala Západu jeho zranitelnost. Najednou se zjistilo, že soustředit veškerou výrobu do Číny, je opravdu hloupé a extrémně nebezpečné, když pak nejsme v nouzi u nás schopni vyrobit pomalu ani roušky. Pandemie a s ní související problémy s výrobou a dopravou také ukázaly na extrémní výrobní závislost (nejen) Západu v oblasti kláčových technologií, a tím pádem i nezdravou zranitelnost. Přestěhovat alespoň část výroby zpět na Západ ale i do států mimo Čínu, a tedy výrazně diverzifikovat vše, se najednou stalo naprostou nutností. A investice a první kroky k tomu, začaly být přes skepsi všech naplňovány.
Čína tak vidí, jak ztrácí svůj vliv, kdy i kvůli vysokým nákladům se výroba mnoha produktů stěhuje za její hranice do okolních asijských zemí, ale špičková technologická výroba roste i zpět na Západě. Bude to sice trvat dalších několik let a stát ohromné peníze, ale není sporu o tom, že Čína má problém = ztratí svou pozici naprosté nepostradatelnosti v oblasti výroby a její zlatá léta poslední dekády budou/byly vrcholem.
Jenže má dnes stále jednu zásadní výhodu a tím pádem i páku na Západ, která současně komplikuje přesun výroby. V Číně se buď přímo těží (nebo Čína ve světě vlastní mnoho dolů) a hlavně zpracovává podstatná část mnoha surovin, včetně vzácných prvků. V některých případech Čína pokrývá kolem 90% světové produkce a tím i potřeb. A tak Čína v probíhající technologické válce vytáhla tuhle svou hlavní kartu.
- Čína zakazuje vývoz Gália, Germania atd.
Nutno říci, že Čína mění pravidla v této oblasti často, některá zůstanou jen na papíře, některá však může začít vymáhat. Aktuálně tak prý zavádí embargo na vývoz Galia a Germania, což jsou velmi speciální suroviny, důležité pro některé špičkové technologie. Čína přitom pokrývá 94% světových dodávek Galia a 83% Germania.

Nicméně tyto materiály se sice používají i ve výrobě třeba čipů, ale nejsou zase tak důležité. Ve smyslu, jde to i bez nich. Blbě ale jde. Tyto materiály prostě jen zlepšují věci a současné čipy a produkty s nimi tak počítají. Pravdou také je, že nejde o materiály používané v nějak extrémně velkých množstvích ani jejich cena není zdaleka tak velká, jako v případě jiných materiálů. To je bohužel také hlavní důvod, proč Čína má téměř monopol na trhu v nich (a jim podobných), protože se prostě nikomu jinému nevyplatilo do těžby a zpracování investovat. Ač jsou jinak ložiska všude po světě, netěží se z nich. A hlavně poměrně náladné zpracování je prostě hlavně v Číně. Stejná situace panuje i u mnoha a mnoha dalších materiálů a kovů speciálně. Včetně těch velmi zásadních pro technologie. Ani Evropa není zdaleka tak chudá na materiály, ale prostě se u nás téměř nic netěží ani nezpracovává, protože by to bylo mnohem dražší než v Číně.
Čína si tak v tomto případě oba materiály vybrala proto, že může krátkodobě trochu ublížit, byť jak říkám, ty materiály nejsou zase tak zásadní, že by to bez nic nešlo vůbec, ani nejsou tak vzácné, protože jsou i jiné zdroje. Krátkodobě ale může jít o nepříjemný výpadek, což garantuje pěkné nadpisy o tom, jak Čína vrací Západu úder a může tedy vytvářet nějaký tlak a nějaký obrázek "mocné Číny". O to ostatně také jde. Bohužel pro ni jde o další „úder“ z její strany, který se nejen zcela mine účinkem v delším horizontu, ale naopak způsobí další opatření, ze kterých nebude mít Čína radost ani prospěch.
Svět se na těžbě, a hlavně zpracování materiálů v Číně, udělal závislý proto, že Čína nebyla jen levná (díky ignorování všech ekologických a dalších pravidel), ale hlavně spolehlivá, co by dodavatel. Jenže teď, když začne dělat problémy a přestane tak být spolehlivá, stojí Západu ale i dalším oblastem světa za to, začít těžit a zpracovávat také jinde. A Čína se tak sama v delším horizontu ještě více oslabuje. V konečném důsledku je tak pro Západ současná situace sice krátkodobou nepříjemností a ceny mohou vzrůst a dostupnost některých produktů klesnout, ale je to další důkaz, že na Čínu nelze spoléhat! A hlavně nikdy se nemělo dopustit, aby jedna země navíc s tak nepřátelským nesvobodným systémem, dostala takovou moc nad zbytkem světa. Už jen kdyby přišla nějaká pohroma, dejme tomu třeba nějaká celosvětová nemoc, nebo hůře, a něco vyřadilo Čínský průmysl zcela, tak co budeme dělat? Ostatně současná situace s léky je také přímo způsobena tím, že kvůli nákladům se výroba přesunula z velké části právě do Číny.

Čínská snaha a zákaz vývozu Galia a Germania, není podle mě problém, ale naopak příležitost. A hlavně užitečný důkaz toho, že přesunout a minimálně výrazně diverzifikovat výrobu, je naprostá nutnost. Bez ohledu na náklady a problémy. A ne, není to smrt globalizace jako takové. Naopak. Být závislý na Číně, a mít všechno zpracování a všechnu výrobu v Číně, to přeci není globalizace, ale totální lokalizace. Mít doly, zpracování a továrny strategicky rozmístěné po celé planetě, tak aby vždycky byla nějaká záloha a výpadek nikdy nebyl úplný, a hlavně každá část světa měla aspoň část své poptávky pokrytou, to je prospěšná globalizace. Ale takovou jsme tu dosud v mnoha směrech a oblastech, prostě neměli. Současná situace to snad konečně změní a probíhající technologická válka výrazně oslabí nezdravě velký Čínský vliv, vytvořený nezdravou lokalizací světové produkce výroby do Číny.
Tím samozřejmě neříkám, že přechodné problémy se objeví, tak pozor na to, někteří to mohou vzít i jako vítanou záminku ke zdražování, kdy v současnosti je naopak hodně tlaků na zlevňování. Mimochodem i to je jeden z důvodů, proč to zkouší Čína právě nyní. Protože se v jejím průmyslu objevuje deflace, což pro předluženou čínskou ekonomiku stojící závisle ekonomicky na nekonečném pravidelném obřím růstu, je velký problém. Takže zkouší prostě navýšit ceny všemi způsoby, zejména tam, kde má ještě vydírací potenciál a výhodu své nepostradatelnosti ...
AUTOR: Jan "DD" Stach |
---|
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|