• ASUS AI Overclocking – TEST AI taktování v praxi

                                                                             na ROG Crosshair X670E

Není pochyb o tom, že technologie roku 2023 je bezesporu AI (nebo umělá inteligence). Ačkoliv AI algoritmy a strojové učení není zdaleka novinkou roku 2023, tak v něm nastal skutečný boom. Do AI investuje prakticky každý, masivní nárůst výpočetního výkonu znamenal také masivní zlepšení schopností, které AI má a současně jsme viděli v praxi použití, jaké tu ještě nebylo. A především, mnoho z těch AI nástrojů je k dispozici široké veřejnosti.

Jak jsem ale řekl, AI funkce nejsou novinkou roku 2023. Vlastně už řadu let existují a fungují u mnoha věcí, ovšem příliš velké pozornosti se jim nevěnovalo, nebo o nich uživatelé ani nevěděli. Asi vás tedy nepřekvapí, že AI už nějakou dobu ovlivňuje i taktování a funkce kolem overcklockingu. Dnes se tedy podíváme, v jakém stavu tyhle funkce jsou. A to na příkladě taktovací funkce společnosti ASUS, kterými vybavuje své základní desky, včetně samozřejmě aktuálních modelů jako je dnes velmi populární ROG Crosshair X670E HERO.

• ASUS AI Overclocking

Test této základní desky jsme už dělali, když vyšla, a jak víte, tak ji široce používáme v našich testech a benchmarcích. Máme s ní tedy velké zkušenosti. Stejně jako s mnoha jinými. Čemu jsme se ale nijak podrobně nevěnovali, je ta AI funkce pro taktování. Tu přitom ASUS používá už několik generací, poprvé se objevila u Z390 generace. Samozřejmě za ty roky ASUS hodně vylepšil.

Její zásadní přínos je samozřejmě v tom, že jde prakticky o automatické taktování. Jinými slovy, pokud nepatříte mezi fanoušky taktování a ladění, nevyžíváte se v testování limitů a projíždění sáhodlouhých menu propracovaných BIOSů, což samozřejmě drtivá většina uživatelů nedělá, je „automatické taktování“ zajímavé. Zajímavé v tom, že můžete mít přínos výkonu prakticky zadarmo a bez toho abyste museli umět taktovat nebo aby systém byl nespolehlivý apod. Funkce AI Overclocking je totiž velmi jednoduchou možností, jak dosáhnout zvýšení výkonu jediným kliknutím myši v BIOSu základní desky, nebo dokonce i z aplikace AI Suite 3 ve Windows

AI za vás vyzkoušení různá nastavení závislá na všem konkrétním systému, chlazení, aktuálních teplotách atd. Vše současně otestuje. Celý ten automatický proces přitom zabere kolem hodiny a máte hotovo. Výsledek automatického přetaktování už se pak odvíjí jenom od toho, jak dobré chlazení máte, či jak dobrý kousek křemíku se ukrývá ve vašem procesoru. Další výhodou tohoto procesu, vůči manuálnímu přetaktování je v tom, že nepřicházíte o maximální boost jednoho jádra (tedy výkon na 1 jádro).

Dnes, kdy se takty procesů liší podle zátěže jader a CPU s více zatíženými jádry má nižší takt a výkon než procesor s méně zatíženými jádry, což je samozřejmě zásadní pro výkon v některých aplikacích, je klasickým ručním taktování potíž. S ním jste obvykle zvyšovali takty na všech jádrech, to znamená že jste ve specifických situacích o výkon vlastně přišli, protože většinou na všech jádrech není možné dosáhnout tak vysokých taktů jako na jednom jádře. Moderní OC funkce jako je ASUS AI OC, na tohle pamatují a přetaktování celého CPU tak už nesnižuje výkon při méně zatížených jádrech.

Jak to tedy funguje v praxi? Podívejme se …

• Nastavení a vliv na výkon

V našem konkrétním příkladě se tedy podíváme na fungování ASUS AI Overclocking v kombinaci s ROG Crosshair X670E HERO a AMD RYZEN 9 7900X. Nejjednodušší cestou k AI Overclocking funkci je skrze BIOS základní desky.

Nemusíte tedy instalovat žádný doprovodný program, navíc v BIOSu je i uživatelský návod, jak probíhá celý proces a co je třeba udělat. Prvním krokem je tedy se dostat do samotného BIOSu základní desky, k tomu stačí pouze po zapnutí počítače před nastartováním Windows stisknout klávesu „Delete“ (v našem případě s ASUS ROG deskou). Tou se tedy dostanete do BIOSu, což je „řídící software vaší základní desky“. Tam pak stačí kliknout na AI OC Guide přímo na hlavní obrazovce. Prvním krokem pro aktivaci AI Overclocking procesu je nastavit BIOS do továrního nastavení pomocí klávesy F5 a následně pomocí klávesy F10 nastavení uložit.

Pak už necháte systém najet do Windows a budete „trápit“ procesor zhruba hodinu nebo dvě v nějakém benchmarku (ideálně například Cinebench) aby BIOS pořádně otestoval, jak se procesor chová s vaším chlazením. Samozřejmě čím lepší a výkonnější chladič, tím dále se muže frekvence pomocí této funkce posunout a stabilně udržet. Následně se vrátíte zpět do BIOSu a funkci AI Overclocking aktivujete. Pak stačí uložit nastavení BIOSu a případně nastavit EXPO profil pamětí (u AMD platformy, u Intelu je to XMP). Samozřejmě u AMD i Intel platforem jsou určité odlišnosti, dané samozřejmě architekturou a konstrukcí.

U AMD procesorů vám AI funkce automaticky nastaví PBO a curve optimizer křivku na každé jádro samostatně. Současně aktivuje funkci Dynamic OC switcher, kdy dochází k dynamickému přepínání mezi zatížením všech jader (velká zátěž) a zatížením jen několika jader (menší zátěž) a tedy i rozdílným boostům v maximální frekvenci procesoru. Algoritmus AI umí i číst defaultní nastavení AMD pro daný kus procesoru co do frekvence a napětí a vyhodnotit, o jak kvalitní křemík se jedná na základě vašeho chlazení. Dle toho pak také nastaví finální frekvence.

• AMD RYZEN 9 7900X chování v praxi

V našem případě testy zkoušíme RYZEN 9 7900X, což je 12jádrový/24vláknový procesor. V základu má 4,7GHz v boostu pak 5,6GHz. V praxi se takty pohybují samozřejmě podle výkonu vašeho nastavení. Omezením je určitá vnitřní teplota čipů, stejně tak určitá hodnota napájení a spotřeby. Max. je 170W TDP. Výše taktů tak ovlivňuje i typ aplikace a zátěže, kdy jsou prostě aplikace vytěžující některé části CPU více než jiné. Například při náročnějších AVX instrukcích mohou být takty o 100MHz nižší, enž při lehčích typech instrukcí a zátěže. Samozřejmě také záleží na tom, kolik z těch celkových 12jader/24vláken je zatíženo. Těch uváděných 5,6GHz platí po boost několika jader. Obecně dokáže procesor udržet 5,6GHz se zhruba až 4jádry/8vlákny. Kolem 5,5 – 5,4GHz má se zatížením až 6jader/12vláken. K 5,4 – 5,3GHz to klesne při zhruba 8-9 zatížených jádrech (tedy 16-18vláknech). V plném zatížení 12jader/24vláken dokáže procesor udržet zhruba 5,2GHz při dobrém chladiči.

To je stále hodně slušná hodnota, protože AMD přeci uvádí, co by základ jen 4,7GHz. A tam to klidně může klesnout, pokud nebudete mít dobrý chladič a stále to bude vlastně v pořádku. U Intel procesorů je dnes rozdíl mezi nejnižší garantovanou frekvencí a boostem klidně ještě mnohem vyšší. U Core i9-14900K je třeba sice uváděn boost takt až 5,6GHz, ovšem to platí jen pro část jader, druhá verze má jen 4,4GHz. Nicméně protože prostě záleží na mnoha věcech, jestli tohoto taktu bude dosaženo a bude udržen, tak Intel uvádí minima ve výši pouze 2,4GHz pro E-core a 3,2GHz pro P-Core. A asi si umíte představit, jak velký rozdíl výkonu je mezi 3,2GHz a 5,6GHz na stejném počtu jader.

Pokud tedy máte kvalitní chladič, desku, zdroj i paměti, tak kromě vlastních ručních hrátek s taktováním můžete právě vyzkoušet nástroj jakým je automatické taktování. V mém případě s RYZEN 9 7900X jsem se nakonec posunul skoro na 5700MHz na jednom jádře. U zatížení více jader se v Cinebench držel procesor stabilně na taktech až přes 5,4GHz. Tedy výše, než bez zapnutého taktování, což se samozřejmě projevilo ve výkonu. V tom Cinebench jsem se posunul z 27 085 na 28 458 bodů. Posun o nějakých pět procent. Ve výkonu na jedno jádro jsem se posunul z 1902 na 1970 bodů, tedy o 3,5%. Ano, je to poměrně malý přínos, ale je to prostě výkon zadarmo a bez nějakého ladění z vaší strany a nutnosti vlastně o taktování něco vědět. Samozřejmě by to šlo i výše, ale ASUS pochopitelně nechává nějaký prostor tak, aby mohl garantovat to přetaktování jako stabilní a spolehlivé. Procesor proto není nějak brutálně zatěžován vysokým napětím, či zvýšením přínosem energie, což pro dosažení vyšších taktů obvykle také potřebujete.

Co se týče spotřeby procesoru, největší špičky se pohybovaly kolem 165-170W s maximální teplotou 94°C na tom malém nejteplejším místě v jádře. Vodní chlazení bylo Alphacool Eisbaer Xtreme, ovšem ještě s původním blokem, který není na AM5 soket zrovna ideální, pokud bych osadil nový blok Core 1, který je na AM5 přímo dělán, počítám, že bych teplotu srazil pod 90°C, možná i méně a díky tomu by procesor povyskočil ještě o nějakých 50MHz výše.

Pokud se týče herního výkonu, zaznamenal jsem jenom minimální přínos, opravdu v jednotkách procent ale tak to jsem očekával, protože taktování Ryzen 7000 generace nemá u vyšších modelů moc smysl, procesory běží na svém maximu už od výroby. Mnohem větší přínos jsem ale zaznamenal v programech využívajících všechny jádra procesoru. Zde AI Overclocking zafungoval skvěle, protože dokázal udržet frekvenci všech jader hodně přes 5GHz. Pokud tedy hrajete čistě jenom hry, bude asi AI Overclocking pro Vás celkem zbytečný, ovšem pokud k tomu pracujete i v programech které dokáží využívat všechny jádra vašeho procesoru, tak pak tato funkce rozhodně smysl má.

Pojďme tedy k závěru

• Závěr a hodnocení

Ač by si firmy jako ASUS a další přáli, aby taktování bylo rozšířeněji používáno, tak realitou je, že většina lidí prostě netaktuje. A to proto, že je to samozřejmě určité riziko, byť kvalita desek a různé bezpečnostní funkce a ochrany toho rizika hodně eliminovali. Stále však taktování vyžaduje určité znalosti a čas pro testování všeho. Aby tedy taktování a tím i přínos „výkonu zadarmo“, výrobci otevřeli pro širší skupinu uživatelů, přicházejí s těmi funkcemi jako je AI Overclocking.

Tedy funkce automatického taktování, která nevyžaduje, abyste znaly detailně každé zákoutí BIOSu a zkoušeli sami stovky nastavení. Dokáže vše nastavit za vás, otestovat a vyhodit stabilní přetakt a nastavení. Pochopitelně výsledkem nebude tak vysoký takt a výkon, kterého by se dalo dosáhnout ručním laděním s agresivnějšími napájeními apod. Přeci jen ASUS, co by výrobce desky, poskytuje záruku na fungování, takže nepůjde do nějakého rizika, aby vám hnal váš procesor či paměti za limity. Nechává si hodně prostoru, čímž tedy současně nejde do rizika, že by to AI přetaktování udělalo váš systém méně stabilní a spolehlivý. Nepochybuji o tom, že by tahle funkce dokázala hnát procesor a celý systém mnohem výše, ale protože má jít prostě o funkci určenou a dostupnou speciálně pro „ne OC nadšence“ cílem je i spolehlivost.

ASUS tedy prezentuje funkcionalitu AI Overclocking v současnosti jako pomocníka pro méně zkušené uživatele, jak si přetaktovat svůj procesor. A podle mého názoru tuto funkci plní velmi dobře. Během mého testování v praxi dokázala zvednout výkon mezi 3-5% a celý proces zabral kolem hodinky mého času. A systém nemá nějak extrémně zvýšenou spotřebu, zahřívání a nejeví známky nestability. Ačkoliv tedy nejde o nějaký extrémní přínos výkonu, přínos tam je, a fakticky zadarmo a bez nějak zvýšeno rizika nestability, bez rizika ztráty záruky apod.

Pokud tedy nejste znalý ve všech zákoutích BIOSu základní desky a prostě nechcete, nebo nemáte čas podstupovat dlouhé hodiny ladění a zkoušení stability je to opravdu šikovný pomocník a rozhodně se vyplatí si ho zapnout. Jediné a jasné doporučení, které pro vás mám, je mít opravdu kvalitní chlazení na vašem procesorů, ideálně nějaký ten AIO s vyšším výkonem, protože čím lepší chlazení máte, tím dosáhnete na větší přetaktování a tím pádem i lepšího výkonu ve hrách a dalších aplikací.

Také samozřejmě hodně záleží na vaší základní desce. Čím bude deska lépe zpracována, vybavena a chlazena, tím lepších výsledků dosáhnete. Také si dejte pozor na to, aby vaše základní deska tuto funkci podporovala. Pochopitelně ani ASUS nenabízí automatické taktování na všech svých deskách, protože jednoduše jen některé desky na taktování staví. Tuto funkci vesměs najdete hlavně u základních desek ASUS jako AMD X670E modely ala: ROG STRIX, ROG Crosshair, TUF X670E. U Intel platformy pak moderní verze Maximus, ROG Strix ale i některé edice TUF, obvykle tedy Z690/790 řešení, kdy samozřejmě jsou některé věci dány i rozdílem přístupu k taktování ze strany AMD či Intelu. U Intelu většina procesorů ani nejde oficiálně taktovat, AMD to zdaleka tak neomezuje. Na druhou stranu díky pokročilému nastavení řízení spotřeby a využívání boost taktů, TDP atd. už prostě mnohé procesory využívají velmi dobře svých limitů a přínos taktování tak dnes není zdaleka takový, jako kdysi. O to jednodušší je pro výrobce desek nabídnout tu automatickou OC funkci, která tedy dokáže ještě několik % bezpečně v limitech přidat, bez negativních důsledků, které obvykle taktování jinak provázelo.

• Závěr

Co tedy říci závěrem. AI proniká do všech oblastí technologií a taktování není výjimkou. Ostatně strojové učení a testování používají i výrobci čipů pro všechno možné. I proto už přínosy taktování jako takového, nejsou zdaleka tak vysoké, jako v minulosti. Díky tomu podrobnému strojovému testování a využívání limitů napájení v různých stupních využití CPU, mohou výrobci už z výroby a v základu nastavit věci blíže těm limitům, které jinak byly dosažitelné pouze tím taktováním. Samozřejmě jsou tam stále rezervy, tak aby všechny čipy, i ty nižší kvality, se dokázaly v těch nastavených parametrech spolehlivě pohybovat. Taktování a jeho výsledný přínos je tak i nadále kusovou záležitostí a umožňuje tedy vašemu konkrétnímu kusu křemíku ve vašem PC dosáhnout výše.

ASUS a jeho AI Overclocking je tak celkem zajímavá funkce, která dokáže ještě několik % výkonu přidat proti základu, bez toho abyste šli za limity, do rizika a vlastně o taktování museli něco zásadního vědět. Stačí pořídit kvalitní komponenty, včetně samozřejmě odpovídající desky ASUS ROG/TUF s touhle funkcí, a současně pořádný chladič na váš CPU a nechat to na automatice. Několik % výkonu sice není mnoho, ale je to výkon zadarmo, který není za cenu nějakého absurdně vysokého zvýšení spotřeby, snížení spolehlivosti a stability systému či vysokého zahřívání. Nicméně pokud jste fanda taktování, tak zatím můžete být v klidu, protože tahle „AI“ funkce vás „o práci“ zatím nepřipraví. Ovšem co není, může být. Fakt že ASUS nenechává to automatické taktování jít a překračovat limity napájení, výrazně přenastavovat napětí atd. je čistě strategickým obchodním rozhodnutím s ohledem na fakt, že ASUS musí poskytovat záruku a stabilní provoz na celou desku. Ovšem jsem si naprosto jistý, že kdyby chtěl, mohl by dovolit tomu AI taktování jít mnohem dál a testovat i extrémnější nastavení prolamující ty limity. Ovšem to by prostě šlo za hranice záruk apod. Ovšem nepřekvapilo by mě, kdyby nějaký podobný nástroj pro vyloženě extrémní taktování (a tedy nijak kryté zárukou) chystal a z extrémního taktování se tak během dalších let stal vyloženě souboj AI nástrojů a strojového učení a testování.

Nicméně pro běžné uživatele a běžné PC je samozřejmě stabilita, rozumná spotřeba atd., důležitější. A tak se záměrně ASUS AI Overclocking drží limitů a byť zvýšení výkonu není (ani nemůže být) nijak dramatické, je to pár % výkonu zadarmo a prakticky bez práce. A nemusíte o taktování jako takovém, vlastně vůbec nic vědět. Rozhodně tedy zajímavá možnost, jak maximalizovat bezpečně výkon vašeho PC a systému. A není to o moc obtížnější, než zapnutí XMP/EXPO profilů na pamětech, což je podle mě vrcholem toho, co většina běžných uživatelů dnes dokáže udělat. Takže díky funkcím AI Overclocking může stejně jednoduše i maximalizovat výkon svého systému a díky tomu v této podobě žije i domácí taktování.

Za výbavu pro testování děkuji našim partnerům