DDR5 vs DDR4 operační paměti KINGSTON Fury Beast v praxi – TEST a RECENZE rozdílu v roce 2024
Napsal Jan "DD" Stach a redakce   
Friday, 23 February 2024
alt

 

 

 

 

  • DDR5 vs DDR4 operační paměti KINGSTON Fury Beast v praxi

                                                      – TEST a RECENZE rozdílu v roce 2024

Přišel čas se opět podívat, jak se změnila situace kolem DDR5 a DDR4 operačních pamětí. První větší srovnání jsme dělali na konci roku 2021, když DDR5 poprvé dorazily do PC. Od té doby už se staly běžným standardem na současných mainstreamových desktopových i mobilních, high endových i serverových platformách. DDR5 už plně vystřídaly DDR4, nicméně starší formát DDR standardu stále zůstává aktivní na trhu. Některé starší a dnes velmi výhodné platformy jej pochopitelně nadále používají.

Výrobci pamětí ovšem také zcela pochopitelně omezují výrobu DDR4 modulů. Z té už zmizely opravdu rychlé DDR4 s takty kolem a nad 4000MHz, které samozřejmě dnes už vedle DDR5 nedávají žádný smysl. Výrobci pamětí i modulů se u DDR4 víceméně soustředí dnes hlavně na nabídku 3200MHz a 3600MHz modulů, které zůstávají v produkci. S nějakým dalším vývojem se u DDR4 pochopitelně už nepočítá. Co by technologie jde o zcela uzavřenou kapitolu. Pozornost všech se pochopitelně soustředí na současný standard DDR5. Ty za poslední 2 roky udělaly velký posun. Jistě víte, že při vydání měly TOP modely kolem 5600MHz, a úplnou špičkou byly 6000MHz varianty, které ovšem také stály ohromné peníze. Tady se udála velká změna. Dnes jsou už i DDR5-6000MHz považovány za běžný střední mainstream, něco jako jsou v případě DDR4 moduly na 3600MHz.

Zajímavé je tak podívat se na nejprodávanější paměťové moduly, kterými jsou ty od společnosti Kingston. Co by vůbec největší výrobce pamětí na světě má prakticky 80% trhu, a soustředí se hlavně na parametrově mainstremové produkty pro všechny možné platformy. Včetně tedy nabídky herních RAM. Ty nás pochopitelně zajímají nejvíce pro naše domácí počítače. Kingston má v nabídce dvě hlavní série. FURY BEAST a pak luxusnější FURY RENEGADE.

Obě tyto série nabízí jak v DDR5, tak starších DDR4 provedeních. A to ve verzích s RGB podsvícením i bez něj. RENEGADE moduly využívají lepších paměťových čipů, jsou tedy dostupné v lepších parametrech (lepší časování, vyšší rychlosti, případně kombinace obojího). Aktuálně už Kingston nabízí své RENEGADE DDR5 paměti až na rychlosti 8000MHz. Stejně tak nabízí 16Gbit (16GB a 32GB na modul) a již také 24Gbit (24GB a 48GB na modul).

Cenově dostupněji orientovaná série FURY BEAST má pak o něco skromnější parametrovou nabídku. Tyto moduly jsou v DDR5 dnes dostupné až v 6000MHz a jsou zatím výhradně 16Gbit, kdy existují i v 8GB na modul, vedle 16GB a 32GB modulů. BEAST série má být hlavně cenově dostupné řešení, což také dlouhodobě v rámci nabídky pamětí i na našem trhu jsou a patří k vůbec nejprodávanějším modelům pamětí obecně.

 

  • Kingston FURY BEAST DDR5 vs DDR4

Dnes se tedy podíváme konkrétně na asi stále nejpopulárnější 2x 16GB kity aktuálních variant FURY BEAST. A to konkrétně srovnání 2x 16GB 3600MHz CL18 XMP proti 2x 16GB DDR5 6000MHz CL36 XMP/EXPO. Samozřejmě máme i srovnání s moduly na jiných rychlostech. Obecně jsou však nyní DDR5-6000 zhruba v pozici, ve které byly před časem paměti DDR4-3600. A pravděpodobně většina potenciálních PC uživatelů, bude dnes při nákupech uvažovat nad paměťmi právě těchto specifikací (ne-li přímo dnes testovaných konkrétních kitech).

Přímé výkonové objektivní srovnání je pochopitelně komplikované. Nemůžeme jej udělat na AMD platformě, jelikož DDR4 paměti podporuje pouze starší AM4 platforma, i když právě kvůli ní jsou i dnes DDR4 stále aktuální a zajímavé. Zejména díky procesorům RYZEN 7 5700X3D a 5800X3D, jež jsou extrémně zajímavé pro hráče. Nová AM5 platforma pak podporuje výhradně DDR5 paměti. Zkrátka přímé srovnání na AMD platformě je nemožné, protože by to nebylo o pamětech, ale srovnání zcela odlišných procesorů i platforem. Jedinou současnou PC platformou, která dnes podporuje obojí na prakticky stejném hardware, je Intel a jeho LGA 1700. Procesory Core 12000/13000/14000 mají totiž řadič podporující obě generace RAM. Záleží tak už jen na výběru desky, kdy musíte volit mezi DDR4 a DDR5 variantou. Žádná běžná LGA 1700 deska ale neumí obojí (z principu technického rozdílu mezi oběma standardy DDR ani dost dobře nemůže). Pro naše testování jsme tedy zvolili dvě téměř identické Z790 desky ASUS, které se však liší jen tím, že jedna má DDR4 sloty a druhá DDR5. Procesorem je pak nejnovější Core i9-14900K.

S tím souvisí pochopitelně přímé rozdíly mezi DDR5 a DDR4, o kterých jsme ale podrobně psali v úvodním článku o DDR5 před těmi dvěma lety. Dnes tedy v rychlosti je zopakujme, že hlavní konstrukční rozdíl v modulech je především v tom, že DDR5 mají napěťový regulátor a odpovídající elektroniku na samotném modulu. V případě DDR4 je tahle elektronika součástí základní desky. Sloty i moduly mají sice stejné rozměry, ale pinování a pozice výřezu jsou zcela odlišné. Moduly nejsou fyzicky vzájemně kompatibilní se sloty toho druhého standardu. Výhodou přestěhování těch obvodů na DDR5 modul je větší efektivita provozu, lepší řízení spotřeby apod. Nevýhodou je pochopitelně vyšší cena ve formě vyšších nákladů na ta složitější PCB.

Pokud jde o další praktické odlišnosti, jen v rychlosti: DDR5 mají dva kanály na modul místo jednoho u DDR4 a s tím související schopnost pracovat s daty v různých umístěních současně. Současně mají mnohem vyšší rychlost, kdy JEDEC standard DDR5 začíná na DDR5-4800MHz a pokračuje dnes na 8000MHz. Mají také nižší napětí, speciálně bereme-li v potaz současně vyšší rychlosti. Obecně velmi zjednodušeně řečeno jsou 2x rychlejší, mají 2x větší propustnost než stávající DDR4 s podobným napětím, takže ano, jsou celkově mnohem efektivnější :).

Za poslední 2 roky, kdy se DDR5 staly běžným mainstreamem, výrazně klesla jejich cena. A současně výrazně zrychlily. Ostatně v ruce máme právě KINGSTON FURY BEAST na 6000MHz při CL36, co by naprosto běžný mainstreamový neextrémní model RAM. Ještě před dvěma lety by paměti s takovými parametry stály bezmála trojnásobek současných cca 3000 korun vč. DPH za 2x 16GB kit. Samozřejmě cena je stále vyšší, než za FURY BEAST ve verzi DDR4-3600MHz CL18 (2x 16GB). Ten taktéž v RGB provedení, vychází dnes na cca 2500 korun vč DPH. Nicméně kvůli těm napájecím obvodům, o které jsou DDR5 moduly komplikovanější, a kvůli samozřejmě modernějším a logicky dražším DDR5 čipům, je ta vyšší cena pochopitelná. Už však nejde o výrazný rozdíl v absolutní ceně a cenové realitě pamětí.

Podívejme se tedy, jaký je výkonový rozdíl v praxi mezi jednotlivými rychlostmi pamětí na stejné platformě a ve stejných aplikacích …

 

 

  • Kingston FURY Beast DDR5 vs DDR4 v praxi – aplikační výkon

Konkrétně tu dnes tedy máme moduly DDR4-3600MHz CL18 ve 2x 16GB kitu a DDR5-6000MHz CL36 ve 2x 16GB kitu. Mají stejné RGB provedení, samozřejmě se zcela fyzicky liší vším, co je pod heatspreadery, a i ty samotné mají mírně odlišný tvar a design. Celkově Kingston ale drží stejný vizuální styl.

V každém případě jde o záměrně mainstreamové, tedy cenově dostupnější moduly, čemuž odpovídá také jejich cena. Patří k tomu vůbec nejdostupnějšímu, co v daných parametrech na trhu dnes je. Dá se tedy předpokládat, že půjde o jedny z vůbec celosvětově neprodávanějších modelů pamětí. A proto jsou i pro naše přímé srovnání zajímavé. Pochopitelně jsme využili i dalších podobných 2x 16GB kitů, které máme v testlabu k dispozici. A kromě DDR4-3600 a DDR5-6000, jsme otestovali i další rychlosti pro srovnání. DDR4 jsme vyzkoušeli i na základních 2133MHz a také na 3200MHz. DDR5 jsme pak vyzkoušeli na základních 4800MHz a pak 5200MHz i 5600MHz. I v těchto variacích jsou široce dostupné. Zajímalo nás tedy praktické srovnání výkonu s nimi.

Díky Intelu, jehož dnes starší LGA 1700 platforma umí oba formáty pamětí na stejném procesoru, jsme mohli tohle srovnání přímo a jednoduše udělat. Využili jsme jen novější Core i9-14900K procesor (což je ovšem stejný čip jako Core i9-13900K, zde jen s lehce zvýšenými takty a spotřebou) a jako testovací desku tu máme ASUS ROG STRIX Z790-A, která existuje jak ve verzi s DDR5, tak v prakticky identické verzi „D4“ s DDR4 sloty a odpovídající elekronikou. Kromě toho jsou však obě desky úplně stejné. Objektivně tak vyrovnanější základ pro testování přímo jen rozdílu a vlivu DDR5 vs DDR4 pamětí, už být prostě nemůže :).

 

  • Aplikační výkon

Začněme testem propustnosti AIDA. Zde vidíte, co přináší nové rychlejší moduly za potenciál z hlediska propustnosti pamětí. Bohužel tento potenciál se v běžných aplikacích zdaleka neprojevují podobnými % rozdíly ve výkonu s jednotlivýcmi paměťmi.

Ve většině běžných aplikací není dne přínos pamětí s vyšší propustností, zdaleka tak % velký. Nicméně většina běžných aplikací na to také není stavěna. Běžné renderování například moc na tu rychlost nedá, navíc Core i9-14900K je poměrně slabý procesor a malým počtem jader dnes. A pokud by v této oblasti byly nějaké rozdíly, tak jen u mnohem výkonnějších čipů s výrazně více kanály a mnohem náročnějšími projekty. Ale i v tom Cinebench R23 drobné měřitelné rozdíly tu jsou:

Jedinou běžnou aplikací, kde se rychlost pamětí, a tedy propustnost výrazně projevuje v praxi, je archivace dat. Konkrétně režim komprese. Zde jak u AMD, tak u Intel platformy, lze naměřit opravdu velké praktické rozdíly, prakticky odpovídající tomu rozdílu v teoretické propustnosti. Ale bohužel jen v té kompresy dat. Dekomprese, tedy rozbalení souboru, už vykazuje opět velmi malé rozdíly výkonu. A zjevně je zde limitace výkonu jinde.

Nějaký vliv pamětí lze vidět také u zpracování videí přes procesor, kdy rychlejší paměti mají měřitelný přínos. Ale opět nejde o nic tak dramatického, jak by mohla teoretická propustnost napovídat. A víceméně to odpovídá situaci většiny dnešních pro PC běžných aplikací.

A jak je na tom herní výkon?

 

 

  • DDR5 vs DDR4 ve hrách

V našem případě jsme využili grafické karty Radeon RX 7900 XTX 24GB, která je dnes ze strany CPU většinou znatelně limitovaná v nižších rozlišeních jako 1080p a stále častěji dnes už i ve 1440p. Teoreticky by i zde měly hrát paměti nějakou roli a dělat měřitelný výkonový rozdíl. Ve vysokém rozlišení jakým je 4K+, však lze předpokládat, že omezením bude nadále hlavně výkon grafické karty. Paměti by zde tedy neměly mít zásadní výkonový vliv.

Otestovali jsme 4 hry, abychom zjistili, jak se věci mají.

 

  • Assassin´s Creed Valhalla

Populární hra na často používaném herním engine vykazuje překvapivě znatelný vliv rychlosti pamětí. Zejména rozdíl mezi DDR5 a DDR4 je výrazný.

V kombinaci s extrémně výkonnou grafikou, jakou je 7900 XTX, nejde pochopitelně o velké rozdíly, které byste v praxi při hraní poznaly, ale překvapivě jsou měřiutelné i v tom 4K rozlišení. Se slabší grafickou kartou samozřejmě nebudou ty rozdíly mezi paměťmi až tak velké v absolutních FPS.

 

  • Call of Duty MW2 / Warzone 2

Další z velmi populárních her už ale nevykazuje velké rozdíly.

Přesněji nevykazuje téměř žádné rozdíly, vyjma tedy extrémně pomalých DDR4-2133MHz pamětí. Ale i s nimi to není nic dramatického. Ne každá hra je evidentně zásadně "citlivá" na rychlost použitých pamětí.

 

  • Cyberpunk 2077 v2.1

U této hry je vidět, že v 1080p nějaká limitace výkonem CPU i RAM existuje:

U 1440p už jsou rozdíly menší, opět však nic až tak v praxi znatelného. Ve 4K už paměti mají naprosto minimální vliv na počet FPS, tedy pokud neosadíte nějaké opravdu pomalé moduly jako 2133MHz, kdy několik snímku i tady ztratíte.

 

  • Far Cry 6

I tahle hra na velmi populárním herním engine firmy UBISOFT, vykazuje dle očekávání rozdíly v nižších rozlišeních, ale jsou jasně měřitelné, speciálně u DDR4 vs DDR5 jsou poměrně velké.

V běžné praxi však nejde o žádné dramatické rozdíly, které byste poznali z hlediska samotné hratelnosti. Ale ano, rychlost pamětí má měřitelný vliv na výkon i zde.

Velmi podobná je situace ve většině současných her. Zkrátka žádné dramatické rozdíly, v extrémech se bavíme o 15% a tím "extrémem" je myšlana kombinace výkonného CPU a výkonné GPU, a to až na výjimky v nízkém rozlišení 1080p či 1440p. Běžněji je rozdíl do 10% mezi opravdu rychlými DDR5 a opravdu pomalými DDR4. V rámci těch DDR4-3600 vs DDR5-6000 je rozdíl obvykle kolem 5%, v řadě her ani to ne (pravda, můžeme to hodnotit jen u Intel platformy, u AMD nemáme jak změřit dopad samotných pamětí, protože žádný procesor a platforma AMD nepodporuje DDR i DDR5). Jde prostě i o vlastnosti a vliv samotné platformy. Větší vliv by měl být u integrované grafiky v procesoru, která samozřejmě využívá operační paměť jako svou grafickou. Jenže výkon integrované grafiky v Core i9-14900K je tak nízký, že to nemá smysl měřit. Je pro hraní her prakticky nepoužitelná a to jakýmikoliv paměťmi. Zajímavé to bude změřit u AMD RYZEN 8000G, které mají podstatně výkonnější iGPU, avšak u nich budeme moci změřit jen a pouze přínosy různě rychlých DDR5, protože DDR4 paměti aktuální AM5 platforma nepodporuje. Na tohle se ale podíváme až někdy jindy.

Takže k závěrům …

 

 

  • Závěr a hodnocení – DDR5 jsou jasná volba?

Jsou tomu zhruba 2 roky, co jsme testovali DDR5 paměti poprvé, když dorazily na trh co by běžná mainstreamová volba. Od té doby se poměrně hodně změnilo. A to k lepšímu :). Výrazně se zlepšily parametry samotných pamětí, speciálně v oblasti časování, ale také rychlostí, či rovnou kombinace obojího. Z hlediska většiny uživatelů je však rozhodně největším pozitivním posunem ceny. Dnes i velmi rychlé DDR5-6000+ jsou cenově velmi dostupné. Současně s tím u nejlepších aktuálních PC platforem na trhu (mobilní, desktopové, pracovní i serverové), už ani nemáte možnost výběru mezi DDR5 nebo DDR4, protože nic jiného než DDR5, u nich podporováno není.

Jedinou výjimkou je právě i námi použitá LGA 1700 platforma Intelu, která umožňuje obojí. Ale to proto, že je starší než samotný DDR5 standard a současně ji Intel žádnou jinou nenahradil. Možnost objektivně otestovat vliv a přínos jen těch DDR4 vs DDR5, je ale asi to jediné, v čem je tahle platforma dnes zajímavá. Pokud dnes volit DDR4 paměti, tak snad jedině pro starší AMD a jeho AM4 platformu, kde jsou desky a procesory extrémně cenově dostupné. A vzhledem k jejich stále velmi dobrému výkonu a současně výborné efektivitě, jsou pro některé zajímavé. Ovšem celkově bych dnes upřednostňoval při nákupu nového PC, či jeho stavbě, volit DDR5. Hlavně z hlediska budoucí upgradovatelnosti, či využití těch modulů, to samozřejmě dává mnohem větší smysl.

Ano, cena DDR5 je a bude, stále vyšší, z objektivních důvodů. Nicméně ty rozdíly jsou dnes už poměrně malé a zmenšují se. Testovaný KINGSTON FURY Beast RGB 32GB (2x 16GB) kit stojí v 3600MHz CL18 verzi jen 2500 korun vč. DPH. Stejná edice v provedení 32GB (2x 16GB) DDR5-6000MHz CL36, stojí 3100 korun. Rozdíl skutečně není dramatický, speciálně s ohledem na celkovou cenu celého PC systému. Čistě z hlediska cen samotných pamětí, nemá smysl se nutit do DDR4 platformy. Samozřejmě pro ty, kteří už mají nějaký stále obstojný DDR4 PC doma a chtějí jen upgradovat paměť, jsou testované KINGSTON FURY Beast DDR4 určitě vhodné. A nemáme problém je doporučit. Poměr cena/výkon a celková funkčnost jsou excelentní. Na to jsou také navrženy.

Jinak pro všechny ostatní uživatele, jsou dnes DDR5 paměti/platformy jasná volba. Stojí rozhodně za povšimnutí, že fakticky už ani moc nedává smysl kupovat pomalejší, než ty DDR5-6000MHz moduly. Drtivá většina běžných herních PC je bez problémů na této rychlosti s profilem XMP (Intel/AMD) nebo EXPO (AMD RYZEN) funkčně nastaví a bude provozovat. Někteří asi mohou přemýšlet, zda přeci jen něco neušetřit, a nekoupit o něco pomalejší varianty. To bych ovšem doporučil jedině pokud vám jde o maximální kompatibilitu a spolehlivost = tedy chcete se držet těch pomalejších předepsaných rychlostí, tak jak je v parametrech stanovují výrobci platforem (AMD/Intel), což u současných generací CPU je obvykle DDR5-4800/5200/5600. Z hlediska ceny modulů samotných však překvapivě už dnes nemají ty pomalejší smysl.

Kingston je samozřejmě nabízí také. Ovšem už testovaná verze FURY BEAST RGB se v té podle mě ideální verzi DDR5-6000 CL36, prodává za 3100 korun. Pomalejší verze 5600, 5200 a dokonce i 4800MHz, stojí však překvapivě podobně. Nedává vlastně smysl nekoupit rovnou tu 6000MHz edici. I když z hlediska praktického výkonu ve většině aplikací, není přínos vyšších rychlostí zdaleka tak velký, jak by napovídala propustnost. Ovšem několik jednotek % výkonu to udělat může a udělá. A ty tam jsou naštěstí časy, kdy DDR5-6000 stálo až dvojnásobek DDR5-4800/5200, natož téměř trojnásobek ceny DDR4-3600.  

Je velmi pravděpodobné, že Kingston brzy rozšíří i mainstreamové BEAST moduly o nabídku rychlejších variant. Očekával bych minimálně 6400MHz, možná 6800MHz či až 7200MHz. Tyhle rychlosti by měly být totiž aktuální s nástupem nové generace 4nm procesorů AMD ZEN 5, v druhé polovině 2024. V rámci své vyšší luxusnější RENEGADE série DDR5, už Kingston takhle rychlé moduly nabízí. Aktuálně už zařadil do nabídky dokonce i 7600MHz a 8000MHz verze!

Vzhledem k tomu, že Kingston se cíleně soustředí na široce mainstreamové paměťového produkty, tak jeho nabídka vlastně velmi dobře ukazuje, jaký je skutečný stav věcí a požadavků trhu. Jaké parametry pamětí jsou nyní ten "masový mainstream". A ten skok proti stavu před dvěma lety u DDR5 pamětí je pěkně viditelný. Přiznám se, že je situace mnohem lepší, než jsem čekal. Vývoj DDR5 navíc rozhodně nezpomaluje, naopak. Rostou také kapacity, kdy z dříve obvyklých 8GB a 16GB modulů, jsou dnes běžné už i 32GB. Novinkou jsou také dříve neobvyklé 24GB a 48GB moduly a letos se objeví ve větším počtu také běžně 64GB moduly. I proto dvoukanálové mainstreamové platformy AMD a Intelu nyní dostávají rozšíření podpory z dříve maximálních 128GB (4x 32GB) paměti. Nedávno na 192GB (4x 48GB) a nyní už se objevují první BIOS podporující 256GB (4x 64GB). A ceny těch modulů už také nejsou vyloženě extrémní.

Naše doporučení je nyní jasné: V tuto chvíli považujeme 2x 16GB (32GB) kapacitu za rozumný základ pro většinu PC. A to i těch herních. 64GB (2x 32GB) pak za zcela ideální pro výkonnější mainstreamová PC. Jaký smysl má osadit rovnou 4 moduly, na to se podíváme někdy příště :). A pokud jde o rychlost, tak DDR5-6000MHz je s ohledem na současné ceny jasně preferovaná mainstreamová parametrová volba. A jsem rád, že ceny i nabídka paměťových modulů nejen Kingston, tomu plně odpovídá. Pomalu se tak mainstreamem budou stávat ještě rychlejší moduly, ale na ty se podíváme zase někdy jindy.

Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům

 

 

AUTOR: Jan "DD" Stach
Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně.

Starší články


Komentáře
Přidat Nový
HoCh [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2024-02-26 22:16:03

Ještě by to chtělo v té aide změřit dobu přístupu do paměti (latency), protože ta je pro většinu běžných aplikaci s neblokovym zpracováním dat zřejmě hlavní brzdou procesoru. Pravdepodobne by se ukázalo, ze doba zpoždění moc nezávisí na kmitočtu, ani na generaci DDR. A to bude nejspis z velké části hlavní příčinou malých rozdílu výkonu ve hrách i v běžných aplikacích.

Při počáteční konfiguraci paměti by měl BIOS z eepromky s uloženými XMP/expo profily přečíst časování v ns a podle frekvence ram spočítat časování v taktech tak, aby výsledné časy byly co možná nejblíže časům z profilu, ale aby nebyly kratší. Kvůli zaokrouhleni tedy bude reálné zpoždění (latency) s rychlosti spis jen mirne kolisat kolem nějaké střední hodnot, protože časování v ns bude podobné.

S kmitoctem RAM se bude mirne zkracovat doba přenosu bloku dat a tak se zpoždění přístupu přeci jen s kmitoctem o něco zkrati. Ale u ddr4 se přenáší blok o délce 8, což se zvládne za 4 takty hodin. To představuje jen malou část z celkoveho zpozdeni přístupu k datům a tak přínos vyšší rychlosti přenosu bloku bude jen mírný.

To zdvojnásobení kmitočtu RAM u ddr5 vypadá skvěle, ale z pohledu zpoždění přístupu do paměti se mezigenerační téměř nic nemění. Dvojnásobný kmitočet znamena současné 2x více taktu na časování. Paměť ddr4 na 3000MT/s s CL=18 a paměť ddr5 na 6000MT/s s CL=36 jsou z pohledu zpoždění přístupu do paměti (latency) totiž zcela stejné. Dokonce se ani nezkrati doba přenosu bloku. U Ddr5 totiž stoupla délka bloku z 8 na 16 s tak doba jeho přenosu v ns bude stejná jako u ddr4 s poloviční rychlosti a délkou bloku 8.

Ale protože se v jednom bloku přenese 2x více dat, bude mít ddr5 přeci jen nějakou výkonovou vyhodu. Když pro nic jiného tak proto, ze se do mezipaměti (cache) dostane za stejný čas víc dat a je určitá šance, že některá z dalších adresovaných dat už budou v mezipaměti (cache). Ale prinos dost záleží na charakteru aplikace a velikosti mezipaměti (cache).
ondris83 [Zobrazit profil] [Poslat zprávu] 2024-02-27 09:46:38

nevim proc koncit na 6000Mhz, kolem 3k nebo i pod, jsou dostupne i 2x 16GB 6400 CL32, to je za me ideal co zvladne i kazdej ryzen. o trochu drazsi ale porad dost pod 4k jsou uz i 7000Mhz CL34 a ty mozna za zkousku take stoji.
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!