Silicon Power UD80 a UD85 M.2 SSD - TEST a RECENZE cenově dostupných Gen 3 a 4 NVMe SSD disků |
Napsal Jan Belka | |||||||||||||
Pátek, 12 červenec 2024 | |||||||||||||
![]()
cenově dostupných Gen 3 a 4 NVMe SSD disků Na dnešní recenzi dorazily dva NVMe SSD disky od společnosti Silicon Power spadající do nižší střední třidy nabídky. Pomalejší model UD80 se spoléhá na PCIe 3.0, bude tedy asi volbou pro všechny majitele starších základních desek, nebo prostě pro zákazníky, kteří nevyužijí Gen4. Rychlejší model UD85 je pak takový mezistupeň mezi modely UD80 na PCIe 3.0 a UD90 s PCIe 4.0, a již využívá Gen4 rozhraní a je o něco rychlejší. Oba disky nejsou zaměřeny na maximální výkon. Výhodou je, že netopí a tak jsou vhodné i do notebooků apod. Pomalejší model UD80 je dostupný v kapacitách 250GB, 500GB, 1TB a nejvyšší testovaný model s kapacitou 2TB. U novějšího modelu UD85 je pak dostupný i 4TB model. V našem případě si proklepneme ty atraktivní 2TB verze, což už je solidní kapacita pro systémový disk. Vůči předchozímu modelu UD70, jehož je UD80 nástupcem jsme si rychlostně moc nepolepšily. Co by Gen3 řešení zůstává rychlost na dnes už neohromujících 3400MB/s pro čtení a 3000MB/s pro zápis, což je ale stále více než dost pro praktické použití. Na čem výrobce mezigeneračně zapracoval je výdrž disku. Starší model UD70 o 2TB kapacitě poskytoval 530TBW, ovšem nový model tuto hodnotu navýšil na velmi solidních 1200TBW. Tato hodnota je již dneska mnohem lépe konkurenceschopná. UD85 poskytuje podporu rychlejšího standardu Gen 4x4, ovšem jeho rychlost není kdovíjak vysoká a jde o velice základní Gen4 řešení, kdy nabízí rychlost 3600MB/s pro čtení a 2800MB/s pro zápis v té 2TB variantě. Také životnost disku není lepší jak u modelu UD80 a poklesla n a 1120TBW. Co oba dva dnes testované modely spojuje je absence DRAM vyrovnávací paměti. Nejde tedy o modely určené pro náročné výkonové aplikace.
Pokud jde o použité čipy, u modelu UD80 jsem nezjistil skoro nic, jediné, co jsem po odkrytí vrchní samolepky zjistil, byl použitý paměťový řadič. Jedná se o MAXIO MAP1202, který je schopen dosáhnout až na rychlost 3200MB/s pro zápis a 3500MB/s pro čtení a 600K IOPS. U modelu UD85 jsem byl mnohem úspěšnější, zde jsou použity TLC čipy s označením 06T2TAAB000 od Čínského výrobce YTMC. Ty jsou napojeny na řadič Phison ES5019-E19, vyrobený na 28nm procesu u TSMC. Oba disky jsou dodávány ve velmi úsporném a jednoduchém balení. Disk je vložen do plastového a velmi tenkého výlisku a ten je následně zalepený v kartonovém obalu s barevným potiskem. Je zřejmé, že se výrobce snažil uspořit co nejvíce místa pro nižší nároky na cenu přepravy, takto se prostě těch disků vejde do lodního kontejneru mnohem víc, než kdyby měly prostorově náročnější balení, jaké známe z dražších modelů konkurence.Disky neobsahují žádné chlazení, vzhledem k rychlostem a nenáročným řadičům to ani není potřeba. Oba modely jsou tak vhodné k instalaci i tam kde není možné disky tak dobře chladit, jako jsou třeba notebooky, či různé herní konzole typu Steam Deck apod. Bohužel třeba do herní konzole PS5 není vhodný ani jeden z nich, SONY doporučuje disky s rychlostí alespoň 6000-7000MB/s, což tedy tyto nejsou. Co by systémové disky nebo sekundární disky do běžných PC na běžné činnosti by ale měly být rychlé dost. Otázkou je tedy jak běhají v praxi, na což se dnes podíváme …
Oba disky jsem zapojil na základní desku Gigabyte Z790 Aorus Xtreme s procesorem Intel i9-14900K. Operační paměti poskytla společnost G.Skill s modelem Trident Z5 RGB 2x16GB DDR5 o frekvenci 7800 MHz s nízkým časováním CL36. Zdroj dodala společnost Be Quiet s 1300W modelem Dark Power Pro 13 s titanovou certifikaci. Abych měl měření co nejpřesnější použil jsem redukci do PCIe 16x slotu od společnosti Sabrent, nemůže se tak stát, že by mě limitoval M.2 slot na základní desce apod. Teplotu disku jsem pak během testování sledoval v programu Crystal Disk Info a také v aplikaci HWinfo, která umí číst data z vícera čidel na disku. Pro další teplotní testy jsem ovšem využil vestavěného chladiče na základní desce Gigabyte Z790 AORUS Xtreme. K disku lze ještě doinstalovat doprovodný program výrobce, kde můžete sledovat teplotu disku, jeho zdraví a kontrolovat aktuální firmware.
Pro samotné testování jsem zvolil testovací program Crystal Disk Mark verze 5.5.0 a porovnal mezi testovanými disky všechny čtyři vestavěné testy ohledně rychlosti čtení i zápisu. Testovací metodiku jsem zvolil takovou, že každý disk jsem měřil třikrát a výsledky zprůměroval. Test nevyhodí vždy na chlup stejný výsledek, ale jsou tam drobné odchylky. Jako první jsem naměřil, jak si disk vede v testu Seq Q31T1. Zde se oba disky umístily celkem hluboko v poli, co mě hodně překvapilo, byl fakt, že modernější UD85 skončil o několik příček za UD80, přitom by to mělo být spíše naopak. V dalším testu to dopadlo více méně úplně stejně. V posledním a nejnáročnějším testu však model U85 celkem dost překvapil, protože se umístil značně výše a dokázal porazit i celkem dost mnohem dražších disků. Naopak model UD80 se nedokázal dostat přes 300MB/s a více méně dosáhl na chlup stejného výsledku jako postarší model US70, který jsem měl možnost testovat již v roce 2021.
Další velmi populární program na testování SSD disku je ATTO. Tento testovací program měří velmi podrobně rychlosti disku v celé škále různě velikých souborů. Rozhodl jsem se tedy ještě změřit disky i v tomto programu, pro zajímavost. Jak je vidět z výsledků, pomalejší UD80 dosáhne na své maximum až celkem pozdě a to od velikosti souborů 256-512KB. Ovšem UD85 značně dříve a to už od hodnoty 32KB. Co mě celkem zarazilo je i fakt, že UD85 v tomto programu značně překročil své papírové hodnoty, hlavně v oblasti rychlosti zápisu, kde dosáhl na 3730MB/s. Také jsem proměřil, jak dlouho trvá na obou discích start Windows 11. U modelu UD80 to bylo 12 sekund, u modelu UD85 to bylo 11 sekund, tedy minimální rozdíl a podobně tomu bude i při nahrávání náročnějších aplikací, nebo nahrávacích časů během hraní her. Pokud jde o to, jak si disky poradí se zápisem velkých souborů, dopadl pomalejší UD80 až překvapivě dobře. I přes absenci vyrovnávací DRAM paměti dokázal disk držet rychlost zápisu na hodnotě 2400MB/s až do 26% kapacity disku, následně se rychlost snížila ke stále použitelným 600MB/s. Ovšem model UD80 dopadl v tomto směru velmi neslavně. U něho jsem sice naměřil počáteční rychlost zápisu 2600MB/s, tedy o 200MB/s lepší hodnota než u modelu UD80, ovšem za vydržela opravdu jenom cca 1 minutu. Pak rychlost klesla k 670MB/s a tam se držela po zbytek zápisu. Jedná se tak asi o jeden z nejhorších NVMe GEN4 SSD disků, co jsem měl prozatím možnost otestovat. Kde ovšem oba disky excelovaly, byly provozní teploty. I přesto že jsou oba disky bez jakéhokoliv chlazení, dosáhla jsem během testování na teplotu pouze 42-43°C. Pokud jsem disky osadil integrovaným chladičem základní desky, klesla teplota o 8-9°C. Pokud tedy potřebujete NVMe SSD disk do zařízení, kde nejsou moc dobré podmínky, co se týče přístupu vzduchu, mohu v tomto směru oba disky jenom doporučit. Takže přejděme k finálnímu hodnocení …
Jak tedy zhodnotit testované modely UD80 a UD85 od společnosti Silicon Power? Oba disky fungují rozhodně dobře a plně dle svých oficiálních specifikací. Je zjevné, že se u obou výrobce soustředil na minimalizaci ceny a nákladů. Co by „DRAMless“ řešení bez vyrovnávací paměti spoléhající na HMB, funguje solidně, ale žádné výkonové trůny obsazovat nebudou. Zajímavé je, že UD80 vykazuje lepší výkon v praxi než teoreticky rychlejší UD85. K tomu si přidejte minimální nároky na chlazení a vyšší výdrž disku na hodnotě 1200TBW. Přesto že je tedy UD80 „jen Gen3“ řešením, působí prostě lépe než „vyšší“ model UD85. Ten sice podporuje novější standart NVMe Gen4, ovšem na rychlostech se to neprojevuje takřka vůbec, dokonce má ve finále pomalejší praktický zápis. Jediné, v čem disk opravdu exceloval, byla rychlost v zápisu a čtení velmi malých souborů, tím ovšem výčet pozitiv skončil. Disk naprosto propadl v testu lineárního zápisu, kdy jde o jeden z nejhorších modelů, který jsem tu v této oblasti měl. Už po pár minutách zápisů klesá rychlost disku na pouhých 600-700MB/s, což je sice stále plně použitelná hodnota pro běžnou činnost, ovšem k papírovým 2800MB/s má opravdu hodně daleko. Pokud jde o ceny, tak oba modely, jak UD80 tak UD85 se v té 2TB kapacitě pohybují v přepočtu kolem 3400 korun, ale dostupnost v ČR není zrovna ideální. A i kdyby byly, tak za tu cenu příliš neohromí, protože podobné modely jsou v ČR běžně dostupné kolem 3 tisíc, dokonce i méně. Za ceny kolem 3,5 tisíc navíc můžete mít mnohem lépe řešené DRAMless modely ve stejné kapacitě. Bohužel tedy Silicon Power to na cenu těchto dvou modelů neuhraje.
Pokud jde tedy o moje finální zhodnocení obou disků, rozhodně doporučuji se vyhnout modelu UD85. Přes papírově „lepší parametry, jako že má Gen4“ je v praxi horší než „jen“ Gen3 model UD80. Obecně ten UD80 model není vůbec špatný a patří k tomu lepšímu, co v DRAMless řešení na trhu je a rozhodně se ve velké konkurenci podobných za podobnou cenu úplně neztratí, byť dostupnost a cena na českém trhu nejsou ideální a za podobnou cenu můžete mít i rychlejší modely konkurentů, které běžně dostupné u nás jsou. Každopádně Silicon Power UD80 je velmi solidní cenově dostupné SSD řešení bez DRAM, což se bohužel nedá říci o „papírově vyšším modelu“ UD85. Takže pokud vybíráte a padne vám do ruky, není UD80 špatný, ale konkurence je velká a ideálně by měla cena i toho solidně velkého 2TB modelu dnes být blíže 3 tisícům, ne-li méně. Pak by stál pro méně náročné uživatele a PC rozhodně za úvahu. Za poskytnutí SSD disku na test děkuji společnosti Silicon Power Za poskytnutí dalšího hardwaru děkuji našim partnerům:
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář! |