• Intel Core Ultra 9 285k, Ultra 7 265K a Ultra 5 245K

                                 – TEST a RECENZE nové 3nm generace procesorů

Po mnoha a mnoha letech odkladů a slibů, vyrazila na trh zbrusu nová generace procesorů Intel. Na zcela novém výrobním procesu, zcela nové konstrukce i architektury. Bohužel, není tím, co Intel původně plánoval. Dokonce poprvé v historii nevyrábí hlavní CPU čipy sám, ale musel oslovit TSMC, aby mu je jeho N3 (3nm) procesem vyrobila, protože Intel sám nyní použitelnou technologii nemá. Poprvé u Intelu jde po vzoru AMD také o čipletový design.

ARROW LAKE skáče hned o několik generací architektury, výrobního designu a technologií ve srovnání s 10nm monolity Core 14000/13000 série a všech jejich předchůdců. Intel dokonce mění i zavedený název Core i3, i5, i7 ,i9 a přechází na Core Ultra 5, Ultra 7, Ultra 9 označení. A zkracuje i číselnou řadu. Logika značení však nadále zůstává.

• Upozornění: Většina recenzí vás klame!

                                        Ukazují výkon přetaktovaných procesorů …

Bohužel, i u této generace procesorů se Intel rozhodl věci komplikovat. Po zkušenostech z předchozími generacemi jsme si ale dali pozor, bohužel většina recenzentů nikoliv. Problém je v tom, že Intel definuje, stejně jako AMD, provozní TDP. Intel jasně udává základní, které u dnes testovaných modelů je 125W (=PL1). Na této hodnotě by se měl CPU v zátěži běžně pohybovat s možností dočasného překročení na boost hodnotu (=PL2). Ta je 250W u Core Ultra 9 a Ultra 7 modelů, v případě Ultra 5 je 159W. Nicméně tento boost má být pouze dočasný a trvat v zátěži max. 56 sekund. Takhle je definovaný základní (base profile) profil Intel procesorů. Sám Intel s tímto nastavením ve svých marketingových materiálech operuje, když srovnání efektivitu procesorů.

Jenže výkon na tomto nastavení je klidně o více jak 10% nižší, než by Intel potřeboval. Takže Intel opětovně povolil překračovat to TDP. Stanovil tzv. Performance profile, což je fakticky přetaktování. Jednoduše dělá to, že s onou PL2 hodnotou, tedy 250W/159W, funguje nejen konstantně, ale bere ji i jako základ. Tedy PL1 = PL2 a trvale v případě tohoto nastavení. S tímto nastavením Intel srovnává v marketingu výkon svých procesorů. Jenže …

Performance nastavení (PL1=PL2) není zjevně výchozí nastavení. Tedy na lepších Z890 deskách ano, ale ne na všech a na horších deskách bude výchozím nastavením samozřejmě ten base profile, který bude dodržovat základní PL1 TDP a časově omezený boost PL2. A výkon tomu bude logicky odpovídat. Většina recenzí tak měřila výkon nových Intel procesorů opět v tom přetaktovaném režimu, a neukazuje prostě výkon, jak bude na mnoha levnějších deskách a OEM sestavách.

Tato dnešní recenze a testy nových Core Ultra 200K procesorů v ní, ukazuje záměrně výkon a provoz procesorů s dodržováním výchozího profilu. Tedy PL1 TDP=125W s časově omezeným boostem PL2 na 250W (Core Ultra 7/9) a 159W (Core Ultra 5) po dobu 56s. Přesně tak, jak definuje Intel. Tohle je také stejně férové nastavení, jako v případě konkurenčních AMD, které svá udávaná TDP také nepřekračuje a nevydává „PBO profilování“ s překračováním TDP limitu za nějaké základní nastavení.

• ARROW LAKE Core Ultra 200 procesory a LGA 1851 platforma

Vše je nové. Procesory sice fyzicky vypadají stejně jako předchozí generace a mají fyzicky stejné rozměry, ale i samotná patice je jiná. Z LGA 1700 se přechází na LGA 1851, takže nové základní desky a všechno. I u samotných procesorů je nové všechno. Poprvé v historii Intelu v desktopu, nejsou monolitické, ale jsou to slepence (čiplety/dlaždice). Ano, ty slepence, které Intel tak hojně v minulých letech kritizoval a vysmíval se jim.

Nyní fakticky slepence AMD okopíroval, i když výsledný Intel čiplet je mnohem složitější. Skládá se totiž hned z několika různých čipů, které jsou nalepeny těsně vedle sebe na podložku a teprve ta je nalepena na podložku procesoru. Většinu těch čipů Intel navíc poprvé v historii nevyrábí sám. Tohle fakticky fyzicky není procesor od Intelu. Stejně jako AMD, ačkoliv Intel má vlastní továrny na rozdíl od AMD, musel jít za TSMC. Hlavní procesorový čip tak vyrábí TSMC na N3 výrobě, stejně jako několik dalších (N4 výroba). Intel to pak „už jen“ lepí dohromady. Pokud jde o konstrukci, skáčeme tedy hned o několik generací, pokud jde o výrobní proces, tak N3 TSMC je nejméně o 2 spíše o 3 generace vyspělejší než 10nm proces Intelu, který se doposud na všechny desktopové Intel Core procesory posledních generací používal.

Nová je i architektura, bohužel opět kombinuje tu problematickou konstrukci dvou zcela různých procesorových jader se zcela rozdílným výkonem i výbavou. Výkonná P-Core jsou architektury LION Cove, menší E-Core jsou SKYMONT. Mají rozdílné takty, zcela odlišnou výbavu, včetně toho, že E-Core neumí AVX512 a další věci, takže to Intel vyplnul pro celý CPU. Současně je zde velký rozdíl v IPC a celkovém výkonu. Aby Intel trochu ulehčil věci, odstranil i z těch velkých jader HT, tedy dvě vlákna na jádro. ARROW LAKE procesory tak mají vždy 1 jádro = 1 vlákno na všech. Ale jsou tu prostě různá CPU jádra. Konkrétně fyzicky má ten čip na představených Core Ultra 200K modelech procesorů vždy 8 velkých (P-Core) jader a 16 malých (E-Core ). Samozřejmě u levnějších modelů je aktivní menší počet jader, než u TOP verze. Součástí čipletu je také nová generace Intel Xe integrované grafiky.

Procesory vyžadují kompletně nové základní desky s novou LGA 1851 paticí. Desky přicházejí na trh s novou Z890 platformou, později dorazí také B860, H570 apod. Intel nově celou platformu udělal nativně pro DDR5 a také přidal PCIe 5.0 linky procesorům, takže na deskách už je možné provozovat Gen5 GPU i 1x M.2 Gen5 současně, což šlo doposud jen u AMD AM5. Intel tedy srovnal krok. Bohužel na rozdíl od AMD, které již oficiální slíbilo podporu stávajících AM5 desek a platformy za rok 2027, tedy bude nepochybně i pro nadcházející ZEN 6 generace procesorů, Intel se vyhýbá odpovědi, zda nová generace procesorů, která za čas nahradí ARROW LAKE, bude do LGA 1851 pasovat. Potvrzení se Intel pravděpodobně vyhýbá z důvodu, že dělá obvykle platformu jen pro dvě skutečné generace CPU (refresh modely nepočítáme za skutečnou generaci). A LGA 1851 měla vyjít už před dvěma lety pro první 7nm METEOR LAKE procesory. Ty ovšem Intel musel zrušit a uvést na trh Core 13000/14000 generaci pro starší platformu. ARROW LAKE je tedy fakticky už druhá generace procesorů pro novou LGA 1851, ovšem vychází jako první. A bohužel je dost pravděpodobné, že ty pěkné nové drahé Z890 desky budou jen pro ně (případný refresh), ale skutečný generační nástupce nové architektury a na novém procesu bude vyžadovat nákup zcela jiné desky a přechod na novou platformu …

Dnes se tedy podíváme na nové Core Ultra 9 285K, Core Ultra 7 275K a Core Ultra 5 245K procesory na jejich skutečném základním nastavení. Pojďme na to …

• Procesory Core Ultra 200K a testy

K dispozici máme všechny tři zatím uvedené modely. Kromě „K“ variant můžete tradičně narazit na „KF“ verze, které se liší jen tím, že mají deaktivovanou integrovanou grafiku.

Takty a výkon CPU části je jinak stejný. Nemáme k dispozici retail balení, Intel bohužel posílá vzorky k testování bez běžných krabiček.

Fyzicky vypadají procesory stejně jako Core 14000 a předchůdci, ale jen vypadají. Patice LGA 1700 a 1851 se neliší fyzickými rozměry, ale počet těch pinů je (jak už název napovídá), zcela odlišný. Takže vzájemná kompatibilita LGA 1851 vs LGA 1700 není. Chladiče však naštěstí kompatibilní jsou!

Intel uvedl zatím jen tři modely nové generace. Všechny používají stejný čip, ale liší se, kolik je z něj aktivního, stejně tak se liší nastavení taktů atd. Core Ultra 9 285K je TOP model s 8+16 jádry na 3,2 až 5,7GHz boostu. Mimochodem Intel u něj uvádí rovnou 3 různé hodnoty boostů. Core Ultra 7 265K má 8+12 aktivních jader a 3,3 až 5,5GHz. Má ale také základní 125W s boostem na 250W. Až Core Ultra 5 245K je výrazně osekané, z čipu je aktivních jen 6+8 jader a takt je 3,6 až 5,2GHz maximálně. I Boost TDP (PL2) je výrazně snížené, jen 159W. Ani jeden procesor není dodáván s BOX chladičem, což nepřekvapí. Stejně tomu bylo u předchůdců a je tomu i u konkurenčních RYZEN modelů.

• Testy

Kvůli novinkám a změnám jsme museli předělat naše testovací sestavy a testování celé. Novinky Intelu testujeme na ASUS ROG STRIX Z890-E Gaming WIFI. Pro srovnání AM5 procesorů RYZEN jsme použili ASUS ROG CROSSHAIR HERO X870E. U Intel Core 13000/14000 pak ASUS ROG MAXIMUS Z790. V případě pamětí zatím používáme u všech procesorů 2x 32GB DDR5-6000MHz CL30 EXPO/XMP.

Všechny sestavy byly testovány s Gigabyte AORUS NVMe Gen5 14000 SSD s PCIe 5.0 rozhraním. Systémy jsou vybaveny grafickou kartou AMD Radeon RX 7900 XTX v referenci. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném Windows 11 24H2 a se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze.

Všechny procesory jsou také testované na základních nastaveních. Tedy bez MCE, a extrémního TDP u Intelu, nebo v případě AMD není aktivní technologie PBO. V případě Intelu zachováváme Perrformance nastavení, tedy PL1=PL2 pro Core 14000 sérii, ale dodržujeme base profile pro Core Ultra 200K. Nové procesory tedy bude záměrně testovat na výchozím BASE PROFILE settings, které by mělo být výchozí na všech deskách. Ale není. U lepších Z890 modelů je výchozím ten PERFORMANCE profil, který dělá PL1 = PL2 trvale. U většiny desek, speciálně levnějších, a OEM sestav, ovšem bude výchozím režimem ten skutečně výchozí! Tedy PL1= 125W s omezeným 56s boostem PL2. Výkon a provozní vlastnosti tomu budou odpovídat. A s tímto nastavením tedy dnes testujeme …

Takže pojďme na to …

• CineBench R24 – Renderování

Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R24, která dokáže sice pomaleji, zato pořádně a opakovatelně otestovat všechny procesory, jedno, kolik mají jader/vláken.

Zařadili jsme i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je prakticky k ničemu! Protože vlastně výkon 1 jádra u CPU je z hlediska dnešní praxe trochu zavádějící. Testuje sice 1 jádro, ale protože moderní CPU v tomto typu dnes nepříliš obvyklé zátěže dokáží nahnat takty mnohem výše, než když procesor zatěžuje více nebo všechna jádra, není to prostě skutečně „test výkonu na jádro“. V plné zátěži nebudou mít moderní CPU takhle výkonná všechna ta jednotlivá jádra, protože jako celek poběží pomaleji (třeba 5GHz když budou aktivní všechna, proti 5,4GHz pokud by bylo aktivní jen jedno). Navíc speciálně u Intel procesorů jsou jádra různá, jen menší část z nich v Core modelech je těch větších, většina ostatních je menších a slabších a ta mají tedy výkon na jádro nižší. Takže tenhle CB 1core test je prostě hodně teoretický, ale všechny CPU mají stejné podmínky.

Ve vícejádrovém nasazení se samozřejmě projeví výkon CPU jako celku. Tady bychom skoro mohli testování ukončit, protože CineBench ukazuje prakticky vše, co o výkonu moderního běžného PC CPU, potřebujete dnes znát. A z hlediska běžných aplikací je to výborný ukazatel výkonu a výkonového potenciálu v praxi. Ale podívejme se i na další testy …

• 7-Zip – komprimace dat (AES)

Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. Opět tedy více jader a vláken = vyšší výkon.

U tohoto testu hrají velkou roli operační paměti, kdy hlavně rychlé DDR5 dokáží nahnat hodně, testované procesory ale mají však většinou záměrně stejné DDR5-6000MHz paměti v našem případě, takže rozdíl výkonu dělají hlavně ty CPU samotné.

• Blender – Rendering

Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder.

Zde je výkon vícejádrových čipů také dobře využíván.

• Video Encoding

Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů.

V této oblasti se v poslední době hodně optimalizovalo a je to znát. Opět je zde velkým přínosem větší počet jader/vláken, takže v této cenové hladině jsou velké rozdíly.

• A jak si vedou procesory ve hrách v 1080p a 4K?

Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste běžný hráč, tak vám jakýkoliv současný procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá plně použitelnou službu. Nicméně v kombinaci s výkonnější grafikou budou rozdíly za určitých okolností výraznější. Zda pro hratelnost většiny her nějak zásadní a poznatelné? To si nemyslím. Ale ano, v kombinaci s výkonným grafikami prostě budou už rozdíly jasně měřitelné, a to v nižších rozlišeních i ve vyšších.

Hlavní problém je, že současné hry bohužel málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách i násobně výkonnější než třeba 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co v současných hrách testujeme, není vlastně výkon samotného procesoru, ale to, jak hra(software) výkon daného CPU používá, či spíše jak moc ho nevyužívá. Je tak rozdíl, když třeba 100FPS máme s plně zatíženým 8jádrovým procesorem, nebo máme 100FPS se 16jádrovým procesorem, který je ale využit v dané hře jen na 60%. Je tak snadné tvrdit, že tedy mají stejný herní výkon, což však není vlastně pravda, jen prostě daná hra nevyužívá skutečný výkon celého CPU.  

• Realistické testy „herního výkonu“

Každopádně abychom potěšili všechny, máme také otestováno „nízké“ rozlišení (1920x1080) v kombinaci s výkonnou grafikou (RX 7900 XTX), což sice málokdo v reálu používat bude, ale máme to změřeno. Protože čím slabší grafiku použijete, tím více se smažou rozdíly mezi čipy i v tomto rozlišení. A naopak, pokud zvýšíte rozlišení, tak mezi procesory se budou rozdíly zmenšovat. Ale u nové generace grafik, zejména výkonných modelů jako je Radeon RX 7900 XTX nebo RTX 4090, je pár FPS rozdílu i ve 2K a dokonce 4K mezi procesory, zajímavé.

Co dnešní hry procesorově běžně využívají? Nejčastěji 8 jader/16vláken dnes, některé starší a špatně optimalizované (a starší) jen 4, ale nejčastěji dnes je výrazněji využíváno čistě hrou 8 jader/16vláken. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že většina her je multi-platformních a současná generace konzolí má právě 8jader/16vláken (staví na RYZEN 7 3700 s 8jádry/16vlákny), takže co nejlepší využití většinou 12ti vláken, je dnes u her zlatým standardem. Samozřejmě hry poběží i na méně, ale propad výkonu, zejména minimálních FPS bude znát a nebude to prostě tak plynulé.

Současně musíte brát v potaz, že když na počítači se 4jádrovým procesorem budete mít kromě hry puštěno ještě něco jiného, i ten „herní“ výkon tím bude trpět, zatímco třeba se 16 jádrovým procesorem můžete v klidu hrát i s náročnou další aplikací běžící na pozadí. To je ten skutečný procesorový výkon, který vám ovšem dílčí herní testy prostě neukáží, tedy v kombinaci se slabšími grafikami.

Každopádně pokud budete hrát ve vyšším než FullHD rozlišení, tak rozdíly se zmenšují, nicméně v kombinaci s výkonnou grafikou, budou i ve 1440p poměrně měřitelné rozdíly FPS stejně jako jsou v 1080p. Až ve 4K se to hodně srovná, ale i zde už jsou překvapivě dnes rozdíly měřitelné. Tedy samozřejmě to není v každé hře, ale v mnoha ano. Stále prostě platí, že hry obecně využívají špatně výkonu moderních CPU. I proto AMD a jeho X3D verze s extra velkou L3 cache má tak zásadní přínos v řadě z nich. ZEN 5 ale i ve verzi bez té extra L3 dokáže mít v některých hrách dosti zajímavý výkon, a to díky tomu velmi vysokému jednojádrovému výkonu obecně. Zjevně vylepšení architektury zabrala.

Takže k dalšímu …

• Spotřeba a provoz CPU v praxi
  

Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes pochopitelně provoz (a nejen s ohledem na ceny energií), a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, momentálním vytížení a také aktuálních dosahovaných teplot v různých částech čipu. V některých případech mohou dokonce dočasně překračovat svá udávaná TDP/napájecí limit a tak dále.

Testujeme všechny CPU s nastavením TDP tak, jak jej uvádí výrobce. Nemáme v základu aktivní žádné taktování či trvalé překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie, nikoliv tedy MCE apod. U Intelu zatím používáme tzv. Performance režim, kdy PL1=PL2 (min=max) v případě Core 14000 modelů ale u nových Core Ultra 200K dodržujeme výhozí TDP 125W (PL1) s 56s boostem na PL2. Testujeme s výkonným AiO chlazením, takže procesory mají možnost boostovat na udávaná základní maxima. Nutno říci, že AMD a Intel udávají své limity naprosto odlišně a nelze tak hodnoty srovnávat. AMD třeba uvádí 170W TDP, což ale znamená reálně limit 220W pro napájení CPU i desky (PPT) a v žádném případě jej nepřekročí. Intel pak třeba udává 125W TDP, ale ve skutečnosti je jeho „Max Turbo Power“ až 250+W i když v jeho případě by mělo být časově omezeno jen na pár desítek sekund, Intel i výrobci desek to ale obchází (obcházeli) a v základu dlouho platilo že 253W bylo minimum a mnozí výrobci to nechávali navíc překračovat prakticky neomezeně. Výsledkem jsou selhávající procesory. Intel nyní nastavil jasnější pravidla a na nových deskách budou vymáhána. Je tu tedy baseline, kde je 125W PL1 s časově omezeným PL2 boostem na 250W. Intel ale má i performance nastavení, kde stále platí PL1=PL2 a extréme nastavení, kde to lze za určitých okolností i překračovat.

Dnes ty limity u nových Core Ultra 200K procesorů dodržujeme a spotřeba novinek tak vypadá skvěle. Bohužel výkon už tak skvělý není. Dobrou zprávou je, že jsou efektivnější než předchůdci, kdy Core Ultra 200K s tím nižším TDP dosahují výkonu předchozí generace s vyšším TDP. Chlazení tak není problém v tomto stavu a nepotřebujete na ně ani AiO.

Pokud jde o zkušenosti s procesorem a jeho provozem v praxi, je to nová platforma. Bohužel jsou tu problémy, opravy BIOSů jsou na cestě. Stabilita je problém v mnoha případech, problémy dělá integrovaná grafika, ta kombinace P a E core v některých aplikacích atd. Mohu ale říci, že systém byl stabilnější, když jsme jeli na tom 125W režimu (base profile) než na tom „performance“, ale nebyl to velký rozdíl. Některé problémy zjevně s TDP nesouvisí. Procesory jsou chladnější než předchůdci a to i na tom 250W Performance režimu, ale byla by ostuda, kdyby tomu tak nebylo s ohledem na fakt, že se bavíme o 3nm vs 10nm čipech. Obecně ale zjevně celá platforma ještě potřebuje ladění. Intel i výrobci desek jsou si některých potíží vědomi a slibují rychlé opravy …

• Taktování

Procesor lze různě taktovat. Nicméně dnes se tomu věnovat nebudeme. Nejrychleji lze zvýšit výkon obdobou PBO u AMD. Tedy prostým zvýšením/vypnutím TDP limitů. PERFORMANCE setting nastavuje PL1=PL2 a udržuje ji neomezeně. Tedy 125W výchozí TDP vůbec nedodržuje a základ i trvalá hodnota je 250W. A výkon tomu odpovídá. Ale na to se podíváme až jindy ….

Pojďme k závěrům …

• Závěr a hodnocení

Ano, výkon nových procesorů Intel v této recenzi je nižší, než ukazuje většina recenzí těchto CPU. A to proto, že na rozdíl od nich jsme měřili skutečný výchozí výkon těchto procesorů, tak jak má být při základním nastavením a bude na většině LGA 1851 deskách a ve většině OEM PC, protože jen dražší Z890 desky mohou mít (a mají) ten „OC“ režim s PL1= PL2, jako výchozí. Nicméně Intel sám jasně definuje 125W TDP jako PL1 s boost hodnotou PL2 jen po dobu 56s. A s tímto nastavením by se měl také výkon CPU testovat. Bohužel, většina recenzentů to opět neudělala. Sám Intel ani moc nechce, aby se ten „Baseline“ profil testoval, protože výkon je, jaký vidíte. Ne moc ohromující. Nicméně když mluví ve svém marketingu o efektivitě novinek, tak ten 125W TDP najednou dodržuje ;). Protože ano, pak vypadá efektivita dobře. Jenže výkonově to na AMD s jeho výchozím podobným TDP prostě úplně nestačí …

Core Ultra 9 285K v průměru nestačí všude ani na 14900K předchůdce (testovaný ale na 250W). Ale je pravda, že v mnoha případech je výkon podobný a nový 285K to dokáže s tím nižším 125W TDP a spotřebou. Nicméně AMD má podobnou spotřebu už u starší generace a podobný výkon, u novější generace má výkon ještě lepší. Core Ultra 7 i Ultra 5 modely jsou na tom podobně. Aplikačním výkonem prostě neohromí, alespoň ne na tom výchozím base 125W režimu s dodržováním PL1 a časově omezeného boostu:

Jenže současně to mají být procesory pro hráče a zde je nepříjemné překvapení. V našem testu ještě zhoršené tím dodržováním TDP, ale v některých hrách výkon Core Ultra 200K procesorů je horší, než 2 generace starých procesorů Intel. Je v průměru jasně horší než předchozí generace Core 14000, které sice žerou i násobek, ale prostě herně jsou výkonnější:

Intel to bohužel nezachrání ani cenou. Tím spíše, že nové Core Ultra 200K jsou, co by čiplety, vyráběné u TSMC podstatně nákladnější, než dosavadní monolity na stařičkém 10nm procesu samotného Intelu, který má dnes navíc továrny totálně nevyužité. Intel si nemůže dovolit nějaké extra nízké ceny nové generace. A to je problém, když AMD a jeho RYZEN 7000 mají výkon, jaký mají a jsou dnes ve výprodeji a nová generace RYZEN 9000 je ještě lepší a už začala také zlevňovat. Navíc je zde značný posun. Core 5 býval cenově dostupnější mainstream, ovšem Core Ultra 5 stojí bezmála 10 tisíc. Konkuruje tedy fakticky už mnoha RYZEN 9 a Core i7. A špičkový Core Ultra 9 285K je pak ukrutně drahý, kdy však ve výchozím nastavení prostě na RYZEN 9 7950X ani 9950X úplně nestačí.

Pro většinu běžných uživatelů však mělo jít hlavně o herní procesory. A zde je masivní zklamání. Z mnoha důvodů Intel prostě ve hrách je horší než předchozí generace. A podstatně horší, než herní procesory RYZEN 7000X3D natož chystané 9000X3D. Kromě SW nevyladěností, je zde značný vliv nové čipletové konstrukce, s přirozeně vyššími latencemi atd. Je pravděpodobné, že Intel něco optimalizacemi nažene, ale ve výsledku pochybuji, že v průměru kdy překoná herním výkonem Core 14000 sérii a rozhodně nebude stačit na RYZEN a jeho 9000X3D konkurenty. A to je velké selhání. Ano, speciálně při dodržování těch uváděných PL1 TDP jsou nové Core Ultra 200K procesory mnohem úspornější než předchůdci, ale v mnoha případech mají současně i nižší výkon. V lepších případech podobný, což tedy s ohledem na námi testované 125W (PL1) nastavení vůči 250W (PL1=PL2) jasně ukazuje mezigenerační zlepšení. Ale ani to neodpovídá všemu kolem těchto CPU a o jaký generační skok jde …  

• Závěr aneb ARROW LAKE (Core 200K) nejsou „ZEN“,

                                                             ale „Bulldozer“ moment pro Intel?

Objektivně jsou nové Core Ultra 200K procesory masivním selháním. Ano, pokud je budete hodnotit samostatně a nekoukat se na podrobnosti, tak 285K/265K a 245K nevypadají v praxi výkonově tak mizerně a spotřeba je při tom dodržování PL1 také rozumně nízká. Jenže jakmile začnete věci srovnávat a porovnávat, a uvědomíte si, co novinky reprezentují, je těžké nevidět ARROW LAKE jako fail.

Tak za prvé, jde o zcela novou generace procesorů i platformy. Jde o čiplety, tedy několika generační technologický skok. Intel současně používá 3nm výrobu TSMC místo své 10nm vlastní. To je skok o 3 generace. Výkonový posun ani posun vlastností v praxi, tomu prostě neodpovídají. Intel prohrává s AMD, které má levnější a jednodušší čiplety, navíc na starších N4+N6 procesech TSMC. Intel potřebuje o polovinu dražší N3 proces TSMC a stejně nedokáže být lepší. Navíc fakt, že Intel vůbec musí používat konkurenční TSMC, protože sám není schopen podobný čip vyrobit, je masivní selhání firmy na mnoha úrovních. A rozhodně Intel nemůže být vůči AMD konkurenceschopný nákladově, protože TSMC mu účtuje za výrobu více, navíc používá dražší technologii a má více toho dražšího křemíku proti RYZENůn. A Intel přitom všem stále musí živit a udržovat prodělávající vlastní továrny, ve kterých tuhle svou novou generaci vlastních CPU poprvé v historii nevyrábí. V jakém vesmíru se tedy dá produkt Intelu, jakým je ARROW LAKE, označit za něco jiného, než totální debakl a selhání firmy na všech úrovních?

Pokud by šlo o skutečně povedený produkt, tak by byl násobně výkonnější než stará generace a současně násobně efektivnější a úspornější. Není ani jedno. Navíc je tu hromada dalších funkčních problémů. A řeknu to na rovinu. Celá architektura a konstrukce „velkých + malých jader“ je nesmysl. Nikdy to dobře fungovat nebude, protože u speciálně výkonných PC CPU, jde o neefektivní funkční nesmysl. Intel to také používá z nouze, protože jednoduše není schopen nacpat skutečných velkých 24 jader do toho procesoru, aby se mu to neupeklo. Musí tedy používat ta menší jádra, jež mají ale mnohem horší výkon i výbavu. Takže Intel nemůže používat ani AVX512 a v řadě aplikací to má problémy se správným přiřazováním jader. Vypuštění HT (vláken) se Intel snažil věci zjednodušit, ale dokud nebude mít homogenní architekturu, tedy všechna jádra budou stejná, problémy v praxi to mít bude. Nejde zkrátka o efektivní design. A Intel to moc dobře ví! Ostatně snaží se těch E-Core zbavit do dalších generací.

Každopádně Core Ultra 200K procesory se nedají v současnosti moc doporučit. Není ani moc důvod je nakupovat, když na trhu jsou procesory se stejným či lepším výkonem, za stejnou nebo i lepší cenu s lepší efektivitou. A hlavně pro lepší a vyladěnější platformu AM5, která má navíc i garantovanou budoucnost. Není žádný objektivní důvod si Core 200K pro LGA 1851 koupit a dát mu přednost před RYZEN a AM5. Naopak je hodně objektivních důvodů, proč se mu minimálně zatím vyhnout. Intel přitom potřeboval uspět, potřeboval jasně překonat RYZEN, speciálně když AMD neudělalo u ZEN 5 RYZEN 9000 série nijak velký posun, na rozdíl od ZEN 6, kde bude posun mnohem větší. Jenže Intel neuspěl. Selhal po všech stránkách, v mnoha věcech je dokonce nová generace slabší a horší než ta stará. I když je na o generace starší konstrukci a výrobě. Zejména hráče Intel zklamal masivně a nečekaně. Nenabízí v současnosti prostě moc konkurenceschopný produkt ani proti téměř dva roky starým RYZEN 7000X3D, natož proti blížícím se 9000X3D. Intel opět selhal.

Opět sliboval více, než reálně splnil a s problémy, které Core Ultra 200K na nové LGA 1851 platformě zatím mají, se vlastně nedá doporučit ani jako alternativa k RYZEN a AM5. Zatím … plnou konkurencí mu asi nebude nikdy, protože AMD tlačí na cenu (a má k tomu větší prostor), současně má zavedenou, vyladěnou a lépe podporovanou platformu a speciálně u nových RYZEN 9000X3D i jasně lepší výkon a vlastnosti tam, kde na tom mainstreamovým uživatelům/hráčům záleží …

Intel tedy udělal ten velký generační skok, ale vše nasvědčuje tomu, že potřebuje udělat mnohem více. Ovšem na to si zase budeme muset až dva roky počkat. Slepence však už zjevně zůstanou ;). Na svůj "ZEN moment" však Intel stále čeká ...

Za výbavu na testování děkujeme našim partnerům