- AMD Ryzen 7 9800X3D – TEST a RECENZE
bezkonkurenčně nejlepšího procesoru pro hráče.
Dnes bychom mohli recenzi novinky sfouknout opravdu rychle: „AMD uvádí nový procesor Ryzen 7 9800X3D s vrstvenou L3 na (tedy v tomto případě nově fyzicky pod) 4nm ZEN 5 čipem. Výsledkem je nejlepší herní procesor na trhu bez jakékoliv konkurence. Pokud tedy hledáte to nejlepší pro váš herní PC, tohle je jasná (a zatím jediná) volba“. Závěr + ocenění a máme hotovo :) …
)
Ale dobře, samozřejmě se na novinku podíváme trochu podrobněji, když už ji tu máme a je tak dobrá. Je pravdou, že takovou výkonovou dominanci, kterou předvádí AMD dnes na poli CPU obecně, jsme tu naposledy měli v dobách starých FX (Bulldozer) procesorů AMD, kdy jasně ve všech ohledech vládl Intel se svými Core a Xeon. AMD mohlo soupeřit tak maximálně v desktopu nízkou cenou. Nicméně v posledních letech se nám situace, k překvapení úplně všech, totálně otočila. V posledních týdnech věci došly tak daleko, že po uvedení nových ARROW LAKE procesorů Core Ultra 200K je naprosto jasné, že tím, kdo má dnes v ruce „FX“ a právě zažívá svůj Bulldozer moment, je Intel. K jeho smůle navíc není ani v pozici, aby se současným AMD produkty mohl soupeřit alespoň lepší cenou. AMD má prostě lepší platformy, lepší procesory, mnohem výkonnější procesory a často i za lepší ceny. Aktuálně přichází jeho nová generace X3D procesorů, které posouvají dominanci tam, kde už AMD dominulovat s končící generací, tedy na poli herních CPU.
- AMD Ryzen 7 9800X3D jako první do akce – ale nebude jediný
Nástupce velmi populárního procesoru Ryzen 7 7800X3D vyráží na trh. A zatímco AMD poněkud „pokonilo“ RYZEN 7 9700X, kterému zbytečně vůči 7700X snížilo TDP a tím i výkonový nárůst, u 9800X3D se poučilo. K žádnému generačnímu snížení TDP nedošlo. Naopak AMD přišlo s výrazně přínosnou technologickou inovací.
)
Jak víte, u RYZEN 5000X3D (ZEN 3) a 7000X3D (ZEN 4) měl ten jinak standardní fyzicky 8jádrový CCD čip tu extra L3 vrstvu tzv. „nalepenou“ nahoře. To však mělo za následek, že ona dodatečná vrstva křemíku fungovala částečně jako blokátor přenosu tepla z čipu pod ním. V praxi to znamenalo, že proti nevrstveným verzím, musely být značně snížené takty, což výrazně snižovalo výkon proti nonX variantám všude, mimo her. Současně AMD záměrně blokovalo taktování, protože hrozilo prostě přehřívání.
)
AMD nám prozradilo, že si tohoto aspektu konstrukce bylo dobře vědomo už u té první generace X3D a mělo v plánu to změnit již v případě ZEN 4. Nakonec k tomu z několika finančně technických důvodů nedošlo. AMD tak onu změnu realizovalo až v případě ZEN 5, kde výrazně přeskupilo celou ZEN architekturu. Jak víte, ZEN 5 má sice stále malé CCD s 8jádry/16vlákny, ale změnila se kompletně struktura, uspořádání a pozice cache a dalších prvků. Tyhle změny byly současně navrženy i s ohledem na vrstvení. U něj ale došlo konečně k té kýžené změně. Dodatečná vrstva L3 totiž není už nahoře na procesorovém čipu, ale je v tenké vrstvě pod ním. Protože sama prakticky netopí, tak to z hlediska jejího výkonu a provozu ničemu nevadí. Hodně to však prospělo samotnému CCD, který tak už není blokovaný z hlediska chlazení. Má tak stejné možnosti se uchladit, jako standardní nevrstvená verze.
)
AMD díky tomu mohlo mezigeneračně výrazně posunout takty, zachovat vyšší TDP a přesto je nový procesor pořád o něco chladnější než předchůdce. A to i když je o poznání výkonnější v aplikacích mimo hry. A ještě výkonnější ve hrách. Navíc poprvé je X3D procesor odemčený pro plné taktování jako ostatní RYZEN procesory bez vrstvení, takže na rozdíl od předchůdců, můžete jeho výkon ještě klidně zvýšit.
)
Výhodou je zde i fakt, že nový RYZEN 7 9800X3D je již pro osvědčenou AM5 platformu. Po aktualizaci BIOSU funguje ve starších deskách série 600, ale samozřejmě funguje i na nových 800 modelech. Procesor přichází také několik měsíců po uvedení standardních ZEN 5 variant 9000X, kdy se tedy podařilo vyřešit všechny drobné startovní potíže. ZEN 5 je tak již plně vyladěný. S ohledem na stav některých aktuálně uváděných nových procesorů a platforem při jejich uvedení, je bezproblémová funkčnost a vyladění novinky 9800X3D, prakticky úkaz :). Ale rádi bychom to brali jako standard.
)
O kolik je tedy novinka 9800X3D lepší než 7800X3D? A jak rychle pro něj máte běžet do obchodu? Podívejme se na něj …
- AMD Ryzen 7 9800X3D – procesor a testy
Procesor má stále malou krabičku, protože neobsahuje žádný Wraith BOX chladič. Musíte si tedy chlazení opatřit sami. Nepotřebujete ale nutně to nejlepší chlazení na trhu, procesor je s pouhými 120W nenáročný. A tedy i bez výkonného AiO se klidně obejdete. AMD ani moc neměnilo design balení, je ale z popisů a všeho jasné, že jde o novou generaci.
)
Procesor samotný není na první (ani druhý) pohled nijak fyzicky odlišný ve srovnání s RYZEN 7000X3D předchůdcem. To je samozřejmě logické, jsou totiž pro stále stejnou AM5 platformu. Uvnitř je také stejná konstrukce dvou čipů (CCD + IOD). Nové je ono CCD. 4nm (N4 výroba TSMC) se ZEN 5 architekturou. 6nm IOD čip je ovšem úplně stejný jako u předchůdce, a je v něm nadále i integrovaná grafika (iGPU) s 2CU RDNA 2 architektury a 24x PCIe 5.0 linek. Pravda, technicky mají konkrétně RYZEN 7 X3D modely ty čipy uvnitř tři. Dva standardní a jeden ten přídavný „nalepovací“ s extra L3 cache. Nicméně u nového 9800X3D ho neuvidíte ani po delidu a lapování. Na rozdíl od předchozích 7800X3D a 5800X3D je totiž nově pod tím CCD, nikoliv na něm. A to je velmi praktické a zásadní vylepšení z hlediska samotného provozu procesoru.
)
Jinak je stále tedy kompatibilní s dosavadní AM5 600 sérií základních desek stačí (je třeba) nahrát nový BIOS a RYZEN 9000 budou fungovat. Na nových X870E/X870 deskách bude samozřejmě po aktualizaci BIOSu fungovat také.
)
RYZEN 9000 přichází v základu s DDR5-5600MHz podporou, což je o něco více než RYZEN 7000 s jejich oficiálně 5200MHz. Nicméně AMD doporučuje použít rychlejší paměti. U obou generací je ideální volbou DDR5-6000MHz s co nejnižším časováním. Fungovat by mělo(bude) u všech lepších desek i DDR5-6400MHz, stále v poměru 1:1 (sběrnice CPU/rychlost paměti). Nová generace Ryzen 9000 pak nabídne nově i automatický režim s děličkou, kdy bude možné použít s EXPO profilováním i DDR5-8000+MHz, ale poběží na těchto vysokých taktech vždy s děličkou. Vůbec v oblasti práce a optimalizace s pamětí AMD dost vylepšovalo. Hlavním vylepšením je ovšem samotná architektura ZEN 5, kdy však pochopitelně přínos v jednotlivých aplikacích bude různý. Nejvíce AMD zapracovalo na výkonu pod AVX-512 instrukcemi a optimalizacím cache systému, z čehož bohužel většina běžných aplikací, které běžně na PC používáme, moc těžit nebude. A tedy tahle architektonická zlepšení se ve většině našich případech moc neprojeví. Jsou mířeny hlavně na servery, kde ZEN 5 EPYC je masivním zlepšením proti ZEN 4 generaci, kromě jiného i proto, že AMD navýšilo počet jader/vláken. Bohužel u desktopových RYZEN ke stejné věci nepřikročilo. Počet jader/vláken zůstává stejný jako u minulé generace. U 9800X3D je tu ale proti 7800X3D vylepšení v té konstrukci toho extra L3 vrstvení, což má praktická zlepšení nad rámec ZEN 5 architektury vs ZEN 4.
- Testy
Kvůli novinkám a změnám jsme museli předělat naše testovací sestavy a testování celé. Pro srovnání AM5 procesorů RYZEN jsme použili ASUS ROG CROSSHAIR HERO X870E. U Intel Core 13000/14000 pak ASUS ROG MAXIMUS Z790. U Core 200K pak ASUS ROG Z890 desku a platformu. V případě pamětí zatím používáme 2x 32GB DDR5-6000MHz CL30 EXPO/XMP.
)
Všechny sestavy byly testovány s Gigabyte AORUS NVMe Gen5 14000 SSD s PCIe 5.0 rozhraním. Systémy jsou vybaveny grafickou kartou AMD Radeon RX 7900 XTX v referenci. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném Windows 11 24H2 a se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze.
Všechny procesory jsou také testované na základních nastaveních. Tedy bez MCE, a extrémního TDP u Intelu, nebo v případě AMD není aktivní technologie PBO. V případě Intelu zachováváme Perrformance nastavení (zatím) u Core 14000, tedy PL1=PL2 a uvedené TDP hodnoty u všech procesorů jsou tedy ty minimální a současně maximální. U Core 200K dodržujeme výchozí režim s PL1 na 125W a PL2 na 250W. Nepřekračujeme je. Prostě všechno jede ve specifikacích od výrobce procesoru.
Takže pojďme na to …
- CineBench R24 – Renderování
Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R24, která dokáže sice pomaleji, zato pořádně a opakovatelně otestovat všechny procesory, jedno kolik mají jader/vláken.
Zařadili jsme i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je prakticky k ničemu! Protože vlastně výkon 1 jádra u CPU je z hlediska dnešní praxe trochu zavádějící. Testuje sice 1 jádro, ale protože moderní CPU v tomto typu dnes nepříliš obvyklé zátěže dokáží nahnat takty mnohem výše, než když procesor zatěžuje více nebo všechna jádra, není to prostě skutečně „test výkonu na jádro“. V plné zátěži nebudou mít moderní CPU takhle výkonná všechna ta jednotlivá jádra, protože jako celek poběží pomaleji (třeba 5GHz když budou aktivní všechna, proti 5,4GHz pokud by bylo aktivní jen jedno). Navíc speciálně u Intel procesorů jsou jádra různá, jen menší část z nich v Core modelech je těch větších, většina ostatních je menších a slabších a ta mají tedy výkon na jádro nižší. Takže tenhle CB 1core test je prostě hodně teoretický, ale všechny CPU mají stejné podmínky.
)
Ve vícejádrovém nasazení se samozřejmě projeví výkon CPU jako celku. Tady bychom skoro mohli testování ukončit, protože CineBench ukazuje prakticky vše, co o výkonu moderního běžného PC CPU, potřebujete dnes znát. A z hlediska běžných aplikací je to výborný ukazatel výkonu a výkonového potenciálu v praxi. Ale podívejme se i na další testy …
- 7-Zip – komprimace dat (AES)
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. Opět tedy více jader a vláken = vyšší výkon.
)
U tohoto testu hrají velkou roli operační paměti, kdy hlavně rychlé DDR5 dokáží nahnat hodně, testované procesory ale mají však většinou záměrně stejné DDR5-6000MHz paměti v našem případě, takže rozdíl výkonu dělají hlavně ty CPU samotné.
- Blender – Rendering
Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder.
)
Zde je výkon vícejádrových čipů také dobře využíván.
- Video Encoding
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u HD a hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů.
)
V této oblasti se v poslední době hodně optimalizovalo a je to znát. Opět je zde velkým přínosem větší počet jader/vláken, takže v této cenové hladině jsou velké rozdíly.
- A jak si vedou procesory ve hrách v 1080p a 4K?
Výkon ve hrách je silně sledované téma, speciálně u „herních procesorů“ jako je 9800X3D. Ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste běžný hráč, tak vám jakýkoliv současný procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá plně použitelnou službu. Nicméně v kombinaci s výkonnější grafikou budou rozdíly za určitých okolností výraznější. Zda pro hratelnost většiny her nějak zásadní a poznatelné? To si nemyslím. Ale ano, v kombinaci s výkonným grafikami prostě budou už rozdíly jasně měřitelné, a to v nižších rozlišeních i ve vyšších.
)
Hlavní problém je, že současné hry bohužel málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách i násobně výkonnější než třeba 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co v současných hrách testujeme, není vlastně výkon samotného procesoru, ale to, jak hra(software) výkon daného CPU používá, či spíše jak moc ho nevyužívá. Je tak rozdíl, když třeba 100FPS máme s plně zatíženým 8jádrovým procesorem, nebo máme 100FPS se 16jádrovým procesorem, který je ale využit v dané hře jen na 60%. Je tak snadné tvrdit, že tedy mají stejný herní výkon, což však není vlastně pravda, jen prostě daná hra nevyužívá skutečný výkon celého CPU.
- Realistické testy „herního výkonu“
Každopádně abychom potěšili všechny, máme také otestováno „nízké“ rozlišení (1920x1080) v kombinaci s výkonnou grafikou (RX 7900 XTX), což sice málokdo v reálu používat bude, ale máme to změřeno. Protože čím slabší grafiku použijete, tím více se smažou rozdíly mezi čipy i v tomto rozlišení. A naopak, pokud zvýšíte rozlišení, tak mezi procesory se budou rozdíly zmenšovat. Ale u nové generace grafik, zejména výkonných modelů jako je Radeon RX 7900 XTX nebo RTX 4090, je pár FPS rozdílu i ve 2K a dokonce 4K mezi procesory, zajímavé.
)
Co dnešní hry procesorově běžně využívají? Nejčastěji 8 jader/16vláken dnes, některé starší a špatně optimalizované (a starší) jen 4, ale nejčastěji dnes je výrazněji využíváno čistě hrou 8 jader/16vláken. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že většina her je multi-platformních a současná generace konzolí má právě 8jader/16vláken (staví na RYZEN 7 3700 s 8jádry/16vlákny), takže co nejlepší využití většinou 12ti vláken, je dnes u her zlatým standardem.
)
Samozřejmě hry poběží i na méně, ale propad výkonu, zejména minimálních FPS bude znát a nebude to prostě tak plynulé. Současně musíte brát v potaz, že když na počítači se 4jádrovým procesorem budete mít kromě hry puštěno ještě něco jiného, i ten „herní“ výkon tím bude trpět, zatímco třeba se 16 jádrovým procesorem můžete v klidu hrát i s náročnou další aplikací běžící na pozadí. To je ten skutečný procesorový výkon, který vám ovšem dílčí herní testy prostě neukáží, tedy v kombinaci se slabšími grafikami.
)
Každopádně pokud budete hrát ve vyšším než FullHD rozlišení, tak rozdíly se zmenšují, nicméně v kombinaci s výkonnou grafikou, budou i ve 1440p poměrně měřitelné rozdíly FPS stejně jako jsou v 1080p. Až ve 4K se to hodně srovná, ale i zde už jsou překvapivě dnes rozdíly měřitelné. Tedy samozřejmě to není v každé hře, ale v mnoha ano. Stále prostě platí, že hry obecně využívají špatně výkonu moderních CPU. I proto AMD a jeho X3D verze s extra velkou L3 cache má tak zásadní přínos v řadě z nich. ZEN 5 ale i ve verzi bez té extra L3 dokáže mít v některých hrách dosti zajímavý výkon, a to díky tomu velmi vysokému jednojádrovému výkonu obecně. Zjevně vylepšení architektury zabrala.
Takže k dalšímu …
- Spotřeba, teploty a taktování
Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, momentálním vytížení a také aktuálních dosahovaných teplot v různých částech čipu. V některých případech mohou dokonce dočasně překračovat svá udávaná TDP/napájecí limit a tak dále.
)
Testujeme všechny CPU s nastavením TDP tak, jak jej uvádí výrobce. Nemáme v základu aktivní žádné taktování či trvalé překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie, nikoliv tedy MCE apod. U Intel Core 14000 zatím používáme tzv. Performance režim, kdy PL1=PL2 (min=max). Testujeme ale s výkonným AiO chlazením, takže procesory mají možnost boostovat na udávaná základní maxima. U Core 200K ale dodržujeme 125W PL1. Nutno říci, že AMD a Intel udávají své limity naprosto odlišně a nelze tak hodnoty srovnávat. AMD třeba uvádí 120W TDP u 9800X3D, což ale znamená reálně limit 162W pro napájení CPU i desky (PPT) a v žádném případě jej nepřekročí. Intel pak třeba udává 125W TDP, ale ve skutečnosti je jeho „Max Turbo Power“ až 250+W i když v jeho případě by mělo být časově omezeno jen na pár desítek sekund, Intel i výrobci desek to ale obchází.
)
U RYZEN 7 9800X3D AMD nastavilo 120W TDP jako u předchůdce, což v praxi znamená až 162W spotřeby, ale nikdy ne více. Až po zapnutí PBO (taktování) může jít čip výše. U předchozích X3D přitom PBO ani klasické taktování nebylo možné. Ale u 9800X3D díky přesunu té L3 vrstvy pod čip, to možné je. AMD na rozdíl od Intelu má tedy jasně stanovená pravidla. X3D procesory jsou jedny z nejefektivnějších provozně, kdy ona velká L3 moc nežere, ale v některých aplikacích má velký přínos výkonu, aniž by prostě procesor musel běžet na vyšších taktech. Speciálně ve hrách zůstává spotřeba nízká. Je sice výše než u předchůdce, ale také má o něco vyšší takt. Stále jde o velmi úsporný procesor, speciálně s ohledem na ten herní výkon, jež je prostě nejlepší, přitom spotřebou patří k těm úspornějším.
- Chlazení
RYZEN 9000X série, ani 9000X3D nejsou dodávány s chladičem. Nová generace procesorů a čipů má technicky stejné boost 95°C maximum jako RYZEN 7000, ale i přes stejně velký čip a nárůst tranzistorů, topí v praxi překvapivě o něco méně u her. U X3D procesorů navíc vždy byla přítomna ta vrstva křemíku nahoře, což blokovalo přenos tepla z CCD na heatspreader procesoru. U nového 9800X3D však je ta L3 vrstva pod CCD a teplo tak už není blokováno. I proto přes vyšší takty a výkon, je novinka o něco chladnější.
)
Stačí tedy rozumný ale úplně normální tower chladič a nepotřebujete nutně to nejlepší (a nejdražší), co na trhu je k využití plného výkonu. Natož drahé AiO. Prostě k uchlazení tohoto CPU jej nepotřebujete. A to stále budete mít prostě nejlepší herní výkon ze všech současných CPU na trhu!
- Taktování
Procesor lze různě taktovat! Vůbec poprvé je možné X3D procesor taktovat, kdy přesun té L3 prostě neblokuje teplo a čip se chladí tedy úplně stejně, jako nevrstvený. AMD tak už nemá důvod taktování a zvýšení tepla omezovat proti standardním modelům Nejlepší/nejjednodušší je zapnout PBO a EXPO profilování. Případně si můžete pohrát s Curve Optimizerem. Obecně AMD se snaží využít výkonu co nejlépe a testovaný 9800X3D není moc omezován už z výroby. Nicméně ano, pokud zapnete PBO a Curve Optimizer, lze se dostat výkonem ještě o něco výše:
)
Ovšem současně vypnete to 120W TDP (162W PPT) omezení, procesor by měl žrát o něco více. Ale u 9800X3D je ten nárůst spotřeby minimální, zhruba 10-15W. Ale nárůst výkonu také není nijak dramatický. Ovšem prostě poprvé taktovat jde, ale na testy výkonu po OC se u novinky podíváme jindy …
Teď se podívejme na závěry …
- Závěr a hodnocení
Já už jsem vlastně hodnocení napsal v prvním odstavci článku, takže nyní už jen shrňme fakta. RYZEN 7 9800X3D není sice masivním zlepšením, ale na poli CPU, kde dnes oslavujeme i pár %, je výrazným zlepšením. Speciálně výkon mimo hry je na 8jádrový procesor s jen 120W prostě vynikající a znatelně lepší než u 7800X3D. Ten byl kvůli té vrstvě na čipu omezen na taktech kvůli zahřívání. 9800X3D díky přesunu toho L3 čipu pod CPU čip, se zahříváním nemá problém. A tak nemá zásadně nižší takty a tím ani výkon proti 9700X. Vlastně díky tomu, že 9700X má zbytečně jen 65W, je 9800X3D už v základu výkonnější model.
)
Stále však má „jen“ 8jader/16vláken, takže prostě výpočetní výkon je tomu úměrný a na RYZEN 9 modely s 12 a 16jádry tam, kde na CPU výkonu opravdu záleží, logicky nemá. Ovšem tohle AMD samozřejmě brzy vyřeší, protože nové 9900X3D a 9950X3D s vrstvením jsou také v plánu. Dorazí později. Na procesor s pouze 8jádry je 9800X3D hodně výkonný, je to bez debat nejvýkonnější 8jádrový procesor všech dob. Ale čistě pro aplikační použití mimo hry není ideální kvůli velmi vysoké ceně (až na speciální případy). Ono extra L3 vrstvení je drahé na výrobu a AMD tak tento model orientuje na hráče, kdy hry speciálně L3 milují. A přínos FPS tam je. A nejen v nejnižším rozlišení, kde jste CPU limitováni.
)
Musím přiznat, že jsem překvapen, stále měřitelným přínosem 9800X3D je proti i 7800X3D nejen v 1080p, ale i 1440p a v některých hrách dokonce i ve 4K! Samozřejmě v žádné hře to není zásadní z hlediska praktické hratelnosti (takže nepotřebujete podobný procesor, abyste si zahráli), ovšem je to prostě několik FPS navíc. A pokud jste hráč, který řeší maximální výkon, není co řešit. Ryzen 7 9800X3D je jasně nejlepší herní procesor na trhu.
)
A přitom není extrémní. Nemá extrémní spotřebu jako Intel procesory. Ani se extrémně nezahřívá. Intel má vůbec velký problém, protože už na starší RYZEN 7000X3D ve hrách nestačil, a to ani s přetaktovaným 14900K. Jeho nový Core Ultra 9 285K má výkon dokonce horší, v řadě her je rovnou o desítky % ve hrách pomalejší než 7800X3D natož 9800X3D. Pokud jde tedy o herní PC a procesory pro ně, Intel platforma dnes nepředstavuje ani alternativu, natož konkurenci. Přitom právě herní výkon byl dlouhé roky jasnou dominantou Intelu a hlavním marketingovým lákadlem. Už Ryzen 5000X3D však dominanci Intelu nahlodal, 7000X3D série ji pak zlikvidovala. A teď, po uvedení Ryzen 9000X3D už je čas na maximálně parte a pěkný náhrobek. RIP Intel …
)
- Závěr
AMD a jeho Ryzen 7 9800X3D není vlastně co vytknout. Jednoduše totiž neexistuje konkurenceschopný produkt, natož něco, co by bylo lepší. Ano, cena je vysoká. 479 dolarů tedy 13 700 korun vč. DPH je opravdu hodně peněz za „pouze“ 8jádrový procesor. Čistě v aplikačním výkonu jsou prakticky všechny procesory kolem této cenovky, které dnes na trhu jsou, prostě jasně výkonnější. Pokud jde ale o hry a výkon v nich, 9800X3D je králem s překvapivě solidním náskokem. Speciálně v CPU omezených scénářích.
)
Pokud jste hráč a chcete to nejlepší pro hry, je jasná volba. Trochu váhat mohou ti, kteří mají PC nejen na hry. 8jader je přeci jen „málo“. Naštěstí AMD chystá i ty 12 a 16jádrové RYZEN 9 9000X3D modely, jen dorazí později. U nich doufám, že AMD nalepí onu extra L3 tentokrát pod oba čipy. To by mohlo být zajímavé. Cena ovšem bude nepochybně hodně vysoká. Ovšem pro ty, kteří mají PC na hry i práci, je těch 12 či 16 jader zásadních. Takže pokud vám 8jader nestačí, musíte si zkrátka počkat o něco déle. Jestli ovšem máte PC jen a pouze na hry, pak je 8jader/16vláken stále dost (a minimálně do nové generace konzolí bude) a konkrétně nový Ryzen 7 9800X3D je jasně nejlepší a nejvýkonnější herní CPU. Je dokonce i nezanedbatelně aplikačně výkonnější jako procesor proti 7800X3D předchůdci ačkoliv je dokonce chladnější. Žere jen zanedbatelně více, ovšem stále je celkově velmi úsporný a extrémně efektivním procesorem. O to více mě štve, že nabídka kvalitních X870E základních desek kompaktních formátů mini-ITX či mATX, je veškerá žádná. Protože 9800X3D je naprosto ideální procesor pro malý, afektivní ale výkonný herní PC. Nicméně to už opravdu záměrně hledám mraky na jinak jasné obloze ;).
AMD prostě dalo hráčům to, co chtějí. Nejlepší herní CPU, který současně moc nežere a netopí. Má nejlepší možný herní výkon a je to i velmi solidní CPU jako celek, byť poměr cena/výkon není a nikdy nebude jeho silnou stránkou. Ovšem to vlastně drtivou většinu zákazníků vůbec nezajímá, nezajímalo je to ani u procesorů Intel a nezajímá je to ani dnes. Chtějí jednoduše to nejlepší pro své herní PC a AMD s jeho novým Ryzen 7 9800X3D jim to nabízí. Bezkonkurenčně! I pro majitele staršího 7800X3D je to potenciálně zajímavý upgrade, protože se dá stále velmi slušně prodat, takže náklady na upgrade 9800X3D nebudou nijak velké. A díky AM5 platformě je samotný upgrade a výměna prostě naprosto snadná. Navíc lze předpokládat, že přinos, který 9000X3D procesory budou mít ve hrách, ještě vzroste, až se objeví nová generace zejména RTX 5090 grafik s ještě vyšším výkonem, než současný high end. Je velmi pravděpodobné (= jisté), že s tou budete CPU limitováni v mnoha případech, a to možná i ve 4K rozlišení, určitě v 1080p/1440p. Jediný důvod proč teď počkat s nákupem 9800X3D, je pokud jednoduše potřebujete více než jen 8jader. Pak čekáte na Ryzen 9 9000X3D varianty, které dorazí začátkem roku 2025. Jinak je dnes výběr naprosto jednoduchý a jednoznačný. Chcete-li nejlepší herní CPU, pak si jdete pro Ryzen 7 9800X3D …
Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerů
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
Spíš mi to smrdí tím, že se to k nám nedostalo včas.
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||