- AMD Ryzen 9 9950X3D vs Core Ultra 9 285K
– TEST a RECENZE nejlepšího procesoru pro běžný PC?
Na nějakou zbrusu novou generaci procesorů si budeme muset ještě počkat. Aktuální generace a architektury obou firem tu s námi zůstane ještě zhruba rok. A tak jsme otestovali všechny aktuálně výkonnější varianty včetně předchůdců v novém testování s aktualizovanými BIOS, ovladači a aplikacemi. Jak se tedy věci mají?
- AMD Ryzen 9000 vs Intel Core Ultra 200
V retailu, tedy v prodejích samostatných CPU, máme dnes zcela nevídanou situaci, kdy AMD naprosto válcuje Intel. Zájem zákazníků o Intel a jeho Core Ultra 200 platformu je prakticky nulový. AMD naopak jen jediného Ryzen 9000 modelu prodá v retailu více, než Intel všech svých CPU dohromady. Pochopitelně „náš“ retail je nejmenší částí trhu s procesory, ale jasně ukazuje, že pokud mají koncoví zákazníci na výběr, volí dnes jasně. Není to tak, že by Core Ultra 200 procesory Intelu byly vyloženě mizerné, použitelné určitě jsou. Ovšem kromě toho, že v mnoha ohledech jsou objektivně horší jako produkty, je největším problémem fakt, že k nim musíte kupovat novou desku. Přitom už teď máte 100% jistotu, že kupujete fakticky „šrot“, protože žádná nová další generace Intel CPU už do ní osadit fyzicky nepůjde.
)
To je masivní kontrast a nevýhoda proti AMD, jehož aktuální AM5 platforma je na trhu jednak déle, a tedy lépe vyladěná, a hlavně bude aktuální ještě velmi dlouho. Rovnou pro dvě další generace ZEN CPU, a bezmála tak do konce dekády! Takže pokud dnes kupovat nový PC, nové komponenty za podobné peníze, dává smysl utratit je za to, co lze udržovat plně aktuální a na špici delší dobu a také bude mít větší hodnotu případně v bazaru apod.
)
Jinak na trhu zůstávají v omezené míře i starší generace procesorů. Ryzen 7000, ačkoliv vyšší dražší modely už vyklidily sklady a nové Ryzen 9000 se tedy stávají jedinou možností ve vyšším mainstreamovém segmentu. AMD ovšem ponechává na trhu i předchozí generaci v podobě Ryzen 5000 série, která je určena do starší AM4 platformy. Výhodou u nich jsou extrémně nízké ceny. Intel je na tom vlastně podobně, jeho stará generace platformy a CPU pro ni v podobě Core 14000 série také zůstávají v prodeji, nová (ale bohužel už také mrtvá) platforma pro aktuální Core Ultra 200 je prodávána souběžně. S ohledem na velký nezájem o ni Intel v posledních týdnech přistoupil k rapidním slevám svých CPU, kdy poměr cena/výkon tak dnes poměrně překvapí ;).
- AMD Ryzen 9 9950X3D jako současný král?
Dnes se současně podrobněji podíváme na nejdražší současný mainstreamový procesor, kterým je AMD Ryzen 9 9950X3D. Ten je tzv. vrstvenou verzí odvozenou od Ryzen 9 9950X, kdy má pod jedním ze dvou 8jádrových čipů onu extra L3 cache. Jinak parametry zůstávají stejné. Tedy celkově 16 jader/32 vláken (všechno navíc velká jádra na rozdíl od Intelu a jeho malých+velkých jader) na taktech až 5,7GHz v boostu.
)
Přes vyšší cenu se poměrně slušně prodává, dokonce výrazně lépe než konkurenční Intel Core Ultra 285K, kdy Intel přistoupil k masivním slevám, aby to vůbec rozhýbal. Jeho nevýhodou proti AMD je ovšem vysoká spotřeba a nic moc herní výkon. A celkově je navíc výkonem obecně slabší, jak uvidíte v testu. Zkrátka Intel nemá v současnosti moc dobrou produktovou nabídku, a tak to zkouší cestou, kterou šlo v minulosti AMD, tedy nižšími cenami procesorů samotných.
)
Největším problémem současné Intel nabídky je ovšem ona mrtvá nová platforma, kdy do starých desek současné Core Ultra 200 procesory neosadíte, musíte koupit novou, jenže do těch máte už nyní 100% jistotu, že neosadíte nic dalšího než ty současné ne moc dobré procesory. Žádný upgrade bez opětovné výměny desky, nebude možný. Zatímco u AMD když dnes koupíte aktuální AM5 desku, můžete tam osadit i starší cenově velmi dostupné Ryzen 7000 procesory, tak samozřejmě současné Ryzen 9000, tak hlavně máme 100% jistotu podpory ZEN 6 plánovaný na druhou polovinu 2026 (ty budou mít 12jader na CCD čip místo 8, tedy RYZEN 9 by mohlo mít 24 jader místo 16 dnes) a velmi pravděpodobně ještě ZEN 7 v roce 2028.
)
To vše do stejné desky za stejné peníze jako vás dnes bude stát ta od Intelu, kam ovšem nic jiného než už dnes zaostávající současné Core Ultra 200 neosadíte. Takže pro většinu domácích zákazníků a PC nadšenců celkem jednoduché rozhodování. Každopádně jsme pro vás shromáždili aktuální i starší TOP modely od 5 tisíc korun výše a vše otestovali s aktuálními BIOS, aktuálními aplikacemi atd. A jak to dopadlo?
- Procesory a testy
U AMD a Intel platforem používáme kvalitní desky ASUS s aktualizovanými BIOS atd. U obou platforem se snažíme použít stejné DDR5-6000MT/s paměti, i když základní uváděná podpora obou výrobců je o něco nižší v rámci současných i starších modelů. DDR5-6000 je ale takový současný běžný standard a ve většině aplikací je navíc vliv rychlosti pamětí poměrně malý na celkový výkon. Každopádně CPU mají stejné podmínky.
)
Kvůli novinkám a změnám jsme museli předělat naše testovací sestavy a testování celé. Pro srovnání AM5 procesorů RYZEN jsme použili ASUS ROG CROSSHAIR HERO X870E. U Intel Core 13000/14000 pak ASUS ROG MAXIMUS Z790. U Core 200K pak ASUS ROG Z890 desku a platformu. V případě pamětí používáme tedy 2x 32GB DDR5-6000MHz CL30 EXPO/XMP.
)
Všechny sestavy byly testovány s Gigabyte AORUS NVMe Gen5 14000 SSD s PCIe 5.0 rozhraním. Systémy jsou vybaveny grafickou kartou AMD Radeon RX 7900 XTX v referenci. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném Windows 11 a se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze.
Pokud jde o nastavení CPU, testujeme na výchozím nastavení výrobců. Tedy bez MCE, a extrémního TDP u Intelu, nebo v případě AMD není aktivní technologie PBO. V případě Intelu zachováváme tzv. Performance nastavení u Core 14000 i Core Ultra 200, kdy se podle Intelu tedy PL1=PL2 a uvedené TDP hodnoty u všech procesorů jsou tedy ty minimální a současně maximální. Nicméně Intel tím trochu „podvádí“, protože ve skutečnosti má to P1 (např. 125W) být hlavní a na to P2 (například 250W) má být jen dočasné. Konkrétně 56s. Jenže u dražších a výkonnější CPU (typicky Core 7 a Core 9) je dost rozdíl ve výkonu, když ty CPU jedou jen na 125W nebo na 250W. U dražších desek tedy Intel připouští výchozí nastavení 250W TDP, u levnější desek však bude 125W a dodržování limitu boostu přítomno, a u nich tedy bude výkon těch CPU nižší, než jak ukazují recenze a testy dělané na tom 250W boostu a dražších deskách. U AMD tato situace není, protože udávané TDP je dodržováno na nejdražší i nejlevnější desce stejně. Intel by to měl také dodržovat, ale nemůže, protože by prostě nebyl výkonově konkurenceschopný se současnými generacemi CPU, tak to poněkud obchází.
Takže pojďme na to …
- CineBench R24 – Renderování
Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R24, která dokáže sice pomaleji, zato pořádně a opakovatelně otestovat všechny procesory, jedno kolik mají jader/vláken.
)
Zařadili jsme i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je prakticky k ničemu! Protože vlastně výkon 1 jádra u CPU je z hlediska dnešní praxe trochu zavádějící. Testuje sice 1 jádro, ale protože moderní CPU v tomto typu dnes nepříliš obvyklé zátěže dokáží nahnat takty mnohem výše, než když procesor zatěžuje více nebo všechna jádra, není to prostě skutečně „test výkonu na jádro“. V plné zátěži nebudou mít moderní CPU takhle výkonná všechna ta jednotlivá jádra, protože jako celek poběží pomaleji (třeba 5GHz když budou aktivní všechna, proti 5,4GHz pokud by bylo aktivní jen jedno). Navíc speciálně u Intel procesorů jsou jádra různá, jen menší část z nich v Core modelech je těch větších, většina ostatních je menších a slabších a ta mají tedy výkon na jádro nižší. Takže tenhle CB 1core test je prostě hodně teoretický, ale všechny CPU mají stejné podmínky.
Ve vícejádrovém nasazení se samozřejmě projeví výkon CPU jako celku. Podívejme se i na další testy …
- 7-Zip – komprimace dat (AES)
Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. Opět tedy více jader a vláken = vyšší výkon.
)
U tohoto testu hrají velkou roli operační paměti, kdy hlavně rychlé DDR5 dokáží nahnat hodně, testované procesory ale mají však většinou záměrně stejné DDR5-6000MT/s paměti v našem případě, takže rozdíl výkonu dělají hlavně ty CPU samotné.
- Blender – Rendering
Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder.
)
Zde je výkon vícejádrových čipů také dobře využíván.
- Video Encoding
Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u dnes hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů.
)
V této oblasti se v poslední době hodně optimalizovalo a je to znát. Opět je zde velkým přínosem větší počet jader/vláken, takže v této cenové hladině jsou velké rozdíly.
- A jak si vedou procesory ve hrách v 1080p a 4K?
Výkon ve hrách je silně sledované téma, speciálně u „herních procesorů“ jako je 9800X3D. Ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste běžný hráč, tak vám jakýkoliv současný procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá plně použitelnou službu. Nicméně v kombinaci s výkonnější grafikou budou rozdíly za určitých okolností výraznější. Zda pro hratelnost většiny her nějak zásadní a poznatelné? To si nemyslím. Ale ano, v kombinaci s výkonným grafikami prostě budou už rozdíly jasně měřitelné, a to v nižších rozlišeních i ve vyšších.
Hlavní problém je, že současné hry bohužel málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách i násobně výkonnější než třeba 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co v současných hrách testujeme, není vlastně výkon samotného procesoru, ale to, jak hra(software) výkon daného CPU používá, či spíše jak moc ho nevyužívá. Je tak rozdíl, když třeba 100FPS máme s plně zatíženým 8jádrovým procesorem, nebo máme 100FPS se 16jádrovým procesorem, který je ale využit v dané hře jen na 60%. Je tak snadné tvrdit, že tedy mají stejný herní výkon, což však není vlastně pravda, jen prostě daná hra nevyužívá skutečný výkon celého CPU.
- Realistické testy „herního výkonu“
Každopádně abychom potěšili všechny, máme také otestováno „nízké“ rozlišení (1920x1080) v kombinaci s výkonnou grafikou (RX 7900 XTX), což sice málokdo v reálu používat bude, ale máme to změřeno. Protože čím slabší grafiku použijete, tím více se smažou rozdíly mezi čipy i v tomto rozlišení. A naopak, pokud zvýšíte rozlišení, tak mezi procesory se budou rozdíly zmenšovat. Ale u výkonných modelů jako je Radeon RX 7900 XTX nebo ještě mnohem výkonnějších RTX 4090/5090, je pár FPS rozdílu i ve 2K a dokonce 4K mezi procesory, zajímavé. Čím výkonnější GPU, tím budou rozdíly mezi CPU větší.
)
Co dnešní hry procesorově běžně využívají? Nejčastěji 8 jader/16vláken dnes, některé starší a špatně optimalizované (a starší) jen 4, ale nejčastěji dnes je výrazněji využíváno čistě hrou 8 jader/16vláken. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že většina her je multi-platformních a současná generace konzolí má právě 8jader/16vláken (staví na RYZEN 7 3700 s 8jádry/16vlákny), takže co nejlepší využití většinou 12ti vláken, je dnes u her zlatým standardem.
)
Samozřejmě hry poběží i na méně, ale propad výkonu, zejména minimálních FPS bude znát a nebude to prostě tak plynulé. Současně musíte brát v potaz, že když na počítači se 4jádrovým procesorem budete mít kromě hry puštěno ještě něco jiného, i ten „herní“ výkon tím bude trpět, zatímco třeba se 16 jádrovým procesorem můžete v klidu hrát i s náročnou další aplikací běžící na pozadí. To je ten skutečný procesorový výkon, který vám ovšem dílčí herní testy prostě neukáží, tedy v kombinaci se slabšími grafikami.
)
Každopádně pokud budete hrát ve vyšším než FullHD rozlišení, tak rozdíly se zmenšují, nicméně v kombinaci s výkonnou grafikou, budou i ve 1440p poměrně měřitelné rozdíly FPS stejně jako jsou v 1080p. Až ve 4K se to hodně srovná, ale i zde už jsou překvapivě dnes rozdíly měřitelné. Tedy samozřejmě to není v každé hře, ale v mnoha ano. Stále prostě platí, že hry obecně využívají špatně výkonu moderních CPU. I proto AMD a jeho X3D verze s extra velkou L3 cache má tak zásadní přínos v řadě z nich. ZEN 5 ale i ve verzi bez té extra L3 dokáže mít v některých hrách dosti zajímavý výkon, a to díky tomu velmi vysokému jednojádrovému výkonu obecně.
Podívejme se na provozní vlastností procesorů …
- Spotřeba, teploty a taktování
Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované dynamické systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, momentálním vytížení a také aktuálních dosahovaných teplot v různých částech čipu. V některých případech mohou dokonce dočasně překračovat svá udávaná TDP/napájecí limit a tak dále.
)
Testujeme všechny CPU s nastavením TDP tak, jak jej uvádí výrobce. Nemáme v základu aktivní žádné taktování či trvalé překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie, nikoliv tedy MCE apod. U Intel Core 14000 a Core Ultra 200 používáme tzv. Performance režim, kdy PL1=PL2 (min=max). Testujeme ale s výkonným AiO chlazením, takže procesory mají možnost boostovat na udávaná základní maxima. Nutno říci, že AMD a Intel udávají své limity a hodnoty TDP naprosto odlišně a nelze tak hodnoty úplně přímo srovnávat. AMD třeba uvádí 170W TDP u 9950X3D, což ale znamená reálně limit kolem 200W pro napájení samotného CPU (PPT) a v žádném případě jej nepřekročí. Intel pak třeba udává 125W TDP, ale ve skutečnosti je jeho „Max Turbo Power“ až 250+W i když v jeho případě by mělo být časově omezeno jen na pár desítek sekund, Intel i výrobci desek u některých modelů to ale obchází. Nebo to dokonce u Core 7 a Core 9 modelů obchází trvale, protože by prostě jinak nebyl dnes konkurenceschopný výkonem, kdyby to neběželo v zátěží pořád na těch 250W. Intel to oficiálně posvětil, ale bohužel ne všechny desky to zvládají. U AMD tomu tak není, tam i v nejlevnější desce bude výkon podobný jako v té nejdražší.
)
Z hlediska spotřeby jsou tedy mezi CPU dost velké rozdíly. Intel žere hodně, novější generace je ale přeci jen efektivnější, zejména u her je spotřeba už v normálu na rozdíl od starší generace. U AMD je spotřeba velmi dobrá a speciálně u některých modelů s nižším TDP je i efektivita senzační.
)
AMD má v oblasti efektivity jednoznačně navrch, zejména jeho 65W modely. Nepřekvapivě, čím vyšší má mainstreamový procesor TDP, tím méně efektivní dnes je, protože prostě od určité úrovně roste spotřeba exponenciálně, zatímco výkon nikoliv. Intel dnes nedokáže AMD efektivitou konkurovat, což v minulosti rozhodně nebylo. Současná generace Intel CPU je alespoň o něco lepší než tragická na krev hnaná Core 14000 série, ale konkurenceschopné to úplně není.
- Chlazení
Ryzen 9000X3D/9000 nejsou podobně jako Intel Core 200K a 14000K dodávány s chladičem. Ten si musíte opatřit sami. Současná generace procesorů obou firem je navíc čipletová, už to není jen jeden čip ale hned několik vedle sebe. Rozložení tepla je tedy poněkud jiné a je koncetrováno v jiném místě, než uprostřed CPU jako tomu bylo dříve. A výrobci některých chladičů na to reagují speciálním designem základny chladičů, aby chladili přesně to místo. Takže novější modely chladičů proti starším verzím mohou být i o několik °C lepší, i když celkový design může být stejný.
)
Na většinu CPU dnes stále stačí rozumný tower chladič a nepotřebujete nutně to nejlepší (a nejdražší). To však platí jen o AMD, u Intelu v případě jeho TOP Core 9 variant je AiO fakticky nutností, protože i tak budete dosahovat hraničních teplot při tom 250+W TDP, které Intel CPU mají. Efektivita a provozní vlastnosti celkově prostě nejsou silnou stránkou Intelu. V případě AMD pak jeho Ryzen 9 9950X3D reprezentuje prakticky to „nejhorší“, tedy nejvyšší takt i spotřeba a zahřívání v rámci současných modelů. I tak to ale celkově není žádný extrém a je výrazně lepší, než konkurenční CPU.
- Taktování
Jedním z vylepšení AMD u 9000X3D série proti 7000X3D je přestěhování té extra vrstvy křemíku s L3 cache pod CCD čip místo aby byl „nalepen“ na něm. To přineslo masivní snížení teplot a celkově vyřešení problému chlazení. AMD tak mohlo odemknout i taktování. Ryzen 9000X3D tak mají prostě stejné vlastnosti, takty i možnosti OC jako standardní nevrstvené 9000X procesory, což u starších generací rozhodně nebylo.
Takže ano, 9950X3D můžete využít plně výhod taktování, ladění PBO, energetické křivky atd. Nicméně AMD stejně jako Intel se dnes snaží maximálně využít potenciálu CPU už z výroby, takže přínosy běžného domácího neextrémního taktování z hlediska praxe, nejsou moc velké (pokud jde o samotný výkon). Fakticky je zajímavější možnost ladění ve formě toho, že stejný výkon lze dosáhnout s nižší spotřebou, což paradoxně dokáže výkon o pár % posunout vzhůru, jelikož CPU jsou řízené i spotřebou a napětím. Pochopitelně Intel i AMD si nechávají rezervy, kdy každý čip je jiný, takže volí záměrně konzervativní nastavení tak, aby jej prostě zvládly všechny čipy, které jako daný model prodávají. Ačkoliv prostě v praxi většina čipů dokáže ten samý výkon nabídnout efektivněji. A to tedy můžete ladit dnes a říkat tomu taktování ;). Nám se tedy podařilo dostat 9950X3D na vyšší výkon, ačkoliv spotřeba celkově zůstala prakticky stejná (+10W maximálně):
)
Samozřejmě ladit můžete i paměti, které dnes dokáží také výkon v některých aplikacích zlepšit. Cílem je mít ideálně co nejvyšší rychlost, s co nejnižším časováním a zůstat u provozu 1:1 vzhledem k poměru rychlosti paměti a sběrnice CPU (tedy nepoužívat děličku). U AMD jsou dnes ideální DDR5-6000 s CL28/CL26. Nicméně platforma dnes zvládá i mnohem rychlejší modely, ale zhruba od DDR5-7000 je nutné zapnout děličku. U Intelu je to podobné. Popravdě vývoj a rychlost DDR5 dnes poněkud předběhly vývoj platforem Intelu a AMD, které oficiálně podporují a pracují (zejména při osazení větších kapacit modul) běžně jen s podstatně pomalejšími moduly, než které jsou už dnes na trhu. Takže rozhodně zde máme prostor k ladění všeho.
Teď se podívejme na závěry …
- Závěr a hodnocení
Takže jsme otestovali všechny aktuální procesory znovu, na aktuálních BIOSech, aktualizacích aplikací i her. Proti starším testům se výkon většiny modelů o trochu zlepšil (obvyklých pár %). Ke zlepšení došlo i u Intelu a jeho Core Ultra 200, které po vydání měly problémy s konzistencí výkonu, a také celkově dokonce často zaostávaly za výkonem předchozí Core 14000 série. Intel slíbil nápravu a aktualizace. Evidentně zapracoval, nicméně výsledný přínos po roce práce rozhodně není tak markantní, jak sliboval. A ani zdaleka nevyřešil vše. Určitá nekonzistence výkonu zůstává, což je téměř jistě dané prostě překomplikovanou architekturou a konstrukcí s kompromisem dvou naprosto odlišných architektur jader v Intel CPU. Intel procesorům také nepochopitelně citelně chybí hyperthreading a AVX512. Obojí nemají proto, že to umí jen ta velká jádra, kterých je ale jen 8, zbytek CPU jsou malá jádra s horším výkonem a nemají stejnou výbavu a schopnosti. Takže Intel raději některé věci vypl i u těch velkých jader, protože scheduler by to nezvládal a výkon jen 8jader proti AMD s jeho 16 by v řadě aplikací vypadal opravdu špatně.
)
AMD ten problém nemá, protože používá jedna a ta samá velká jádra. Drobná nekonzistence je jen u 9950X3D/9900X3D modelů, která je daná tím, že ona extra L3 cache vrstva je v současnosti fyzicky jen pod jedním ze dvou čipů, takže jen 8/6 jader z celkových 16/12 u těchto CPU, má výhodu větší L3, kdy ale samozřejmě některé aplikace využívají více jader a scheduler si s tím neví moc rady. Dopad na výkon je ale obvykle v řádu malých jednotek %. Samozřejmě by tedy u těchto dvou čipových řešení bylo lepší, kdyby vrstvení bylo pod oběma, což však nebylo dříve možné kvůli realitě výroby. To se ale může příští rok změnit. V tuto chvíli ovšem mají ale 9950X3D/9900X3D jen tu jednu vrstvu pod jedním ze dvou čipů.
)
Celkový procesorový výkon vyznívá lépe pro AMD dnes. A to přes fakt, že Intelu umožňujeme jeho „podvůdek“ a tedy nastavení P1=P2, pokud jde o udávané TDP. Správně by Core 9/Core 7 měla mít 125W trvale s jen krátkým 250W boostem (56s), jenže výkon by prostě byl běžně až o 10% nižší v multijádrových zatíženích, takže Intel u lepších desek dovoluje oficiálně to 250W TDP trvale. U levnějších desek však tohle nastavení nemusí být vůbec možné. U AMD žádný podobný zmatek a podvádění není, protože i nejlevnější desky zvládají provozovat i nejlepší Ryzen 9 s plným udávaným TDP a výkonem. Tím spíše, že AMD má „jen“ 170W maximálně u současných modelů. Tedy žádný extrém.
)
U her, což byla mnoho let doména Intelu, dnes jasně vládnou AMD a jeho X3D vrstvené čipy. Na výhodnost a výkon 9800X3D nic nemá, dokonce ani ten 9950X3D, který je dražší, ale o trochu zaostává. Což je způsobeno tím vrstvením jen u jednoho ze dvou čipů, se kterými ale systém musí pracovat. Samozřejmě v náročných aplikacích má jako 16jádro navrch proti jen 8jádru. Intel a jeho Core Ultra 200K série si ani po aktualizacích nevede ve hrách zrovna dobře. Starší Core 14000 jsou ve hrách stále o něco lepší. Core Ultra 9 285K zde horko těžko stačí jen na výkon Core i5 14600K. Obojí pak stačí jen na běžné Ryzen 7000X/9000X. Na herní výkon 7000X3D a hlavně 9000X3D dnes Intel zdaleka nestačí. A tak pro většinu hráčů tohle znamená jasnou volbu. Tím spíše, že AMD má na své straně i všechny ostatní zásadní výhody (spotřebu, efektivitu, platformu).
)
Možná tedy až na cenu, kdy AMD bývalo tradičně i výhodnějším řešením. Jenže naprosto zoufalá situace v retailu a totální ignorace ze strany hráčů a PC nadšenců, dohnala Intel ke výrazným slevám. A zlevnil tak, že poměr cena/výkon je tak překvapivě dnes lepší u některých Intel CPU než u AMD! I když rozdíl není tak velký, ale je to něco, co rozhodně nebylo. Prodeje Intel procesor§ však zůstávají nízké, kdy jednoduše ona o trochu lepší cena nevyváží ty všechny ostatní nevýhody Intelu. A zejména problém jeho současné a vlastně mrtvé platformy. Nepřekvapivě Ryzen 9 9950X3D, co by vůbec nejdražší současný mainstreamový běžný CPU, nemá poměr cena/výkon zrovna úžasný. Obecně ten prvek extra vrstvení je dražší a přínos výkonu není tak zásadní (mimo tedy her) speciálně v běžných aplikacích. Vyšší cena proti nevrstveným 9000X modelům tak není zcela vyvážena a poměr cena/výkon podle toho vypadá. Nicméně žádný ze současných mainstreamových testovaných CPU bych neoznačil dnes za předražený. Vlastně obecně jsou ceny procesorů v tuto chvíli velmi příznivé. Což bohužel prudce kontrastuje s cenami jiných komponent … ehm … paměti … ehm …
- Závěr
Pokud jde o AMD Ryzen 9 9950X3D, není o čem diskutovat :). Ano, je celkově nejvýkonnějším mainstramovým CPU. Intel s jeho Core Ultra 9 285K na něj nestačí. Ve většině aplikací je horší, ve hrách o dost, přitom má vyšší spotřebu. Intel se to snaží tak paradoxně a překvapivě hrát na cenu, kdy poměrně výrazně zlevnil svůj CPU dost pod cenu AMD. Nicméně v očích PC nadšenců mu to moc nepomohlo, protože i drahého 9950X3D AMD prodá v retailu více než Intel všech Core Ultra 200 modelů dohromady. Situaci tak zachraňuje OEM trh a prostě vyšší produkční kapacity Intelu, kdy tedy celkový podíl na trhu je stále ve prospěch Intelu. V retailu, kde však mají zákazníci přímo na výběr, AMD ovšem dosahuje nevídaného až 90% podílu dnes. A zaslouženě.
)
Ryzen 7000X/9000X a speciálně 9000X3D jsou po všech stránkách vynikající a nejlepší procesory pro objektivně nejlepší mainstreamovou platformu současnosti (AM5). Právě ta ten procesorový souboj jasně rozhoduje, protože když si už musíte za stejné peníze koupit pořádnou desku, u AMD máte jistotu mnoha následujících let podpory a kompatibility s další jednou či dvěma generacemi podstatně výkonnějších budoucích Ryzen procesorů. Žádná další investice do nové desky nebude prostě nutná, ani nutná přeinstalace a přestavba celého PC. U Intelu máte naopak tu jistotu, že do současných desek za stejné peníze jako ty AM5 pro AMD, už nic nového nebude. A tedy budete muset kupovat pro další generace Intel CPU další novou desku a tedy absolvovat celý ten opruz kolem upgradu PC atd. U AMD je všechno prostě mnohem jednodušší a pro uživatele přívětivější. I když napasovat do stejné patice hned několik zcela odlišných generací CPU je mnohem těžší pro AMD jako výrobce. Ale je to lepší pro zákazníky, efektivitu všeho atd.
Intel se tedy snaží hrát dnes na lepší cenu, protože nic jiného mu nezbývá. Výkonově na AMD úplně nestačí, ve hrách speciálně zůstává jeho aktuální nová generace dokonce horší než ta stará. A to jeho nové CPU vyžadují zcela nové desky, které už dnes jsou ale vlastně staré a platforma je mrtvá, protože další generace do nich nepůjde fyzicky osadit. Intel alespoň zlepšil efektivitu svých CPU, ale na to co umí AMD, stále nestačí.
)
Ryzen 9 9950X3D je pak absolutní vrchol mainstreamové nabídky AMD. A jde o procesor pro ty, kteří chtějí mít současně co možná nejlepší herní výkon a co nejlepší aplikační výkon. Pokud bychom mu měli něco vytknout, tak asi fakt, že nemá rovnou ty extra L3 vrstvy pod oběma čipy. Jinak objektivně nemá jako celek dnes skutečnou konkurenci. Je sice dražší, ale rozhodně není extrémně drahý ani vyloženě předražený. Snad jen pokud ten herní výkon zase tak moc neřešíte, je nevrstvený Ryzen 9 9950X skoro stejně výkonný v aplikacích ale stojí o pár tisíc méně. A pokud vás zase aplikace nezajímají a hrajete jen ty hry, pak je levnější Ryzen 7 9800X3D, i když má jen 8jader/16vláken, jasná volba. A není se co divit, že v retailu je nejprodávanějším procesorem vůbec po celý letošní rok. I když poměrem cena/výkon také neoslní. Ryzen 9 9950X3D je vlastně to nejlepší z obou světů, musíte si za to jen trochu připlatit. Na současné poměry věcí ovšem nic extrémního. Překvapivě přes roky snah a slibů Intel dnes AMD jednoduše nestačí, a to s větším rozdílem, než jsme si mysleli, že je možné.
)
Výkonem sice není tak daleko (alespoň v řadě běžných aplikacích), ovšem provozní vlastnosti a hlavně situace jeho platformy je o tolik horší, že bohužel Intel Core lze brát snad jen jako funkční alternativu, když chcete PC a z nějakého důvodu nemůžete Ryzen sehnat. Ale rozhodně ne jako skutečnou konkurenci. A to AMD u desktopové Ryzen 9000 série alias ZEN 5 generace neudělalo proti Ryzen 7000 alias ZEN 4, žádný zásadní posun. Ten udělali jen u mobilních a serverových variant, které dostaly obě výrazně větší počet jader atd. U desktopových Ryzen se většího posunu dočkáme až se ZEN 6. Paradoxně Intel U Core 200 proti Core 14000 udělal několika generační technologický posun všeho, bohužel kromě výsledného výkonu, který je dokonce v řadě oblastí horší než mají ty staré produkty. Výsledkem je tak prostě současná situace, kdy pokud zákazníci mají možnost výběru, volí dnes jednoznačně PC s AMD platformou. A RYZEN 9 9950X3D je tu pro ty, kteří chtějí to aktuálně nejlepší pro běžný PC a můžeme ho maximálně doporučit. Vynikající procesor.
Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
| Komentáře |
|
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
