• AMD Ryzen 7 7700X3D – TEST a RECENZE

                          ultra efektivního cenově dostupného herního procesoru

U AMD vymýšlejí, jak dostat vrstvenou L3 cache (X3D) do levnějších procesorů. Bohužel, proti nim jsou dnes vysoké náklady na výrobu, které probíhající AI bublina nadále navyšuje. Ona vrstvená L3 má však prokazatelně kladný vliv na efektivitu procesorů v mnoha oblastech a také trochu výkon, zejména ten herní. Není divu, že nejprodávanější desktopové retail procesory jsou dnes ty X3D modely. Specificky 9800X3D z aktuální ZEN 5 generace, nově se navrátivší 5800X3D ze ZEN 3 a stále populární 7800X3D ze ZEN 4. AMD přitom poměrně nedávno uvedla na trh vůbec nejlevnější X3D procesor v podobě ZEN 4 modelu Ryzen 5 7500X3D, který má ovšem i „nevýhodu“ jen 6jader/12vláken. Což znamená na dnešní poměry už přeci jen poněkud omezený praktický výkon. Kompenzuje to však bezkonkurenční nejnižší cena ze všech X3D procesorů.

Nyní se AMD rozhodlo poslat na trh Ryzen 7 7700X3D, který by měl odstranit onu nevýhodu slabšího procesorového výkonu, protože má těch 8jader/16vláken. A současně by měl být cenově dostupnější. I když při uvedení na trh mu AMD stanovila poněkud nesmyslnou MSRP cenovkou, ale v zákulisí slibuje a počítá s tím, že stejně jako u řady jiných jeho procesorů, reálná cena na trhu brzy klesne. Ty MSRP ceny jsou prostě jen doporučené ceny, které ale v případě AMD produktů nejsou aktuální příliš dlouho. Obvykle.

Každopádně máme ten nový Ryzen 7 7700X3D k dispozici, takže jsme jej projeli v testech ve srovnání s mnoha jinými procesory. Asi vás bude nejvíce zajímat srovnání s Ryzen 7 7800X3D, ze kterého tedy fyzicky vychází. Ano, jedná se o fyzicky stejný procesor, „novinka“ má jen o něco nižší takty.

Oba mají tedy jeden „starší“ ZEN 4 CCD čip (5nm) s X3D vrstvou v tomto případě ale stále nad samotným CPU čipem, což je technicky horší řešení než u novějších 4nm ZEN 5 X3D modelů, kde je ta extra L3 pod čipem. 7000X3D série má proto blokované plné taktování, a nižší TDP aby se nepřehříval. Což u novější generace 9000X3D už problém není. AMD se však z čistě objektivních výrobních důvodů vyplatí držet 7000X3D v produkci, resp. nemá moc prostoru k nějakým změnám, kvůli vytížení TSMC kapacit a zejména kapacit pouzdření. 7700X3D = 7800X3D po fyzické stránce co by produkt, tedy fakticky AMD nevyrábí nic navíc ani nic nového. Oba mají i stejné 120W TDP, liší se jen tím, že 7800X3D má tovární nastavení taktů 4,2GHz/5,0GHz, zatímco 7700X3D má 4,0GHz/4,5GHz. A samozřejmě vyjádřeno v MSRP cenách, má být „novinka“ levnější.

Pokud bychom se bavili o konkurenci, žádná neexistuje. Vyjma tedy jiných AMD X3D modelů. Intel žádný podobný produkt s X3D vrstvením v současnosti nenabízí. Vrstvené Intel procesory se očekávají až v nadcházející NOVA LAKE generace pro novou patici a platformu, které dorazí na trh v průběhu 2027. Samozřejmě pokud bychom se na 7700X3D dívali čistě jako na normální procesor, konkurence ze strany mnoha jiných RYZEN i Core řešení je naopak velká. A jsou ve výhodě, kdy nemají prostě ty extra náklady na ten extra výrobní krok vrstvení. A pochopitelně ve srovnání všechny aktuální procesory také máme.

Jak si tedy vede 7700X3D v praxi? Pořádně jsme jej otestovali …

• Procesory a testy

AMD posílá RYZEN 7 7700X3D ve stejném balení, jako dosavadní RYZEN 7000X3D modely. Překvapivě větší krabička obsahuje ale jen ten samotný CPU.

U AMD a Intel platforem používáme kvalitní desky ASUS s aktualizovanými BIOS atd. U obou platforem se snažíme použít stejné DDR5-6000MT/s paměti, i když základní uváděná podpora obou výrobců je o něco nižší v rámci současných i starších modelů. DDR5-6000 je ale takový současný běžný standard a ve většině aplikací je navíc vliv rychlosti pamětí poměrně malý na celkový výkon. Každopádně CPU mají stejné podmínky.

Kvůli novinkám a změnám jsme museli předělat naše testovací sestavy a testování celé. Pro srovnání AM5 procesorů RYZEN jsme použili ASUS ROG CROSSHAIR HERO X870E. U Intel Core 13000/14000 pak ASUS ROG MAXIMUS Z790. U Core 200K pak ASUS ROG Z890 desku a platformu. V případě pamětí používáme tedy 2x 32GB DDR5-6000MHz CL30 EXPO/XMP.

Všechny sestavy byly testovány s Gigabyte AORUS NVMe Gen5 14000 SSD s PCIe 5.0 rozhraním. Systémy jsou vybaveny grafickou kartou AMD Radeon RX 7900 XTX v referenci. Všechny výsledky všechno je testováno kompletně znovu. Na aktualizovaném Windows 11 a se všemi záplatami pro Intel i AMD. Současně jsou všechny aplikace a hry na nejnovějších verzích a také ovladače a BIOS pro desky jsou použity ty nejaktuálnější k datu vypracování recenze.

Pokud jde o nastavení CPU, testujeme na výchozím nastavení výrobců. Tedy bez MCE, a extrémního TDP u Intelu, nebo v případě AMD není aktivní technologie PBO. V případě Intelu zachováváme tzv. Performance nastavení u Core 14000 i Core Ultra 200, kdy se podle Intelu tedy PL1=PL2 a uvedené TDP hodnoty u všech procesorů jsou tedy ty minimální a současně maximální. Nicméně Intel tím trochu „podvádí“, protože ve skutečnosti má to P1 (např. 125W) být hlavní a na to P2 (například 250W) má (mělo) být jen dočasné. Konkrétně 56s. Jenže u dražších a výkonnější CPU (typicky Core 7 a Core 9) je dost rozdíl ve výkonu, když ty CPU jedou jen na 125W nebo na 250W. U dražších desek tedy Intel připouští výchozí nastavení 250W TDP, u levnější desek však bude 125W a dodržování limitu boostu přítomno, a u nich tedy bude výkon těch CPU nižší, než jak ukazují recenze a testy dělané na tom 250W boostu a dražších deskách. U AMD tato situace není, protože udávané TDP je dodržováno na nejdražší i nejlevnější desce stejně. Intel by to měl také dodržovat, ale nemůže, protože by prostě nebyl výkonově konkurenceschopný se současnými generacemi CPU, tak to poněkud obchází.

Takže pojďme na to …

• CineBench R24 – Renderování

Jako první tady máme oblíbený Cinebench v aktuální verzi R24, která dokáže sice pomaleji, zato pořádně a opakovatelně otestovat všechny procesory. Jedno, kolik mají jader/vláken.

Zařadili jsme i dílčí test výkonu jen jednoho jádra, ačkoliv je prakticky k ničemu! Protože vlastně výkon 1 jádra u CPU je z hlediska dnešní praxe trochu zavádějící. Testuje sice 1 jádro, ale protože moderní CPU v tomto typu dnes nepříliš obvyklé zátěže dokáží nahnat takty mnohem výše, než když procesor zatěžuje více nebo všechna jádra, není to prostě skutečně „test výkonu na jádro“. V plné zátěži nebudou mít moderní CPU takhle výkonná všechna ta jednotlivá jádra, protože jako celek poběží pomaleji (třeba 5GHz když budou aktivní všechna, proti 5,4GHz pokud by bylo aktivní jen jedno). Navíc speciálně u Intel procesorů jsou jádra různá, jen menší část z nich v Core modelech je těch větších, většina ostatních je menších a slabších a ta mají tedy výkon na jádro nižší. Takže tenhle CB 1core test je prostě hodně teoretický, ale všechny CPU mají stejné podmínky.

Ve vícejádrovém nasazení se samozřejmě projeví výkon CPU jako celku. Podívejme se i na další testy …

• 7-Zip – komprimace dat (AES)

Jako další tady máme v praxi hojně využívanou komprimaci/dekomprimaci dat. 7-Zip je moderní aplikace využívají i pokročilých speciálních instrukčních sad, v tomto případě třeba AES, využívá také výhod vícejádrových CPU. Opět tedy více jader a vláken = vyšší výkon.

U tohoto testu hrají velkou roli operační paměti, kdy hlavně rychlé DDR5 dokáží nahnat hodně, testované procesory ale mají však většinou záměrně stejné DDR5-6000MT/s paměti v našem případě, takže rozdíl výkonu dělají hlavně ty CPU samotné.

• Blender – Rendering

Další z populárních testů a aplikací, která rozhodně dokáže těžit a vytěžit maximum z každého procesoru, je Bleder.

Zde je výkon vícejádrových čipů také dobře využíván.

• Video Encoding

Převody videa jsou dnes stále populárnější mezi uživateli. Možností, jak je dělat, je celá řada. A převod videa výkonný CPU rozhodně výrazně urychlí. Můžeme se u dnes hlavně 4K videa bavit o rozdílech v řádu desítek minut i hodin u velkých projektů.

V této oblasti se v poslední době hodně optimalizovalo a je to znát. Opět je zde velkým přínosem větší počet jader/vláken, takže v této cenové hladině jsou velké rozdíly.

• A jak si vedou procesory ve hrách v 1080p a 4K?

Výkon ve hrách je silně sledované téma, speciálně u „herních procesorů“ jako je 9800X3D. Ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste běžný hráč, tak vám jakýkoliv současný procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá plně použitelnou službu. Nicméně v kombinaci s výkonnější grafikou budou rozdíly za určitých okolností výraznější. Zda pro hratelnost většiny her nějak zásadní a poznatelné? To si nemyslím. Ale ano, v kombinaci s výkonným grafikami prostě budou už rozdíly jasně měřitelné, a to v nižších rozlišeních i ve vyšších.

Hlavní problém je, že současné hry bohužel málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách i násobně výkonnější než třeba 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co v současných hrách testujeme, není vlastně výkon samotného procesoru, ale to, jak hra(software) výkon daného CPU používá, či spíše jak moc ho nevyužívá. Je tak rozdíl, když třeba 100FPS máme s plně zatíženým 8jádrovým procesorem, nebo máme 100FPS se 16jádrovým procesorem, který je ale využit v dané hře jen na 60%. Je tak snadné tvrdit, že tedy mají stejný herní výkon, což však není vlastně pravda, jen prostě daná hra nevyužívá skutečný výkon celého CPU. 

• Realistické testy „herního výkonu“

Každopádně abychom potěšili všechny, máme také otestováno „nízké“ rozlišení (1920x1080) v kombinaci s výkonnou grafikou (RX 7900 XTX), což sice málokdo v reálu používat bude, ale máme to změřeno. Protože čím slabší grafiku použijete, tím více se smažou rozdíly mezi čipy i v tomto rozlišení. A naopak, pokud zvýšíte rozlišení, tak mezi procesory se budou rozdíly zmenšovat. Ale u výkonných modelů jako je Radeon RX 7900 XTX nebo ještě mnohem výkonnějších RTX 4090/5090, je pár FPS rozdílu i ve 2K a dokonce 4K mezi procesory, zajímavé. Čím výkonnější GPU, tím budou rozdíly mezi CPU větší.

Co dnešní hry procesorově běžně využívají? Nejčastěji 8 jader/16vláken dnes, některé starší a špatně optimalizované (a starší) jen 4, ale nejčastěji dnes je výrazněji využíváno čistě hrou 8 jader/16vláken. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že většina her je multi-platformních a současná generace konzolí má právě 8jader/16vláken (staví na RYZEN 7 3700 s 8jádry/16vlákny), takže co nejlepší využití většinou 12ti vláken, je dnes u her zlatým standardem. Samozřejmě hry poběží i na méně, ale propad výkonu, zejména minimálních FPS bude znát a nebude to prostě tak plynulé. Současně musíte brát v potaz, že když na počítači se 4jádrovým procesorem budete mít kromě hry puštěno ještě něco jiného, i ten „herní“ výkon tím bude trpět, zatímco třeba se 16 jádrovým procesorem můžete v klidu hrát i s náročnou další aplikací běžící na pozadí. To je ten skutečný procesorový výkon, který vám ovšem dílčí herní testy prostě neukáží, tedy v kombinaci se slabšími grafikami.

Každopádně pokud budete hrát ve vyšším než FullHD rozlišení, tak rozdíly se zmenšují, nicméně v kombinaci s výkonnou grafikou, budou i ve 1440p poměrně měřitelné rozdíly FPS stejně jako jsou v 1080p. Až ve 4K se to hodně srovná, ale i zde už jsou překvapivě dnes rozdíly měřitelné. Tedy samozřejmě to není v každé hře, ale v mnoha ano. Stále prostě platí, že hry obecně využívají špatně výkonu moderních CPU. I proto AMD a jeho X3D verze s extra velkou L3 cache má tak zásadní přínos v řadě z nich. ZEN 5 ale i ve verzi bez té extra L3 dokáže mít v některých hrách dosti zajímavý výkon, a to díky tomu velmi vysokému jedno-jádrovému výkonu obecně.

Podívejme se na provozní vlastností procesorů …

• Spotřeba, teploty a taktování

Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované dynamické systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, momentálním vytížení a také aktuálních dosahovaných teplot v různých částech čipu. V některých případech mohou dokonce dočasně překračovat svá udávaná TDP/napájecí limit a tak dále.

Testujeme všechny CPU s nastavením TDP tak, jak jej uvádí výrobce. Nemáme v základu aktivní žádné taktování či trvalé překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie, nikoliv tedy MCE apod. U Intel Core 14000 a Core Ultra 200 používáme tzv. Performance režim, kdy PL1=PL2 (min=max). Testujeme ale s výkonným AiO chlazením, takže procesory mají možnost boostovat na udávaná základní maxima. Nutno říci, že AMD a Intel udávají své limity a hodnoty TDP naprosto odlišně a nelze tak hodnoty úplně přímo srovnávat. AMD třeba uvádí 120W TDP u 7700X3D, což ale znamená reálně limit kolem 162W pro napájení samotného CPU (PPT) z desky a v žádném případě jej nepřekročí. Intel však třeba udává 125W TDP, ale ve skutečnosti je jeho „Max Turbo Power“ až 250+W i když v jeho případě by mělo (původně) být časově omezeno jen na pár desítek sekund, Intel i výrobci desek u některých modelů to dnes zcela obchází, protože Intel ta pravidla dost rozvolnil, jinak by výkonově AMD prostě nestačil. Současně ale nechce do specifikací uvádět skutečné to reálné TDP, protože by 250W, vedle 120W u AMD, vypadalo prostě špatně. U Core 7 a Core 9 modelů tak limity většinou dnes všichni (až na OEM výrobce PC) obchází trvale (vyjma OEM PC, kde se dodržuje a výkone je tak nízký), protože by prostě jinak nebyl dnes konkurenceschopný výkonem, kdyby to neběželo v zátěží pořád na těch 250W. Intel to oficiálně posvětil, ale bohužel ne všechny desky to zvládají. U AMD tomu tak není, tam i v nejlevnější desce bude výkon CPU prakticky stejný, jako v té nejdražší.

Z hlediska spotřeby jsou mezi CPU dost velké rozdíly. Intel žere hodně, novější generace je ale přeci jen efektivnější, zejména u her je spotřeba už přijatelnější, na rozdíl od jeho starší generace. U AMD je spotřeba velmi dobrá a speciálně u některých modelů s nižším TDP je i efektivita senzační. Speciálně „nový“ 7700X3D je zejména efektivitou ve hrách absolutně nejlepším procesorem na trhu, kdy reálná spotřeba ve hrách je extrémně nízká, zatímco výkon je objektivně výborný. Žádný jiný procesor na trhu není celkově takhle efektivní ve hrách. I když samozřejmě jiné AMD X3D čipy nejsou o moc horší.

AMD má v oblasti efektivity CPU dnes jednoznačně a výrazně navrch, zejména jeho 65W a 120W mainstreamové modely. Intel dnes nedokáže AMD efektivitou konkurovat, což v minulosti rozhodně nebývalo (situace byla často opačná). Současná generace Intel CPU je alespoň o něco lepší než tragická na krev hnaná Core 14000 série, ale konkurenceschopné to stále není.

• Chlazení

Ryzen 7000X/X3D i 9000X/X3D nejsou podobně jako Intel Core 200K a 14000K dodávány s nějakým továrním „BOX“ chladičem, jak tomu bývalo u procesorů v minulosti. Chlazení si musíte opatřit sami. Současná generace procesorů obou firem je navíc čipletová, už to není jen jeden čip, ale hned několik vedle sebe. Rozložení tepla je tak poněkud jiné a je koncetrováno v jiném místě, než kdysi tradičně prostě uprostřed CPU, jako tomu bylo dříve. A výrobci některých chladičů na to reagují speciálním designem základny chladičů, aby chladili přesně ono místo. Takže novější modely chladičů proti starším verzím mohou být i o několik °C lepší, i když celkový design může vypadat stejně.

Na většinu mainstreamových CPU dnes stále stačí rozumný věžový chladič a nepotřebujete nutně to nejlepší (a nejdražší). To však platí jen o AMD. U Intelu v případě jeho TOP Core 9 variant je AiO fakticky nutností, protože i tak budete dosahovat hraničních teplot při tom 250+W TDP, které Intel CPU mají (a se kterými se udává jejich výkon a předvádí v recenzích). Efektivita a provozní vlastnosti celkově prostě nejsou silnou stránkou Intelu. V případě AMD pak jeho Ryzen 7 7700X3D zůstává nenáročným CPU na chlazení, nepotřebujete tedy stále vyloženě vodní či AiO chladič. Ač má stejné 120W TDP jako 7800X3D, reálně má nižší takty a topí prostě méně. Velmi efektivní a příjemný CPU.

• Taktování

Jedním z vylepšení AMD u 9000X3D série proti 7000X3D je přestěhování té extra vrstvy křemíku s L3 cache pod CCD čip, místo aby byl „nalepen“ na něm. To přineslo masivní snížení teplot a celkově vyřešení problému chlazení. AMD tak mohlo odemknout i taktování. Ryzen 9000X3D tak mají prostě stejné vlastnosti, takty i možnosti OC jako standardní nevrstvené Ryzen procesory, což u starších generací X3D modelů rozhodně nebylo. Bohužel, „nový“ 7700X3D je ono starší řešení, tedy nemá možnost plného taktování ani skrze tradiční PBO. Můžete jen omezeně ladit nějaké prvky kolem napájení, ale tradiční zvýšení výkonu u něj prostě není možné. Ze 7700X3D neuděláte tedy 7800X3D. To je jeden z důvodů, proč bychom raději viděli uvedení nějakého „9700X3D“ s tím novějším řešením konstrukce extra L3.

Samozřejmě ladit můžete paměti, které dnes dokáží také výkon v některých aplikacích zlepšit. Cílem je mít ideálně co nejvyšší rychlost v kombinaci co nejnižším časováním a zůstat přitom u 1:1 poměru rychlosti paměti a sběrnice CPU (tedy nepoužívat děličku). U AMD jsou dnes ideální DDR5-6000 s CL28/CL26. Nicméně platforma dnes zvládá i mnohem rychlejší modely, ale zhruba od cca DDR5-7000 je vždy nutné zapnout děličku. U Intelu je to podobné. Popravdě vývoj a rychlost DDR5 dnes poněkud předběhly vývoj platforem Intelu a AMD, které oficiálně podporují a pracují (zejména při osazení větších kapacit modul) běžně jen s podstatně pomalejšími moduly, než které jsou už dnes na trhu. Takže rozhodně zde máme prostor k ladění všeho. AMD ale nedávno uvedlo jednu novinku v podobě EXPO Ultra Low Latency optimalizovaný režim paměťových kitů, na ty se ale podíváme brzy v samostatném článku.

Teď se podívejme na závěry …

• Závěr a hodnocení

Říkat procesoru Ryzen 7 7700X3D novinka, se objektivně moc nedá. Je to stejný procesor jako dosavadní populární Ryzen 7 7800X3D, liší se jen o trochu nižšími takty. Což ve výsledku znamená prostě o něco (o několik %) nižší výkon, což by měla kompenzovat také o něco nižší cena. A to nezní špatně, protože pro specifické použití, tedy zejména méně movité hráče, je to stále velmi zajímavý procesor.

Ano, nějaký novější ZEN 5 model, tedy „Ryzen 7 9700X3D“, by nás dnes potěšil výrazně více za podobnou cenu, ale realita situace ve výrobě to dnes mírně řečeno komplikuje. Oficiálně se AMD o tom nechce moc bavit, protože věci jsou mimo jeho kontrolu. Neoficiálně mě bylo řečeno, že situace taková, že TSMC N5/N4 kapacity jsou kompletně vytíženy, ale budou se rozšiřovat, ovšem prostor pro nějaké rozšíření výroby směrem k levnějším produktům tam v současnosti úplně není. Nicméně samotná výroba ZEN čipů je ten nejmenší problém dnes. Větší potíž jsou ceny samotné výroby. Historicky starší generace výrobních procesů cenově v čase klesá. To však bohužel v současnosti neplatí! TSMC naopak aktuálně dost výrazně zvedlo ceny starších N7/N6 i N5/N4 rodin produkce. Takže výroba levnějších procesorů starších generací je tím komplikovaná a zlevňovat prostě moc nemůžou, ne tak, jak tomu bývalo zvykem u předchozích generací.

V případě vrstvených X3D procesorů AMD specificky, je však největším problémem produkce nějakých levnějších modelů fakt, že potřebují onen extra výrobní krok navíc díky té vrstvené L3. A ten nejen, že cenově nezlevňuje, spíše naopak, především kapacity této specifické výrobní záležitosti trvale nestačí. Nestíhají a všechny kapacity jsou zcela vytíženy a blokované. A na nějaké rozšíření produktové nabídky, navíc cenově směrem dolů, tak není prakticky žádný prostor, protože by tomu musely ustoupit jiné produkty (7700X3D také proto není fakticky nový produkt, je to fyzicky 7800X3D, jen s lepší výtěžností, protože nemusí dosahovat tak vysokých taktů). Za současné situace má tedy AMD trochu problém udělat vlastně levnější ZEN 5 modely Ryzen 9000X3D, protože zatímco v minulosti výroba aktuální generace po téměř 2 letech na trhu výrazně zlevňovala, v současnosti to díky AI neplatí a ona stárnoucí výroba i pouzdření nejen že neustále zdražují, ale kapacitně stále nestačí.

Za normální situace by prostě AMD dávno omezovala výrobu starší 5nm generace procesorů a byly nahrazovány novými. A X3D verze starší generace by se zrušily mezi prvními. Jenže protože 7000X3D používá starší levnější verzi pouzdření i kapacit výroby samotných ZEN čipů obecně, za současné situace výroba tedy bude (ba přímo musí) pokračovat. Protože prostě ono obvyklé kompletní nahrazení produkcí novějších procesorů a technologií nové generace, není v současnosti kapacitně a ekonomicky dost dobře možné. Ostatně AMD z nouze vrátilo do výroby i 5700X3D procesor, ačkoliv i jeho produkce je drahá a poměrem cena/výkon jako CPU produkt, nedává sám o sobě smysl. Ale kvůli situaci kolem pamětí, a tedy AM4 platformy, smysl bohužel dává.

AMD by tedy sice chtělo a dávno to udělalo, ale zkrátka v současnosti nemá moc prostor pro levnější ZEN 5 X3D procesory, i když za normální situace by už Ryzen 5 9600X3D či Ryzen 7 9700X3D dávno byly na trhu. Normální situace ale díky AI bublině nemáme, takže se to snaží zachránit pokračující produkcí starší ZEN 4 X3D 7000 série, která je přeci jen na výrobu o něco levnější a ty kapacity nejsou potřeba pro novější produkty. AMD si jen v případě 7700X3D trochu zavařila přepálenou doporučenou cenou. Ta totiž nedává smysl.

• MSRP cena při uvedení nedává smysl – tradiční problém AMD

Oficiální cena Ryzen 7 7700X3D je totiž 329 dolarů, tedy 8 390 korun vč. DPH. Problém je, že Ryzen 7 7800X3D se už nějakou dobu prodává za běžných 8 490 korun vč. DPH. Takže o několik % slabší jinak stejný CPU za prakticky stejnou cenu? S AMD jsem na toto téma vedl opětovně dlouhé diskuse. Není to totiž poprvé, kdy AMD nastavuje zjevně přepálenou nesmyslnou MSRP cenu při vydání, čímž ten jinak dobrý produkt shodí pochopitelně v recenzích. A proč? Aby následně za několik málo měsíců (někdy i týdnů) ty ceny spadly na tu úroveň, která dává smysl a za které to je vynikající produkt a hodnocení původních recenzí tak rychle neplatí. Jenže ty recenze a první dojem z produktu zůstávají a jsou dané. AMD předvedlo tuhle situaci (kromě dalších případů) s Radeon RX 7900 XT, s RX 9070 GRE a teď i s Ryzen 7 7700X3D.

Stále nemohu z AMD dostat žádnou kloudnou odpověď na to, proč to tímhle stylem dělá?! Když prostě za těch několik málo měsíců, někdy i týdnů, se ten produkt bude normálně prodávat za tu nižší cenu, kterou by ideálně měl stát od začátku a recenze by byly pozitivnější. Nevím, na jakém základě AMD tu MSRP cenu stanovuje, je prostě záhadou, proč nechce dobrý první dojem u jinak objektivně zajímavých produktů. Fakt že tu nižší cenou nakonec stojí poměrně rychle, je záhada ještě větší. Neoficiálně mě tak bylo řečeno, že se obecně očekává, že cena 7700X3D bude následovat tento obvyklý trend jiných Ryzen CPU, tedy že ona reálná cena půjde výrazně pod tu MSRP.

Ostatně grafy nelžou. Aby 7700X3D byl tím, čím být má a byl zajímavý, musí být ideálně uprostřed mezi 7500X3D a 7800X3D. Za mě by rozumná zajímavá cena byla kolem 7000 korun vč. DPH tedy cca 270 dolarů. A já bych se vůbec nedivil tomu, kdyby za několik týdnů byla tohle také byla obvyklá cena 7700X3D, za což by byl objektivně zajímavým CPU. Proti 7500X3D, který je omezený na jen těch 6jader/12vláken, což už dnes není ideální, má prostě 8jader/16vláken, na což je drtivá většina her přímo dělána. I proto CPU nemusí jet tak na krev a výsledkem je vůbec nejlepší efektivita z hlediska spotřeby/výkon v herním nasazení na trhu. Má objektivně výborný herní výkon, a přitom skoro nežere.

Jedinou skutečnou slabinou je fakt, že i za tu nižší cenu to není moc zajímavý procesor jako univerzální procesor. Prostě mimo her a pár případů, kde má X3D nějaký pozitivní přínos, je 7700X3D prostě starší 8jádrové ZEN 4 za docela hodně peněz. Jeho běžnému procesorovému výkonu se tak dnes hodně blíží jen 6jádrový RYZEN 5 9600X a ten přitom stojí jen 4600 korun. Za podobnou cenu, tedy lehce přes 8 tisíc, můžete však mít dnes 12jádrový RYZEN 9 9900X, který je prostě CPU výkonem jinde. Takže pokud nejste hráč, co vyloženě řeší každé FPS v 1080p, nedávají Ryzen 5 a Ryzen 7 X3D verze procesorů pro vás moc smysl. Pro čistě hráče jsou ale prostě dobrá volba. 7700X3D speciálně je extrémně úsporný, i když ten o pár jednotek % slabší než 7800X3D a samozřejmě výrazně slabší než 9800X3D. Za zaváděcí 329 dolarovou cenu (8390 korun vč. DPH) však nedává pro nikoho smysl, a na jakém základě AMD tu cenu stanovilo nikdo nechápe. Stejné peníze prostě dnes stojí 7800X3D normálně, i když je otázkou, jestli jeho produkce bude pokračovat, protože fakticky nedává smysl on. Je tedy dost možné, že AMD onu MSRP cenu stanovilo s tím, že 7800X3D výhledově skončí. Na druhou stranu firma evidentně počítá s tím, že běžná prodejní cena 7700X3D bude podstatně níže v dohledné době. Jak říkám, za 7000 korun (270 dolarů) by byl pro specifickou část zákazníků dost atraktivní. I když platí, že bychom bývali mnohem raději už dávno měli na trhu 9600X3D a 9700X3D procesory novější ZEN 5 generace. Situace ve výrobě, díky AI, tomu ale bohužel brání.

• Závěr

Takže Ryzen 7 7700X3D je pro specifickou skupinu uživatelů zajímavá „novinka“. I když tedy novinkou moc není, je to prostě 7800X3D s nižším takty i cenou (ale i zahříváním a spotřebou). Ale ta jeho zaváděcí MSRP cena není nízká dost, aby při svém uvedení zajímavý byl. Firma se ale ani nijak neschovává, že zjevně počítá s tím, že poměrně rychle zlevní na úroveň, kde ten smysl dávat bude. To je podle nás cca 270-279 dolarů maximálně, tedy cca 7 tisíc korun vč. DPH. Pokud jste hlavně hráč s menším rozpočtem, je to prakticky ideální produkt a vyniká navíc provozní efektivitou.

Pokud ale neřešíte každý extra FPS, platí že novější ZEN 5 8jádrový Ryzen 7 9700X je za 7 tisíc už dnes, a je to jako univerzální celek lepší procesor jako procesor. A za současnou cenu 7700X3D (tedy 8390 korun), můžete mít 12jádrový Ryzen 7 9900X, který je CPU výkonem (mimo her) prostě jinde. Každopádně 7700X3D bude za tu snad brzy nižší rozumnější cenu zajímavým rozšířením nabídky pro specifického uživatele. A upřímně bych jej doporučil spíše, než ten sice levnější 7500X3D, který ale díky jen 6jádrům už má přeci jako CPU znatelněji v praxi omezený výkon. Takže jakmile bude 7700X3D blíže těm 7 tisícům, bude dávat i smysl a bude mít i naše vřelé doporučení pro spořivější hráče, i když radostí z něj neskáčeme. Raději bychom na trhu viděli 9600X3D a 9700X3D z aktuální ZEN 5 generace, jenže situace ve výrobě díky AI bublině to moc neumožňuje …

Za výbavu pro testování děkujeme našim partnerům